UČEBNÍ TEXT Č. 3 ODBOROVÁ ORGANIZACE A ODBOROVÁ PRÁVA

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "UČEBNÍ TEXT Č. 3 ODBOROVÁ ORGANIZACE A ODBOROVÁ PRÁVA"

Transkript

1 UČEBNÍ TEXT Č. 3 ODBOROVÁ ORGANIZACE A ODBOROVÁ PRÁVA 1

2

3 ODBORNÝ GARANT: JUDr. Ivana Mazánková AUTOR TEXTU: JUDr. Ivana Mazánková Učební text č. 3 v rámci projektu Posilování sociálního dialogu služby pro zaměstnance, který je financován z prostředků ESF prostřednictvím programu Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR. ČESKOMORAVSKÁ KONFEDERACE ODBOROVÝCH SVAZŮ a ASOCIACE SAMOSTATNÝCH ODBORŮ Praha 2010

4 OBSAH 1. Sociální dialog Založení odborové organizace Výčet ustanovení zákoníku práce vztahujících se k působnosti odborové organizace Právní vztahy mezi zaměstnavateli a odbory Kolektivní vyjednávání a kolektivní smlouvy Ochrana členů odborových orgánů a ochrana odborových práv

5 MOTTO : NA OCHRANU SVÝCH ZÁJMŮ MÁ KAŽDÝ PRÁVO ZAKLÁDAT ODBOROVÉ ORGANIZACE A PŘISTUPOVAT K NIM ( článek 23, odst. 4 Všeobecné deklarace lidských práv ) Ú v o d e m Účelem této publikace, kterou dostáváte do rukou, je podat co nejúplnější přehled o právním postavení odborových organizací v pracovněprávních vztazích. Úlohou odborů v podmínkách naší ekonomiky je formulovat, obhajovat a prosazovat zájmy a potřeby zaměstnanců. Při plnění této funkce vstupují odborové organizace do vztahů se zaměstnavateli a jejich vedoucími zaměstnanci. Dochází přitom k řadě situací, kdy názory obou stran nejsou totožné. Hlavním smyslem celé spolupráce zaměstnavatelů a zaměstnanců by však mělo být dosažení sociálního smíru, který je jedině možný pro to, aby zaměstnanci pracovali pro svůj podnik a aby také ten jejich podnik se jim za to odměňoval. Výklad, který obsahuje tato publikace, vychází z hlavních změn v postavení odborů, které vyplynuly především z přijetí druhého zákoníku práce č. 262/2006 Sb. a z Nálezu Ústavního soudu sp.zn. Pl. ÚS 83/06. S přijetím druhého zákoníku došlo i ke změnám v zákoně o kolektivním vyjednávání (zákon č. 2/1991 Sb.). Vzhledem k tomu, že kolektivní vyjednávání je zásadním právem odborů bude předmětem této publikace též. 5

6 1. SOCIÁLNÍ DIALOG CHARAKTER SOCIÁLNÍHO DIALOGU Sociální dialog je důležitým nástrojem rozvoje průmyslových vztahů a kolektivního vyjednávání v České republice i v rámci Evropské unie a dalších nejvyspělejších zemí. Pomáhá sladit zájmy zaměstnanců a zaměstnavatelů v zájmu rozvoje podnikání a zajištění sociálního smíru. Sociální dialog představuje realizaci práva na svobodné a autonomní vyjednávání. To lze členit na dvoustranná jednání zástupců zaměstnanců a zaměstnavatelů (jedná se o kolektivní vyjednávání) a třístranná jednání sociálních partnerů a zástupců státu (tripartita). Cílem tohoto vyjednávání je tak napomoci k udržení sociálního smíru ve společnosti, důležitého pro její fungování i rozvoj, k řešení i prevenci pracovních konfliktů i hospodářských krizí, k humanizaci práce a dodržování základních lidských, občanských a politických práv a svobod, mezi nimiž zaujímají významné místo práva sociální a hospodářská. Sociálně orientovaná evropská tržní ekonomika, jíž se stala Česká republika vstupem do Evropské unie součástí, se snáze vyrovnává s hospodářskými a sociálními problémy než volný trh. Snáze se v ní uplatňují principy sociální spravedlnosti, solidarity a rovnosti a naplňují sociální a hospodářská práva (individuální i kolektivní) občanů. Sociální dialog tak svými výsledky napomáhá významně růstu životní úrovně občanů a brání sociálnímu vyloučení a chudobě ve společnosti. Sociální dialog, dvoustranná (bipartitní) a třístranná (tripartitní) jednání zástupců státu, zaměstnanců a zaměstnavatelů, je výsledkem snahy o nalezení účinného řešení pracovních konfliktů, hospodářských krizí, úsilí o humanizaci práce (tzv. decent work) a respektování sociálních a hospodářských práv jako nedílné součásti občanských a politických práv a svobod. Zákonitě se stal sociální dialog významnou a neodmyslitelnou součástí Evropského sociálního modelu. Sociální dialog v evropském pojetí zahrnuje diskuse, konzultace, vyjednávání a společné akce realizované sociálními partnery, zástupci zaměstnavatelů a zaměstnanců, a to nejen na národní úrovni, ale i na úrovni nadnárodní, zejména v podobě Evropského sociálního dialogu, jehož význam narůstá s postupující globalizací světové ekonomiky a růstu ekonomické síly nadnárodních společností. Sociální partnerství a rozvoj podnikové (odvětvové) demokracie, kterou sociální dialog představuje, je významnou perspektivou a výzvou do budoucnosti. Je proto nezbytné, jak na evropské, tak i na národní i odvětvové úrovni podporovat rozvoj sociálního dialogu, bipartitního i tripartitního, jehož se vedle sociálních partnerů účastní i představitelé veřejné moci (zástupci státu) a aktivně se účastnit sociálního dialogu, který výrazně reflektuje na potřeby zaměstnanců, týkající se zejména pracovních podmínek, mzdových podmínek, otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci apod. 6

7 Z uvedených důvodů považují proto zaměstnavatelé i zaměstnanci a jejich zástupci (odborové organizace) za užitečné podporovat další využívání a rozvoj sociálního dialogu ve všech jeho podobách. VÝZNAM A POSTAVENÍ ODBOROVÝCH ORGANIZACÍ Účelem sdružování se v odborových organizacích je především ochrana hospodářských a sociálních zájmů zaměstnanců a jejich efektivnější prosazování. Odbory jsou proto považovány za významnou a nezastupitelnou součást novodobých dějin našeho národa. Nezbytným předpokladem svobodné odborové činnosti je rovněž politická i finanční nezávislost, kterou zakotvuje i jejich program. Odborové organizace i organizace zaměstnavatelů jsou občanskými sdruženími, neboť se na ně plně vztahuje zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů. Odborovou organizaci tedy lze definovat jako občanské sdružení zaměstnanců, popřípadě i dalších osob (bývalých zaměstnanců), ustavené především k podpoře a ochraně jejich hospodářských a sociálních zájmů. V České republice v současnosti existuje rozvinutá odborová struktura. Jejími nejnižšími jednotkami jsou základní odborové organizace, které působí přímo u jednotlivých zaměstnavatelů. Odborové organizace vzhledem k tomu, že jsou občanskými sdruženími, tedy spolky jsou ve smyslu občanského zákoníku právnickými osobami a mají právní subjektivitu. Mezi základní úkoly odborových organizací patří zejména: vytváření podmínek pro uplatňování pracovních, ekonomických, mzdových, sociálních a kulturních zájmů svých členů zastupování členů při jednáních se zaměstnavatelem spolurozhodování o tvorbě a rozdělování finančních prostředků vedení kolektivního vyjednávání se zaměstnavatelem zprostředkování styku svých členů s vyššími odborovými orgány. Odborové organizace mají postavení účastníka pracovněprávních vztahů stejně jako zaměstnavatel a zaměstnanec. Mohou vstupovat do právních vztahů se zaměstnavatelem a jednat s ním jménem všech zaměstnanců a uzavírat s ním kolektivní smlouvy. Toto oprávnění se vztahuje na všechny odborové organizace bez ohledu na počet jejích členů. Odborové organizace vystupují jako představitelé všech zaměstnanců a hrají klíčovou roli při řešení zaměstnaneckých otázek, otázek souvisejících s uzavíráním kolektivní smlouvy a při výkonu kontroly nad dodržováním pracovněprávních předpisů, problematiky bezpečnosti práce apod. 7

8 V praxi mají největší význam výbory základních odborových organizací. Jsou to de facto výkonné orgány odborových organizací působících u jednotlivých zaměstnavatelů. Základním článkem odborové struktury je odborová organizace, která se velice často sdružuje v příslušném odborovém svazu na základě dobrovolnosti, podle rozhodnutí své členské základny. Odborové svazy jsou sdruženími odborových organizací. V odborových svazech se jednotlivé odborové organizace sdružují zpravidla podle profesí nebo odvětví, ve kterém působí jejich zaměstnavatel. Svazy svým členským organizacím pomáhají prosazovat jejich zájmy na vyšší úrovni a poskytují jim i poradenský a právní servis včetně pomoci při sjednávání kolektivních smluv. Odborové svazy jsou zpravidla členy některé z odborových centrál. Odborové svazy jsou vyššími odborovými orgány, nezávislými organizacemi, které ve svém zaměření naplňují představu evropského odborového modelu, formulovanému Evropskou odborovou konfederací. Za účelem zabezpečování a prosazování svých zájmů vůči státním orgánům popř. jiným subjektům, zřizují některé odborové svazy svá pracoviště i na regionální úrovni. Odborové svazy rozhodují z hlediska své právní subjektivity o svém uspořádání, struktuře, řízení a hospodaření zcela nezávisle. Některé odborové svazy se dále sdružují v odborových centrálách, které fungují jako zájmová sdružení nezávislých subjektů. V současné době je největší odborovou centrálou v České republice Českomoravská konfederace odborových svazů, která se společně s další odborovou centrálou, kterou je Asociace svobodných odborů, zúčastňuje tripartitního sociálního dialogu na národní úrovni v Radě hospodářské a sociální dohody. Třetí odborovou centrálou v České republice je Konfederace umění a kultury, ta však se nezúčastňuje sociálního dialogu na úrovni RHSD. Za stranu zaměstnavatelů se sociálního dialogu na národní úrovni v České republice zúčastňují v současné době zaměstnavatelské konfederace, jíž jsou Svaz průmyslu a dopravy ČR a Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR, které jsou rovněž zastoupeny v orgánech tripartity. Při plnění obhajoby, zájmů a potřeb zaměstnanců vstupují odborové organizace do vztahů se zaměstnavateli a jejich vedoucími zaměstnanci. Dochází přitom k řadě situací, kdy názory obou stran nejsou totožné. Hlavním smyslem celé spolupráce zaměstnavatelů a zaměstnanců by však mělo být dosažení sociálního smíru. Tím se rozumí zejména vytvoření určitého sociálně-ekonomického minima, v rámci kterého jsou (relativně) naplněny zájmy sociálních partnerů a nedochází tak k pokusům žádné ze stran tento stav po dobu jeho trvání změnit. Porušení sociálního smíru pak znamená konflikt při naplňování cílů, kterých bylo či mělo být podle představ sociálních partnerů dosaženo. Cílem a úkolem odborů je tedy snaha o dosažení a udržení sociálního smíru. 8

9 TRIPARTITA Tripartita (Rada hospodářské a sociální dohody ČR - RHSD ČR) je společným dobrovolným dohadovacím a iniciativním orgánem odborů, zaměstnavatelů a vlády České republiky. Cílem tripartity je vzájemně respektovanou formou dialogu dosáhnout shody v zásadních otázkách hospodářského a sociálního rozvoje a udržet sociální smír, jako základní předpoklad pozitivního vývoje ekonomiky i životní úrovně občanů. Tripartitní jednání mimo jiné dává vládě trvalý přehled o postojích odborových a zaměstnavatelských svazů. Sociální partneři naopak využívají možnosti prezentovat své postoje a zároveň získávat informace od svých partnerů v tripartitě. RHSD ČR je přímým nástupcem Rady sociální dohody ČSFR. Ta byla vytvořena na federální i národní úrovni v roce 1990 z iniciativy federální vlády s cílem napomáhat zachování sociálního smíru v průběhu ekonomické transformace. Návrh akceptovaly, jak odborové svazy, tak vznikající zaměstnavatelské organizace a postupně se sociálním partnerům podařilo prosadit rozšířené tripartitní jednání i na konzultace týkající se právě hospodářské a sociální politiky. V této souvislosti došlo ke změně názvu na Radu hospodářské a sociální dohody. Po rozdělení ČSFR zanikla federální rada, ale nedošlo k přerušení činnosti Rady na národní úrovni. Tripartita (RHSD ČR) tak funguje prakticky bez přerušení. Oblasti, ke kterým se tripartita vyjadřuje jsou taxativně vymezeny. Jsou to: hospodářská politika pracovněprávní vztahy kolektivní vyjednávání a zaměstnanost sociální otázky a zdravotnictví mzdy a platy veřejné služby a veřejná správa bezpečnost práce rozvoj lidských zdrojů a vzdělávání postavení České republiky v rámci Evropské unie. Tripartita tak naplňuje smysl a cíl 320 ZP, které stanoví, že návrhy zákonů a návrhy ostatních právních předpisů týkajících se důležitých zájmů pracujících, zejména hospodářských, výrobních, pracovních, mzdových, kulturních a sociálních podmínek, se projednávají s příslušnými odborovými organizacemi a příslušnými organizacemi zaměstnavatelů, tj. se sociálními partnery. 9

10 Vliv tripartity na legislativu je realizován zejména v legislativním procesu, počínaje etapou práce nad rozhodovacím materiálem, přes etapu návrhu věcného záměru zákona až po návrh paragrafovaného znění zákona. Odbory a zaměstnavatelé jsou tak podle legislativních pravidel vlády připomínkovými místy a mohou se vyjádřit ke všem připravovaným legislativním aktům v dané oblasti. K předkládaným legislativním materiálům pravidelně vznáší připomínky, které musí předkladatel řádně vypořádat. Příslušné státní orgány (zejména ministerstva) mají povinnost projednat s odborovými organizacemi otázky, které se týkají pracovních nebo životních podmínek zaměstnanců a poskytovat jim informace, které potřebují. Odborové organizace, které jednají v pracovněprávních vztazích za zaměstnance tzv. veřejné sféry (státu, příspěvkových organizací, státních fondů a územních samosprávných celků odst. 4 ZP), jsou oprávněny zejména k jednání a zaujímání stanovisek k návrhům ve věcech podmínek zaměstnávání zaměstnanců, počtu zaměstnanců a ve věcech zlepšení výkonu práce a odměňování. Toto oprávnění odborových organizací je dáno tím, že práva a povinnosti zaměstnanců státu, příspěvkových organizací, státních fondů a územních samosprávných celků jsou stanovena většinou přímo právními předpisy a z toho důvodu je možnost kolektivního vyjednávání u nich omezená. HISTORIE VÝVOJE SOCIÁLNÍHO DIALOGU Historie vzniku sociálního dialogu je spjata zejména se vznikem a rozvojem odborového hnutí. Za datum zrodu odborového hnutí v habsburské monarchii je považován 7. duben Tento den schválil rakouský parlament zákon o koaliční svobodě, na základě kterého se dosavadní dělnické spolky, zaměřené především na podpůrnou činnost transformovaly do odborových organizací, hájících všestranné a na legální bázi zájmy svých členů a ostatních zaměstnanců. Následně a ve větším měřítku se odbory na našem území začaly konstituovat v 90. letech 19. století, a to na národnostním základě a v závislosti na politických stranách. Postupně vznikaly slučováním jednotlivých spolků odborové svazy i ústředny. V období první republiky v letech dochází k dalšímu rozvoji odborového hnutí. Začínají být diskutovány zejména otázky sociálního zákonodárství a dochází k prosazování požadavků, týkajících se práva na shromažďování požadavku čtyřicetihodinového pracovního týdne, či jednotného kodexu pracovního práva. Prvorepublikový zákon č. 309/1921 Sb., proti útisku a na ochranu svobody ve shromážděních zakotvil sankce vůči těm, kdo zmaří nebo ruší shromáždění zákoně svolané, a to zabráněním nebo ztěžováním přístupu osobám oprávněným k účastenství na těchto shromážděních. Právní řád první republiky obsahoval i poměrně precizní úpravu závodního zastoupení, a to zejména v zákoně č. 330/1921 Sb., o závodních výborech, kterým došlo k vymezení úkolů závodních výborů a v zákoně č. 140/1920 Sb., o závodních a revírních radách pro hornictví, obojí ve znění 10

11 pozměňujících předpisů. Právní úprava dávala těmto zastupitelským orgánům zaměstnanců v oblasti pracovněprávních vztahů rozsáhlá oprávnění. Pravomocí těchto zastupitelských orgánů bylo hájit a povzbuzovat hospodářské, sociální a kulturní zájmy zaměstnanců v závodě, což zákon podrobně a konkrétně rozváděl, tyto zastupitelské orgány však neměly právo uzavírat hromadné pracovní smlouvy. Zesílení veřejnoprávní role odborů a jejich postavení přinesl v polovině 20. let 20. století zejména gentský systém, přinášející na odborové organizace zodpovědnost za vyplácení podpor v nezaměstnanosti. Gentský systém měl charakter dobrovolného pojištění zaměstnanců se státními příspěvky do fondů, vytvářených odborovými organizacemi. Tím se mělo značně ulevit státnímu rozpočtu a převést odpovědnost na odbory. Právní postavení odborových organizací bylo též posíleno ve druhé polovině 30. let, a to zejména právní úpravou kolektivního pracovního práva obsaženou ve vládním nařízení č. 141/1937 Sb., o závaznosti hromadných smluv pracovních. Toto nařízení vlády stanovilo, že jednou ze stran hromadné kolektivní smlouvy jsou odbory. Tehdejší postavení odborů bylo však dosud nejednotné a různého zaměření. Konec první republiky postihl i odborové hnutí a ukončil období odborové plurality. Za války působily na území Protektorátu Čechy a Morava dvě nově vytvořené odborové organizace, větší Národní odborová ústředna zaměstnanecká a menší Ústředí veřejných zaměstnanců, které postupně pohltily všechny dosud existující odborové spolky, svazy i ústředny. Národní odborová ústředna zaměstnanecká se pak za války podílela na kontrole dělnictva a podporovala jeho pracovní úsilí, ale zapojila se také do protiněmeckého odboje. Jako právní nástupce dosavadních odborových organizací se stala ihned po konci II. světové války Ústřední rada odborů (ÚRO). Její postavení bylo právně vyjádřeno výnosem Ministerstva vnitra z 19. května Košický vládní program z roku 1945 již počítá s odbory jako právoplatnými zástupci zaměstnanců a upřednostňuje je před soukromými podnikateli i před veřejnými úřady ve všech otázkách mzdové, pracovní a sociální politiky. Právně byl tento postulát zajištěn dekretem prezidenta republiky č. 104/1945 Sb., o závodních a podnikových radách a zákonem č. 144/1946 Sb., o jednotné odborové organizaci. Revoluční odborové hnutí tak mělo nejenom tradiční práva odborová, ale získalo i plné oprávnění zástupce zaměstnanců v jednotlivých podnicích. Podle zákona č. 144/1946 Sb., se pro odbory používá již obvyklý název Revoluční odborové hnutí (ROH), přičemž ÚRO je přitom považováno za jeho právního předchůdce. Podle tohoto zákona přechází tak veškerý majetek předchozích odborových organizací na ROH. Ústava 9. května z roku 1948 navíc zaručila odborům širokou účast na kontrole hospodářství a při řízení všech otázek týkajících se zájmů pracujícího lidu, jmenovitě řízení státní mzdové politiky. Činnost vrcholných odborových orgánů i základních odborových organizací se po roce 1948 stávala stále více formálnější a odbory ztrácely v důsledku centrálního řízení společnosti svůj přirozený prostor pro kolektivní vyjednávání. Aparát ROH, krajské a okresní rady a vedení svazů se v důsledku tohoto vývoje 11

12 stále více zaměřovalo zejména na řízení vlastní členské základny, kulturní, zájmovou a společenskou činnost a ideologické působení. Hlavní změny v postavení odborů přinesla legislativa až po revoluci v roce Dřívější jednotná odborová organizace Revoluční odborové hnuté (ROH) měla velké monopolní postavení zakotvené v řadě právních předpisů. Existence ROH byla fakticky i právně ukončena Usnesením mimořádného všeodborového sjezdu ze dne , který schválil princip nástupnictví vznikajících nových odborových organizací, včetně přechodu oprávnění, daných dosavadnímu ROH a jeho orgánům právními předpisy. Tento stav se ale musel řešit i legislativně, tj. zákonem. Tím se stal zákon č. 120/1990 Sb., kterým se upravují některé vztahy mezi odborovými organizacemi a zaměstnavateli (tzv. zákon o pluralitě odborů). V jeho 1 se stanoví, že v případech, kdy právní předpisy zakládají oprávnění ROH, se tato oprávnění vztahují na odborové organizace a orgány vytvořené na základě svobodného odborového sdružování. To bylo důležité např. v případě vyhlášky č. 172/1973 Sb., o uvolňování pracovníků ze zaměstnání k výkonu funkce v Revolučním odborovém hnutí. Tato vyhláška, byť uváděla název orgánů ROH, platila až do nabytí účinnosti druhé zákoníku práce, který ji zrušil až v roce Dalším hlavním úkolem zákona č. 120/1990 Sb., bylo provést tzv. odstátnění odborů zrušením zejména jejich práva spolurozhodovat o vydávání obecně závazných právních předpisů, zrušením pravomocí odborových orgánů ve věcech nemocenského pojištění, zrušením rozhodovací pravomoci odborů v pracovněprávních sporech apod. V oblasti pracovněprávní byl celý tento proces přeměny odborů završen přijetím novely zákoníku práce č. 3/1991 Sb., a to s účinností od Tato novela přinesla dalekosáhlé změny v postavení odborových organizací. Došlo zejména ke zrušení zákona č. 37/1959 Sb., o postavení závodních výborů základních organizací, který byl do té doby de facto součástí zákoníku práce a v souvislosti s jeho zrušením i ke zrušení řady práv odborů obsažených do té doby v zákoníku práce. Jednalo se např. o předchozí souhlas příslušného odborového orgánu se skončením pracovního poměru zaměstnance, s převedením zaměstnance na jinou práci nebo s jeho přeložením do jiného místa výkonu práce apod. Přesný výčet všech těchto změn by byl nad rámec naší publikace a zajisté pro pochopení současného postavení odborů v naší společnosti není až tak důležitý. Záměrem autorky bylo pouze nastínit zásadní důvody a provedené změny. Přes tyto, dá se říci negativní změny v postavení odborů, přinesl však i zákon č. 3/1991 Sb., kterým se novelizoval ZP řadu významných práv na podporu odborů, a to zejména v oblasti kolektivního vyjednávání. Spolu se zákonem č. 3/1991 Sb. nabýval totiž k datu účinnosti i zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání. Velice významně bylo oběma zmiňovanými zákony posíleno právo odborů kolektivně vyjednávat. Zákon o kolektivním vyjednávání přinesl do našeho právního řádu nové, moderní pojetí kolektivních smluv a dal základ kolektivnímu vyjednávání mezi zaměstnavateli a zaměstnanci na úrovni běžné v zemích Evropského společenství. 12

13 Další změnou v postavení odborů přinesla velká novelizace starého zákoníku práce provedená zákonem č. 74/1994 Sb. s účinností od Ta prováděla řadu změn ve prospěch i v neprospěch odborů. Lze ale na ní dobře sledovat záměr zákonodárce daný již v roce 1991, maximálně upřednostnit kolektivní vyjednávání jako do budoucna hlavní cestu dialogu zaměstnavatelů se zaměstnanci. Tato novela se ale důsledně držela zásady obsažené v 20 odst. 2 starého ZP. Podle tohoto ustanovení platilo, že v kolektivních smlouvách lze upravovat mzdové a ostatní pracovněprávní nároky v rámci daném pracovněprávními předpisy a pouze pokud to ZP výslovně stanoví, lze v kolektivních smlouvách zvyšovat nebo rozšiřovat pracovněprávní nároky zaměstnanců. Tento princip se však vztahoval na zaměstnavatele, kteří provozují podnikatelskou činnost, nebylo-li výslovně stanoveno jinak. V praxi to znamenalo, že v ustanoveních, kde tato novela ZP dávala prostor pro kolektivní vyjednávání (zejména u pracovního volna při překážkách v práci) docházelo k praktickému členění zaměstnavatelů na zaměstnavatele podnikatelské a nepodnikatelské sféry. Novela totiž stanovila výslovně např., že v kolektivních smlouvách lze zvýšit nároky zaměstnanců na pracovní volno, popřípadě náhradu mzdy nad rozsah stanovený v pracovněprávním předpisu. To však platilo pouze pro zaměstnavatele provozující podnikatelskou činnost. Pro zaměstnavatele, kteří neprovozují podnikatelskou činnost, bylo výslovně stanoveno, že mohou stanovit pouze nároky na pracovní volno bez náhrady mzdy. Poslední změnu v postavení odborů v pracovněprávních vztazích přinesla tzv. harmonizační novela starého ZP provedená zákonem č. 155/2000 Sb., s účinností od , která implementovala do našeho pracovního práva všechny směrnice Evropské unie z oblasti pracovního práva. Tato novela starého ZP byla důsledně postavena na zásadě rovného postavení všech zaměstnanců, pokud jde o jejich pracovněprávní podmínky včetně odměňování, a proto již nemohla rozlišovat ani pro účely kolektivního vyjednávání mezi zaměstnavateli, kteří provozují podnikatelskou činnost a mezi zaměstnavateli, kteří neprovozují podnikatelskou činnost. Klasický příkladem toho bylo ustanoví 60a starého ZP, které dávalo možnost zvyšovat odstupné v kolektivní smlouvě o další násobky průměrného výdělku a již nelišilo mezi zaměstnavateli, kteří provozují a kteří neprovozují podnikatelskou činnost. Klíčovým právním předpisem ve vztahu k sociálnímu dialogu je v současné době druhý ZP, tedy zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, který je konstituován na zásadě co není zakázáno je dovoleno a obsahuje v zásadě kompletní hmotnou úpravu kolektivního vyjednávání, včetně řešení plurality odborových organizací, úpravu kolektivních smluv a dalších forem sociálního dialogu. Právní úprava procesu kolektivního vyjednávání na podnikové i vyšší úrovni, problematika řešení kolektivních sporů a rozšiřování kolektivních smluv vyššího stupně je pak nadále obsažena v zákoně č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů, který byl v souvislosti s přijetím druhého zákoníku práce podstatně novelizován. 13

14 PRAMENY MEZINÁRODNÍHO PRÁVA Mezinárodní úpravy ovlivňují obsah norem vnitrostátního práva, což je především důsledkem snahy upravovat základní sociální práva a jejich záruky na širší než na národní bázi a tyto právní úpravy unifikovat. Česká právní úprava poskytuje mezinárodním smlouvám prioritu dokonce bezvýjimečnou, neboť čl. 10 Ústavy (ústavní zákon č. 1/1993 Sb.) zakotvuje, že mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je Česká republika vázána jsou součástí právního řádu. Z toho důvodu byla také řada Úmluv Mezinárodní organizace po roce 1990 zveřejněna ve Sbírce zákonů. Orientace v oblasti Úmluv Mezinárodní organizace práce (MOP) a v právu Evropských společenství je pro činnost odborů potřebná. Základním posláním MOP je formulování, přijímání a prosazování mezinárodních pracovních standardů, které jsou přijímány formou úmluv a doporučení a týkají se především svobody sdružování, politiky zaměstnanosti, pracovních podmínek, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, sociálního zabezpečení a dalších otázek. Všechny úmluvy, protokoly a doporučení přijaté na Mezinárodní konference práce jsou rozesílány všem členským státům, které jsou podle Ústavy MOP povinny předložit úmluvu svým příslušným orgánům, zpravidla zákonodárným sborům a tyto jsou povinny ve stanovené lhůtě (většinou roční) rozhodnout o její ratifikaci. Je-li úmluva ratifikována, zasílá se ratifikační listina členského státu generálnímu řediteli k zaregistrování. Pokud členský stát úmluvu neratifikuje, podá Správní radě informaci o důvodech, pro které ji neratifikuje a také o stavu vnitrostátního zákonodárství v oblasti upravené úmluvou nebo doporučením. Od roku 1919 přijala MOP celkem 187 úmluv. Podle článku 10 Ústavy České republiky platí, že vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je Česká republika vázána, jsou součástí právního řádu. Stanoví-li mezinárodní smlouva něco jiného než zákon, je třeba aplikovat mezinárodní smlouvu, která má vyšší stupeň právní síly. Tyto úmluvy lze z hlediska obsahového rozdělit do následujících skupin: úmluvy pojednávající o základních právech a svobodách úmluvy pojednávající o zaměstnávání úmluvy pojednávající o pracovních podmínkách úmluvy pojednávající o sociálním zabezpečení úmluvy ostatní. 14

15 Pokud jde o ostatní mezinárodní dokumenty, tak je třeba především jmenovat Všeobecnou deklaraci lidských práv, která je považována za universální chartu lidských práv, a kterou vyhlásilo 10. prosince 1948 Valné shromáždění Organizace spojených národů. Tento dokument ve svém článku 23, odstavci 4 stanoví, že každý má právo zakládat na ochranu svých zájmů s jinými odborové organizace a přistupovat k nim. Téhož roku, a to 9. července 1948, přijala Generální konference Mezinárodní organizace práce Úmluvu č. 87 o svobodě odborů a ochraně práva odborově se sdružovat. Československá republika ji ratifikovala až roce 1964 a naše Česká republika je jí samozřejmě vázána z titulu právního nástupnictví. Ve Sbírce zákonů byla publikována pod č. 489/1990 Sb. Mezinárodní organizace práce přijala dále řadu úmluv na ochranu odborových práv. Pro legislativní praxi v našich podmínkách je snad z nich nejdůležitější Úmluva č. 98 z o provádění zásad práva organizovat se a kolektivně vyjednávat, kterou je naše republika vázána od roku 1965 a jež byla publikována ve Sbírce zákonů pod č. 470/1990 Sb. Tato úmluva stanoví mimo jiné zákaz diskriminace za členství a činnost v odborech. Nepřipouští např. vázat zaměstnání na podmínku, že zaměstnanec se nestane členem některé odborové organizace nebo že zruší své členství v odborové organizaci. Dále zakazuje též propouštění zaměstnance nebo jeho jiné poškození pro jeho odborovou příslušnost nebo pro účast na odborové činnosti v mimopracovní době nebo se souhlasem zaměstnavatele i v pracovní době. Seznam úmluv ratifikovaných ČR vztahujících se k základním právům a svobodám Číslo úmluvy Název, rok přijetí Datum ratifikace Publikace ve Sbírce zákonů 11 Svoboda sdružování (zemědělství) / Nucená práce, / Svoboda sdružování a ochrana práva organizovat se, / Právo organizovat se a kolektivně vyjednávat, / Rovnost v odměňování, / Odstranění nucené práce, / Diskriminace (zaměstnání a povolání) / Zástupci pracovníků, /2001 Sb.m.s. 144 Tripartitní konsultace (mezinárodní /2001 Sb.m.s. pracovní standardy), Nejhorší formy dětské práce /2002 Sb.m.s. 15

16 Dalším významným mezinárodně právním dokumentem je Evropská sociální charta z roku 1961, která vyjmenovává všechna práva a principy v souladu s jejím cílem, tj. zachování a naplňování základních lidských práv a základních svobod. Evropská sociální charta stanoví ve vztahu k právům zaměstnanců zejména následující principy: - každý musí mít příležitost získat prostředky ke svému živobytí prací, kterou si svobodně zvolí - všichni zaměstnanci mají právo na spravedlivé pracovní podmínky - všichni zaměstnanci mají právo na bezpečné a zdravé pracovní podmínky - všichni zaměstnanci mají právo na spravedlivou odměnu, která zajistí jim a jejich rodinám slušnou životní úroveň - zaměstnané ženy v případě mateřství a ostatní zaměstnané ženy, pokud je to vhodné, mají právo na zvláštní ochranu v jejich práci - všichni zaměstnanci i zaměstnavatelé mají právo na svobodu sdružování v národních a mezinárodních organizacích k ochraně jejich hospodářských a sociálních zájmů - všichni zaměstnanci a zaměstnavatelé mají právo kolektivně vyjednávat - všichni zaměstnanci a osoby, které jsou na nich závislé, mají právo na sociální zabezpečení - každý, kdo nemá dostatečné prostředky, má právo na sociální a zdravotní pomoc - rodina, jakožto základní jednotka společnosti má právo na vhodnou sociální, právní a hospodářskou ochranu k zajištění jejího plného rozvoje - migrující zaměstnanci, kteří jsou příslušníky smluvní strany a jejich rodiny mají právo na ochranu a pomoc na území kterékoli jiné strany - každý má právo využívat služeb sociální péče - příslušníci jakékoli smluvní strany mají právo vykonávat na území kterékoli jiné smluvní strany výdělečnou činnost, a to za stejných podmínek jako státní příslušníci této smluvní strany, s výhradou omezení založených na vážných důvodech hospodářského nebo sociálního charakteru. 16

17 Smlouvou o Evropské unii byla Evropská unie konstituována jako mezinárodní organizace bez mezinárodní právní subjektivity. Evropská unie je charakterizována systémem tří pilířů. První pilíř tvoří Evropská společenství, druhý společná zahraniční a bezpečnostní politika a třetí policejní a justiční spolupráce členských států v trestních věcech. Základem Evropské unie (chrám Evropské unie) se rozumí hlava I. Smlouvy o založení Evropského společenství, která definuje cíle Evropské unie a konstatuje, na čem je Evropská unie založena. Jedná se o zásady demokracie, svobody, právního státu a respektování lidských práv a základních svobod. Zabývá se i sankcemi proti smluvní straně, která porušuje cíle a zásady, problematikou užší spolupráce některých členských států Evropského společenství a některými protokoly ke Smlouvě o Evropské unii. Pojmem právo Evropské unie (unijní právo) se pak rozumí veškeré právní normy, které zahrnují problematiku Evropské unie. Pro právo, jež se týká prvního pilíře, se vžil název komunitární právo, které je nejobsáhlejší a nejvýznamnější složkou unijního práva. Komunitární právo lze rozdělit na: - primární právo, do něhož patří zakládající smlouvy jednotlivých Evropských společenství, tj. Smlouva o založení Evropského společenství, Smlouva o založení ESUP, Smlouva o založení ESAE a protokoly k těmto smlouvám - sekundární právo, kam lze zařadit právní normy vydávané výkonnými orgány Evropských společenství a rozhodnutí soudních orgánů Evropských společenství V druhém zákoníku práce jsou zapracovány následující předpisy Evropských společenství - Směrnice Rady 91/533/EHS ze dne 14. října 1991 o povinnosti zaměstnavatele informovat zaměstnance o podmínkách pracovní smlouvy nebo pracovního poměru - Směrnice Rady 98/59ES ze dne 20. července 1998 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se hromadného propouštění - Směrnice Rady 99/70ES ze dne 28. června 1998 o rámcové dohodě o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřené mezi organizacemi UNICE,CEEP a EKOS 17

18 - Směrnice Rady 94/45/ES ze dne 22. září 1994 o zřízení evropské rady zaměstnanců nebo vytvoření postupu pro informování zaměstnanců a projednání se zaměstnanci v podnicích působících na území Společenství a skupinách podniků působících na území Společenství - Směrnice Rady 97/74 ES ze dne 15. prosince 1997, kterou se oblast působnosti směrnice 94/45/ES o zřízení evropské rady zaměstnanců nebo vytvoření postupu pro informování zaměstnanců a projednání se zaměstnanci v podnicích působících na území Společenství a skupinách podniků působících na území Společenství rozšiřuje na Spojené království Velké Británie a Severního Irska -Směrnice Rady 2006/109 ES ze dne 20. listopadu 2006, kterou se z důvodu přistoupení Bulharska a Rumunska upravuje směrnice 94/45/ES o zřízení evropské rady zaměstnanců nebo vytvoření postupu pro informování zaměstnanců a projednání se zaměstnanci v podnicích působících na území Společenství a skupinách podniků působících na území Společenství - Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/14/ES ze dne 11. března 2002, kterou se stanoví obecný rámec pro informování zaměstnanců a projednání se zaměstnanci v Evropském společenství - Čl. 13 směrnice Rady 2001/86 ES ze dne 8. října 2001, kterou se doplňuje statut evropské společnosti s ohledem na zapojení zaměstnanců 18

19 - Směrnice Rady2001/23/ES ze dne 12. března 2001 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se zachování práv zaměstnanců v případě převodů podniků, závodů, nebo částí podniků nebo závodů - Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71 ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb - Směrnice Rady 96/34/Es ze dne 3. června 1996 o rámcové dohodě o rodičovské dovolené uzavřené mezi organizacemi INICE,CEEP a EKOS - Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy pracovní doby - Směrnice Rady 94/33/ Es ze dne 22. června 1994 o ochraně mladistvých pracovníků - Směrnice Rady 91/383/EHS ze dne 25. června 1991, kterou se doplňují opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zaměstnanců v pracovním poměru na dobu určitou nebo v dočasném pracovním poměru - Směrnice Rady 89/391/ EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci - Směrnice Rady 89/656/EHS ze dne 30. listopadu 1989 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro používání osobních ochranných prostředků zaměstnanců při práci (třetí samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) 19

20 - Směrnice Rady 92/85/EHS ze dne 19. října 1992 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci těhotných zaměstnankyň a zaměstnankyň krátce po porodu nebo kojících zaměstnankyň (desátá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) - Směrnice Rady 75/117/EHS ze dne 10. února 1975 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se uplatňování zásady stejné odměny za práci pro muže a ženy - Směrnice Rady 76/207/EHS ze dne 9. února 1976 o zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy, pokud jde o přístup k zaměstnání, odbornému vzdělávání a postupu v zaměstnání a o pracovní podmínky. 20

PROGRAMOVÉ PROHLÁŠENÍ Odborového svazu ECHO na volební období 2013-2018 (schváleno dne 6.6.2013 2. sjezdem OS ECHO)

PROGRAMOVÉ PROHLÁŠENÍ Odborového svazu ECHO na volební období 2013-2018 (schváleno dne 6.6.2013 2. sjezdem OS ECHO) PROGRAMOVÉ PROHLÁŠENÍ Odborového svazu ECHO na volební období 2013-2018 (schváleno dne 6.6.2013 2. sjezdem OS ECHO) Odborový svaz ECHO (dále jen svaz) je svobodné, demokratické, otevřené a na principech

Více

PROGRAM ČESKOMORAVSKÉHO ODBOROVÉHO SVAZU CIVILNÍCHZAMĚSTNANCŮ ARMÁDY NA OBDOBÍ 2013-2016

PROGRAM ČESKOMORAVSKÉHO ODBOROVÉHO SVAZU CIVILNÍCHZAMĚSTNANCŮ ARMÁDY NA OBDOBÍ 2013-2016 PROGRAM ČESKOMORAVSKÉHO ODBOROVÉHO SVAZU CIVILNÍCHZAMĚSTNANCŮ ARMÁDY NA OBDOBÍ 2013-2016 l. Oblast pracovněprávní a zaměstnanosti 1.1 V součinnosti s ostatními odborovými svazy průběžně prosazovat v tripartitních

Více

Stanovy OSPEA. I. Základní ustanovení. Článek 1

Stanovy OSPEA. I. Základní ustanovení. Článek 1 Stanovy OSPEA I. Základní ustanovení Článek 1 1.1. Název sdružení: OSPEA. 1.2. Název sdružení je zkratka Odborového sdružení pracovníků elektrických drah a autobusové dopravy. 1.3. OSPEA je odborová organizace

Více

IV. PRACOVNÍ POMĚR Vznik pracovního poměru Obsah

IV. PRACOVNÍ POMĚR Vznik pracovního poměru Obsah IV. PRACOVNÍ POMĚR Vznik pracovního poměru Obsah 1 Cíle... 2 2 Pracovní poměr... 2 2.1 Výklad problematiky... 2 2.1.1 Pracovní poměr založený pracovní smlouvou... 2 2.1.2 Doba trvání pracovního poměru

Více

PROGRAM ODBOROVÉHO SVAZU DOPRAVY na léta 2011 2016

PROGRAM ODBOROVÉHO SVAZU DOPRAVY na léta 2011 2016 PROGRAM ODBOROVÉHO SVAZU DOPRAVY na léta 2011 2016 Program Odborového svazu dopravy (dále jen OSD) na léta 2011 2016 navazuje na činnost OSD v minulých letech. OSD hájí a prosazuje spravedlivé, důstojné

Více

ETICKÝ KODEX Asociace poskytovatelů personálních služeb

ETICKÝ KODEX Asociace poskytovatelů personálních služeb Asociace poskytovatelů personálních služeb usilujíc o vytvoření zdravého a stabilního trhu pracovních sil s ohledem na práva a při respektování oprávněných zájmů jednotlivců i podnikajících subjektů, zejména

Více

SDRUŽENÍ AZYLOVÝCH DOMŮ V ČR, o. s.

SDRUŽENÍ AZYLOVÝCH DOMŮ V ČR, o. s. SDRUŽENÍ AZYLOVÝCH DOMŮ V ČR, o. s. STANOVY SDRUŽENÍ AZYLOVÝCH DOMŮ V ČR, o. s. STANOVY OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ dle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů ve znění pozdějších předpisů I. Základní ustanovení

Více

MZDOVÁ ÚČTÁRNA AKTUÁLNĚ Práva a povinnosti zaměstnanců a zaměstnavatelů

MZDOVÁ ÚČTÁRNA AKTUÁLNĚ Práva a povinnosti zaměstnanců a zaměstnavatelů MZDOVÁ ÚČTÁRNA AKTUÁLNĚ str. 1 Povinnosti zaměstnavatelů Zabezpečení hlavních zásad pracovněprávních vztahů Z rozsáhlých povinností zaměstnavatele je třeba na prvním místě zmínit povinnost zabezpečit dodržování

Více

OBSAH. Úvod... 17 Seznam zkratek... 18

OBSAH. Úvod... 17 Seznam zkratek... 18 Úvod..................................................... 17 Seznam zkratek........................................... 18 I. Přehled právních předpisů pro vedení personální agendy... 19 1. Obecné...........................................

Více

Zákoník práce od 1.1.2012

Zákoník práce od 1.1.2012 Zákoník práce od 1.1.2012 Základní zásady pracovněprávních vztahů 2011 2012 13 (2): Zaměstnavatel a) nesmí přenášet riziko z výkonu závislé práce na zaměstnance, b) musí zajistit rovné zacházení se zaměstnanci

Více

8. Výkon činnosti dítěte................................

8. Výkon činnosti dítěte................................ Obsah Úvod.................................................... 17 Seznam zkratek.......................................... 18 I II Přehled právních předpisů pro vedení personální agendy..............................................

Více

Úmluva Mezinárodní organisace práce č. 87 o svobodě sdružování a ochraně práva odborově se organizovat

Úmluva Mezinárodní organisace práce č. 87 o svobodě sdružování a ochraně práva odborově se organizovat Úmluva Mezinárodní organisace práce č. 87 o svobodě sdružování a ochraně práva odborově se organizovat Generální konference Mezinárodní organizace práce, která byla svolána Správní radou Mezinárodního

Více

MANUÁL PRACOVNÍHO PRÁVA VE ŠKOLSTVÍ

MANUÁL PRACOVNÍHO PRÁVA VE ŠKOLSTVÍ MANUÁL PRACOVNÍHO PRÁVA VE ŠKOLSTVÍ Zpracováno v rámci projektu Posilování bipartitního dialogu v odvìtvích Konfederace zamìstnavatelských a podnikatelských svazù ÈR ve spoluprácii s Èeskomoravskou konfederací

Více

Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením

Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením Mgr. Stanislava Makovcová Základní informace Úmluva o právech osob se zdravotním postižením a její Opční protokol byla přijata Valným shromážděním OSN

Více

ODBOROVÉ SDRUŽENÍ ŽELEZNIČÁŘŮ - ÚSTŘEDÍ Dům Bohemika, Na Břehu 579/3, 190 00 Praha 9 e-mail: oszusteso@osz.org www.osz.org

ODBOROVÉ SDRUŽENÍ ŽELEZNIČÁŘŮ - ÚSTŘEDÍ Dům Bohemika, Na Břehu 579/3, 190 00 Praha 9 e-mail: oszusteso@osz.org www.osz.org ODBOROVÉ SDRUŽENÍ ŽELEZNIČÁŘŮ - ÚSTŘEDÍ Dům Bohemika, Na Břehu 579/3, 190 00 Praha 9 e-mail: oszusteso@osz.org www.osz.org Podnikový výbor OSŽ při ČD, a.s. Váš dopis značky / ze dne Naše značka Vyřizuje

Více

Č. 10. N á l e z. Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky (pléna) ze dne 17. září 1992 sp. zn. Pl. ÚS 72/92

Č. 10. N á l e z. Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky (pléna) ze dne 17. září 1992 sp. zn. Pl. ÚS 72/92 Č. 10 Ze skutečnosti, že zákonem na nějž odkazuje 242 zák. práce ( zák. č. 65/ 65 Sb. ) ve znění zák. 231/92 Sb., kterým se mění a doplňuje zákoník práce a zákon o zaměstnanosti může být i zákon národní

Více

newsletter NOVELA ZÁKONÍKU PRÁCE

newsletter NOVELA ZÁKONÍKU PRÁCE NOVELA ZÁKONÍKU PRÁCE Dne 9. 9. 2011 byla Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky schválena významná novela zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen zákoník práce ). Ačkoli bude o novele

Více

S T A N O V Y. Obecná ustanovení. 2 Poslání a cíle

S T A N O V Y. Obecná ustanovení. 2 Poslání a cíle Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně Česká společnost hyperbarické a letecké medicíny S T A N O V Y 1 Obecná ustanovení 1. Česká společnost hyperbarické a letecké medicíny ( dále jen ČSHLM

Více

Statut. Okresní hospodářské komory Olomouc. Část první Základní ustanovení

Statut. Okresní hospodářské komory Olomouc. Část první Základní ustanovení Statut Okresní hospodářské komory Olomouc Část první Základní ustanovení čl. 1 1. Okresní hospodářská komora Olomouc (dále jen Komora) je ustavena na základě zákona č. 301/1992 Sb. v platném znění o Hospodářské

Více

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx ČESKÁ SPOLEČNOST PRO NEDESTRUKTIVNÍ TESTOVÁNÍ, zapsaný spolek STANOVY

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx ČESKÁ SPOLEČNOST PRO NEDESTRUKTIVNÍ TESTOVÁNÍ, zapsaný spolek STANOVY Vážení členové ČNDT, v návaznosti na nový občanský zákoník je nezbytné provést úpravu stanov České společnosti pro NDT. Vedení ČNDT připravilo návrh těchto stanov, který byl projednán na schůzi výboru

Více

Legislativní rada vlády Č. j.: 359/11 V Praze dne 11. května 2011 Výtisk č.: S t a n o v i s k o

Legislativní rada vlády Č. j.: 359/11 V Praze dne 11. května 2011 Výtisk č.: S t a n o v i s k o Legislativní rada vlády Č. j.: 359/11 V Praze dne 11. května 2011 Výtisk č.: S t a n o v i s k o Legislativní rady vlády k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění

Více

Snižování administrativní zátěže podnikatelů studie současného stavu Analýza je dostupná na www.socialnidialog.cz/analyzy

Snižování administrativní zátěže podnikatelů studie současného stavu Analýza je dostupná na www.socialnidialog.cz/analyzy Snižování administrativní zátěže podnikatelů studie současného stavu Analýza je dostupná na www.socialnidialog.cz/analyzy JUDr. Jitka Hejduková Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního

Více

EVROPSKÁ ÚMLUVA O VÝKONU PRÁV DĚTÍ. (PŘEKLAD) Preambule

EVROPSKÁ ÚMLUVA O VÝKONU PRÁV DĚTÍ. (PŘEKLAD) Preambule EVROPSKÁ ÚMLUVA O VÝKONU PRÁV DĚTÍ (PŘEKLAD) Preambule Členské státy Rady Evropy a další státy, podepsané níže, majíce za to, že cílem Rady Evropy je dosáhnout větší jednoty jejích členů; majíce na zřeteli

Více

Stanovy Spolku přátel Třeboně

Stanovy Spolku přátel Třeboně Stanovy Spolku přátel Třeboně strana 1 Stanovy Spolku přátel Třeboně Článek 1. Název a sídlo 1. Název občanského sdružení je: Spolek přátel Třeboně ( dále jen Spolek ) 2. Sídlem Spolku přátel Třeboně je:

Více

SROVNÁNÍ SMĚRNICE 94/45 A NOVÉ SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A EVROPSKÉ RADY O ZŘÍZENÍ EVROPSKÝCH RAD ZAMĚSTNANCŮ (16.

SROVNÁNÍ SMĚRNICE 94/45 A NOVÉ SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A EVROPSKÉ RADY O ZŘÍZENÍ EVROPSKÝCH RAD ZAMĚSTNANCŮ (16. SROVNÁNÍ SMĚRNICE 94/45 A NOVÉ SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A EVROPSKÉ RADY O ZŘÍZENÍ EVROPSKÝCH RAD ZAMĚSTNANCŮ (16. prosince 2008) SMĚRNICE 94/45 ZÁKONNÁ USTANOVENÍ KOMENTÁŘ ČLÁNEK 1 1. Cílem této

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Číslo projektu Označení materiálu Název školy Autor Tematická oblast Ročník Anotace Metodický pokyn Zhotoveno CZ.1.07/1.5.00/34.0061 VY_32_INOVACE_F.3.16 Integrovaná střední škola

Více

STANOVY Občanského sdružení CESTA se sídlem v Náchodě. Preambule. Č1. 1. Název a sídlo sdružení

STANOVY Občanského sdružení CESTA se sídlem v Náchodě. Preambule. Č1. 1. Název a sídlo sdružení STANOVY Občanského sdružení CESTA se sídlem v Náchodě Preambule Na setkání občanů - rodičů dětí s kombinovanými vadami - dne 15. 12. 1993 byl přijat návrh založit občanské sdružení Cesta - organizaci se

Více

Stanovy Občanského sdružení bubakov.net (dále jen sdružení )

Stanovy Občanského sdružení bubakov.net (dále jen sdružení ) Stanovy Občanského sdružení bubakov.net (dále jen sdružení ) Článek 1 Název sdružení 1. Název sdružení zní: Občanské sdružení bubakov.net 2. Sídlo sdružení je: Obětí okupace 510, 271 01 Nové Strašecí.

Více

vydávám Dr. Ing. Jaromír Drábek ministr práce a sociálních věcí V Praze dne 18. března 2011 Č. j.:2011/15663-711

vydávám Dr. Ing. Jaromír Drábek ministr práce a sociálních věcí V Praze dne 18. března 2011 Č. j.:2011/15663-711 Dr. Ing. Jaromír Drábek ministr práce a sociálních věcí V Praze dne 18. března 2011 Č. j.:2011/15663-711 Podle ustanovení 3a odst. 4 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení,

Více

ZÁKONÍK PRÁCE 1 29 ČÁST PRVNÍ VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ... 1

ZÁKONÍK PRÁCE 1 29 ČÁST PRVNÍ VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ... 1 OBSAH Autoři komentáře............................................................ XIII Seznam použitých zkratek................................................... XIV Seznam právních předpisů citovaných

Více

Stanovy Unie studentu Vysoke s koly ekonomicke v Praze, z.s.

Stanovy Unie studentu Vysoke s koly ekonomicke v Praze, z.s. Stanovy Unie studentu Vysoke s koly ekonomicke v Praze, z.s. Článek 1 Název a sídlo 1. Název: Unie studentů Vysoké školy ekonomické v Praze, z.s. (dále jen Unie ) 2. Sídlo: náměstí Winstona Churchilla

Více

STANOVY ASOCIACE NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Preambule

STANOVY ASOCIACE NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Preambule STANOVY ASOCIACE NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ V ČESKÉ REPUBLICE Preambule Asociace NNO ČR (dále jen Asociace) vzniká jako zájmové sdružení právnických osob z potřeby prosazovat společné zájmy všech

Více

PŘEHLED PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ ES V OBLASTI SOCIÁLNÍ POLITIKY A ZAMĚSTNANOSTI

PŘEHLED PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ ES V OBLASTI SOCIÁLNÍ POLITIKY A ZAMĚSTNANOSTI PŘEHLED PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ ES V OBLASTI SOCIÁLNÍ POLITIKY A ZAMĚSTNANOSTI 1) Pohyb pracujících a sociální ochrana Nařízení Rady (EHS) č. 1612/68 o volném pohybu pracovníků v rámci Společenství ve znění

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

KLUB PŘÁTEL ŠKOLY ZŠ TIŠNOV, spolek. Stanovy spolku

KLUB PŘÁTEL ŠKOLY ZŠ TIŠNOV, spolek. Stanovy spolku KLUB PŘÁTEL ŠKOLY ZŠ TIŠNOV, spolek Stanovy spolku Čl. I. Úvodní ustanovení 1) Klub přátel školy ZŠ Tišnov, spolek (dále jen spolek ) je nezávislým a samosprávným svazkem fyzických osob, zejména rodičů

Více

ČL. I. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

ČL. I. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ ČL. I. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ 1. Tělovýchovná jednota Turnov, o.s. (dále jen TJ ) je sdružením fyzických a právnických osob založeným podle zákona č.83/1990 Sb. o sdružování občanů. 2. Sídlem TJ je Skálova

Více

MEMORANDUM O SPOLUPRÁCI MEZI MINISTERSTVEM SOCIÁLNÍCH VĚCÍ A ZAMĚSTNANOSTI NIZOZEMSKÉHO KRÁLOVSTVÍ A MINISTERSTVEM PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČESKÉ

MEMORANDUM O SPOLUPRÁCI MEZI MINISTERSTVEM SOCIÁLNÍCH VĚCÍ A ZAMĚSTNANOSTI NIZOZEMSKÉHO KRÁLOVSTVÍ A MINISTERSTVEM PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČESKÉ MEMORANDUM O SPOLUPRÁCI MEZI MINISTERSTVEM SOCIÁLNÍCH VĚCÍ A ZAMĚSTNANOSTI NIZOZEMSKÉHO KRÁLOVSTVÍ A MINISTERSTVEM PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČESKÉ REPUBLIKY O VÝMĚNĚ ÚDAJŮ A PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCI PŘI POTÍRÁNÍ

Více

ZÁKLADNÍ LISTINY SVMS

ZÁKLADNÍ LISTINY SVMS ZÁKLADNÍ LISTINY SVMS STANOVY SVAZU VODÁKŮ MORAVY A SLEZSKA HLAVA 1 ÚVODNÍ USTANOVENÍ Svaz vodáků Moravy a Slezska (dále jen SVMS) je dobrovolným sdružením samostatných klubů. Vzniká ve smyslu zákona o

Více

PRÁVO ZAMĚSTNANCŮ NA INFORMACE, KONZULTACE A ÚČAST

PRÁVO ZAMĚSTNANCŮ NA INFORMACE, KONZULTACE A ÚČAST PRÁVO ZAMĚSTNANCŮ NA INFORMACE, KONZULTACE A ÚČAST V oblasti práva zaměstnanců na informace a konzultace doplňuje Evropská unie ve svých činnostech členské státy tím, že přijímá opatření, s cílem podporovat

Více

Stanovy zapsaného spolku Hortensia IČ 270 25 951

Stanovy zapsaného spolku Hortensia IČ 270 25 951 Stanovy zapsaného spolku Hortensia IČ 270 25 951 Článek 1 Název a sídlo 1. Název zapsaného spolku je: Hortensia, z. s. (dále jen spolek) 2. Sídlem spolku Hortensia je: Panská 174/7, 370 01 České Budějovice

Více

Zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů

Zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů Zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů (Parlament České republiky schválil zákon dne 10. července 2001, vyhlášen byl ve Sbírce zákonů dne 2. srpna

Více

STANOVY. spolku. Calla - Sdružení pro záchranu prostředí, z. s.

STANOVY. spolku. Calla - Sdružení pro záchranu prostředí, z. s. STANOVY spolku Calla - Sdružení pro záchranu prostředí, z. s. čl. 1 Název a sídlo Calla - Sdružení pro záchranu prostředí, z. s. (dále jen spolek ) má své sídlo v Českých Budějovicích. Při své činnosti

Více

S T A N O V Y. I. Základní ustanovení

S T A N O V Y. I. Základní ustanovení S T A N O V Y tělovýchovné jednoty TJ Slavoj Český Brod, o.s. I. Základní ustanovení 1. TJ Slavoj Český Brod, o.s. (dále jen TJ) je dobrovolným sdružením fyzických a právnických osob organizovaných v organizačních

Více

Personalistka. Dvanáctero správného vedení personální agendy. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Personalistka. Dvanáctero správného vedení personální agendy. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Personalistka Dvanáctero správného vedení personální agendy Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz ALENA CHLÁDKOVÁ PETR BUKOVJAN Personalistka Dvanáctero správného vedení personální agendy

Více

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VII. volební období 136/0

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VII. volební období 136/0 PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA VII. volební období 136/0 Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Doplňková smlouva pozměňující Smlouvu

Více

Problémy mezinárodní politiky

Problémy mezinárodní politiky Problémy mezinárodní politiky Zahraniční politika jedna z klíčových oblastí působení státu zabezpečuje vztahy s jinými státy, společenstvími států a s mezinárodními organizacemi Cíle zahraniční politiky

Více

Právní aspekty práce z domova. Třebíč 18.6.2013. JUDr. Jana Seemanová

Právní aspekty práce z domova. Třebíč 18.6.2013. JUDr. Jana Seemanová Právní aspekty práce z domova Třebíč 18.6.2013 JUDr. Jana Seemanová JUDr. Jana Seemanová Kontakt dlouhodobě se věnuje poradenské, lektorské a publikační činnosti v oblasti pracovního práva a práva sociálního

Více

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2002/14/ES. ze dne 11. března 2002,

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2002/14/ES. ze dne 11. března 2002, SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2002/14/ES ze dne 11. března 2002, kterou se stanoví obecný rámec pro informování zaměstnanců a projednávání se zaměstnanci v Evropském společenství EVROPSKÝ PARLAMENT

Více

Přijímání pracovníků

Přijímání pracovníků Přijímání pracovníků Postup Zahrnuje řadu procedur pro vybrání uchazeče (pokud ZC přijetí akceptuje) Hlavní je sepsání pracovní smlouvy (případně jiného dokumentu upravujícího PP vztah) + dodatek k pracovní

Více

Sdružení VIA. Stanovy

Sdružení VIA. Stanovy Sdružení VIA Stanovy I. Název, poslání a sídlo sdružení 1. Sdružení VIA dále jako sdružení je občanským sdružením, hlásícím se svým programem k činnosti Nadace VIA. Sdružení je nezisková, nepolitická a

Více

KOLEKTIVNÍ SMLOUVA. na rok 2011. uzavřená mezi

KOLEKTIVNÍ SMLOUVA. na rok 2011. uzavřená mezi Čj. 148 717/2010-601 KOLEKTIVNÍ SMLOUVA na rok 2011 uzavřená mezi Českou odborovou organizací pracovníků státní správy telekomunikací (ČOT), zastoupenou Márií Šagalovou, předsedkyní závodního výboru, Severomoravskou

Více

Článek 1. Název, sídlo, povaha a obvod působnosti

Článek 1. Název, sídlo, povaha a obvod působnosti Článek 1 Název, sídlo, povaha a obvod působnosti 1. Název občanského sdružení : Sportovní klub OTAVA Katovice o.s. (dále jen sdružení). 2. Sídlo sdružení : Katovice, U hřiště 326, PSČ 387 11. 3. Sdružení

Více

145/1988 Sb. VYHLÁŠKA. ministra zahraničních věcí

145/1988 Sb. VYHLÁŠKA. ministra zahraničních věcí 145/1988 Sb. VYHLÁŠKA ministra zahraničních věcí ze dne 18. srpna 1988 o Úmluvě o závodních zdravotních službách (č. 161) Dne 26. června 1985 byla na 71. zasedání generální konference Mezinárodní organizace

Více

Stanovy Mladí lidovci, z. s.

Stanovy Mladí lidovci, z. s. Stanovy Mladí lidovci, z. s. Čl. 1 Základní ustanovení 1. Mladí lidovci, z. s. jsou spolkem řádně zapsaným ve spolkovém rejstříku v souladu se zákonem č. 304/2013 Sb. 2. Úplný název spolku je Mladí lidovci,

Více

Nová pravidla pro Evropské rady zaměstnanců. Náhled do směrnice 2009/38/ES

Nová pravidla pro Evropské rady zaměstnanců. Náhled do směrnice 2009/38/ES Nová pravidla pro Evropské rady zaměstnanců Náhled do směrnice 2009/38/ES K čemu slouží evropské rady zaměstnanců? Evropské rady zaměstnanců (ERZ) jsou orgány, které zastupují evropské zaměstnance určitého

Více

ÚVODEM ANEB JAK POUŽÍVAT TUTO PŘÍRUČKU...10 I. PRÁVNÍ ÚKONY...17 II. SMLOUVY, DOHODY A DALŠÍ UJEDNÁNÍ...27

ÚVODEM ANEB JAK POUŽÍVAT TUTO PŘÍRUČKU...10 I. PRÁVNÍ ÚKONY...17 II. SMLOUVY, DOHODY A DALŠÍ UJEDNÁNÍ...27 Obsah ÚVODEM ANEB JAK POUŽÍVAT TUTO PŘÍRUČKU...10 I. PRÁVNÍ ÚKONY...17 1. Právní úkony a právní skutečnosti...17 1.1 Znaky právních úkonů...18 1.2 Písemné a ústní právní úkony...20 1.3 Kdy je právní úkon

Více

K O L E K T I V N Í S M L O U V A

K O L E K T I V N Í S M L O U V A VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ Fakulta informačních technologií K O L E K T I V N Í S M L O U V A na rok 2014 Kolektivní smlouva na rok 2014, uzavřená v souladu se zákoníkem práce č. 262/2006 Sb. a zákonem

Více

Nový zákoník práce v ČR

Nový zákoník práce v ČR Nový zákoník práce v ČR 14. března 2007 Martin Vacek advokát PETERKA & PARTNERS v.o.s. Obsah I. Koncepce a hlavní principy nového zákoníku práce II. III. Budoucnost současné právní úpravy Stručný přehled

Více

Pracovní rehabilitace

Pracovní rehabilitace Novela zákona o zaměstnanosti, přijatá zákonem č. 375/2011 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zdravotních službách, zákona o specifických zdravotních službách a zákona

Více

Úřad, u kterého je potřeba Místně příslušný úřad práce.

Úřad, u kterého je potřeba Místně příslušný úřad práce. ČR Notifikační povinnost Právnická nebo fyzická osoba, ke které jsou občané EU/EHP/Švýcarska nebo cizinci vysláni k výkonu práce, musí informovat úřad práce o jejich vyslání. Cizinci navíc (až na zákonné

Více

S T A N O V Y mysliveckého sdružení o.s. Čl. 1 Základní ustanovení

S T A N O V Y mysliveckého sdružení o.s. Čl. 1 Základní ustanovení S T A N O V Y mysliveckého sdružení o.s. Název : Myslivecké sdružení Chotyně-o.s. Sídlo : Chotyně Grabštejn 10,PSČ 46334 Hrádek nad Nisou IČ : 70 93 04 57 Čl. 1 Základní ustanovení l. Myslivecké sdružení

Více

SVOL komora soukromých lesů v ČR, z. s. S T A N O V Y

SVOL komora soukromých lesů v ČR, z. s. S T A N O V Y Článek 1 Název, sídlo, obvod činnosti SVOL komora soukromých lesů v ČR, z. s. S T A N O V Y 1. Název spolku je SVOL komora soukromých lesů v ČR, z. s. (dále jen Komora SL). Komora SL je nepolitickou korporací

Více

Správní právo dálkové studium. IX. Obce obecní zřízení. A) Historický vývoj na území ČR - viz okruh VIII. územní samospráva v bodě A)

Správní právo dálkové studium. IX. Obce obecní zřízení. A) Historický vývoj na území ČR - viz okruh VIII. územní samospráva v bodě A) Správní právo dálkové studium IX. Obce obecní zřízení A) Historický vývoj na území ČR - viz okruh VIII. územní samospráva v bodě A) B) Právní základy obecního zřízení a) ústavní základy obecního zřízení

Více

STANOVY ASOCIACE PRO VODU ČR z.s.

STANOVY ASOCIACE PRO VODU ČR z.s. STANOVY ASOCIACE PRO VODU ČR z.s. 1. Název spolku: Asociace pro vodu ČR z.s. Článek I. Základní ustanovení 2. Sídlo spolku: Brno, Trnitá, Masná 189/5, PSČ 602 00 3. Identifikační číslo spolku: 44994397

Více

Stanovy Družstva fanoušků Bohemians

Stanovy Družstva fanoušků Bohemians Stanovy Družstva fanoušků Bohemians Čl. 1 Obchodní firma, sídlo a předmět činnosti družstva 1. Obchodní firma družstva je "Družstvo fanoušků Bohemians". 2. Sídlem družstva je Praha, 3. Předmětem činnosti

Více

KOLEKTIVNÍ SMLOUVA. Smluvní strany:

KOLEKTIVNÍ SMLOUVA. Smluvní strany: KOLEKTIVNÍ SMLOUVA Smluvní strany: Státní fond životního prostředí ČR se sídlem Kaplanova 1931/1, Praha 11, PSČ 148 00 IČ: 00020729 jednající Ing. Radkou Bučilovou, ředitelkou SFŽP ČR (dále jen zaměstnavatel

Více

STANOVY. Page 1 of 7. 2. Sdružení je dobrovolné, nezávislé a nepolitické, sdružuje členy na základě společného zájmu.

STANOVY. Page 1 of 7. 2. Sdružení je dobrovolné, nezávislé a nepolitické, sdružuje členy na základě společného zájmu. STANOVY RODINNÉ CENTRUM LEŤÁNEK, O.S. Čl. I. Úvodní ustanovení 1. Rodinné centrum Leťánek, o.s. (dále jen sdružení ) je právnickou osobou a vzniká dnem registrace Ministerstvem vnitra České republiky.

Více

VIII. PRACOVNÍ DOBA A DOBA ODPOČINKU

VIII. PRACOVNÍ DOBA A DOBA ODPOČINKU VIII. PRACOVNÍ DOBA A DOBA ODPOČINKU Obsah 1 Cíle... 2 2 Výklad problematiky... 2 2.1 Stanovená délka pracovní doby... 2 2.2 Zkrácená pracovní doby... 3 2.3 Kratší pracovní doba... 3 2.4 Rozvržení pracovní

Více

S T A N O V Y. Centrum mezistátních úhrad. čl. 1

S T A N O V Y. Centrum mezistátních úhrad. čl. 1 S T A N O V Y Centrum mezistátních úhrad čl. 1 Úvodní ustanovení 1) Zdravotní pojišťovny působící v České republice vytvářejí Centrum mezistátních úhrad, které plní úkoly styčného orgánu pro provádění

Více

Úplné znění Statutu Rady vlády pro nestátní neziskové organizace. Statut Rady vlády pro nestátní neziskové organizace

Úplné znění Statutu Rady vlády pro nestátní neziskové organizace. Statut Rady vlády pro nestátní neziskové organizace Úplné znění Statutu Rady vlády pro nestátní neziskové organizace Schváleno usnesením vlády ze dne 29. srpna 2012 č. 630, ve znění usnesení vlády ze dne 5. května 2014 č. 332. Statut Rady vlády pro nestátní

Více

1. ZÁKLADNÍ PRÁVNÍ POJMY

1. ZÁKLADNÍ PRÁVNÍ POJMY 9 Ubi societate, ibi ius. Kde je společnost, tam je i právo. Výrok ze starého Říma. 1.1 Právní vědomí 1.2 Právní akt 1.3 Normativní systémy 1.4 Právní řád 1.5 Právní systém 1.6 Charakteristika právních

Více

1. Jednotná právní úprava zaměstnaneckého vztahu úředníků veřejné správy

1. Jednotná právní úprava zaměstnaneckého vztahu úředníků veřejné správy III. Informace o průběhu přípravy návrhu zákona o právních poměrech a vzdělávání zaměstnanců ve veřejné správě (zákon o úřednících) a o možnostech dalšího postupu 1. Jednotná právní úprava zaměstnaneckého

Více

Asociace nestátních neziskových organizací Jihočeského kraje Stanovy Asociace NNO JČK, z.s.

Asociace nestátních neziskových organizací Jihočeského kraje Stanovy Asociace NNO JČK, z.s. Asociace nestátních neziskových organizací Jihočeského kraje Stanovy spolku Preambule Nestátní neziskové organizace významnou měrou přispívají k řešení mnoha problémů v oblastech sociální problematiky,

Více

Stanovy spolku..., z. s.

Stanovy spolku..., z. s. Úvodní komentář: Sdružování osob ve spolcích se řídí 214 až 302 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen NOZ ). Podpůrně se použije obecná úprava právnických osob obsažena v 118 až 209 NOZ. Stanovy

Více

Založte odborovou organizaci ČMOS pracovníků školství!

Založte odborovou organizaci ČMOS pracovníků školství! Máte ve škole problémy? Rozhoduje váš nadřízený bez vás? Roste napětí mezi zaměstnanci a ředitelem školy? Nemáte dostatek informací? Chcete to změnit? Založte odborovou organizaci ČMOS pracovníků školství!

Více

Pracovní právo I. Mgr. Martin KOPECKÝ

Pracovní právo I. Mgr. Martin KOPECKÝ Pracovní právo I. Mgr. Martin KOPECKÝ Zákaz diskriminace Zákon č. 189/2009 Sb. Přímá diskriminace Nepřímá diskriminace Zákoník práce Rovné zacházení se všemi zaměstnanci Důkazní břemeno částečně na zaměstnavateli

Více

Úvodní ustanovení II. Předmět smlouvy

Úvodní ustanovení II. Předmět smlouvy NÁVRH SMLOUVA O VÝKONU FUNKCE ČLENA PŘEDSTAVENSTVA AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI uzavřená ve smyslu ustanovení 59 zák. č. 90/2012 Sb. a 2430 zák. č. 89/2012 Sb. ve znění pozdějších právních předpisů (dále jen ZOK

Více

Stanovy zájmového sdružení právnických osob. Asociace nezávislých dodavatelů energií

Stanovy zájmového sdružení právnických osob. Asociace nezávislých dodavatelů energií Stanovy zájmového sdružení právnických osob Asociace nezávislých dodavatelů energií 1 Název, sídlo a právní forma zájmového sdružení 1.1 Název sdružení zní: Asociace nezávislých dodavatelů energií, dále

Více

Připravila Legislativní rada ČOV v souvislosti s přijetím nového občanského zákoníku a z něho vyplývajících změn pro občanská sdružení

Připravila Legislativní rada ČOV v souvislosti s přijetím nového občanského zákoníku a z něho vyplývajících změn pro občanská sdružení INFORMACE K NOVÉMU OBČANSKÉMU ZÁKONÍKU PRO SPORTOVNÍ ORGANIZACE OBČANSKÁ SDRUŽENÍ Připravila Legislativní rada ČOV v souvislosti s přijetím nového občanského zákoníku a z něho vyplývajících změn pro občanská

Více

5 Úvod k výzkumné části... 62 5.1 Statistické údaje... 62 5.1.1 Chí-kvadrát (Χ2) test... 62 5.1.2 Korelační analýza... 62 6 Zaměstnanci/pracovníci...

5 Úvod k výzkumné části... 62 5.1 Statistické údaje... 62 5.1.1 Chí-kvadrát (Χ2) test... 62 5.1.2 Korelační analýza... 62 6 Zaměstnanci/pracovníci... Obsah Zadání studie... 1 Úvod... 16 I. OBECNÁ ČÁST... 17 1 Charakteristika živých umění v ČR... 17 1.1 Legislativa... 17 1.2 Organizační forma... 17 1.3 Vývoj základních ukazatelů v letech 1980-2010...

Více

Stanovy MAS Krajina srdce

Stanovy MAS Krajina srdce Stanovy MAS Krajina srdce Úvodní ustanovení Čl. 1 Název a povaha spolku MAS Krajina srdce, z. s. (dále též jen spolek ) je právnickou osobou registrovanou podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

Více

Možnosti finanční pomoci ke zmírnění následků povodní (živelní pohromy)

Možnosti finanční pomoci ke zmírnění následků povodní (živelní pohromy) Možnosti finanční pomoci ke zmírnění následků povodní (živelní pohromy) Českomoravská konfederace odborových svazů se intenzívně zajímá o průběh a následky živelné pohromy, která postihla některé regiony

Více

1957 Smlouva o EHS: základ ochrany lidských práv v preambuli snaha ČS zachovávat a posílit mír, svobodu, zlepšit životní a pracovní podmínky

1957 Smlouva o EHS: základ ochrany lidských práv v preambuli snaha ČS zachovávat a posílit mír, svobodu, zlepšit životní a pracovní podmínky Monika Matysová 1957 Smlouva o EHS: základ ochrany lidských práv v preambuli snaha ČS zachovávat a posílit mír, svobodu, zlepšit životní a pracovní podmínky Odstranit diskriminaci na základě státní příslušnosti

Více

STANOVY OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ UMLAUFOVINY IČO: 22732624. I. Název a sídlo sdružení. II. Právní postavení sdružení. III. Cíle činnosti sdružení

STANOVY OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ UMLAUFOVINY IČO: 22732624. I. Název a sídlo sdružení. II. Právní postavení sdružení. III. Cíle činnosti sdružení STANOVY OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ UMLAUFOVINY IČO: 22732624 I. Název a sídlo sdružení 1. Název občanského sdružení zní: Občanské sdružení Umlaufoviny 2. Sídlem sdružení je: Kuršova 9, Brno, PSČ: 635 00 II. Právní

Více

Změny nemocenského pojištění od 1. 1. 2012 interní sdělení

Změny nemocenského pojištění od 1. 1. 2012 interní sdělení Předsedům VZO Změny nemocenského pojištění od 1. 1. 2012 interní sdělení Vážené kolegyně, vážení kolegové, posíláme stanovisko Legislativní rady Českomoravské konfederace odborových svazů k některým změnám

Více

Spolek rodičů a přátel školy Praha Kbely

Spolek rodičů a přátel školy Praha Kbely Spolek rodičů a přátel školy Praha Kbely Stanovy spolku Čl. I Název a sídlo Spolek rodičů a přátel školy Praha Kbely má sídlo v Praze 9 Kbely, na adrese Albrechtická 732, 197 00 Čl. II Účel spolku Spolek

Více

Opční protokol k Úmluvě o právech dítěte o zapojování dětí do ozbrojených konfliktů (PŘEKLAD)

Opční protokol k Úmluvě o právech dítěte o zapojování dětí do ozbrojených konfliktů (PŘEKLAD) 45/2003 Sb.m.s. SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 25. května 2000 byl v New Yorku přijat Opční protokol k Úmluvě o právech dítěte *) o zapojování dětí

Více

LEGISLATIVA KRIZOVÝCH SITUACÍ

LEGISLATIVA KRIZOVÝCH SITUACÍ LEGISLATIVA KRIZOVÝCH SITUACÍ PRÁVNÍ ASPEKTY KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ STÁTU krizová opatření v rámci krizového řízení státu provádějí zpravidla orgány státní správy krizová opatření se zpravidla realizují i prostřednictvím

Více

Důvod a způsob založení povinného subjektu

Důvod a způsob založení povinného subjektu Důvod a způsob založení povinného subjektu Výňatek ze zákona zákona č. 251/2005 Sb.: 3 (1) Úřad a inspektoráty kontrolují dodržování povinností vyplývajících z a) právních předpisů, z nichž vznikají zaměstnancům,

Více

15. července 2008 STANOVY - Taneční klub MANGO Olomouc, O.S.

15. července 2008 STANOVY - Taneční klub MANGO Olomouc, O.S. Článek 1. Základní ustanovení 1. Název sdružení: Taneční klub MANGO Olomouc, o.s. 2. Sídlo sdružení: Olomouc, Bacherova 1267/9. 3. Sdružení se nečlení na organizační jednotky-celé sdružení je místně příslušnou

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Statut Rady vlády pro konkurenceschopnost a informační společnost

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Statut Rady vlády pro konkurenceschopnost a informační společnost VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Příloha k usnesení vlády ze dne 4. prosince 2013 č. 927 Statut Rady vlády pro konkurenceschopnost a informační společnost Článek 1 Úvodní ustanovení 1. Rada vlády pro konkurenceschopnost

Více

IV. D ů v o d o v á z p r á v a Obecná část

IV. D ů v o d o v á z p r á v a Obecná část IV. D ů v o d o v á z p r á v a Obecná část Zhodnocení platného právního stavu Důchody z důchodového pojištění se zvyšují na základě ustanovení 67 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění

Více

Právo Evropské unie 2. Prezentace 1 2015

Právo Evropské unie 2. Prezentace 1 2015 Právo Evropské unie 2 Prezentace 1 2015 ES a EU Evropská společenství původně tři Společenství 1951 ESUO (fungovalo v období 1952 2002) 1957 EHS, ESAE (EHS od roku 1992 jen ES) Od vzniku ES si tato postupně

Více

ČESKÝ SVAZ POLE & ART SPORTS, z. s. STANOVY

ČESKÝ SVAZ POLE & ART SPORTS, z. s. STANOVY ČESKÝ SVAZ POLE & ART SPORTS, z. s. STANOVY 1 ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ Článek 1 Název a sídlo 1. Název: Český svaz pole & art sports, z.s. Lze používat i zkratku: ČESPAS, z.s. (dále je v textu uváděn

Více

Úplné znění. Zásad vlády pro poskytování dotací ze státního rozpočtu České republiky nestátním neziskovým organizacím ústředními orgány státní správy

Úplné znění. Zásad vlády pro poskytování dotací ze státního rozpočtu České republiky nestátním neziskovým organizacím ústředními orgány státní správy Úplné znění Zásad vlády pro poskytování dotací ze státního rozpočtu České republiky nestátním neziskovým organizacím ústředními orgány státní správy Schváleno usnesením vlády ze dne 1. února 2010 č. 92,

Více

FOKUS České Budějovice, o.s.

FOKUS České Budějovice, o.s. STANOVY FOKUS České Budějovice, o.s. Článek I. Název a sídlo sdružení 1. FOKUS České Budějovice - Sdružení pro pomoc a podporu lidem s duševním onemocněním (dále jen Sdružení) je dobrovolným a nepolitickým

Více

Výbor pro zahraniční věci

Výbor pro zahraniční věci EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro zahraniční věci 30. 4. 2013 2013/2082(INI) NÁVRH ZPRÁVY s návrhem doporučení Evropského parlamentu Radě k návrhu pokynů EU na podporu a ochranu svobody náboženského

Více

Smlouva. mezi. o sociálním zabezpečení

Smlouva. mezi. o sociálním zabezpečení Smlouva mezi v Ceskou republikou a Ruskou federací o sociálním zabezpečení J Česká republika a Ruská federace (dále jen "smluvní strany"), vedeny přáním rozvíjet spolupráci mezi oběma státy v oblasti sociálního

Více

PSÍ SPORTY ŽABKA, z.s. S T A N O V Y S P O L K U

PSÍ SPORTY ŽABKA, z.s. S T A N O V Y S P O L K U PSÍ SPORTY ŽABKA, z.s. S T A N O V Y S P O L K U Článek 1: Založení 1.1. Spolek PSÍ SPORTY ŽABKA, z.s. (dále též jako spolek ) byl založen dne 10. 5. 2014. 1.2. PSÍ SPORTY ŽABKA, z.s. je spolkem dle zákona

Více