IV. PRACOVNÍ POMĚR Vznik pracovního poměru Obsah

Transkript

1 IV. PRACOVNÍ POMĚR Vznik pracovního poměru Obsah 1 Cíle Pracovní poměr Výklad problematiky Pracovní poměr založený pracovní smlouvou Doba trvání pracovního poměru (viz ustanovení 39 ZP) Sjednání zkušební doby (viz ustanovení 35 ZP) Konkurenční doložka ( 310 ZP) Jmenování ( 33 odst. 3 ZP) Volba ( 33 odst. 2 ZP) Shrnutí Kontrolní otázky Klíč k odpovědím... 11

2 1 Cíle Cílem je objasnit vznik pracovního poměru a všechny právní náležitosti, které s ním souvisejí. Seznámíte se s některými zásadními chybami, které se vyskytují při uzavírání pracovněprávních vztahů. 2 Pracovní poměr 2.1 Výklad problematiky Pracovní poměr se podle zákoníku práce zakládá: pracovní smlouvou volbou (podle zvláštních předpisů, popř. stanov) jmenováním Pracovní poměr založený pracovní smlouvou Povinnosti zaměstnavatele před uzavřením pracovního poměru V souvislosti s uzavíráním pracovního poměru musí zaměstnavatel respektovat některé povinnosti, stanovené zákoníkem práce, popřípadě vyplývající ze zvláštních právních předpisů, a v určitých případech musí zaměstnavatel vycházet z příslušných právních předpisů již v souvislosti s uskutečňováním záměru obsadit volné pracovní místo (zejména případy, kdy právní předpis stanoví pro obsazení určitého místa výběrové řízení a stanoví pravidla pro toto řízení). Z hlediska povinností vyplývajících ze zákoníku práce jde zejména o povinnost zaměstnavatele před uzavřením pracovní smlouvy seznámit fyzickou osobu s právy a povinnostmi, které by pro ni z pracovní smlouvy vyplynuly, s pracovními podmínkami a podmínkami odměňování, za nichž má práci konat, a povinnostmi, které vyplývají ze zvláštních právních předpisů vztahujících se k práci, která má být předmětem pracovního poměru 2

3 v případech stanovených zvláštním právním předpisem zajistit, aby se fyzická osoba před uzavřením pracovní smlouvy podrobila vstupní lékařské prohlídce Obsah pracovní smlouvy Nejčastějším způsobem založení pracovního poměru je jeho založení pracovní smlouvou. Pracovní smlouva je dvoustranný právní úkon, který musí splňovat určité formální a obsahové náležitosti. Především je povinností zaměstnavatele uzavřít pracovní smlouvu písemně. Aby byla pracovní smlouva uzavřena písemně, musí být vyhotovena a podepsána nejpozději v den, který je sjednán jako den nástupu do práce. Případné pozdější písemné vyhotovení pracovní smlouvy není již písemnou pracovní smlouvou zakládající pracovní poměr, ale pouze písemným potvrzením o obsahu pracovní smlouvy jinak sjednané (ústně, popřípadě konkludentním jednáním). Pro případ nedodržení povinnosti písemné formy pracovní smlouvy zákoník práce nestanoví sankci její neplatnosti, takže platná je i pracovní smlouva uzavřená ústně, popř. konkludentním jednáním (mlčky). Je právní Předpoklad, že smlouva byla uzavřena. Zaměstnavatel však nedodržením této povinnosti porušuje pracovněprávní předpis, za což může být inspektorátem práce postižen uložením pokuty. V pracovní smlouvě je zaměstnavatel povinen se zaměstnancem dohodnout: druh práce, na který je zaměstnanec přijímán (funkce, činnost) - přesné vymezení druhu práce je důležité zejména z hlediska plnění základních povinností vyplývajících z pracovního poměru pro oba účastníky a v tomto smyslu souvisí s případnými změnami sjednaných pracovních podmínek, pokud jde o převedení na jinou práci). Pracovní smlouva může obsahovat i více druhů práce. 3

4 místo nebo místa výkonu práce (obec a organizační jednotka nebo jinak určené místo) ve kterých má být práce vykonávána a jehož vymezení je důležité rovněž z hlediska případných změn sjednaných pracovních podmínek, pokud jde o přeložení zaměstnance nebo jeho vyslání na pracovní cestu. den nástupu do práce (nejčastěji je používáno označení konkrétním kalendářním dnem, může však být uvedený i jakýmkoliv jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, o který den jde). Tímto dnem vzniká pracovní poměr; jestliže však zaměstnanec ve sjednaný den do práce nenastoupí, aniž by mu v tom bránila překážka v práci, nebo do týdne neuvědomí zaměstnavatele o této překážce, může zaměstnavatel od pracovní smlouvy odstoupit. Vedle tzv. podstatných náležitostí pracovní smlouvy, lze v pracovní smlouvě dohodnout i další podmínky, na kterých mají účastníci zájem. Lze sjednat např. pracovní poměr na dobu určitou, vysílání na pracovní cesty, kratší nebo jinak upravenou pracovní dobu, výkon práce ve směnách apod. Při sjednávání obsahu pracovní smlouvy je však třeba brát v úvahu, že pokud by pracovní smlouva obsahovala ujednání, která by svým obsahem odporovala právním předpisům, byla by pracovní smlouva v této části neplatná. Viz ustanovení 19 ZP o neplatnosti právních úkonů. Neplatné by bylo např. ujednání, kterým by se zaměstnanec předem vzdával některých svých práv, jako je např. právo na dovolenou, na pracovní volno a náhradu mzdy nebo platu za dobu překážek v práci, na mzdu nebo plat za práci přesčas a na jiné nároky zaměstnance stanovené pracovněprávními předpisy. 4

5 2.1.2 Doba trvání pracovního poměru (viz ustanovení 39 ZP) Pracovní poměr lze sjednat na dobu: neurčitou určitou Pracovní poměr na dobu neurčitou Pracovní poměr se sjednává pracovní smlouvou zpravidla na dobu neurčitou, to znamená, že žádnému z účastníků pracovněprávního vztahu není při uzavírání pracovní smlouvy známo, kdy tento pracovní poměr má skončit Pracovní poměr na dobu určitou Doba trvání pracovního poměru může být v pracovní smlouvě určena buď uvedením konkrétního data, určitého časového období (počtem dnů, týdnů, měsíců nebo roků) anebo jiným, dostatečně určitým způsobem. Pokud má být pracovní poměr sjednáván na dobu zástupu určitého zaměstnance nebo zaměstnankyně v souvislosti s jejich dlouhodobější nepřítomností v práci, například na dobu čerpání mateřské (rodičovské) dovolené, bude zpravidla účelné dobu trvání pracovního poměru nevymezovat konkrétním datem nebo časovým obdobím, ale tak, že doba trvání pracovního poměru bude vymezena na dobu návratu příslušného zaměstnance (zaměstnankyně) zpět do práce po skončení té překážky v práci, v souvislosti s níž je pracovní poměr na dobu určitou se zastupujícím zaměstnancem sjednáván. V případě porušení zákoníkem práce stanovených podmínek při sjednávání pracovního poměru na dobu určitou a oznámil-li zaměstnanec před uplynutím sjednané doby písemně zaměstnavateli, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, pracovní poměr je sjednán na dobu neurčitou. Jestliže zaměstnanec neoznámí zaměstnavateli, že trvá na tom, aby ho po uplynutí původně sjednané doby dále zaměstnával, jeho pracovní poměr skončí uplynutím sjednané doby. 5

6 Návrh na určení, zda byly splněny zákoníkem práce stanovené podmínky při sjednávání pracovního poměru na dobu určitou, může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit uplynutím sjednané doby Sjednání zkušební doby (viz ustanovení 35 ZP) Je-li sjednána zkušební doba, nesmí být delší než 3 měsíce po sobě jdoucí ode dne vzniku pracovního poměru. Zkušební doba může být sjednána rovněž v souvislosti se jmenováním na pracovní místo vedoucího zaměstnance (viz ustanovení 33 odst. 3 ZP). Pokud by byla sjednána zkušební doba delší než tři měsíce, nebylo by její sjednání pouze z tohoto důvodu neplatné, zkušební doba by však činila jen 3 měsíce. Zkušební doba musí být sjednána písemně, jinak je neplatná. Rovněž neplatné je její dodatečné sjednání po termínu nástupu do práce, případně její dodatečné prodlužování. Zkušební dobu je možné sjednat nejpozději v den, který byl sjednán jako den nástupu do práce, popřípadě v den, který byl uveden jako den jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance. Zkušební dobu není možné sjednat, jestliže pracovní poměr již vznikl. O dobu překážek v práci, pro které zaměstnanec nekoná práci v průběhu zkušební doby, se zkušební doba prodlužuje Konkurenční doložka ( 310 ZP) Zaměstnavatel může se zaměstnancem uzavřít dohodu, kterou se zaměstnanec zaváže, že se po určitou dobu po skončení pracovního poměru, nejdéle však po dobu 1 roku, zdrží výkonu výdělečné činnosti, která by byla předmětem činnosti zaměstnavatele nebo která by měla vůči němu soutěžní povahu. 6

7 Zaměstnavatel se v dohodě zaváže, že zaměstnanci poskytne přiměřené peněžité vyrovnání, nejméně ve výši průměrného měsíčního výdělku za každý měsíc plnění závazku. Peněžité vyrovnání je splatné pozadu za měsíční období, pokud se účastníci nedohodli na jiné době splatnosti. V dohodě může být sjednána i smluvní pokuta, kterou je zaměstnanec povinen zaměstnavateli zaplatit, jestliže závazek poruší. Výše smluvní pokuty musí být přiměřená povaze a významu informací, poznatků a znalostí, které zaměstnanec získal v pracovním poměru. Zaplacením smluvní pokuty závazek zaměstnance zaniká. Dohodu lze uzavřít jen s vymezeným okruhem zaměstnanců, kteří u zaměstnavatele získají takové informace, poznatky pracovních a technologických postupů, jejichž využití by mohlo zaměstnavateli závažným způsobem ztížit jeho činnost. Dohoda musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná. Zaměstnavatel může od dohody odstoupit pouze po dobu trvání pracovního poměru zaměstnance. Zaměstnanec může dohodu vypovědět, jestliže mu zaměstnavatel nevyplatil peněžité vyrovnání nebo jeho část do 15 dnů po uplynutí jeho splatnosti. Dohoda zaniká prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi. Odstoupení od dohody a výpověď dohody musí být provedeno písemně, jinak je neplatné. Ustanovení o dohodě podle 310 zákoníku práce nelze použít na pedagogické pracovníky škol a školských zařízení zřizovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí a dobrovolným svazkem obcí, jehož předmětem činnosti jsou úkoly v oblasti školství a na pedagogické pracovních v zařízeních sociálních služeb. 7

8 2.1.5 Jmenování ( 33 odst. 3 ZP) Jmenováním na vedoucí pracovní místo se zakládá pracovní poměr v případech, stanovených zvláštním právním předpisem. Nestanoví-li to zvláštní právní předpis, zakládá se pracovní poměr jmenováním pouze u vedoucího organizační složky státu, organizačního útvaru organizační složky státu, organizačního útvaru státního podniku, organizačního útvaru státního fondu, příspěvkové organizace, organizačního útvaru příspěvkové organizace, organizačního útvaru v Policii České republiky, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak. Jmenování provede ten, kdo je k tomu příslušný podle zvláštního právního předpisu. Nevyplývá-li příslušnost ke jmenování ze zvláštního právního předpisu, provede je u vedoucího organizační složky státu vedoucí nadřízené organizační složky státu, organizačního útvaru organizační složky státu vedoucí této organizační složky státu, organizačního útvaru státního podniku ředitel státního podniku, organizačního útvaru státního fondu, v jehož čele stojí individuální statutární orgán, vedoucí tohoto fondu, příspěvkové organizace zřizovatel, organizačního útvaru příspěvkové organizace vedoucí této příspěvkové organizace, organizačního útvaru v Policii České republiky policejní prezident. Ustanovení 33 odst. 3 přesně vymezuje okruh vedoucích funkcí, u nichž vzniká pracovní poměr jmenováním. Toto ustanovení je kogentní povahy, což znamená, že v případech, kdy zákoník práce stanoví, že pracovní poměr vzniká jmenováním, nelze jej založit pracovní smlouvou nebo volbou. Stejně tak nelze založit pracovní poměr jmenováním v jiných případech, než uvádí zákoník práce. 8

9 Jmenování je sice jednostranným právním úkonem, i v tomto případě však platí, že pracovněprávní vztah může vzniknout jen se souhlasem fyzické osoby a zaměstnavatele; nemůže proto dojít k založení pracovního poměru jmenováním, jestliže ten, kdo má být jmenován, by s tím nesouhlasil. I obsah pracovního poměru založeného jmenováním musí odpovídat požadavkům kladeným na pracovní poměr obecně. Proto i v tomto případě musí být určen konkrétní den, stanovený pro nástup do funkce, místo výkonu práce a příslušná vedoucí funkce, do které je zaměstnanec jmenován Volba ( 33 odst. 2 ZP) Volbou se pracovní poměr zakládá v případech stanovených zvláštními právními předpisy, popřípadě stanovami. Zvolení se považuje za předpoklad, při jehož splnění lze sjednat pracovní smlouvu. 2.2 Shrnutí Pracovní poměr se podle zákoníku práce zakládá: pracovní smlouvou volbou (dle ustanovení 33 ZP a podle zvláštních předpisů, popř. stanov) jmenováním (dle ustanovení 33 ZP) Zaměstnavatel je povinen pracovní smlouvu se zaměstnancem uzavřít písemně a to nejpozději v den, který je sjednán jako den nástupu do práce V pracovní smlouvě je zaměstnavatel povinen se zaměstnancem dohodnout: druh práce místo nebo místa výkonu práce den nástupu do práce Pracovní poměr lze sjednat na dobu: neurčitou určitou 9

10 V pracovní smlouvě lze dále sjednat: Zkušební dobu (dle ustanovení 35 ZP) Konkurenční doložku (dle ustanovení 310 ZP) Vysílání na pracovní cesty Kratší nebo jinak upravenou pracovní dobu Výkon práce ve směnách 2.3 Kontrolní otázky Otázka č. 1 Zaměstnavatel se ústně dohodl se zaměstnancem, že nastoupí do zaměstnání. Zůstalo však u ústního ujednání a pracovní smlouvu uzavřel se zaměstnance až týden po jeho nástupu. V pracovní smlouvě sjednal mj. se zaměstnancem pracovní poměr na dobu určitou a 3 měsíční zkušební dobu. a. Kdy vznikl pracovní poměr zaměstnanci? V době nástupu do zaměstnání nebo v době, kdy byla se zaměstnancem uzavřena pracovní smlouva? b. Je pracovní smlouva platná? Pokud není tento právní úkon platný, co z toho plyne pro zaměstnavatele a co pro zaměstnance? c. Může zaměstnavatel s takto uzavřenou pracovní smlouvou ukončit pracovní poměr ve zkušební době? Otázka č. 2 Zaměstnavatel se zaměstnancem sjednal v pracovní smlouvě druh vykonávané práce a den nástupu. Bude tento právní úkon platný? Otázka č. 3 Zaměstnavatel se zaměstnancem dohodl, že do zaměstnání nastoupí hned začátek měsíce května Jelikož 1. května byl svátek a následovaly sobota a neděle, zaměstnanec nastoupil první pracovní den v pondělí Smlouvu zavřel se zaměstnancem v den nástupu to je Do smlouvy však uvedl den nástupu (aby mohl zaměstnanci proplatit dny ve svátek) a dále uvedl, že smlouva byla uzavřena v Mladé Boleslavi dne

11 Bude tento právní úkon platný? Když ano, proč. Když ne proč ne. 2.4 Klíč k odpovědím K otázce č. 1 Pokud zaměstnavatel skutečně uzavřel písemnou pracovní smlouvu až po jeho nástupu do práce a v pracovní smlouvě bude uvedeno jako den nástupu např a uzavřena v Praze dne , bude tento právní úkon neplatný. Pracovní smlouvu lze sjednat pouze předem, tedy nejpozději v den nástupu zaměstnance do práce. a) Ve výše uvedeném případě právní úkon (písemné uzavření pracovní smlouvy) je neplatný a nastupují právní předpoklady. V našem případě kdy skutečně nastoupil do zaměstnání tj. nejspíše ( je státní svátek). b) Pro zaměstnance plyne, že jeho pracovní poměr vznikl podle právních předpokladů a skutečností za kterých pracuje. Tzn., že pracovní poměr byl uzavřen na dobu neurčitou, bez zkušební doby, dohodnutá mzda je skutečnost, kterou mu zaměstnavatel za práci skutečně vyplácí, druh vykonávané práce je práce, kterou v zaměstnání vykonává, místem výkonu práce je konkrétní místo, kde ji vykonává. c) U takto vzniklého pracovního poměru nemůže zaměstnavatel ho ukončit ve zkušební době, protože pracovní smlouva není platná a všechna ujednání v ní vč. zkušební doby jsou neplatné. K otázce č. 2. Jelikož zaměstnavatel uzavřel pracovní smlouvu se zaměstnancem v době jeho nástupu do zaměstnání, budou všechna ujednání v ní uvedena platná, tedy i druh vykonávané práce a den nástupu do práce. 11

12 K otázce č. 3 Právní úkon bude neplatný, viz příklad k otázce č. 1. Den nástupu může zaměstnavatel se zaměstnanec sjednat na den kdy je státní svátek (např ), avšak k jejímu zavření musí dojít nejpozději , jelikož je tento den dnem pracovního klidu, musí být uzavřený v nejbližším pracovním dni před dnem např Zákon neurčil, jak dlouho předem je možné uzavřít pracovní smlouvu. Proto lze uzavřít pracovní smlouvu se sjednaným dnem nástupu, který bude třeba až za několik dní, měsíců, roků. 12