Důvodová zpráva. 1. Úvod. Obsah:

Transkript

1

2 Důvodová zpráva Obsah: 1. úvod 2. základní pojmy 3. analýza hospodaření r hodnocení rozpočtového výhledu a rozpočtový výhled města na roky 2016 a úvěry a leasingy 7. závěr 1. Úvod Tento materiál je zpracován dle výsledků hospodaření za uplynulá léta, čerpání prostředků ze správy aktiv, podle legislativních úprav a požadavků na rozpočet v letech následujících, a to především s důrazem na financování provozních a rozhodujících investičních akcí města. Legislativa Povinnost sestavit rozpočtový výhled upravuje zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, v platném znění. Rozpočtový výhled patří mezi základní nástroje finančního hospodaření územního samosprávného celku. Rozpočtový výhled je pomocným nástrojem územního samosprávného celku sloužícím pro střednědobé finanční plánování rozvoje a jeho hospodaření. Sestavuje se na základě uzavřených smluvních vztahů a přijatých závazků zpravidla na 2 až 5 let následujících po roce, na který se sestavuje roční rozpočet. Rozpočtový výhled obsahuje souhrnné základní údaje o příjmech a výdajích, zejména o dlouhodobých závazcích a pohledávkách, o finančních zdrojích a potřebách územního samosprávného celku po celou dobu trvání závazku. ÚSC by neměl ve výhledu počítat do budoucna s výrazným schodkem rozpočtu a měl by plánovat obezřetné hospodaření s veřejnými prostředky. Rozpočtový výhled by měl být schválen zastupitelstvem, i když z ustanovení zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů to přímo nevyplývá. Předpisy jinak zpracování rozpočtového výhledu neomezují, může být schválen jako schodkový bez smluvního zajištění. Rozpočtový výhled se může libovolně měnit. Při přípravě rozpočtového výhledu byly použity aktuální odhady daní a vybraných mandatorních výdajů. Přihlédnuto bylo k makroekonomickým ukazatelům vývoje hospodaření, stávající daňové legislativy a výdajových politik města např. bytová politika, závazkům vyplývajícím z uzavřených úvěrových a leasingových smluv, taktéž i ke strategickému plánu města. Rozpočtový výhled předkládáme na období 2 let. 1

3 2. Základní pojmy PŘÍJMY Daňové příjmy Daňové příjmy jsou významným zdrojem rozpočtu obcí, jejich podíl na rozpočtu je více než 50%. Na daňové příjmy lze pohlížet i jako na neúčelovou všeobecnou dotaci, neboť jsou tím získávány prostředky k relativně nezávislému využití. Na druhé straně však obec nemá možnost výnos podstatně ovlivnit. Z této skupiny příjmů obec ovlivnit může pouze daň z nemovitostí a místní poplatky, jejichž výnos je však zanedbatelný oproti skupině neovlivnitelných daňových výnosů. Obce jsou 100 % příjemci daní z nemovitostí, 30 % z příjmů fyzických osob z podnikání, 22,87% z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, 20,83% z celostátního výnosu daně z přidané hodnoty a 23,58% u ostatních daňových titulů. Nedaňové příjmy Do této skupiny příjmů se promítají mimo jiné i příjmy z likvidace komunálního odpadu vybrané od občanů města, příjmy z bytového hospodářství nájemné, dále pak příjmy z pronájmů pozemků, úroků a dividend. Kapitálové příjmy Do této oblasti příjmů se promítá prodej nemovitého majetku města pozemky, budovy a byty. Vzhledem ke skutečnosti, že většina pro město lukrativních příjmů (prodej bytů v panelových domech, pozemky vhodné pro větší investory, apod.) se již odehrála v letech minulých a nyní zůstávají k možnému prodeji méně lukrativní pozemky, budovy a bytový fond převážně ve staré zástavbě, což přináší výrazně menší zisky (vzhledem k nutným investicím na opravy a rekonstrukce těchto objektů) a je problematičtější a zdlouhavější proces prodeje tohoto majetku, předpokládáme výrazný pokles kapitálových příjmů města. Dotace Příjmy zařazené v rozpočtu města jako dotace lze rozdělit do dvou základních skupin, a to na účelové dotace z jiných rozpočtů (státní rozpočet, kraj) a spolufinancování z prostředků státního rozpočtu a Evropské unie. U této skupiny příjmů může nastat problém spočívající v tom, že přesná výše dotace je známa nejdříve po schválení dotujícího rozpočtu, což může být až v průběhu rozpočtového roku u účelových dotací z kapitol jednotlivých ministerstev, z krajského rozpočtu, nebo z prostředků EU prostřednictvím regionálních rad. 1. dotace provoz Tyto prostředky jsou většinou vázány k dalšímu využití, některé rozpočtem města pouze protékají a jejich příjemci jsou příspěvkové organizace zřízené městem (např. pro knihovnu, nemocnici) a ve svém důsledku neovlivňují finanční situaci města, ale pouze její absolutní výši rozpočtu. Od r se již v rozpočtu neobjevuje dotace na sociální dávky a příspěvek na péči, jejichž vyplácení v souladu se sociální reformou přešlo od do kompetence Úřadu práce. 2. dotace - investiční Zde jsou zařazeny prostředky určené ke spolufinancování různých druhů konkrétních projektů. 2

4 VÝDAJE Běžné výdaje provoz města V této skupině výdajů jsou rozhodujícími položkami výdaje na správu a opravy majetku města, drobné neinvestiční nákupy a výdaje na platby za provedenou práci a pojistné. Do této skupiny jsou dále zařazeny dotace na provoz zřízených a založených organizací města*, neinvestiční transfery (příspěvky) podnikatelským subjektům a neziskovým organizacím, dary, atd. * mateřské a základní školy, Dům dětí a mládeže Vikýř, p.o., Základní umělecká škola, p.o., SPORT Jablonec nad Nisou, s.r.o., Eurocentrum Jablonec nad Nisou s.r.o., Centrum sociálních služeb Jablonec nad Nisou, p.o., Městská knihovna Jablonec nad Nisou, p.o., Městské divadlo Jablonec nad Nisou, o.p.s., Technické služby Jablonec nad Nisou, s.r.o., Nemocnice Jablonec nad Nisou, p.o., Jablonecké kulturní a informační centrum o.p.s. Dále pak mandatorní výdaje města (likvidace komunálního odpadu, výdaje na bytové hospodářství, půjčky z Fondu na zlepšení úrovně bydlení, daň z příjmu právnických osob za obec apod.). Kapitálové výdaje Zde jsou prostředky na krytí rozvojových investičních záměrů a velkých oprav charakteru rekonstrukcí či modernizací. Kapitálové (investiční) výdaje města se skládají ze dvou základních částí, a to vlastní výdaje města a výdaje města na základě získaných investičních dotací. 1. investiční Zde jsou obsaženy veškeré investiční výdaje (dle zákona o účetnictví) včetně investičních dotací organizacím. 2. dotace investiční Dle výše investiční dotace obsažené v příjmech města. FINANCOVÁNÍ Lze rozdělit na část příjmovou a výdajovou: 1. Příjmová část: - správa aktiv, výsledek roku Zde se projevují výsledky správy aktiv (výběr prostředků z portfolia města) a výsledek hospodaření roku předchozího. Tyto výsledky hospodaření budou vždy po skončení roku zahrnuty do rozpočtu následujícího. - nové úvěry S přijetím nových úvěrů na investiční záměry města se nepočítá. 2. Výdajová část Do této položky je zahrnuto pouze splácení jistin z přijatých úvěrů. 3

5 3. Analýza hospodaření roku 2014 Tabulka č. 1 Hospodaření r (dle výkazu Fin 2-12 bez konsolidace) Příjmy v tis. Kč za období: SR 2014 UR 2014 Skut rozdíl skut. - UR Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy (prodej majetku) Dotace - provoz Dotace - investiční Celkem Výdaje v tis. Kč za období: SR 2014 UR 2014 Skut rozdíl skut. - UR Běžné výdaje Kapitálové výdaje (investiční) Celkem Financování v tis. Kč za období: SR 2014 UR 2014 Skut rozdíl skut. - UR Financování - správa aktiv, výsledek roku Financování - nové úvěry Financování (splácení jistin úvěrů) Celkem Σ splátky jistin, úroků a leasingů Dluhová služba 8,2% 7,2% 7,13% x Z tabulky vyplývá, že hospodaření města skončilo s přebytkem příjmů nad výdaji ve výši tis. Kč. Graf č. 1 Porovnání celkových příjmů a výdajů (bez financování) Příjmy Výdaje UR 2014 Skutečnost

6 Ve výdajích obsahuje upravený rozpočet i rezervy, proto je velký rozdíl mezi výší upraveného rozpočtu a skutečností, rozdíl představuje zdroje pro rozpočet r.. Základní ukazatele A. Provozní saldo skutečnost Údaje v tis. Kč za období: 2014 Běžné příjmy Běžné výdaje Provozní saldo Provozní saldo znamená rozdíl běžných příjmů a běžných výdajů. Kladné saldo je důkazem vyváženého hospodaření. Tabulka č. 2 Vývoj provozního salda v tis. Kč běžné příjmy běžné výdaje PROVOZNÍ SALDO uhrazené spl. úvěrů zbývá po uhrazení splátek úvěrů Graf č. 2 Provozní saldo tis. Kč Provozní saldo

7 B. Rozdíl provozního salda a splátek jistin úvěrů skutečnost Údaje v tis. Kč za období: 2014 Provozní saldo Splátky jistin úvěrů Rozdíl Rozdíl identifikuje výši prostředků vygenerovaných z provozního rozpočtu po uhrazení splátek jistin na rozvoj města, tj. na investice. C. Dluhová služba skutečnost Údaje v tis. Kč za období: 2014 Celkové příjmy bez financování Σ splátky jistin, úroků a leasingů Dluhová služba 7,13% Tento ukazatel se vypočítá jako podíl sumy splátek jistin, úroků a leasingů k celkovým příjmům města (bez financování) vyjádřený v %. Tento ukazatel je stále na dobré nízké úrovni. D. Celkové saldo města skutečnost Údaje v tis. Kč za období: 2014 Celkové příjmy Celkové výdaje Rozdíl Vyvážené hospodaření dokládá i následující graf: Graf č. 3 Porovnání prostředků na opravy s odpisy majetku opravy a údržba odpisy majetku

8 Tabulka č. 3 Porovnání prostředků na opravy s odpisy majetku rok opravy a údržba odpisy majetku rozdíl Graf i tabulka vypovídají o tom, že město vynakládá dostatek prostředků na opravy svého majetku při porovnání s účetními odpisy majetku. Ve skutečnosti by však bylo potřeba daleko více finančních prostředků na odstranění zchátralého stavu majetku města, ať již bytového, nebytového fondu, komunikací, chodníků, hřišť, škol, školek, nebo i samotných objektů, ve kterých sídlí magistrát. Shrnutí: V roce 2014 jsme na daních ze státního rozpočtu obdrželi tis. Kč, což je nejvíce od roku 2009, o tis. Kč více než v roce Vývoj daní má rostoucí trend zejména u daně ze závislé činnosti a DPH. Stoupla i daň z příjmů právnických osob. Nižší příjem u daně z nemovitostí odráží snížení koeficientu dle OVZ č. 10/2012. Podařilo se udržet hospodaření na přijatelné úrovni a bylo hospodařeno s přebytkem ve výši tis. Kč. Stále splácíme úvěry přijaté v minulých letech. Na splátkách jsme uhradili přes 57 mil. Kč. Hospodaření města je bedlivě sledováno a pravidelně měsíčně vyhodnocováno. Ukazatel provozního salda vyšel na 117 mil. Kč a došlo tím k pokrytí splátek jistin a ještě zbylo 60 mil. Kč na rozvoj města. Na účtech města zbylo k tis. Kč včetně prostředků fondu na zlepšení úrovně bydlení (FZÚB) a ve správě aktiv tis. Kč, celkem tis. Kč, což jsou disponibilní zdroje pro rozpočet roku. 4. Vyhodnocení rozpočtového výhledu na období V této kapitole přinášíme porovnání u rozpočtu s rozpočtovým výhledem pro rok 2016 zveřejněným v roce Rozpočtový výhled města byl schválen 20. března Vycházel z u rozpočtu roku

9 Tabulka č. 4 Porovnání výhledu s rozpočtem Příjmy v tis. Kč za období: výhled rozpočet rozdíl rozpočetvýhled Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy (prodej majetku) Dotace - provoz Dotace - investiční Celkem Výdaje v tis. Kč za období: výhled rozpočet rozdíl rozpočetvýhled Běžné výdaje Kapitálové výdaje (investiční) Kapitálové výdaje (dotace investiční) Celkem Financování v tis. Kč za období výhled rozpočet rozdíl rozpočetvýhled Financování - správa aktiv, výsledek roku Financování - nové úvěry 0 Financování (splácení jistin úvěrů) Financování (splátka kontokorentu) Celkem Σ splátky jistin, úroků a leasingů Dluhová služba 8,26% 7,99% x Graf č. 4 Porovnání jednotlivých druhů příjmů stávajícího výhledu s rozpočtem na rok 8

10 Graf č. 5 Porovnání jednotlivých druhů výdajů stávajícího výhledu s rozpočtem na rok Porovnání výdajů výhled rozpočet Běžné výdaje Kapitálové výdaje Investiční dotace Při porovnání finančního výhledu a navrženému rozpočtu na rok docházíme k následujícím zjištěním: - daňové příjmy rostly rychleji, než bylo plánováno, při sestavování rozpočtu vycházíme z predikce Ministerstva financí, jedná se o strategické příjmy města, raději z důvodu opatrnosti uvažujeme s nižším výnosem - nedaňové příjmy jsou nižší o 17 mil. Kč, velký propad je zejména v příjmech z bytového hospodářství (nájemné), kdy bylo prodáno větší množství městských bytů, splátky jistin půjček poskytnutých sportovním subjektům již byly většinou doplaceny v roce kapitálové příjmy jsou rozpočtovány v nižším objemu, velká část městského majetku byla prodána již v roce u investičních dotací došlo k navýšení o 14 mil. Kč, byly získány dotace na IPRM v lokalitě Žižkův vrch - vybudování dětských a sportovních hřišť a rekonstrukce komunikací, chodníků a kontejnerových stání, veřejného osvětlení, obytný soubor Řetízková, Nová Pasířská, dále zateplení vč. výměny oken ZŠ Arbesova, rekonstrukce objektu Za Plynárnou 13 na Azylový dům. - běžné výdaje jsou vyšší o 49 mil. Kč jde zejména o vytvořené rezervy města v objemu tis. Kč, skládají se z klasické rezervy města ve výši tis. Kč, rezervy spolufinancování, která slouží k předfinancování či dofinancování dotačních akcí, tato rezerva je ve výši tis. Kč a dále je vytvořena rezerva na opravy ve výši tis. Kč a rezerva na krizové řízení ve výši 250 tis. Kč vytvořená v souladu se zákonem č. 240/2000 Sb., krizový zákon. - u kapitálových výdajů došlo k nárůstu o 37 mil. Kč je zde zahrnut i příplatek mimo základní kapitál pro Jabloneckou energetickou a.s ve výši 75 mil. Kč - ve finančním výhledu nebylo počítáno se zapojením přebytků hospodaření minulých let, které jsou zdrojem pro investiční akce (v kapitálových výdajích) a plánované rezervy (v běžných výdajích), - v u rozpočtu nepočítáme s přijetím nových dlouhodobých úvěrů, - vyšší výdaje než příjmy jsou financovány výběrem prostředků ze správy aktiv a zůstatky na účtech města. 9

11 Shrnutí: Z předchozího komentáře vyplývá nutnost každoroční aktualizace rozpočtového výhledu i s ohledem dopadu globálnějších změn v růstu ekonomiky, kurzu koruny, hospodářské i politické situace. Rozdíly vznikají v daňových příjmech, jejichž výši město nemůže ovlivnit, neodpovídají ani kapitálové výdaje, realizovány budou zejména ty akce, na které město získalo dotační prostředky. Rozpočet roku je sestaven s ohledem na hospodárnost a efektivnost vynakládaných prostředků. 5. Rozpočtový výhled města na období Podklady pro tvorbu rozpočtového výhledu: - střednědobý finanční výhled města na roky (ZM ) - hospodaření r rozpočtu r. - predikce sdílených daní - strategický plán města - splátkové kalendáře úvěrů a leasingů - nové programovací období EU ( ) Další podklady závazky města z roku 2014: - smlouva s JE a.s. o příplatku mimo základní kapitál (ZM , usnesení ZM/133/2014) obsahuje závazek města k úhradě 165 mil. Kč (v r mil. Kč, v r. 75 mil. Kč a v r mil. Kč) - smlouva s TJ. HC Vlci o výkupu přístavby budovy zimního stadionu (ZM , usnesení ZM/128/2014) obsahuje závazek města k úhradě kupní ceny ve výši 4 mil. Kč v r a po ,- Kč v roce, 2016 i dohoda s DPMLJ a.s. o poskytnutí investičního příspěvku na rekonstrukci tramvajové trati obsahuje závazek města k úhradě 7 mil. Kč v roce 2014 a 7 mil. Kč v roce (ZM , usnesení ZM/83/2014). Tabulka č. 5 Finanční výhled na roky Finanční výhled na roky je tvořen z u rozpočtu po přepočtu. I nadále je počítáno s tím, že bude cílem velmi úsporné hospodaření. Není počítáno s přijetím nových úvěrů na investice. 10

12 Sloupec po přepočtu znamená, jak by při takto nastaveném rozpočtu skončilo hospodaření roku dle oficiálního ekonomického výkazu FIN 2-12, dle kterého jsou zpracovávány údaje o skutečném hospodaření roku 2014 i let minulých: Příjmy v tis. Kč za období: po přepočtu Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy (prodej majetku) Dotace - provoz ) Dotace - investiční Celkem Výdaje v tis. Kč za období: po přepočtu Běžné výdaje ) Kapitálové výdaje (investiční) ) Kapitálové výdaje (dotace investiční) Celkem Financování v tis. Kč za období po přepočtu Financování - správa aktiv, výsledek roku ) Financování - nové úvěry Financování (splácení jistin úvěrů) Celkem ) dotace na provoz snížena o převod do a z FZÚB ( tis. Kč), jedná se o tzv. konsolidační položky převody mezi účty města a účty fondů, které se na úrovni účetní jednotky kompenzují, to samé snížení bude u běžných výdajů. - 2) běžné výdaje sníženy o převod mezi účty města a účty fondu FZÚB ( tis. Kč) a dále o plánovanou rezervu na účtech fondu FZÚB (7 207 tis. Kč). Tato rezerva se projeví v položce financování výsledek roku. Z běžných výdajů je dále možno vyloučit část rezervy na spolufinancování, která slouží k předfinancování a dofinancování dotačních akcí, pro rok je tato rezerva naplánovaná ve výši 3 mil. Kč a tu lze přesunout do kapitálových výdajů (jak se děje v průběhu roku rozpočtovými změnami). U rezervy na opravy, která je rozpočtována ve výši tis. Kč, počítáme, že z ní zůstane nevyčerpáno 10 mil. Kč a z běžné rezervy města, která je rozpočtována ve výši 10 mil. Kč, počítáme, že z ní zůstane nevyčerpáno 5 mil. Kč, popř. může dojít i k navýšení příjmů. Dále lze předpokládat, že ne všechny rozpočtované běžné výdaje budou uhrazeny v roce (snížení o 25 mil. Kč). - 3) kapitálové výdaje jsou navýšeny o 3 mil. Kč - použití rezervy spolufinancování na investiční akce. - 4) financování výsledek roku je snížen o předpokládané zůstatky na fondových účtech v objemu tis. Kč, o 15 mil. Kč, což jsou plánované nevyčerpané prostředky z rezervy na opravy a běžné rezervy města a dále o 25 mil. Kč na běžné výdaje. Pokud budou čerpány všechny naplánované kapitálové výdaje, hospodaření r. skončí schodkem. Ale praxe minulých let ukazuje, že vesměs dochází k nedočerpání všech plánovaných výdajů a taktéž ke kladnému saldu hospodaření. 11

13 Graf č. 6 Porovnání vývoje příjmů Vývoj příjmů Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Dotace - provoz Dotace - investiční rozpočet výhled 2016 výhled 2017 Graf č. 7 Porovnání vývoje výdajů Vývoj výdajů rozpočet výhled 2016 výhled Běžné výdaje Kapitálové výdaje Investiční dotace Komentář k u finančního výhledu na r : Ve finančním výhledu na roky není počítáno s rezervou města, která bude vytvořena z případného přebytku hospodaření (Příjmy: financování výsledek roku; Výdaje: běžné výdaje provoz města). Ve finančním výhledu nejsou zahrnuty tzv. konsolidační položky, tj. převody mezi účty města a účtu fondu na zlepšení úrovně bydlení. Je to odhad, jak by mohlo skončit hospodaření v r a 2017 k Daňové příjmy Je očekáván mírný optimismus v růstu ekonomiky státu, proto jsou daňové příjmy navyšovány v souladu s predikcí MF o 2,5% ročně. Od r není počítáno s příjmy z hazardu (v rozpočtu r. je počítáno s 14 mil. Kč). 12

14 Nedaňové příjmy Vývoj nedaňových příjmů je velmi málo citlivý na makroekonomické indikátory, muselo by dojít ke zvýšení nájemného, aby bylo možné naplánovat větší zvyšování. Tuto třídu plánujeme ve výši 115 mil. Kč. Kapitálové příjmy Většina nemovitého majetku města určeného k prodeji již byla prodána v minulých letech, pokud nedojde k uvolnění dalších objektů do prodeje, uvažujeme na další roky s konzervativním odhadem ve výši 10 mil. Kč. Dotace Zde je počítáno pouze s globální dotací na výkon státní správy ve výši 34 mil. Kč, dále dotace na zajištění agendy sociálně právní ochrany dětí ve výši 6 mil. Kč, na veřejně prospěšné práce, pro školská zařízení u dotací z EU na projekty. Provozní dotace navrhujeme ve výši 60 mil. Kč. U investičních dotací záleží na možnostech města dofinancovat rozdíl mezi dotací a celkovou hodnotou akce. Odhad je skeptický a počítá s 25 mil. Kč. VÝDAJE Běžné výdaje Tyto výdaje navrhujeme dle vývoje z let ve výši 610 mil. Kč, jsou nastaveny v optimální, maximálně úsporné variantě, tak aby se udrželo hospodaření města na přijatelné úrovni. Kapitálové výdaje Zde jsou prostředky na krytí rozvojových investičních záměrů a velkých oprav charakteru rekonstrukcí, modernizací. Dotace investiční jsou stanoveny dle výše investiční dotace obsažené v příjmech města. Obsahují mimo jiné i příplatek mimo základní kapitál pro Jabloneckou energetickou a.s. dle smlouvy ve výši 40 mil. Kč (rok 2016) a výkup přístavby budovy haly zimního stadionu ve výši 2 mil. Kč (rok 2016 a 2017 usnesení ZM/128/2014). Investice vhodné k realizaci v následujících obdobích, tj. v letech 2016, 2017 a dalších: Radnice oprava fasády, zasedací sály, repase oken, kavárna Nový svět sanace komunikace Ul. Lesní rekonstrukce 2. a 3. etapa Sluneční lázně nový objekt + kanalizace Ul. Arbesova kanalizace, chodník Stará Osada sanace komunikace Střelnice parkoviště Terminál MHD parkoviště Ul. V Úvoze + Větrný vrch komunikace MŠ Hřbitovní střecha, hydroizolace, zateplení Ul. 9. května kanalizace Ul. V Nivách sanace skalního masivu Ul. Kaštanová komunikace, plyn, kanalizace Ul. Žitná parkoviště ZŠ Mozartova rekonstrukce tělocvičny ZŠ Šumava zateplení pavilonu D LIAZ sjezd do průmyslové zóny z OK Belgická 13

15 Sokolí úprava sportovního areálu Ul. Vrkoslavická sanace komunikace ZŠ Arbesova rekonstrukce sportoviště Ul. Horní rozšíření komunikace, okružní křižovatka, chodníky ČS. Armády komunikace, chodníky, inženýrské sítě, veřejné osvětlení FINANCOVÁNÍ I tuto část lze rozdělit na dvě základní skupiny, a to na výsledek roku vč. správy aktiv, na přijetí nových úvěrů a splátky úvěrů. 1. správa aktiv, výsledek roku Zde se projevují výsledky správy aktiv (rozpouštění/prodej portfolia města) a výsledek hospodaření roku předchozího. Ve střednědobém výhledu je počítáno se zapojením prostředků minulých let do hospodaření. 2. nové úvěry Pro léta 2016 až 2017 neplánujeme přijetí nových dlouhodobých úvěrů. Částečně lze využít kontokorentní úvěr, který každoročně otevíráme v objemu 50 mil. Kč pro provozní financování. Je využíván pro řízení cash flow. 3. splátky úvěrů - do této položky je zahrnuto pouze splácení jistin z přijatých úvěrů dle uzavřených smluvních vztahů. Základní ukazatele A. Provozní saldo Údaje v tis. Kč za období: Provozní saldo znamená rozdíl běžných příjmů a běžných výdajů. Kladné saldo je důkazem vyváženého hospodaření. Z provozního salda by měly zbýt prostředky na splácení jistin úvěrů. B. Rozdíl provozního salda a splátek jistin po přepočtu Běžné příjmy Běžné výdaje Provozní saldo Údaje v tis. Kč za období: po přepočtu Provozní saldo Splátky jistin Rozdíl Provozní saldo pravděpodobně nebude pro rok dostatečným zdrojem pro splátky jistin. Pro splácení úvěrů bude nutné využít i prostředky minulých let. C. Dluhová služba Údaje v tis. Kč za období: po přepočtu Celkové příjmy Σ splátky jistin, úroků a leasingů Dluhová služba 7,84% 7,99% 8,18% 4,59% 14

16 Tento ukazatel se vypočítá jako podíl sumy splátek jistin dlouhodobých úvěrů, úroků a leasingů k celkovým příjmům města vyjádřený v %. Max. únosná mez je 15%. D. Celkové saldo města Údaje v tis. Kč za období: po přepočtu Celkové příjmy Celkové výdaje Rozdíl Celkové saldo vypovídá o skutečnosti, že od roku 2016 by mohlo hospodaření skončit přebytkem. Ale je nutné udržet nastavená pravidla čerpání běžných výdajů či přijmout takové kroky, které povedou ke zvýšení běžných příjmů. 6. Úvěry a leasingy V souladu se zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, v pl. znění, je povinností, aby součástí rozpočtového výhledu byly u dlouhodobých závazků uvedeny dopady na hospodaření územního samosprávného celku po celou dobu trvání závazku. Proto v tabulkách č. 9-13, které tvoří přílohy tohoto materiálu, uvádíme přehled stávajících úvěrů a leasingů včetně finančního vyčíslení splátek a úroků. K pokrytí investičních potřeb lze využít bankovní úvěry. V roce 2005 byl přijat investiční úvěr ve výši 250 mil. Kč, který město začalo splácet v r Další dva dlouhodobé úvěry byly přijaty v r. 2006, úvěr ve výši 50 mil. Kč byl využit k financování investičních akcí města a úvěr ve výši tis. Kč k odkoupení objektů v Rybářské ul. od f. Interma. V roce 2009 byl na základě výběrového řízení přijat dlouhodobý bankovní úvěr v objemu 250 mil. Kč, s čerpáním v letech , z toho bylo vyčerpáno v r mil. Kč a 184 mil. Kč v r Dále byl v r čerpán účelový úvěr od ČSOB na opravy panelových vad objektu Lipová 9 ve výši tis. Kč. Tato akce je vázána na poskytnutí dotace z programu PANEL, dotace se týká částečné úhrady úroků z úvěru, každoročně ve výši 66 tis. Kč. K má město nesplacené jistiny dlouhodobých úvěrů ve výši 222,8 mil. Kč. V r se nám podařilo vyjednat lepší podmínky pro splácení úvěru od KB z r. 2009, a to snížit odchylku z 3M PRIBOR + 2,2% p.a. na 3M PRIBOR + 1,5% p.a., tím město získalo 9 mil. Kč. V tabulce č. 9 uvádíme přehled účelu čerpání úvěrů a zůstatky k Město má 4 úvěry na bázi 3M resp. 6M PRIBOR. Tyto sazby jsou na historických minimech (ke dni 3.2. činí 3M PRIBOR 0,33 a 6M PRIBOR 0,40), tím město šetří úrokové náklady. V tabulce č. 10 uvádíme finanční dopad k uzavřeným smlouvám o úvěru. 15

17 Tabulka č. 6 Přehled výše prostředků na splácení jistin a úroků z přijatých úvěrů a leasingů v letech (rok 2014 = skutečnost) rok Σ jistiny úroky leasingy K překlenutí časového nesouladu mezi příjmy a výdaji v běžném roce je využíván kontokorentní úvěr poskytnutý Komerční bankou, a.s. ve výši 50 mil. Kč. Současné podmínky čerpání úvěru jsou (do 13.2.) následující: úroková sazba O/N PRIBOR + 0,29% p.a. a poplatek za rezervaci zdrojů 0,15% p.a. Pro období od bylo na kontokorentní úvěr vyhlášeno výběrové řízení, které opět vyhrála Komerční banka, a.s. s ještě lepšími podmínkami, a to: úvěrová sazba O/N PRIBOR + 0,20% p.a. a poplatek za rezervaci zdrojů 0,05% p.a. Schválení přijetí nového kontokorentního úvěru bude předloženo ZM ke schválení dne GRANTY EIB Ke smlouvě o dlouhodobém úvěru s Českou spořitelnou a.s. z r bylo možné získat na vybrané investiční akce dotace z Evropské investiční banky, a to ve výši 5% z uhrazených výdajů. Na grantech z EIB město obdrželo v letech ,4 mil. Kč. Více informací v následující tabulce č. 7: Tabulka č. 7 Granty EIB název akce rozpočet dotace 5% poskytnutá dotace akce (plán) r r r celkem Pavilon A a amfiteátr , , ,18 Kanalizace a vodovody , , , ,84 Severní tangenta , , ,81 Rekonstrukce komunikací , , ,65 Rekonstrukce školských zařízení , , , ,99 CELKEM , , , ,47 16

18 7. Závěr Rozpočtový výhled vychází z podrobné analýzy hospodaření města v letech 2013 a 2014, a u rozpočtu r.. V tabulce č. 14 najdete celkové přehledy o hospodaření za roky , rozpočet včetně přepočtu na výkaz o hospodaření a výhled na roky 2016 a 2017 včetně grafů č Na základě provedených analýz hospodaření města s promítnutím legislativních změn týkajících se v převážné většině reformy veřejných financí, lze učinit následující závěry: - ukazatel dluhové služby nedosahuje úrovně 15%, ale je nutné připomenout, že již nemá takovou vypovídací hodnotu díky tomu, že již součástí výpočtové základny není dotace na sociální dávky, jak bylo v letech minulých - provozní saldo bylo v r ve výši tis. Kč, pokrylo i splátky jistin úvěrů a ještě zbylo více než 60 mil. Kč na rozvoj města. Projevila se tendence snižování běžných výdajů díky realizovaným úsporným opatřením. V roce 2014 nebyl čerpán nový úvěr a ani pro roky následující již nejsou naplánovány nové úvěry /kromě kontokorentního k pokrytí časového nesouladu mezi příjmy a výdaji/. Zatím jsme vždy byli schopni dostát závazkům vyplývajícím z uzavřených smluvních vztahů, zejména splácet úvěry včetně úroků. Dá se konstatovat, že došlo ke zlepšení stavu financí města. Důležité je, že trend šetření a úsporného rozpočtu nastolený v roce 2011 pokračuje i nadále, od režimu účelnosti, hospodárnosti a efektivnosti vynakládaných finančních prostředků se odvíjí i hodnoty uvedené ve finančním výhledu dlouhodobé hodnocení města: v Analýze financí města Jablonec nad Nisou s ratingem, vypracované Ing. Luďkem Tesařem v září 2014 je zmíněno, že samospráva může řídit finance především skrze výdaje. Výdaje města se vyvíjely velmi pozitivním způsobem, město za poslední 4 roky docilovalo úspor a tím zajistilo velmi značnou stabilizaci a zlepšení financí. Velice kladně hodnotí, že město hospodařilo od roku 2010 vždy z finančního hlediska provozních výdajů velmi příkladně a s ohledem na běžné příjmy. Od roku 2010 zajistilo město udržitelné provozní hospodaření a celkově trvale zlepšovalo situaci financování provozu, která byla v roce 2009 velmi špatná. Ze závěru analýzy vyplývá, že: Velmi vzácně se vidí tak brilantní zlepšení stavu financí za 4 roky takové jako u Jablonce. Město za poslední 4 roky zlepšilo provozní hospodaření o 145 mil. Kč a tím zajistilo finanční stabilizaci města a jeho budoucnost. Bez této práce by nyní byly finance města ve velmi vážných problémech. Finanční zdraví města Jablonce je nyní velmi dobré. Obecně by mělo platit, že územní samospráva může používat cizí zdroje (půjčka, úvěr apod.) jen pro financování kapitálových výdajů, nikoliv výdajů běžných. Výše dluhu územní samosprávy by měla korespondovat s rozsahem jejich vlastních příjmů, s jejich stabilitou a předpokládaným vývojem. Financovat běžné výdaje dluhem by mělo být zakázané. Výjimkou je krátkodobé financování na překlenutí dočasné mezery mezi příjmy a výdaji. 17

19 Makroekonomická predikce Tabulka č. 8 vybrané ukazatele z predikce MF Hrubý domácí produkt mld. Kč růst v % 2,5 1,8-1,0-0,9 2,7 2,5 2,5 2,5 Spotřeba domácností růst v % 0,9 0,5-2,1 0,1 1,6 1,4 1,9 1,9 Průměrná míra inflace % 1,5 1,9 3,3 1,4 0,6 1,7 2,0 1,9 Míra nezaměstnanosti průměr v % 7,3 6,7 7,0 7,0 6,4 6,1 5,9 5,7 V tabulce č. 8 jsou vybrané ukazatele z Makroekonomické predikce MF ČR z července Po dvou letech ekonomického propadu se v loňském roce ČR opět vrátila k růstu. Úspěšné období českého hospodářství přitom má pokračovat i v roce letošním. Podle prognóz ekonomických institucí se v letech dá očekávat růst českého hrubého domácího produktu zhruba stejným tempem jako loni, tedy o 2,5%. Zlepšující se kondice firem se promítne i do klesající nezaměstnanosti, která by se měla pohybovat kolem 6%, v letech 2016 i 2017 dokonce pod 6%. Firmy hodlají zaměstnancům zvýšit mzdy o 2-3%. Ceny energií by měly mírně klesnout. Ve schváleném státním rozpočtu na rok je predikován objem daňových příjmů, který vychází z ekonomického vývoje (růst ekonomiky 2,5%) předpokládaného v době sestavení u rozpočtu. V daňové oblasti dochází od r. k těmto změnám: - v inkasu spotřebních daní se plně promítne znovuzavedení vracení daně z tzv. zelené nafty, zvýšení sazeb z tabákových výrobků - u daně z příjmů právnických osob je obsažena úprava zdanění investičních fondů, dopad zákona o dětských skupinách je očekáván nárůst o 3,5% - u daně z příjmů fyzických osob jsou promítnuty zejména změny v opětovném umožnění uplatnění slevy na poplatníka pro pracující důchodce, navýšení daňového zvýhodnění na dítě, zavedení limitu pro uplatňování výdajových paušálů pro všechny paušály pro OSVČ, zavedení daňové slevy pro rodiče o částku, kterou rodina vydává na pobyt dítěte v předškolním zařízení - u majetkových daní se nepočítá v roce s žádnými legislativními změnami, které by měly bezprostřední dopad na inkaso daně. DOPORUČENÍ: - sledovat provozní saldo (musí pokrýt i splátky úvěrů) - realizovat projekty, které přispívají ke snížení běžných výdajů, např. zateplení objektů přináší úspory energií a lze spočítat návratnost investice - nerealizovat projekty, které generují nároky na provozní rozpočet - nepřijímat nové úvěry, popř. pouze na nezbytně nutné investice Analýzy ukazují, že město Jablonec nad Nisou zabezpečí i v příštích letech svůj chod, ale jen za předpokladu udržení nastavených pravidel čerpání běžných výdajů či zvýšením příjmů města. V r kvůli ekonomické krizi došlo ke zhoršení stavu financí, od r se již situace postupně zlepšuje, realizovaná úsporná opatření přinesla kýžený efekt, kdy se z běžných příjmů zafinancovaly i běžné výdaje včetně splátek úvěrů a ještě zbylo na rozvoj města. 18

20 Konkrétně za rok 2014 činilo provozní saldo tis. Kč, po splátkách úvěrů ve výši tis. Kč zbylo na další rozvoj města ještě tis. Kč. Daňové příjmy ze SR, které město obdrželo prostřednictvím finančního úřadu, činí za rok 2014 částku tis. Kč a jsou nejvyšší od roku Na kapitálové výdaje je vhodné využívat dotační prostředky pro rozvojové aktivity města, ale je nutné zvažovat ekonomiku projektu a jeho význam pro rozvoj města. Pro finance mnohých měst a obcí je obecně riskantní strategie budování nového majetku, který vyvolává tlak na výdaje a zejména potřebu financí na jeho obnovu (odpisy). Zvýšená investiční aktivita se může někdy projevit zhoršením ekonomiky provozu, tedy zejména neúměrným růstem běžných výdajů a odpisů. I nadále je nutné zaměřit pozornost na výdajovou stránku rozpočtu, zejména jeho provozní část. Cesta úsporného režimu bude pořád aktuální. Doporučujeme finančnímu výboru i zastupitelstvu města rozpočtový výhled přijmout. Finanční výbor na svém zasedání dne 9. února projednal předložený materiál a doporučil jej Zastupitelstvu města Jablonec nad Nisou ke schválení. 19

21

22 Tabulka č. 9 PŘEHLED UZAVŘENÝCH SMLUV O ÚVĚRU věřitel částka datum uzavření úroková sazba účel splátka splatnost splaceno zůstatek dle hlavní knihy k ORG smlouvy k ČS , M PRIBOR + 0,04% p.a. výstavba a opravy čtvrtletně od 2007 do , , nemovitostí J HB , ,72% od výkup domu měs. k let , , ul. Rybářská ,70 - J+Ú KB , M PRIBOR + 0,02% p.a. výstavba a opravy čtvrtletně od 2008 do , , majetku města J ČSOB , M PRIBOR + 0,45% p.a. oprava objektu čtvrtletně od 2010 do , , Lipová J KB , O/N PRIBOR + 0,29 % p.a. kontokorentní úvěr do ,00 0,00 KB , M PRIBOR + 1,5% p.a. dlouhodobý úvěr čtvrtletně od 2011 do , , na investice J v Kč ,51 21

23 Tabulka č. 10 Přehled úvěrů finanční dopad věřitel forma závazku Česká spořitelna splátka úrok Hypoteční banka splátka úrok Komerční banka splátka úrok ČSOB splátka úrok Komerční banka splátka úrok CELKEM z toho: splátky úroky v Kč 22

24 Tabulka č. 11 Přehled výše zůstatků nesplacených úvěrů v tis. Kč rok nesplacené úvěry Graf č. 8 nesplacené úvěry nesplacené úvěry nesplacené úvěry 23

25 Tabulka č. 12 PŘEHLED UZAVŘENÝCH LEASINGOVÝCH SMLUV V Kč Pronajímatel Datum ORG Předmět Pořizovací Navýšení Splátka Splatnost Splaceno Zůstatek uzavření leasingu cena k k záloha ,-- ĆSOB Leasing a.s Škoda Octavia combi , ,00 měsíčně , ,00 3L Škoda Octavia combi záloha ,-- ĆSOB Leasing a.s L , ,00 měsíčně , ,00 ĆSOB Leasing a.s SUZUKI SX4 1,6 GL/AC ,00 záloha , ,00 měsíčně , ,00 EFG CZ spol. s r.o el. zabezp. signalizace , ,00 měsíčně , , ,00 Tabulka č. 13 PŘEHLED LEASINGŮ finanční dopad v Kč věřitel forma závazku ČSOB Leasing, a.s. splátka ČSOB Leasing, a.s. splátka EFG CZ splátka ČSOB Leasing, a.s. splátka CELKEM

26 Tabulka č. 14 Vývoj v letech v tis. Kč Příjmy v tis. Kč za období: po přepočtu Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy (prodej maj.) Dotace - provoz Dotace - investiční Celkem Výdaje v tis. Kč za období: po přepočtu Běžné výdaje Kapitálové výdaje (investiční) Kapitálové výdaje (dotace inv.) Celkem Financování v tis. Kč za období po přepočtu Financování - správa aktiv, HV Financování - nové úvěry Financování (spl. jistin úvěrů) Financování (spl.kontokorentu) Celkem Σ splátky jistin, úroků a leasingů Dluhová služba 4,70% 4,53% 4,42% 7,11% 9,53% 8,20% 7,13% 7,84% 7,99% 8,18% 4,59% 25

27 Tabulka č. 15 Vývoj provozního salda v mil. Kč po přepočtu běžné příjmy běžné výdaje provozní saldo Graf 9 Vývoj běžných příjmů, výdajů a provozního salda běžné příjmy běžné výdaje provozní saldo

28 Graf 10 Vývoj splátek úvěrů, úroků a leasingů Graf 11 Vývoj celkových příjmů a výdajů splátky jistin splátky jistin, úroků a leasingů celkové příjmy celkové výdaje 27

29 Seznam tabulek: 1. Hospodaření r (dle výkazu Fin 2-12 bez konsolidace) str Vývoj provozního salda str Porovnání prostředků na opravy s odpisy majetku str Porovnání výhledu s rozpočtem str Finanční výhled na roky str Přehled výše prostředků na splácení jistin a úroků z přijatých úvěrů a leasingů v letech str Granty EIB str Vybrané ukazatele z predikce MF str Přehled uzavřených smluv o úvěru str Přehled úvěrů finanční dopad str Přehled výše zůstatků nesplacených úvěrů str Přehled uzavřených leasingových smluv str Přehled leasingů finanční dopad str Vývoj v letech str Vývoj provozního salda str. 26 Seznam grafů: 1. Porovnání celkových příjmů a výdajů (bez financování) str Provozní saldo str Porovnání prostředků na opravy s odpisy majetku str Porovnání jednotlivých druhů příjmů stávajícího výhledu s rozpočtem na rok str Porovnání jednotlivých druhů výdajů stávajícího výhledu s rozpočtem na rok str Porovnání vývoje příjmů str Porovnání vývoje výdajů str Nesplacené úvěry str Vývoj běžných příjmů, výdajů a provozního salda str Vývoj splátek úvěrů, úroků a leasingů str Vývoj celkových příjmů a výdajů str