UČEBNÍ TEXT Č. 3 ODBOROVÁ ORGANIZACE A ODBOROVÁ PRÁVA

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "UČEBNÍ TEXT Č. 3 ODBOROVÁ ORGANIZACE A ODBOROVÁ PRÁVA"

Transkript

1 UČEBNÍ TEXT Č. 3 ODBOROVÁ ORGANIZACE A ODBOROVÁ PRÁVA 1

2

3 ODBORNÝ GARANT: JUDr. Ivana Mazánková AUTOR TEXTU: JUDr. Ivana Mazánková Učební text č. 3 v rámci projektu Posilování sociálního dialogu služby pro zaměstnance, který je financován z prostředků ESF prostřednictvím programu Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR. ČESKOMORAVSKÁ KONFEDERACE ODBOROVÝCH SVAZŮ a ASOCIACE SAMOSTATNÝCH ODBORŮ Praha 2010

4 OBSAH 1. Sociální dialog Založení odborové organizace Výčet ustanovení zákoníku práce vztahujících se k působnosti odborové organizace Právní vztahy mezi zaměstnavateli a odbory Kolektivní vyjednávání a kolektivní smlouvy Ochrana členů odborových orgánů a ochrana odborových práv

5 MOTTO : NA OCHRANU SVÝCH ZÁJMŮ MÁ KAŽDÝ PRÁVO ZAKLÁDAT ODBOROVÉ ORGANIZACE A PŘISTUPOVAT K NIM ( článek 23, odst. 4 Všeobecné deklarace lidských práv ) Ú v o d e m Účelem této publikace, kterou dostáváte do rukou, je podat co nejúplnější přehled o právním postavení odborových organizací v pracovněprávních vztazích. Úlohou odborů v podmínkách naší ekonomiky je formulovat, obhajovat a prosazovat zájmy a potřeby zaměstnanců. Při plnění této funkce vstupují odborové organizace do vztahů se zaměstnavateli a jejich vedoucími zaměstnanci. Dochází přitom k řadě situací, kdy názory obou stran nejsou totožné. Hlavním smyslem celé spolupráce zaměstnavatelů a zaměstnanců by však mělo být dosažení sociálního smíru, který je jedině možný pro to, aby zaměstnanci pracovali pro svůj podnik a aby také ten jejich podnik se jim za to odměňoval. Výklad, který obsahuje tato publikace, vychází z hlavních změn v postavení odborů, které vyplynuly především z přijetí druhého zákoníku práce č. 262/2006 Sb. a z Nálezu Ústavního soudu sp.zn. Pl. ÚS 83/06. S přijetím druhého zákoníku došlo i ke změnám v zákoně o kolektivním vyjednávání (zákon č. 2/1991 Sb.). Vzhledem k tomu, že kolektivní vyjednávání je zásadním právem odborů bude předmětem této publikace též. 5

6 1. SOCIÁLNÍ DIALOG CHARAKTER SOCIÁLNÍHO DIALOGU Sociální dialog je důležitým nástrojem rozvoje průmyslových vztahů a kolektivního vyjednávání v České republice i v rámci Evropské unie a dalších nejvyspělejších zemí. Pomáhá sladit zájmy zaměstnanců a zaměstnavatelů v zájmu rozvoje podnikání a zajištění sociálního smíru. Sociální dialog představuje realizaci práva na svobodné a autonomní vyjednávání. To lze členit na dvoustranná jednání zástupců zaměstnanců a zaměstnavatelů (jedná se o kolektivní vyjednávání) a třístranná jednání sociálních partnerů a zástupců státu (tripartita). Cílem tohoto vyjednávání je tak napomoci k udržení sociálního smíru ve společnosti, důležitého pro její fungování i rozvoj, k řešení i prevenci pracovních konfliktů i hospodářských krizí, k humanizaci práce a dodržování základních lidských, občanských a politických práv a svobod, mezi nimiž zaujímají významné místo práva sociální a hospodářská. Sociálně orientovaná evropská tržní ekonomika, jíž se stala Česká republika vstupem do Evropské unie součástí, se snáze vyrovnává s hospodářskými a sociálními problémy než volný trh. Snáze se v ní uplatňují principy sociální spravedlnosti, solidarity a rovnosti a naplňují sociální a hospodářská práva (individuální i kolektivní) občanů. Sociální dialog tak svými výsledky napomáhá významně růstu životní úrovně občanů a brání sociálnímu vyloučení a chudobě ve společnosti. Sociální dialog, dvoustranná (bipartitní) a třístranná (tripartitní) jednání zástupců státu, zaměstnanců a zaměstnavatelů, je výsledkem snahy o nalezení účinného řešení pracovních konfliktů, hospodářských krizí, úsilí o humanizaci práce (tzv. decent work) a respektování sociálních a hospodářských práv jako nedílné součásti občanských a politických práv a svobod. Zákonitě se stal sociální dialog významnou a neodmyslitelnou součástí Evropského sociálního modelu. Sociální dialog v evropském pojetí zahrnuje diskuse, konzultace, vyjednávání a společné akce realizované sociálními partnery, zástupci zaměstnavatelů a zaměstnanců, a to nejen na národní úrovni, ale i na úrovni nadnárodní, zejména v podobě Evropského sociálního dialogu, jehož význam narůstá s postupující globalizací světové ekonomiky a růstu ekonomické síly nadnárodních společností. Sociální partnerství a rozvoj podnikové (odvětvové) demokracie, kterou sociální dialog představuje, je významnou perspektivou a výzvou do budoucnosti. Je proto nezbytné, jak na evropské, tak i na národní i odvětvové úrovni podporovat rozvoj sociálního dialogu, bipartitního i tripartitního, jehož se vedle sociálních partnerů účastní i představitelé veřejné moci (zástupci státu) a aktivně se účastnit sociálního dialogu, který výrazně reflektuje na potřeby zaměstnanců, týkající se zejména pracovních podmínek, mzdových podmínek, otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci apod. 6

7 Z uvedených důvodů považují proto zaměstnavatelé i zaměstnanci a jejich zástupci (odborové organizace) za užitečné podporovat další využívání a rozvoj sociálního dialogu ve všech jeho podobách. VÝZNAM A POSTAVENÍ ODBOROVÝCH ORGANIZACÍ Účelem sdružování se v odborových organizacích je především ochrana hospodářských a sociálních zájmů zaměstnanců a jejich efektivnější prosazování. Odbory jsou proto považovány za významnou a nezastupitelnou součást novodobých dějin našeho národa. Nezbytným předpokladem svobodné odborové činnosti je rovněž politická i finanční nezávislost, kterou zakotvuje i jejich program. Odborové organizace i organizace zaměstnavatelů jsou občanskými sdruženími, neboť se na ně plně vztahuje zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů. Odborovou organizaci tedy lze definovat jako občanské sdružení zaměstnanců, popřípadě i dalších osob (bývalých zaměstnanců), ustavené především k podpoře a ochraně jejich hospodářských a sociálních zájmů. V České republice v současnosti existuje rozvinutá odborová struktura. Jejími nejnižšími jednotkami jsou základní odborové organizace, které působí přímo u jednotlivých zaměstnavatelů. Odborové organizace vzhledem k tomu, že jsou občanskými sdruženími, tedy spolky jsou ve smyslu občanského zákoníku právnickými osobami a mají právní subjektivitu. Mezi základní úkoly odborových organizací patří zejména: vytváření podmínek pro uplatňování pracovních, ekonomických, mzdových, sociálních a kulturních zájmů svých členů zastupování členů při jednáních se zaměstnavatelem spolurozhodování o tvorbě a rozdělování finančních prostředků vedení kolektivního vyjednávání se zaměstnavatelem zprostředkování styku svých členů s vyššími odborovými orgány. Odborové organizace mají postavení účastníka pracovněprávních vztahů stejně jako zaměstnavatel a zaměstnanec. Mohou vstupovat do právních vztahů se zaměstnavatelem a jednat s ním jménem všech zaměstnanců a uzavírat s ním kolektivní smlouvy. Toto oprávnění se vztahuje na všechny odborové organizace bez ohledu na počet jejích členů. Odborové organizace vystupují jako představitelé všech zaměstnanců a hrají klíčovou roli při řešení zaměstnaneckých otázek, otázek souvisejících s uzavíráním kolektivní smlouvy a při výkonu kontroly nad dodržováním pracovněprávních předpisů, problematiky bezpečnosti práce apod. 7

8 V praxi mají největší význam výbory základních odborových organizací. Jsou to de facto výkonné orgány odborových organizací působících u jednotlivých zaměstnavatelů. Základním článkem odborové struktury je odborová organizace, která se velice často sdružuje v příslušném odborovém svazu na základě dobrovolnosti, podle rozhodnutí své členské základny. Odborové svazy jsou sdruženími odborových organizací. V odborových svazech se jednotlivé odborové organizace sdružují zpravidla podle profesí nebo odvětví, ve kterém působí jejich zaměstnavatel. Svazy svým členským organizacím pomáhají prosazovat jejich zájmy na vyšší úrovni a poskytují jim i poradenský a právní servis včetně pomoci při sjednávání kolektivních smluv. Odborové svazy jsou zpravidla členy některé z odborových centrál. Odborové svazy jsou vyššími odborovými orgány, nezávislými organizacemi, které ve svém zaměření naplňují představu evropského odborového modelu, formulovanému Evropskou odborovou konfederací. Za účelem zabezpečování a prosazování svých zájmů vůči státním orgánům popř. jiným subjektům, zřizují některé odborové svazy svá pracoviště i na regionální úrovni. Odborové svazy rozhodují z hlediska své právní subjektivity o svém uspořádání, struktuře, řízení a hospodaření zcela nezávisle. Některé odborové svazy se dále sdružují v odborových centrálách, které fungují jako zájmová sdružení nezávislých subjektů. V současné době je největší odborovou centrálou v České republice Českomoravská konfederace odborových svazů, která se společně s další odborovou centrálou, kterou je Asociace svobodných odborů, zúčastňuje tripartitního sociálního dialogu na národní úrovni v Radě hospodářské a sociální dohody. Třetí odborovou centrálou v České republice je Konfederace umění a kultury, ta však se nezúčastňuje sociálního dialogu na úrovni RHSD. Za stranu zaměstnavatelů se sociálního dialogu na národní úrovni v České republice zúčastňují v současné době zaměstnavatelské konfederace, jíž jsou Svaz průmyslu a dopravy ČR a Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR, které jsou rovněž zastoupeny v orgánech tripartity. Při plnění obhajoby, zájmů a potřeb zaměstnanců vstupují odborové organizace do vztahů se zaměstnavateli a jejich vedoucími zaměstnanci. Dochází přitom k řadě situací, kdy názory obou stran nejsou totožné. Hlavním smyslem celé spolupráce zaměstnavatelů a zaměstnanců by však mělo být dosažení sociálního smíru. Tím se rozumí zejména vytvoření určitého sociálně-ekonomického minima, v rámci kterého jsou (relativně) naplněny zájmy sociálních partnerů a nedochází tak k pokusům žádné ze stran tento stav po dobu jeho trvání změnit. Porušení sociálního smíru pak znamená konflikt při naplňování cílů, kterých bylo či mělo být podle představ sociálních partnerů dosaženo. Cílem a úkolem odborů je tedy snaha o dosažení a udržení sociálního smíru. 8

9 TRIPARTITA Tripartita (Rada hospodářské a sociální dohody ČR - RHSD ČR) je společným dobrovolným dohadovacím a iniciativním orgánem odborů, zaměstnavatelů a vlády České republiky. Cílem tripartity je vzájemně respektovanou formou dialogu dosáhnout shody v zásadních otázkách hospodářského a sociálního rozvoje a udržet sociální smír, jako základní předpoklad pozitivního vývoje ekonomiky i životní úrovně občanů. Tripartitní jednání mimo jiné dává vládě trvalý přehled o postojích odborových a zaměstnavatelských svazů. Sociální partneři naopak využívají možnosti prezentovat své postoje a zároveň získávat informace od svých partnerů v tripartitě. RHSD ČR je přímým nástupcem Rady sociální dohody ČSFR. Ta byla vytvořena na federální i národní úrovni v roce 1990 z iniciativy federální vlády s cílem napomáhat zachování sociálního smíru v průběhu ekonomické transformace. Návrh akceptovaly, jak odborové svazy, tak vznikající zaměstnavatelské organizace a postupně se sociálním partnerům podařilo prosadit rozšířené tripartitní jednání i na konzultace týkající se právě hospodářské a sociální politiky. V této souvislosti došlo ke změně názvu na Radu hospodářské a sociální dohody. Po rozdělení ČSFR zanikla federální rada, ale nedošlo k přerušení činnosti Rady na národní úrovni. Tripartita (RHSD ČR) tak funguje prakticky bez přerušení. Oblasti, ke kterým se tripartita vyjadřuje jsou taxativně vymezeny. Jsou to: hospodářská politika pracovněprávní vztahy kolektivní vyjednávání a zaměstnanost sociální otázky a zdravotnictví mzdy a platy veřejné služby a veřejná správa bezpečnost práce rozvoj lidských zdrojů a vzdělávání postavení České republiky v rámci Evropské unie. Tripartita tak naplňuje smysl a cíl 320 ZP, které stanoví, že návrhy zákonů a návrhy ostatních právních předpisů týkajících se důležitých zájmů pracujících, zejména hospodářských, výrobních, pracovních, mzdových, kulturních a sociálních podmínek, se projednávají s příslušnými odborovými organizacemi a příslušnými organizacemi zaměstnavatelů, tj. se sociálními partnery. 9

10 Vliv tripartity na legislativu je realizován zejména v legislativním procesu, počínaje etapou práce nad rozhodovacím materiálem, přes etapu návrhu věcného záměru zákona až po návrh paragrafovaného znění zákona. Odbory a zaměstnavatelé jsou tak podle legislativních pravidel vlády připomínkovými místy a mohou se vyjádřit ke všem připravovaným legislativním aktům v dané oblasti. K předkládaným legislativním materiálům pravidelně vznáší připomínky, které musí předkladatel řádně vypořádat. Příslušné státní orgány (zejména ministerstva) mají povinnost projednat s odborovými organizacemi otázky, které se týkají pracovních nebo životních podmínek zaměstnanců a poskytovat jim informace, které potřebují. Odborové organizace, které jednají v pracovněprávních vztazích za zaměstnance tzv. veřejné sféry (státu, příspěvkových organizací, státních fondů a územních samosprávných celků odst. 4 ZP), jsou oprávněny zejména k jednání a zaujímání stanovisek k návrhům ve věcech podmínek zaměstnávání zaměstnanců, počtu zaměstnanců a ve věcech zlepšení výkonu práce a odměňování. Toto oprávnění odborových organizací je dáno tím, že práva a povinnosti zaměstnanců státu, příspěvkových organizací, státních fondů a územních samosprávných celků jsou stanovena většinou přímo právními předpisy a z toho důvodu je možnost kolektivního vyjednávání u nich omezená. HISTORIE VÝVOJE SOCIÁLNÍHO DIALOGU Historie vzniku sociálního dialogu je spjata zejména se vznikem a rozvojem odborového hnutí. Za datum zrodu odborového hnutí v habsburské monarchii je považován 7. duben Tento den schválil rakouský parlament zákon o koaliční svobodě, na základě kterého se dosavadní dělnické spolky, zaměřené především na podpůrnou činnost transformovaly do odborových organizací, hájících všestranné a na legální bázi zájmy svých členů a ostatních zaměstnanců. Následně a ve větším měřítku se odbory na našem území začaly konstituovat v 90. letech 19. století, a to na národnostním základě a v závislosti na politických stranách. Postupně vznikaly slučováním jednotlivých spolků odborové svazy i ústředny. V období první republiky v letech dochází k dalšímu rozvoji odborového hnutí. Začínají být diskutovány zejména otázky sociálního zákonodárství a dochází k prosazování požadavků, týkajících se práva na shromažďování požadavku čtyřicetihodinového pracovního týdne, či jednotného kodexu pracovního práva. Prvorepublikový zákon č. 309/1921 Sb., proti útisku a na ochranu svobody ve shromážděních zakotvil sankce vůči těm, kdo zmaří nebo ruší shromáždění zákoně svolané, a to zabráněním nebo ztěžováním přístupu osobám oprávněným k účastenství na těchto shromážděních. Právní řád první republiky obsahoval i poměrně precizní úpravu závodního zastoupení, a to zejména v zákoně č. 330/1921 Sb., o závodních výborech, kterým došlo k vymezení úkolů závodních výborů a v zákoně č. 140/1920 Sb., o závodních a revírních radách pro hornictví, obojí ve znění 10

11 pozměňujících předpisů. Právní úprava dávala těmto zastupitelským orgánům zaměstnanců v oblasti pracovněprávních vztahů rozsáhlá oprávnění. Pravomocí těchto zastupitelských orgánů bylo hájit a povzbuzovat hospodářské, sociální a kulturní zájmy zaměstnanců v závodě, což zákon podrobně a konkrétně rozváděl, tyto zastupitelské orgány však neměly právo uzavírat hromadné pracovní smlouvy. Zesílení veřejnoprávní role odborů a jejich postavení přinesl v polovině 20. let 20. století zejména gentský systém, přinášející na odborové organizace zodpovědnost za vyplácení podpor v nezaměstnanosti. Gentský systém měl charakter dobrovolného pojištění zaměstnanců se státními příspěvky do fondů, vytvářených odborovými organizacemi. Tím se mělo značně ulevit státnímu rozpočtu a převést odpovědnost na odbory. Právní postavení odborových organizací bylo též posíleno ve druhé polovině 30. let, a to zejména právní úpravou kolektivního pracovního práva obsaženou ve vládním nařízení č. 141/1937 Sb., o závaznosti hromadných smluv pracovních. Toto nařízení vlády stanovilo, že jednou ze stran hromadné kolektivní smlouvy jsou odbory. Tehdejší postavení odborů bylo však dosud nejednotné a různého zaměření. Konec první republiky postihl i odborové hnutí a ukončil období odborové plurality. Za války působily na území Protektorátu Čechy a Morava dvě nově vytvořené odborové organizace, větší Národní odborová ústředna zaměstnanecká a menší Ústředí veřejných zaměstnanců, které postupně pohltily všechny dosud existující odborové spolky, svazy i ústředny. Národní odborová ústředna zaměstnanecká se pak za války podílela na kontrole dělnictva a podporovala jeho pracovní úsilí, ale zapojila se také do protiněmeckého odboje. Jako právní nástupce dosavadních odborových organizací se stala ihned po konci II. světové války Ústřední rada odborů (ÚRO). Její postavení bylo právně vyjádřeno výnosem Ministerstva vnitra z 19. května Košický vládní program z roku 1945 již počítá s odbory jako právoplatnými zástupci zaměstnanců a upřednostňuje je před soukromými podnikateli i před veřejnými úřady ve všech otázkách mzdové, pracovní a sociální politiky. Právně byl tento postulát zajištěn dekretem prezidenta republiky č. 104/1945 Sb., o závodních a podnikových radách a zákonem č. 144/1946 Sb., o jednotné odborové organizaci. Revoluční odborové hnutí tak mělo nejenom tradiční práva odborová, ale získalo i plné oprávnění zástupce zaměstnanců v jednotlivých podnicích. Podle zákona č. 144/1946 Sb., se pro odbory používá již obvyklý název Revoluční odborové hnutí (ROH), přičemž ÚRO je přitom považováno za jeho právního předchůdce. Podle tohoto zákona přechází tak veškerý majetek předchozích odborových organizací na ROH. Ústava 9. května z roku 1948 navíc zaručila odborům širokou účast na kontrole hospodářství a při řízení všech otázek týkajících se zájmů pracujícího lidu, jmenovitě řízení státní mzdové politiky. Činnost vrcholných odborových orgánů i základních odborových organizací se po roce 1948 stávala stále více formálnější a odbory ztrácely v důsledku centrálního řízení společnosti svůj přirozený prostor pro kolektivní vyjednávání. Aparát ROH, krajské a okresní rady a vedení svazů se v důsledku tohoto vývoje 11

12 stále více zaměřovalo zejména na řízení vlastní členské základny, kulturní, zájmovou a společenskou činnost a ideologické působení. Hlavní změny v postavení odborů přinesla legislativa až po revoluci v roce Dřívější jednotná odborová organizace Revoluční odborové hnuté (ROH) měla velké monopolní postavení zakotvené v řadě právních předpisů. Existence ROH byla fakticky i právně ukončena Usnesením mimořádného všeodborového sjezdu ze dne , který schválil princip nástupnictví vznikajících nových odborových organizací, včetně přechodu oprávnění, daných dosavadnímu ROH a jeho orgánům právními předpisy. Tento stav se ale musel řešit i legislativně, tj. zákonem. Tím se stal zákon č. 120/1990 Sb., kterým se upravují některé vztahy mezi odborovými organizacemi a zaměstnavateli (tzv. zákon o pluralitě odborů). V jeho 1 se stanoví, že v případech, kdy právní předpisy zakládají oprávnění ROH, se tato oprávnění vztahují na odborové organizace a orgány vytvořené na základě svobodného odborového sdružování. To bylo důležité např. v případě vyhlášky č. 172/1973 Sb., o uvolňování pracovníků ze zaměstnání k výkonu funkce v Revolučním odborovém hnutí. Tato vyhláška, byť uváděla název orgánů ROH, platila až do nabytí účinnosti druhé zákoníku práce, který ji zrušil až v roce Dalším hlavním úkolem zákona č. 120/1990 Sb., bylo provést tzv. odstátnění odborů zrušením zejména jejich práva spolurozhodovat o vydávání obecně závazných právních předpisů, zrušením pravomocí odborových orgánů ve věcech nemocenského pojištění, zrušením rozhodovací pravomoci odborů v pracovněprávních sporech apod. V oblasti pracovněprávní byl celý tento proces přeměny odborů završen přijetím novely zákoníku práce č. 3/1991 Sb., a to s účinností od Tato novela přinesla dalekosáhlé změny v postavení odborových organizací. Došlo zejména ke zrušení zákona č. 37/1959 Sb., o postavení závodních výborů základních organizací, který byl do té doby de facto součástí zákoníku práce a v souvislosti s jeho zrušením i ke zrušení řady práv odborů obsažených do té doby v zákoníku práce. Jednalo se např. o předchozí souhlas příslušného odborového orgánu se skončením pracovního poměru zaměstnance, s převedením zaměstnance na jinou práci nebo s jeho přeložením do jiného místa výkonu práce apod. Přesný výčet všech těchto změn by byl nad rámec naší publikace a zajisté pro pochopení současného postavení odborů v naší společnosti není až tak důležitý. Záměrem autorky bylo pouze nastínit zásadní důvody a provedené změny. Přes tyto, dá se říci negativní změny v postavení odborů, přinesl však i zákon č. 3/1991 Sb., kterým se novelizoval ZP řadu významných práv na podporu odborů, a to zejména v oblasti kolektivního vyjednávání. Spolu se zákonem č. 3/1991 Sb. nabýval totiž k datu účinnosti i zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání. Velice významně bylo oběma zmiňovanými zákony posíleno právo odborů kolektivně vyjednávat. Zákon o kolektivním vyjednávání přinesl do našeho právního řádu nové, moderní pojetí kolektivních smluv a dal základ kolektivnímu vyjednávání mezi zaměstnavateli a zaměstnanci na úrovni běžné v zemích Evropského společenství. 12

13 Další změnou v postavení odborů přinesla velká novelizace starého zákoníku práce provedená zákonem č. 74/1994 Sb. s účinností od Ta prováděla řadu změn ve prospěch i v neprospěch odborů. Lze ale na ní dobře sledovat záměr zákonodárce daný již v roce 1991, maximálně upřednostnit kolektivní vyjednávání jako do budoucna hlavní cestu dialogu zaměstnavatelů se zaměstnanci. Tato novela se ale důsledně držela zásady obsažené v 20 odst. 2 starého ZP. Podle tohoto ustanovení platilo, že v kolektivních smlouvách lze upravovat mzdové a ostatní pracovněprávní nároky v rámci daném pracovněprávními předpisy a pouze pokud to ZP výslovně stanoví, lze v kolektivních smlouvách zvyšovat nebo rozšiřovat pracovněprávní nároky zaměstnanců. Tento princip se však vztahoval na zaměstnavatele, kteří provozují podnikatelskou činnost, nebylo-li výslovně stanoveno jinak. V praxi to znamenalo, že v ustanoveních, kde tato novela ZP dávala prostor pro kolektivní vyjednávání (zejména u pracovního volna při překážkách v práci) docházelo k praktickému členění zaměstnavatelů na zaměstnavatele podnikatelské a nepodnikatelské sféry. Novela totiž stanovila výslovně např., že v kolektivních smlouvách lze zvýšit nároky zaměstnanců na pracovní volno, popřípadě náhradu mzdy nad rozsah stanovený v pracovněprávním předpisu. To však platilo pouze pro zaměstnavatele provozující podnikatelskou činnost. Pro zaměstnavatele, kteří neprovozují podnikatelskou činnost, bylo výslovně stanoveno, že mohou stanovit pouze nároky na pracovní volno bez náhrady mzdy. Poslední změnu v postavení odborů v pracovněprávních vztazích přinesla tzv. harmonizační novela starého ZP provedená zákonem č. 155/2000 Sb., s účinností od , která implementovala do našeho pracovního práva všechny směrnice Evropské unie z oblasti pracovního práva. Tato novela starého ZP byla důsledně postavena na zásadě rovného postavení všech zaměstnanců, pokud jde o jejich pracovněprávní podmínky včetně odměňování, a proto již nemohla rozlišovat ani pro účely kolektivního vyjednávání mezi zaměstnavateli, kteří provozují podnikatelskou činnost a mezi zaměstnavateli, kteří neprovozují podnikatelskou činnost. Klasický příkladem toho bylo ustanoví 60a starého ZP, které dávalo možnost zvyšovat odstupné v kolektivní smlouvě o další násobky průměrného výdělku a již nelišilo mezi zaměstnavateli, kteří provozují a kteří neprovozují podnikatelskou činnost. Klíčovým právním předpisem ve vztahu k sociálnímu dialogu je v současné době druhý ZP, tedy zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, který je konstituován na zásadě co není zakázáno je dovoleno a obsahuje v zásadě kompletní hmotnou úpravu kolektivního vyjednávání, včetně řešení plurality odborových organizací, úpravu kolektivních smluv a dalších forem sociálního dialogu. Právní úprava procesu kolektivního vyjednávání na podnikové i vyšší úrovni, problematika řešení kolektivních sporů a rozšiřování kolektivních smluv vyššího stupně je pak nadále obsažena v zákoně č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů, který byl v souvislosti s přijetím druhého zákoníku práce podstatně novelizován. 13

14 PRAMENY MEZINÁRODNÍHO PRÁVA Mezinárodní úpravy ovlivňují obsah norem vnitrostátního práva, což je především důsledkem snahy upravovat základní sociální práva a jejich záruky na širší než na národní bázi a tyto právní úpravy unifikovat. Česká právní úprava poskytuje mezinárodním smlouvám prioritu dokonce bezvýjimečnou, neboť čl. 10 Ústavy (ústavní zákon č. 1/1993 Sb.) zakotvuje, že mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je Česká republika vázána jsou součástí právního řádu. Z toho důvodu byla také řada Úmluv Mezinárodní organizace po roce 1990 zveřejněna ve Sbírce zákonů. Orientace v oblasti Úmluv Mezinárodní organizace práce (MOP) a v právu Evropských společenství je pro činnost odborů potřebná. Základním posláním MOP je formulování, přijímání a prosazování mezinárodních pracovních standardů, které jsou přijímány formou úmluv a doporučení a týkají se především svobody sdružování, politiky zaměstnanosti, pracovních podmínek, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, sociálního zabezpečení a dalších otázek. Všechny úmluvy, protokoly a doporučení přijaté na Mezinárodní konference práce jsou rozesílány všem členským státům, které jsou podle Ústavy MOP povinny předložit úmluvu svým příslušným orgánům, zpravidla zákonodárným sborům a tyto jsou povinny ve stanovené lhůtě (většinou roční) rozhodnout o její ratifikaci. Je-li úmluva ratifikována, zasílá se ratifikační listina členského státu generálnímu řediteli k zaregistrování. Pokud členský stát úmluvu neratifikuje, podá Správní radě informaci o důvodech, pro které ji neratifikuje a také o stavu vnitrostátního zákonodárství v oblasti upravené úmluvou nebo doporučením. Od roku 1919 přijala MOP celkem 187 úmluv. Podle článku 10 Ústavy České republiky platí, že vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je Česká republika vázána, jsou součástí právního řádu. Stanoví-li mezinárodní smlouva něco jiného než zákon, je třeba aplikovat mezinárodní smlouvu, která má vyšší stupeň právní síly. Tyto úmluvy lze z hlediska obsahového rozdělit do následujících skupin: úmluvy pojednávající o základních právech a svobodách úmluvy pojednávající o zaměstnávání úmluvy pojednávající o pracovních podmínkách úmluvy pojednávající o sociálním zabezpečení úmluvy ostatní. 14

15 Pokud jde o ostatní mezinárodní dokumenty, tak je třeba především jmenovat Všeobecnou deklaraci lidských práv, která je považována za universální chartu lidských práv, a kterou vyhlásilo 10. prosince 1948 Valné shromáždění Organizace spojených národů. Tento dokument ve svém článku 23, odstavci 4 stanoví, že každý má právo zakládat na ochranu svých zájmů s jinými odborové organizace a přistupovat k nim. Téhož roku, a to 9. července 1948, přijala Generální konference Mezinárodní organizace práce Úmluvu č. 87 o svobodě odborů a ochraně práva odborově se sdružovat. Československá republika ji ratifikovala až roce 1964 a naše Česká republika je jí samozřejmě vázána z titulu právního nástupnictví. Ve Sbírce zákonů byla publikována pod č. 489/1990 Sb. Mezinárodní organizace práce přijala dále řadu úmluv na ochranu odborových práv. Pro legislativní praxi v našich podmínkách je snad z nich nejdůležitější Úmluva č. 98 z o provádění zásad práva organizovat se a kolektivně vyjednávat, kterou je naše republika vázána od roku 1965 a jež byla publikována ve Sbírce zákonů pod č. 470/1990 Sb. Tato úmluva stanoví mimo jiné zákaz diskriminace za členství a činnost v odborech. Nepřipouští např. vázat zaměstnání na podmínku, že zaměstnanec se nestane členem některé odborové organizace nebo že zruší své členství v odborové organizaci. Dále zakazuje též propouštění zaměstnance nebo jeho jiné poškození pro jeho odborovou příslušnost nebo pro účast na odborové činnosti v mimopracovní době nebo se souhlasem zaměstnavatele i v pracovní době. Seznam úmluv ratifikovaných ČR vztahujících se k základním právům a svobodám Číslo úmluvy Název, rok přijetí Datum ratifikace Publikace ve Sbírce zákonů 11 Svoboda sdružování (zemědělství) / Nucená práce, / Svoboda sdružování a ochrana práva organizovat se, / Právo organizovat se a kolektivně vyjednávat, / Rovnost v odměňování, / Odstranění nucené práce, / Diskriminace (zaměstnání a povolání) / Zástupci pracovníků, /2001 Sb.m.s. 144 Tripartitní konsultace (mezinárodní /2001 Sb.m.s. pracovní standardy), Nejhorší formy dětské práce /2002 Sb.m.s. 15

16 Dalším významným mezinárodně právním dokumentem je Evropská sociální charta z roku 1961, která vyjmenovává všechna práva a principy v souladu s jejím cílem, tj. zachování a naplňování základních lidských práv a základních svobod. Evropská sociální charta stanoví ve vztahu k právům zaměstnanců zejména následující principy: - každý musí mít příležitost získat prostředky ke svému živobytí prací, kterou si svobodně zvolí - všichni zaměstnanci mají právo na spravedlivé pracovní podmínky - všichni zaměstnanci mají právo na bezpečné a zdravé pracovní podmínky - všichni zaměstnanci mají právo na spravedlivou odměnu, která zajistí jim a jejich rodinám slušnou životní úroveň - zaměstnané ženy v případě mateřství a ostatní zaměstnané ženy, pokud je to vhodné, mají právo na zvláštní ochranu v jejich práci - všichni zaměstnanci i zaměstnavatelé mají právo na svobodu sdružování v národních a mezinárodních organizacích k ochraně jejich hospodářských a sociálních zájmů - všichni zaměstnanci a zaměstnavatelé mají právo kolektivně vyjednávat - všichni zaměstnanci a osoby, které jsou na nich závislé, mají právo na sociální zabezpečení - každý, kdo nemá dostatečné prostředky, má právo na sociální a zdravotní pomoc - rodina, jakožto základní jednotka společnosti má právo na vhodnou sociální, právní a hospodářskou ochranu k zajištění jejího plného rozvoje - migrující zaměstnanci, kteří jsou příslušníky smluvní strany a jejich rodiny mají právo na ochranu a pomoc na území kterékoli jiné strany - každý má právo využívat služeb sociální péče - příslušníci jakékoli smluvní strany mají právo vykonávat na území kterékoli jiné smluvní strany výdělečnou činnost, a to za stejných podmínek jako státní příslušníci této smluvní strany, s výhradou omezení založených na vážných důvodech hospodářského nebo sociálního charakteru. 16

17 Smlouvou o Evropské unii byla Evropská unie konstituována jako mezinárodní organizace bez mezinárodní právní subjektivity. Evropská unie je charakterizována systémem tří pilířů. První pilíř tvoří Evropská společenství, druhý společná zahraniční a bezpečnostní politika a třetí policejní a justiční spolupráce členských států v trestních věcech. Základem Evropské unie (chrám Evropské unie) se rozumí hlava I. Smlouvy o založení Evropského společenství, která definuje cíle Evropské unie a konstatuje, na čem je Evropská unie založena. Jedná se o zásady demokracie, svobody, právního státu a respektování lidských práv a základních svobod. Zabývá se i sankcemi proti smluvní straně, která porušuje cíle a zásady, problematikou užší spolupráce některých členských států Evropského společenství a některými protokoly ke Smlouvě o Evropské unii. Pojmem právo Evropské unie (unijní právo) se pak rozumí veškeré právní normy, které zahrnují problematiku Evropské unie. Pro právo, jež se týká prvního pilíře, se vžil název komunitární právo, které je nejobsáhlejší a nejvýznamnější složkou unijního práva. Komunitární právo lze rozdělit na: - primární právo, do něhož patří zakládající smlouvy jednotlivých Evropských společenství, tj. Smlouva o založení Evropského společenství, Smlouva o založení ESUP, Smlouva o založení ESAE a protokoly k těmto smlouvám - sekundární právo, kam lze zařadit právní normy vydávané výkonnými orgány Evropských společenství a rozhodnutí soudních orgánů Evropských společenství V druhém zákoníku práce jsou zapracovány následující předpisy Evropských společenství - Směrnice Rady 91/533/EHS ze dne 14. října 1991 o povinnosti zaměstnavatele informovat zaměstnance o podmínkách pracovní smlouvy nebo pracovního poměru - Směrnice Rady 98/59ES ze dne 20. července 1998 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se hromadného propouštění - Směrnice Rady 99/70ES ze dne 28. června 1998 o rámcové dohodě o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřené mezi organizacemi UNICE,CEEP a EKOS 17

18 - Směrnice Rady 94/45/ES ze dne 22. září 1994 o zřízení evropské rady zaměstnanců nebo vytvoření postupu pro informování zaměstnanců a projednání se zaměstnanci v podnicích působících na území Společenství a skupinách podniků působících na území Společenství - Směrnice Rady 97/74 ES ze dne 15. prosince 1997, kterou se oblast působnosti směrnice 94/45/ES o zřízení evropské rady zaměstnanců nebo vytvoření postupu pro informování zaměstnanců a projednání se zaměstnanci v podnicích působících na území Společenství a skupinách podniků působících na území Společenství rozšiřuje na Spojené království Velké Británie a Severního Irska -Směrnice Rady 2006/109 ES ze dne 20. listopadu 2006, kterou se z důvodu přistoupení Bulharska a Rumunska upravuje směrnice 94/45/ES o zřízení evropské rady zaměstnanců nebo vytvoření postupu pro informování zaměstnanců a projednání se zaměstnanci v podnicích působících na území Společenství a skupinách podniků působících na území Společenství - Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/14/ES ze dne 11. března 2002, kterou se stanoví obecný rámec pro informování zaměstnanců a projednání se zaměstnanci v Evropském společenství - Čl. 13 směrnice Rady 2001/86 ES ze dne 8. října 2001, kterou se doplňuje statut evropské společnosti s ohledem na zapojení zaměstnanců 18

19 - Směrnice Rady2001/23/ES ze dne 12. března 2001 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se zachování práv zaměstnanců v případě převodů podniků, závodů, nebo částí podniků nebo závodů - Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71 ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb - Směrnice Rady 96/34/Es ze dne 3. června 1996 o rámcové dohodě o rodičovské dovolené uzavřené mezi organizacemi INICE,CEEP a EKOS - Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy pracovní doby - Směrnice Rady 94/33/ Es ze dne 22. června 1994 o ochraně mladistvých pracovníků - Směrnice Rady 91/383/EHS ze dne 25. června 1991, kterou se doplňují opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zaměstnanců v pracovním poměru na dobu určitou nebo v dočasném pracovním poměru - Směrnice Rady 89/391/ EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci - Směrnice Rady 89/656/EHS ze dne 30. listopadu 1989 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro používání osobních ochranných prostředků zaměstnanců při práci (třetí samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) 19

20 - Směrnice Rady 92/85/EHS ze dne 19. října 1992 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci těhotných zaměstnankyň a zaměstnankyň krátce po porodu nebo kojících zaměstnankyň (desátá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) - Směrnice Rady 75/117/EHS ze dne 10. února 1975 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se uplatňování zásady stejné odměny za práci pro muže a ženy - Směrnice Rady 76/207/EHS ze dne 9. února 1976 o zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy, pokud jde o přístup k zaměstnání, odbornému vzdělávání a postupu v zaměstnání a o pracovní podmínky. 20

PROGRAMOVÉ PROHLÁŠENÍ Odborového svazu ECHO na volební období 2013-2018 (schváleno dne 6.6.2013 2. sjezdem OS ECHO)

PROGRAMOVÉ PROHLÁŠENÍ Odborového svazu ECHO na volební období 2013-2018 (schváleno dne 6.6.2013 2. sjezdem OS ECHO) PROGRAMOVÉ PROHLÁŠENÍ Odborového svazu ECHO na volební období 2013-2018 (schváleno dne 6.6.2013 2. sjezdem OS ECHO) Odborový svaz ECHO (dále jen svaz) je svobodné, demokratické, otevřené a na principech

Více

SDRUŽENÍ AZYLOVÝCH DOMŮ V ČR, o. s.

SDRUŽENÍ AZYLOVÝCH DOMŮ V ČR, o. s. SDRUŽENÍ AZYLOVÝCH DOMŮ V ČR, o. s. STANOVY SDRUŽENÍ AZYLOVÝCH DOMŮ V ČR, o. s. STANOVY OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ dle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů ve znění pozdějších předpisů I. Základní ustanovení

Více

PŘEHLED PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ ES V OBLASTI SOCIÁLNÍ POLITIKY A ZAMĚSTNANOSTI

PŘEHLED PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ ES V OBLASTI SOCIÁLNÍ POLITIKY A ZAMĚSTNANOSTI PŘEHLED PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ ES V OBLASTI SOCIÁLNÍ POLITIKY A ZAMĚSTNANOSTI 1) Pohyb pracujících a sociální ochrana Nařízení Rady (EHS) č. 1612/68 o volném pohybu pracovníků v rámci Společenství ve znění

Více

Statut. Okresní hospodářské komory Olomouc. Část první Základní ustanovení

Statut. Okresní hospodářské komory Olomouc. Část první Základní ustanovení Statut Okresní hospodářské komory Olomouc Část první Základní ustanovení čl. 1 1. Okresní hospodářská komora Olomouc (dále jen Komora) je ustavena na základě zákona č. 301/1992 Sb. v platném znění o Hospodářské

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 10. října 2001 č. 1033 o zřízení Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů V l á d a I. z ř i z u j e Radu vlády pro rovné příležitosti žen

Více

PROGRAM ODBOROVÉHO SVAZU DOPRAVY na léta 2011 2016

PROGRAM ODBOROVÉHO SVAZU DOPRAVY na léta 2011 2016 PROGRAM ODBOROVÉHO SVAZU DOPRAVY na léta 2011 2016 Program Odborového svazu dopravy (dále jen OSD) na léta 2011 2016 navazuje na činnost OSD v minulých letech. OSD hájí a prosazuje spravedlivé, důstojné

Více

ZÁKONÍK PRÁCE 1 29 ČÁST PRVNÍ VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ... 1

ZÁKONÍK PRÁCE 1 29 ČÁST PRVNÍ VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ... 1 OBSAH Autoři komentáře............................................................ XIII Seznam použitých zkratek................................................... XIV Seznam právních předpisů citovaných

Více

Obsah Strana 1. Obsah

Obsah Strana 1. Obsah Strana 1 1 Pracovněprávní vztahy a jejich právní úprava 1.1 Vymezení pracovněprávních vztahů 1.2 Právní úprava pracovněprávních vztahů 1.3 Závislá práce a postih nelegální práce (tzv. švarcsystému) 1.4

Více

Nový zákoník práce v ČR

Nový zákoník práce v ČR Nový zákoník práce v ČR 14. března 2007 Martin Vacek advokát PETERKA & PARTNERS v.o.s. Obsah I. Koncepce a hlavní principy nového zákoníku práce II. III. Budoucnost současné právní úpravy Stručný přehled

Více

Personální práce s vojáky z povolání a občanskými zaměstnanci při organizační změně

Personální práce s vojáky z povolání a občanskými zaměstnanci při organizační změně PRO SLUŽEBNÍ POTŘEBU MINISTERSTVO OBRANY sekce personální Příloha č. 4 k čj. 18-61/2009/DP-7542 Výtisk č. Počet listů: 5 Personální práce s vojáky z povolání a občanskými zaměstnanci při organizační změně

Více

Legislativní rada vlády Č. j.: 359/11 V Praze dne 11. května 2011 Výtisk č.: S t a n o v i s k o

Legislativní rada vlády Č. j.: 359/11 V Praze dne 11. května 2011 Výtisk č.: S t a n o v i s k o Legislativní rada vlády Č. j.: 359/11 V Praze dne 11. května 2011 Výtisk č.: S t a n o v i s k o Legislativní rady vlády k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění

Více

MANUÁL PRACOVNÍHO PRÁVA VE ŠKOLSTVÍ

MANUÁL PRACOVNÍHO PRÁVA VE ŠKOLSTVÍ MANUÁL PRACOVNÍHO PRÁVA VE ŠKOLSTVÍ Zpracováno v rámci projektu Posilování bipartitního dialogu v odvìtvích Konfederace zamìstnavatelských a podnikatelských svazù ÈR ve spoluprácii s Èeskomoravskou konfederací

Více

Pracovní rehabilitace

Pracovní rehabilitace Novela zákona o zaměstnanosti, přijatá zákonem č. 375/2011 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zdravotních službách, zákona o specifických zdravotních službách a zákona

Více

Pracovní právo Metodický list číslo 1

Pracovní právo Metodický list číslo 1 Metodické listy pro kombinované studium předmětu Pracovní právo Metodický list číslo 1 Pracovní právo, pracovně právní vztah, pracovní poměr Tematický celek je věnován objasnění postavení pracovního práva

Více

ETICKÝ KODEX Asociace poskytovatelů personálních služeb

ETICKÝ KODEX Asociace poskytovatelů personálních služeb Asociace poskytovatelů personálních služeb usilujíc o vytvoření zdravého a stabilního trhu pracovních sil s ohledem na práva a při respektování oprávněných zájmů jednotlivců i podnikajících subjektů, zejména

Více

Č. 10. N á l e z. Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky (pléna) ze dne 17. září 1992 sp. zn. Pl. ÚS 72/92

Č. 10. N á l e z. Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky (pléna) ze dne 17. září 1992 sp. zn. Pl. ÚS 72/92 Č. 10 Ze skutečnosti, že zákonem na nějž odkazuje 242 zák. práce ( zák. č. 65/ 65 Sb. ) ve znění zák. 231/92 Sb., kterým se mění a doplňuje zákoník práce a zákon o zaměstnanosti může být i zákon národní

Více

Kamila Jordanova, BIVŠ Praha a.s. právní administrativa v podnikatelské sféře Duben 2010

Kamila Jordanova, BIVŠ Praha a.s. právní administrativa v podnikatelské sféře Duben 2010 Kamila Jordanova, BIVŠ Praha a.s. právní administrativa v podnikatelské sféře Duben 2010 AGENTURNÍ ZAMĚSTNÁVÁNÍ V ČESKÉ REPUBLICE Osnova práce: Obecná charakteristika pracovního práva Vymezení pojmu, právní

Více

ZÁKONÍK PRÁCE 1 29 ČÁST PRVNÍ VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ... 1

ZÁKONÍK PRÁCE 1 29 ČÁST PRVNÍ VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ... 1 OBSAH Autoři komentáře............................................................ XIII Seznam použitých zkratek................................................... XIV Seznam právních předpisů citovaných

Více

1.2. Provozovat činnost směřující ke zrušení vyhlášky č. 488/2006 autorského zákona.

1.2. Provozovat činnost směřující ke zrušení vyhlášky č. 488/2006 autorského zákona. STANOVY S.N.A. Preambule Název sdružení Sídlo 1. Poslání a základní cíle sdružení 2. Doba trvání sdružení 3. Členství 4. Vnitřní uspořádání 5. Hospodaření 6. Zánik a způsob majetkového vypořádání při zániku

Více

S T A T U T. Okresní hospodářské komory Karviná

S T A T U T. Okresní hospodářské komory Karviná S T A T U T Okresní hospodářské komory Karviná Část první Čl. 1 Základní ustanovení (1) Okresní komora (dále jen komora ) je ustavena na základě zákona č. 301/1992 Sb. o Hospodářské komoře ČR a Agrární

Více

Stanovy HOROLEZCI Jeseník, z. s.

Stanovy HOROLEZCI Jeseník, z. s. Stanovy HOROLEZCI Jeseník, z. s. Čl. I Základní ustanovení 1. HOROLEZCI Jeseník, z. s. (dále jen spolek ) je dobrovolné sdružení fyzických osob, které je založeno v souladu s příslušnými ustanoveními zákona

Více

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Strana 2 Sbírka zákonů č. 1 / 2012 1 ZÁKON ze dne 9. prosince 2011, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na

Více

S T A T U T Krajské hospodářské komory Moravskoslezského kraje

S T A T U T Krajské hospodářské komory Moravskoslezského kraje S T A T U T Krajské hospodářské komory Moravskoslezského kraje Část první čl. 1 Základní ustanovení (1) Krajská hospodářská komora Moravskoslezského kraje (dále jen KHK MSK) je sdružením podnikatelů přijatých

Více

Z Á S A D Y. pro činnost Regionálních poradenských center pro zaměstnance. ČMKOS a ASO

Z Á S A D Y. pro činnost Regionálních poradenských center pro zaměstnance. ČMKOS a ASO Z Á S A D Y pro činnost Regionálních poradenských center pro zaměstnance ČMKOS a ASO V Praze dne 1. 3. 2010 Z Á S A D Y pro činnost Regionálních poradenských center pro zaměstnance Kapitola I Úvodní ustanovení

Více

V Praze dne 3. května 2007 Výtisk č.: S t a n o v i s k o

V Praze dne 3. května 2007 Výtisk č.: S t a n o v i s k o Legislativní rada vlády Č. j.: 435/07 V Praze dne 3. května 2007 Výtisk č.: S t a n o v i s k o Legislativní rady vlády a) k návrhu zákona o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací

Více

* * * * KOLEKTIVNÍ SMLOUVA VYŠŠÍHO STUPNĚ. na rok 2006

* * * * KOLEKTIVNÍ SMLOUVA VYŠŠÍHO STUPNĚ. na rok 2006 Asociace textilního - oděvního - kožedělného průmyslu * * * * Odborový svaz pracovníků textilního, oděvního a kožedělného průmyslu Čech a Moravy KOLEKTIVNÍ SMLOUVA VYŠŠÍHO STUPNĚ pro odvětví textilního,

Více

PROGRAM ČESKOMORAVSKÉHO ODBOROVÉHO SVAZU CIVILNÍCHZAMĚSTNANCŮ ARMÁDY NA OBDOBÍ 2013-2016

PROGRAM ČESKOMORAVSKÉHO ODBOROVÉHO SVAZU CIVILNÍCHZAMĚSTNANCŮ ARMÁDY NA OBDOBÍ 2013-2016 PROGRAM ČESKOMORAVSKÉHO ODBOROVÉHO SVAZU CIVILNÍCHZAMĚSTNANCŮ ARMÁDY NA OBDOBÍ 2013-2016 l. Oblast pracovněprávní a zaměstnanosti 1.1 V součinnosti s ostatními odborovými svazy průběžně prosazovat v tripartitních

Více

1/2012 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ. Změna zákona o zaměstnanosti

1/2012 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ. Změna zákona o zaměstnanosti 1/2012 Sb. ZÁKON ze dne 9. prosince 2011, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Více

STANOVY. Profesního sdružení instruktorů prací ve výškách. Název sdružení : Profesní sdružení instruktorů prací ve výškách II.

STANOVY. Profesního sdružení instruktorů prací ve výškách. Název sdružení : Profesní sdružení instruktorů prací ve výškách II. STANOVY Profesního sdružení instruktorů prací ve výškách I. Název sdružení : Profesní sdružení instruktorů prací ve výškách II. 1 / 16 Sídlo sdružení a působnost : Sídlem sdružení je Praha a působí na

Více

ÚVODEM ANEB JAK POUŽÍVAT TUTO PŘÍRUČKU...10 I. PRÁVNÍ ÚKONY...17 II. SMLOUVY, DOHODY A DALŠÍ UJEDNÁNÍ...27

ÚVODEM ANEB JAK POUŽÍVAT TUTO PŘÍRUČKU...10 I. PRÁVNÍ ÚKONY...17 II. SMLOUVY, DOHODY A DALŠÍ UJEDNÁNÍ...27 Obsah ÚVODEM ANEB JAK POUŽÍVAT TUTO PŘÍRUČKU...10 I. PRÁVNÍ ÚKONY...17 1. Právní úkony a právní skutečnosti...17 1.1 Znaky právních úkonů...18 1.2 Písemné a ústní právní úkony...20 1.3 Kdy je právní úkon

Více

Zákon č. 174/1968 Sb.

Zákon č. 174/1968 Sb. Zákon č. 174/1968 Sb. PŘEDSEDA VLÁDY vyhlašuje úplné znění zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 575/1990 Sb., zákonem č. 159/1992

Více

Zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů

Zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů Zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů (Parlament České republiky schválil zákon dne 10. července 2001, vyhlášen byl ve Sbírce zákonů dne 2. srpna

Více

STANOVISKO. Legislativní rady ČMKOS. Některé změny v nemocenském pojištění od 1. ledna 2012 a jejich dopady do činnosti odborových organizací

STANOVISKO. Legislativní rady ČMKOS. Některé změny v nemocenském pojištění od 1. ledna 2012 a jejich dopady do činnosti odborových organizací STANOVISKO Legislativní rady ČMKOS Některé změny v nemocenském pojištění od 1. ledna 2012 a jejich dopady do činnosti odborových organizací A. Změna okruhu pojištěných osob Dne 1. ledna 2012 nabyl účinnosti

Více

DODATEK Č. 1 KOLEKTIVNÍ SMLOUVY. vyššího stupně na léta 2011 2012. platný pro rok 2012. mezi. Odborovým svazem ECHO

DODATEK Č. 1 KOLEKTIVNÍ SMLOUVY. vyššího stupně na léta 2011 2012. platný pro rok 2012. mezi. Odborovým svazem ECHO DODATEK Č. 1 KOLEKTIVNÍ SMLOUVY vyššího stupně na léta 2011 2012 platný pro rok 2012 mezi Odborovým svazem ECHO a Svazem chemického průmyslu České republiky Dodatek č. 1 Kolektivní smlouvy vyššího stupně

Více

Stanovy OSPEA. I. Základní ustanovení. Článek 1

Stanovy OSPEA. I. Základní ustanovení. Článek 1 Stanovy OSPEA I. Základní ustanovení Článek 1 1.1. Název sdružení: OSPEA. 1.2. Název sdružení je zkratka Odborového sdružení pracovníků elektrických drah a autobusové dopravy. 1.3. OSPEA je odborová organizace

Více

Úmluva Mezinárodní organisace práce č. 87 o svobodě sdružování a ochraně práva odborově se organizovat

Úmluva Mezinárodní organisace práce č. 87 o svobodě sdružování a ochraně práva odborově se organizovat Úmluva Mezinárodní organisace práce č. 87 o svobodě sdružování a ochraně práva odborově se organizovat Generální konference Mezinárodní organizace práce, která byla svolána Správní radou Mezinárodního

Více

v Komoře Projektových Manažerů

v Komoře Projektových Manažerů Úvodní informace pro kandidáty na členství v Komoře Projektových Manažerů 1. Účel dokumentu Obsahem tohoto dokumentu jsou základní informace o Komoře Projektových Manažerů, jejím předmětu činnosti, organizační

Více

STANOVY. DĚTI KŘIVOKLÁTSKA, z.s. 270 23 KŘIVOKLÁT 93 IČO 70847789

STANOVY. DĚTI KŘIVOKLÁTSKA, z.s. 270 23 KŘIVOKLÁT 93 IČO 70847789 STANOVY DĚTI KŘIVOKLÁTSKA, z.s. 270 23 KŘIVOKLÁT 93 IČO 70847789 1 Stanovy Děti Křivoklátska, z.s. zapsaného spolku Článek I. Základní ustanovení 1. Děti Křivoklátska, z. s. (dále jen zapsaný spolek )

Více

STANOVY OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ. Kruh přátel Severáčku

STANOVY OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ. Kruh přátel Severáčku STANOVY OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ 1. Název : Kruh přátel Severáčku Kruh přátel Severáčku Článek 1 Název a sídlo 2. Sídlo : Frýdlantská 1359/19, 460 01 Liberec Článek 2 Statut sdružení 1. Sdružení je dobrovolnou,

Více

Stanovy Spolku přátel Třeboně

Stanovy Spolku přátel Třeboně Stanovy Spolku přátel Třeboně strana 1 Stanovy Spolku přátel Třeboně Článek 1. Název a sídlo 1. Název občanského sdružení je: Spolek přátel Třeboně ( dále jen Spolek ) 2. Sídlem Spolku přátel Třeboně je:

Více

Statut Technologické agentury České republiky

Statut Technologické agentury České republiky VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY III. Příloha k usnesení vlády ze dne 7. prosince 2009 č. 1530 ve znění přílohy k usnesení vlády ze dne 18. prosince 2013 č. 991 Statut Technologické agentury České republiky Článek

Více

Transformace občanského sdružení na spolek. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen NOZ)

Transformace občanského sdružení na spolek. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen NOZ) Transformace občanského sdružení na spolek Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen NOZ) 3045 NOZ Sdružení se považují za spolky podle NOZ. Sdružení má právo změnit svoji právní formu na ústav

Více

Snižování administrativní zátěže podnikatelů studie současného stavu Analýza je dostupná na www.socialnidialog.cz/analyzy

Snižování administrativní zátěže podnikatelů studie současného stavu Analýza je dostupná na www.socialnidialog.cz/analyzy Snižování administrativní zátěže podnikatelů studie současného stavu Analýza je dostupná na www.socialnidialog.cz/analyzy JUDr. Jitka Hejduková Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního

Více

S T A N O V Y Svazu obcí Národního parku Šumava

S T A N O V Y Svazu obcí Národního parku Šumava S T A N O V Y Svazu obcí Národního parku Šumava Čl. I Základní ustanovení Svaz obcí Národního parku Šumava je zájmovým sdružením právnických osob, založeným podle 20 f j zákona č. 40/1964 Sb., občanský

Více

Stanovy občanského sdružení VIA TEMPORA NOVA. Článek 1. Název a sídlo organizace

Stanovy občanského sdružení VIA TEMPORA NOVA. Článek 1. Název a sídlo organizace Stanovy občanského sdružení VIA TEMPORA NOVA Článek 1 Název a sídlo organizace 1. Název organizace: VIA TEMPORA NOVA, o.s. 2. VIA TEMPORA NOVA má sídlo ve Václavské ulici 1526, Roztoky u Prahy Článek 2

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Číslo projektu Označení materiálu Název školy Autor Tematická oblast Ročník Anotace Metodický pokyn Zhotoveno CZ.1.07/1.5.00/34.0061 VY_32_INOVACE_F.3.16 Integrovaná střední škola

Více

Statut Rady pro výzkum a vývoj

Statut Rady pro výzkum a vývoj Statut Rady pro výzkum a vývoj P ř í l o h a k usnesení vlády ze dne 19. ledna 2005 č. 82, ve znění usnesení vlády: ze dne 19. října 2005 č. 1354, ze dne 15. listopadu 2006 č. 1321, ze dne 19. března 2007

Více

Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 8.8.2013 COM(2013) 579 final 2013/0279 (COD) C7-0243/03 Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterým se mění nařízení (ES) č. 471/2009 o statistice Společenství týkající

Více

Navrhované změny zákoníku práce

Navrhované změny zákoníku práce Tisková zpráva ze dne 12. července 2007 Navrhované změny zákoníku práce Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas předložil k projednání vládě novelizaci zákoníku práce. Novelizací

Více

83/1990 Sb. ZÁKON ze dne 27. března 1990. o sdružování občanů

83/1990 Sb. ZÁKON ze dne 27. března 1990. o sdružování občanů 83/1990 Sb. ZÁKON ze dne 27. března 1990 o sdružování občanů Změna: 300/1990 Sb. Změna: 513/1991 Sb. Změna: 68/1993 Sb. Změna: 151/2002 Sb. Federální shromáždění Československé socialistické republiky

Více

S T A N O V Y : Hlava první Základní ustanovení. Čl. 1 Název a sídlo Spolku

S T A N O V Y : Hlava první Základní ustanovení. Čl. 1 Název a sídlo Spolku Rodičovské sdružení Gymnázia Třinec je občanským sdružením vzniklým podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších přepisů, na základě registrace provedené Ministerstvem vnitra ke

Více

203/2015 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ. Změna zákona o zaměstnanosti

203/2015 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ. Změna zákona o zaměstnanosti 203/2015 Sb. ZÁKON ze dne 23. července 2015, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějích předpisů, a zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně

Více

Statut Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů

Statut Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů Statut Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů III. schválený usnesením vlády ze dne 10. října 2001 č. 1033 a změněný usnesením vlády ze dne 12. prosince 2007 č. 1386 a usnesením vlády ze dne 3. listopadu

Více

Statut Rady pro zahraniční rozvojovou spolupráci

Statut Rady pro zahraniční rozvojovou spolupráci VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Příloha k usnesení vlády ze dne 19. prosince 2007 č. 1439 Statut Rady pro zahraniční rozvojovou spolupráci Článek I Úvodní ustanovení Rada pro zahraniční rozvojovou spolupráci (dále

Více

Stanovy. Čl. 1 Základní ustanovení. Čl. 2 Obsah činnosti

Stanovy. Čl. 1 Základní ustanovení. Čl. 2 Obsah činnosti Stanovy Asociace středoškolských klubů České republiky, o. s. Adresa: Česká 11, Brno 602 00 Registrováno u: Ministerstva vnitra České republiky Číslo a datum registrace: VSP/1-34/90-R ze dne 3. 5. 1990

Více

Úvodní ustanovení II. Předmět smlouvy

Úvodní ustanovení II. Předmět smlouvy NÁVRH SMLOUVA O VÝKONU FUNKCE ČLENA PŘEDSTAVENSTVA AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI uzavřená ve smyslu ustanovení 59 zák. č. 90/2012 Sb. a 2430 zák. č. 89/2012 Sb. ve znění pozdějších právních předpisů (dále jen ZOK

Více

PRACOVNÍ PRÁVO SNIŽOVÁNÍ VLIVU PSYCHO-SOCIÁLNÍCH HANDICAPŮ SMĚŘUJÍCÍ K POSÍLENÍ ZAMĚSTNATELNOSTI OBČANŮ LIBERECKÉHO KRAJE CZ.1.04/3.1.02/86.

PRACOVNÍ PRÁVO SNIŽOVÁNÍ VLIVU PSYCHO-SOCIÁLNÍCH HANDICAPŮ SMĚŘUJÍCÍ K POSÍLENÍ ZAMĚSTNATELNOSTI OBČANŮ LIBERECKÉHO KRAJE CZ.1.04/3.1.02/86. PRACOVNÍ PRÁVO SNIŽOVÁNÍ VLIVU PSYCHO-SOCIÁLNÍCH HANDICAPŮ SMĚŘUJÍCÍ K POSÍLENÍ ZAMĚSTNATELNOSTI OBČANŮ LIBERECKÉHO KRAJE CZ.1.04/3.1.02/86.00035 OBLASTI PRACOVNÍHO PRÁVA: vznik a zánik pracovního poměru

Více

STANOVY Svatý Florián Dobrovolní hasiči roku

STANOVY Svatý Florián Dobrovolní hasiči roku STANOVY Svatý Florián Dobrovolní hasiči roku Úplné znění Název spolku: Svatý Florián Dobrovolní hasiči roku, z. s. Užívané zkratky: SF DHR, z. s. Sídlo: Brno, Zubatého 1, 614 00 Obsah stanov: I. Základní

Více

Vývoj legislativy v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením. JUDr. Pavel Ptáčník Vládní výbor pro zdravotně postižené občany

Vývoj legislativy v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením. JUDr. Pavel Ptáčník Vládní výbor pro zdravotně postižené občany Vývoj legislativy v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením JUDr. Pavel Ptáčník Vládní výbor pro zdravotně postižené občany Situace v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením Na úřadech

Více

VK KARLOVY VARY. člen Českého volejbalového svazu STANOVY VOLEJBALOVÉHO KLUBU KARLOVY VARY

VK KARLOVY VARY. člen Českého volejbalového svazu STANOVY VOLEJBALOVÉHO KLUBU KARLOVY VARY VK KARLOVY VARY člen Českého volejbalového svazu STANOVY VOLEJBALOVÉHO KLUBU KARLOVY VARY Číslo: 01/2015 Schváleno: 09.10.2015, členskou schůzí klubu Účinnost od: 10.10.2015 Článek 1 Název, charakteristika

Více

Cech provozovatelů Malých vodních elektráren, z.s.

Cech provozovatelů Malých vodních elektráren, z.s. Stanovy Cech provozovatelů Malých vodních elektráren, z.s. (dále jen spolek ) Článek I. Název a sídlo spolku. 1) Název spolku zní Cech provozovatelů Malých vodních elektráren, z.s. 2) Sídlem spolku je:

Více

(1) Nikdo nesmí být nucen ke sdružování, k členství ve sdruženích ani k účasti na jejich činnosti. Ze sdružení může každý svobodně vystoupit.

(1) Nikdo nesmí být nucen ke sdružování, k členství ve sdruženích ani k účasti na jejich činnosti. Ze sdružení může každý svobodně vystoupit. Zákon č. 83/1990 Sb., ze dne 27. března 1990 o sdružování občanů, ve znění zákona č. 300/1990 Sb., zákona č. 513/1991 Sb., zákona č. 68/1993 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 230/2006 Sb. a zákona

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

Statut Národní koordinační skupiny pro zavedení eura v České republice

Statut Národní koordinační skupiny pro zavedení eura v České republice Statut Národní koordinační skupiny pro zavedení eura v České republice Článek I Úvodní ustanovení Národní koordinační skupina pro zavedení eura v České republice (dále jen NKS) je zřizována na základě

Více

Stanovy Spolku rodičů a přátel ZŠ, Mendelova

Stanovy Spolku rodičů a přátel ZŠ, Mendelova Stanovy Spolku rodičů a přátel ZŠ, Mendelova Čl. I Název a sídlo Spolek rodičů a přátel školy ZŠ, Mendelova má sídlo v ZŠ, Mendelova v Karviné Hranicích, ulice Einsteinova 2871. Čl. II Právní poměry 1.

Více

STANOVY občanského sdružení Země koní čl. I Název a sídlo, působnost a charakter sdružení 1) Název sdružení je: Země koní (dále jen sdružení );

STANOVY občanského sdružení Země koní čl. I Název a sídlo, působnost a charakter sdružení 1) Název sdružení je: Země koní (dále jen sdružení ); STANOVY občanského sdružení Země koní čl. I Název a sídlo, působnost a charakter sdružení 1) Název sdružení je: Země koní (dále jen sdružení ); 2) Sídlem sdružení je: ulice Na chobotě 1345/6, Praha 6 -

Více

Stanovy. Sdružení podnikatelů Poohř í. I. Název a sídlo

Stanovy. Sdružení podnikatelů Poohř í. I. Název a sídlo Stanovy Sdružení podnikatelů Poohř í I. Název a sídlo Název: Sdružení podnikatelů Poohří Sídlo: Jednoty 1931, 356 01 Sokolov. IČO: 266 26 993 Registrace: MV ČR dne 7.4.2003 pod č.j. VS/1-1/53519/03-R Sdružení

Více

S T A N O V Y. Sdružení rodičů a přátel Gymnázia. J. A. Komenského v Uherském Brodě

S T A N O V Y. Sdružení rodičů a přátel Gymnázia. J. A. Komenského v Uherském Brodě S T A N O V Y Sdružení rodičů a přátel Gymnázia J. A. Komenského v Uherském Brodě I. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ Článek 1 Založení sdružení Sdružení rodičů a přátel G y m n á z i a J. A. Komenského v Uherském

Více

IV. PRACOVNÍ POMĚR Vznik pracovního poměru Obsah

IV. PRACOVNÍ POMĚR Vznik pracovního poměru Obsah IV. PRACOVNÍ POMĚR Vznik pracovního poměru Obsah 1 Cíle... 2 2 Pracovní poměr... 2 2.1 Výklad problematiky... 2 2.1.1 Pracovní poměr založený pracovní smlouvou... 2 2.1.2 Doba trvání pracovního poměru

Více

ZÁKON. ze dne ,

ZÁKON. ze dne , ZÁKON ze dne.. 2015, kterým se mění zákon č. 161/1999 Sb., kterým se vyhlašuje Národní park České Švýcarsko, a mění se zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů Parlament

Více

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: ING. HANA MOTYČKOVÁ Název materiálu: VY_32_INOVACE_11_PRACOVNÍ PRÁVO II_P1-2 Číslo projektu: CZ

Více

STANOVY Spolku rodičů a přátel školy při Základní škole Sviadnov NÁVRH STANOV. Spolku rodičů a přátel školy při Základní škole Sviadnov

STANOVY Spolku rodičů a přátel školy při Základní škole Sviadnov NÁVRH STANOV. Spolku rodičů a přátel školy při Základní škole Sviadnov NÁVRH STANOV I. Úvodní ustanovení 1.1 Název spolku: Spolek rodičů a přátel školy při Základní škole Sviadnov (dále jen Spolek). 1.2 Sídlo Spolku: Na Závodí 70, 739 25 Sviadnov 1.3 Spolek je založený na

Více

Vnitřní předpis Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích

Vnitřní předpis Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích Vnitřní předpis Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích Datum vydání: 24. 6. 2013 Účinnost od: 30. 9. 2013 Účinnost do: - Číslo jednací: Informace o změnách MSMT- 31537/2013-30 - Počet

Více

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VII. volební období 136/0

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VII. volební období 136/0 PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA VII. volební období 136/0 Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Doplňková smlouva pozměňující Smlouvu

Více

S T A N O V Y. Hlava první. Základní ustanovení. Čl. I Název a sídlo Spolku

S T A N O V Y. Hlava první. Základní ustanovení. Čl. I Název a sídlo Spolku Sdružení rodičů při Gymnáziu v Krnově je občanským sdružením, jenž vzniklo dle Zk. č. 83/1990 Sb. O sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů, na základě registrace u Ministerstva vnitra ČR ze dne

Více

STANOVY SDRUŽENÍ STAVÍME EKOLOGICKY

STANOVY SDRUŽENÍ STAVÍME EKOLOGICKY STANOVY SDRUŽENÍ STAVÍME EKOLOGICKY 1 Název a sídlo 1) Název sdružení: STAVÍME EKOLOGICKY 2) Sídlo sdružení: Národní třída 10, 110 00 Praha 1 3) Územní působnost: celé území České republiky 2 Postavení

Více

Zákon č. 440/2005 Sb.

Zákon č. 440/2005 Sb. Zákon č. 440/2005 Sb. PŘEDSEDA VLÁDY vyhlašuje úplné znění zákona č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 403/1990 Sb., zákonem č. 529/1990 Sb.,

Více

S T A N O V Y. Handicap Sport Clubu Havířov, z.s. Článek I.

S T A N O V Y. Handicap Sport Clubu Havířov, z.s. Článek I. S T A N O V Y Handicap Sport Clubu Havířov, z.s. Článek I. Základní ustanovení 1. Handicap Sport Club Havířov, z.s. (dále jen spolek) je dobrovolným sdružením fyzických osob ve smyslu zákona č. 89/2012

Více

Školní sportovní kluby zařazené do projektu Centra sportu

Školní sportovní kluby zařazené do projektu Centra sportu Školní sportovní kluby zařazené do projektu Centra sportu Asociace školních sportovních klubů České republiky Identifikační číslo: IČ: 45773688 Sídlo spolku: José Martího 269/31, Veleslavín, 162 00 Praha

Více

Novela zákoníku práce 2012. Doc. JUDr. Petr Hůrka, Ph.D

Novela zákoníku práce 2012. Doc. JUDr. Petr Hůrka, Ph.D Novela zákoníku práce 2012 Doc. JUDr. Petr Hůrka, Ph.D Parametry novely Navržená účinnost 1. ledna 2012 Důvod předložení posílení flexibility pracovního práva reakce na nález Ústavního soudu reforma veřejných

Více

ZBIERKA ZÁKONOV SLOVENSKEJ REPUBLIKY. Ročník 1992. Uverejnené: 15.06.1992 Účinnosť od: 01.07.1992

ZBIERKA ZÁKONOV SLOVENSKEJ REPUBLIKY. Ročník 1992. Uverejnené: 15.06.1992 Účinnosť od: 01.07.1992 ZBIERKA ZÁKONOV SLOVENSKEJ REPUBLIKY Ročník 1992 Uverejnené: 15.06.1992 Účinnosť od: 01.07.1992 280 Z Á K O N České národní rady ze dne 28. dubna 1992 o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 6. srpna 2014 č. 657 o změně Zásad vlády pro poskytování dotací ze státního rozpočtu České republiky nestátním neziskovým organizacím ústředními

Více

Titul předpisu: Úplné znění zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, jak vyplývá z pozdějších změn

Titul předpisu: Úplné znění zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, jak vyplývá z pozdějších změn Titul předpisu: Úplné znění zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, jak vyplývá z pozdějších změn Citace: 338/2005 Sb. Druh předpisu: Úplné znění zákona Částka: 120/2005

Více

ZÁKON. č. 83/1990 Sb.

ZÁKON. č. 83/1990 Sb. ZÁKON č. 83/1990 Sb. o sdružování občanů ve znění novel č. 300/1990 Sb., 513/1991 Sb., 68/1993 Sb., 151/2002 Sb., 230/2006 Sb., 342/2006 Sb., 33/2008 Sb. a 227/2009 Sb. Federální shromáždění Československé

Více

Právní aspekty práce z domova. Třebíč 18.6.2013. JUDr. Jana Seemanová

Právní aspekty práce z domova. Třebíč 18.6.2013. JUDr. Jana Seemanová Právní aspekty práce z domova Třebíč 18.6.2013 JUDr. Jana Seemanová JUDr. Jana Seemanová Kontakt dlouhodobě se věnuje poradenské, lektorské a publikační činnosti v oblasti pracovního práva a práva sociálního

Více

Úvod 10. Seznam použitých zkratek 11. Související předpisy 13. 1 Odborná literatura pojednávající o agenturním zaměstnávání 15

Úvod 10. Seznam použitých zkratek 11. Související předpisy 13. 1 Odborná literatura pojednávající o agenturním zaměstnávání 15 OBSAH Úvod 10 Seznam použitých zkratek 11 Související předpisy 13 1 Odborná literatura pojednávající o agenturním zaměstnávání 15 2 Exkurz do historie agenturního zaměstnávání 16 3 Právní prameny agenturního

Více

* * * * KOLEKTIVNÍ SMLOUVA VYŠŠÍHO STUPNĚ. na rok 2007

* * * * KOLEKTIVNÍ SMLOUVA VYŠŠÍHO STUPNĚ. na rok 2007 Asociace textilního-oděvního-kožedělného průmyslu * * * * Odborový svaz pracovníků textilního, oděvního a kožedělného průmyslu Čech a Moravy KOLEKTIVNÍ SMLOUVA VYŠŠÍHO STUPNĚ pro odvětví textilního, oděvního

Více

Z á k o n. ze dne..2012

Z á k o n. ze dne..2012 Z á k o n ze dne..2012 o změně právní formy občanského sdružení na obecně prospěšnou společnost a o změně zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů,

Více

Ministerstvo průmyslu a obchodu č.j.: 59305/03/3900/1000 PID: MIPOX00I4ZP4

Ministerstvo průmyslu a obchodu č.j.: 59305/03/3900/1000 PID: MIPOX00I4ZP4 Ministerstvo průmyslu a obchodu č.j.: 59305/03/3900/1000 PID: MIPOX00I4ZP4 V Praze dne 17. prosince 2003 Rozhodnutí č. 271/2003 ministra průmyslu a obchodu, kterým se vydává Statut Agentury pro podporu

Více

Postup mezistátní EIA v České republice

Postup mezistátní EIA v České republice Postup mezistátní EIA v České republice Úvodní poznámka V České republice je příslušným úřadem pro mezistátní EIA výhradně Ministerstvo životního prostředí (viz 21 písmeno f zákona 100/2001). Toto platí

Více

83/1990 Sb. ZÁKON. ze dne 27. března 1990. o sdružování občanů

83/1990 Sb. ZÁKON. ze dne 27. března 1990. o sdružování občanů 83/1990 Sb. ZÁKON ze dne 27. března 1990 o sdružování občanů Změna: 300/1990 Sb. Změna: 513/1991 Sb. Změna: 68/1993 Sb. Změna: 151/2002 Sb. Změna: 230/2006 Sb. Změna: 342/2006 Sb. Změna: 33/2008 Sb. Změna:

Více

ROZHODNUTÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) / ze dne 1.7.2015

ROZHODNUTÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) / ze dne 1.7.2015 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 1.7.2015 C(2015) 4359 final ROZHODNUTÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) / ze dne 1.7.2015 o systémech použitelných pro posuzování a ověřování stálosti vlastností výrobků

Více

Založte odborovou organizaci ČMOS pracovníků školství!

Založte odborovou organizaci ČMOS pracovníků školství! Máte ve škole problémy? Rozhoduje váš nadřízený bez vás? Roste napětí mezi zaměstnanci a ředitelem školy? Nemáte dostatek informací? Chcete to změnit? Založte odborovou organizaci ČMOS pracovníků školství!

Více

Pojištění odpovědnosti za škodu II.

Pojištění odpovědnosti za škodu II. Pojištění odpovědnosti za škodu II. Zákonné pojištění odpovědnosti za škodu zaměstnavatele za pracovní úrazy a nemoci z povolání Povinná smluvní pojištění odpovědnosti za škodu z provozu pozemních vozidel

Více

STANOVY. Egonov o.s. Hlava první Základní ustanovení. I. Název, působnost a sídlo

STANOVY. Egonov o.s. Hlava první Základní ustanovení. I. Název, působnost a sídlo STANOVY Egonov o.s. Hlava první Základní ustanovení I. Název, působnost a sídlo 1. Egonov o.s. je dobrovolné, nezávislé, nepolitické sdružení občanů ve smyslu zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů,

Více

338/2005 Sb. vyhlašuje ZÁKON. o státním odborném dozoru nad bezpečností práce

338/2005 Sb. vyhlašuje ZÁKON. o státním odborném dozoru nad bezpečností práce 338/2005 Sb. PŘEDSEDA VLÁDY vyhlašuje úplné znění zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 575/1990 Sb., zákonem č. 159/1992 Sb.,

Více

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VII. volební období 393/0

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VII. volební období 393/0 PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA VII. volební období 393/0 Návrh poslanců Soni Markové, Stanislava Grospiče, Stanislava Mackovíka, Miroslava Opálky a Josefa Šenfelda na vydání zákona, kterým

Více