Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Transkript

1 Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2013 Michaela Šulcová

2 Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví Katedra veřejných financí Studijní obor: Zdanění a daňová politika Analýza vlivu odpočtu darů Autor bakalářské práce: Michaela Šulcová Vedoucí bakalářské práce: doc. Ing. Barbora Slintáková, Ph.D. Rok obhajoby: 2013

3 Čestné prohlášení: Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma Analýza vlivu odpočtu darů jsem vypracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem řádně označila a uvedla v přiloženém seznamu. V Praze dne Michaela Šulcová

4 Poděkování: Ráda bych poděkovala vedoucí mé bakalářské práce doc. Ing. Barboře Slintákové, Ph.D. za její odborné rady, pomoc a čas, který mi věnovala během zpracování této práce. Poděkování také náleží celé mé rodině za podporu, trpělivost a povzbuzování po dobu mého studia. V neposlední řadě také děkuji všem respondentům, kteří mi poskytli potřebné informace.

5 Abstrakt Cílem této bakalářské práce je zjištění, jací lidé znají odpočet darů a zda je existence tohoto odpočtu motivuje k dárcovství. Bakalářská práce obsahuje informace o podstatě dárcovství a faktorech, které lidi motivují k poskytování darů. Věnuji se také legislativní úpravě odpočtu darů a shrnuji podmínky, za kterých je možné tento odpočet uplatnit a snížit si jím základ daně. Těžištěm celé práce je její poslední část, která je věnována zpracování dat získaných pomocí dotazníkového šetření. Na základě těchto údajů vyhodnocuji informace a naplňuji hlavní cíl bakalářské práce. Mezi respondenty převládají ti, co odpočet darů znají, avšak jen třetina respondentů poskytla v roce 2012 dar. Ze získaných údajů vyplývá, že odpočet darů není klíčovým motivem k dárcovství a více jak polovinu nedárců by jeho znalost nepřiměla k dárcovství. Klíčová slova: odpočet darů, daň z příjmů fyzických osob, dobročinnost

6 Obsah Úvod Dobročinnost v České republice Dobročinnost Altruismus Filantropie Charita a solidarita Neziskové organizace Počátky dobročinnosti v České republice Motivy individuálního dárcovství Faktory ovlivňující altruismus Základní charakteristiky dárců Dárcovství a dobrovolnictví v České republice Dárcovství v očích veřejnosti Legislativní úprava odpočtu darů Odpočet darů u fyzických osob Dárcovství versus sponzoring Dárcovství Sponzoring Podmínky uplatnění odpočtu darů Využívání odpočtu darů v České republice Analýza znalosti odpočtu darů a jeho vlivu na individuální dárcovství Obecné charakteristiky respondentů Pohlaví Vzdělání Věk Náboženská víra Ekonomická aktivita Hrubý měsíční příjem domácnosti Velikost obce, kde respondent bydlí Dárcovské chování respondentů Profily jednotlivých skupin respondentů Dárci, kteří uplatnili odpočet darů... 46

7 3.3.2 Dárci, kteří neuplatnili odpočet darů, ačkoliv o něm věděli Dárci, kteří neuplatnili odpočet darů a ani o této možnosti nevěděli Nedárci, kteří nedarovali i přesto, že znají odpočet darů Nedárci, kteří odpočet darů dosud neznali Analýza vlivu obecných charakteristik respondentů na znalost odpočtu darů Závěr Seznam použité literatury a pramenů Seznam tabulek Seznam grafů Seznam příloh... 66

8 Úvod Pojem dobročinnost je složeninou dvou slov dobro a činnost, což velmi dobře vystihuje jeho význam. Hladká (2009) uvádí, že dobročinnost zahrnuje aktivity, které člověk uskutečňuje na základě lásky k bližnímu s cílem pomoci člověku, lidstvu nebo světu. Poskytováním darů dávají lidé najevo svoji dobročinnost. Zatímco dříve bylo dárcovství spjato především s náboženstvím, tak dnes se spíše jedná o projev soucitu a samotné dobročinnosti. Dary, které plynou na dobročinné aktivity a podobné projekty, vyrovnávají selhání trhu a státu v oblastech, ve kterých je nutná něčí pomoc. To je důvod, proč stát zavedl odpočet darů pro individuální i firemní dárce, jelikož jeho prostřednictvím podporuje filantropii (nejčastěji vůči neziskovým organizacím). Z výsledků výzkumu provedeného humanitární organizací ADRA 1 v roce 2012 vyplývá, že každý druhý občan České republiky přispívá na charitu. Pro Českou republiku je však typické nepravidelné impulsivní dárcovství jako reakce na aktuální přírodní nebo jiné katastrofy. Dárců, kteří přispívají pravidelně (alespoň jednou měsíčně) na charitativní projekty, je u nás oproti jiným vyspělým státům relativně málo (6 % obyvatelstva). Hodně rozšířené je zasílání DMS zpráv. Jen necelá 2 % dotázaných respondentů přispívají na dobročinné účely prostřednictvím trvalého příkazu ze svého bankovního účtu. Existuje mnoho stimulů, které mohou člověka přivést k dárcovství. Samotný vliv odpočtu darů, jako motivace k dárcovství, se jeví podle dosavadních průzkumů o individuálním dárcovství (např.: Dárcovství a dobrovolnictví v České republice, Dárcovství v očích veřejnosti) jako ne příliš výrazný. Lidé většinou darují na základě svého vnitřního přesvědčení či z důvodu sociálního tlaku. V případě firemního dárcovství je možnost snížení základu daně o odpočet darů využívána hojněji (Frič a kol., 2001a). Hlavním cílem bakalářské práce je odpovědět na otázku, jací lidé znají odpočet darů a zda je tento odpočet motivuje k dárcovství. 1 Výzkumu se zúčastnilo respondentů (kvótní výběr), kteří reprezentují obyvatelstvo České republiky. 8

9 V první kapitole se zabývám stručným nastíněním historie dárcovství v České republice. Zaměřila jsem se na definování základních pojmů spojených s dárcovstvím - filantropie, altruismus, charita a solidarita. Díky vysvětlení těchto pojmů lze snadněji pochopit motivaci lidí k dárcovství a na základě toho zahrnout působení existence odpočtu darů. Motivům individuálního dárcovství v České republice se dosud věnovaly tři provedené výzkumy - Dárcovství v očích veřejnosti, Dárcovství v číslech a Dárcovství a dobrovolnictví v České republice. Druhá kapitola je zaměřena na popis legislativní úpravy odpočtu darů pro fyzické osoby. Uvádím podmínky, za kterých lze tento odpočet uplatnit. Zabývám se také agregovanými informacemi o daňových přiznáních k dani z příjmu fyzických osob a sleduji vývoj počtu daňových přiznání s uplatněním odpočtu darů. Důležité je odlišovat sponzoring od dárcovství, protože každá z těchto aktivit podléhá jiným podmínkám zdanění. Poslední kapitola práce obsahuje zpracování informací z výsledků mého dotazníkového šetření. Na základě získaných dat zjišťuji, zda existuje specifická skupina lidí, která zná a uplatňuje odpočet darů. 9

10 1. Dobročinnost v České republice V této kapitole se věnuji výkladu základních pojmů souvisejících s dárcovstvím. Jejich definice je často nejednotná a liší se podle kontextu, ve kterém jsou použity. V mnoha případech jsou mylně považovány za synonyma. Vymezení těchto pojmů je důležité pro pochopení motivace lidí k dárcovství a následné začlenění motivu odpočtu darů. 1.1 Dobročinnost Dar je hodnota, kterou dobrovolně dáváme obdarovanému bez očekávání jakéhokoliv protiplnění. Prostřednictvím něho dárce projevuje svoji dobročinnost. Zatímco dříve se dobročinnost soustředila jen na oblast sociální (pomáhání chudým a starým lidem), tak dnes je okruh podporovaných aktivit mnohem širší a zahrnuje také například podporu kultury, vzdělávání, vědy a dalších oblastí. Dar může mít materiální, peněžní nebo časovou podobu. Darem v časové podobě je například dobrovolná práce či poskytnutí vědomostí a znalostí. Francouzský antropolog Moles vymezil čtyři možné funkce daru (Riegel, 2007, s. 83). Pokud dáváme dar s očekáváním reciprocity, pak dar plní funkci platby 2. Obdarovávat lze také v rámci rituálu (např. k narozeninám či svatbě). Dar může mít také symbolickou podobu, kdy jej poskytujeme spontánně jako projev naší vděčnosti. Poskytnutí daru může být pojato i jako obchod, kdy dary podléhají podnikatelské etiketě. S dobročinností jsou spojené zejména následující pojmy (Slintáková, ): altruismus filantropie charita solidarita Altruismus Výraz altruismus poprvé použil francouzský sociolog Auguste Comte na konci 19. století. Pojmenoval jím jednání a cítění, kdy je pro člověka důležitější prospěch 2 V některých situacích se tento dar může stát úplatkem, pokud překročíme určitou hranici etikety. 10

11 jiného člověka než jeho vlastní (Doležalová, 2008, s. 10). Altruismus je tedy nesobecký způsob myšlení ve prospěch druhých. Je opakem slova egoismus. Oproti dobročinnosti je altruismus širší pojem, který může být užíván i v souvislosti s chováním vůči rodinným příslušníkům. Neoznačuje však chování organizací, nýbrž se vztahuje pouze na chování jedinců. Je definováno několik druhů altruismu. Pod názvem reciproční altruismus se skrývá takové altruistické chování, na jehož základě dárce očekává odměnu za poskytnutý dar - to že jeho obětavé chování mu bude oplaceno (nejen od obdarovaného). Tato forma altruismu může být i vysvětlením, proč se člověk ekonomický 3 chová altruisticky. Člověk se ani nemusí chovat altruisticky s cílem získat nějaké protiplnění, a přesto mu může být jeho jednání oplaceno. Přijatou odměnou může být nejen dobrý pocit z prospěchu druhých, ale také například získání prestiže a obdivu lidí. Lze tedy říci, že za náš dobrý skutek vždy následuje nějaká forma odměny, která je však nejistá a nemusí přicházet bezprostředně po poskytnutí daru. Matt Rydley tvrdí, že pravý altruista by nikdy nic nedaroval, protože ví, že ho odměna za jeho chování nemine (Frič a kol., 2001a, s. 21). Dále je rozeznáván normativní altruismus. Jak už z názvu vyplývá, tento druh altruismu je vynucen normami chování ve společnosti. Každý jedinec si je vědom své morální povinnosti zapojení se do dobročinných aktivit. Pokud by se nechoval podle těchto nepsaných norem, byl by potrestán společností, která by vyjádřila své pohoršení a nelibost nad jeho chováním. Sociální tlak je vysoce účinným motivem k dárcovství. V případě emocionálního altruismu lidé vnitřně cítí povinnost pro dobročinnost. Altruismus vychází z jejich emocí a soucitu s potřebami a utrpením jiných osob. U emocionálního altruismu stupeň projeveného altruismu klesá úměrně tomu, jak nám jsou potřebné osoby blízké. Dalšími druhy altruismu jsou křesťanský a pravý altruismus. Abychom mohli chování člověka označit za pravý altruismus, musel by člověk jednat v emocionálním afektu, tak aby nezískal žádný prospěch (třebaže jen příjemný pocit) z obdarování jiných (Frič a kol., 2001a). Křesťanský altruismus souvisí s určitou mírou reciprocity mezi Bohem a křesťanem. Křesťané věří, že prostřednictvím dobročinnosti si zajistí odměnu na onom světě (v nebi). Každý křesťan by měl činit dobro podle svých 3 homo oeconomicus 11

12 možností. Bohatí by měli přispívat na dobročinnost více než chudí, protože křesťané věří, že majetek lze nabýt jen z vůle Boží (Frič a kol., 2001a). Je třeba si uvědomit, že jde o modelové vymezení jednotlivých kategorií altruismu a v realitě se nevyskytují pouze v izolované podobě, ale vzájemně se prolínají. Ve všech druzích altruismu se vyskytuje prvek egoismu, který se dále misí s charakteristikami dalších druhů altruismu Filantropie Slovo filantropie pochází z řečtiny, kde bylo spojeno s vykonáváním dobročinnosti v zájmu starověkého řeckého městského státu. S rozvojem křesťanství se význam filantropie více přiblížil dnešnímu výkladu jako lidumilnost (lásku k člověku) a dobročinnost. Za filantropické chování můžeme označit pouze dobročinné chování vůči cizím lidem. Pokud darujeme nějaký předmět rodině či přátelům, nemluvíme o filantropii. Rozlišujeme firemní a individuální filantropii (Hladká, 2009). Individuální filantropie je spojena s jednotlivými dárci, což může být pro příjemce darů výhodou. Díky velkému počtu malých dárců je zajištěna stabilita obdarovaného, protože pokud ho několik dárců přestane podporovat, nemá to na něj ve většině případů fatální dopad. Ovšem získání dostatečného počtu potřebných dárců může být velmi náročný úkol. Firemní filantropie funguje kratší dobu než individuální, ale její význam v České republice stále roste. Díky svému pozitivnímu vlivu na image podniku a posilování firemní značky se stala důležitou součástí strategického plánování podniků (Bartošová, 2006). V této souvislosti je často používán pojem společensky odpovědné podnikání. Zadražilová (2008) ve svém článku uvádí tři pilíře, jejichž prostřednictvím lze realizovat strategii společensky odpovědného podnikání. V rámci ekonomického pilíře se vyžaduje vytváření dobrých vztahů se stakeholdery 4 firmy, průhledné podnikání a dodržování etických standardů. Dále by se firma měla zajímat o ochranu životního prostředí - musí dodržovat ekologické standardy. Poslední je sociální pilíř, který se týká především ochrany zájmů zaměstnanců. 4 Pojem stakeholder označuje všechny osoby a instituce, které mají nějakou vazbu k danému podniku (např.: akcionáři, zaměstnanci, dodavatelé, odběratelé či investoři). 12

13 1.1.3 Charita a solidarita Původ slova charita nalezneme v bibli a vyjadřuje křesťanskou lásku k bližnímu. Charita je úzce spojena s filantropií a snaží se omezit lidské utrpení a bídu. Význam slova solidarita dnešní slovníky cizích slov formulují jako vědomí příslušnosti k určité společnosti, tedy jako soudržnost a pospolitost. Ze strany státu dobročinné aktivity získávají podporu ve formě daňových a jiných pobídek pro dárce nebo podporu samotných neziskových institucí. Důvodem, proč stát povzbuzuje tuto činnost, je řada společenských problémů, které tyto instituce pomáhají řešit. 1.2 Neziskové organizace Lidé si pod pojmem organizované dobročinnosti představují především neziskové organizace. Bez jejich existence by nemohla být dobročinnost tak rozšířenou aktivitou ve společnosti. Veřejně prospěšné neziskové 5 aktivity (organizace) jsou projevem vůle lidí, kteří chtějí pomáhat uspokojovat potřeby společnosti (Rektořík, 2001). Činnost neziskové organizace je značně ovlivněna důvěrou lidí, kterou k ní chovají. Definice vycházející z právní formy organizace říká, že neziskové organizace jsou takové organizace, které nebyly založeny za účelem podnikání. Charakteristickým znakem je, že cílem neziskových organizací není dosahování zisku. I kdyby organizace dosáhla zisku, tak jej nesmí přerozdělit mezi vedení organizace či její vlastníky, ale musí ho využít k uskutečňování své hlavní činnosti, pro kterou byla založena (Takáčová, 2010). Lester M. Salamon uvádí širší definici neziskové organizace pomocí pěti kritérií, které musí nezisková organizace splňovat. Jedná se o tzv. strukturálně operativní definici, která formuluje následující charakteristiky (Doležalová, 2009). Nezisková organizace musí být: institucionalizována soukromá nebýt zřízena státní správou 5 Existují také vzájemně prospěšné neziskové organizace, jejichž cílem je uspokojování svých vlastních potřeb, přičemž tyto organizace podléhají dohledu veřejné správy, aby svojí činností neomezovaly zájmy jiných osob a byly korektní vůči veřejnosti (Rektořík,2001). 13

14 nezisková - mohou tvořit zisk, ale musí ho použít k dosažení cílů, pro které byla založena samosprávná a autonomní schopna se sama řídit založena na principu dobrovolnosti Rektořík (2001, s. 23) uvádí dvě skupiny neziskových organizací. Předmětem činnosti veřejných neziskových organizací je realizace výkonů veřejné správy (na úrovni státu, regionu nebo obce). Soukromé neziskové organizace se podílí na veřejné politice v rámci občanské společnosti. Seskupování obyvatelstva do různých typů soukromých neziskových organizací je jednou z hlavních svobod demokratického státu. Ze statistik o počtu nestátních neziskových organizací (Neziskovky, 2013) plyne rostoucí trend počtu všech forem neziskových organizací. Již od roku 1990 je výrazné zastoupení občanských sdružení mezi nestátními neziskovými organizacemi. Podle dostupných údajů k červnu roku 2012 bylo v České republice občanských sdružení, organizačních jednotek sdružení, evidovaných právnických osob 6, obecně prospěšných společností, nadačních fondů a 458 nadací. V příloze lze nalézt graf znázorňující vývoj počtu neziskových organizací v České republice od roku Počátky dobročinnosti v České republice Dobročinnost není jev typický pouze pro poslední desetiletí. Existovala u nás již v 9. a 10. století. V období počátku českého státu však neměla podobu organizované a masové činnosti, jak je tomu dnes. Od středověku byla hlavním organizátorem dobročinných aktivit církev. První nadace u nás vznikaly už ve 13. století. Postupně byl vliv církve v oblasti organizované dobročinnosti oslabován působením státu a dopadem sekularizace obyvatelstva. Počátkem dvacátého století začaly nově vznikat občanské společnosti. To byl jen další aspekt způsobující omezení vlivu církve na organizovanou dobročinnost. Ve 20. a 30. letech 7 minulého století se dobročinnost soustředila především na sociální problémy (Frič a kol., 2001a). Toto období je někdy 6 Pod pojmem evidovaná právnická osoba rozumíme účelové zařízení církví (např.: farnost nebo biskupství). 7 Období první samostatné Československé republiky ( ). 14

15 označováno za zlatý věk neziskového sektoru díky jeho obrovskému rozmachu. Rektořík (2001) uvádí, že po roce 1930 se soukromé neziskové organizace podílely 26 % na úhradě celkových nákladů na sociální a humanitární péčí. Utlumení příznivého rozvoje neziskového sektoru přinesla druhá světová válka, během které byly mnohé organizace zrušeny a reorganizovány. V poválečném období došlo k rychlé obnově a nápravě způsobených škod. Dalším mezníkem ve vývoji dobročinnosti u nás byl rok 1948, ve kterém se ujala moci Komunistická strana Československa. Neziskové soukromé organizace byly sjednocovány a ty, které dosud vyvíjely činnost v oblasti veřejně prospěšných služeb, přešly zcela pod správu státu. Organizovaná dobročinnost však nebyla zcela rozmetána. Existovaly dobrovolné společenské organizace zabývající se vzájemně prospěšnými aktivitami (např.: zájmové nebo kulturní organizace), které však byly podřízeny Národní frontě 8 (Rektořík, 2001). Důsledkem takto organizovaných dobročinných aktivit byl negativní postoj veřejnosti vůči dobročinnosti. Obnova vnímání organizované dobročinnosti společností začala až po roce 1989 a dnes je veřejností především vnímána jako chvályhodná činnost. Z výzkumu Dárcovství v očích veřejnosti (Hladká a Šinkyříková, 2009) vyplývá, že 88 % respondentů souhlasí s tvrzením, že darovat peníze potřebným je morálně správné. Během devadesátých let minulého století u nás strmě stoupal počet neziskových organizací a i nyní můžeme pozorovat stále rostoucí trend. Tento prudký nárůst počtu neziskových organizací na počátku devadesátých let můžeme vysvětlit teorií heterogenity. V moderní společnosti se nachází spousta rozličných skupin obyvatelstva (např.: sociální či národnostní skupiny) s různorodými potřebami, které nestačí stát a ani trh uspokojovat. Neziskové organizace zaplňují tuto trhlinu a napomáhají v plnění požadavků společnosti (Frič a kol., 2001b). Vysvětlení můžeme také hledat v zániku většiny organizací bývalého státního neziskového sektoru po roce V době před rokem 1989 byl kladen důraz na jejich centralizaci, takže v registru 9 byla uvedena jen zastřešující organizace, přičemž ta mohla mít mnoho místních poboček. Po roce 1989 se mnohé pobočky národních organizací osamostatnily a získaly tak svoji vlastní právní 8 Dohled nad Národní frontou byl vykonáván přímo Komunistickou stranou Československa. Navíc bylo zvyklostí, že předsedou všech společenských organizací musí být člen komunistické strany (Rektořík, 2001). 9 Aby měla komunistická strana kontrolu nad dobrovolnými organizacemi, byly tyto organizace do roku 1989 sdruženy v Národní frontě. 15

16 subjektivitu (Frič a kol., 2001b, s. 82). Další vysvětlení můžeme hledat například v teorii kolektivní identity nebo ve spekulativním chování zakladatelů neziskových organizací. 1.4 Motivy individuálního dárcovství V dávné historii lidé poskytovali dary především za účelem získání protiplnění. Vlivem šíření křesťanské víry se hlavním stimulem k dárcovství stalo vnitřní přesvědčení věřících lidí (Frič a kol., 2001a). Odhalením motivů dárcovství je předmětem několika vědních oborů psychologie, ekonomie, antropologie a také filosofie Faktory ovlivňující altruismus Existuje několik faktorů ovlivňujících altruismus (Lea a kol., 1994). Jejich uvedení je důležité, jelikož altruismus má značný vliv na ochotu lidí darovat. Mezi faktory ovlivňující altruismu patři: Cena pomoci Množství kolemstojících Typ poskytnutého zdůvodnění Prostředí Nálada Podle Darleyho a Lataneho působí na míru altruismu cena pomoci (Lea a kol., 1994). Pokud poskytnutí pomoci s sebou přináší komplikace a ovlivnění soukromého života pomáhajícího, tak ochota lidí k pomoci je malá. Navíc míra altruismu prudce klesá v situaci, kdy z ní plynou další povinnosti. Byl také prokázán nepřímo úměrný vztah mezi altruismem a počtem kolemstojících 10. To je způsobené tím, že odpovědnost každého člena skupiny je tím menší, čím větší je počet kolemstojících. Způsobeno to také může být zábranou vůči ostatním, kdy subjekt nechce, aby jeho pomoc byla viděna a následně případně odsouzena přihlížejícími. Vliv může mít také atmosféra, protože jestliže lidé okolo osoby vypadají klidně, tak situaci nemusí být přiložena odpovídající vážnost (Lea a kol., 1994). 10 To lze tvrdit na základě výsledků několika provedených výzkumů Darley a Latane (1968), Ross a Braband (1973), Clark a Word (1972). 16

17 Lidé jsou ochotnější pomoci za předpokladu, že znají důvod, proč jsou požádáni o pomoc. Chování lidí také ovlivňuje prostředí, ve kterém se nachází. Je-li osoba z malé obce, tak projevuje větší odhodlání pomoci než obyvatel velkoměsta. Příčinou jsou mnohem osobnější vztahy mezi lidmi v obci, na jejichž základě si lidé také více důvěřují. Posledním prvkem působícím na altruismus je nálada pomáhajícího. Lidé s dobrou náladou mají větší sklon k altruismu (Lea a kol., 1994) Základní charakteristiky dárců To, zda člověk poskytne dar je kromě altruismu ovlivněno také osobními a ekonomickými charakteristikami subjektu, chováním lidí v blízkém okolí, daňovými úlevami a dále pověstí a velikostí neziskové organizace 11 (Slintáková, ). Vlivem osobních charakteristik na dárcovství se zabýval výzkumný projekt Dárcovství v číslech, který byl realizován Centrem po výzkum neziskového sektoru v roce Do výzkumu se zapojilo 278 respondentů. Na základě vyhodnocení získaných odpovědí byl sestaven profil dárce. Ve vzorku respondentů výzkumu Dárcovství v číslech je téměř 65 % dárců 12. U každé demografické charakteristiky bylo pozorováno procentní zastoupení dárců a nedárců. Následně byl vyhodnocován vliv daného demografického údaje na ochotu respondenta poskytnout dar. Pohlaví respondenta lze pozorovat větší ochotu darovat u žen (72 % dárkyň) než u mužů (55,4 % dárců). Věk respondenta neprokázalo se, že by ochota darovat rostla s věkem. Naopak nejnižší ochota darovat byla zaznamenána u věkové kategorie 61 a více let (42,9 % dárců). Nejvyšší podíl dárců byl pozorován ve věkové kategorii od 51 let do 60 let (71,4 % dárců). Vzdělání respondenta u vzorku respondentů lze sledovat růst ochoty darovat s přibývajícím vzděláním. Mezi vysokoškolsky vzdělanými respondenty je 69,4 % dárců. Naopak u respondentů se základním vzděláním 11 Lidé při poskytování daru upřednostňují mediálně známé a velké neziskové organizace (Řeřuchová, 2011). 12 Není rozlišováno, zda se jednalo o dar peněžní či nepeněžní. 17

18 byl sledován nejnižší sklon k dárcovství, ve sledovaném období jen 43 % respondentů se základním vzděláním poskytlo dar 13. Rodinný stav respondenta největší ochotu darovat vykazují respondenti, kteří jsou ženatí či vdané (v této kategorii je 72 % dárců). V případě ovdovělých respondentů je ochota darovat naopak nejnižší mezi ovdovělými respondenty je 40 % dárců 14. Náboženské vyznání respondenta i v případě náboženského vyznání lze pozorovat odlišný podíl dárců a nedárců v závislosti na tom, zda je respondent věřící či nikoliv. Více ochotni jsou darovat věřící (76,6 % dárců) než nevěřící (61,2 % dárců). Počet členů v domácnosti respondenta s vlastním příjmem 15 překvapivě nejvyšší podíl dárců je u skupiny respondentů z domácnosti, kde má jen jeden člen vlastní příjem (73,3 % dárců). Nejmenší podíl dárců byl pozorován u skupiny respondentů z domácností, kde mají 4 členové vlastní příjem (44,4 % dárců). Počet členů v domácnosti respondenta mladších 18 let byl prokázán lineární nárůst podílu dárců s rostoucím počtem členů domácnosti mladších 18 let. Čím více dětí v domácnosti, tím míra dárcovství u respondentů roste. Velikost místa bydliště respondenta vzhledem k nedostatečným datům nebylo možné určit, zda velikost místa bydliště ovlivňuje chování respondenta. Příjem respondenta na základě výsledků výzkumu nelze tvrdit, že by s růstem příjmu respondenta rostla ochota darovat Dárcovství a dobrovolnictví v České republice Výzkum Dárcovství a dobrovolnictví v České republice byl proveden Nadací rozvoje občanské společnosti a Agenturou neziskového sektoru v letech Dotazníkového šetření se zúčastnilo 693 náhodně vybraných respondentů. Respondenti měli za úkol ohodnotit dvanáct předložených důvodů podle toho, zda ovlivnily jejich rozhodnutí poskytnout dar. Z odpovědí lze vyzdvihnout čtyři základní 13 Výsledky však mohou být zkresleny odlišným počtem respondentů v jednotlivých kategoriích vzdělání. 14 Výsledky však mohou být zkresleny odlišným počtem respondentů v jednotlivých kategoriích podle rodinného stavu respondenta. 15 Při zpracování získaných odpovědí byl brán zřetel pouze na domácnosti ve škále od žádného až po 5 členů domácnosti respondenta s vlastním příjmem. 18

19 důvody, které vysvětlují chování 57 % dárců. Jde o vliv médií, obecné morální imperativy, atraktivnost dobročinné akce a vliv lidí v nejbližším okolí dárce. Autoři tohoto výzkumu rozlišují tři typy 16 motivace dárcovství imperativní motivace, ad hoc motivace a familiární motivace. Nejčastěji se objevovala ad hoc motivace, která je typická pro 41 % peněžních dárců. Tato motivace je označována také jako příležitostná, protože dárci se emocionálně rozhodují případ od případu na základě konkrétní situace. Důležitou roli zde nehrají jen emoce, ale rovněž i důvěra v danou dobročinnou aktivitu nebo organizaci. U 30 % respondentů je zastoupena familiární motivace, která je závislá na osobních zkušenostech respondenta. Odvíjí se od jeho osobní znalosti dobročinných aktivit či potřebných osob. Vliv májí také zkušenosti lidí v okolí respondenta. Nejméně zastoupenou motivací je imperativní motivace 17 (29 % respondentů). Ta vychází z obecných morálních principů a nepsaných pravidel společnosti. Charakteristická je především pro věřící lidi a pro lidi, kteří jsou členy neziskové organizace. Z výsledků tohoto výzkumu také vyplývá, že většina respondentů si zachovává svoji anonymitu, což se odráží v nízké úrovni reciproční motivace. Jen malá část dárců uplatňuje možnost snížení základu daně prostřednictvím odpočtu darů. Nejčastěji zmíněným důvodem dárcovství bylo přesvědčení, že jde o dobrou věc a důvěra v organizaci. Důvody dárcovství podrobněji dokumentuje následující graf. 16 Vliv reciproční motivace se projevil jako zanedbatelný. 17 V některých pramenech označována jako normativní motivace. 19

20 Graf Důvody považované za důležité pro rozhodnutí stát se dárcem (v %), Frič a kol. (2001a) náboženské přesvědčení něco vrátit společnosti příklad příbuzných oslovení neziskovou organizací vlastní zkušenost součást způsobu života jde o známé lidi inromace v TV citové pohnutí morální zásady důvěra v organizaci přesvědčení, že jde o dobrou věc Zdroj dat: FRIČ, Pavol a kol., 2001a. Dárcovství a dobrovolnictví v České republice:(výsledky výzkumu NROS a Agnes). NROS. ISBN Dárcovství v očích veřejnosti V roce 2009 Centrum pro výzkum neziskového sektoru realizovalo výzkum Dárcovství v očích veřejnosti, kterého se zúčastnilo 359 respondentů. V rámci tohoto šetření byli respondenti, kteří poskytli někdy neziskové organizaci dar, dotazováni mimo jiné také na důvody svého chování - a to formou otevřené otázky. Získané odpovědi byly roztříděny do čtyř skupin dle svého charakteru a přiřazeny k odpovídajícímu typu motivace. Hladká a Šinkýříková (2009) ve svém výzkumu Dárcovství v očích veřejnosti rozlišují čtyři typy motivací k dárcovství utilitární, normativní, familiární a negativní ad hoc motivaci. Působení odpočtu darů řadíme k utilitární motivaci. Tento druh motivace se vyznačuje tím, že dárce očekává za svůj dar protiplnění (nejen možnost snížení základu daně prostřednictvím odpočtu darů, ale také například malý upomínkový předmět). Tento druh motivace uvedla pouze 3 % respondentů. Nejčastějším faktorem podle výsledků výzkumu Dárcovství v očích veřejnosti, který motivuje lidi k dárcovství, je normativní motivace, která vychází z morálních zásad 20

21 člověka. Tato motivace souvisí do značné míry s náboženskou vírou, protože tyto zásady mohou být součástí křesťanské morálky. Lidé se obávají trestu od společnosti (např.: posměch či vyloučení ze společnosti), pokud by nejednali v souladu s jejími nepsanými pravidly a neúčastnili se dobročinných aktivit. Dále je uvedena familiární motivace, která je závislá na důvěře, kterou dárce vůči obdarovanému má, a také na osobních zkušenostech dárce. Tato forma dárcovství se soustředí pouze na blízké v okolí dárce, tedy na osoby jemu dobře známé. Poslední definovanou kategorií je negativní ad hoc motivace. Tento typ motivace je typický v situaci, kdy je člověk nečekaně osloven na ulici a nedokáže odmítnout žádost o poskytnutí daru. Přívlastek negativní vyjadřuje, že tento typ motivace nezahrnuje všechno předem nepromyšlené dárcovství 18. Z výsledků výzkumu Dárcovství v očích veřejnosti vyplývá, že na více jak polovinu respondentů působila normativní motivace. Naproti tomu odpočet darů není příliš velkým stimulem pro dárce. Možným vysvětlením může být fakt, že většina dárců má zájem o zachování své anonymity. Nebo naopak může být důvodem skutečnost, že se lidé stydí a nechtějí přiznat zištnost dárcovství a to i přestože byl dotazník zcela anonymní. Graf 1.2 Procentní zastoupení jednotlivých druhů motivací, Hladká a Šinkýříková (2009) 2 % 12 % 57 % 21 % 5 % 3 % familiární motivace utilitární motivace negativní ad hoc motivace normativní motivace nedárce bez odpovědi Zdroj dat: HLADKÁ, Marie a ŠINKYŘÍKOVÁ, Tereza, Dárcovství v očích veřejnosti. 1. vyd. Brno: Společnost pro studium neziskového sektoru, 24 s. ISBN Předem nepromyšlené stimuly k dárcovství jsou zahrnuty ve všech čtyřech typech motivace. 21

22 Výzkum Dárcovství a dobrovolnictví v České republice a výzkum Dárcovství v očích veřejnosti definují rozdílně jednotlivé druhy motivace, což je způsobeno odlišnou metodikou výzkumu. Zejména vymezení ad hoc motivace se liší. Ve výzkumném projektu Dárcovství v očích veřejnosti je samostatně vymezena negativní ad hoc motivace, která zahrnuje pouze situaci, kdy byl respondent k dárcovství vlastně přemluven ( donucen ), protože nedokázal odmítnout žádost o dar. Ostatní příležitostné a nepromyšlené stimuly jsou zařazeny do všech čtyř typů motivace. Za to ad hoc motivace uváděná ve výzkumu Dárcovství a dobrovolnictví v České republice zahrnuje i příležitostné a předem nepromyšlené dárcovství. Tyto odlišnosti znemožňují komparaci těchto výzkumů. Avšak oba výzkumy ukazují na velmi malý vliv reciproční (utilitární) motivace na chování dárců. Míru využití odpočtu darů fyzickými osobami můžeme porovnat na základě dvou výzkumných projektů. Výzkum Dárcovství a dobrovolnictví v České republice uvádí, že pouze 3 % dárců uplatnila odpočet darů. Výsledky výzkumu z roku 2011 Dárcovství v číslech ukazují, že téměř 10 % respondentů dárců využívá odpočet darů. 22

23 2. Legislativní úprava odpočtu darů Ze strany státu je filantropie podporována prostřednictvím odpočtu darů, který je legislativně upraven v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu 19. Seznámení s legislativou související s odpočtem darů je důležité k porozumění fungování tohoto odpočtu a jeho mechanismu. Aby bylo možné uplatnit odpočet darů od základu daně, musí poskytnutý dar vyhovovat několika podmínkám, které by měly působit na chování fyzických osob Odpočet darů u fyzických osob Odčitatelné položky jsou jen jednou z možných forem daňových úlev 20. Odpočty od základu daně fyzických osob jsou legislativně upraveny v 15 a 34 ZDP, kde jsou pojmenovány jako nezdanitelná část základu daně ( 15 ZDP) a jako položky odčitatelné od základu daně ( 34 ZDP). V naší daňové legislativě se objevují pouze nestandardní odpočty. Tedy takové odpočty, kdy si lze snížit základ daně o prokazatelně vynaloženou výši prostředků. A to maximálně do ZDP stanovených relativních nebo absolutních limitů. Na odčitatelné položky od základu daně můžeme nahlížet buď jako na zbytečné administrativní komplikování stanovení daně z příjmu nebo jako na prostředek podpory i jiných než daňových veřejných politik. Jareš (2010) tvrdí, že by se měla pravidelně provádět analýza daňových úlev, tak aby byla možná jejich kvantifikace a zvýšila se efektivnost veřejných financí. V případě daňových úlev, jejichž cílem je podpora jiných veřejných politik 21, než je daňová politika (sem řadíme i odpočet darů), se Jareš (2010) domnívá, že by výsledkem jejich podrobné analýzy bylo doporučení jejich zrušení v důsledku nenaplňování svého cíle nebo neefektivnosti jeho naplňování. ZDP upravuje podmínky uplatnění odpočtu darů pro fyzické i pro právnické osoby. Hlavní zásady uplatnění odpočtu jsou jak pro fyzické tak i pro právnické osoby stejné - okruh příjemců, kterým lze poskytnout dar a také účel poskytnutí daru (Brychta, 19 Dále jen ZDP 20 Jareš (2010) uvádí, že daňovou úlevou je takové ustanovení zákona, které umožňuje subjektu zaplatit nižší daň nebo ji zaplatit později oproti tomu, než kdyby toto ustanovení neexistovalo. Daňovou úlevou je kromě odpočtu také například osvobození osob od daně nebo sleva na dani. 21 Jareš (2010) kvantifikuje hodnotu všech 57 daňových úlev, jejichž cílem je podpora jiných než daňových veřejných politik, za rok 2008 na 120 mld. Kč. Odpočet darů od základu daně kvantifikuje částkou 616,1 mil Kč. 23

24 2011). Jednotlivé limity jsou pak stanoveny pro každou kategorii zvlášť. Využití odpočtu darů u fyzických osob je upraveno v 15 odst. 1 a 2 ZDP. Okruh příjemců, kterým může fyzická osoba poskytnout dar, aby byly splněny podmínky pro uplatnění odpočtu darů, je vymezen v 15 odst. 1 ZDP. V souladu se ZDP dar může být poskytnut: obcím krajům organizačním složkám státu právnickým osobám (včetně těch, které jsou pořadateli veřejných sbírek podle zákona č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách) na vyjmenované účely fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky, které pobírají invalidní důchod nebo ho pobírali ke dni přiznání starobního důchodu nebo jsou nezletilými dětmi závislými na péči jiné osoby podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. fyzickým osobám, které provozují školská a zdravotnická zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat Fyzické osobě lze poskytnout dle ZDP ( 15 odst. 1) dar pouze na vymezené účely. Dar musí být poskytnut na zdravotnické prostředky 22 (podle zákona č. 123/200 Sb., o zdravotnických prostředcích, ve znění pozdějších předpisů), na rehabilitační a kompenzační pomůcky 23 (podle vyhlášky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů) nebo na majetek usnadňující vzdělávání osob a jejich zařazení do zaměstnání. Oproti právnickým osobám, jako příjemcům darů, je spektrum možných oblastí poskytnutí darů užší. Pokud je příjemcem daru právnická osoba, tak předmětem poskytnutí daru dle ZDP ( 15 odst. 1) může být: financování vědy a vzdělání výzkum a vývoj kultura školství 22 Maximálně ve výši hodnoty nehrazené zdravotními pojišťovnami. 23 Maximálně ve výši hodnoty nehrazené příspěvkem ze státního rozpočtu. 24

25 policie (podle zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky a zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii) požární ochrana podpora a ochrana mládeže ochrana zvířat a jejich zdraví účel sociální, zdravotnický, ekologický, humanitární, charitativní, náboženský (pro registrované církve a náboženské společnosti), tělovýchovný a sportovní politická strana a politické hnutí a jejich činnost Subjekt může také poskytnout dar fyzické nebo právnické osobě, která má místo bydliště nebo sídlo v jiném členském státě Evropské unie, v Norsku nebo na Islandu. Pokud příjemce daru i účel daru vyhovuje podmínkám stanovených ZDP, lze uplatnit odpočet darů (ZDP, 15 odst. 1). Poskytnutý dar může mít peněžní i nepeněžní podobu. U nepeněžních darů může vznikat problém s jejich oceněním. Pokyn Generálního finančního ředitelství D-6 řeší situaci, kdy je dar poskytnut v nepeněžní formě (např. služba). Není-li známa jeho cena, tak se hodnota nepeněžního daru určí dle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů. Znalecké posouzení k určení jeho hodnoty se nevyžaduje. Výdaje na realizaci nepeněžního i peněžního daru jsou samozřejmě pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob daňově neuznatelnými nákladem (ZDP, 25 odst. 1 písm. t). Bezpříspěvkového dárcovství krve ZDP považuje za dar poskytnutý na zdravotnické účely a jeden odběr krve oceňuje částkou Kč. Pokyn Generálního finančního ředitelství D-6 specifikuje, že v rámci jednoho odběru lze odebrat nejen krev ale i její složky 24. To znamená, že pokud během jednoho dne bude odebráno více složek krve, oceníme toto jako jeden odběr. Uplatnění odpočtu darů je ohraničeno zákonem stanovenými limity. Minimální výše souhrnu všech poskytnutých darů je limitována absolutním i relativním omezením, tak aby mohl být uplatněn odpočet darů musí činit nejméně 2 % z celkového základu daně nebo v úhrnu alespoň Kč. Celková hodnota odpočtu darů nesmí přesáhnout více 24 Složky krve jsou například krevní destičky, plasma nebo kostní dřeň. 25

26 jak 10 % 25 základu daně. Horní hranice odpočtu má omezit možný regresivní dopad odpočtu darů (Vančurová a Láchová, 2012). Je-li dar poskytnut veřejnou obchodní společností nebo komanditní společností, tak se za dárce považují společníci. U veřejné obchodní společnosti se hodnota daru mezi jednotlivé společníky rozděluje stejně jako základ daně. Tedy ve stejném poměru jako je rozdělován zisk buď na základě společenské smlouvy nebo rovným dílem, není-li poměr ujednán. Je-li společníkem právnická osoba, řídí se podmínky uplatnění odpočtu pravidly pro právnickou osobu, pokud je společníkem fyzická osoba, aplikují se pravidla pro fyzické osoby. V případě komanditní společnosti je postup komplikovanější. Nejdříve se musí rozdělit hodnota daru mezi komplementáře a komanditní společnost. Pak se postupuje opět podle stejných pravidel jako u základu daně. U komanditní společnosti se postupuje podle zásad stanovených ZDP pro právnické osoby a u komplementářů je rozhodující, zda je jím právnická či fyzická osoba (Brychta, 2011, s. 311). Jestliže fyzická osoba pomůže nepeněžní formou k odstranění následků živelných pohrom 26, které se staly na našem území nebo na území jiného členského státu Evropské unie, Norska nebo Islandu, lze tyto výdaje považovat za výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů (ZDP, 24 odst. 2 písm. zp). Tyto výdaje v nepeněžní formě nepodléhají omezením ZDP (není limitována výše nepeněžních výdajů, které lze uplatnit, a nejsou specifikováni jeho možní příjemci). Pak již nelze tyto výdaje zahrnout jako odčitatelnou položku od základu daně (odpočet darů). To znamená, že má subjekt na výběr, zda využije odpočet darů (při respektování ZDP stanovených limitů) nebo zahrne nepeněžní výdaje do svých daňových výdajů. Pokud však fyzická osoba dosahuje příjmů pouze ze zaměstnání (ZDP, 6), tak nemůže využít ustanovení ZDP 24 odst. 2 písmeno zp), protože u dílčího základu daně příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitku nelze uplatnit žádné výdaje. 25 Od by se tato hranice měla posunout na 15 %. 26 Živelná pohroma je definována v 24 odst. 10 ZDP. Považuje se za ní například nezaviněný požár a výbuch, vichřice s rychlostí větru nad 75 km/h nebo zemětřesení dosahující alespoň 4. stupně. 26

27 2.2 Dárcovství versus sponzoring V mnoha případech může vzniknout nejasnost, zda dané aktivity považovat za dárcovství nebo za sponzoring. Základní rozdíl spočívá v zištnosti chování. Jestliže za svým chováním očekává osoba nějakou protislužbu, tak mluvíme o sponzoringu. Naopak pokud fyzická osoba nic neočekává, tak se jedná o dárcovství. Definici dárcovství jsem se věnovala v první kapitole, proto se nyní zaměřím pouze na aspekty, které tyto dva pojmy odlišují Dárcovství Hlavním rozdílem mezi dárcovstvím a sponzoringem je absence protiplnění pro dárce. Žádná forma protiplnění nesmí být uvedena ani v darovací smlouvě. Darovací smlouva je upravena v zákoně č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ( 628 a následující) 27. Je-li předmětem daru nemovitost nebo pokud při darování nedojde k předání movitého daru, pak z občanského zákoníku vyplývá povinnost uzavřít písemnou darovací smlouvu (viz 628 odst. 2, občanského zákoníku). Jediná přípustná podoba protiplnění může být poděkování (včetně uvedení jména dárce). Oproti sponzoringu je dárcovství spíše dlouhodobá činnost (Bartošová, 2006). Pro dárce není hodnota daru daňově uznatelným nákladem ( 25 odst. 1 písm. t) ZDP). Lze však využít možnosti odpočtu darů. Pro příjemce daru není hodnota daru, ať už jím je fyzická nebo právnická osoba, předmětem daně z příjmu ( 18 odst. 2 ZDP, 3 odst. 4 ZDP). Od daně darovací jsou podle 20 odst. 4 zákona č. 357/1992 Sb. 28 osvobozeny přijaté dary nadacemi a nadačními fondy, pokud je tento dar určen k dosahování obecně prospěšných cílů, dále dary přijaté státem, registrovanou církví, náboženskou společností nebo obecně prospěšnou společností. Ostatních právnických osob se osvobození od daně darovací týká, jen pokud byly založeny nebo zřízeny za účelem činnosti v zákonem stanovených oblastech a přijatý dar využili právě k této činnosti ( 20 odst. 4 písm. a) zákona č. 357/1992 Sb.). Patří sem zejména činnosti v oblasti školství, kultury, zdravotnictví, sociální péče a další. Zákon č. 357/1992 Sb. jmenuje i další osvobození bezúplatného nabytí majetku. Od daně darovací je osvobozeno také například příležitostné nabytí movitého majetku a jiného majetkového prospěchu, jehož hodnota nepřesahuje Kč ( 19 odst. 4 písm. d) zákona č. 357/1992 Sb.) nebo 27 Od bude účinný nový občanský zákoník, kde bude darovací smlouva upravena v 2055 a následujících. 28 Zákon o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí. 27

28 přijatý movitý dar osobní spotřeby u fyzických osob, pokud tento dar nebyl po dobu jednoho roku před darováním součástí obchodního majetku dárce a jeho hodnota nepřevyšuje u jednotlivého poplatníka Kč u osob patřících do III. skupiny 29 (daň se odvádí případně jen z té hodnoty movité věci, která převyšuje tuto částku). Důležité je neopomenout také vliv daně z přidané hodnoty 30 v oblasti darů. Ačkoliv peněžní dar není předmětem DPH, tak jinak tomu je u darů nepeněžních poskytnutých plátcem DPH. Jestliže plátce DPH již v okamžiku pořizování určitého plnění věděl, že toto plnění bude předmětem darování a nenárokoval si při jeho pořízení daň na vstupu, tak při následném poskytnutí nepeněžního daru nemusí odvádět ani daň na výstupu. Pokud však plátce při pořízení plnění (služby nebo hmotného statku), které později poskytne jako dar, nárokoval daň na vstupu, musí při pozdějším darování odvést daň na výstupu podle 13 odst. 4 nebo 14 odst. 3 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH. V těchto paragrafech je uvedeno, že za zdanitelná plnění se považuje dodání zboží či poskytnutí služby pro účely, které nesouvisí s uskutečňováním ekonomické činností plátce. Do této kategorie spadá i poskytnutí daru na dobročinné účely. Pokud je poskytnutí daru předmětem DPH, pak má plátce povinnost vystavit doklad o použití ( 32, zákon o DPH), ve kterém uvede účel použití zboží (služby) a už dále neuvádí informace o rozsahu a předmětu plnění. V případě přijatých zdanitelných plnění použitých na reprezentaci, které není možné podle 25 odst. 1 písm. t) ZDP 31 považovat za výdaje vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů pro daňové účely, nemá plátce nárok na odpočet daně na vstupu. Výjimkou je situace, kdy jsou poskytnuty dárky v rámci ekonomické činnosti, jejichž pořizovací cena bez DPH nepřesahuje 500 Kč nebo poskytnuté obchodní vzorky bez úplaty v rámci ekonomické činnosti ( 13 odst. 8 písm. c) zákona č. 235/2004 Sb., o DPH) Sponzoring Sponzorské aktivity jsou prováděny na základě smlouvy o reklamě nebo sponzoringu. Bartošová (2006) nazývá sponzorský příspěvek jako příspěvek s protiplněním. Sponzor se chová zištně a jeho sponzorské aktivity nemusí být veřejně prospěšné. Cílem 29 Zákon č. 357/1992 Sb. 11 odst. 4 říká, že do III. skupiny patří nepříbuzné fyzické osoby a právnické osoby. 30 Dále jen DPH. 31 Za dar se nepovažuje (je možné jej zahrnout do základu daně) podle 25 odst. 1 písm. t) ZDP reklamní nebo propagační předmět, který je opatřen obchodní firmou nebo ochrannou známkou poskytovatele tohoto předmětu nebo názvem propagovaného zboží nebo služby, jehož hodnota bez DPH nepřevyšuje 500 Kč a který není s výjimkou tichého vína předmětem spotřební daně. 28

29 sponzora je snaha se zviditelnit a využít sponzoring jako nástroj propagace. Na rozdíl od darů v tomto případě nelze uplatnit odpočet. Náklady vyvolané sponzoringem jsou však součástí daňově uznatelných nákladů. Pro organizaci, která je příjemcem sponzorského příspěvku, je jeho hodnota považována za příjem z reklamy podle 18 odst. 3 ZDP a je zahrnuta do předmětu daně. 2.3 Podmínky uplatnění odpočtu darů Pokud fyzická osoba chce uplatnit odpočet darů, musí respektovat podmínky dané zákonem (viz subkapitola 2.1). Dále musí dokázat, že dar ve skutečnosti poskytla. A to buď darovací smlouvou nebo potvrzením od obdarovaného, které obsahuje informace o dárci a příjemci daru, o předmětu a účelu daru a dále datum jeho poskytnutí (Pokyn Generálního finančního ředitelství D-6). Pokud by osoba nedostatečně prokázala poskytnutí daru, je správce daně oprávněn jí doměřit daň. V případě menších darů velkým organizacím (veřejná sbírka je registrována Ministerstvem vnitra) je možné se spoléhat na určitou benevolenci správce daně a prokázat darování jen poštovní poukázkou či bankovním výpisem (Bulla, 2005). Problém může nastat v situaci, kdy přispějeme malým obnosem do kasičky nebo si zakoupíme na ulici předmět, jehož koupí přispíváme na dobročinné účely. V těchto případech většinou nezískáme potvrzení o poskytnutí daru a nelze tedy uplatnit odpočet darů. Stejný problém nastává i u vstupenek, kdy určitá část vstupného směřuje na dobročinné účely. Je-li fyzická osoba zaměstnancem, tak musí svému zaměstnavateli předložit potvrzení příjemce daru či darovací smlouvu nejpozději do 15. února následujícího roku. Zaměstnavatel je pak povinen tuto skutečnost zahrnout do ročního zúčtování daně zaměstnance. Pokud však zaměstnanec uplatní odpočet darů na základě poskytnutí daru do zahraničí (ZDP, 15 odst. 1), tak musí podat sám své daňové přiznání (ZDP, 38g odst. 2). Osoba samostatně výdělečně činná nebo osoba, která podává daňové přiznání, zohlední odpočet darů ve svém daňovém přiznání. Uplatnění odpočtu je možné jen v tom zdaňovacím období, ve kterém byl daný dar poskytnut (Pokyn Generálního finančního ředitelství D-6). Pokud hodnota možného 29

30 odpočtu darů je vyšší než základ daně, tak nelze uplatnit celý odpočet darů. Neuplatněná výše odpočtu darů propadá a nepřevádí se do dalšího zdaňovacího období. 2.4 Využívání odpočtu darů v České republice Pro poplatníka využití odpočtu darů přináší úsporu ve výši 15 % (sazba daně z příjmu fyzických osob) z částky uplatněného odpočtu. Z dat dostupných na internetových stránkách Ministerstva financí České republiky lze získat agregované informace z daňových přiznání fyzických osob. V roce 2011 bylo podáno daňových přiznání k dani z příjmu fyzických osob 32. Z toho jen u daňových přiznání k DPFO byl uplatněn odpočet darů v celkové hodnotě Kč. Na základě těchto údajů můžeme určit, že průměrná výše odpočtu darů činila ve sledovaném roce , 53 Kč. Od roku 1999 počet podaných daňových přiznání k DPFO, až na výjimku ve dvou letech, meziročně roste. Snížení nastalo v roce 2004, kdy naopak počet přiznání k DPFO s uplatněným odpočtem darů mírně stoupl. V roce 2008 byl zaznamenán pokles podaných přiznání k DPFO o čtvrtinu, který byl doprovázen téměř čtvrtinovým poklesem daňových přiznání s odpočtem darů. Tabulka Údaje o počtu podaných daňových přiznání k DPFO v letech Rok celkový počet podaných daňových přiznání počet daňových přiznání s odpočtem darů podíl daňových přiznání s odpočtem darů na celkovém počtu ,94 % ,09 % ,46 % ,59 % ,09 % ,97 % ,90 % ,00 % ,36 % ,35 % ,38 % ,35 % Zdroj dat: Ministerstvo financí ČR 32 Dále jen DPFO. 30

31 Procentní meziroční změna Jen u necelých 6,5 % daňových přiznání k DPFO byl uplatněn odpočet darů v roce Oproti téměř 5 % podílu daňových přiznání s využitím odpočtu darů na celkovém počtu daňových přiznání v roce 2000 nelze pozorovat velký nárůst v uplatňování odpočtu darů. Vývoj počtu podaných daňových přiznání s odpočtem darů ve sledovaných letech kopíruje (až na zmíněný rok 2004) vývoj celkového počtu podaných daňových přiznání k DPFO. Od roku 2004 meziroční procentní změna počtu daňových přiznání k DPFO, ve kterých byl uplatněn odpočet darů, je takřka totožná s vývojem celkového počtu daňových přiznání k DPFO - to odpovídá také relativně stejnému procentnímu zastoupení daňových přiznání s odpočtem darů na celkovém počtu daňových přiznání (okolo 6 %). Ovšem ve sledovaných letech před rokem 2004 se jejich vývoj liší. V roce 2002 meziročně výrazně narostl počet podaných přiznání k DPFO s odpočtem darů (o 31,49 %), ale celkový počet přiznání k DPFO vzrostl jen o necelá 4 %. Naopak v následujícím roce počet podaných daňových přiznání k DPFO s odpočtem darů klesl o 13 % oproti roku 2002, zatímco počet celkových podaných přiznání k DPFO se téměř nezměnil. Mezi roky pak byl zaznamenán protichůdný vývoj. Počet celkových daňových přiznání k DPFO klesl meziročně o 4,6 %, zatímco počet daňových přiznání k DPFO s odpočtem darů o 4 % vzrostl oproti roku Graf Procentní meziroční změna v celkovém počtu podaných daňových přiznání k DPFO a počtu daňových přiznání s odpočtem darů 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% -10,00% Vývoj podaných daňových přiznání k DPFO Vývoj podaných daňových přiznání s uplatněným odpočtem darů -20,00% -30,00% Zdroj dat: Ministerstvo financí ČR a AUSTERLITZOVÁ (2007) 31