Ikona2 Požadavky na studenta: Student má základní znalosti z anatomie a fyziologie trávicí soustavy.

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Ikona2 Požadavky na studenta: Student má základní znalosti z anatomie a fyziologie trávicí soustavy."

Transkript

1 IKS-VÝŽIVA Úvod Ikona1 Předmět výživa vás seznámí s vědecky podloženými zásadami zdravého stravování a vysvětlí vám pojmy, jako je energetická bilance, potravinová pyramida nebo glykemický index. Získané znalosti vám umožní vytvořit si vlastní optimální stravovací program. V předmětu také využijete svých znalostí z anatomie a fyziologie člověka. Ikona2 Požadavky na studenta: Student má základní znalosti z anatomie a fyziologie trávicí soustavy. Ikona6c Než se začtete do následujících řádků, prověřte si svoje vstupní znalosti z výživy. VLOŽIT TEST: Jaké je vaše stravovací IQ? Kapitola 1 - Energie Ikona1 V první kapitole získáte vědomosti o tom, jakými mechanizmy je ovlivňován příjem energie, jak je energie důležitá pro činnost lidského organizmu a dokážete prakticky uplatnit metody výpočtu potřeby energie. Také se naučíte jak vhodně rozložit energie během dne a jaké je doporučované zastoupení základních živin ve stravě. Úvod do kapitoly 1

2 Přežití všech organizmů záleží na schopnosti efektivně si zajistit, využít a konzervovat energii. U savců, včetně lidí, se vyvinul komplexní systém k zajištění stálého přísunu energie k buňkám i pro období přerušeného příjmu potravy (v období spánku, hladovění, nemoci apod.). Při každém jídle konzumujeme více energie, než je nutné pro bezprostřední metabolické potřeby. Zásoby jsou většinou ukládány v tukové tkáni, která má velkou kapacitu. Je chráněna neuroendokrinními a metabolickými mechanizmy před energetickými ztrátami, které vznikají při hladovění. Tyto mechanizmy jsou poškozovány na jedné straně extrémním příjmem energeticky bohaté stravy se současným snížením tělesné aktivity, což vede k epidemickému výskytu obezity, na druhé straně nepřiměřenými dietami s hladověním a zvýšenou koncentrací na nezdravě štíhlý tělesný vzhled (zvyšující se výskyt onemocnění anorexie a bulimie). Vědecký výzkum na celém světě se velmi intenzivně zabývá oblastí výživy, jde opravdu o velmi dynamický obor. Proto se také můžeme setkat v odborných i populárních článcích se spoustou nových informací, které si mnohdy i protiřečí. Odborníci na výživu pravidelně upravují dle vědeckých poznatků svá výživová doporučení, což často vyvolává určitou nedůvěru u laiků a někdy i u odborníků na výživu. Obecně se ale studie shodují v tom, že do zdravého jídelníčku bychom měli zahrnout ovoce, zeleninu, celozrnné produkty, ryby, ořechy, polotučné mléčné výrobky a přiměřené množství libového masa. Shodují se také v tom, že nízkokalorická a dobře vybalancovaná strava je tím, co rozhoduje o míře rizika vzniku civilizačních chorob obezity, kardiovaskulárních chorob, cukrovky a některých typů rakoviny. Pro názorný popis vhodné skladby potravin se někdy používá tzv. pyramida zdravé výživy. 2

3 Příjem potravy a získávání energie Základní smysl konzumace potravy je poskytování dostatečného množství energie a stavebních látek pro udržení života. Zpracování přijatých živin zahrnuje celou řadu fyziologických a metabolických procesů. Důležitou funkci zde zastávají zejména hormony a enzymy, které usnadňují štěpení složitých látek na jednodušší. Nutriety jsou z trávicího traktu vstřebávány krví a lymfou do celého těla. Trávicí trakt se skládá z dutiny ústní (1), hltanu, jícnu (2), žaludku (3), tenkého střeva (5) a tlustého střeva (7). Tlusté střevo začíná slepým střevem (6), na jehož dolním konci je červovitý přívěsek. K trávicímu traktu jsou v dutině břišní připojeny dvě velké žlázy játra (4) a slinivka břišní. Stravovací chování a dlouhodobá regulace hmotnosti a obsahu tuku v těle jsou zprostředkovány komplexní interakcí centrální nervové soustavy a periferních orgánů (látkami peptidické povahy, hormony trávicí soustavy - leptinem, inzulínem, glukokortikoidy, ghrelinem aj.). Vnímání chuti a sytosti je ovlivněno objemem potravy, její kvalitou 3

4 a skladbou a také návykem. Periferní signály modulují hladiny orexigenních (zvyšují chuť k jídlu) a anorexigenních (snižují chuť k jídlu) neurotransmiterů a neuropeptidů v hypotalamu a dalších oblastech mozku, které centrálně regulují příjem potravy a energetický metabolizmus. Centrum pro řízení příjmu potravy i tekutin se nachází v hypotalamu. Hlad je subjektivní pocit, který je však výrazem reálných fyziologických dějů, mezi které patří především tzv. hladové kontrakce žaludku (roztažení žaludku vyvolá naopak pocit sytosti), chladové podněty, pokles glykémie (hladiny cukru v krvi) a impulzy z vyšších oddílů mozku. FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ PŘÍJEM POTRAVY Faktory navazující pocit sytosti Rozšíření žaludku a dvanáctníku Teplo Zvýšení hladiny glukózy, aminokyselin a lipidů v krvi Katecholaminy (adrenalin a noradrenalin) Serotonin (přenašeč nervových vzruchů) ACTH (hormon hypofýzy) Inzulín (hormon pankreatu) SLOUČIT Faktory navazující pocit hladu Hladové kontrakce Chlad Snížení hladiny glukózy, aminokyselin a lipidů v krvi Orexiny (produkované hypotalamem) Endorfiny (hormony mozkové tkáně) Galanin (hormon hypofýzy) Kyselina glutamová 4

5 Leptin (hormon tukové tkáně) Cholecystokinin (hormon duodena) Glukagon (hormon pankreatu) Kortizol (hormon kůry nadledvin) Neuropeptid Y Ghrelin (hormon žaludku) Energetická bilance Pokud si chceme zachovat svoji aktuální hmotnost, měl by se náš denní energetický příjem z potravy rovnat energetickému výdeji. Pokud budeme například chtít snížit svoji hmotnost, musíme logicky snížit energetický příjem. V případě nadváhy se obvykle doporučuje snížit příjem energie asi o 10 % (což by mělo zajistit pomalé hubnutí maximálně o 1 kg za měsíc; taková dieta by neměla vyvolat pocit hladu) a u obezity o % (tedy zhruba ½ kg za týden). Celkový denní energetický výdej je složen z: bazálního metabolizmu (55 70 %), postprandiální termogeneze (10 %), energetického výdeje při fyzické aktivitě (20 40 %), u jedinců se sedavým způsobem života činí asi 25 %. Bazální metabolizmus Bazální metabolizmus (BM) je hodnota energetické přeměny, která pokrývá dostatečným způsobem vitální funkce za bazálních podmínek. Metabolizmus za bazálních i klidových podmínek je těsně závislý na povrchu těla (méně na prosté tělesné hmotnosti) a je ovlivněn věkem (za každý rok nad 20 let se BM snižuje u mužů asi o 7 kcal/24 hod, u žen asi o 5 kcal/24 hod) a pohlavím. Jeho hodnoty jsou u žen asi o 5 až 15 % nižší než u mužů (ženy mají vyšší zastoupení tukové tkáně a menší svalovou hmotu). Velmi podstatná je skutečnost, že se BM snižuje v podmínkách redukce energetického příjmu (nízkoenergetické diety) a zvyšuje pravidelnou a intenzivní pohybovou aktivitou. 5

6 Ikona3 Kalorie (kcal) respektive kilojoul(kj) jsou jednotky tepla, které se používají pro vyjádření množství energie v potravinách. Kalorie vyjadřuje množství energie nutné ke zvýšení teploty 1 ml vody o 1 o C. SI jednotkou energie je 1 joule (J). Pro přepočet mezi kaloriemi a jouly platí: 1 cal = 4,184 J. Mluvíme-li o kaloriích nebo joulech, máme tím na mysli kilokalorie a kilojouly. Měření bazálního metabolizmu je poměrně obtížné (vedle standardizovaného prostředí je zde i podmínka dvanáctihodinového hladovění a relativního tělesného klidu), proto je v praxi častěji používáno měření klidového energetického výdeje, který je o 5 10 % vyšší než bazální energetický výdej. Pro výpočet hodnoty bazálního metabolizmu můžeme použít např. nejčastěji využívané Harris Benedictovy rovnice (v kcal/24hod): MUŽI: 66 + (13,7 x hmotnost v kg) + (5 x výška v cm) - (6,8 x věk v rocích) ŽENY: (9,6 x hmotnost v kg) + (1,85 x výška v cm) - (4,7 x věk v rocích) Tyto vypočítané hodnoty bazálního metabolizmu odpovídají asi % skutečného denního výdeje, výsledek je v kilokaloriích. Pro usnadnění odhadu denního energetického výdeje můžeme také použít následující vzorec: Běžná energetická hodnota: kcal/1 kg Redukční dieta: kcal/ 1 kg Zvýšená fyzická námaha: kcal/1 kg Ikona6a Vypočti hodnotu svého BM dle Harris Benedictova vzorce a dopočítej do hodnoty skutečného denního výdeje (do 100 %), potom údaj srovnej s hodnotou vypočtenou druhým způsobem. Postprandiální termogeneze U většiny lidí má potrava stimulační účinek na metabolizmus, protože rozštěpení a vstřebání různých nutrientů vyžaduje energii. Tato dietou indukovaná termogeneze dosahuje maxima během 1 hodiny po jídle a může u normálních osob kolísat mezi 8 12 % přijaté energie z potravy, v závislosti na jejich množství a typu. Osoby s nadváhou mají často tuto tepelnou odpověď redukovanou, což může přispět v průběhu let k akumulaci tělesného tuku. Energetický výdej při pohybové aktivitě 6

7 Energetický výdej při pohybové aktivitě se podílí na celkovém energetickém výdeji %. Některé druhy pohybové činnosti můžeme klasifikovat jako enormně obtížné. Do této skupiny můžeme řadit např. dlouhé vystupování do schodů, řezání ruční pilou či kácení stromů. Ze sportovních aktivit uvedu např. vysokohorskou turistiku nebo jízdu na kole do kopce. V posuzování úrovně obtížnosti hrají roli intenzita zatížení i její trvání. Tak např. u dvou stejně trénovaných sportovců bude takřka shodný energetický výdej při běhu na 5 km, ať už tuto vzdálenost uběhnou za 15 nebo 30 minut. Rychleji běžící sportovec by mohl klasifikovat svůj výkon jako vyčerpávající, ve druhém případě bude výkon hodnocen jako lehký; jako kritérium obtížnosti tedy slouží intenzita zatížení. V jiném případě poběží stejně trénované osoby stejnou rychlostí, jeden z nich však dvakrát déle než druhý. V tomto případě bude důležitější pro klasifikaci pohybové aktivity jeho trvání. Pro stanovení energetického výdeje při pohybové aktivitě se může využít různých tabulek zpracovaných podle druhu zátěže. Obvykle se však využívá zjednodušený výpočet založený na podílu z vypočteného bazálního metabolizmu (hodnota BM x koeficient viz tabulka ). Koeficienty pro výpočet energetického výdeje vybraných pohybových aktivit Typ aktivity Sedavé nenáročné zaměstnání bez další fyzické aktivity Sedavé náročnější zaměstnání, běžná fyzická aktivita sloučit Koeficient 0,2 0,4 7

8 Lehká náročnější práce, běžná fyzická aktivita Těžká náročná práce, běžná fyzická aktivita 0,8 Velmi těžká náročná práce, velká fyzická aktivita 0,6 1,0 V průměru se hodnoty denního kalorického výdeje rovnají: 1. U jedinců s nízkou pohybovou aktivitou muži 2500 kcal (10500 kj) ženy 2000 kcal (8400 kj) 2. U jedinců s velmi vysokou pohybovou aktivitou muži 4000 kcal (16800 kj) ženy 3500 kcal (14700 kj) Příjem energie z potravy Základními živinami pro člověka, které jsou v organizmu využity jako zdroj energie i součásti výstavby a obnovy buněk, jsou sacharidy, tuky a bílkoviny. Část látek přijímaných potravou neslouží jako energetický zdroj ani pro výstavbu buněk, přesto je jejich příjem nezbytný. Jedná se o vodu, minerální látky, vitamíny a vlákninu. Přijímané živiny neposkytují stejné množství energie, cukry a bílkoviny mají nejméně energie v 1 g látky a tuky naopak nejvíce. Energetická výtěžnost živin je: sacharidy 4 kcal/g (16,8 kj/g), 8

9 bílkoviny 4 kcal/g (16,8 kj/g), tuky 9 kcal/g (37,7 kj/g), alkohol - 7 kcal/g (29,3 kj/g). Celkové množství energie, kterou za den přijmeme, by mělo být rozděleno do více menších porcí tak, aby snídaně tvořila 30 %, dopolední svačina 10 %, oběd 30 %, odpolední svačina 10 % a večeře 20 %. DOPORUČENÉ ROZLOŽENÍ ENERGIE BĚHEM DNE: Přijatá energie by měla být získávána z % ze sacharidů, % z proteinů a z % z lipidů. VHODNÉ ZASTOUPENÍ ZÁKLADNÍCH ŽIVIN VE STRAVĚ: Ikona4 9

10 Základem jídelníčku by měl být dostatečný příjem bílkovin z mléčných výrobků, ryb a drůbeže, kvalitní zdroje sacharidů s nízkým glykemickým indexem, jako jsou luštěniny, zelenina a některé druhy ovoce, ale i dostatečný příjem tuků, zejména rostlinných a rybích. Kapitola 2 Základní živiny Ikona1 V této kapitole se podrobně seznámíte s fyzikálními a chemickými vlastnostmi jednotlivých typů sacharidů, bílkovin a tuků. Dozvíte se, jakou mají strukturou, význam v organizmu a jaké jsou jejich vhodné zdroje ve stravě. Dále vám budou vysvětleny zdravotní efekty vlákniny, cholesterolu a glykemického indexu, termíny esenciální aminokyseliny, plnohodnotné bílkoviny, esenciální mastné kyseliny a další. Sacharidy V rámci této kapitoly se seznámíte s vědecky podloženými zásadami zdravé výživy, sestavováním vyváženého jídelníčku a s pojmy jako je glykemický index a potravinová pyramida. Tato kapitola již předpokládá, že využijete znalosti z předchozího textu. Sacharidy jsou sloučeniny tvořené v poměru jeden atom uhlíku a dva atomy vodíku na každý atom kyslíku. Jejich podíl na celkovém energetickém příjmu by se měl pohybovat mezi %, především ve formě škrobovin. Sacharidy jsou uloženy v organizmu jako energetická rezerva v podobě jaterního a svalového glykogenu, malé množství je také v podobě krevní glukózy. Hlavní funkce cukrů v organizmu: Sacharidy slouží jako hlavní energetický zdroj buněk (glukóza) a jsou důležitými zásobními látkami (glykogen). Stávají se také složkami sloučenin nezbytnými pro tělo (např. nukleových kyselin, ATP a četných koenzymů). Sacharidy tvoří rovněž komplexy s četnými bílkovinami a tuky. 10

11 Základní dělení sacharidů: monosacharidy jsou tvořeny 1 cukernou jednotkou glukóza, fruktóza a galaktóza, oligosacharidy, které tvoří více cukerných jednotek (2 10), mezi nejznámější z nich patří disacharidy (tvořené 2 monosacharidy) sacharóza, laktóza a maltóza, polysacharidy jsou tvořeny více než deseti monosacharidovými jednotkami, patří mezi ně například glykogen, škrob či celulóza. Monosacharidy Z asi 200 monosacharidů, které se nacházejí v přírodě, jsou v naší stravě nejčastěji zastoupeny glukóza, fruktóza, a galaktóza. Glukóza, nejdůležitější energetický substrát člověka, někdy je také nazývána jako dextróza, hroznový nebo krevní cukr. Skládá se z řetězce šesti atomů uhlíku, ke kterým je uchyceno šest atomů kyslíku a 12 atomů vodíku. V potravě se glukóza nachází v medu, ovoci i v zelenině. 11

12 Glukóza může být v organizmu využita třemi způsoby: přímo buňkami k získání energie, uskladněna v podobě glykogenu ve svalech a játrech, přeměněna na tuk jako energetická zásoba. Některé tkáně využívají glukózu jako výhradní zdroj energie mozek, sítnice, erytrocyty atd. Hladina glukózy v krvi se nazývá glykémie (normální hladina je 4 6 mmol/l), nižší hladina se nazývá hypoglykémie a vyšší hyperglykémie. Fruktóza neboli ovocný cukr, nejsladší typ cukrů, se jako volný monosacharid nachází zejména v ovoci a medu, častěji se v naší stravě vyskytuje jako součást sacharózy. 12

13 V buňkách se fruktóza také syntetizuje; výchozí látkou je glukóza. Metabolickým osudem fruktózy je její fosforylace a zapojení do glykolýzy. Fosforylace fruktózy se kromě jater uskutečňuje i ve sliznici tenkého střeva a v ledvinách. Tato fosforylace není ovlivněna hladověním ani inzulínem, vstup fruktózy do buněk probíhá difúzí. Galaktóza je v potravě obsažena zejména jako součást mléčného disacharidu laktózy. Největší část vstřebané galaktózy se v játrech fosforyluje a výslednou látkou je glukóza. 13

14 V menším množství se zabudovává do složitějších sloučenin (např. glykoproteiny, glykolipidy) a v období laktace se u kojících žen stává východiskem syntézy laktózy. V těle jsou fruktóza i galaktóza snadno přeměněny na glukózu. Disacharidy Spojení dvou jednoduchých molekul cukru vytvoří dvojitý cukr, disacharid, v potravě se nacházejí jako sacharóza, maltóza a laktóza. Sacharóza (běžný řepný cukr) je tvořena glukózou a fruktózou. K jejímu štěpení v trávicím traktu je nezbytný enzym sacharáza. Nachází se zejména v cukrové třtině a cukrové řepě. Maltóza, složená ze dvou molekul glukózy, se tvoří během štěpení velkých sacharidových molekul v průběhu trávení (štěpí ji maltáza). Laktóza, hlavní cukr obsažený v mléce, se při trávení rozdělí na glukózu a galaktózu (enzymem laktáza). Lidské mateřské mléko obsahuje až 7 % laktózy, což je téměř dvakrát více než mléko kravské. U části populace (přibližně u 15 %) se vyskytuje deficit enzymu laktázy, což vyvolává u těchto lidí zažívací potíže při příjmu mléčných výrobků. Tato porucha manifestuje zpravidla ve věku od 4 do 16 let, takže využití mléka v kojeneckém věku nebývá postiženo. Nestrávená laktóza se hromadí v lumen střeva, což zvyšuje osmotický tlak a vede k nasávání tekutiny, následně k průjmům (spolu s nevolností, tvorbou plynů a dalšími nepříjemnými příznaky). U zdravého člověka laktóza pozitivně ovlivňuje bakteriální flóru střeva. Ikona3 Nadměrný příjem jednoduchých cukrů má za následek přesun tekutin z těla do střevního traktu; tím se zhorší vstřebávání tekutin a může způsobit střevní potíže. Jednoduché cukry jsou také rychle vstřebávány a velké zvýšení krevního cukru vyvolá hormonální odpověď, která má za následek rychlý pokles krevního cukru. V obchodech jsou běžně dostupné výrobky, které nejsou pravými cukry, poskytují stejně sladkou chuť jako sacharóza (řepný cukr), ale mají nižší obsah energie. Mezi často používaná umělá sladidla patří aspartam a acesulfam. 1 gram aspartamu poskytuje 4 kcal stejně jako 1 gram sacharózy, ale má vysokou sladivost, takže je ho zapotřebí pouze nepatrné množství pro poskytnutí stejně sladké chuti. Acesulfam neobsahuje žádnou energii. Nadměrné používání umělých sladidel může paradoxně následně zvýšit energetický příjem ve srovnání se stravou slazenou přírodními sladidly. Polysacharidy Nejčastějším polysacharidem v naší stravě jsou škrob, vláknina a glykogen. Škrob - tři sta až tisíce samostatných molekul cukru se může spojit v jednu molekulu škrobu. Škrob, rostlinný polysacharid, se nachází v rýži, kukuřici a v řadě obilnin používaných k výrobě chleba, cereálií a těstovin. Velké množství škrobu je obsaženo také v luštěninách a bramborách. 14

15 Vláknina - jedná se o látky sacharidového původu (nevyužitelné sacharidy), které jsou součástí buněčných membrán rostlin (celulózy, hemicelulózy, pektin, lignin, inulin). Vláknina je odolná vůči lidským trávicím enzymům. 15

16 Rozdělujeme ji do dvou kategorií: vláknina rozpustná ve vodě, vláknina nerozpustná ve vodě. Vláknina rozpustná Tento typ vlákniny váže na sebe v trávicím traktu velké množství vody, a tím trávenina zvětšuje svůj objem. Zvětšením objemu v žaludku dodává pocit nasycení a změkčením střevního obsahu pomáhá při vyprazdňování. Obalením potravy a omezením přístupu štěpících enzymů snižuje významně vstřebávání sacharidů, tuků a žlučových kyselin. Dostatečné množství rozpustné vlákniny také snižuje vstřebávání cholesterolu ve střevech, kdy na sebe váže přítomný cholesterol a napomáhá tak jeho vyloučení stolicí. Tento typ 16

17 vlákniny má tedy významný hypocholesterolemický vliv a snižuje postprandiální glykémii (hladinu cukru v krvi po jídle). Rozpustnou vlákninu najdeme například v tmavém pečivu, žitu, ovsu, luštěninách a ve většině ovoce a zeleniny, kde se nachází zejména v jejich dužině. Vláknina nerozpustná Zrychluje rychlost pasáže potravy zažívacím traktem a zlepšení střevní peristaltiky, umožňuje tedy i rychlejší vylučování toxických látek (které mohou být kancerogenní) z těla a jejich kratší kontakt se sliznicí tlustého střeva. V tlustém střevě je částečně zpracována činností bakterií, které ji využijí jako zdroj energie, takže podporuje jejich životaschopnost. Tyto bakterie vytvářejí krátké řetězce mastných kyselin, které slouží buňkám střevní stěny jako zdroj pro jejich obnovu a růst. Nerozpustná vláknina tímto způsobem významně zlepšuje obranyschopnost buněk tlustého střeva. Nadměrný příjem tohoto typu vlákniny může negativně ovlivnit bilanci vitamínů a minerálů! Bohatými zdroji nerozpustné vlákniny jsou například otruby, obilniny, neloupaná rýže, pšenice, ořechy, jahody, rybíz, hrášek, houby a samozřejmě také většina ovoce a zeleniny, kde ji najdeme převážně ve slupkách a horních vrstvách plodů. Pro zdraví a dobrý stav organizmu jsou důležité oba typy vlákniny, tedy z ovoce a zeleniny i z obilovin. 17

18 Ikona6a Jakým způsobem může konzumace jablek usnadnit hubnutí? Ikona6c Krátký test Vám pomůže zorientovat se ve zdrojích vlákniny. VLOŽIT TEST: Vlaknina Glykemický index (GI) Glykemickým indexem je vyjádřená změna hodnoty krevního cukru po příjmu potravin obsahujících sacharidy. Vypočítává se jako poměr hodnoty glykémie za 2 hodiny po 18

19 příjmu dané potraviny a hladiny krevního cukru po požití ekvivalentního množství glukózy. Stanovíme-li si referenční hodnotu jako 100, můžeme vytvořit tabulku glykemického indexu jednotlivých potravin. TABULKA HODNOT GLYKEMICKÉHO INDEXU U VYBRANÝCH POTRAVIN CUKRY GI KOŘENOVÁ ZELENINA Glukosa 100 Řepa 64 Fruktosa 20 Mrkev 92 Maltosa 105 Brambory 80 Sacharosa 59 Sladké brambory 51 OBILOVINY GI LUŠTĚNINY GI Bílý chléb 69 Fazole 40 Rýže hnědá 66 Sojové boby 15 Rýže bílá 72 Hrách 51 Špagety 50 Čočka 29 Kukuřice 49 OVOCE GI Kukuřičné lupínky 80 Jablka 39 Ovesné vločky 49 Banány 62 Pšeničné vločky 67 Pomeranče 40 Mléčné výrobky GI Grapefruity 26 Zmrzlina 36 Rozinky 64 Mléko odtučněné 32 RŮZNÉ GI Mléko plnotučné 34 Med 87 GI Ikona3 Testování glykemického indexu Komerční testování hodnot GI pro potravinářský průmysl provádí několik laboratoří na světě. Testování se provádí fyziologickým pokusem u 10 zdravých dobrovolníků. Po nočním hladovění je podána testovaná 19

20 potravina, která obsahuje gramů sacharidů. V minutových intervalech během dvou hodin po konzumaci je měřena glykémie z krve získané z prstu. Výsledná křivka glykémie je pak porovnána s křivkou po konzumaci referenční látky, tj. čisté glukózy nebo bílého chleba, která je rovna 100. Za výslednou hodnotu GI zkoumané potraviny je pak považován průměr z deseti měření. Výši a délku glykemické odezvy ovlivňuje řada faktorů. Například závisí na typu sacharidu v potravině (zda se jedná o sacharosu, laktosu, fruktosu, glukosu nebo jiný sacharid), na druhu a charakteru škrobu (stravitelnost různých škrobů je odlišná). Množství a typ vlákniny hraje také důležitou roli: rozpustná vláknina GI snižuje, nerozpustná ho významně neovlivňuje. Glykemická odezva je rovněž ovlivňována postupy při zpracování suroviny a kulinární úpravou (čím je potravina například více rozmělněna, tím jsou sacharidy v ní obsažené dostupnější pro vstřebání, bramborová kaše x brambory vařené ve slupce) dále množstvím dalších živin - tuků a bílkovin (tuky i bílkoviny snižují vyprazdňování žaludku a tím i zpomalují vstřebávání sacharidů). Ikona3 Pokud bychom měli uvést praktický příklad, pak lepší je ke svačině 1/2 tmavého rohlíku se 25 g polotučného sýra než 1 celý suchý rohlík. Energetická hodnota je stejná, ale metabolický efekt naprosto odlišný. Po svačině se sýrem nastane pocit hladu později a bude méně intenzivní. Při obědě sníte jen tolik, kolik jste si předem naplánovali. Významný vliv má i individuální metabolizmus a denní doba, kdy je dávka potraviny podána a trávena. Hodnota GI je ovlivněna zejména: množstvím cukrů v potravině (největší vliv), vzájemným poměrem tří základních živin (sacharidů, tuků a bílkovin), obsahem a druhem vlákniny, způsobem kulinářského zpracování potravy (Čím je potravina více rozvařená, tím má vyšší GI.), kyselostí potravy (Kyseliny přítomné v potravině nebo přidané do pokrmu snižují GI, protože zpomalují vyprazdňování potraviny ze žaludku. Tyto účinky má např. vinný ocet, citrónová šťáva, kyselé ovoce apod. Stejný efekt mají i zakysané mléčné výrobky.), velikostí porce (Je výhodnější jíst častěji malé porce, protože tím samozřejmě jíme i menší porce cukru.). Výhodnější pro běžné stravování je přijímání potravin s nízkým glykemickým indexem, protože nedochází k velkým výkyvům hladiny krevního cukru. Potraviny s nízkým glykemickým indexem jsou také schopny prodloužit sytost (což má velký význam pro omezení přejídání). Ikona3 20

21 Rizikem při přijímání potravin s vysokým glykemickým indexem je totiž tzv. posthyperglykemická hypoglykémie = přemrštěná korekční činnost organizmu. Tento stav může vzniknout v případě, kdy si jedinec vezme před fyzickou zátěží větší množství monosacharidů, například glukopuru, případně po požití potravin s vysokým glykemickým indexem. Po krátkém období pocitu síly a energie se rychle dostaví únava, jedinec ztrácí chuť do cvičení, dochází ke všem negativním důsledkům hypoglykémie. Navíc prudké zvýšení hladiny cukru v krvi po jídle vede k poklesu HDL (hodného) cholesterolu, zvýšení hladiny triglyceridů (tukové látky, jejichž vyšší hladina je rizikem) v krvi, stoupá tendence k tvorbě nebezpečných krevních sraženin. Čím vyšší objem potravin s vysokým glykemickým indexem přijímáme, tím větší je riziko ukládání tuku. Konzumace potravin s nízkým glykemickým indexem je součástí doporučení pro stravování lidí ve vyspělých průmyslových zemích jako preventivní opatření v boji proti kardiovaskulárním chorobám, diabetu a obezitě. Trávení a vstřebávání sacharidů Trávení sacharidů začíná v ústech, kde α amyláza (ptyalin) štěpí škroby na jednodušší cukry. V žaludku je po promísení potravy s kyselou žaludeční šťávou inaktivováno působení slinné amylázy. V tenkém střevě se účinkem amyláz pankreatické a střevní šťávy složené sacharidy štěpí na jednoduché cukry, hlavně glukózu. Většina vstřebaných cukrů je odváděna portální krví do jater, pouze část glukózy je metabolizována buňkami střevní sliznice a využita pro tvorbu ATP. Pouze velmi malá část sacharidů zůstane nevstřebána a putuje do tlustého střeva, kde jsou částečně dále metabolizovány bakteriemi. Potravní strategie s ohledem na příjem sacharidů Ikona4 Přijímat sacharidy v rámci stanoveného dietního plánu s ohledem na energetický denní limit. Sacharidy by měly pokrývat asi 55 % přiváděné energetické dávky. Mezi sacharidy je nutné preferovat vlákninu, zejména zeleninu a ovoce. Pro zdroje škrobu platí, že je vhodné přijímat je ve formě potravin s nižším glykemickým indexem, neboť po jejich konzumaci nedochází k velkým výkyvům hladiny krevního cukru. Ovoce a zeleninu by měl zdravý člověk i pacient v sekundární prevenci přijímat v pěti dávkách denně, přičemž jedna dávka je například jablko, miska salátu či rajče (je vhodné dát větší prostor zelenině). Příjem monosacharidů a disacharidů, tj. zejména řepného cukru, je vhodné minimalizovat (negativním důsledkem je riziko zubního kazu, obezity, hyperlipidemie, aterosklerózy a diabetu). ikona6c Ještě jednou si pročtěte celou kapitolu Sacharidy a svoje znalosti si prověřte testem. VLOŽIT TEST: Sacharidy 21

22 Proteiny Bílkoviny čili proteiny (z řeckého protos = prvořadý) jsou základní složkou jakékoliv živé hmoty. Tvoří přibližně 17 % tělesné hmotnosti člověka. Hlavní funkce bílkovin v organizmu: Jako součást všech buněk organizmu musí být bílkoviny neustále obnovovány, jsou základem všech enzymů, řady hormonů, myoglobinu, hemoglobinu, kolagenu, lipoproteinů a dalších látek. Tvorba vlastních bílkovin je závislá na jejich příjmu z potravy. Fungují jako výhradní zdroj dusíku a síry pro lidský organizmus. Jako zdroj energie jsou méně důležité než ostatní živiny, protože v dobře sestavené stravě hradí obvykle jen % energie (1g bílkovin = 4 kcal). Mají specificko dynamický efekt = zhruba 10% energetické hodnoty přijatých bílkovin se spotřebuje na jejich metabolizmus. Složení bílkovin Základním stavebním kamenem bílkovin jsou aminokyseliny (AK). V přirozeně se vyskytujících aminokyselinách je NH 2 skupina téměř vždy na α uhlíku, jde tedy o α- aminokyseliny. Tyto aminokyseliny mohou být v konfiguraci L a D. Vysvětlivky: NH 2 aminová skupina, COOH karboxylová skupina, R organický radikál, kterým se aminokyseliny od sebe odlišují Přirozené aminokyseliny jsou většinou L - α - aminokyseliny. S konfigurací D se setkáváme u některých antibiotik, bakterií a virů. Aminokyseliny jsou mezi sebou spojeny peptidovými vazbami, aminoskupina (NH 2 ) jedné AK se váže s karboxylovou skupinou (COOH) druhé AK. Při reakci 2 molekul AK se odštěpí molekula vody a vzniklá látka se nazývá peptid. 22

23 Peptidy rozlišujeme podle počtu aminokyselin na: dipeptidy - spojení 2 molekul AK tripeptidy, tetrapeptidy (3, 4 AK) oligopeptidy (5 10 AK) polypeptidy ( AK) proteiny - makropeptidy (nad 100 AK) Bílkoviny se musí v trávicím traktu rozložit na AK a opět vzniknout "de novo" jako bílkoviny tělu vlastní. Základní dělení proteinů podle jejich původu: živočišné (zdrojem jsou zejména vejce, mléko, maso) rostlinné (dobrým zdrojem jsou luštěniny sója, hrách, fazole, čočka) Poměr živočišných a rostlinných bílkovin by měl být optimálně 1:2, pro děti a fyzicky velmi aktivní jedince 1:1. Zdroje bílkovin bychom měli vybírat především s ohledem na tuk, který je v příslušné potravině obsažen. Například u mléčných výrobků upřednostňujeme polotučné varianty, z druhů mas například ryby či drůbeží maso. Živočišné zdroje bílkovin mají zastoupení esenciálních aminokyselin v příznivém poměru a optimální z hlediska potřeb člověka. Jsou však dražší v porovnání s bílkovinami rostlinného původu. Z tohoto důvodu se výrobci potravin snaží část živočišné bílkoviny nahradit 23

24 rostlinnou. Jako náhrada se používá směs sójové a kukuřičné mouky, dále směs mouky z obilovin a moučky z bobů, popřípadě z amarantu nebo pohanky. Ikona3 Maso sladkovodních či mořských ryb i maso mořských živočichů je velmi dobrým zdrojem proteinů a vitamínů (zejména B 12 ). Neobsahuje ani velké množství tuků. Je tedy masem dietním a lehce stravitelným. Výjimky však potvrzují pravidlo, proto i mezi rybami se najdou tučnější druhy například makrela, sardinky, sardele, losos a sleď. Tuky, které tyto ryby obsahují, jsou však tuky nenasycené, které na rozdíl od nasycených živočišných tuků prospívají našemu zdraví (viz kapitola Lipidy). Mezi další přednosti rybího masa a masa ostatních mořských živočichů lze zařadit i snadnou a rychlou přípravu a chuťovou rozmanitost nabízející široké možnosti přípravy pokrmů. Ikona3 Přestože se většina bílkovin skládá asi z 20 druhů AK, mohou se v nich některé AK vícekrát opakovat, takže molekula bílkoviny se může skládat až z 500 jednotlivých AK, seřazených ve specifickém sledu (informace o pořadí AK v řetězci je uložena v mrna) toto základní lineární seřetězení se nazývá primární struktura. Polypeptidový řetězec zaujímá v prostoru určitou konformaci, mluvíme o sekundární a terciální struktuře. Sekundární struktura vzniká na základě primární struktury stabilizací polypeptidového vlákna vodíkovými vazbami (α-helix, β-skládaný list). Terciální struktura určuje vzájemné postavení částí polypeptidového řetězce v prostoru (globulární, fibrilární); tato struktura dává molekule bílkoviny definitivní prostorovou podobu a má podstatný vliv pro její biologickou aktivitu. Kvarterní struktura je dána prostorovým uspořádáním řetězců vůči sobě. Primární struktura určuje struktury sekundární a terciární. Kvarterní stabilizuje terciární a sekundární. Narušení struktury bílkoviny vede k její denaturaci, která je vždy spojená se ztrátou fyziologické účinnosti. Dělení aminokyselin Aminokyseliny rozdělujeme na: esenciální (nezbytné), které musí organizmus přijmout v potravě, semiesenciální, které jsou nezbytné v určitých situacích (růst, renální insuficience ), a neesenciální, které organizmus sice potřebuje, ale dokáže si je vytvořit. KLASIFIKACE AMINOKYSELIN 24

Složky potravy a vitamíny

Složky potravy a vitamíny Složky potravy a vitamíny Potrava musí být pestrá a vyvážená. Měla by obsahovat: základní živiny cukry (60%), tuky (25%) a bílkoviny (15%) vodu, minerální látky, vitaminy. Metabolismus: souhrn chemických

Více

Proč vyrábět nutričně vyvážené potraviny Vliv jednotlivých nutrientů na zdraví

Proč vyrábět nutričně vyvážené potraviny Vliv jednotlivých nutrientů na zdraví Proč vyrábět nutričně vyvážené potraviny Vliv jednotlivých nutrientů na zdraví Proč je strava tolik důležitá? Dostatečný příjem kvalitní stravy je jednou ze základních podmínek života Výživa ovlivňuje

Více

Stravování sestry v třísměnném a nepřetržitém provozu. Danuše Hrbková nutriční terapeutka

Stravování sestry v třísměnném a nepřetržitém provozu. Danuše Hrbková nutriční terapeutka Stravování sestry v třísměnném a nepřetržitém provozu Danuše Hrbková nutriční terapeutka Směnný provoz narušení cirkadiánního rytmu dopad na zdraví člověka vyšší riziko koronárního postižení nárůst hladiny

Více

Složky výživy - sacharidy. Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec králové

Složky výživy - sacharidy. Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec králové Složky výživy - sacharidy Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec králové Sacharidy 1 Nejdůležitější a rychlý zdroj energie 50-60% Dostatečný přísun šetří rezervy tělesných tuků a bílkovin Složeny z C, H2,

Více

PORUCHY VÝŽIVY Složky výživy

PORUCHY VÝŽIVY Složky výživy PORUCHY VÝŽIVY Složky výživy Jaroslav Veselý Ústav patologické fyziologie LF UP Název projektu: Tvorba a ověření e-learningového prostředí pro integraci výuky preklinických a klinických předmětů na Lékařské

Více

Katedra chemie FP TUL www.kch.tul.cz. Typy výživy

Katedra chemie FP TUL www.kch.tul.cz. Typy výživy Typy výživy 1. Dle energetických nároků (bazální metabolismus, typ práce, teplota okolí) 2. Dle potřeby živin (věk, zaměstnání, pohlaví) 3. Dle stravovacích zvyklostí, tradic, tělesného typu 4. Dle zdravotního

Více

GDA navigace ve světě živin a kalorií, http://www.gda.cz/data/sharedfiles/brozura_gda.pdf, cit., 26.4. 2011

GDA navigace ve světě živin a kalorií, http://www.gda.cz/data/sharedfiles/brozura_gda.pdf, cit., 26.4. 2011 Předmět Přírodověda Třída 5. Autor Dagmar Šnajdarová Anotace Práce s textem týkající se živin a kalorií v potravinách. Soubor obsahuje 5 stran pro žáky a 4 strany pro učitele s řešením. Očekávaný výstup

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0387 Krok za krokem Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tématická Nauka o výživě Společná pro celou sadu oblast DUM č.

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 1) U Studny, Karviná

Více

Diabetes mellitus a stravování

Diabetes mellitus a stravování Diabetes mellitus a stravování Složení stravy Výživová hodnota (nutriční jakost) Energetická hodnota (výtěžnost) 1. Vitaminy 2. Minerální látky 3. Voda 1. Sacharidy 2. Bílkoviny 3. Tuky Rozdíly v diabetické

Více

Přírodní látky pracovní list

Přírodní látky pracovní list Přírodní látky pracovní list VY_52_INOVACE_199 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Chemie Ročník: 9 Přírodní látky pracovní list 1)Doplňte křížovku Tajenkou je název skupiny přírodních

Více

Předmět: Biologie Školní rok: 2010/11 Třída: 1.L. Jméno: Dolák Patrik Datum: 4.12. Referát na téma: Jsou všechny tuky opravdu tak špatné?

Předmět: Biologie Školní rok: 2010/11 Třída: 1.L. Jméno: Dolák Patrik Datum: 4.12. Referát na téma: Jsou všechny tuky opravdu tak špatné? Jméno: Dolák Patrik Datum: 4.12 Referát na téma: Jsou všechny tuky opravdu tak špatné? Tuky se v zásadě dělí na přirozené a umělé. Rozlišují se zejména podle stravitelnosti. Nedávný průzkum renomované

Více

VÝŢIVA SPORTOVCE ŠTĚPÁN POSPÍŠIL. 4. 11. 8.2012 Jilemnice

VÝŢIVA SPORTOVCE ŠTĚPÁN POSPÍŠIL. 4. 11. 8.2012 Jilemnice VÝŢIVA SPORTOVCE ŠTĚPÁN POSPÍŠIL 4. 11. 8.2012 Jilemnice VÝŽIVA > stejně důleţitá sloţka přípravy jako trénování > výţiva není pouze o svalové tkáni, ale i ostatních tkáních a orgánech > sportovec musí

Více

Nutrienty v potravě Energetická bilance. Mgr. Jitka Pokorná Mgr. Veronika Březková

Nutrienty v potravě Energetická bilance. Mgr. Jitka Pokorná Mgr. Veronika Březková Nutrienty v potravě Energetická bilance Mgr. Jitka Pokorná Mgr. Veronika Březková Energetická bilance energetický příjem ve formě chemické energie živin (sacharidů 4kcal/17kJ, tuků 9kcal/38kJ, bílkovin

Více

Jak sestavit jídelníček I. část (bílkoviny, tuky, sacharidy) PaedDr. & Mgr. Hana Čechová

Jak sestavit jídelníček I. část (bílkoviny, tuky, sacharidy) PaedDr. & Mgr. Hana Čechová Jak sestavit jídelníček I. část (bílkoviny, tuky, sacharidy) PaedDr. & Mgr. Hana Čechová 1. Bílkoviny - Co jsou bílkoviny - Funkce bílkovin - Zdroje bílkovin - Denní potřeba bílkovin 2. Tuky -Co jsou tuky

Více

6 NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH ELEMENTŮ TVÉ STRAVY

6 NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH ELEMENTŮ TVÉ STRAVY 6 NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH ELEMENTŮ TVÉ STRAVY VODA // ODKYSELENÍ TĚLA (UDRŽENÍ SPRÁVNÝCH HODNOT PH V TĚLE) // BÍLKOVINY SACHARIDY TUKY VLÁKNINA MIKRO-ŽIVINY (VITAMÍNY, MINERÁLY, ENZYMY ) VODA NAPROSTO ZÁSADNÍ

Více

Glykemický index a jeho využití ve výživě sportovce. Bc. Blanka Sekerová Institut sportovního lekařství

Glykemický index a jeho využití ve výživě sportovce. Bc. Blanka Sekerová Institut sportovního lekařství Glykemický index a jeho využití ve výživě sportovce Bc. Blanka Sekerová Institut sportovního lekařství Bc. Blanka Sekerová Nutriční terapeutka Institut sportovního lékařství a.s. Vlastní poradenská činnost

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0387 Krok za krokem Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tématická Nauka o výživě Společná pro celou sadu oblast DUM č.

Více

Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek

Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek Pracovní list DUMu v rámci projektu Evropské peníze pro Obchodní akademii Písek", reg. č. CZ.1.07/1.5.00/34.0301, Číslo a název

Více

GLYKEMICKÝ INDEX POTRAVIN. Mgr. Sylva Štajnochrová

GLYKEMICKÝ INDEX POTRAVIN. Mgr. Sylva Štajnochrová GLYKEMICKÝ INDEX POTRAVIN Mgr. Sylva Štajnochrová Co to je? Bezrozměrné číslo Vyjadřuje o kolik se hladina krevní glukózy zvýší za 2-3 hodiny po jídle Dr. Jenkins v roce 1981 Toronto Kanada, snaha řešit

Více

VY_52_INOVACE_02_37.notebook May 21, 2014. Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola Horní Česká 15, Znojmo.

VY_52_INOVACE_02_37.notebook May 21, 2014. Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola Horní Česká 15, Znojmo. Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola Horní Česká 15, Znojmo EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.1044 Název projektu: Šablona číslo/název: Inovace školství V/2 Inovace

Více

makroelementy, mikroelementy

makroelementy, mikroelementy ESENCIÁLNÍ ANORGANICKÉ (MINERÁLNÍ) LÁTKY makroelementy, mikroelementy MAKROELEMENTY Ca - 70kg/ 1200g Ca 98% kosti - 800 mg/denně, gravidní a kojící ženy o 20% více Obsah Ca v mg/100 g mléko 125 mg jogurt

Více

Název: Zdravý životní styl 2

Název: Zdravý životní styl 2 Název: Zdravý životní styl 2 Výukové materiály Autor: Mgr. Blanka Machová Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: Biologie Ročník: 4. a 5. (2. a 3. vyššího

Více

*Mléko a mléčné výrobky obsahují řadu bioaktivních

*Mléko a mléčné výrobky obsahují řadu bioaktivních www.bileplus.cz Mléko a mléčné výrobky obsahují řadu bioaktivních látek (vápník, mastné kyseliny, syrovátka, větvené aminokyseliny) ovlivňující metabolismus tuků spalování tuků Mléčné výrobky a mléčné

Více

Pavel Suchánek, RNDr. Institut klinické a experimentální medicíny Fórum zdravé výživy Praha

Pavel Suchánek, RNDr. Institut klinické a experimentální medicíny Fórum zdravé výživy Praha Jídelníček dorostenců, fotbalistů Pavel Suchánek, RNDr. Institut klinické a experimentální medicíny Fórum zdravé výživy Praha Program přednášky 1. Základní složky výživy 2. Odlišnosti ve stravě dorostenců

Více

Kalorické tabulky potravin

Kalorické tabulky potravin BMI, Body Mass Index - jednoduchým výpočtem zjistíte, jak jste na tom s vaší váhou. BMI = hmotnost (kg) / výška (m) 2 BMI je však pouhým statistickým nástrojem, u konkrétních osob se může klinický stav

Více

Vliv zdravé stravy na sportovní výkon

Vliv zdravé stravy na sportovní výkon Vliv zdravé stravy na sportovní výkon Martin Poklop SCM soustředění - 27.10.2014 Kladky u Konice Motivace Program přednášky Sportovní výkon z pohledu výživy Co si tedy dát? Zajímavá témata z pohledu zdravé

Více

Výživa a zdraví, výživové poradenství MUDr. Jolana Rambousková, CSc. Základní pojmy ve výživě Hlavní živiny: trojpoměr hlavních živin /% z celkové energie na den/ B : T : S 10-15% : 30% : 55-60% Bílkoviny

Více

Načasování příjmu stravy s ohledem na sportovní výkon. Suchánek Pavel Institut klinické a experimentální mediciny, Praha

Načasování příjmu stravy s ohledem na sportovní výkon. Suchánek Pavel Institut klinické a experimentální mediciny, Praha Načasování příjmu stravy s ohledem na sportovní výkon. Suchánek Pavel Institut klinické a experimentální mediciny, Praha Požadavky Při načasování příjmu stravy a tedy zejména energie před výkonem je potřeba

Více

SACHARIDY. mono- + di- sacharidy -> jednoduché cukry hnědý cukr, melasa rafinovaný cukr, med,...

SACHARIDY. mono- + di- sacharidy -> jednoduché cukry hnědý cukr, melasa rafinovaný cukr, med,... SACHARIDY 50-80 % energetického příjmu funkce využitelných sacharidů: 1. zdroj energie - l g ~ 4kcal 2. stavební jednotky mono- + di- sacharidy -> jednoduché cukry hnědý cukr, melasa rafinovaný cukr, med,...

Více

Zásady výživy ve stáří

Zásady výživy ve stáří Zásady výživy ve stáří Výuka VŠCHT Doc. MUDr Lubomír Kužela, DrSc Fyziologické faktory I. Pokles základních metabolických funkcí Úbytek svalové tkáně Svalová slabost, srdeční a dechové potíže Tendence

Více

Iva Hrnčiříková Fakulta sportovních studií MU VÝŽIVA V ZIMNÍCH SPORTECH - LYŽOVÁNÍ

Iva Hrnčiříková Fakulta sportovních studií MU VÝŽIVA V ZIMNÍCH SPORTECH - LYŽOVÁNÍ Iva Hrnčiříková Fakulta sportovních studií MU VÝŽIVA V ZIMNÍCH SPORTECH - LYŽOVÁNÍ VÝŽIVA Její role nezastupitelná Součástí tréninku Správná aplikace může snížit rizika přinášená specifickým tréninkovým

Více

CO JÍST PŘED POSILOVÁNÍM

CO JÍST PŘED POSILOVÁNÍM Autor: MUDr. Marie Skalská, Pro Fit Institut STRAVA PŘED CVIČENÍM A PO CVIČENÍ VÝZNAMNĚ OVLIVŇUJE VÝKON, RYCHLOST REGENERACE, PÁLENÍ TUKŮ, ZOTAVENÍ PO VÝKONU, NÁRŮST SVALOVÉ HMOTY, A TAKÉ TŘEBA TO, JESTLI

Více

BÍLKOVINY. V organismu se nedají nahradit jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy.

BÍLKOVINY. V organismu se nedají nahradit jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy. BÍLKOVINY o makromolekulární látky, z velkého počtu AMK zbytků o základ všech organismů o rostliny je vytvářejí z anorganických sloučenin (dusičnanů) o živočichové je musejí přijímat v potravě, v trávicím

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0387 Krok za krokem Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tématická Nauka o výživě Společná pro celou sadu oblast DUM č.

Více

VYHLÁŠKA č. 450/2004 Sb. ze dne 21. července 2004, o označování výživové hodnoty potravin, ve znění vyhlášky č. 330/2009 Sb.

VYHLÁŠKA č. 450/2004 Sb. ze dne 21. července 2004, o označování výživové hodnoty potravin, ve znění vyhlášky č. 330/2009 Sb. VYHLÁŠKA č. 450/2004 Sb. ze dne 21. července 2004, o označování výživové hodnoty potravin, ve znění vyhlášky č. 330/2009 Sb. Změna: 330/2009 Sb. Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle 19 odst. 1 písm.

Více

Složky stravy - lipidy. Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Složky stravy - lipidy. Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Složky stravy - lipidy Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Lipidy 1 = organické látky orgány těla využívají jako zdroj energie pro svoji činnost. Sloučenina glycerolu a mastných kyselin (MK)

Více

Já trá, slinivká br is ní, slož ení potrávy - r es ení

Já trá, slinivká br is ní, slož ení potrávy - r es ení Já trá, slinivká br is ní, slož ení potrávy - r es ení Pracovní list Olga Gardašová VY_32_INOVACE_Bi3r0105 Játra Jsou největší žlázou v lidském těle váží přibližně 1,5 kg. Tvar je trojúhelníkový, barva

Více

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA NADLEDVINY dvojjediná žláza párově endokrinní žlázy uložené při horním pólu ledvin obaleny tukovým

Více

Co je to tvrzení...?

Co je to tvrzení...? Co je to tvrzení...? tvrzení je sdělení, které není z hlediska označování povinné živiny jsou bílkoviny, tuky, sacharidy, vláknina, vitaminy, minerální látky (spec. sodík), jiné látky látky další s fysiologickým

Více

BÍLKOVINY A SACHARIDY

BÍLKOVINY A SACHARIDY BÍLKOVINY A SACHARIDY Pro přednášku v Trenérské škole Svazu kulturistiky a fitness České republiky a Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy více na www.skfcr.cz/treneri Mgr. Petr Jebas Bílkoviny

Více

CUKROVKA /diabetes mellitus/

CUKROVKA /diabetes mellitus/ CUKROVKA /diabetes mellitus/ CUKROVKA /diabetes mellitus/ Řadíme ji mezi neinfekční chronická onemocnění Na jejím vzniku se podílí nezdravý způsob života Významnou úlohu sehrává dědičnost Významným rizikovým

Více

Chemické složení buňky

Chemické složení buňky Chemické složení buňky Chemie života: založena především na sloučeninách uhlíku téměř výlučně chemické reakce probíhají v roztoku nesmírně složitá ovládána a řízena obrovskými polymerními molekulami -chemickými

Více

Sylabus pro předmět Úvod do nutrice člověka

Sylabus pro předmět Úvod do nutrice člověka Sylabus pro předmět Úvod do nutrice člověka Témata a obsah přednášek a cvičení 1. týden Základní pojmy spojené s lidskou výživou a vlivy ovlivňující výživu člověka. Historie výživy člověka. Vysvětlení

Více

Racionální výživa. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Racionální výživa. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Racionální výživa Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Racionální výživa Odpovídá potřebám co do kvality i kvantity Primární prevence Z vědeckých poznatků a zvyklostí jednotlivých zemí Proto jsou

Více

Použití tuků mořských ryb v prevenci vzniku metabolického syndromu. Mgr. Pavel Suchánek IKEM Centrum výzkumu chorob srdce a cév, Praha

Použití tuků mořských ryb v prevenci vzniku metabolického syndromu. Mgr. Pavel Suchánek IKEM Centrum výzkumu chorob srdce a cév, Praha Použití tuků mořských ryb v prevenci vzniku metabolického syndromu Mgr. Pavel Suchánek IKEM Centrum výzkumu chorob srdce a cév, Praha Metabolický syndrom 3 z 5 a více rizikových faktorů: - obvod pasu u

Více

Na sodík Ca vápník K draslík P fosfor

Na sodík Ca vápník K draslík P fosfor Složení potravy Bílkoviny 15% denní dávky = 1-1,5 g/24 hod. Význam - obnova a tvorba vlastních bílkovin - obranyschopnost organizmu Jsou nenahraditelné nelze je vytvořit z cukrů ani tuků. Plnohodnotné

Více

V organismu se bílkoviny nedají nahradit žádnými jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy.

V organismu se bílkoviny nedají nahradit žádnými jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy. BÍLKOVINY Bílkoviny jsou biomakromolekulární látky, které se skládají z velkého počtu aminokyselinových zbytků. Vytvářejí látkový základ života všech organismů. V tkáních vyšších organismů a člověka je

Více

Co je cholesterol? (10R,13R)-10,13-dimethyl-17-(6-methylheptan-2-yl)- 2,3,4,7,8,9,11,12,14,15,16,17- dodecahydro-1h-cyclopenta [a]phenanthren-3-ol

Co je cholesterol? (10R,13R)-10,13-dimethyl-17-(6-methylheptan-2-yl)- 2,3,4,7,8,9,11,12,14,15,16,17- dodecahydro-1h-cyclopenta [a]phenanthren-3-ol Co je cholesterol? - Cholesterol je steroidní látka, kterou lidský organismus potřebuje pro tvorbu hormonů a vitamínu D. - Cholesterol pomáhá tělu zpracovávat tuky, je také důležitý při tvorbě buněčných

Více

EU peníze středním školám

EU peníze středním školám EU peníze středním školám Název projektu Registrační číslo projektu Název aktivity Název vzdělávacího materiálu Číslo vzdělávacího materiálu Jméno autora Název školy Moderní škola CZ.1.07/1.5.00/34.0526

Více

Diabetes neboli Cukrovka

Diabetes neboli Cukrovka Diabetes mellitus Diabetes neboli Cukrovka Skupina onemocnění s nedostatkem nebo sníženým účinkem hormonu inzulinu Diabetes mellitus 1. typu Diabetes mellitus 2. typu Narušený metabolismus- vstřebávání

Více

...a natrvalo. Hubněte zdravě... Výživa. pilíř zdraví. www.stob.cz www.stobklub.cz

...a natrvalo. Hubněte zdravě... Výživa. pilíř zdraví. www.stob.cz www.stobklub.cz Hubněte zdravě......a natrvalo Výživa pilíř zdraví www.stob.cz www.stobklub.cz Špatný životní styl a civilizační onemocnění I přesto, že jsou tato témata stále omílaná ve stovkách publikací, na internetových

Více

Lipidy, důležité přírodní látky

Lipidy, důležité přírodní látky Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025 Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního

Více

SSOS_ZD_3.11 Trávící soustava - opakování

SSOS_ZD_3.11 Trávící soustava - opakování Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ZD_3.11

Více

Druhy a složení potravin

Druhy a složení potravin Druhy a složení potravin Přednáška 2 Doc. MVDr. Bohuslava Tremlová, Ph.D. Obsah přednášky Složení potravin, energetická a biologická hodnota potravin Význam jednotlivých složek potravin pro výživu Složení

Více

BIOS LIFE SLIM PROČ BIOS LIFE SLIM DŮLEŢITÉ INFORMACE O BIOS LIFE SLIM

BIOS LIFE SLIM PROČ BIOS LIFE SLIM DŮLEŢITÉ INFORMACE O BIOS LIFE SLIM BIOS LIFE SLIM PROČ BIOS LIFE SLIM Je prvním klinicky prověřeným produktem na světě, který byl vyvinut, aby odbourával uložený tuk a k podpoře zdravých hladin cholesterolu. Je vyroben z přírodních ingrediencí.

Více

METABOLISMUS TUKŮ VĚČNĚ DISKUTOVANÉ TÉMA

METABOLISMUS TUKŮ VĚČNĚ DISKUTOVANÉ TÉMA METABOLISMUS TUKŮ VĚČNĚ DISKUTOVANÉ TÉMA Ing. Vladimír Jelínek V dnešním kongresovém příspěvku budeme hledat odpovědi na následující otázky: Co jsou to tuky Na co jsou organismu prospěšné a při stavbě

Více

živé organismy získávají energii ze základních živin přeměnou látek v živinách si syntetizují potřebné sloučeniny, dochází k uvolňování energie některé látky organismy nedovedou syntetizovat, proto musí

Více

NEJČASTĚJŠÍ CHYBY VE VE VÝŽIVĚ DĚTÍ A SPORTUJÍCÍ MLÁDEŽE. Pavel Suchánek

NEJČASTĚJŠÍ CHYBY VE VE VÝŽIVĚ DĚTÍ A SPORTUJÍCÍ MLÁDEŽE. Pavel Suchánek NEJČASTĚJŠÍ CHYBY VE VE VÝŽIVĚ DĚTÍ A SPORTUJÍCÍ MLÁDEŽE Pavel Suchánek Jaké jsou výkonnostní požadavky na sportovce? Rychlost, ryclost na větš Akcelerace, výbušnost Síla, vytrvalost Dlouhodobá vysoká

Více

Naše základní živiny. Tabulka: Součásti lidské stravy Obsahují energii (živiny) Neobsahují energii. soli (minerální látky) vláknina

Naše základní živiny. Tabulka: Součásti lidské stravy Obsahují energii (živiny) Neobsahují energii. soli (minerální látky) vláknina Naše základní živiny Všechny potraviny, které jíme, jsou složeny z několika málo základních skupin živin, i když mohou mít velmi různorodou chuť. Člověk s diabetem musí dobře porozumět složení stravy i

Více

Přiřazovací úkoly lze provést pomocí barevného odlišení! Kde jsou uvedeny možnosti správnou zatrhni. A

Přiřazovací úkoly lze provést pomocí barevného odlišení! Kde jsou uvedeny možnosti správnou zatrhni. A Přiřazovací úkoly lze provést pomocí barevného odlišení! Kde jsou uvedeny možnosti správnou zatrhni. A 1. Zařaď do správného sloupečku živiny. Shodné termíny napiš vedle sebe na řádek. cukry, stopové prvky,

Více

Title: EMEA-7840 - Herbalife24 - Product Factsheets ID: EMEA7840-H24-Product Factsheets_CZ Proof No: D Date: 01/09/11

Title: EMEA-7840 - Herbalife24 - Product Factsheets ID: EMEA7840-H24-Product Factsheets_CZ Proof No: D Date: 01/09/11 OPTIMÁLNÍ VÝŽIVA PRO SPORTOVCE Správná sportovní výživa vám dodá sebedůvěru. Formula 1 Sport obsahuje vyvážené množství sacharidů, proteinů, vitamínů a minerálů a vytváří tak pevný základ pro dosažení

Více

Jak vyzrát na sedavé zaměstnání překladatele a tlumočníka Jeronýmovy dny (podzim 2014)

Jak vyzrát na sedavé zaměstnání překladatele a tlumočníka Jeronýmovy dny (podzim 2014) Jak vyzrát na sedavé zaměstnání překladatele a tlumočníka Jeronýmovy dny (podzim 2014) Správným jídlem lze pozitivně ovlivnit schopnost koncentrace, duševní schopnosti a odolnost vůči stresu. Ing. Tereza

Více

Proteiny. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Proteiny. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Proteiny Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Proteiny 1 = hlavní, energetická živina = základní stavební složka orgánů a tkání těla, = jejich energetickou hodnotu tělo využívá jen v některých metabolických

Více

Seznam přednášek - Poradce pro výživu

Seznam přednášek - Poradce pro výživu Seznam přednášek - Poradce pro výživu A B C D ÚVOD 1.Vstupní konzultace 2. Vyplnění formuláře 3. Diagnostika 4. Zjištění zdravotního stavu 5. Kodex výživového poradce 6. Definice činnosti poradce pro výživu

Více

Potravinové. alergie. Co to je potravinová alergie?

Potravinové. alergie. Co to je potravinová alergie? alergie Potravinové alergie Co to je potravinová alergie? O potravinové alergii hovoříme při neadekvátní reakci organismu na konzumaci stravy, která obsahovala netolerovanou potravinu, popřípadě její určitou

Více

EU peníze středním školám

EU peníze středním školám EU peníze středním školám Název projektu Registrační číslo projektu Název aktivity Název vzdělávacího materiálu Číslo vzdělávacího materiálu Jméno autora Název školy Moderní škola CZ.1.07/1.5.00/34.0526

Více

RIZIKOVÉ ŽIVINY VE VÝŽIVĚ DĚTÍ ZE STUDIÍ SPOLEČNOSTI PRO VÝŽIVU P.TLÁSKAL

RIZIKOVÉ ŽIVINY VE VÝŽIVĚ DĚTÍ ZE STUDIÍ SPOLEČNOSTI PRO VÝŽIVU P.TLÁSKAL RIZIKOVÉ ŽIVINY VE VÝŽIVĚ DĚTÍ ZE STUDIÍ SPOLEČNOSTI PRO VÝŽIVU P.TLÁSKAL STUDIE K HODNOCENÍ NUTRIČNÍCH FAKTORŮ U ZDRAVÝCH JEDINCŮ 1) Rok 2007 proběhla studie (Praha,Brno) a) 1087 dětí ve věku 4-6 let

Více

ZNAČENÍ GDA NA OBALECH POTRAVIN. Navigace ve světě živin a kalorií

ZNAČENÍ GDA NA OBALECH POTRAVIN. Navigace ve světě živin a kalorií ZNAČENÍ GDA NA OBALECH POTRAVIN Navigace ve světě živin a kalorií 1 CO JE ZNAČENÍ GDA? Značení GDA je: na první pohled jasná informace o obsahu energie, procenty vyjádřený podíl doporučeného denního množství

Více

Katedra chemie FP TUL www.kch.tul.cz

Katedra chemie FP TUL www.kch.tul.cz - poruchy trávení a metabolismu - poruchy způsobené nevhodnou výživou - poruchy způsobené nedostatečnou pohybovou aktivitou nepoměr energetického příjmu a výdeje 1. Příjem energie (určité živiny nebo skupiny

Více

RIZIKOVÉ ŽIVINY VE VÝŽIVĚ DĚTÍ ZE STUDIÍ SPOLEČNOSTI PRO VÝŽIVU P.TLÁSKAL

RIZIKOVÉ ŽIVINY VE VÝŽIVĚ DĚTÍ ZE STUDIÍ SPOLEČNOSTI PRO VÝŽIVU P.TLÁSKAL RIZIKOVÉ ŽIVINY VE VÝŽIVĚ DĚTÍ ZE STUDIÍ SPOLEČNOSTI PRO VÝŽIVU P.TLÁSKAL STUDIE K HODNOCENÍ NUTRIČNÍCH FAKTORŮ U ZDRAVÝCH JEDINCŮ 1) Rok 2007 proběhla studie (Praha,Brno) a) 1087 dětí ve věku 4-6 let

Více

Psychologie výživy a energie wellness jídla

Psychologie výživy a energie wellness jídla Psychologie výživy a energie wellness jídla Wellness jídlo Co je Wellness jídlo??? Jídlo, které vám dá víc energie než kolik má kalorií!!! Stupně stravovací úrovně Stupně stravovací úrovně jsou kvalitativně

Více

AMK u prasat. Pig Nutr., 20/3

AMK u prasat. Pig Nutr., 20/3 AMK u prasat. Pig Nutr., 20/3 Potřeba AMK ve výživě prasat Prasata mají obecně odlišné nároky na živiny než ostatní hospodářská zvířata, především pak na zastoupení aminokyselin. Ve výživě prasat se krmná

Více

Označení materiálu: Název materiálu: Tematická oblast: Anotace: Očekávaný výstup: Klíčová slova: Metodika: Obor: Ročník: Autor: Zpracováno dne:

Označení materiálu: Název materiálu: Tematická oblast: Anotace: Očekávaný výstup: Klíčová slova: Metodika: Obor: Ročník: Autor: Zpracováno dne: ; Označení materiálu: VY_32_INOVACE_VEJPA_POTRAVINY1_03 Název materiálu: Vitamíny. Tematická oblast: Potraviny a výživa 1. ročník Anotace: Prezentace slouží k výkladu nového učiva na téma Vitamíny. Očekávaný

Více

Datum: 19.2.2013 Třída: 8.B www.zdrava-vyziva.net www.wikipedia.cz

Datum: 19.2.2013 Třída: 8.B www.zdrava-vyziva.net www.wikipedia.cz Složka sady Autor Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Předmět Tematický okruh Téma VY_52_INOVACE_Pr.8.14 Michaela Gleichová Člověk a příroda Přírodopis Přírodopis Biologie člověka Zdravá výživa Ročník 8.

Více

Hygiena a školní zdravotnictví. Výživa a pitný režim

Hygiena a školní zdravotnictví. Výživa a pitný režim Hygiena a školní zdravotnictví Výživa a pitný režim Diskuse Proč je zdravá výživa důležitá? Jak byste definovali zdravou výživu? Zdravá výživa a populace České republiky. Jakým způsobem vést dítě ke zdravé

Více

ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍHO JÍDELNÍČKU

ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍHO JÍDELNÍČKU ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍHO JÍDELNÍČKU Příjem - Potraviny jednotlivě 10.4.2011-16.4.2011 Datum Název Množství Energetický Sacharidy Jednoduché Vláknina (g) Bílkoviny Živočišné Rostlinné Tuky Živočišné Rostlinné

Více

Metabolismus bílkovin. Václav Pelouch

Metabolismus bílkovin. Václav Pelouch ZÁKLADY OBECNÉ A KLINICKÉ BIOCHEMIE 2004 Metabolismus bílkovin Václav Pelouch kapitola ve skriptech - 3.2 Výživa Vyvážená strava člověka musí obsahovat: cukry (50 55 %) tuky (30 %) bílkoviny (15 20 %)

Více

OSLAVA MLÉKA 2009. Ing. Jiří Kopáček, CSc.

OSLAVA MLÉKA 2009. Ing. Jiří Kopáček, CSc. OSLAVA MLÉKA 2009 Ing. Jiří Kopáček, CSc. Od roku 1957 slaví světová mlékařská veřejnost každé čtvrté úterý v měsíci květnu SVĚTOVÝ DEN MLÉKA Podnět t k tomuto svátku dala konference významných světových

Více

DUM VY_52_INOVACE_12CH33

DUM VY_52_INOVACE_12CH33 Základní škola Kaplice, Školní 226 DUM VY_52_INOVACE_12CH33 autor: Kristýna Anna Rolníková období vytvoření: říjen 2011 duben 2012 ročník, pro který je vytvořen: 9. vzdělávací oblast: vzdělávací obor:

Více

Diabetická dieta. Bc. Vladimíra Havlová, prof. MUDr. Alexandra Jirkovská, CSc., Centrum diabetologie IKEM, Praha

Diabetická dieta. Bc. Vladimíra Havlová, prof. MUDr. Alexandra Jirkovská, CSc., Centrum diabetologie IKEM, Praha Diabetická dieta Diabetická dieta je základem léčby diabetu. Stravou lze významně ovlivnit celkový zdravotní stav, zejména glykémii, hmotnost a krevní tuky. Bc. Vladimíra Havlová, prof. MUDr. Alexandra

Více

Otázka: Látková přeměna živin. Předmět: Biologie. Přidal(a): wampicek. anabolické reakce. syntezy )z jednoduššich latek vznikaji latky složitějši)

Otázka: Látková přeměna živin. Předmět: Biologie. Přidal(a): wampicek. anabolické reakce. syntezy )z jednoduššich latek vznikaji latky složitějši) Otázka: Látková přeměna živin Předmět: Biologie Přidal(a): wampicek anabolické reakce syntezy )z jednoduššich latek vznikaji latky složitějši) takto vznikaji hormony, enzymy, hemoglobin, stavebni latky

Více

Autor: Mgr. Lucie Baliharová. Téma: Vitamíny a minerální látky

Autor: Mgr. Lucie Baliharová. Téma: Vitamíny a minerální látky Název školy: Základní škola Dukelských bojovníků a mateřská škola, Dubenec Autor: Mgr. Lucie Baliharová Název: VY_32_INOVACE_20/09_Zdravý životní styl Téma: Vitamíny a minerální látky Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.1355

Více

EU peníze školám. Inovace školství. Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola Horní Česká 15, Znojmo. Příprava pokrmů. Ing.

EU peníze školám. Inovace školství. Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola Horní Česká 15, Znojmo. Příprava pokrmů. Ing. Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola Horní Česká 15, Znojmo EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.1044 Název projektu: Šablona číslo/název: Inovace školství V/2 Inovace

Více

Racionální výživa. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Racionální výživa. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Racionální výživa Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Racionální výživa Výživa odpovídající potřebám organismu co do kvality i kvantity Primární prevence řady chorob Vychází z vědeckých poznatků

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

Název společného projektu: Mám energii na to, abych

Název společného projektu: Mám energii na to, abych Pracovní list Název projektového úkolu: Práce, výkon, energie Třída: 8. Název společného projektu: Mám energii na to, abych Název pracovního týmu: Členové pracovního týmu: Prohlédněte si obrázek anatomie

Více

Jídlo a doplňky výživy

Jídlo a doplňky výživy Jídlo a doplňky výživy Co běžně jím a jaké doplňky výživy při závodech používám Jak si chráním některé exponované částí těla Zpracoval : Jiří Jíra Hledík Fotografie : Jakub Cejpek Patřím mezi ty ultramaratonce,

Více

Náhradní mléčná výživa versus kravské mléko Mléko jako zdroj vápníku

Náhradní mléčná výživa versus kravské mléko Mléko jako zdroj vápníku Náhradní mléčná výživa versus kravské mléko Mléko jako zdroj vápníku Mateřské mléko Nejlepší způsob výživy je mateřské mléko složení je přizpůsobeno výživovým potřebám v různých fázích vývoje Složení mateřského

Více

Sylabus pro předmět Humánní dietetika

Sylabus pro předmět Humánní dietetika Sylabus pro předmět Humánní dietetika Témata a obsah přednášek a cvičení 1. týden Anatomie a fyziologie trávicího ústrojí člověka se podrobně věnuje anatomii a fyziologii trávicího ústrojí člověka. Studenti

Více

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í CZ.1.07/2.2.00/15.0324 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem

Více

ZDRAVÁ ŠKOLNÍ SVAČINA KOLEKTIV AUTORŮ

ZDRAVÁ ŠKOLNÍ SVAČINA KOLEKTIV AUTORŮ ZDRAVÁ ŠKOLNÍ SVAČINA KOLEKTIV AUTORŮ SPOLEČNOST PRO VÝŽIVU HYGIENICKÁ SLUŽBA STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV PROJEKT ZDRAVÁ ŠKOLNÍ SVAČINA TEORETICKÁ VÝCHOVA A PRAKTICKÁ APLIKACE KE SPRÁVNÉMU ŽIVOTNÍMU STYLU,

Více

LIPIDY. Látka lanolin se získává z ovčí vlny. ANO - NE. tekutý lipid s vázanými nenasycenými mastnými kyselinami. olej vystavený postupnému vysychání

LIPIDY. Látka lanolin se získává z ovčí vlny. ANO - NE. tekutý lipid s vázanými nenasycenými mastnými kyselinami. olej vystavený postupnému vysychání LIPIDY autor: Mgr. Hana Sloupová 1. Doplň tvrzení: Lipidy jsou přírodní látky. Patří mezi ně...,... a... Tuky jsou estery... a mastných... kyselin. Nasycené tuky obsahují ve svých molekulách karboxylové

Více

TUKY. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 15. 3. 2013. Ročník: devátý

TUKY. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 15. 3. 2013. Ročník: devátý TUKY Autor: Mgr. Stanislava Bubíková Datum (období) tvorby: 15. 3. 2013 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Organické sloučeniny 1 Anotace: Žáci se seznámí s lipidy. V rámci tohoto

Více

- nejdůležitější zdroj E biologická oxidace (= štěpení cukrů, mastných kyselin a aminokyselin za spotřebování kyslíku)

- nejdůležitější zdroj E biologická oxidace (= štěpení cukrů, mastných kyselin a aminokyselin za spotřebování kyslíku) / přeměna látek spočívá v těchto dějích: 1. z jednoduchých látek - látky tělu vlastní vznik stavebních součástí buněk a tkání 2. vytváření látek biologického významu hormony, enzymy, krevní barvivo. 3.

Více

Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu. EU peníze školám. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512

Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu. EU peníze školám. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. ZDRAVOVĚDA Výživa

Více

Správná životospráva školáka

Správná životospráva školáka Správná životospráva školáka Co je správná životospráva Správná životospráva zahrnuje dostatečnou pohybovou aktivitu a vyvážený pestrý jídelníček. Kvalitní strava je v dětském věku velice důležitá k zajištění

Více

Oligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních.

Oligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních. 1 (3) CHEMICKÉ SLOŢENÍ ORGANISMŮ Prvky Stejné prvky a sloučeniny se opakují ve všech formách života, protože mají shodné principy stavby těla i metabolismu. Např. chemické děje při dýchání jsou stejné

Více

ABSOLVENTSKÁ PRÁCE. Název práce: Složky potravy. Jméno: Tomáš Čermák. Třída: 9. C. Datum odevzdání: 15. května 2015

ABSOLVENTSKÁ PRÁCE. Název práce: Složky potravy. Jméno: Tomáš Čermák. Třída: 9. C. Datum odevzdání: 15. května 2015 ABSOLVENTSKÁ PRÁCE Název práce: Složky potravy Jméno: Tomáš Čermák Třída: 9. C Datum odevzdání: 15. května 2015 Vedoucí učitel: Mgr. Blanka Spejchalová Prohlášení Prohlašuji, že předložená absolventská

Více