Tax harmonization and alternative sources of EU budget. Ing. Danuše Nerudová, Ph.D.

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Tax harmonization and alternative sources of EU budget. Ing. Danuše Nerudová, Ph.D."

Transkript

1 Daňová harmonizace z hlediska alternativních zdrojů rozpočtu EU Tax harmonization and alternative sources of EU budget Ing. Danuše Nerudová, Ph.D. Abstrakt Příspěvek se zabývá možností alternativních zdrojů rozpočtu Evropské unie ve formě odvodu části výběru z harmonizovaných daňových základů jednotlivých druhů daní. V současnosti členské státy odvádí do rozpočtu EU procento výběru z DPH. Odvod je omezen maximální sazbou 0,5% harmonizovaného vyměřovacího základu, jehož strop představuje 50% GNP každého členského státu. Cílem článku je analyzovat další možnosti daňové harmonizace z hlediska případných alternativních zdrojů EU. Klíčová slova: daňová harmonizace, přímé daně, nepřímé daně, rozpočet EU Abstrakt The paper deal with the problem of other possible alternative sources of EU budget in the form of the payment from the collected tax imposed on the harmonized tax bases. At present the EU member states pay to the EU budget the percentage of the collected VAT. The payment is limited to 0,5% from the harmonized tax base. Its limit is represented by 50% of GNP of each EU member state the aim of the paper is to analyze other possibilities of tax harmonization in the perspective of alternative sources of EU budget. Keywords: tax harmonization, direct taxation, indirect taxation. EU budget 1. Úvod Hlavními pilíři příjmů rozpočtu Evropské unie jsou tzv. vlastní zdroje. Tyto se skládají jednak ze zemědělských dávek uvalovaných v rámci společné zemědělské politiky na zemědělské produkty dovážené do Evropské unie ze třetích zemí a dávky vybírané od výrobců cukru. Dalším vlastním zdrojem rozpočtu Evropské unie jsou cla vybíraná ze zboží podle společného celního sazebníku, jež vstupuje na území Evropské unie. Od roku 1988 byl zaveden jako vlastní zdroj rozpočtu příspěvek z hrubého národního produktu. V současné době slouží jako poslední ze zdrojů rozpočtu Evropské unie odvod pouze z jediné daně vybírané na národní úrovni daně z přidané hodnoty. Členské státy mají povinnost odvádět platby do rozpočtu Evropské unie podle vyměřovacího základu počítaného jako podíl čistých příjmů z DPH a váženého průměru sazeb v daném členském státě 1. Od roku 2004 je odvod členských států do rozpočtu Evropské unie ve formě procenta DPH omezen maximální sazbou 0,5 % harmonizovaného vyměřovacího základu 2, jehož strop představuje 50 % HND každého členského státu. 1 Vzhledem ke skutečnosti, že v praxi proběhla pouze strukturální harmonizace (harmonizace daňových základů) a harmonizaci sazeb daně z přidané hodnoty se nepodařilo prosadit viz podkapitola Daň z přidané hodnoty. 2 Zohledňuje výjimky a osvobození uplatňované v jednotlivých členských státech tak, aby vyměřovací základ pro odvod byl co nejvíce standardizovaný. 1

2 Kromě výše uvedených vlastních zdrojů rozpočtu 3 ovšem plynou do rozpočtu EU i další příjmy. Jedná se především o poplatky za činnost institucí, daně z příjmu evropských zaměstnanců, pokuty, úroky atd. Jedná se jen o velmi malou část ve srovnání s výše uvedenými. Struktura příjmů rozpočtu EU pro rok 2007 je uvedena v následujícím grafu: Graf 1: Struktura příjmů rozpočtu EU pro rok 2007 Podíl z jednotného základu DPH 15% Clo, zemědělské dávky a dávky na cukr 15% Příspěvek z HND 69% Příspěvky zaměstnanců EU 1% Zdroj: - upraveno Cílem článku je analyzovat další možnosti daňové harmonizace z hlediska případných alternativních zdrojů EU. Zaměřme se tedy nyní na další daňové oblasti jako potenciální zdroje rozpočtu Evropské unie. 2. Potenciální zdroje rozpočtu Evropské unie 2.1 Akcízy Vzhledem ke skutečnosti, že v oblasti harmonizace akcízů proběhla strukturální harmonizace, v jejímž rámci došlo k harmonizaci daňového základu, a dále byly zavedeny minimální sazby daně, stejně tak jako v případě daně z přidané hodnoty, mohly by i odvody ve formě procenta z výběru akcízů sloužit jako zdroj rozpočtu Evropské unie. Nicméně mezi daní z přidané hodnoty a akcízy existuje jeden podstatný rozdíl. Daň z přidané hodnoty je všeobecnou daní ze spotřeby, jež uvalována na veškeré zboží a služby na trhu 4. Naproti tomu akcízy jsou selektivními daněmi, jež jsou uvalovány pouze na vybrané zboží s cílem snížit jeho spotřebu u obyvatel. Jak uvádí Kubátová (2006) aplikace akcízů má nápravný charakter cílem státu je snížit nadspotřebu zejména v souvislosti s ochranou životního prostředí (např. u 3 K příjmovým a výdajovým stranám rozpočtu podrobněji viz König Lacina a kol. (2004). 4 S přesně vymezenými osvobozeními a výjimkami. 2

3 akcízů z energetických produktů a elektrické energie) a dále také snížit nadspotřebu, jež je způsobena skutečností, že negativní externality (např. náklady na zdravotní péči o kuřáky) nejsou zahrnuty v ceně výrobku. Ke snížení nadspotřeby ovšem může dojít pouze v případě nulové elasticity nabídky a poptávky. V tomto případě pak akcízy zvyšují efektivnost daňového systému. V praxi se ovšem ukazuje, že v případě akcízů je nabídka a poptávka elastická, neboť zvyšování daňových sazeb vede k substituci spotřebitelů (spotřebitelé omezují spotřebu výrobků nezatížených akcízem za účelem zachování stejné úrovně spotřeby produktu zatíženého akcízem) a spotřeba výrobků klesá jen velmi málo. Druhým problémem je regresivnost akcízů. Spotřeba výrobků podléhajících akcízům u poplatníka s růstem jeho důchodu klesá. Poplatníci s nízkými důchody čelí relativně vyššímu daňovému břemenu. Navíc je prokázáno, že spotřeba tabáku a alkoholu je u chudých lidí nebo zemí relativně vyšší 5. Z výše uvedených důvodů je stanovení procenta akcízů jako odvodu do rozpočtu Evropské unie po vzoru daně z přidané hodnoty velmi diskutabilní. Odvod z výběru akcízu by totiž byl na nadnárodní úrovni v rozporu s principem daňové spravedlnosti. Chudší země v rámci Evropské unie by v této situaci odváděly do rozpočtu více, než země relativně bohatší. Navíc, výnos z akcízů by měl sloužit k financování externalit spojených se spotřebou daného výrobku a tudíž zůstávat v zemi spotřeby. 2.2 Osobní důchodová daň Oblast zdaňování z osobních příjmů byla tradičně harmonizací zcela opomíjena. Důvodem je obrovská odlišnost jednotlivých systémů zdanění a dále také odlišné systémy sociálního pojištění. Velmi obtížné by bylo provedení strukturální harmonizace, a to především harmonizace daňových základů. Důvodem je: historická odlišnost a z ní vyplývající odlišná definice daňových základů, existence dvou odlišných účetních systémů užívaných v členských zemích daňového účetnictví, v jehož rámci je hospodářský výsledek identický se základem daně a účetnictví, v jehož rámci se hospodářský výsledek musí na základ daně transformovat, citlivost na otázku harmonizace daně z osobních příjmů, neboť se jedná o tradiční zdroj příjmů státních rozpočtů. Jak uvádí Begg a Grimwade (1998) jednou z možných variant odvodu z výběru daně z osobních příjmů do rozpočtu Evropské unie je buď odvod podílu z vybrané daně, nebo odvod podle hrubého národního důchodu na obyvatele průměru celé Evropské unie. V této souvislosti je ovšem nutné zmínit, že zcela odlišné představy členských států o způsobech zdaňování osobních příjmů staví daň z osobních příjmů jako možný zdroj rozpočtu Evropské unie zcela do nereálných oblastí. V Evropské unii totiž existují různé metody zdaňování osobních příjmů viz tabulka 1. Tabulka 1 Metody zdaňování osobních příjmů v Evropské unii 5 Viz Kubátová, K. (2000). 3

4 Stát Typ zdaňování osobních příjmů Belgie Dánsko 1 Estonsko Finsko Francie Irsko dvě daňové sazby 2 Itálie Kypr Litva Lotyšsko Lucembursko Maďarsko Malta Německo Nizozemí Polsko Portugalsko Rakousko Řecko Sovensko Slovinsko Španělsko Švédsko Velká Británie (1) Sazba daně obsahuje i odvod sociálního pojištění (2) Standardní a zvýšená sazba daně. Zdroj: Kesti, J. European Tax Handbook IBFD, Amsterdam: 2003, 720 p. ISBN X. V této souvislosti je nutné si uvědomit, že jednotlivé systémy uplatňující zdanění skrývají obrovské odlišnosti jednak ve výši daňových sazeb, počtu daňových pásem, nezdanitelných částek, odčitatelných položek, slev na dani apod. Jedinou oblast, ve které došlo alespoň k částečné koordinaci zdaňování v oblasti osobních příjmů představuje zdaňování úrokových příjmů plynoucích z úspor. Cílem směrnice č. 2003/48/EEC o zdaňování příjmů z úspor ve formě úrokových plateb je umožnit zdanění úrokových příjmů plynoucích fyzickým osobám z jiných členských států, které se pomocí svého rezidentství snaží vyhnout zdanění, nebo zdanění výrazně snížit. Případné společné stanovení alespoň minimální sazby daně by jednak pomohlo snižovat daňové úniky a také by mohlo zabránit daňové konkurenci mezi členskými státy. V této situaci si tedy lze představit, že výnos z výběru daně z úspor by mohl sloužit jako zdroj rozpočtu Evropské unie. Na druhou stranu je ovšem třeba připomenout, že daň z úspor může sloužit i jako fiskální nástroj vlády k ovlivňování hospodářského růstu země. Pokud tedy bude pravomoc stanovit daňovou sazbu přenesena na Evropskou komisi, vlády ztratí významný nástroj fiskální politiky. Výše uvedené negativum lze tedy částečně zmírnit tím, že by byly stanoveny pouze minimální sazby daně (nikoliv absolutní), jak již bylo uvedeno výše. 2.3 Daň z příjmu korporací Potřeba harmonizace korporativního zdaňování v Evropské unii vzrostla zejména v souvislosti se zavedením jednotného trhu. Existence dvaceti sedmi odlišných systémů zdaňování neumožňuje společnostem plně těžit z výhod, které jednotný trh poskytuje. Dalším krokem na cestě ke strukturální harmonizaci v oblasti korporativního zdaňování bylo přijetí 4

5 statut evropské společnosti a evropské družstevní společnosti. Vzhledem ke skutečnosti, že výše uvedené formy podnikání jsou vhodné především pro velké společnosti, byly zahájeny velmi intenzivní diskuse o tzv. evropské společnosti s ručením omezeným. V této souvislosti je nutné podotknout, že Evropská komise po neúspěšných snahách prosadit v 70. a 80. letech minulého století minimální daňové sazby daně v oblasti daně z příjmu korporací či stanovit rozpětí daňových sazeb, upustila od snahy harmonizovat daňové sazby. Tyto by i v budoucnu mělo zcela setrvat v pravomoci členských států. Pokud po harmonizaci daňových základů zůstanou daňové sazby v pravomoci členských států, mohla by Evropská komise stanovit určité procento z výběru daně z příjmu korporací jako povinný odvod do rozpočtu Evropské unie. Je nutné zdůraznit skutečnost, že přímé daně jsou velmi citlivé na hospodářský cyklus, a tak je jejich výnos velmi nestabilní, proto by o nich nemělo být uvažováno jako o alternativním stabilním zdroji rozpočtu Evropské unie. Podívejme se nyní na čtyři harmonizační modely v oblasti korporativního zdaňování z hlediska možných zdrojů rozpočtu Evropské unie. Při existenci jednotného harmonizovaného základu daně pro všechny subjekty bez výjimky lze stanovit procento odvodu z výběru daně do rozpočtu Evropské unie. Problém ovšem představuje skutečnost, že státy s nižší sazbou daně budou do rozpočtu odvádět více, než státy s nižší sazbou daně. Při rovnosti nominální a efektivní sazby daně totiž subjekty přesně znají výši daňového zatížení a budou se stěhovat do států s nejnižším daňovým zatížením. Odvody do rozpočtu v rámci systému povinného harmonizovaného základu daně s daňovými sazbami v kompetenci jednotlivých států by tedy vyžadovaly přesné stanovení klíče pro odvod tak, aby se zabránilo výše uvedené situaci. Odvody do rozpočtu Evropské unie v rámci společného konsolidovaného základu daně jsou velmi diskutabilní. Tento model se týká pouze společností s celoevropskými aktivitami, společnosti působící v národním měřítku by byly zdaňovány na základě národní daňové legislativy. V této situaci by mohla být odváděna část z výnosu daně pouze z konsolidovaných základů daně, neboť pouze tyto jsou harmonizovány. Opět zde dochází k problému stěhování společností do daňově výhodných států (států s nižším daňovým zatížením), které by do rozpočtu odváděly více (neboť by u nich došlo k přílivu daňových základů), než státy s vyšší sazbou daně. Navíc existence dvou systémů vedle sebe by otvírala prostor pro nejrůznější spekulace a arbitráže s cílem snížit odvod prostředků do rozpočtu EU. Daň z příjmu korporací jako alternativní zdroj Evropského systému v rámci modelu společného konsolidovaného základu daně si lze představit jen velice těžko. Vzhledem ke skutečnosti, že model evropské korporativní daně předpokládá zavedení jednotné daňové sazby, a správu daně na úrovní EU, v praxi není velmi pravděpodobné, že by byl zvolen pro harmonizaci. Teoreticky by tedy již tento systém sám o sobě zaručoval výnos z evropské korporativní daně jako příjem rozpočtu Evropské unie. V případě, že daňové zatížení u evropské korporativní daně by bylo nižší než u národní daně z příjmu, nastává problém přelévání společností do systému evropské korporativní daně, který by v extrémním případě mohl způsobit značnou erozi národních daňových základů. V rámci systému zdanění v domácí zemi nedochází k harmonizaci, neboť i nadále by existovaly rozdílné systémy zdanění. Pokud nedošlo k harmonizaci či alespoň ke sblížení daňových základů, není možné zaručit spravedlivé odvody z výnosu daně z příjmu korporací do rozpočtu EU. Odvod části daně z příjmů korporací do společného rozpočtu Evropské unie se na základě výše popsaných skutečností nejeví jako reálný. Evropská komise si jako krátkodobý cíl v oblasti korporativního zdaňování vytyčila zavedení systému zdanění v domácí zemi pro malé a střední podniky, v jehož rámci nelze jakkoliv garantovat (bez alespoň částečného sblížení metod konstrukce daňových základů) spravedlivé odvody z výběru daně z příjmů korporací do společného rozpočtu EU. Dlouhodobým cílem Evropské 5

6 komise zůstává zavedení společného konsolidovaného základu daně pro společnosti s celoevropskými aktivitami. V rámci tohoto systému lze jen velmi těžko zajistit spravedlivé odvody do společného rozpočtu EU. Navíc existence dvou systém zdanění v rámci tohoto modelu ještě otvírá prostor pro spekulace členských států s cílem snížit odvody prostředků do rozpočtu EU. Z výše uvedených důvodů nelze předpokládat, že by daň z příjmů korporací mohla sloužit jako alternativní zdroj rozpočtu EU. 3. Závěr Zavedení alternativního zdroje rozpočtu Evropské unie v podobě odvodu části daňového výběru určitého typu daně závisí na vývoji v oblasti daňové harmonizace. Odvod procenta z harmonizovaného základu daně z přidané hodnoty do rozpočtu EU je možný díky skutečnosti, že se v oblasti daně z přidané hodnoty již podařilo dosáhnout strukturální harmonizace. Ačkoliv bylo strukturální harmonizace dosaženo i u akcízů, nepředstavují všeobecnou daň ze spotřeby a tudíž nejsou vhodnými kandidáty na alternativní zdroj rozpočtu EU, neboť v jejich případě by nemohl být zachován princip daňové spravedlnosti. V oblasti přímých daní je nutné zdůraznit, že Evropská komise již nadále neusiluje o harmonizaci sazeb, ale pouze o sjednocení daňových základů. Cílem v této oblasti je pouze strukturální harmonizace. Jakékoliv diskuse o harmonizaci sazeb daně z příjmu korporací narážejí na odpor členských států. Hlasování o této oblasti stále zůstává na úrovni Rady EU jednomyslné a pro jakoukoliv změnu je proto vyžadován konsensus všech zúčastněných členských států. V blízké budoucnosti tedy žádné výrazné posuny v této oblasti nelze očekávat. Strukturální harmonizace daně z příjmu korporací totiž vyžaduje také harmonizaci účetních systémů, které jsou členskými státy užívány. Z výše uvedeného důvodu je zavedení evropské daně z příjmu korporací, která by se stala vlastním příjmem společného rozpočtu EU a přispěla by k jeho výraznému navýšení, v nejbližší době málo pravděpodobné. 4. Literatura BEGG, I. GRIMWADE, N. Paying for Europe. Sheffield : Sheffield Academic Press, ISBN KİNIG, P. LACINA, L. a kol. Rozpočet a politiky Evropské unie. 1. vydání. Praha : C. H. Beck s. ISBN KUBÁTOVÁ, K. Daňová teorie a politika. Praha: ASPI, a.s., 2006, 279 s., ISBN KUBÁTOVÁ, K. Daňová teorie a politika. Praha: Eurolex Bohemia, 2000, 225 s., ISBN NERUDOVÁ, D. Harmonizace daňových systémů zemí Evropské unie. Praha: Aspi, a.s., 2005, s. 236, ISBN Adresa: Ing. Danuše Nerudová, Ph.D. Ústav účetnictví a daní Mendlova zemědělská a lesnická univerzita Brno 6

7 Zemědělská BRNO 7

Rozdíly v daňových systémech mezi státy EU problém pro utváření fiskální a hospodářské unie

Rozdíly v daňových systémech mezi státy EU problém pro utváření fiskální a hospodářské unie Rozdíly v daňových systémech mezi státy EU problém pro utváření fiskální a hospodářské unie Ing. Karel Mráček, CSc. Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Harmonizace

Více

OBSAH. Zkratky 11. Úvod 13. 1 Vymezení pojmů 15. 1.1 Daňová harmonizace 15 1.2 Daňová koordinace 19

OBSAH. Zkratky 11. Úvod 13. 1 Vymezení pojmů 15. 1.1 Daňová harmonizace 15 1.2 Daňová koordinace 19 OBSAH Zkratky 11 Úvod 13 1 Vymezení pojmů 15 1.1 Daňová harmonizace 15 1.2 Daňová koordinace 19 2 Prameny evropského daňového práva 20 2.1 Vývoj Evropské integrace 20 2.2 Lisabonská smlouva 21 2.3 Orgány

Více

4.1 Harmonizace nepfiím ch daní

4.1 Harmonizace nepfiím ch daní Evropská unie uvažuje o harmonizaci či alespoň koordinaci, neboť celá řada členských států finanční sektor zdaňuje, nicméně podoba zdanění se v jednotlivých členských státech liší. 4.1 Harmonizace nepfiím

Více

Z metodického hlediska je třeba rozlišit, zda se jedná o daňovou kvótu : jednoduchou; složenou; konsolidovanou.

Z metodického hlediska je třeba rozlišit, zda se jedná o daňovou kvótu : jednoduchou; složenou; konsolidovanou. Daňová kvóta Daňová kvóta (Tax Quota) patří mezi významné ukazatele uplatňované při mezinárodní komparaci. Je poměrovým ukazatelem vyjadřujícím úroveň daňových výnosů ve vztahu k hrubému domácímu produktu

Více

SPOTŘEBNÍ DAŇ V EU. Michaela Boučková, Tereza Máchová

SPOTŘEBNÍ DAŇ V EU. Michaela Boučková, Tereza Máchová SPOTŘEBNÍ DAŇ V EU Michaela Boučková, Tereza Máchová SPOTŘEBNÍ DAŇ Z CIGARET od 1. ledna 2014 musí být celková spotřební daň nejméně 60 % vážené průměrné maloobchodní ceny cigaret propuštěných ke spotřebě.

Více

Stav a předpokládaný vývoj veřejných financí a vytváření zdrojů

Stav a předpokládaný vývoj veřejných financí a vytváření zdrojů Stav a předpokládaný vývoj veřejných financí a vytváření zdrojů Prof. Michal Mejstřík Petr Janský, M.Sc. EEIP, a.s. Institut ekonomických studií, Fakulta sociálních věd Univerzita Karlova II. konference

Více

Harmonizace účetních standardů pro malé a střední podniky v EU

Harmonizace účetních standardů pro malé a střední podniky v EU Harmonizace účetních standardů pro malé a střední podniky v EU 1. Úvod... 1 2. Postavení SME v EU... 2 3. Politika EU vůči SME a její podpora... 2 4. Podpora SME prostřednictvím daně z přidané hodnoty...

Více

DAŇOVÁ PROTIKRIZOVÁ POLITIKA

DAŇOVÁ PROTIKRIZOVÁ POLITIKA DAŇOVÁ PROTIKRIZOVÁ POLITIKA ZEMÍ EU K V Ě T A K U B Á T O V Á Osnova Úvod Daňová opatření přijatá v jednotlivých členských státech EU Daňová politika EU v období krize Závěr Úvod vznik krize 2006 splasknutí

Více

Business index České spořitelny

Business index České spořitelny Business index České spořitelny Index vstřícnosti podnikatelského prostředí v EU Jan Jedlička EU Office ČS, www.csas.cz/eu, EU_office@csas.cz Praha, 15. listopadu 2012 Co je Business Index České spořitelny?

Více

Eva Zamrazilová. Členka bankovní rady ČNB. Ceny potravin a český spotřebitel

Eva Zamrazilová. Členka bankovní rady ČNB. Ceny potravin a český spotřebitel Eva Zamrazilová Členka bankovní rady ČNB Ceny potravin a český spotřebitel Strategie českého zemědělství a potravinářství do roku 2020 Soběstačnost ve vleku EU? Žofínské fórum,25. března 2013 Úvodem Národohospodářský

Více

NÁVRHY ZMĚN PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ V OBLASTI DAŇOVÉ

NÁVRHY ZMĚN PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ V OBLASTI DAŇOVÉ NÁVRHY ZMĚN PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ V OBLASTI DAŇOVÉ Daňová reforma 2008 2010 Mirek Topolánek předseda vlády ČR 1. Daňová kvóta 40 35 30 25 20 15 10 5 0 1995 1997 1999 2001 2003 2005* Průměr zemí OECD Česká

Více

Všeobecné poznámky. A. Ustanovení úmluv sociálního zabezpečení zůstávající v platnosti bez ohledu na článek 6 Nařízení. (Článek 7 (2) (c) Nařízení.

Všeobecné poznámky. A. Ustanovení úmluv sociálního zabezpečení zůstávající v platnosti bez ohledu na článek 6 Nařízení. (Článek 7 (2) (c) Nařízení. PŘÍLOHA III USTANOVENÍ ÚMLUV O SOCIÁLNÍM ZABEZPEČENÍ, která zůstávají v platnosti bez ohledu na článek 6 Nařízení - ustanovení úmluv o sociálním zabezpečení nevztahující se na všechny osoby, na něž se

Více

Jak stabilizovat veřejný dluh?

Jak stabilizovat veřejný dluh? Jak stabilizovat veřejný dluh? Prof. Jan Švejnar E-mail: kancelar@jansvejnar.cz web: http://idea.cerge-ei.cz 9. června 2011 Struktura prezentace Fiskální situace ČR v mezinárodním srovnání Ekonomie vývoje

Více

Náklady práce v českých podnicích komparativní výhoda? (výstupy analýzy za léta 2003-2008)

Náklady práce v českých podnicích komparativní výhoda? (výstupy analýzy za léta 2003-2008) Náklady práce v českých podnicích komparativní výhoda? (výstupy analýzy za léta 2003-2008) Jan Vlach Konference: Dokážeme hájit zájmy zaměstnavatelů i zaměstnanců? 9. září 2010, Clarion Congress Hotel

Více

KOrPOrátní DAň ČlenSKýcH StátŮ Unie z POHleDU 1 firemních investorů

KOrPOrátní DAň ČlenSKýcH StátŮ Unie z POHleDU 1 firemních investorů KOrPOrátní DAň ČlenSKýcH StátŮ Unie z POHleDU 1 firemních investorů corporate TaX Of THe UnIOn MeMBeR STaTeS from PeRSPecTIVe Of corporate InVeSTORS Ivana Valentová Moravská vysoká škola Olomouc, o.p.s.

Více

Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění

Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění Důchodová reforma Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění Zvyšování věkové hranice pro nárok na starobní důchod Omezení možnosti předčasného odchodu do důchodu Omezení zápočtu

Více

Nejvyššíčas pro snižování deficitu veřejných rozpočtů! Mirek Topolánek předseda vlády ČR

Nejvyššíčas pro snižování deficitu veřejných rozpočtů! Mirek Topolánek předseda vlády ČR Nejvyššíčas pro snižování deficitu veřejných rozpočtů! Mirek Topolánek předseda vlády ČR Vývoj strukturálních deficitů v EU Zlepšení strukturálních deficitů díky pozitivnímu ekonomickému vývoji v roce

Více

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Materiál vytvořil: Ing. Karel Průcha Období vytvoření VM: říjen 2013 Klíčová slova:

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ROZLOHA A OBYVATELÉ EU 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Rozloha a obyvatelé

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 8.12.2014 COM(2014) 721 final 2014/0345 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o zmocnění Belgie, Polska a Rakouska k ratifikaci Budapešťské úmluvy o smlouvě o přepravě zboží po vnitrozemských

Více

EU fakta Prezentace pro žáky Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK

EU fakta Prezentace pro žáky Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK EU fakta Prezentace pro žáky Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK 1 Evropská unie Svazek demokratických evropských zemí Organizace pro mezinárodní spolupráci

Více

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně Praha, 16. května 2013 Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu Zpracování analýz sociálního dialogu a

Více

rok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních zakázek ČR Index mezinárodní otevřenosti ČR

rok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních zakázek ČR Index mezinárodní otevřenosti ČR Přílohy 1. Ukazatele transparentnosti trhu veřejných zakázek v České republice v letech 21-29 1 75 % 5 25 21 22 23 24 25 26 27 28 29 rok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních

Více

Rozpočet EU rozpočtové bilance

Rozpočet EU rozpočtové bilance Rozpočet EU rozpočtové bilance Rozpočtové bilance určují, zda je příslušný stát čistým rozpočtovým plátcem nebo příjemcem. Rozhodnutí Rady z roku 1985 (Rada ES, 1985) vzešlé ze summitu Evropské rady ve

Více

Andrea Tomková, 14. 3. 2012

Andrea Tomková, 14. 3. 2012 Andrea Tomková, 14. 3. 2012 Co jsou daně? Daňová politika Harmonizace Daňová politika EU DPH Daň z finančních transakcí (FTT) Daňová politika ČR DPH Spotřební daň Daň z příjmů FO a PO Daň dědická a darovací

Více

VÝVOJ SPOTŘEBNÍCH DANÍ V EVROPSKÉ UNII A V ČESKÉ REPUBLICE DEVELOPMENT OF CONSUMER TAXES IN EUROPAEN UNION AND IN CZECH REPUBLIC.

VÝVOJ SPOTŘEBNÍCH DANÍ V EVROPSKÉ UNII A V ČESKÉ REPUBLICE DEVELOPMENT OF CONSUMER TAXES IN EUROPAEN UNION AND IN CZECH REPUBLIC. VÝVOJ SPOTŘEBNÍCH DANÍ V EVROPSKÉ UNII A V ČESKÉ REPUBLICE DEVELOPMENT OF CONSUMER TAXES IN EUROPAEN UNION AND IN CZECH REPUBLIC Josef Březina Anotace: Příspěvek je zaměřen na porovnání spotřebních daní

Více

VEŘEJNÉ PŘÍJMY. A. Dle návratnosti. Příjmy nenávratné: Příjmy návratné

VEŘEJNÉ PŘÍJMY. A. Dle návratnosti. Příjmy nenávratné: Příjmy návratné VEŘEJNÉ PŘÍJMY» jsou zdrojem krytí veřejných výdajů» dlouhodobě jsou rozpočtovým omezením» zabezpečují alokační, redistribuční a stabilizační funkci veřejných financí.» plánovatelné a neplánovatelné A.

Více

Antimonopolní opatření: Zpráva o cenách automobilů dokládá trend snižování cenových rozdílů u nových vozů v roce 2010

Antimonopolní opatření: Zpráva o cenách automobilů dokládá trend snižování cenových rozdílů u nových vozů v roce 2010 EVROPSKÁ KOMISE TISKOVÁ ZPRÁVA Antimonopolní opatření: Zpráva o cenách dokládá trend snižování cenových rozdílů u nových vozů v roce 2010 Brusel, 26. července 2011 nejnovější zpráva Evropské komise o cenách

Více

Daňové a sociální změny 2008. Tomas Sedlacek 3. duben 2007 Chief Macroeconomic Strategist, ČSOB

Daňové a sociální změny 2008. Tomas Sedlacek 3. duben 2007 Chief Macroeconomic Strategist, ČSOB Daňové a sociální změny 2008 Tomas Sedlacek 3. duben 2007 Chief Macroeconomic Strategist, ČSOB Reforma jde dobrým směrem Chvályhodné je zejména: snaha snižovat výdajovou stránku snaha pohnout s reformou

Více

DAŇOVÁ TEORIE A POLITIKA

DAŇOVÁ TEORIE A POLITIKA Metodické listy pro první soustředění kombinovaného studia DAŇOVÁ TEORIE A POLITIKA Název tematického celku: Úvod do daňové teorie Cíl: Seznámit studenty se základními pojmy z oblasti daňové teorie, pochopení

Více

Podnik a daně. Vysoká škola finanční a správní zimní semestr 2014. Jaromír Stemberg. daňový poradce, člen Komory daňových poradců ČR

Podnik a daně. Vysoká škola finanční a správní zimní semestr 2014. Jaromír Stemberg. daňový poradce, člen Komory daňových poradců ČR Podnik a daně Vysoká škola finanční a správní zimní semestr 2014 Jaromír Stemberg daňový poradce, člen Komory daňových poradců ČR Český daňový systém Český daňový systém Český daňový systém zahrnuje tyto

Více

Mezinárodní obchod. Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Mezinárodní obchod - směnné transakce uskutečňované přes hranice národních ekonomik.

Mezinárodní obchod. Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Mezinárodní obchod - směnné transakce uskutečňované přes hranice národních ekonomik. Mezinárodní obchod Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Mezinárodní obchod - směnné transakce uskutečňované přes hranice národních ekonomik. Příčiny vzniku mezinárodního obchodu: - Přírodní a klimatické podmínky.

Více

Výbor pro dopravu a cestovní ruch PRACOVNÍ DOKUMENT

Výbor pro dopravu a cestovní ruch PRACOVNÍ DOKUMENT EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro dopravu a cestovní ruch 7. 1. 2010 PRACOVNÍ DOKUMENT o analýze sankcí stanovených v právních předpisech členských států v případě vážného porušení předpisů v sociální

Více

Síť Evropských spotřebitelských center elektronický obchod. 2006 ESC při Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR

Síť Evropských spotřebitelských center elektronický obchod. 2006 ESC při Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR Síť Evropských spotřebitelských center elektronický obchod 2006 ESC při Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR I. Hlavní cíle a poslání Evropských spotřebitelských center II. Elektronický obchod z pohledu

Více

Dokumentace. k modulu. podnikový informační systém (ERP) Mezinárodní DPH. Přiznání a závěrka DPH při registraci v zahraničí

Dokumentace. k modulu. podnikový informační systém (ERP) Mezinárodní DPH. Přiznání a závěrka DPH při registraci v zahraničí Dokumentace k modulu podnikový informační systém (ERP) Přiznání a závěrka DPH při registraci v zahraničí Co je DPH Daň z přidané hodnoty (DPH) je jedním z nejdůležitějších příjmů státního rozpočtu téměř

Více

Osobní daně v Evropské unii

Osobní daně v Evropské unii Speciální analýzy květen 2013 Osobní daně v Evropské unii Tomáš Kozelský EU Office České spořitelny EU OFFICE Česká spořitelna, a.s. Olbrachtova 1929/62 EU 140 OFFICE 00 Praha 4 Česká tel.: +420 spořitelna,

Více

D. NERUDOVÁ 1. Klíčová slova CCCTB, dlouhodobý nehmotný majetek, odpisování, IAS/IFRS

D. NERUDOVÁ 1. Klíčová slova CCCTB, dlouhodobý nehmotný majetek, odpisování, IAS/IFRS Dlouhodobý nehmotný majetek v členských státech EU a v systému CCCTB D. NERUDOVÁ 1 Abstrakt Klíčovou roli při tvorbě pravidel konstrukce společného konsolidovaného korporátního základu daně hraje institucionální

Více

C. TŘÍDĚNÍ DANÍ 1C.1 Shrnutí:

C. TŘÍDĚNÍ DANÍ 1C.1 Shrnutí: b) články BONĚK, V. K historii reforem v českých zemích. Daně a Finance, 2007, č. 11. BONĚK, V. Naše daňové reformy. Daně a Finance, 2013, č. 1. GRÚŇ, L. Z historie zdanění a daní. Daně a Finance, 2007,

Více

Analysis of the personal average tax rate evolution at the selected taxpayers in the Czech Republic during the years of 1993-2011

Analysis of the personal average tax rate evolution at the selected taxpayers in the Czech Republic during the years of 1993-2011 VŠB-TU Ostrava, faculty of economics,finance department 6 th 7 th September 11 Abstract Analysis of the personal average tax rate evolution at the selected taxpayers in the Czech Republic during the years

Více

RNDr. Ladislav Minčič, CSc., MBA I. náměstek ministra financí

RNDr. Ladislav Minčič, CSc., MBA I. náměstek ministra financí Spotřební daň z minerálních olejů v České republice - prezentace k diskusnímu fóru Spotřební daň z motorové nafty 1. března 2011 Liberální institut - Praha RNDr. Ladislav Minčič, CSc., MBA I. náměstek

Více

Metodický list pro první soustředění kombinované formy Bc. studia předmětu DAˇNOVÝ SYSTÉM V ČR

Metodický list pro první soustředění kombinované formy Bc. studia předmětu DAˇNOVÝ SYSTÉM V ČR Metodický list pro první soustředění kombinované formy Bc. studia předmětu DAˇNOVÝ SYSTÉM V ČR 2012 (3 soustředění) Název tématického celku : Daňový systém ČR a jeho geneze, daně, základní pojmy a prvky

Více

Světová ekonomika. Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky

Světová ekonomika. Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky Světová ekonomika Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního

Více

EET a související snížení sazeb DPH

EET a související snížení sazeb DPH EET a související snížení sazeb DPH 2. února 2016 Andrej Babiš, ministr financí ČR České republiky, Letenská 15, 118 10 Praha 1, +420 257 041 111 2 Vývoj snížené sazby DPH v ČR Za vlád TOP 09 a ODS vzrostla

Více

E U R E S. EURopean Employment Services. Hana Pořízková, EURES poradce, Úřad práce Brno-venkov 19.2.2009

E U R E S. EURopean Employment Services. Hana Pořízková, EURES poradce, Úřad práce Brno-venkov 19.2.2009 E U R E S EURopean Employment Services 19.2.2009 Hana Pořízková, EURES poradce, Úřad práce Brno-venkov EURES Evropské služby zaměstnanosti Systém propojující veřejné služby zaměstnanostičlenských států

Více

Člověk a společnost. 9. Daně a daňová soustava v ČR. Daně a daňová soustava v ČR. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz.

Člověk a společnost. 9. Daně a daňová soustava v ČR. Daně a daňová soustava v ČR. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. Člověk a společnost 9. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Integrovaná Integrovaná střední střední škola škola polygrafická, polygrafická, Brno, Brno, Šmahova Šmahova 110 110 Šmahova Šmahova

Více

Politiky a rozpočet EU. Doc. Ing. Lubor Lacina, Ph.D.

Politiky a rozpočet EU. Doc. Ing. Lubor Lacina, Ph.D. Politiky a rozpočet EU Doc. Ing. Lubor Lacina, Ph.D. Témata Rozdělení politik Charakteristika vybraných politik Charakteristika rozpočtu EU Vymezení příjmů a výdajů rozpočtu EU 2 Míra přenesení pravomocí

Více

Ochranné známky 0 ÚČAST

Ochranné známky 0 ÚČAST Ochranné známky 29/10/2008-31/12/2008 Zadaným kritériím odpovídá 391 dotazníků z 391 0 ÚČAST Země DE Německo 72 (18.4%) PL Polsko 48 (12.3%) NL Nizozemsko 31 (7.9%) UK Spojené království 23 (5.9%) DA Dánsko

Více

Společným postupem sociálních partnerů k přípravě na změny důchodového systému. České Budějovice, Informační seminář 3. 11. 2014 Zlata Houšková

Společným postupem sociálních partnerů k přípravě na změny důchodového systému. České Budějovice, Informační seminář 3. 11. 2014 Zlata Houšková Společným postupem sociálních partnerů k přípravě na změny důchodového systému (BiDi) České Budějovice, Informační seminář 3. 11. 2014 Zlata Houšková Důchodový systém, jeho změny a dopady Významné prodloužení

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

Administrativní zatížení vyplývající z povinnosti k DPH

Administrativní zatížení vyplývající z povinnosti k DPH Administrativní zatížení vyplývající z povinnosti k DPH 15.02.2006-15.03.2006 Zadaným kritériím odpovídá 589 dotazníků z 589. Uveďte hlavní odvětví vaší činnosti D - Výroba 141 23,9% G - Velkoobchod a

Více

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Rozpočet Evropské unie

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Rozpočet Evropské unie Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Rozpočet Evropské unie Rozpočet Evropské unie Je hlavním nástrojem pro financování politik Evropské unie a slouží k finančnímu zajištění fungování EU jako

Více

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Praha, 1. 11. 2012 ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Struktura výdajů domácností prochází vývojem, který je ovlivněn především cenou zboží a služeb. A tak skupina zboží či služeb, která

Více

DEN DAŇOVÉ SVOBODY 2011. Aleš Rod Liberální institut 14. června 2011

DEN DAŇOVÉ SVOBODY 2011. Aleš Rod Liberální institut 14. června 2011 DEN DAŇOVÉ SVOBODY 2011 Aleš Rod Liberální institut 14. června 2011 15. ČERVNA 2011 DEN DAŇOVÉ SVOBODY LETOS OSLAVÍME VE STŘEDU 15. ČERVNA 2011. NA STÁT JSME PRACOVALI 165 DNÍ. 2 Den daňové svobody co

Více

Finanční právo. 1. seminář 4. října 2013

Finanční právo. 1. seminář 4. října 2013 Finanční právo 1. seminář 4. října 2013 Daňové právo Daňové právo je součástí zvláštní části finančního práva, řadí se do veřejnoprávních práv (převažuje zde kogentní úprava, práva a povinnosti vznikají

Více

INTEGRAČNÍ PROCES OBECNĚ INTEGRACE

INTEGRAČNÍ PROCES OBECNĚ INTEGRACE INTEGRAČNÍ PROCES OBECNĚ INTEGRACE proces postupného sbližování, přizpůsobování se a propojování národních ekonomik do jednotného nadnárodního ekonomického uskupení Podnět k integraci - důvody ekonomické,

Více

Spotřeba alkoholu v České republice

Spotřeba alkoholu v České republice Spotřeba alkoholu v České republice Podle nejaktuálnějších dat OECD (září 2012, poslední kompletní rok k dispozici 2009) je Česká republika čtvrtou zemí s nejvyšší konzumací na osobu starší patnácti let.

Více

SYSTÉM DANÍ. Gymnázium Vincence Makovského se sportovními třídami Nové Město na Moravě

SYSTÉM DANÍ. Gymnázium Vincence Makovského se sportovními třídami Nové Město na Moravě SYSTÉM DANÍ VY_62_INOVACE_FGZSV_PN_9 Sada: Ekonomie Téma: Daně Autor: Mgr. Pavel Peňáz Předmět: Základy společenských věd Ročník: 3. ročník Využití: Prezentace určená pro výklad a opakování Anotace: Prezentace

Více

ŘÍZENÍ KREDITNÍHO RIZIKA VE SKUPINĚ UNIPETROL

ŘÍZENÍ KREDITNÍHO RIZIKA VE SKUPINĚ UNIPETROL ŘÍZENÍ KREDITNÍHO RIZIKA VE SKUPINĚ UNIPETROL Diskusní seminář - Česká Treasury Asociace 28. dubna 2009 Aleš Kolman ved. odboru finančnířízení, UNIPETROL SERVICES, s.r.o. ales.kolman@unipetrol.cz Představení

Více

Postavení českého trhu práce v rámci EU

Postavení českého trhu práce v rámci EU 29. 7. 2015 Postavení českého trhu práce v rámci EU Pravidelná analýza trhu práce se zaměřuje na mezinárodní srovnání indikátorů strategie zaměstnanosti - Evropa 2020. Pro splnění cíle ohledně zvýšení

Více

Dosavadní zapojení subjektů ČR do výzev WIDESPREAD. Informační den v oblasti Šíření excelence a podpora účasti v programu Horizont 2020

Dosavadní zapojení subjektů ČR do výzev WIDESPREAD. Informační den v oblasti Šíření excelence a podpora účasti v programu Horizont 2020 Dosavadní zapojení subjektů ČR do výzev WIDESPREAD Informační den v oblasti Šíření excelence a podpora účasti v programu Horizont 2020 Anna Vosečková 12. 11. 2015 VÝZVY 2014 2015 TÉMA OZNAČENÍ OTEVŘENÍ

Více

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065 PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 29-265 1. Demografická konference Ph.D. studentů demografie Praha, 26.11.29 Český statistický úřad, oddělení demografie PROJEKCE ČSÚ 29 ZÁKLADNÍ FAKTA vypracována

Více

Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny?

Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny? Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny? Drahomíra Dubská Mezinárodní vědecká konference Insolvence 2014: Hledání cesty k vyšším výnosům pořádaná v rámci projektu

Více

Status of harmonization of VAT in the European Union

Status of harmonization of VAT in the European Union MPRA Munich Personal RePEc Archive Status of harmonization of VAT in the European Union Irena Szarowska Silesian University - School of Business Administration 2009 Online at http://mpra.ub.uni-muenchen.de/19935/

Více

EVROPSKÁ INTEGRACE. G. Petříková, 2005

EVROPSKÁ INTEGRACE. G. Petříková, 2005 EVROPSKÁ INTEGRACE G. Petříková, 2005 Evropa značně rozdrobený světadíl 44 států na ploše 10,5 mil. km 2 počet států se ve 20. století etapovitě zvyšoval dezintegrační tendence konec 20. století další

Více

Odvody na pojistné v Česku jsou jedny z nejvyšších na světě

Odvody na pojistné v Česku jsou jedny z nejvyšších na světě Kontaktní osoba: Lukáš Kropík Pozice: PR manažer Tel: +420 246 042 488 Mob: +420 775 013 139 Email: lkropik@deloittece.com Odvody na pojistné v Česku jsou jedny z nejvyšších na světě Praha, 24. února 2014

Více

HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE. Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze

HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE. Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze Obsah prezentace Změna závislosti mezi ekonomickým růstem a objemem a kvalitou pracovní síly

Více

OBSAH. Pfiedmluva... 11. I. ãást DaÀová teorie

OBSAH. Pfiedmluva... 11. I. ãást DaÀová teorie Pfiedmluva............................................ 11 I. ãást DaÀová teorie 1 Základní pojmy..................................... 15 1.1 Definice daně................................... 15 1.2 Funkce

Více

NĚMECKO Více Evropy. VELKÁ BRITÁNIE Méně Evropy. FRANCIE Pevnost Evropa. RAKOUSKO Zelená Evropa. ŠPANĚLSKO Otevřená Evropa. ŠVÉDSKO Sociální Evropa

NĚMECKO Více Evropy. VELKÁ BRITÁNIE Méně Evropy. FRANCIE Pevnost Evropa. RAKOUSKO Zelená Evropa. ŠPANĚLSKO Otevřená Evropa. ŠVÉDSKO Sociální Evropa NĚMECKO Více Evropy Prosazuje zavedení: Evropská armáda, Evropská federace, Cesta na Mars, Evropská deklarace, Jazyk EU, Minimální mzda, Monitoring občanů, Sociální dávky, Ekonomická vláda, Regulace bank

Více

KONZULTACE TÝKAJÍCÍ SE PŘESHRANIČNÍHO PŘEMÍSTĚNÍ ZAPSANÉHO SÍDLA SPOLEČNOSTI Konzultace GŘ MARKT

KONZULTACE TÝKAJÍCÍ SE PŘESHRANIČNÍHO PŘEMÍSTĚNÍ ZAPSANÉHO SÍDLA SPOLEČNOSTI Konzultace GŘ MARKT KONZULTACE TÝKAJÍCÍ SE PŘESHRANIČNÍHO PŘEMÍSTĚNÍ ZAPSANÉHO SÍDLA SPOLEČNOSTI Konzultace GŘ MARKT Úvod Úvodní poznámka: Následující dokument byl vypracován útvary gerálního ředitelství pro vnitřní trh.

Více

Reformy zdravotního pojištění v zahraničí. Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ

Reformy zdravotního pojištění v zahraničí. Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ Reformy zdravotního pojištění v zahraničí Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ Financování zdravotnictví Různé modely financování: zdravotní pojištění, národní zdravotní služba (státní

Více

ZÁKON O DANÍCH Z PŘÍJMŮ

ZÁKON O DANÍCH Z PŘÍJMŮ Obsah Úvodem... 11 ZÁKON O DANÍCH Z PŘÍJMŮ Přehled změn...12 Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů... 17 Příloha č. 1... 190 Příloha č. 2... 199 Příloha č. 3... 199 Vyhláška č. 146/1993 Sb., kterou

Více

Reforma přímých daní a odvodů. III. pilíř daňové reformy. Miroslav Kalousek ministr financí 18. března 2011

Reforma přímých daní a odvodů. III. pilíř daňové reformy. Miroslav Kalousek ministr financí 18. března 2011 Reforma přímých daní a odvodů III. pilíř daňové reformy Miroslav Kalousek ministr financí 18. března 2011 Cíle daňové reformy Jednoduchý a přehledný systém Dlouhodobá stabilita bez nesystémových zásahů

Více

ZÁVĚREČNÝ AKT. AF/EEE/XPA/cs 1

ZÁVĚREČNÝ AKT. AF/EEE/XPA/cs 1 ZÁVĚREČNÝ AKT AF/EEE/XPA/cs 1 Zplnomocnění zástupci EVROPSKÉHO SPOLEČENSTVÍ (dále jen Společenství ) a BELGICKÉHO KRÁLOVSTVÍ, DÁNSKÉHO KRÁLOVSTVÍ, SPOLKOVÉ REPUBLIKY NĚMECKO, ŘECKÉ REPUBLIKY, ŠPANĚLSKÉHO

Více

Veřejné zakázky - efektivita nákupního a investičního procesu

Veřejné zakázky - efektivita nákupního a investičního procesu Diskusní setkání o veřejných zakázkách Veřejné zakázky - efektivita nákupního a investičního procesu RNDr. Jiří Svoboda MMR Odbor veřejného investování Obsah prezentace 1. Vývoj rozpočtu ČR 2. Vývoj trhu

Více

Osm členských států EU má náskok před USA v zavádění širokopásmového připojení, uvádí zpráva Komise z oblasti telekomunikací

Osm členských států EU má náskok před USA v zavádění širokopásmového připojení, uvádí zpráva Komise z oblasti telekomunikací IP/08/0 V Bruselu dne 19. března 08 Osm členských států EU má náskok před USA v zavádění širokopásmového připojení, uvádí zpráva Komise z oblasti telekomunikací Podle dnes zveřejněné 1. zprávy Evropské

Více

Analýzy sladěnosti -přednosti a nedostatky

Analýzy sladěnosti -přednosti a nedostatky Analýzy sladěnosti -přednosti a nedostatky Vladimír r Tomší šík člen bankovní rady ČNB SeminářČeské společnosti ekonomické a ŠkodyAuto Vysoké školy Pozice nových zemí EU v rámci evropské integrace 12.

Více

Druhé období je možné nazvat jako období užší spolupráce 1971-1990, v průběhu kterého je možné za významné milníky řadit:

Druhé období je možné nazvat jako období užší spolupráce 1971-1990, v průběhu kterého je možné za významné milníky řadit: V rámci vývoje současné podoby jednotné měny zemí Eurozóny je možné rozlišit čtyři základní období charakterizující počátky a rozvoj měnové integrace. První období je možné nazvat jako období mezivládní

Více

IBAN a BIC Přeshraniční převody

IBAN a BIC Přeshraniční převody IBAN a BIC Přeshraniční převody Účinné od 7. 11. 2013 IBAN A BIC Co je IBAN IBAN (International Bank Account Number) je mezinárodní formát čísla bankovního účtu. Slouží k jednoznačné identifikaci účtu

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Klíčová aktivita III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146

Více

Základní informace o rozšiřování schengenského prostoru

Základní informace o rozšiřování schengenského prostoru MEMO/07/618 V Bruselu, 20. prosince 2007 Základní informace o rozšiřování schengenského prostoru Dne 14. června 1985 podepsaly vlády Belgie, Německa, Francie, Lucemburska a Nizozemska v Schengenu, malém

Více

JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII

JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII Brusel, 31. března 2005 AA 1/2/05 REV 2 SMLOUVA O PŘISTOUPENÍ: OBSAH NÁVRH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A JINÝCH AKTŮ Delegace naleznou v příloze návrh smlouvy

Více

Uplatnění mladých lidí na trhu práce po ukončení svého studia, Ondřej Nývlt prezentace IPN KREDO. www.kredo.reformy-msmt.cz

Uplatnění mladých lidí na trhu práce po ukončení svého studia, Ondřej Nývlt prezentace IPN KREDO. www.kredo.reformy-msmt.cz Uplatnění mladých lidí na trhu práce po ukončení svého studia, Ondřej Nývlt prezentace IPN KREDO www.kredo.reformy-msmt.cz Osoby ve věku 30-34 let podle vybraných typů dosaženého vzdělání a pohlaví (1995-2013)

Více

STÁTNÍ PLÁNY PRO ZAVÁDĚNÍ PALIV S NÍZKÝM NEBO NULOVÝM OBSAHEM SÍRY V ČLENSKÝCH ZEMÍCH CEMT

STÁTNÍ PLÁNY PRO ZAVÁDĚNÍ PALIV S NÍZKÝM NEBO NULOVÝM OBSAHEM SÍRY V ČLENSKÝCH ZEMÍCH CEMT STÁTNÍ PLÁNY PRO ZAVÁDĚNÍ PALIV S NÍZKÝM NEBO NULOVÝM OBSAHEM SÍRY V ČLENSKÝCH ZEMÍCH CEMT Únor 2003 Tento dokument je určen pro informaci v souvislosti s předložením návrhu usnesení o palivech bez obsahu

Více

Budoucnost kohezní politiky EU

Budoucnost kohezní politiky EU Budoucnost kohezní politiky EU Daniela Grabmüllerová Stanislav Cysař Ministerstvo pro místní rozvoj Rozpočet a finanční vize obcí, měst a krajů Praha, 23. září 2010 Klíčové milníky - EU Schválení Strategie

Více

Vliv zvýšených paušálních výdaj na da ovou povinnost podnikatel fyzických osob Ing. Hana ermáková, rok 2005 od roku 2006. zvýšení paušálních výdaj P

Vliv zvýšených paušálních výdaj na da ovou povinnost podnikatel fyzických osob Ing. Hana ermáková, rok 2005 od roku 2006. zvýšení paušálních výdaj P Vliv zvýšených paušálních výdajů na daňovou povinnost podnikatelů fyzických osob Ing. Hana Čermáková, odborný asistent JČU Č. Budějovice, Zemědělská fakulta, katedra účetnictví a financí Cílem novely zákona

Více

Metodický list pro první soustředění kombinované formy Bc. studia předmětu ZDANĚNÍ PŘÍJMŮ V ČR

Metodický list pro první soustředění kombinované formy Bc. studia předmětu ZDANĚNÍ PŘÍJMŮ V ČR Metodický list pro první soustředění kombinované formy Bc. studia předmětu ZDANĚNÍ PŘÍJMŮ V ČR Akademický rok 2011/2012 ZS (4 soustředění) Název tématického celku : Daňový systém ČR a jeho geneze, daně,

Více

Tři poznámky k bankovní unii. David Marek

Tři poznámky k bankovní unii. David Marek Tři poznámky k bankovní unii David Marek Tři úhly pohledu Bankovní unie v kontextu evropské integrace Bankovní unie a evropské krize Problémy dosavadní konstrukce bankovní unie Definice bankovní unie Preventivní

Více

HEM Closing the gap, grant EU DG SANCO

HEM Closing the gap, grant EU DG SANCO HEM Closing the gap,, grant EU DG SANCO HEM Closing the gap Odstraňov ování nerovností ve zdraví a snižov ování předčasné úmrtnosti Mezi lety 2005 a 2007 řešil tým 10 evropských postkomunistických států

Více

O autorovi... 10 Seznam zkratek některých právních předpisů... 11 Úvod... 14

O autorovi... 10 Seznam zkratek některých právních předpisů... 11 Úvod... 14 Danove prijmy_tema 8.10.13 12:38 Stránka 5 Obsah O autorovi....................................................... 10 Seznam zkratek některých právních předpisů........................... 11 Úvod...........................................................

Více

Daň a její konstrukční prvky

Daň a její konstrukční prvky Daň a její konstrukční prvky Daň a její charakteristika Daň je platba: zákonem určená povinná plynoucí do rozpočtu v penězích neúčelová nenávratná neekvivalentní najdu ji ve Sbírce zákonů; v rámci legislativního

Více

Společnosti s ručením omezeným / akciové společnosti s jediným společníkem

Společnosti s ručením omezeným / akciové společnosti s jediným společníkem Společnosti s ručením omezeným / akciové společnosti s jediným společníkem Konzultace Evropské komise, GŘ pro vnitřní trh a služby Předběžná poznámka: Tento dotazník vypracovalo Generální ředitelství pro

Více

Seznam uvedený v článku 20 aktu o přistoupení

Seznam uvedený v článku 20 aktu o přistoupení PŘÍLOHA II. Seznam uvedený v článku 20 aktu o přistoupení 1. VOLNÝ POHYB ZBOŽÍ A. MOTOROVÁ VOZIDLA 1. 31970 L 0156: Směrnice Rady 70/156/EHS ze dne 6. února 1970 o sbližování právních předpisů členských

Více

ZÁVĚREČNÝ AKT. AF/CE/BA/cs 1

ZÁVĚREČNÝ AKT. AF/CE/BA/cs 1 ZÁVĚREČNÝ AKT AF/CE/BA/cs 1 Zplnomocnění zástupci: BELGICKÉHO KRÁLOVSTVÍ, BULHARSKÉ REPUBLIKY, ČESKÉ REPUBLIKY, DÁNSKÉHO KRÁLOVSTVÍ, SPOLKOVÉ REPUBLIKY NĚMECKO, ESTONSKÉ REPUBLIKY, ŘECKÉ REPUBLIKY, ŠPANĚLSKÉHO

Více

Evropská integrace pro pedagogy s posílením aktivizačních metod ve výuce

Evropská integrace pro pedagogy s posílením aktivizačních metod ve výuce Formulář pro přípravu modelové hodiny 1. Název (téma) modelové hodiny: HISTORICKÝ POHLED NA ROZŠIŘOVÁNÍ EU 2. Cíle výuky v rámci modelové hodiny: Interaktivně prezentovat, upevnit, případně prohloubit

Více

1. část. Ekologické daňové reformy (EDR) Mikael Skou Andersen, NERI

1. část. Ekologické daňové reformy (EDR) Mikael Skou Andersen, NERI 1. část Ekologické daňové reformy (EDR) Mikael Skou Andersen, NERI Šest členských států Evropské unie zavedlo daňovou reformu, která přesouvá daňové břemeno ze zdanění práce k zdanění energie náročné na

Více

Regulace nájemného a vstup České republiky do EU. L. Havlíček, MF ČR

Regulace nájemného a vstup České republiky do EU. L. Havlíček, MF ČR Regulace nájemného a vstup České republiky do EU L. Havlíček, MF ČR Bytová politika EU V EU není jednotná bytová politika EU ani její orgány nemají přímé kompetence v oblasti bytové politiky Nepřímé vlivy

Více

Evropská Unie. Bohdálek Kamil

Evropská Unie. Bohdálek Kamil Evropská Unie Bohdálek Kamil 5. 5. 2014 Historie EU Evropská unie vznikla roku 1992 1952 Vznik Evropského sdružení uhlí a oceli 1957 ESUO zakládá Evropské hospodářské společenství 1992Podepsání smlouvy

Více

PRÁCE V ZAHRANIČÍ. Lukáš KUČERA. Střední odborná škola strojní a elektrotechnická Velešín

PRÁCE V ZAHRANIČÍ. Lukáš KUČERA. Střední odborná škola strojní a elektrotechnická Velešín PRÁCE V ZAHRANIČÍ Lukáš KUČERA Střední odborná škola strojní a elektrotechnická Velešín CO JE DŮLEŽITÉ SI UVĚDOMIT znalost jazyka je základním předpokladem pro práci v zahraničí je nutný pro komunikaci

Více