In Festo Pentecostes. Duplex ⒈ classis. Ad usum et secundum consuetudines chori»conventus Choralis«. Editio Sancti Wolfgangi 2015

Transkript

1 In Festo Pentecostes. Duplex ⒈ clssis. Ad usum secundum consuudes chori»conventus Chorlis«. Editio Sncti Wolfgngi 2015

2 2 / In Vesperis. Vesperæ Ortio nte divum Officium. Aperi, Dóme, os meum d benedicéndum nomen snctum tuum: mund quoque cor meum b ómnibus vnis, pervérsis, liénis cogittiónibus: telléctum illúm, fféctum flámm, ut digne, tténte c devóte hoc Offícium recitáre válem, exudíri mérer nte conspéctum Divínæ Mjestátis tuæ. Per Christum, Domum nostrum. A. Amen. Dóme, unióne illíus divínæ tentiónis, qu ipse terris ludes Deo persolvísti, hs tibi Hors (vel hnc tibi Horm) persólvo. Otevři, Pne, má úst, bych chválil tvé svté jméno. Očisti mé srdce od všech mrnivých, zvrácených jých myšlenek, osvěť rozum, rozněť cit, bych mohl důstojně, soustředěně zbožně recitovt vysloužil si být vyslyšen před tváří tvé velebnosti. Skrze Krist Ortio post divum Officium. Ortionem sequentem devote post Officium recitntibus Leo Pp X. defectus, culps eo persolvendo ex humn frgilitte contrcts, dulsit, dicitur flexis genibus. Scrosánctæ divíduæ Tritáti, crucifíxi Dómi nostri Jesu Christi humnitáti, betíssimæ gloriosíssimæ sempérque Vírgis Mríæ fecúndæ tegritáti, ómnium Snctórum universitáti sit sempitérn lus, honor, virtus glóri b omni cretúr, nobísque remíssio ómnium pecctórum, per fít sǽcul sæculórum. A. Amen. B. Beát víscer Mríæ Virgis, quæ portvérunt ætérni Ptris Fílium. A. Et beát úber, quæ lctvérunt Christum Domum. Et dicitur secro Pter noster. Ave Mrí. Následující modlitbu optřil pro ty, kdo ji zbožně vyřknou po hodkách, zesnulý ppež Lev X. odpustky z hříchy vzniklé při konání hodek z lidské křehkosti. Říká se vkleče. Svtosvté nerozdílné Trojici, ukřižovnému lidství nšeho Pán Ježíše Krist, přeblžené přeslvné plodné neporušenosti vždy Pnny Mrie i souhrnu všech svtých buď ode všeho stvoření věčná chvál, čest sláv, nám pk buď dáno odpuštění všech hříchů, po nekonečné věky věků. Amen. In Vesperis. D É ª E-us, ò ઢ me-um ò ઢ É ª djutó-ri-um ténde. A. Dóme, É ª ò ઢ d djuvándum «semper, ò ઢ É ª Ý me ò Ptri, «Amen. Al le-lú-iò festí-n. Gló-ri- Fí-li-o, Spi-rí-tu-i Sncto. Sicut e-rt prcí-pi-o, nunc, sǽcu-l sæcu-lórum.

3 ª In Vesperis. / 3 Pslmus 1. Act. 2, 1; H270 Vesperæ D III 2 ᔢ UM É ңé es «Ndešel den Lnic všichni byli pospolu, řkouce, leluj. l-le- lú-i. Di- xit Dómus Dó È îã mi no ú îã È me - o: Sede È îã dex - ê e-rnt o-mnes tris È îã me - is: ª comple-réntur di- Pente-có-stes, pá-ri-ter di-cén-tes, Pslmus 109. Donec ponm imícos tuos, scbéllum pedum tuórum. Virgm virtútis tuæ emítt Dómus ex Sion: domáre médio imicórum tuórum. Tecum prcípium die virtútis tuæ splendóribus snctórum: ex útero nte lucíferum génui te. Jurávit Dómus, non pænitébit eum: Tu es scérdos ætérnum secúndum órdem Melchísedech. Dómus dextris tuis, confrégit die iræ suæ reges. Judicábit ntiónibus, implébit ruíns: conqussábit cápit terr multórum. De torrénte vi bib: proptére exltábit cput. Glóri Ptri Fílio, Spirítui Sncto. Sicut ert prcípio, nunc semper, sǽcul sæculórum. Amen. Řekl Hospod mému Pánu: Zsedej po mé prvici, dokud nedám nepřátele z podnož tvým nohám. Mocnému žezlu tvému dá vzejít Hospod ze Sionu: pnuj uprostřed nepřátel svých! Ty vládni ve dni své síly v lesku svtém, z lůn před jitřenkou zplodil jsem tě. Přisáhl Hospod (tkto): - žel toho nebude - Ty jsi knězem nvěky jko byl Melchisedech! Pán bude tobě po prvici, bít bude v den hněvu svého krále; mezi národy soud kont, dokonle poráži, tříštit hlvy po celé zemi. Z potok n cestě bude píti, protož pozdvihne hlvu.

4 ª 4 / In Vesperis. Vesperæ Pslmus 2. VIII G S 㲨 tus É É ᒤÉ É É orbem «É É É Ì Ì Pí-ri- Dó-mi- ni re-plé- vit ter-rá-rum, l- É le- lú- i. Sp. 1, 7; H270 Duch Páně nplňuje svět, leluj. È îã - Pslmus 110. îã Dóme corde me o: justórum, Con-fi-tébor ti-bi to-to consí-li-o congreg-ti- È ó - ne. Mgn óper Dómi: exquisít omnes voluntátes ejus. Conféssio mgnificénti opus ejus: justíti ejus mn sǽculum sǽculi. Memórim fecit mirbílium suórum, miséricors miserátor Dómus: escm dedit timéntibus se. Memor erit sǽculum testménti sui: virtútem óperum suórum nnuntiábit pópulo suo: Ut d illis hæreditátem géntium: óper mánuum ejus vérits judícium. Fidéli ómni mndát ejus: confirmát sǽculum sǽculi: fct veritáte æquitáte. Redemptiónem misit pópulo suo: mndávit ætérnum testméntum suum. Snctum terríbile nomen ejus: ítium spiéntiæ timor Dómi. Intelléctus bonus ómnibus fciéntibus eum: ludátio ejus mn sǽculum sǽculi. Glóri Ptri Fílio, Spirítui Sncto. Sicut ert prcípio, nunc semper, sǽcul sæculórum. Amen. Chci tě slvit, Pne, z celého srdce ve sboru sprvedlivých, jkož i v obci. Veliká jsou Hospodov díl, dokonlá podle všech jeho plánů. Slvná velebná jest čnost jeho, jeho sprvedlnost zůstává n věky. Ustnovil pmátku n své divy, milosrdný milostivý Pán jest. Pokrm dává těm, kdož se ho bojí, n věky je pmětliv své smlouvy. Moc svých skutků ukázl svému lidu, odevzdv mu, čím pohné dědičně vládli. Díl rukou jeho jsou věrnost právo; všecko, co ustnovil, je spolehlivo, je to utvrzeno n věky věkův, vydáno upřímně sprvedlivě. Vykoupení sesll svému lidu, věčnou pltnost udělil své smlouvě. Svté jest hrozné jeho jméno; počátek moudrosti je bázeň Páně. Blhé má poznání kdokoli tk čí; chvál jeho zůstne n věky věkův.

5 ª In Vesperis. / 5 Pslmus 3. Act. 2, 4; H270 Vesperæ VIII G R ң Û ti ᔢ sunt É ómnes «Sncto, Tehdy byli všichni nplněni Duchem Svtým zčli mluvit, leluj. tim Dó È îã mi num: É l-le-lú-i. Be- á-tus vir qui mndá-tis e-jus vo-l ni È îã - mis. É E-plé- Spí- ri-tu cœ-pé-runt ló-qui, Pslmus 111. Potens terr erit semen ejus: generátio rectórum benedicétur. Glóri divítiæ domo ejus: justíti ejus mn sǽculum sǽculi. Exórtum est ténebris lumen rectis: miséricors, miserátor, justus. Jucúndus homo qui miserétur cómmodt, dispón sermónes suos judício: qui ætérnum non commovébitur. In memóri ætérn erit justus: b uditióne ml non timébit. Prátum cor ejus speráre Dómo confirmátum est cor ejus: non commovébitur donec despícit imícos suos. Dispérsit, dedit pupéribus: justíti ejus mn sǽculum sǽculi: cornu ejus exltábitur glóri. Peccátor vidébit, irscétur, déntibus suis frem tbésc: desidérium pecctórum períbit. Glóri Ptri Fílio, Spirítui Sncto. Sicut ert prcípio, nunc semper, sǽcul sæculórum. Amen. Blze tomu, kdo se bojí Hospod, v jeho příkzech velikou zálibu má. Mocné v zemi bude potomstvo jeho, rodu poctivých bude požehnáno. Hojnost bohtství v domě jeho, jeho sprvedlnost zůstává n věky. Září v temnu jk světlo sprvedlivým, je milostivý, slitovný, sprvedlivý. Šťsten, kdo je soucitný půjčuje, kdo své věci vyřizuje dle práv. Neboť n věky nebude se viklt, v pměti věčné bude sprvedlivý. Zprávy zlé se nemusí obávti, pevně doufá srdce jeho v Pán. Pevné jest srdce jeho, nebojí se, ž může hleděti vítězně n odpůrce. Plýtvá bezmál jk rozdává chudým, jeho sprvedlnost zůstává n věky, čelo jeho vysoko ve cti se zdvihá. Bezbožník vid to rozčiluje se zlostí, zuby svými skřípá chřdne; přání hříšníků přichází n zmr.

6 ª «6 / In Vesperis. Vesperæ Pslmus 4. Dn. 3, 77.79; H270 F I 2 ҥé On tes, ê É quæ -quis, Prmeny vše, co se ve vodách hýbe, opěvujte Hospod, leluj. ò È îã e- È îã mi È îã mi- É É hymnum o, ómni- É mo-vén tur dí-ci-te De- l-le- lú-i. Pslmus 112. Ludá-te pú- ri Dó num: ludá-te no-men Dó ni. Sit nomen Dómi benedíctum, ex hoc nunc, usque sǽculum. A solis ortu usque d occásum, ludábile nomen Dómi. Excélsus super omnes gentes Dómus, super cælos glóri ejus. Quis sicut Dómus Deus noster, qui ltis hábitt, humíli réspicit cælo terr? Súscitns terr ínopem, de stércore érigens páuperem: Ut cólloc eum cum prcípibus, cum prcípibus pópuli sui. Qui hbitáre fcit stérilem domo, mtrem filiórum lætántem. Glóri Ptri Fílio, Spirítui Sncto. Sicut ert prcípio, nunc semper, sǽcul sæculórum. Amen. Chvlte, sluhové, Hospod, chvlte jméno Hospodovo. Buď jméno Hospod požehnáno od tohoto čsu ž n věky. Od slunce východu do zápdu chváleno buď jméno Hospod. Vyvýšen nd všecky národy Hospod, b nd nebes sláv jeho. Kdo jko Hospod, Bůh náš?! Přebývá sice n výsostech, přece všk nízkého si všímá n nebesích i n zemi. Zdvihá se země vysíleného, z klu povyšuje chuďs, by ho posdil vedle knížt, vedle knížt lidu svého. Uszuje bezdětnou v rodě učiv ji šťstnou mtkou.

7 ª In Vesperis. / 7 In I. Vesperis: Pslmus 5. L É É Û É Ì Ì riis ઢ lguis Û li «ԣ mg É «i, ª ÉÉ É ª É Û É Ì Ì ê VII c2 O-que-bántur vá- A- pó-sto- ná- li- De- l-le-lú-i, l-le- lú-i, l-le- lú-i. H271 Vesperæ Apoštolové hlásli různými jzyky divy Boží, leluj, leluj, leluj. È îã - nes îã È Gen - tes: Lu-dá-te Dómum, om ludá-te e-um, È îã om - nes pó È îã pu- li: Pslmus 116. Quónim confirmát est super nos misericórdi ejus: vérits Dómi mn ætérnum. Glóri Ptri Fílio, Spirítui Sncto. Sicut ert prcípio, nunc semper, sǽcul sæculórum. Amen. Chvlte Hospod všichni pohné, vychvlujte ho všichni národové, neb mocně nd námi vznáší se jeho milost, věrnost Hospodov trvá n věky.

8 ª 8 / In Vesperis. Vesperæ In II. Vesperis: Pslmus 5. L É É Û É Ì Ì riis ઢ lguis Û li «ԣ mg É «i, ª ÉÉ É ª É Û É Ì Ì ê VII c2 O-que-bántur vá- A- pó-sto- ná- li- De- l-le-lú-i, l-le- lú-i, l-le- lú-i. H271 Apoštolové hlásli různými jzyky divy Boží, leluj, leluj, leluj. È îã îã È - È îã pu- È îã b- Pslmus 113. In de Ægýp to, domus é-xi-tu Isr-el J-cob de pó lo bár ro: Fct est Judǽ snctificátio ejus, Isrel potésts ejus. Mre vidit, fugit: Jordánis convérsus est rrórsum. Montes exsultvérunt ut ríes, colles sicut gni óvium. Quid est tibi, mre, quod fugísti? tu, Jordánis, qui convérsus es rrórsum? Montes, exsultástis sicut ríes, colles, sicut gni óvium? A fácie Dómi mot est terr, fácie Dei Jcob: Qui convértit prm stgn quárum, rupem fontes quárum. Non nobis, Dóme, non nobis: sed nómi tuo d glórim. Super misericórdi tu, veritáte tu: nequándo dicnt gentes: Ubi est Deus eórum? Deus utem noster cælo: ómni quæcúmque vóluit, fecit. Simulácr géntium rgéntum, urum, óper mánuum hómum. Os hbent, non loquéntur: óculos hbent, non vidébunt. Aures hbent, non áudient: nres hbent, non odorábunt. Mnus hbent, non plpábunt: pedes hbent, non mbulábunt: non clmábunt gútture suo. Když vyšel Isrel z egyptské země, Jkobův rod z národ cizáků, stlo se Judstvo svtyní jeho, Isrelstvo královstvím jeho. Moře to vidělo, i prchlo, Jordán obrátil se nzpět, hory jk berni poskkovly, phorky jko mláďt ovčí. Co je ti, ó moře, že prcháš, ty, Jordáne, že se vrcíš, hory, že skáče jko berni, phorky, jko mláďt ovčí? Před tváří Páně chvěj se země, před tváří Boh Jkobov, jenž mění skálu v jezer vodstv křemen ve vody tryskjící. Ne nám, Hospode, ne nám, le jménu svému čest zjednej pro svou milostivost věrnost, by nemohli pohné říci: Kde (pk) mjí Boh svého? Vždyť je Bůh náš n nebesích, čí vše, co jemu se líbí. Modly (všk) pohnů stříbro zlto, výrobky jsou rukou lidských. Úst mjí nemohou mluvit, oči mjí nemohou vidět, uši mjí nemohou slyš, nos mjí, le nemohou čicht, ruce mjí nemohou hmtt, nohy mjí nemohou chodit, nemohou křiči svým hrdlem.

9 ª In Vesperis. / 9 Símiles illis fint qui fáciunt e: omnes qui confídunt eis. Domus Isrel sperávit Dómo: djútor eórum protéctor eórum est. Domus Aron sperávit Dómo: djútor eórum protéctor eórum est. Qui timent Dómum, spervérunt Dómo: djútor eórum protéctor eórum est. Dómus memor fuit nostri: benedíxit nobis. Benedíxit dómui Isrel: benedíxit dómui Aron. Benedíxit ómnibus, qui timent Dómum, pusíllis cum mjóribus. Adjícit Dómus super vos: super vos, super fílios vestros. Benedícti vos Dómo, qui fecit cælum, terrm. Cælum cæli Dómo: terrm utem dedit fíliis hómum. Non mórtui ludábunt te, Dóme: neque omnes, qui descéndunt férnum. Sed nos qui vívimus, benedícimus Dómo, ex hoc nunc usque sǽculum. Glóri Ptri Fílio, Spirítui Sncto. Sicut ert prcípio, nunc semper, sǽcul sæculórum. Amen. É L O- É Û É Ì Ì riis ઢ lguis Û li «ԣ mg É Podobni budou jim kteří je děljí, všichni, kteří doufjí v ně. Isrel doufá v Hospod, jest jejich pomocí štítem. Dům Aronův doufá v Hospod, jest jejich pomocí štítem. Ctitelé Páně doufjí v Pán, jest jejich pomocí štítem. Pán n nás pmtující žehná, žehná domu Isrelovu, žehná domu Aronovu, žehná všem ctitelům Hospodovým, mličkým i velikým! Hospod rč vás rozmnožiti, (rozmnožit) vás i děti vše! Žehnáni buďte od Hospod, který učil nebe i zemi! Nebe jest nebe Hospodovo, zemi dl pk synům lidstv. Nebudou mrtví tě chválit, Pne, ti, kteří do pekel sestupují; my všk živí chválíme Pán od tohoto čsu ž n věky! «i, ª ÉÉ É ª É Û É Ì Ì ê que-bántur vá- A- pó-sto- ná- li- De- l-le-lú-i, l-le- lú-i, l-le- lú-i. Vesperæ

10 ««ª 10 / In Vesperis. Vesperæ Cpitulum. Act. 2, 1-2 C um e-rnt omnes È tis, cæ-lo sonus, tmqum dveni- éntis spí-ri-tus vehemén replé-vit to-tm domum e-ódem È co lo + fctus ubi e-rnt sedéntes. est repénte de Ý comple-réntur di- es Pente-cóstes, discípu-li pá-ri-ter Ndešel den Lnic všichni byli pospolu n jednom místě, + když tu se znendání ozvl z nebe hukot jko prudký závn větru nplnil celý dům, kde dleli. Responsorium breve. - I. vesperis: ޢ ò 㲨 䲧 tus 㲨 µ tur -pósto- mgná- li- ᢤ µ µµµ A. De-o grá-ti- s. S VI pí-ri- ò ¼ ᒣ Sn- «vit µ ò ઢ ᒣઢ µ ઢ De- ctus, ò «i. ut ê ઢ ¼ ó- ઢ nis ò o-re. 㲨 µ» ne-r nsce- rén- l- guá-rum, l- le- lú- 㲨 µ i. num, ut ê o-re 㲨 µ ò 㲭 ઢ ª e- ó-rum 䲧 tur r «ò 㲭 ઢ is lguis um ò» 㒧 B. Lo-que-bán- vá-ri- ઢ 㲨 µ H269 ter ª pro- cé-dens thro- «no -posto-ló-rum pec- tó- vi- si-bí- li- pe- n- rá- no-vum sncti- fi-c- ti- sig- óm-ni- gé- li Ý Þ «Þ

11 ««In Vesperis. / 11 Responsorium breve. - II. vesperis: l le- S VI É píri- ò ᔢ ઢ 㺬 Alle- lú-i, tus lú-i. P- 㲱 ò» ò ê É B. Gló-ri- Ptri, Fí- li- o, ᔢ l leò ᔢ ઢ 㺬 lú-i. ò ઢ ᔢÉ rácli- tus, Alle- lú-i, É É Spí-ri-tus. Spí- ri-tu- i Sncto. É Spí-ri-tus. vos 㲱 ò 咧 ò ê B. Do-cé-bit ómni-. Ý Vesperæ

12 12 / In Vesperis. Vesperæ Hymnus. V VIII Eni á-tor ««córdibus, Infírm sic «te Credámus P-rácli-to, In sæ-cu-lórum sǽcu-l. «omni Fons «A- men. Vir omne «firmns Imple Per Ptri te «Et Hóstem d Cre- Spí-ri-tus, Méntes tu-ó-rum ví-si-t : su-pérn grá- «Accénde «Quæ qui tu ti- cre- ásti «tque péc Ý Qui «Ý «Infúnde c à Ý Þ to-r. P-rá-cli-tus dí-ce-ris, Donum De- i l-tís-si-mi, vi-vus, i-gnis cá-ri-ts, spi-ri-tá-lis úncti-o. Tu septi-fórmis mú-ne-re, Déxtræ De- i tu dí-gi-tus, Tu ri-te pro-míssum Ptris, Sermó-ne di-tns gúttu-r. lumen sénsi-bus, mó-rem no-stri córpo-ris tú-te pérpe-ti.- re-pél-ls lóngi- us, P-cémque do-nes pró-ti-nus Ductó-re præ-vi-o, Vi-témus nó-xi-um. sci- ámus «P-trem, Noscámus Fí-li- um, Te utri- úsque Spí-ri-tum témpo-re. Gló-ri- Domi-no, N-tóque, mórtu- is Surré-xit, «Þ Duchu Tvůrce, přijď, nvštiv nás, přijď do srdce všech věrných svých nplň je svou milostí, vždyť ty sám jsi nás utvořil. Ty se nzýváš Těšitel, Bůh nejvyšší nám tebe dl, tys prmen živý, lásky žár, pomzání jsi duchovní. Dárce drů jsi sedmer, prst prvice jsi Otcovy, ty jsi ten Otcem slíbený, správně dáváš nám promlouvt. V duši světlo nám rozžehni do srdce nám lásku vlej nše tělo ubohé stále silou svou posiluj. Nepřítele pryč odežeň ve světě svůj nstol mír, nás cestou správnou vždycky veď, ť nás me vše škodlivé. Boh Otce nás nuč znát, dej vyznávt nám Ježíše tobě, Otci i Synu vírou se vždy víc otvírt. Sláv Otci, i Synu zrozenému, který z mrtvých vstl, i Utěšiteli, n věky věků. Amen.

13 In Vesperis. / 13 Versus. - I. vesperis: É ª ңé É ª ңé Vesperæ B. Replé-ti sunt omnes Spí-ri-tu Sncto, -le-lú-i. A. Et B. Tehdy byli všichni nplněni Duchem Svtým, leluj. A. A zčli mluvit, leluj. loqui, cœpé-runt -le-lú-i. Versus. - II. vesperis: ª ңé É ª ңé B. Loquebántur váriis lguis Apósto-li, -le-lú-i. B. Apoštolové hlásli různými jzyky, leluj. A. Divy Boží, leluj. A. Mgná-li- De- i, -le-lú-i.

14 «14 / In Vesperis. Vesperæ Cnticum B. Mriæ V. - I. vesperis: Jonnes 14, 18.28; ibid. 16, 22; H267 N I D É ON vos re-línqum ê Ҥ ê órph- nos, l-le- lú- É i: ңé É É vá-do, vé-ni- o d vos, ңé ê l-le- lú- É i: Neznechám vás jko sirotky, leluj. Odcházím zse k vám přijdu, leluj. A vše srdce se zrduje, leluj. Et ánim me- Dó exsultá-vit ò ң úîã È spí- ri-tus È îã mi cor É vés- trum, l-le-lú-i. Mgní-fi-ct num. me-us De-o, s-lu-tá-ri È îã me- o. gu dé- É bit É Lucæ 1, Ý Qui respéxit humilitátem ncíllæ suæ: ecce enim, ex hoc beátm me dicent omnes genertiónes. Qui fecit mihi mgn qui potens est: snctum nomen ejus. Et misericórdi ejus progénie progénies timéntibus eum. Fecit poténtim bráchio suo: dispérsit supérbos mente cordis sui. Depósuit poténtes de sede, exltávit húmiles. Esuriéntes implévit bonis: dívites dimísit ánes. Suscépit Isrel, púerum suum, recordátus misericórdiæ suæ. Sicut locútus est d ptres nostros, Abrhm, sémi ejus sǽcul. Glóri Ptri Fílio, Spirítui Sncto. Sicut ert prcípio, nunc semper, sǽcul sæculórum. Amen. Velebí má duše Hospod můj duch jásá v Bohu, mém spsiteli, neboť shlédl n svou neptrnou služebnici. Od této chvíle mě budou blhoslvit všechn pokolení, že mi učil veliké věci ten, který je mocný. Jeho jméno je svté. A jeho milosrdenství trvá od pokolení do pokolení k těm, kdo se ho bojí. Mocně zsáhl svým rmenem, rozptýlil ty, kdo v srdci smýšlejí pyšně. Mocné sesdil z trůnu ponížené povýšil, hldové nsytil dobrými věcmi bohté propustil s prázdnou. Ujl se svého služebník Izrele, pmtovl n své milosrdenství, jk slíbil nšim předkům, Abrhámovi jeho potomkům nvěky.

15 ª ««ª In Vesperis. / 15 Cnticum B. Mriæ V. - II. vesperis: Sg. 388 p. 247 Vesperæ H I D Ҥ u-ni- vérsum præ-di-cá-re É ê ª É it, sunt qui it ңé É es e- É is É te- sti- fi- cá- ri: cre-dí-de- rit, É ª O- di- e complé- ti di- Pente- có-stes, ҤÉ l- le- lú- i: ң b- ҥ ҥ sit É ª e- e- rit, É os tus sl É vus É 㺧 É «hó- di- e Spí- ri- Sn-ctus di-scí-pu- lis ppá- ru- trí-bu- ch- rí-sm- tum do-n: mi- e- É É Ì Ì rit, É ê igne mundum pti- zá- tus fú- ҤÉ l- le- lú- i. É Ý É ª Ý ánim ò ң tus úîã È Mgní-fi-ct me- È îã Dómi num. È îã me- Lucæ 1, Ý Et exsultá-vit spí- ri- me-us De-o, s-lu-tá-ri o. Qui respéxit humilitátem ncíllæ suæ: ecce enim, ex hoc beátm me dicent omnes genertiónes. Qui fecit mihi mgn qui potens est: snctum nomen ejus. Et misericórdi ejus progénie progénies timéntibus eum. Velebí má duše Hospod můj duch jásá v Bohu, mém spsiteli, neboť shlédl n svou neptrnou služebnici. Od této chvíle mě budou blhoslvit všechn pokolení, že mi učil veliké věci ten, který je mocný. Jeho jméno je svté. A jeho milosrdenství trvá od pokolení do pokolení k těm, kdo se ho bojí.

16 ª «ª 16 / In Vesperis. Vesperæ Fecit poténtim bráchio suo: dispérsit supérbos mente cordis sui. Depósuit poténtes de sede, exltávit húmiles. Esuriéntes implévit bonis: dívites dimísit ánes. Suscépit Isrel, púerum suum, recordátus misericórdiæ suæ. Sicut locútus est d ptres nostros, Abrhm, sémi ejus sǽcul. Glóri Ptri Fílio, Spirítui Sncto. Sicut ert prcípio, nunc semper, sǽcul sæculórum. Amen. Mocně zsáhl svým rmenem, rozptýlil ty, kdo v srdci smýšlejí pyšně. Mocné sesdil z trůnu ponížené povýšil, hldové nsytil dobrými věcmi bohté propustil s prázdnou. Ujl se svého služebník Izrele, pmtovl n své milosrdenství, jk slíbil nšim předkům, Abrhámovi jeho potomkům nvěky. H O- Ҥ u-ni- vérsum præ-di-cá-re É ê ª É it, sunt qui it ңé É es e- É is É te- sti- fi- cá- ri: cre-dí-de- rit, É ª di- e complé- ti di- Pente- có-stes, ҤÉ l- le- lú- i: ң b- ҥ ҥ sit É ª e- e- rit, É os tus sl É vus É 㺧 É «hó- di- e Spí- ri- Sn-ctus di-scí-pu- lis ppá- ru- trí-bu- ch- rí-sm- tum do-n: mi- e- É É Ì Ì rit, É ê igne mundum pti- zá- tus fú- ҤÉ l- le- lú- i. É Ý É ª Ý

17 In Vesperis. / 17 Ante Ortionem, cnttur Superiore: Vesperæ Supplictio Litniæ. É É «É K Y- e ri- e-lé- i-son. e A. Chris-te e-lé- i-son. Ký-ri- e-lé- i-son. Ortio Domic. P Ater noster, nos qui dimíttimus ª «ª es «terr: pnem «nostrum nomen d nobis regnum ª dimítte nobis É ª Ý nostr, cæ-lis: sncti-fi-cé-tur tu-um: dvéni- t tu-um: fi- t vo-lúnts tu-, si-cut cæ-lo quo-ti-di- ánum hódi- e: dé-bi-t sic-ut de-bi-tó-ribus nostris: ne nos dúcs tent-ti-ónem. A. Sed lí-be-r nos m-lo. É ª Ý Dede dicitur b Hebdomdrio: D O mus A. Et cum vo-bíscum. spí-ri-tu tu-o. In choro monilium loco Domus vobiscum dicitur: B. Dóme, exáudi A. Et clmor d te o-r-ti-ónem me- m. me-us véni- t.

18 «18 / In Vesperis. Vesperæ Ortio. O - rémus. Þ d nobis «ª Ý Hebdomdrius dicit iterum Domus vobiscum. Poste cnttur cntore: In I. Vesperis: B ᢤ e- In II. Vesperis: B e De-us, qui hodi- érn di- e cord fi-dé-li-um Sncti Spí-ri-tus illustr-ti-óne docu-ísti: e-ódem Spí- ri-tu rect sápe-re, de e-jus semper conso-l-ti-óne gudé-re. Per e-úmdem Dómum nostrum Je-sum Christum Fí-li-um tu-um: qui tecum vi-vit regnt uni-tá-te Spí-ri-tus Sncti De-us, per ómni- sǽcu-l sæcu-ló-rum. A. Amen. ne-di-cámus Dóң ª 㲱 ᒣ ª ң ª mus Dóò 䲧 ti- s. ne-di- cáò ᢣઢ mi-no. mi-no. ң o ᢤ A. De- o A. De- grá- ò ᢣઢ ª ò 䲧 ti- s. gráң ª 㲱 ᒣ ª ң ң

19 ««ª Ad Complorium. / 19 Ad Complorium. Lector pit benedictionem, dicens: J U Rč, pne, požehnt. É be Domne, bene-dí- È ce-re. Complorium Benedictio. N O ctem qui- é-tm fem perféc È tum Pokojnou noc svtou smrt nechť nám dopřeje všemohoucí Pán. concédt nobis A. Amen. Dómus omní È po- tens. A. Amen. Lectio brevis. 1 Pr. 5, 8-9 F R círcu-it, quæ-rens É tres: quem dé r: È te: + fortes È Tu utem, vester É ª É ª È È vo- cu-i re-sísti-te fi-de. Dóme, mi-se-ré-re no-bis. É A. De-o grá- Ý Sóbri- i estó-te vi-gi-lá- qui- dversá-ri-us di- ábo-lus, tmqum le-o rúgi- ens Buďte střízliví, bděte. Váš protivník Ďábel obchází jko lev řvoucí hledá, koho by pohltil. Postvte se proti němu pevní ve víře. Ale ty, Pne, smiluj se nd námi. A. Bohu díky. È ti- s. B. Adjutórium nostrum nóme Dómi. A. Qui fecit cælum, terrm. Pter noster quod dicitur totum secro.

20 20 / Ad Complorium. Complorium Confessio. Confíteor Deo omnipoténti, beátæ Mríæ semper Vírgi, beáto Michéli Archángelo, beáto Joánni Bptístæ, snctis Apóstolis Pro Pulo, ómnibus Snctis, vobis frtres: qui peccávi nimis cogittióne, verbo ópere: me culp, me culp, me máxim culp. Ídeo precor beátm Mrím semper Vírgem, beátum Michélum Archángelum, beátum Joánnem Bptístm, snctos Apóstolos Prum Pulum, omnes Snctos, vos frtres, oráre pro me d Dómum Deum nostrum. B. Misereátur nostri omnípotens Deus,, dimíssis peccátis nostris, perdúct nos d vitm ætérnm. A. Amen. B. Indulgéntim, bsolutiónem remissiónem pecctórum nostrórum tríbut nobis omnípotens miséricors Dómus. A. Amen. Et fct bsolutione dicitur: B. Convérte nos noster. A. Et -vérte i-rm De-us s-lu-tá-ris tu-m nobis. US, ténde. A. Dóme, d djuvándum É ª me festín. Ptri, «dju-tó-ri-um me-um Gló-ri- Fí-li-o, Sncto: e-rt nunc, semper, Amen. Spi-rí-tu-i Si-cut prcí-pi-o, sǽcu-l sæcu-lórum. Alle-lú-i. D E- É ª É É ª É É ª Ý

21 Ad Complorium. / 21 Pslmus 1. VIII G A L-le-lú-i, lle-lú-i, lle-lú-i. È îã - È îã - Pslmus 4. Complorium Cum me me æ: vocá-rem exudí-vit De-us justí-ti-æ tribu-l-ti-óne di-l-tásti mi hi. Miserére mei, exáudi ortiónem mem. Fílii hómum, úsquequo grvi corde? ut quid dilígitis vnitátem quǽritis mendácium? Et scitóte quónim mirificávit Dómus snctum suum, Dómus exáudi me cum clmávero d eum. Irscími, nolíte peccáre: quæ dícitis córdibus vestris, cubílibus vestris compungími. Scrificáte scrifícium justítiæ, speráte Dómo. Multi dicunt: quis osténdit nobis bon? Signátum est super nos lumen vultus tui, Dóme: dedísti lætítim corde meo. A fructu fruménti, vi ólei sui multiplicáti sunt. In pce idípsum dórmim requiéscm. Quónim tu Dóme sguláriter spe constituísti me. Když jsem voll, vyslyšel mne Bůh, jenž chrání moje právo; v soužení jsi uvolnil mi; slituj se nde mnou, vyslyš mou modlitbu. Pokolení mužů, jk dlouho bude čest má n potupu? Proč máte zálibu ve věcech mrných, proč honíte se z lží? Vězte přece, že podivuhodně Hospod mne omilostnil; Hospod mne vyslýchá, kdykoli ho vzývám. Jste-li roztrpčení, nehřešte! Čím se v mysli své zbýváte, toho n svých ložích želte. Podejte oběť, jk se sluší, mějte důvěru v Hospod. Mnoho je těch, kteří prví: Kdo nám dá dočkti se blh? Vznáší se nd námi js tvé tváře, Hospode, udělil jsi srdci mému rdost větší nežli bývá, kdy mjí hojnost obilí, vín i oleje. Klidně n lůžko uložím se tké budu spáti, neboť ty, Pne, sám se stráš, by bydlo mé bezpečné bylo.

22 22 / Ad Complorium. Pslmus 2. Pslmus 90. Complorium Qui hábitt djutório Altíssimi, protectióne Dei cæli commorábitur. Pod záštitou Nejvyššího přebývá, ve stínu Boh nebes odpočívá, Dic Dómo: Suscéptor meus es tu refúgium meum: Deus meus sperábo eum. kdo říká Pánu: Tys ochrn má hrd můj, Bůh můj, v něhož nději svou skládám. Quónim ipse liberávit me de láqueo venántium, verbo áspero. Neboť on vysvobodí tě z osidl lovců, od slov, které přáší zkázu. Scápulis suis obumbrábit tibi: sub pennis ejus sperábis. Perutěmi svými zstíní tě, pod křídly jeho njdeš útočiště, Scuto circúmdbit te vérits ejus: non timébis timóre noctúrno. štítem obestře tě věrnost jeho. Nebudeš se báti hrůzy noční, A sgítt volánte die, negótio permbulánte ténebris: b cúrsu dæmónio meridiáno. ni střely létjící ve dne, ni čeho, co se plíží z tmy, ni útoku zloduch o polednách. Cdent látere tuo mille, decem mílli dextris tuis: d te utem non ppropquábit. Pdne jich po boku tvém tisíc, des tisíc ti po prvici, le k tobě se nepřiblíží. Verúmtmen óculis tuis considerábis: rributiónem pecctórum Ty jen n své oči budeš to vidět, n odpltu hříšníků budeš ptřit. vidébis. Quónim tu es, Dóme, spes me: Altíssimum posuísti refúgium tuum. Protože s řekl: Hospod nděje má jest, učiv Hospod svým útočištěm: Non ccéd d te mlum: flgéllum non ppropquábit tbernáculo nepřihodí se nic zlého tobě, rán se nepřiblíží k tvému stánku. tuo. Quónim Angelis suis mndávit de te: ut custódint te ómnibus viis Neboť ndělům svým o tobě kázl, by tě ostříhli n všech tvých cestách. tuis. In mánibus portábunt te: ne forte offénds d lápidem pedem tuum. (Tkořk) n rukou budou tebe nosit, bys o kámen nohou svou nezvdil. Super áspidem bsilíscum mbulábis: conculcábis leónem Po zmiji bsilišku chodit, šlpt budeš po lvu, jkož i po drku. drcónem. Quónim me sperávit, liberábo eum: prótegm eum quónim Protože lne ke mně, vysvobozuji ho, chráním ho, ježto zná mé jméno. cognóvit nomen meum. Clmábit d me, ego exáudim eum: cum ipso sum tribultióne: Vzývá mne, i slyším ho; jsem při něm v tísni, vytrhuji ho oslvuji. erípim eum glorificábo eum. Longitúde diérum replébo eum: osténdm illi slutáre meum. Dlouhého věku do syt mu dávám, svou spásu popřávám mu vidět.

23 ª ª ª Ad Complorium. / 23 Pslmus 3. Pslmus 133. Ecce nunc benedícite Dómum, omnes servi Dómi: Qui sttis domo Dómi, átriis domus Dei nostri. In nóctibus extóllite mnus vestrs snct, benedícite Dómum. Benedíct te Dómus ex Sion, qui fecit cælum terrm. Glóri Ptri Fílio, Spirítui Sncto. Sicut ert prcípio, nunc semper, sǽcul sæculórum. Amen. Nuže, teď oslvujte Hospod, všichni služebníci Páně, kteří stáváte v Hospodově domě, v nádvořích domu nšeho Boh! V noci zdvíhejte ruce své ke svtyni, oslvujíce Hospod! Žehnej tobě Hospod se Sionu, který učil nebe i zemi! Complorium VIII G A Hymnus. T I Procul ң Gló- E lle-lú-i. ң lu-cis Ptri nte térmum, ª Dómo, ª L-le-lú-i, lle-lú-i, ª Et qui ««póscimus, «Sur Hos Ut témque c ᒣ ᒣ nostrum ᒣ Re-rum Cre-á-tor só-li- t cle-ménti- É ri- N-tóque, mórtu-is ré-xit, P-rá-cli-to, É É d custódi- m. ң re- cé-dnt sómni-, nócti-um phntásm-t: cómpri-me, Ne pollu-án-tur In sæ-cu-ló- rum sǽcu- l. Ý Sis præ-sul Ý córpo- r. A- men. Než světlo zhsne prosíme Tebe tvůrce všech pokorně, bys nám ve své milosti byl ochrnou pomocí. Ať vzdáleny jsou od nás sny těžké noční přízrky. Zdrť nšeho nepřítele, těl poskvrn ť ujdeme. Sláv Otci, i Synu zrozenému, který z mrtvých vstl, i Utěšiteli, n věky věků. Amen.

24 «ª «24 / Ad Complorium. Complorium Cpitulum. Jer. 14, 9 T U utem nobis es, Dó È mi È per ne, + nomen snctum tu-um vocá-tum est su nos : ne de-re-línqus nos, Dóme, Ý I VI Responsorium breve. Pslmus 30, 6 N mnus ò É ª Comméndo É ª ᢣ In mnus. ò É ª De-us noster. A. De-o grá-ti- s. Jsi přece, Hospode, uprostřed nás jmenujeme se po tobě. Neopouštěj nás, Pne, náš Bože. tu-s, Dó-me, spí-ri-tum me- um. B. Redemísti nos, Dóme, De-us ve-ri-tá-tis. Ý Versus. Pslmus 16, 8 É ª É B. Střez mne jko zřítelnici ok, leluj. A. Ve stínu svých křídel uschovej mne, leluj. É ª Comméndo. B. Gló-ri- Ptri, Fí-li-o, Spi-rí-tu-i Sncto. In mnus. Do tvých rukou, Pne, poroučím svého duch. B. Ty mne zchráníš, Pne, Bože věrný. B. Custódi nos Dóme ut pupíllm ócu-li, lle-lú-i. A. Sub umbr -lá-rum tu-á-rum pró-tege nos, lle-lú-i. É

25 Ad Complorium. / 25 Cnticum Simeonis. S III Alv nos, ң «custódi nos «ut cum É ª Christo, Dómi-ne, vi-gi-lántes, dormi- éntes: vi-gi-lémus requi- escá-mus p-ce. Complorium Ochrňuj nás, Pne, když bdíme, buď s námi, když spíme, ť bdíme s Kristem odpočíváme v pokoji. È îã - ú îã È È îã um È îã - Lucæ 2, Nunc dimíttis servum tu um, secúndum verbum Dómi-ne, tu- p ce: Qui vidérunt óculi mei slutáre tuum, Quod prásti nte fáciem ómnium populórum, Lumen d reveltiónem géntium, glórim plebis tuæ Isrel. Glóri Ptri Fílio, Spirítui Sncto. Sicut ert prcípio, nunc semper, sǽcul sæculórum. Amen. Nyní můžeš, Pne, propustit svého služebník podle svého slov v pokoji, neboť moje oči uviděly tvou spásu, kterou jsi připrvil pro všechny národy: světlo k osvícení pohnům k slávě tvého izrelského lidu.

26 ª «26 / Ad Complorium. Complorium Ortio. O - Per rémus. Dómum sncti nostrum quǽsumus, De-us, per ómni- sǽcu-l sæcu-lórum. Dóme, e-, Christum, qui A. Amen. nos i-nimí-ci Ange-li tu-i há-bi-tent p-ce + qui É ª istm, custó tecum nt: omnes regnt Ví-si-t, h-bi-t-ti-ónem sí-di- s b sit e- super lónge nos Sncti È ª Ý le: + È Ý semper. «Ý repél È di- bene-dícti-o tu- Je-sum Fi-li-um tu-um: vi-vit uni-tá-te Spí-ri-tus Zvítej, prosíme, Pne, sem do nšeho příbytku dleko od něj zžeň všechny úkldy nepřítele. Ať tu bydlí tví svtí ndělé tvoje požehnání buď nd ním stále. Skrze B. Dóme, exáudi A. Et clmor d te o-r-ti-ónem me- m. me-us véni- t. B. Bene-di-cámus Dómo. A. De-o grá-ti- s. Benedictio. Benedíct custódit nos omnípotens miséricors Dómus, + Pter, Fílius, Spíritus Snctus. A. Amen.

27 «Ad Complorium. / 27 Antiphon flis B. M. V. R V Egín ò Or pro nobis cǽli læ-tá-re, De-um, lle-lú- i. ò É ò «É quem ò ísti É ò É É lle- lú-i: ò lle-lú-i: Qui- me-ru- portá-re, lle-lú-i: Re-surréx-it, si-cut dix-it, à Complorium Rduj se, Královno nebeská, leluj, protože splnil Pán slov svá, leluj: z mrtvých vstl, Mtko, Ježíš tvůj, leluj: u něho z nás oroduj, leluj. ª B. Gude læ-tá-re Virgo M-rí-, -le-lú- È É i. ª A. Qui- surré-xit Dómus ve-re, -le-lú- È É i. B. Rduj se vesel, Pnno Mri, leluj, B. neboť Pán vprvdě z mrtvých vstl, leluj.