Krmiva jsou jedním z nejdůležitějších vstupů do potravinového řetězce.

Transkript

1 Krmiva jsou jedním z nejdůležitějších vstupů do potravinového řetězce. Výrazně ovlivňují zdraví zvířat, ekonomiku chovu, kvalitu a bezpečnost potravin živočišného původu.

2 Nařízení EP a Rady 178/2002 tzv. potravinový zákon EU: Krmivo nesmí být uvedeno na trh ani jím nesmí být krmena žádná zvířata určená k produkci potravin, pokud není bezpečné. Krmivo se nepovažuje za bezpečné pro zamýšlené použití, má-li se za to, že má škodlivý účinek na lidské zdraví nebo zdraví zvířat, způsobuje, že potraviny získané z zvířat určených k produkci potravin nejsou bezpečné pro lidskou spotřebu.

3 Z nařízení EP a Rady (ES) 767/2009 o uvádění krmiv na trh a používání krmiv: Krmivo smí být uváděno na trh a používáno, pouze pokud: a) je bezpečné a b) nemá přímý nepříznivý vliv na životní prostředí ani na životní podmínky zvířat. Krmivářské podniky, kteří uvádějí krmivo na trh, zajistí, aby krmivo: a) bylo nezávadné, pravé, nefalšované, vhodné pro daný účel a běžné obchodní jakosti a b) bylo označeno, zabaleno a obchodně upraveno v souladu s tímto nařízením a dalšími platnými právními předpisy Společenství. Požadavky stanovené v článku 16 nařízení (ES) č. 178/2002 se použijí obdobně na krmivo pro zvířata neurčená k produkci potravin.

4 Jestliže se krmivářský podnik domnívá nebo má důvod se domnívat, že krmivo, které dovezl, vyprodukoval, zpracoval, vyrobil nebo distribuoval, není v souladu s požadavky na bezpečnost krmiv, neprodleně přistoupí ke stažení dotyčného krmiva z trhu a uvědomí o tom příslušné orgány. Nežádoucí a zakázané látky a produkty v krmivech Největší incidenty v posledních letech byly z působeny krmivy.

5 Největší incidenty způsobené krmivy 1998 Dioxiny v citrusových slupkách z Brazílie Dioxiny v potravinách a krmivech v důsledku pančování rostlinných olejů minerálními oleji z transformátorů v Belgii Dioxiny v krmných tucích v Belgii Dioxiny ve sloučeninách stopových prvků mědi z USA, původem z Číny Chloramfenikol (antibiotikum) v sušeném odstředěném mléce z Ruska, Ukrajiny a Běloruska Nitrofen v krmné mouce z Německa Medroxy progesteron acetát (MPA) hormony v irském glukózovém sirupu Dioxiny v německé chlebové moučce, oxid zinku z USA Dioxiny v peletovaných úsušcích z Německa.

6 2006 Úlomky kostí v sušenkové moučce z UK 2006 Salmonela v sojové moučce z Brazílie Dioxiny v sepiolitu (pojivo) ze Španělska Melamin v krmivu pro domácí zvířata z USA, původem z Číny Salmonela v rozpustném pšeničném proteinu z UK Aflatoxiny ve slunečnici z Egypta Melamin v organických sójových expelerech z Číny Dioxiny/PCB v sušených recyklovaných potravinách v Irsku PCB/Dioxiny v guarové gumě z Indie Lněné semeno Triffid FP967 (nepovolené GMO) z Kanady Dioxinová kontaminace moučky z mořských řas z Irska Dioxiny v krmivu pro prasata a drůbež v Německu

7 Dioxinové incidenty v České republice -r SRN informovala přes RASFF o překročení MLR Dioxinů v ZnO dovezeného z Polska část vyrobené šarže (3 tuny) byla dovezena i do ČR. Partie byla okamžitě pozastavena a následná analýza prokázala těsně podlimitní obsah dioxinů. Celá partie byla vrácena do Polska. Příčina přímý spalovací proces při výrobě. -r ÚKZÚZ zjistil v dodávce rybí moučky dvojnásobně překročený MLR a informoval přes RASFF všechny členské státy EU. Odběratel ZZN Pelhřimov si nechal udělat opakovaný rozbor a výrobce z Dánska taktéž v referenční laboratoři EU. Výsledky byly podlimitní. ÚKZÚZ rozeslal omluvu.

8 Co jsou nežádoucí a zakázané látky a produkty? *Nežádoucí látka podle definice uvedené ve směrnici 2002/32/ES je jakákoliv látka nebo produkt vyjma patogenních činitelů, která je v nebo na povrchu produktu určeného ke krmení zvířat a která představuje možné riziko pro zdraví zvířat a lidí nebo pro životní prostředí, nebo která by mohla nepříznivě ovlivnit živočišnou výrobu. *Nežádoucí látky se mohou přirozeně vyskytovat v krmivech, jejich obsah je omezen hladinou MLR (maximální povolený obsah) stanovený právním předpisem.

9 * Krmiva s nadlimitním obsahem nežádoucích látek a produktů nesmí být použita ke krmení!!! * Krmiva s nadlimitním obsahem nežádoucích látek a produktů nesmí být rozředěna smícháním se stejným krmivem. * Krmiva s nadlimitním obsahem nežádoucích látek a produktů mohou být použita ke krmení pouze po dekontaminaci.

10 Nařízení KOMISE (EU) č. 574/2011, kterou se mění příloha I. Směrnice Rady a EP 200/32/ES PŘÍLOHA I Maximální obsahy nežádoucích látek Kapitola I: Anorganické kontaminanty a dusíkaté sloučeniny 1. Arsén 5. Rtuť 2. Kadmium 6. Dusitany 3. Fluor 7. Melamin 4. Olovo Kapitola II: Mykotoxiny 1. Aflatoxin B1 2. Námel

11

12 Kapitola III: Toxické látky obsažené v rostlinách 1. Gossypol volný 4. Vinil thiooxazolidon 2. Kyselina kyanovodíková 5. Hořčičný olej těkavý 3. Teobromin Kapitola IV: Organochlorové sloučeníny (kromě dioxinů a PCB) 1. Aldrin 6. Endosulfan 2. Dieldrin 7. Endrin 3. Campechlor (toxafen) 8. Heptachlor 4. Chlordan 9. Hexachlorbenzen (HCB) 5. DDT 10. Hexachlorcyklohexan (HCH)

13 Co to jsou dioxiny? *Z chemického hlediska dioxiny představují směs polychlorovaných aromatických látek, které mají podobnou strukturu a podobné chemické a fyzikální vlastnosti. *Nejsou produkovány záměrně nebo vědomě, vznikají jako vedlejší produkty chemických procesů.

14 *V přírodě vznikají při vulkanických erupcích nebo při lesních požárech, lidskou činností pak při výrobě některých chemikálií, ocele, pesticidů a barviv, při bělení papíru. *Jsou obsaženy v emisích z výfukových plynů a vznikají také při nekontrolovaném spalování odpadů, obsahujících polychlorované sloučeniny (např. PVC aj.). lidská populace je trvale vystavena nízké dioxinové expozici

15 Dioxiny představují velkou skupinu chemických látek podobného složení. Jsou to sloučeniny uhlíku, vodíku, kyslíku a chloru, jsou bez barvy a zápachu. Termín dioxiny zahrnuje skupinu 75 kongenerů polychlorovaných dibenzodioxinů (PCDD) a 135 kongenerů polychlorovaných dibenzofuranových (PCDF) z nichž je 17 toxických. Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny a WHO (1997) označily kongener 2,3,7,8 tetrachlordibenzodioxin (TCDD) a 1,2,3,7,8 pentachlordibenzodioxin (PeCDD) jako nejtoxičtější

16 1,2,3,7,8 - PCDD je zjistitelná již při obsahu jednoho trilionu (ppt). Přítomnost 2,3,7,8 -TCDD Stanovisko vědeckého výboru EFSA a stanovisko Světové organizace pro zdraví (WHO) - Karcinogenní efekt se pod určitou prahovou hladinou již nevyskytuje.

17 Nežádoucí a toxické účinky dioxinů -Dermální toxicita -Imunotoxicita -Karcinogenita -Neurotoxicita -Poruchy reprodukce -Nežádoucí změny na děloze -Endokrinní toxicita

18 Prevence *Obecně maximální obezřetnost vždy u tuků neznámého původu (destilované mastné kyseliny, zbytky minerálních olejů, regenerované fritovací tuky a regenerované oleje) *A u všech krmných surovin, kde byl požit spalovací proces (sušení s přímým ohřevem!!!)

19

20

21

22 Zákaz používání živočišných proteinů ve výživě potravinových zvířat Cíl: Odstranit riziko TSE/BSE Opatření: - Pro přežvýkavce totální zákaz - Pro monogastry částečný zákaz

23

24

25 Na výrobním zařízení, kde se vyrábí KS pro monogastry s živočišnými bílkovinami (např. s rybí moučkou) se nesmí vyrábět KS pro přežvýkavce!!! Jsou stanoveny přísné požadavky na balení, skladování a přepravu živočišných bílkovin a krmiv do nich jsou zamíchány s cílem zabránit kontaminaci krmiv pro přežvýkavce.

26 Živočišné proteiny zakázané používat ve výživě zvířat -Z laboratorních zvířat -Z cirkusů -Kadávery -Z přežvýkavců

27 - doplňkovými látkami se rozumí látky, mikroorganismy nebo přípravky, jiné než krmné suroviny a premixy, které se záměrně přidávají do krmiva nebo vody, aby splnily zejména některé z následujících funkcí

28 Doplňková látka v krmivech musí: a) mít příznivý vliv na vlastnosti krmiva; b) mít příznivý vliv na vlastnosti živočišných produktů; c) mít příznivý vliv na zbarvení okrasných ryb a ptáků; d) uspokojovat nutriční požadavky zvířat; e) mít příznivý vliv na důsledky živočišné výroby pro životní prostředí; f) mít příznivý vliv na živočišnou produkci, užitkovost nebo dobré životní podmínky zvířat, zejména působením na flóru gastro-intestinálního traktu nebo stravitelnost krmiva, nebo g) mít kokcidiostatický nebo histomonostatický účinek.

29 Doplňkové látky nejsou určeny k přímému zkrmování. Musí být homogenně zamíchány do premixů, krmných surovin nebo krmných směsí. U některých doplňkových látek je přímo určeno, že mohou být přidávány pouze do premixů. Zvláštní skupinou sou doplňkové látky určené pro silážování.

30 Žádost o povolení DL předkládá žadatel (aplikant)ve formě dossieru. Pro dossier je EK stanoveno co musí obsahovat (monografie látky, předepsané zkoušky bezpečnosti, vlivu na produkci, životní prostředí a na zdrví zvířat a lidí. Žádost posuzuje Evropský úřad pro potravinovou bezpečnost (EFSA), který vydává odborné stanovisko. DL schvaluje formou hlasování Stálý výbor pro potravinový řetězec s welfare zvířat sekce výživy zvířat, kde jsou zastupci všech členských států EU.

31 Schválené DL jsou zveřejňovány ve formě nařízení Evropské komise v Úředním věstníku EU (Official Journal of the European Union) v úředním jazyku všech členských států v části L (legislativa) a jsou tak součástí práva EU. Přehled platné krmivářské legislativy EU je uveden na Registr doplňkových látek s/registeradditives_en.htm

32 Kategorie: Rozdělení doplňkových látek a) technologické doplňkové látky: jakákoliv látka přidaná do krmiva z technologických důvodů; b) senzorické doplňkové látky: jakákoliv látka, která po přidání do krmiva zlepší nebo změní organoleptické vlastnosti krmiva nebo vizuální vlastnosti potravin získaných ze zvířat; c) nutriční doplňkové látky; d) zootechnické doplňkové látky: jakákoliv látka, která se používá s cílem příznivě ovlivnit užitkovost a při zachování dobrého zdravotního stavu zvířat nebo která se používá s cílem příznivě ovlivnit životní prostředí; e) kokcidiostatika a histomonostatika.

33

34

35