Nadační právo dnes a zítra

Transkript

1 Právnická fakulta Masarykovy univerzity Obor Právo a právní věda Katedra občanského práva Diplomová práce Nadační právo dnes a zítra Alžběta Zýková 2012/2013

2 Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Nadační právo dnes a zítra zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury. Alžběta Zýková

3 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí mé diplomové práce doc. JUDr. Kateřině Ronovské, Ph.D. za její cenné rady, připomínky a velmi ochotný přístup. Zároveň bych ráda poděkovala své rodině a nejbližším přátelům za podporu a trpělivost nejen při psaní této práce, ale během celého studia.

4 Abstrakt Nadačnímu právu není v České republice věnována přílišná pozornost. Zvláště v posledních letech ovšem dochází k jeho rozvoji a nabytím účinnosti nového občanského zákoníku, který obsahuje zcela novou úpravu tohoto institutu, by mělo dojít k jeho dalšímu zásadnímu posunu. Cílem této diplomové práce je na základě komparace stávající a budoucí právní úpravy nadací zjistit, jakým směrem se bude nadační právo vyvíjet, zda bude podle očekávání směřovat k liberálnějšímu pojetí a jaký budou mít nastalé změny na nadační sektor, resp. konkrétně na nadace, dopad. Přínosem této páce by pak měly být zejména nové poznatky o budoucí právní úpravě nadací a její možná využitelnost v praxi. Klíčová slova Vývoj nadačního práva, Nadace, Zákon o nadacích a nadačních fondech, Nový občanský zákoník, Přidružený fond, Svěřenský fond, Liberalizace nadačního práva Abstract At present a scant attention is being paid to foundation law. Nevertheless, in recent years we have seen its development and consequently a major shift is being expected as new Civil Code, with a new regulation incorporated, comes into effect. The purpose of this diploma thesis is to find a course of evolution of foundation law development in terms of comparison between current and prospective changes in the law alongside expected liberal conception and an impact on foundation sector, specifically to foundations. The results are to reveal the findings on forthcoming legal regulation of foundations and its likely application. Keywords Evolution of foundation law, Foundations, Act on Foundations and Endowment Funds, New Civil Code, Trust fund, Dependent fund, Liberalization of foundation law

5 OBSAH SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK... 6 ÚVODEM STRUČNÁ NOVODOBÁ HISTORIE NADAČNÍHO PRÁVA NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY ZALOŢENÍ A VZNIK NADACE Nadační listina a její obsah Název a sídlo nadace Vklady do nadace Změna nadační listiny Vznik nadace Zhodnocení ÚČEL NADACE Změna účelu nadace Status veřejné prospěšnosti Zhodnocení STATUT NADACE Zhodnocení ORGÁNY NADACE Správní rada Dozorčí rada a revizor Zhodnocení MAJETEK NADACE Nakládání s majetkem Podnikání nadací Poskytování nadačních příspěvků... 44

6 6.4. Zhodnocení SVĚŘENSKÝ FOND A PŘIDRUŢENÝ FOND Svěřenský fond Přidružený fond Zhodnocení ZRUŠENÍ A ZÁNIK NADACE Zrušení nadace bez právního nástupce s likvidací Zrušení nadace s právním nástupcem bez likvidace Sloučení Změna právní formy Zánik Zhodnocení ZÁVĚR SEZNAM POUŢITÝCH PRAMENŮ... 66

7 Seznam pouţitých zkratek ABGB Císařský patent č. 946/1811 Sb.z.s., Obecný občanský zákoník rakouský NOZ Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník Obchodní zákoník Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů OSŘ Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů OZ Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů ZNNF Zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (zákon o nadacích a nadačních fondech) ZPKT Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů 6

8 Úvodem Tato diplomová práce se bude zabývat soukromoprávními aspekty nadačního práva v jeho současné a budoucí podobě. Ačkoli v České republice není mnoho odborníků, kteří by se nadačním právem podrobně zabývali, vyžaduje si tento obor jistě svou pozornost. Není zřejmé, proč je tento institut často opomíjen. Důvodem však může být přetrvávající nedůvěra, která má dnes už skoro historické kořeny. Cílem této práce je zjistit, jakým směrem se bude nadační právo, zejména v souvislosti s novým občanským zákoníkem, který slibuje liberálnější pojetí, v nejbližší době ubírat a zda bude tento posun pro nadace přínosem, či nikoli. Za účelem zodpovězení těchto otázek bude užito zejména metody komparace, a to komparace historické, 1 na základě které budou srovnávány dvě právní úpravy; stávající právní úprava nadací obsažená zejména v zákoně č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech, ve znění pozdějších předpisů a očekávaná právní úprava nadací, obsažená v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, která by měla nabýt účinnosti 1. ledna Dalšími použitými metodami budou analýza, deskripce a v závěrech jednotlivých kapitol následná syntéza. Po delších úvahách jsem učinila rozhodnutí, že ačkoli jsou součástí nadačního práva jak nadace, tak nadační fondy, bude se tato práce zabývat pouze nadacemi. Důvodem je současný názorový rozkol odborné veřejnosti k výkladu problematiky nadačních fondů. I když ještě do nedávna panovalo všeobecné přesvědčení, že právní úprava nadací se subsidiárně použije také na právní úpravu nadačních fondů a tyto dva instituty zůstanou i nadále velmi podobné, objevily se v poslední době názory některých odborníků, že se subsidiarita neužije a právní úprava nadačních fondů, i když je velice stručná, obstojí sama o sobě společně s obecnou úpravou právnických osob, smyslem a účelem zákona a základními principy, na kterých je postaven NOZ a nadační právo samotné. 2 Základní informace k této práci budou čerpány zejména z úplných znění srovnávaných právních předpisů, odborných publikací a z článků obsažených v odborných právnických periodikách. Vzhledem k tomu, že v době tvorby této práce není k budoucí právní úpravě k dispozici mnoho pramenů, budou důležitým zdrojem také některé doposud nevydané zdroje, včetně návrhů některých souvisejících zákonů, které zatím neprošly schvalovací procedurou. 1 O právní komparatistice hovoří podrobně např. KNAPP, V. Velké právní systémy: úvod do srovnávací právní vědy. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 1996, 248 s. ISBN RONOVSKÁ, Kateřina. Nadační fond po rekodifikaci soukromého práva: (Subsidiarita či analogie uvnitř nadačního práva?). Část 1/2. Právní rozhledy. ISSN [Dosud nevydaný článek převzatý k publikaci]. 7

9 Již v počátku tvorby této práce jsem začala v rámci projektu Právo do praxe, praxe do práva partnerství pro užší sepětí praxe a práva 3 spolupracovat s Fórem dárců, při kterém existují Asociace nadací a nadačních fondů, a které se zasluhuje o rozvoj nadačního sektoru v České republice. Na základě této spolupráce jsem se zcela zásadním způsobem autorsky podílela na publikaci Průvodce občanský zákoníkem pro nadace a nadační fondy, která by měla sloužit nadacím a nadačním fondům k usnadnění přechodu na NOZ. Tvorba této publikace byla pro mou diplomovou práci též velkou inspirací. Práce bude členěna do osmi kapitol. První kapitola bude obsahovat stručnou novodobou historii nadačního práva na našem území, aby byly objasněny některé historické souvislosti, které jsou později v práci zmiňovány. Historický kontext také umožní snadněji pochopit, jaké okolnosti ovlivňovaly zákonodárce při tvorbě nové právní úpravy. Zbylých sedm kapitol, které budou v rámci lepší přehlednosti dále členěny na podkapitoly, se bude zabývat právní regulací nadací od jejich vzniku až po zánik, přičemž každá z nich bude ještě rozdělena na dvě části. První část vždy popíše stávající stav a druhá pak právní úpravu očekávanou v budoucnu. Každá kapitola bude zakončena dílčím zhodnocením, ve kterém budou zdůrazněny základní odlišnosti obou právních pojetí a vyhodnocen jejich pravděpodobný dopad na nadační sektor. Jelikož je nadační právo mezi právníky a bohužel i mezi jinými odborníky velmi málo populární a množství publikací, článků a ostatních prací na toto téma je značně omezené, měl by přínos této práce spočívat zejména v obohacení tohoto právního institutu o nové poznatky. Zároveň se blíží očekávaná doba nabytí účinnosti NOZ a mnoho nadačních subjektů dodnes netuší, co je přesně čeká, jaké se jim otevírají možnosti, či zda budou mít nějaké nové povinnosti. Tato práce jim může být alespoň v počátcích, společně s výše zmíněnou publikací Průvodce občanským zákoníkem pro nadace a nadační fondy, dobrým vodítkem. 3 Reg. číslo CZ.1.07/2.4.00/

10 1. Stručná novodobá historie nadačního práva na území České republiky Novodobou historii nadačního práva můžeme počítat od roku 1918, kdy vzniklo samostatné Československo. V té době byla právní úprava nadací převzata z všeobecného občanského zákoníku (ABGB), který platil na našem území od roku Nadacím byl v tomto předpise věnován pouze jediný paragraf, což dostatečně vypovídalo o podrobnosti a kvalitě tehdejší úpravy. Později, po roce 1948, dokonce zmizel pojem nadace z právního řádu úplně. Tato skutečnost vedla až k postupnému vymizení tohoto institutu z praxe. 4 Po roce 1989 se ovšem opět objevil zájem o nadační sektor. Nastalá situace byla vyřešena, alespoň prozatímně, zakotvením ustanovení 389b 5 do tehdejšího hospodářského zákoníku. Bohužel tato střídmá úprava nadační sféře příliš neprospěla. Už samotné zařazení této problematiky do hospodářského zákoníku bylo nevyhovující, jelikož přirovnávalo nadace ke korporacím a značilo nepochopení zásadních odlišností mezi těmito dvěma instituty. 6 Novou naději přinesla, společně s prováděcím zákonem č. 102/1992 Sb., novela 7 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, která nabyla účinnosti dne 1. ledna Tato novela zakotvila do ustanovení 20b 20e zvláštní otázky nadací, na které se dále vztahovaly obecné otázky právnických osob dle ustanovení 18 20a, 9 a konečně zařadila nadace mezi účelová sdružení majetku, čímž definitivně ukončila spekulace o existenci či neexistenci osobní složky těchto právnických osob. Navíc výslovně zakotvila i možnost zakládat nadace závětí a základní obsahové náležitosti statutu. I přes tento značný posun byla právní úprava v OZ stále velmi obecná a neucelená. Své k tomu přispěl i fakt, že při přijímání novely OZ, obsahující právní úpravu nadací, se počítalo s přijetím zvláštního zákona, který by pak tuto úpravu dále rozvíjel a doplňoval. To se ovšem nestalo, a tak po určitém vystřízlivění bylo 4 VESELÝ, Jan. Nový zákon o nadacích a nadační institut. Právní rádce. 1997, roč. 5, č. 12, s ISSN b zákona č. 109/1964 Sb., hospodářský zákoník: (1) Fyzické nebo právnické osoby mohou jednotlivě nebo společně zřizovat za účelem rozvoje duchovních hodnot, ochrany lidských práv nebo jiných humanitních cílů k ochraně a tvorbě životního prostředí i zachování přírodních hodnot účelové fondy (nadace). Nadace neslouží výdělečným cílům. Nadace je právnickou osobou; vzniká dnem registrace podle odstavce 2. (2) Organizaci, cíle a používání prostředků upravuje statut, který vydává zřizovatel. Pro platnost statutu se vyžaduje jeho registrace na okresním národním výboru příslušném podle sídla nadace. (3) Na nadace se přiměřeně použijí ustanovení obecně závazných právních předpisů o občanských sdruženích. 6 RONOVSKÁ, Kateřina. Novinky na poli nadačního práva: krok správným směrem. Právní fórum. 2010, roč. 7, č. 8, s ISSN /1991 Sb., zákon, kterým se mění, doplňuje a upravuje občanský zákoník. 8 HUDCOVÁ, Zdeňka. Nadace a nadační fondy. Právní rádce. 2000, roč. 8, č. 12, s ISSN TELEC, Ivo. Nadace. Časopis pro právní vědu a praxi. 1994, roč. 2, č. 3, s ISSN

11 brzy zřejmé, že slibně se vyvíjející právní úprava nadací ustrnula v půli cesty. 10 Tento stav s sebou navíc nesl mnoho negativních následků. Přílišná liberálnost úpravy vedla k častému zneužívání nadačního institutu a ke ztrátě důvěry ze strany veřejnosti, která je pro nadační sektor obzvláště důležitá. 11 Zlomovým rokem pro nadační právo se stal rok 1998, kdy nabyl účinnosti dlouho připravovaný a očekávaný zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech. Tento zákon je v porovnání s právní úpravou nadací v některých jiných evropských zemích poměrně přísný, s mnoha kogentními ustanoveními. 12 Jako reakce na dřívější značně nevyhovující právní úpravu, která vedla k nedůvěře v nadační sektor, se to ovšem jeví jako logické východisko. ZNNF je dnes účinný komplexní právní předpis, který zahrnuje právní úpravu nadací i nadačních fondů. Zároveň je třeba nezapomínat na obecnou právní úpravu právnických osob obsaženou v OZ, která je pro postavení nadací také zcela zásadní ledna 2014 dojde na poli nadačního práva k další velké změně. Měl by totiž nabýt účinnosti NOZ, který obsahuje zcela novou právní úpravu nadací a nadačních fondů, které společně označuje jako fundace, a zařazuje je do obecné části, oddílu 3, 303 a násl. Vzhledem k tomu, že celý NOZ pracuje s koncepcí posílení svobody a autonomie vůle jednotlivce, kterou promítá i do právní úpravy nadací, můžeme se připravit na návrat k částečné liberalizaci nadačního práva. NOZ zároveň klade značný důraz na odpovědný výkon této svobody, 14 takže by se již nemělo jednat o liberalizaci absolutní, a tedy nevyhovující a zpátečnickou, ale naopak o liberalizaci, která více přiblíží nadační právo České republiky moderním evropským trendům a neubere mu na transparentnosti. 10 VESELÝ, Jan. Nový zákon o nadacích a nadační institut. Právní rádce. 1997, roč. 5, č. 12, s ISSN RONOVSKÁ, Kateřina. K historickému vývoji nadací ve střední Evropě. Časopis pro právní vědu a praxi. 2011, roč. 19, č. 2, s ISSN Viz k tomu RONOVSKÁ, K. Nadace v Evropě: koncepce, funkce, vývojové tendence s. Habilitační práce. Masarykova univerzita, Právnická fakulta. 13 RONOVSKÁ, Kateřina. Nadace, spolky a občanské právo. Acta Iuridica Olomucensia. Univerzita Palackého v Olomouci, č. 2, s. 96. ISSN TELEC, Ivo. O vládním návrhu občanského zákoníku. Právní rozhledy. 2009, roč. 17, č. 19, s ISSN

12 2. Zaloţení a vznik nadace Nadace je právnickou osobou soukromého práva. Její vznik je v obou srovnávaných právních úpravách rozložen do dvou fází. Nejprve musí dojít k jejímu založení zakládací listinou či pořízením pro případ smrti a teprve poté může dojít k samotnému vzniku, ke kterému dochází konstitutivním zápisem do veřejného rejstříku, ve kterém jsou nadace vedeny. Tento rejstřík se nazývá rejstřík nadací a nadačních fondů nebo také zkráceně nadační rejstřík Nadační listina a její obsah Nadaci lze stručně charakterizovat jako účelové sdružení majetku. Při zakládání nadace tedy zakladatel, kterým může být jak fyzická tak právnická osoba, 16 projevuje svou vůli svěřit určitý majetek vymezenému účelu a uvést v život nový subjekt práva. Projevuje tak svou nadační svobodu a zároveň pokládá základní stavební kameny, na kterých bude nadace fungovat. 17 Jelikož po vzniku nadace dochází k úplnému oddělení majetku nadace od osoby zakladatele, který nadále nemůže do chodu nadace zasahovat, je třeba projevu vůle věnovat obzvláště velkou pozornost. 18 K založení nadace může dojít třemi různými způsoby. Prvním z nich je písemná smlouva uzavřená mezi zakladateli, pokud jich je více. Jedná se o zákonem výslovně neupravený typ smlouvy, přičemž se ale vyžaduje úřední ověření podpisů těch, kteří ji uzavírají. 19 Druhou možností je založení nadace zakládací listinou, což se uplatní v případě, že je zakladatel pouze jediný. Tato listina musí být ve formě notářského zápisu. Poslední, třetí možností, je založení nadace závětí, která musí být pro účel založení nadace též ve formě notářského zápisu. 20 Všechny tyto tři druhy založení pak můžeme označit legislativní zkratkou nadační listina. 21 ZNNF vyjmenovává povinné obsahové náležitosti nadační listiny. Rozlišuje ovšem smlouvu mezi zakladateli a zakládací listinu od závěti, pro kterou stanoví užší výčet těchto 15 V budoucnu bude úprava všech veřejných rejstříků, včetně rejstříku nadačního, sjednocena do jednoho právního předpisu, kterým bude zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. Více viz Návrh zákona o veřejných rejstřících fyzických a právnických osob [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit ]. Dostupné z: 16 HÁJKOVÁ, Helena. Vzory s komentářem: nadace a nadační fondy. Právní rádce. 2005, roč. 13, č. 7, s ISSN RONOVSKÁ, K. Nové české nadační právo v evropském srovnání. Praha: Wolters Kluwer ČR, ISBN S RONOVSKÁ, K. Soukromoprávní aspekty nadačního a spolkového práva v Česku, ve Švýcarsku a v Nizozemí. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, ISBN X. S HURDÍK, J., TELEC, I. Zákon o nadacích a nadačních fondech: komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, ISBN S odst. 1 ZNNF. 21 HURDÍK, TELEC 1998 op. cit., s

13 povinných náležitostí. Ty z nich, které nejsou trvalé povahy, totiž není možné určit předem, jelikož ve většině případů může být i dlouhý časový rozestup mezi pořízením závěti a projednáním dědictví, takže by snadno mohlo dojít k jejich změně. 22 Obecně tedy musí nadační listina, nejedná-li se o závět, obsahovat: - název a sídlo nadace, - identifikaci zakladatele (všech zakladatelů, je-li jich více), - vymezení účelu, pro který se nadace zakládá, - výši, popřípadě hodnotu majetkového vkladu, který se každý zakladatel zavazuje do nadace vložit, - počet členů správní rady, identifikaci jejích prvních členů a způsob jednání jménem nadace, - počet členů dozorčí rady a identifikaci jejích prvních členů, nebo identifikaci revizora, vykonává-li působnost dozorčí rady revizor, - stanovení pravidla pro omezení nákladů nadace podle 22 ZNNF 23 nebo určení, že pravidlo má být stanoveno statutem, - určení osoby, která spravuje majetkové vklady do vzniku nadace, - podmínky pro poskytování nadačních příspěvků, případně okruh osob, kterým je lze poskytnout, nebo určení, že tyto náležitosti mají být stanoveny statutem nadace. 24 Jak je již řečeno výše, je-li nadační listinou závěť, jsou vyžadovány pouze některé z těchto náležitostí, stanovené ustanovením 3 odst. 3 ZNNF. Zároveň však musí být v závěti také určena osoba, která jmenuje první členy orgánů nadace, nejsou-li jmenováni v závěti, a která provede další úkony, jež jsou pro vznik nadace nezbytné. Závěť, která nebude obsahovat všechny povinné náležitosti, bude v části, kterou má být nadace založena, neplatná. 25 Při založení nadace závětí musí být také respektována pravidla pro dědění ze závěti, stanovená OZ v ustanovení 476 a násl HURDÍK, TELEC 1998 op. cit., s Ustanovení 22 ZNNF dává na výběr ze tří pravidel, přičemž alespoň jedno z nich musí být stanoveno v nadační listině nebo statutu nadace: 1) celkové roční náklady nadace nebo nadačního fondu související se správou nadace nebo nadačního fondu nesmí převýšit určité procento ročních celkových výnosů nadačního jmění nebo majetku nadačního fondu, 2) celkové roční náklady nadace nebo nadačního fondu související se správou nadace nebo nadačního fondu nesmí převýšit určité procento hodnoty ročně poskytnutých nadačních příspěvků nebo 3) celkové roční náklady nadace nebo nadačního fondu související se správou nadace nebo nadačního fondu nesmí převýšit určité procento nadačního jmění nebo majetku nadačního fondu podle jeho stavu k 31. prosinci téhož roku odst. 2 ZNNF odst. 3 ZNNF. 26 RONOVSKÁ 2004 op. cit., s

14 Kromě povinných obsahových náležitostí stanovených zákonem může zakladatel v rámci své nadační svobody zakotvit do nadační listiny i další záležitosti, které sám uzná za vhodné. Limitován je pak zejména ustanovením 39 OZ, který pod sankcí absolutní neplatnosti zakazuje právní úkony, které svým obsahem nebo účelem odporují zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK Založit nadaci bude do budoucna možné pouze dvěma způsoby: zakládací listinou a pořízením pro případ smrti, přičemž obě dvě formy budou vyžadovat formu veřejné listiny, tedy notářského zápisu. Zakládací listina poslouží k založení nadace nejen jedinému zakladateli, jak je tomu dnes, ale nově také více zakladatelům, kteří se však budou považovat za zakladatele jediného a v záležitostech nadace budou jednat jednomyslně. Nadační listina tedy bude na příště vždy pouze jednostranným právním úkonem. Problém může nastat ve chvíli, kdy jeden ze zakladatelů odmítne spolupracovat. Zákonodárce na tuto situaci ovšem myslel a dává ostatním zakladatelům možnost obrátit se na soud, který může na návrh kteréhokoli z nich souhlas nespolupracujícího zakladatele nahradit. 27 Povinné obsahové náležitostí nadační listiny jsou v NOZ stanoveny velice podobně jako v ZNNF, přesto se ale objevují určité rozdíly. Stejně jako dnes jsou i v NOZ stanoveny rozdílně požadavky na obsah nadační listiny, které jsou součástí pořízení pro případ smrti a na nadační listiny ostatní. Obecně tedy mezi povinné obsahové náležitosti nadační listiny dle NOZ patří: - název a sídlo nadace, - identifikační údaje o zakladateli, - vymezení účelu, pro který se nadace zakládá, - výše vkladu každého zakladatele, - výše nadačního kapitálu, - počet členů správní rady, jejich identifikace a způsob jejich jednání jménem nadace, - počet členů dozorčí rady (příp. revizora) a jejich identifikace, - určení správce vkladů, - podmínky pro poskytování nadačních příspěvků, případně okruh osob, jimž je lze poskytnout, nebo okruh činností, jež nadace může vzhledem k svému účelu vykonávat, anebo určení, že tyto náležitosti stanoví statut nadace odst. 2 a 3 NOZ NOZ. 13

15 Je patrné, že NOZ zásadní změny v rámci povinných obsahových náležitostí nadační listiny nepřinese. Nově se bude povinně uvádět údaj o výši nadačního kapitálu, který je sám o sobě pro nadace novinkou a naopak už se nebude uvádět jedno z pravidel pro omezení nákladů nadace. 29 Podobně jako dnes bude moci zakladatel v nadační listině upravit i další záležitosti. Bude tak moci upravit v podstatě vše, co zákon nezakazuje výslovně, co neporušuje dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti. 30 Pokud bude některá z povinných obsahových náležitostí v nadační listině chybět, bude moci soud prohlásit nadaci i bez návrhu za neplatnou. 31 NOZ obsahuje v mnoha svých ustanoveních možnost zakázat, nebo naopak povolit některé činnosti. Jedná se zejména o podnikání, změnu nadační listiny, změnu právní formy atd. Některé z těchto činností nelze bez povolení vůbec vykonávat, jiné zase lze, pokud nebudou zakázány, provozovat téměř bez omezení. Tyto zákazy a povolení tak budou do budoucna pravidelnou součástí nadační listiny. Pokud bude nadace založena pořízením pro případ smrti, bude nutné, aby před jejím vznikem byly do nadační listiny doplněny chybějící povinné obsahové náležitosti dle 310 NOZ a aby byly učiněny i další potřebné kroky nezbytné pro vznik nadace. Za tím účelem by měla být v pořízení pro případ smrti určena osoba, která tak učiní. Nebude-li nikdo určen, bude touto osobou vykonavatel závěti. Zajímavé je, že zatímco ZNNF hovoří o založení nadace mortis causa jako o založení nadace závětí, NOZ užívá obecnější pojem, jímž je založení nadace pořízením pro případ smrti. Vysvětlení je ovšem jednoduché. ZNNF totiž opravdu hovoří pouze o závěti jako takové, NOZ pak vztahuje pod pojem pořízení pro případ smrti kromě závěti i např. dědickou smlouvu či dovětek, kterými je také možné nadaci založit Název a sídlo nadace Název i sídlo nadace patří v obou srovnávaných právních úpravách mezi povinné obsahové náležitosti nadační listiny. Požadavky na název a sídlo jsou v současné době upraveny především v OZ. Název nadace je jejím základním identifikačním znakem. Lze jím vyjádřit účel a směřování nadace a též upozornit na osobu, která je jejím zakladatelem, nebo která má k nadaci jiné vazby. Může tedy o nadaci mnohé vypovědět. Nadace musí mít ve svém názvu odst. 1 ZNNF odst. 2 NOZ odst. 1 písm. b) NOZ. 32 ELIÁŠ, K. Nový občanský zákoník s aktualizovanou důvodovou zprávou a rejstříkem. 1. vyd. Ostrava: Sagit, ISBN S

16 slovo nadace, přičemž jiné osoby nesmějí toto označení používat. Název nadace by též neměl naplňovat znaky nekalosoutěžního jednání. 33 Pokud by bylo jméno nadace neoprávněně užito, může se nadace domáhat nápravy u soudu. Konkrétně může žádat, aby se neoprávněný uživatel zdržel užívání tohoto názvu a odstranil závadný stav. Dále je možné žádat přiměřené zadostiučinění, které je možné požadovat i v penězích. Stejné nápravy se může nadace domáhat i v případě, že by bylo neoprávněně zasaženo do její pověsti. 34 Sídlo představuje určité zázemí nadace, a tak je pro její existenci též nesmírně důležité. Mělo by být určeno, stejně jako název, již při založení nadace. Do nadační listiny stačí zapsat obec, ve které se sídlo nadace nachází. Do nadačního rejstříku se už ovšem musí zapsat adresa celá. OZ dále stanoví omezení na sídlo nacházející se v bytě a pravidlo, že každý se může dovolat skutečného sídla nadace. Pokud se ovšem někdo dovolává sídla zapsaného v nadačním rejstříku, nemůže nadace namítat, že má sídlo jinde. 35 NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK Právní úprava názvu a sídla nadací, respektive především obecná právní úprava názvu a sídla právnických osob, která je subsidiárně použitelná pro nadace, je v NOZ podstatně propracovanější než v OZ. Název nadace bude muset stejně jako dnes obsahovat slovo nadace. Zároveň ale NOZ stanovuje, že jeho pravidelnou součástí bude označení poukazující na její účel. 36 Není jasné, zda se jedná o povinnost nebo pouhé doporučení. V tomto případě lze však spíše předpokládat doporučující charakter tohoto ustanovení. Název musí dále odlišit nadaci od jiné osoby a nesmí být klamavý. NOZ také povoluje za podmínek stanovených v ustanoveních 133 a 134 užít v názvu jméno člověka nebo prvek názvu jiné právnické osoby, ke kterým má nadace zvláštní vztah. Pokud by tento zvláštní vztah chyběl, jednalo by se už o název klamavý, a tedy odporující zákonu. 37 V neposlední řadě NOZ také chrání název nadace. Ta se bude moci při neoprávněném zásahu do práva k názvu domáhat, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno a aby byl odstraněn jeho následek. Taktéž se bude moci nadace bránit proti zásahům do její pověsti nebo soukromí. Výjimka je stanovena pouze pro vědecké a umělecké účely a také pro tiskové, rozhlasové, televizní nebo obdobné zpravodajství. I tyto formy zásahů však mají svá zákonná omezení RONOVSKÁ 2012 op. cit., s b OZ c OZ NOZ. 37 ELIÁŠ 2012 op. cit., s NOZ. 15

17 Sídlo nadace bude muset být dle NOZ opět určeno již při jejím založení. V nové právní úpravě je liberálněji stanovena možnost mít sídlo nadace v bytě. Postačí, pokud nebude narušen klid a pořádek v domě. Stejně jako dle ZNNF bude možné v zakládací listině uvést pouze obec, ve které se sídlo nachází, v nadačním rejstříku však bude muset být opět adresa celá. NOZ zachová i možnost každého dovolat se skutečného sídla nadace s tím, že pokud se někdo dovolá sídla zapsaného v nadačním rejstříku, nemůže nadace namítat, že má skutečné sídlo jinde Vklady do nadace Údaj o výši vkladu každého zakladatele je další povinnou obsahovou náležitostí nadační listiny. Každý ze zakladatelů je při založení nadace povinen vložit do nadačního jmění vklad v takové výši, aby jejich celková hodnota byla minimálně Kč. Majetkové vklady mohou být peněžité, nepeněžité i smíšené, tedy částečně peněžité a částečně nepeněžité. 40 U nepeněžitých vkladů pak musí být určen jejich předmět a jejich cena musí být oceněna znalcem. V nadační listině je též nutné určit osobu, která bude spravovat vklady do vzniku nadace. Pokud je nadace založena závětí a ta neobsahuje údaj o správci vkladů, vykonává tuto činnost vykonavatel závěti. Správce vkladů, ač to explicitně ze zákona nevyplývá, není jejich vlastníkem, tyto vklady mu jsou pouze svěřeny do správy. 41 Po vzniku nadace je povinen vklady bez zbytečného odkladu nadaci předat. V případě, že by nadace nevznikla, je povinen vydat je zpět zakladatelům nebo případně oprávněným dědicům. 42 NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK NOZ se věnuje vkladům do nadace velice podrobně. Jak již bylo řečeno výše, majetek nadace patří k jejím základním pojmovým znakům, a tak jej NOZ ochraňuje už od jejího založení, resp. od počátku jeho sdružování. Nejdůležitější pravidla týkající se vkladů jsou velice podobná těm, které známe ze ZNNF. Předností NOZ je, že je dále rozpracovává a upřesňuje. Předmět vkladu do nadace bude moci být v režimu NOZ, stejně jako dle stávající právní úpravy, peněžitý, nepeněžitý i smíšený. Zachována bude také minimální souhrnná výše vkladů, která bude i nadále Kč. Nově ale budou rozlišeny pojmy předmět vkladu a vklad, což je terminologicky přesnější než souhrnný pojem vklad, který je užíván dnes. Nepeněžité předměty vkladu bude potřeba ocenit znalcem, přičemž výši vkladu pak nebude NOZ. 40 HURDÍK, TELEC 1998 op. cit., s TELEC, Ivo. Majetkové vklady do nadací a nadačních fondů. Časopis pro právní vědu a praxi. 1998, roč. 6, č. 3, s ISSN ZNNF. 16

18 možné určit vyšší částkou, než kterou stanoví posudek. Nepeněžitý předmět vkladu také bude muset splňovat předpoklad trvalého výnosu a nebude moci sloužit jako jistota. 43 Pro investiční cenné papíry, nástroje peněžního trhu a další věci podle ZPKT umožňuje NOZ také alternativní způsob jejich ocenění pro potřeby určení výše vkladu, který tvoří. 44 Stejně jako dnes bude i do budoucna v nadační listině určena osoba, která bude spravovat vklady do vzniku nadace. Předáním předmětů vkladů této osobě splní zakladatelé svou vkladovou povinnost. Nadace k nim získá vlastnické právo dnem svého vzniku nebo případně zápisem do příslušného veřejného rejstříku, váže-li zákon vznik vlastnického práva k určité věci na tento zápis. Bude-li předmět vkladu peněžitý, bude jej správce vkladů povinen uložit na zvláštní účet u banky nebo spořitelního a úvěrového družstva, kde budou tyto peníze až do vzniku nadace blokovány. Po vzniku nadace jí předá správce vkladů bez zbytečného odkladu předměty vkladů, které od zakladatelů převzal. Pokud nadace nevznikne, bude správce vkladů povinen tyto předměty vkladu vrátit tomu, kdo je vnesl Změna nadační listiny Změna nadační listiny není v NOZ vůbec řešena, což je z pohledu praxe značně nevyhovující. Obecně je ale nadační vůle a tím i nadační listina považována za nezměnitelnou. Toto pojetí je ovšem velice problematické, jelikož v právním životě mohou vždy nastat situace, kdy bude změna nadační listiny zcela nezbytná. V některých zdrojích lze dohledat úvahy nad tím, zda by v krajních případech nebylo možné provést změnu nadační listiny prostřednictvím soudu. 46 Nejvyšší soud České republiky se však ve svém rozhodnutí ze dne , sp. zn. 29 Cdo 4508/2009, vyrovnává s tímto problémem tak, že nadační listinu sice prohlašuje za nezměnitelnou, ale nevyhnutelné zásahy, vyvolané například změnou zákona, povoluje řešit formou změny statutu nadace. Ten sice musí být povinně v souladu s nadační listinou, tedy s vůlí zakladatele, ovšem v případě, že změna bude vynucena zákonem nebo vyvolána objektivními okolnostmi, může být i přes vzniklé rozdíly soulad obou dokumentů fakticky zachován. NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK Na problémy, které vznikly v důsledku absence právní regulace změny nadační listiny nadace, reagoval NOZ nejen zakotvením poměrně podrobných pravidel, ale též stanovením NOZ NOZ a násl. NOZ. 46 Např. RONOVSKÁ 2004 op. cit., s

19 speciálních pravidel pro změnu účelu nadace, která je velice citlivou záležitostí. Zákonodárce nechává v první řadě úpravu možnosti změny nadační listiny na zakladateli. Ten bude moci přímo v nadační listině stanovit, kdo, jakým způsobem a v jakém rozsahu bude moci nadační listinu měnit. Nadační listinu bude ovšem možné změnit, i když zakladatel tuto možnost do nadační listiny nezakotví, a to za předpokladu, že dojde k takové změně okolností, že vznikne rozumná potřeba změny vnitřních poměrů nadace. Tou může být např. změna zákona či potřeba nahrazení revizora dozorčí radou v důsledku zvýšení nadačního kapitálu. V takovém případě bude mít právo na změnu zakladatel, bude-li s ní souhlasit i správní rada. Nebude-li zakladatel, bude moci o změně rozhodnout soud na návrh nadace, a to opět za předpokladu, že získá souhlas od správní rady. Soud bude rozhodovat tak, aby byly co nejvíce šetřeny zájmy zakladatele, a bude brát v potaz i stanovisko dozorčí rady a zájmy třetích osob. Poslední možností je, že zakladatel v nadační listině možnost její změny úplně vyloučí. Tím se stane absolutně nezměnitelnou za jakýchkoli okolností. 47 Změna sídla nadace je v NOZ speciálně upravena v ustanovení 316. Správní rada bude moci změnit sídlo po předchozím vyjádření dozorčí rady. Zakladatel ale bude moci tuto změnu v nadační listině omezit nebo úplně vyloučit. K přemístění sídla do zahraničí pak bude potřeba schválení soudu, který bude zjišťovat, zda pro to existuje vážný důvod a zda by tato změna neohrozila oprávněné zájmy osob, kterým mají být poskytovány nadační příspěvky. Pokud by na některou z těchto otázek soud odpověděl kladně, přemístění sídla neschválí Vznik nadace K samotnému vzniku nadace dochází dnem jejího konstitutivního zápisu do nadačního rejstříku. Ten provede soud, který jej vede, tedy krajský soud, v jehož obvodu je obecný soud nadace, které se zápis týká. 49 Návrh na zápis může podat zakladatel, vykonavatel závěti nebo osoba, která k tomu bude písemně zmocněna. Se vznikem nadace se pojí také otázka jednání zakladatelů mezi založením a vznikem. Ti jednají buď společně nebo ten z nich, kterého písemně zmocní. V případě založení nadace závětí jedná v postavení zakladatele její vykonavatel. Závazky, vlastnická a jiná práva, která v důsledku jednání zakladatelů, případně vykonavatele závěti, vzniknou, přechází na nadaci 47 ELIÁŠ 2012 op. cit., s Tamtéž a odst. 1 OSŘ. 18

20 dnem jejího vzniku. 50 Pokud nadace nevznikne, bude platit, že tyto osoby jednaly na svůj účet a ponesou všechna rizika s tím spojená. 51 NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK Způsob vzniku nadace se do budoucna příliš měnit nebude. I nadále bude vznikat dnem konstitutivního zápisu do nadačního rejstříku. Návrh na zápis bude podávat zakladatel a nebude-li to možné a neurčí-li zakladatel zároveň někoho jiného, podá ho jménem nadace správní rada. Jednání za nadaci mezi založením a vznikem již nebude upraveno přímo v části týkající se nadací, ale bude vycházet z obecné úpravy právnických osob. Kdo bude za nadaci jednat v období mezi jejím založením a vznikem, bude z tohoto jednání nově oprávněn a zavázán sám. V případě jednání více osob budou zavázány společně a nerozdílně. Nadace pak bude mít lhůtu tři měsíce od svého vzniku, během které bude moci právní účinky těchto jednání převzít. Učiní-li tak, bude z nich zavázána od počátku Zhodnocení Při založení nadace dle NOZ se naplno projevuje princip posílení svobody a autonomie vůle jednotlivce, na kterém je celý zákon vystaven. Zakladatel bude mít při tvorbě nadační listiny poměrně volnou ruku a jeho vůle bude oproti stávající právní úpravě značně posílena. S těmito výhodami se ale zároveň pojí povinnost důkladněji o svém počínání přemýšlet. Budoucí právní úprava nadací velice často odkazuje na zákaz či povolení určitých činností v nadační listině. Pokud např. zakladatel nevyloučí podnikání, může tak nadace činit v zásadě bez dalšího, pokud naopak výslovně nepovolí některé činnosti, jako je např. změna právní formy nadace na nadační fond, nebude moci k této změně dojít. Zdánlivá přísnost ovšem není až tak radikální, jelikož NOZ nově povoluje a především podrobně upravuje, což je od současné právní úpravy značný posun, změnu nadační listiny. Je pravdou, že i tu musí zakladatel v nadační listině povolit, pokud ji ovšem výslovně nevyloučí, může k její změně dojít i pokud nastanou takové okolnosti, že bude změna potřebná. Je třeba si ale uvědomit, že změna nadační listiny není pro nadační subjekt, který potřebuje získat co největší důvěru ze strany veřejnosti, příliš žádoucí a tím se vracíme zpět k zodpovědnosti, se kterou bude muset zakladatel nadační listinu vytvářet ZNNF. 51 KOLEKTIV AUTORŮ POD VEDENÍM JUDr. HANY FRIŠTENSKÉ: Průvodce novým občanským zákoníkem pro nadace a nadační fondy. Praha: Fórum dárců, 2013, s