Dominica II Adventus. II Classis. Semiduplex. Ad usum et secundum consuetudines chori»conventus Choralis«. Editio Sancti Wolfgangi 2016

Transkript

1 Domic II Adventus. II Clssis. Semiduplex. Ad usum secundum consuudes chori»conventus Chorlis«. Editio Sncti Wolfgngi 2016

2 Léctio sncti Evngélii secúndum Mtthǽum. Mt. 11, 2-10 In illo témpore: Cum udíss Ioánnes vínculis óper Christi, mittens Tehdy Jn ve vězení uslyšel o Kristových skutcích. Posll k němu své duos de discípulis suis, it illi: Tu es, qui ventúrus es, n álium exspectá- učedníky se vzkzem: Jsi ten, jenž má přijít, nebo máme čekt někomus? Et respóndens Iesus it illis: Eúntes renuntiáte Ioánni quæ udístis ho jého? Ježíš jim odpověděl: Jděte povězte Jnovi o tom, co slyšíte vidístis. Cæci vident, cludi ámbulnt, leprósi mundántur, surdi áudiunt, vidíte: slepí vidí chromí chodí, mlomocní jsou očišťováni hluší mórtui resúrgunt, páuperes evngelizántur: beátus est, qui non fúerit slyší, mrtví se probouzejí k životu chudým se hlásá rdostná zvěst; blscndlizátus me. Illis utem beúntibus, cæpit Iesus dícere d turbs de hoslvený ten, komu nejsem kmenem úrzu! Když odcházeli, zčl Ježíš Ioánne: Quid exístis desértum vidére? rúndem vento gitátm? Sed k zástupům mluvit o Jnovi: N co jste se do pusty přišli podívt? quid exístis vidére? hómem móllibus vestítum? Ecce qui móllibus vestiún- N třtu zmítjící se ve větru? Co jste tedy přišli zhlédnout? Vybrně tur, dómibus regum sunt. Sed quid exístis vidére prophétm? Etim dico oblečeného muže? Ale ti, kdo nosí vybrné oděvy, bývjí v královských vobis plus qum prophétm. Hic est enim, de quo scriptum est: Ecce obydlích. Nč jste tm tedy šli? Podívt se n prorok? Ano, říkám vám, ego mitto ángelum meum nte fáciem tum, qui preprábit vim tum nte n více než prorok. Je to ten, o němž je psáno: Hle, já před tebou te. vyprvuji svého posl, by ti připrvil cestu před tebou. Antiphon A. Is. 45, 8; V. Cf. ibid. 64, 9-11; 64, 5-7; 16, 1; 40, 1; 41, 4 I R o- ecce rá-te cæ-li dé-su-per, Sncti fct ubi est tu-æ gló-ri-æ tu- æ, lud-vé-runt te ptres nostri. fct est: R. Ro-rá-te. ne ultr memí-ne-ris i-niqui-tá-tis: cí-vi-ts de-sért: Si- on de-sért Ie-rú-s-lem V. Pe est: nubes plu- nt iustum. R. Ro-rá-te. V. Ne i-rscá-ris Dómi-ne, domus sumus tmqum immúndus de-so-lá-t ccá-vimus, fcti sncti-fi-c-ti- ónis nos, ce-cí-dimus qu-si fó-li-um uni-vérsi: i-niqui-tá-tes nostræ qu-si ventus bstu-lé-runt nos: bscondísti fá-ci-em tu-m no-bis,

3 l-li-sísti nos mnu i-niqui-tá- nostræ. R. Ro-rá-te. V. Vi-de Dómi-ne, fflicti-ónem pópu-li tu- i, mitte quem missú-rus es: de Pr de-sérti d montem fí-li-æ Si- on: ut áufe-rt ipse iugum cpti-vi-tá- tis nostræ. R. emítte Agnum dom-tó-rem terræ, tis do-lor? Sl-vá-bo te, no-li timé-re, ego enim sum Dómus De-us tu-us, Snctus Isr-el, Redémptor tu-us. R. Ro-rá-te. Ro-rá-te. V. Conso-lámi-ni, conso-lámi-ni, pópu-le me- us: ci-to véni- s-lus tu- : qu-re mœró-re consúme-ris, qui- nová-vit te Dej rosu, nebe nd námi, ť z oblk skne spás. Odlož hněv svůj, ó Pne náš zpomeň už n nše neprvosti. Hle, tvé svté město je pouští, opuštěný je Sión, Jeruzlém je liduprázdný, to místo tobě zsvěcené, dům tvé slávy, kde k chvále tvé zpívli otcové nši. Pro hříchy své stli jsme se lidem nečistým odpdli jsme jko zvdlé listí. Jko vichr nás uchvátily nše vy, když jsi před námi ukryl svou tvář vydl nás nposps neprvosti nši. Pohlédni, Pne, n ponížení lidu svého, ť příjde ten, jenž přijít má. Pošli Beránk, ť vládne zemi, od Skály n poušti ž k hoře siónské dcery. Ať on sám sejme jho poroby nší. Přijmi útěchu, přijmi útěchu, můj lide drhý, neboť blízko je tvoje spás. Proč se stále trápíš v úzkostech, proč tě bolest svírá? Zchráním tě, neboj se, doufej! Vždyť já to jsem, já Hospod, Pán Bůh tvůj, izrelův Svtý Spás tvoje.

4 4 / Sbbto d Vespers. I. Vesperæ Ortio nte divum Officium. Aperi, Dóme, os meum d benedicéndum nomen snctum tuum: mund quoque cor meum b ómnibus vnis, pervérsis, liénis cogittiónibus: telléctum illúm, fféctum flámm, ut digne, tténte c devóte hoc Offícium recitáre válem, exudíri mérer nte conspéctum Divínæ Miestátis tuæ. Per Christum, Domum nostrum. R. Amen. Dóme, unióne illíus divínæ tentiónis, qu ipse terris ludes Deo persolvísti, hs tibi Hors (vel hnc tibi Horm) persólvo. Otevři, Pne, má úst, bych chválil tvé svté jméno. Očisti mé srdce od všech mrnivých, zvrácených jých myšlenek, osvěť rozum, rozněť cit, bych mohl důstojně, soustředěně zbožně recitovt vysloužil si být vyslyšen před tváří tvé velebnosti. Skrze Krist Ortio post divum Officium. Ortionem sequentem devote post Officium recitntibus Leo Pp X. defectus, culps eo persolvendo ex humn frgilitte contrcts, dulsit, dicitur flexis genibus. Scrosánctæ divíduæ Tritáti, crucifíxi Dómi nostri Iesu Christi humnitáti, betíssimæ gloriosíssimæ sempérque Vírgis Mríæ fecúndæ tegritáti, ómnium Snctórum universitáti sit sempitérn lus, honor, virtus glóri b omni cretúr, nobísque remíssio ómnium pecctórum, per fít sǽcul sæculórum. R. Amen. V. Beát víscer Mríæ Virgis, quæ portvérunt ætérni Ptris Fílium. R. Et beát úber, quæ lctvérunt Christum Domum. Et dicitur secro Pter noster. Ave Mrí. Následující modlitbu optřil pro ty, kdo ji zbožně vyřknou po hodkách, zesnulý ppež Lev X. odpustky z hříchy vzniklé při konání hodek z lidské křehkosti. Říká se vkleče. Svtosvté nerozdílné Trojici, ukřižovnému lidství nšeho Pán Ježíše Krist, přeblžené přeslvné plodné neporušenosti vždy Pnny Mrie i souhrnu všech svtých buď ode všeho stvoření věčná chvál, čest sláv, nám pk buď dáno odpuštění všech hříchů, po nekonečné věky věků. Amen. Sbbto d Vespers. D E- US, ténde. d diuvándum me festín. Ptri, diu-tó-ri-um me-um R. Dómi-ne, Gló-ri- Fí-li-o, Sncto: e-rt nunc, semper, Amen. Spi-rí-tu-i Si-cut prcí-pi-o, sǽcu-l sæcu-ló-rum. Alle-lú-i.

5 Sbbto d Vespers. / 5 Pslmus 1. E I g C-ce Hle v oblcích z nebes přijde Pán s velikou mocí, leluj. Dómus qui mnus l-le-lú-i. Bene-díctus De-us me-us, do-c me-s d mgn, prǽ- núbi-bus cæ-li Dómus vé-ni-, cum po-testá-te um, Cf. Dn. 3, 17.18; Mc. 13, 26; H23 d li- dí-gi-tos me-os bel- - lum. Ps. 143, 1-8 I. Vesperæ Misericórdi me, refúgium meum: suscéptor meus, liberátor meus: Protéctor meus, ipso sperávi: qui subdit pópulum meum sub me. Dóme quid est homo, qui notuísti ei? ut fílius hómis, qui réputs eum? Homo vnitáti símilis fctus est: dies eius sicut umbr prætéreunt. Dóme clín cælos tuos, descénde: tnge montes, fumigábunt. Fúlgur corusctiónem, dissipábis eos: emítte sgítts tus, conturbábis eos: Emítte mnum tum de lto, éripe me, líiber me de quis multis: de mnu filiórum lienórum. Quorum os locútum est vnitátem: déxter eórum, déxter iquitátis. Glóri Ptri Fílio, Spirítui Sncto. Sicut ert prcípio, nunc semper, sǽcul sæculórum. Amen. Požehnán buď Pán, má skál, který učí ruce mé bojovt mé pěsti zápsiti; on je milost moje tvrz má, hrd můj vysvoboditel můj, štít můj, ve který nději skládám, on mi podrobuje mé poddné. Pne, co je člověk, že se znáš k němu, lidský zrozenec, že si ho všímáš? Člověk podobá se páře, dny jeho pomíjejí jko stín. Pne, skloň své nebe sestup, dotkni se hor, by se kouřilo z nich. Sešli hromobití rozptyl je, vypusť šípy své poděs je. Vztáhni s výsosti svou ruku, vysvoboď mne z velikých vod, vytrhni mne z ruky cizáků, jejižchto rty mluví neupřímnost, jejižchto prvice prvice lží jest!

6 6 / Sbbto d Vespers. I. Vesperæ Pslmus 2. U VII d RBS nobíscum nostræ forti-túdi-nis Si- on, Slvá-tor tur e- murus Město pevnost nše je Sión, Spsitel jej opevní příkopem zdí. Brány otevře, neboť s námi je Bůh, leluj. novum - bo - bi: - lm pe-rí-te qui- De- us, lle-lú-i. De- us cánti-cum cntá- ti- pslté-ri-o de-cchórdo psl- ti- - bi. le: po-né- ntemu-rá- Is. 26, 1.2; H24 ports, Ps. 143, 9-15 Qui ds slútem régibus: qui redemísti Dvid servum tuum de gládio mlígno: éripe me. Et érue me de mnu filiórum lienórum, quorum os locútum est vnitátem: déxter eórum, déxter iquitátis: Quorum fílii, sicut novéllæ plnttiónes iuventúte su. Fíliæ eórum compósitæ: circumornátæ ut similitúdo templi. Promptuári eórum plen, eructánti ex hoc illud. Oves eórum fósæ, bundántes egréssibus suis: boves eórum crssæ. Non est ruín mcériæ, neque tránsitus: neque clmor pltéis eórum. Beátum dixérunt pópulum, cui hæc sunt: beátus pópulus cuius Dómus Deus eius. Glóri Ptri Fílio, Spirítui Sncto. Sicut ert prcípio, nunc semper, sǽcul sæculórum. Amen. Bože, budu ti píseň pět novou, n hrfě desistrunné hrát tobě, který dáváš vítězství králům, jenž spsíš Dvid, svého sluhu. Meči vržednému mne vytrhni, vytrhni mne z ruky cizáků, jejižchto rty mluví neupřímnost, jejižchto prvice prvice lží jest! Synové jko zdárně rostoucí štěpy jsou jejich ve svém mládí dcery jejich jko rožní sloupy, tesné do budovy chrámu; jejich spižírny jsou plné, oplývjí tím i oním; ovce jejich tisíce rodí, desitisíce n svých pstvách; hovězí dobytek jejich je stelný, není trhly ve zdi ni průlomu, není nářku n jejich ulicích. Šťstným zovou národ, jenž má se tk, šťsten (všk) lid, jehož Bohem je Hospod!

7 Sbbto d Vespers. / 7 Pslmus 3. VII E non Cce vé-ni-, trdá-bit, lle-lú-i. non si exspéct e-um, Hb. 2, 3; H24 pp-ré- bit Dómi-nus, menti- é-tur: mo-rm fé-ce-rit, qui- I. Vesperæ Hle Pán se zjeví, to není lež; jestliže prodlí, čekej jej, vždyť přijde nebude meškt, leluj. te - us Ex-ltábo De- me-us rex: bene-dí-cm nómi-ni tu-o sǽcu-lum, sǽ cu- lum sǽ cu- li. Ps. 144, 1-7 Per síngulos dies benedícm tibi: ludábo nomen tuum sǽculum, sǽculum sǽculi. Mgnus Dómus ludábilis nimis: mgnitúdis eius non est fis. Generátio generátio ludábit óper tu: poténtim tum pronuntiábunt. Mgnificéntim glóriæ snctitátis tuæ loquéntur: mirbíli tu nrrábunt. Et virtútem terribílium tuórum dicent: mgnitúdem tum nrrábunt. Memórim bundántiæ suvitátis tuæ eructábunt: iustíti tu exsultábunt. Glóri Ptri Fílio, Spirítui Sncto. Sicut ert prcípio, nunc semper, sǽcul sæculórum. Amen. Budu tě velebit, Bože můj, králi, slvit jméno tvé n věky, vždycky. Kždý den tě budu slvit, jméno tvé chválit n věky, vždycky. Velký je Hospod, vší chvály hodný, velikost jeho je nevystižná. Rod rodu vychvluje tvé čy, tvou sílu (dál) oznmuje; mluví o stkvělém lesku tvé veleby, o tvých divech vyprvují. Moc tvých skutků hrozných velebí, tvé velké čy vyprvují. Pmět tvé nesmírné dobroty hlásjí, o tvé sprvedlnosti zpívjí.

8 8 / Sbbto d Vespers. I. Vesperæ M I f Pslmus 4. Dómus ONtes colles cntábunt regnum véni- Domá- tor æ-térnum, lle- lú- i, ludem, lign pludent mánibus: Hory vrchy před Bohem chválu zpívt budou lesní dříví rukm ztleská, neboť Pán Vládce přijde n věky krlovt, leluj, leluj. ri- l-le-lú-i. Mi-se-rá-tor mi-sé- cors Dó mi multum nus: pá-ti-ens mi-sé- ri- cors. Cf. Is. 55, 12; H24 co-rm De-o ómni- silvá-rum quóni- m Ps. 144, 8-13 Suávis Dómus univérsis: misertiónes eius super ómni óper eius. Confiteántur tibi Dóme ómni óper tu: sncti tui benedícnt tibi. Glórim regni tui dicent: poténtim tum loquéntur: Ut notm fácint fíliis hómum poténtim tum: glórim mgnificéntiæ regni tui. Regnum tuum regnum ómnium sæculórum: domátio tu omni genertióne genertiónem. Glóri Ptri Fílio, Spirítui Sncto. Sicut ert prcípio, nunc semper, sǽcul sæculórum. Amen. Milostivý, slitovný jest Pán, shovívá, je nejvýš milosrdný. Dobrotivý jest Hospod ke všem, soucit má se všemi tvory svými. Pne, ť chválí tě všeck tvá díl, tvoji svtí ť velebí tě; slávu království tvého ť hlásjí, o tvé moci nechť vyprvují, by lidem zvěstovli tvou sílu, slvnou velebnost království tvého. Království tvé je království věčné, tvoje vlád nd kždým kolenem!

9 Sbbto d Vespers. / 9 Pslmus 5. Dómus ómnibus - bis - is: snctus se ómnibus o lle-lú-i. Fi-dé-lis ver- su- pé-ri bus su- - E III Cce Dómus noster cum virtú-te vé-ni-, ut Ejhle náš Pán s mocí přijde, by rozzářil oči sluhů svých, leluj. illúmi-n ócu-los rvó-rum su-ó-rum, is. H24 Ps. 144, I. Vesperæ Allevt Dómus omnes qui córruunt: érigit omnes elísos. Oculi ómnium te spernt Dóme: tu ds escm illórum témpore opportúno. Aperis tu mnum tum: imples omne ániml benedictióne. Iustus Dómus ómnibus viis suis: snctus ómnibus opéribus suis. Prope est Dómus ómnibus vocántibus eum: ómnibus vocántibus eum veritáte. Voluntátem timéntium se fáci: deprectiónem eórum exáudi: slvos fáci eos. Custódit Dómus omnes diligéntes se: omnes pecctóres dispérd. Ludtiónem Dómi loquétur os meum: benedíct omnis cro nómi sncto eius sǽculum sǽculum sǽculi. Glóri Ptri Fílio, Spirítui Sncto. Sicut ert prcípio, nunc semper, sǽcul sæculórum. Amen. Věrný jest Hospod v kždém slově, milostivý ve všem, co čí. Hospod podpírá všecky, kdož pdjí, zdvihá kždého srženého. Oči všech doufjí v tebe, Pne, ty dáváš jim pokrm v čs příhodný, ty jim otvíráš svou ruku, sytíš všecko, co žije, dle přání. Sprvedlivý je Pán ve všech cestách svých, milostivý ve všech svých skutcích; blízko jest Pán všem, kdož vzývjí ho, všem, kteří vzývjí ho v prvdě. Vůli svých bohbojných čí, slyší, když voljí, pomáhá jim. Chrání Pán všecky, kdož milují ho, le hříšníky všecky zhubí. Chválu Páně hlásejte rty mé, živě vše chvl jeho svté jméno n věky n věky věkův!

10 10 / Sbbto d Vespers. I. Vesperæ Cpitulum. Rom. 15, 4 F R tres: Quæcúmque script conso-l-ti- ónem Scriptu-rá-rum, spem hbe-ámus. sunt, o d nostrm R. De- grá-ti-s. doctrínm scri pt sunt: Brtři: co je psáno, bylo npsáno k nšemu poučení bychom měli nději v trpělivosti i v útěše z Písm. ut per p-ti- énti- m, O IV V. Responsorium breve. tu-m. -sténde Gló-ri- P nobis tri, Fí-li-o, Spi-rí-tu- i Sncto. V. Et Dómi-ne Mi-se-ri-córdi- m tu-m. s-lu-tá-re tu-um d nobis. Mi- se- Ps. 84, 8; H20 ri-córdi- m Ukž nám Pne své milosrdenství. V. A uděl nám spsení své.

11 Sbbto d Vespers. / 11 Hymnus. C IV Qui U-ti Ondi- cóndo-lens sponsus Ho stis tor lme de ómni- Cæ-lésti-, terréstri- mundi véspe-re, thá- lmo, Nu- tu di. Lus, Egréssus honor, honestíssi sú f-téntur bdi- t. mpo- te-lo pérfi- virtus, gló-ri- Te, De- um, mundum nis depre- mtris Christe lánguidum, cláu Redémptor l. Donns m Ví rgi- su- Cu-ius ó um, sǽ li, Genu ces sú mni- Exáudi pre- um: Vergénte ppli- cum. té-ri-tu sí-de-rum, Ætérn lux credénti- Mortis pe-rí-re sǽcu-lum, Slvásti re-is remé-di- forti po-ténti-æ curvántur cámur, há-gi- e, Ventú-re iudex cu- Consérv o Ptri, Fí-li-o, Sncto simul P-rácli-to, In sæcu-ló-rum nos sǽcu- l. té, re, A-men. I. Vesperæ Štědrý nebes stvořiteli Věčný osvítiteli Kriste vykupiteli prosby vyslyš věrných milý. Když se večer svět chýlí, vyšels jko ženich milý z domu mtky, pnny čestné, z její komnty milostné. Jenž přicházíš věku soudce, prosíme tě světovládce, uchovej nás v nšem čse1 před úkldnou rnou zhoubce. Nd zánikem věku v smrti smilovl ses, milý choti světu spásy lčnému lék jsi přesl vnému. Mocí tvojí velmi silnou kolen se k zemi ohnou nebe, země tvorové se poddávjí vůli tvé. Chválu, sílu, čest slávu, Bohu Otci, jeho Synu, Duchu tké rdy svté vzdej n věky věků světe. Amen. Versus. Is. 45, 8 V. Ro-rá-te cæ-li dé-super, nubes plu-nt iustum. R. Ape-ri-á-tur terr, V. Rosu dejte nebes shůry sprvedlivého dštěte oblkové. R. Otevři se země vydej Spsitele. gérmi-n Slv-tó-rem.

12 12 / Sbbto d Vespers. I. Vesperæ Cnticum B. Mriæ V. V VII Eni nos ut Přijď Pne, nvštiv nás v míru, ť srdcem celistvým před tebou zjásáme. Et me- exsultá-vit spí- co-rm Mg-ní-fi-ct ánim tus mi Dó num. ri Dómi-ne vi-si-tá-re p-ce, læ-témur ri- me- us De-o, s-lu-tá- me- o. te corde perfécto. H21 Lc. 1, Qui respéxit humilitátem ncíllæ suæ: ecce enim, ex hoc beátm me dicent omnes genertiónes. Qui fecit mihi mgn qui potens est: snctum nomen eius. Et misericórdi eius progénie progénies timéntibus eum. Fecit poténtim bráchio suo: dispérsit supérbos mente cordis sui. Depósuit poténtes de sede, exltávit húmiles. Esuriéntes implévit bonis: dívites dimísit ánes. Suscépit Isrel, púerum suum, recordátus misericórdiæ suæ. Sicut locútus est d ptres nostros, Abrhm, sémi eius sǽcul. Glóri Ptri Fílio, Spirítui Sncto. Sicut ert prcípio, nunc semper, sǽcul sæculórum. Amen. Velebí má duše Hospod můj duch jásá v Bohu, mém spsiteli, neboť shlédl n svou neptrnou služebnici. Od této chvíle mě budou blhoslvit všechn pokolení, že mi učil veliké věci ten, který je mocný. Jeho jméno je svté. A jeho milosrdenství trvá od pokolení do pokolení k těm, kdo se ho bojí. Mocně zsáhl svým rmenem, rozptýlil ty, kdo v srdci smýšlejí pyšně. Mocné sesdil z trůnu ponížené povýšil, hldové nsytil dobrými věcmi bohté propustil s prázdnou. Ujl se svého služebník Izrele, pmtovl n své milosrdenství, jk slíbil nšim předkům, Abrhámovi jeho potomkům nvěky.

13 Sbbto d Vespers. / 13 Ante Ortionem, cnttur Superiore: I. Vesperæ Supplictio Litniæ. K Y- ri-e e-lé-i-son. R. Chris-te e-lé-i-son. Ký-ri-e e-lé-i-son. Ortio Domic. P Ater noster, nos qui dimíttimus es terr: pnem nostrum nostris: nomen ne nos dúcs d nobis regnum R. Sed dimítte nobis nos tu-, si-cut cæ-lo quo-ti-di- ánum hódi- e: dé-bi-t sic-ut de-bi-tó-ribus tent-ti-ónem. lí-be-r m-lo. cæ-lis: sncti-fi-cé-tur tu-um: dvéni- t tu-um: fi- t vo-lúnts nostr, Dede dicitur b Hebdomdrio: D O mus R. Et cum vo-bíscum. spí-ri-tu tu-o. In choro monilium loco Domus vobiscum dicitur: exáudi R. Et clmor d te V. Dó-mi-ne, o-r-ti-ónem me- m. me-us véni-t.

14 14 / Sbbto d Vespers. I. Vesperæ Ortio. O - rémus. méntibus cord nostr d ut per e-ius Probuď Pne nše srdce k příprvě cesty tvého Jednorozeného, bychom díky jeho příchodu ti mohli sloužit s očištěnou myslí. dvéntum, Hebdomdrius dicit iterum Domus vobiscum. Poste cnttur cntore: B IV E Exci-t Dómi-ne præp-ránds Uni-géni-ti tu- i vi- s: pu-ri-fi-cá-tis ti-bi serví-re me-re-ámur. Qui tecum vi-vit regnt uni-tá-te Spí-ri-tus Sncti De-us, per ómni- sǽcu-l sæcu-ló-rum. R. Amen. ne-di-cámus Dó-mo. R. De- o grá- ti-s.

15 Ad Complorium. / 15 Ad Complorium. Lector pit benedictionem, dicens: I U be Domne, Rč, pne, požehnt. bene-dí- Complorium Benedictio. N O ctem ce-re. qui-é-tm fi-nem perfé ctum Pokojnou noc svtou smrt nechť nám dopřeje všemohoucí Pán. concédt nobis R. Amen. Dómus omní tens. R. Amen. Lectio brevis. 1Ptr. 5, 8-9 F R quæ-rens dé- tres: fortes te: utem, vester vo- r: cu-i re-sísti-te fi-de. Tu Dómi-ne, mi-se-ré-re no-bis. R. De-o ti- grá- po- Sóbri- i estó-te vi-gi-lá- qui- dversá-ri-us di-ábo-lus, tmqum le-o rúgi-ens círcu-it, Buďte střízliví, bděte. Váš protivník Ďábel obchází jko lev řvoucí hledá, koho by pohltil. Postvte se proti němu pevní ve víře. Ale ty, Pne, smiluj se nd námi. R. Bohu díky. s. quem V. Adiutórium nostrum nóme Dómi. R. Qui fecit cælum, terrm. Pter noster quod dicitur totum secro.

16 16 / Ad Complorium. Complorium Confessio. Confíteor Deo omnipoténti, beátæ Mríæ semper Vírgi, beáto Michéli Archángelo, beáto Ioánni Bptístæ, snctis Apóstolis Pro Pulo, ómnibus Snctis, vobis frtres: qui peccávi nimis cogittióne, verbo ópere: me culp, me culp, me máxim culp. Ídeo precor beátm Mrím semper Vírgem, beátum Michélum Archángelum, beátum Ioánnem Bptístm, snctos Apóstolos Prum Pulum, omnes Snctos, vos frtres, oráre pro me d Dómum Deum nostrum. V. Misereátur nostri omnípotens Deus,, dimíssis peccátis nostris, perdúct nos d vitm ætérnm. R. Amen. V. Indulgéntim, bsolutiónem remissiónem pecctórum nostrórum tríbut nobis omnípotens miséricors Dómus. R. Amen. Et fct bsolutione dicitur: V. Convérte nos noster. R. Et -vérte i-rm De-us s-lu-tá-ris tu-m nobis. D E- US, ténde. d diuvándum me festín. Ptri, diu-tó-ri-um me-um R. Dómi-ne, Gló-ri- Fí-li- o, Sncto: e-rt nunc, semper, Amen. Spi-rí-tu-i Si-cut prcí-pi-o, sǽcu-l sæcu-ló-rum. Alle-lú-i.

17 Ad Complorium. / 17 Cum me - æ: Pslmus 1. Cf. Ps. 4, 2 M VIII G I-se-ré-re mi-hi Dómi-ne, exáudi o-r-ti-ónem me-m. Rč se smilovti nde mnou, Hospode, vyslyš mou modlitbu. Ps. 4 vo-cá-rem exudí-vit De-us iustí-ti-æ me- tribu-l-ti-óne di-l-tásti mi- - hi. Complorium Miserére mei, exáudi ortiónem mem. Fílii hómum, úsquequo grvi corde? ut quid dilígitis vnitátem quǽritis mendácium? Et scitóte quónim mirificávit Dómus snctum suum, Dómus exáudi me cum clmávero d eum. Irscími, nolíte peccáre: quæ dícitis córdibus vestris, cubílibus vestris compungími. Scrificáte scrifícium iustítiæ, speráte Dómo. Multi dicunt: quis osténdit nobis bon? Signátum est super nos lumen vultus tui, Dóme: dedísti lætítim corde meo. A fructu fruménti, vi ólei sui multiplicáti sunt. In pce idípsum dórmim requiéscm. Quónim tu Dóme sguláriter spe constituísti me. Když jsem voll, vyslyšel mne Bůh, jenž chrání moje právo; v soužení jsi uvolnil mi; slituj se nde mnou, vyslyš mou modlitbu. Pokolení mužů, jk dlouho bude čest má n potupu? Proč máte zálibu ve věcech mrných, proč honíte se z lží? Vězte přece, že podivuhodně Hospod mne omilostnil; Hospod mne vyslýchá, kdykoli ho vzývám. Jste-li roztrpčení, nehřešte! Čím se v mysli své zbýváte, toho n svých ložích želte. Podejte oběť, jk se sluší, mějte důvěru v Hospod. Mnoho je těch, kteří prví: Kdo nám dá dočkti se blh? Vznáší se nd námi js tvé tváře, Hospode, udělil jsi srdci mému rdost větší nežli bývá, kdy mjí hojnost obilí, vín i oleje. Klidně n lůžko uložím se tké budu spáti, neboť ty, Pne, sám se stráš, by bydlo mé bezpečné bylo.

18 18 / Ad Complorium. Pslmus 2. Ps. 90 Complorium Qui hábitt diutório Altíssimi, protectióne Dei cæli commorábitur. Pod záštitou Nejvyššího přebývá, ve stínu Boh nebes odpočívá, Dic Dómo: Suscéptor meus es tu refúgium meum: Deus meus sperábo eum. kdo říká Pánu: Tys ochrn má hrd můj, Bůh můj, v něhož nději svou skládám. Quónim ipse liberávit me de láqueo venántium, verbo áspero. Neboť on vysvobodí tě z osidl lovců, od slov, které přáší zkázu. Scápulis suis obumbrábit tibi: sub pennis eius sperábis. Perutěmi svými zstíní tě, pod křídly jeho njdeš útočiště, Scuto circúmdbit te vérits eius: non timébis timóre noctúrno. štítem obestře tě věrnost jeho. Nebudeš se báti hrůzy noční, A sgítt volánte die, negótio permbulánte ténebris: b cúrsu dæmónio meridiáno. ni střely létjící ve dne, ni čeho, co se plíží z tmy, ni útoku zloduch o polednách. Cdent látere tuo mille, decem mílli dextris tuis: d te utem non ppropquábit. Pdne jich po boku tvém tisíc, des tisíc ti po prvici, le k tobě se nepřiblíží. Verúmtmen óculis tuis considerábis: rributiónem pecctórum Ty jen n své oči budeš to vidět, n odpltu hříšníků budeš ptřit. vidébis. Quónim tu es, Dóme, spes me: Altíssimum posuísti refúgium tuum. Protože s řekl: Hospod nděje má jest, učiv Hospod svým útočištěm: Non ccéd d te mlum: flgéllum non ppropquábit tbernáculo nepřihodí se nic zlého tobě, rán se nepřiblíží k tvému stánku. tuo. Quónim Angelis suis mndávit de te: ut custódint te ómnibus viis Neboť ndělům svým o tobě kázl, by tě ostříhli n všech tvých cestách. tuis. In mánibus portábunt te: ne forte offénds d lápidem pedem tuum. (Tkořk) n rukou budou tebe nosit, bys o kámen nohou svou nezvdil. Super áspidem bsilíscum mbulábis: conculcábis leónem Po zmiji bsilišku chodit, šlpt budeš po lvu, jkož i po drku. drcónem. Quónim me sperávit, liberábo eum: prótegm eum quónim cognóvit Protože lne ke mně, vysvobozuji ho, chráním ho, ježto zná mé jméno. nomen meum. Clmábit d me, ego exáudim eum: cum ipso sum tribultióne: Vzývá mne, i slyším ho; jsem při něm v tísni, vytrhuji ho oslvuji. erípim eum glorificábo eum. Longitúde diérum replébo eum: osténdm illi slutáre meum. Dlouhého věku do syt mu dávám, svou spásu popřávám mu vidět.

19 Ad Complorium. / 19 Pslmus 3. Ps. 133 Ecce nunc benedícite Dómum, omnes servi Dómi: Qui sttis domo Dómi, átriis domus Dei nostri. In nóctibus extóllite mnus vestrs snct, benedícite Dómum. Benedíct te Dómus ex Sion, qui fecit cælum terrm. Glóri Ptri Fílio, Spirítui Sncto. Sicut ert prcípio, nunc semper, sǽcul sæculórum. Amen. Nuže, teď oslvujte Hospod, všichni služebníci Páně, kteří stáváte v Hospodově domě, v nádvořích domu nšeho Boh! V noci zdvíhejte ruce své ke svtyni, oslvujíce Hospod! Žehnej tobě Hospod se Sionu, který učil nebe i zemi! Complorium M VIII G T IV Procul Hymnus. Præst, E re- córpo-r. P-ter me-m. lu-cis cédnt o nte té sómni-, rmum, Et exáudi sum Christum I-se-ré-re mi-hi Dómi-ne, o-r-ti-ónem póscimus, t: Ut Re-rum Cre- á-tor só- Hostémque Dómum Qui tecum li-t cle nostrum có mén- ti- Sis mprime, Regnt præsul Ne cum d Sncto mnípo-tens, Per Ie- perpé-tu-um Spí-ri-tu. cus- tó- di- m. nóc- ti- um phn-tásm- pollu-ántur A-men. Než světlo zhsne prosíme Tebe tvůrce všech pokorně, bys nám ve své milosti byl ochrnou pomocí. Ať vzdáleny jsou od nás sny těžké noční přízrky. Zdrť nšeho nepřítele, těl poskvrn ť ujdeme. To, Otče mocný nejvýše, dej skrze Krist Ježíše, s nímž se svtým Duchem též po všechny věky krluješ. Amen.

20 20 / Ad Complorium. Complorium Cpitulum. Ier. 14, 9 T U utem Dómi-ne, De-us noster. R. De-o nobis es, Dó ne, nomen snctum Jsi přece, Hospode, uprostřed nás jmenujeme se po tobě. Neopouštěj nás, Pne, náš Bože. per mi- tu-um vo-cá-tum est su nos: ne de-re-línqus nos, Responsorium breve. Ps. 30, 6 I IV N mnus Do tvých rukou, Pne, poroučím svého duch. V. Ty mne zchráníš, Pne, Bože věrný. In mnus. V. Redemísti mnus. grá-ti-s. tu-s, Dómi-ne, Comméndo spí-ri-tum me-um. nos, Dómi-ne, De-us ve-ri-tá-tis. Versus. Ps. 16, 8 Comméndo. V. Gló-ri- Ptri, Fí-li-o, Spi-rí-tu-i Sncto. In V. Custódi nos Dómi-ne ut pupíl-lm ócu-li, lle-lú-i. R. Sub umbr V. Střez mne jko zřítelnici ok, leluj. R. Ve stínu svých křídel uschovej mne, leluj. nos, -lá-rum tu-á-rum pró-tege lle-lú-i.

21 Ad Complorium. / 21 Cnticum Simeonis. S III Alv nos, nos Ochrňuj nás, Pne, když bdíme, buď s námi, když spíme, ť bdíme s Kristem odpočíváme v pokoji. - um cum - Christo, Dómi-ne, vi-gi-lántes, custódi dormi-éntes: ut vi-gi-lémus requi-escámus p-ce. Lc. 2, Complorium Nunc dimíttis servum um, verbum tu- Dómi-ne, secúndum tu- p- ce: Qui vidérunt óculi mei slutáre tuum, Quod prásti nte fáciem ómnium populórum, Lumen d reveltiónem géntium, glórim plebis tuæ Isrel. Glóri Ptri Fílio, Spirítui Sncto. Sicut ert prcípio, nunc semper, sǽcul sæculórum. Amen. Nyní můžeš, Pne, propustit svého služebník podle svého slov v pokoji, neboť moje oči uviděly tvou spásu, kterou jsi připrvil pro všechny národy: světlo k osvícení pohnům k slávě tvého izrelského lidu.

22 22 / Ad Complorium. Complorium Ortio. O - Per per rémus. Dómum sncti nostrum quǽsumus, e-, Christum, De-us, ómni- sǽcu-l sæcu-ló-rum. R. Amen. qui nos i-nimí-ci Ange-li tu- i há-bi-tent p-ce istm, custó tecum nt: omnes regnt Ví-si-t, Dómi-ne, h-bi-t-ti-ónem sí-di- s sit b e- super longe nos Sncti repé se lle: mper. di- bene-dícti- o tu- Ie-sum Fí-li-um tu-um: qui vi-vit uni-tá-te Spí-ri-tus Zvítej, prosíme, Pne, sem do nšeho příbytku dleko od něj zžeň všechny úkldy nepřítele. Ať tu bydlí tví svtí ndělé tvoje požehnání buď nd ním stále. Skrze exáudi R. Et clmor d te V. Dó-mi-ne, o-r-ti-ónem me- m. me-us véni-t. V. Bene-di-cámus Dómo. R. De-o grá-ti-s. Benedictio. Benedíct custódit nos omnípotens miséricors Dómus, Pter, Fílius, Spíritus Snctus. R. Amen.

23 Ad Complorium. / 23 A V qui Antiphon flis B. M. V. L- rt pó b quæ o- re Sumens m Redemptó-ris M- ter, quæ t te, Súrge-re cu- pu-lo: Tu genu-í-sti, N-tú- r mi-rán- tu-um posté-ri-us, Gbri-é- lis il-lud Ave, pecc-tó-rum mi-se-ré-re. snctum l ris, succúrre go us cdén- ti pérvi- cæ-li Por- m- nes, Et stel- m- c Ge-ni-tó-rem: Vir- pri- Complorium Blžená Mtko Vykupitele, jež jsi přístupnou bránou do nebes hvězdou moří; pomoz povstt tomu, kdo klesá, ochránkyně lidu; jež jsi zrodil k údivu přírody, svého svtého zploditele; Pnno dříve Pnno potom. Kdyžs vyslechl ono Ave z úst Gbriele, hříšníkům nkloň srdce své. de V. Ange-lus Dómi-ni nunti-á-vit M-rí-æ. R. Et concé-pit Spí-ri-tu Sncto. V. Anděl Páně zvěstovl Pnně Mrii R. on počl z Duch svtého.

24 24 / Ad Complorium. Complorium Ortio. O - Christi Per rémus. e-úmdem Christum Dómum quǽsumus vi mus, per nostrum. R. Amen. méntibus e-ius nostris fúnde: d ut qui, nunti- ánte, Fí-li- i tu-i Incrn-ti-ónem cognó- pssi-ónem cru-cem re-surrecti-ónis gló-ri- m Grá-ti- m tu-m Dómi-ne, Ange-lo perducá Milost svou, prosíme, vlij Pne nám do duší, když jsme poselstvím ndělským zvěděli o Kristově vtělení, skrze jeho umučení kříž nás přiveď ke slávě vzkříšení. Skrze V. Boží pomoc buď vždy s námi. V. Di- vínum uxí-li-um máne-t semper nobíscum. R. Et cum frátribus R. A s nšimi brtry, kteří tu s námi nejsou. Amen. nostris bséntibus. Amen. mur.

25 Ad Mtutum. / 25 Ad Mtutum. D O Invittorium. tu-m. R V Egem ventúrum Dó- mi- num, Pánu přicházejícímu králi, pojďme, klnějme se. V V pslmis e xsultémus lémus e- Dómo, R. Et i. R. os Vení- te, ludem mus. nostro: mi-ne, lá-bi- me- pé-ri-es. me-um nnunti-á-bit Ps. 94 (Textus ntiquus ltus); H447 e-ius Pojďte, chvlme s rdostí Pán, s jásotem slvme Boh, svou spásu; předstupme před tvář jeho s díky, písně plesu pějme jemu. Repitur tegrum Invittorium. Mtutum Q uó - do-ré- ení-te, iubi-lémus De-o, s-lu-tá-ri præ-occupémus fá-ci- em confessi-ó-ne, iubi- ni-m mnu e-ius us sunt mgnus omnes Dómus, terræ, Rex mgnus super omnes su-m: qui- fi-nes lti-túdi-nes mónti-um ip- se cónspi- non repéll cit. Dómus plebem De- de-os: quóni-m Neboť Bůh veliký jest Hospod, král nde všecky bohy. Jsouť v jeho ruce všecky hluby země, temen hor jsou mjek jeho. Repitur lter prs Invittorii.

26 26 / Ad Mtutum. In sequenti Pslmi versu, d verb veníte, dorémus procidámus nte Deum, genuflectitur. Mtutum Q uó nos i utem nte e-ius, est o-ves ipse e- ius. illud, Dómo, R. qui nos, ipse mnus est e-ius: Dómus, dorémus, noster; Jehoť jest moře, neb on je učil; i souš je dílo jeho rukou. Pojďme, klnějme se, pdněme, klekněme před Pánem, svým tvůrcem. Jeť on Pán, náš Bůh, my jsme lid, jejž on vodí ovce, jež pse. Repitur tegrum Invittorium. H ó si ubi e-ius me ptres vestri, pro cord vestr, ó- di-em tent-ti-ónis de-sérto: tent-vé-runt b-vé-runt vi-dé-runt pe-r me- secúndum Kéž byste poslechli dnes hlsu jeho: Neztvrzujte svých srdcí jk v Hádce, jk v Pokušení n poušti, kde vši otcové pokoušeli mne, zkoušeli mne, č vídli skutky mé. Repitur lter prs Invittorii.. ni- m psí- us m-re, fe-cit á-ri-dm fund-vé-runt vení-te, proci-dámus De-um: plo-rémus co-rm fe-cit qui- De-us pópu-lus pás- cu-æ di-e, vo-cem udi-é-ri-tis, no-lí-te obdu-rá-re si-cut ex-cerb-ti-óne

27 Ad Mtutum. / 27 gínt nnis i-r Si cogno-vé-runt vi-s me-s: quibus iu-rá-vi me-: tro-íbunt ré-qui- em me- Semper m. hi errnt R. corde; ipsi non Q udr- pró-ximus fu-i gene-r-ti-óni hu-ic, di-xi: ve-ro Čtyřic roků mrzel jsem se n to pokolení řekl jsem: Lid je to myslí stále bloudící! Oni všk nechtěli znáti mé cesty, tkže jsem přisáhl ve svém hněvu: Nedojdou odpočku mého! Repitur tegrum Invittorium. Mtutum R Egem P A- tri, men. ventúrum R. sǽcu-l sæcu- ló-rum. Dó- mi- num, Sncto. Vení- te, - do-ré- e-rt nunc, semper, G ló- ri- Fí-li-o, Spi-rí-tu-i Sic-ut prcí-pi-o, Repitur lter prs Invittorii. Denique repitur tegrum Invittorium. mus.

28 28 / Ad Mtutum. Mtutum Hymnus. V VIII Erbum Illúm nunc Volvámur supérnum, ter igni sit per Et sed E cóncrem; vox æ-térni Ut omne Spí-ri-tus, Si-cut fu-it, iúgi-ter Sæclum gló-ri-. cor su, Qui A-men d orbi cœlum súbvenis, simúlque Non Lbénte esc cursu Ut, cum Sncte nigros pró-di- ens P-tris n-tus témpo-ris: pécto-r, Tu-óque mó-re cdú-c dé-se-rens Cœ-li vo-lúpts ímple-t. tri-búnl Iú-di-cis Dmná-bit nó-xi-os, mí-c dé-bi-tum Vo-cá-bit pi-os; flmmá-rum túrbi-nes, Vultu De-i cómpo-tes Cœ-li fru-ámur gáudi- is. Ptri, Fí-li-o, Ti-bíque, Nebeské Slovo, Syn ty jsi světlo z Otce prýštící, jenž zrozen, jdeš zchránit svět, když nplnil se čsů věk. Už teď nám duši rozjsni plmen lásky zpl v ní, ť srdce vlády zbvené nebeská rozkoš nplní. Aby, ž soudce n trůnu ohni zlé bude vydávt ty, kdo toho hodni jsou, milý hls v nebe povolá, zmtku temnot ť vydáni nejsme, ni v strvu plmenů, leč n tvář Boh pohledět smíme těšit se v nebesích. Otci společně se Synem, Tobě, Duše přesvtý, sláv, jež vždycky trvl, stejná budiž i n věky. Amen.

29 Ad Mtutum. / 29 In I. Nocturno Pslmus 1. Cf. Zch. 9, 9 V I g E ce Rex cum ni- ec- excél-sus po- Přijde vznešený Král s velikou mocí, by spsil národy, leluj. vir, non qui - pesti-lénti-æ se- non dit: mgn d - rum, testá-te sl-vánds rum non Gen-tes, lle-lú-i. Be-á-tus á-bi- it consí-li-o impi-ó- vi- pecc-tó ste- - tit, Ps. 1 cáthedr Mtutum Sed lege Dómi volúnts eius, lege eius meditábitur die c nocte. Et erit tmqum lignum, quod plntátum est secus decúrsus quárum, quod fructum suum dbit témpore suo: Et fólium eius non déflu: ómni quæcúmque fáci, prosperbúntur. Non sic ímpii, non sic: sed tmqum pulvis, quem próiicit ventus fácie terræ. Ideo non resúrgent ímpii iudício: neque pecctóres concílio iustórum. Quónim novit Dómus vim iustórum: iter impiórum períbit. Glóri Ptri Fílio, Spirítui Sncto. Sicut ert prcípio, nunc semper, sǽcul sæculórum. Amen. Blze muži, který nikterk podle rdy bezbožných nechodí, n cestu hříšníků nevstupuje, ve sboru posměvčů nesedá; le v zákoně Páně má zálibu svou, v zákoně jeho přemýšlí ve dne v noci, Jko strom bývá, štípený u tekoucích potoků, jenž dává ovoce čsem svým, jehož listí neuvdá: všecko, co podniká, dří se. Nikoliv tk bezbožní, nikoliv tk; le jko plev, již vítr se země svívá. Protož bezbožní n soudu neobstojí, ni hříšníci ve sboru sprvedlivých. Neboť Hospod zná cestu sprvedlivých, kdežto cest bezbožných záhubou končí.

30 30 / Ad Mtutum. Mtutum Pslmus 2. Is. 35, 3.4 nos, lle-lú-i. Qu-re fremu-é-runt gen- - tes, E sunt pópu-li me-di-tá-ti áni-? C II d Onfortá- te mnus disso-lú-ts: confortámi-ni, dí-ci-te: cce De-us Posilněte zesláblé ruce, buďte silní, řekněte: Hle přichází náš Bůh, by nás zchránil, leluj. nos-ter véni-, slvá-bit Ps. 2 Astitérunt reges terræ, príncipes convenérunt unum dvérsus Dómum, dvérsus Christum eius. Dirumpámus víncul eórum: proiiciámus nobis iugum ipsórum. Qui hábitt cœlis irridébit eos: Dómus subsnnábit eos. Tunc loquétur d eos ir su, furóre suo conturbábit eos. Ego utem constitútus sum Rex b eo super Sion montem snctum eius, prǽdicns præcéptum eius. Dómus dixit d me: Fílius meus es tu, ego hódie génui te. Póstul me, dbo tibi gentes hæreditátem tum, possessiónem tum térmos terræ. Reges eos virg férre, tmqum vs fíguli confrínges eos. Et nunc reges tellígite: erudími qui iudicátis terrm. Servíte Dómo timóre: exsultáte ei cum tremóre. Apprehéndite disciplínm, nequándo irscátur Dómus, pereátis de vi iust. Cum exárserit brevi ir eius, beáti omnes, qui confídunt eo. Glóri Ptri Fílio, Spirítui Sncto. Sicut ert prcípio, nunc semper, sǽcul sæculórum. Amen. Proč se bouří národové, kmeny kují mrné plány? Scházejí se králové země, vládcové se umlouvjí n Pán jeho pomzného: Roztrhejme jejich pout jho jejich odvrhněme! Ten, jenž v nebesích sídlí, se směje, Hospod se posmívá jim. Poté všk mluví k nim ve svém hněvu, ve svém rozhorlení je děsí: Já přec jsem králem od něho učěn n Siónu, jeho svté hoře! Hlásám výrok Hospodův: Prvilť ke mně: Syn můj jsi ty, já dnes zplodil jsem tě. Požádej, dám ti národy v mjek, v tvé vlstnictví končy země. Ovládej je železnou holí, jko nádobu z hlíny je rozbij! Teď tedy, králové, buďte moudří, přijměte výstrhu, vládcové země! Služte Hospodu s bázní, jásejte mu s uctivým chvěním. Podvolte se přikázáním, by se Hospod nerozhněvl, ť není vše cest vám zkázou; můžeť sndno vzplát hněv jeho. Blze všem, kdo doufjí v něho!

31 Ad Mtutum. / 31 Pslmus 3. Cf. Is. 66, 10 G III Au nos. omnes e cce Rdujte se všichni plesejte: ejhle přijde Pán mstitel, přijde zchrání nás. quid sunt qui - véni- slvá-bit Dómi-ne multipli-cá-ti trí- bu-lnt me? multi sú rgunt dvé rsum me. i pse dé-te læ-támi-ni: qui- vé-ni- Dómi-nus ulti-ónis, ddú-c re-tri-bu-ti-ónem: Ps. 3 Mtutum Multi dicunt ánimæ meæ: Non est slus ipsi Deo eius. Tu utem Dóme, suscéptor meus es, glóri me, exáltns cput meum. Voce me d Dómum clmávi: exudívit me de monte sncto suo. Ego dormívi, soporátus sum: exsurréxi, qui Dómus suscépit me, Non timébo mílli pópuli circumdántis me: exsúrge Dóme, slvum me fc, Deus meus. Quónim tu percussísti omnes dversántes mihi se cus: dentes pecctórum contrivísti. Dómi est slus: super pópulum tuum benedíctio tu. Glóri Ptri Fílio, Spirítui Sncto. Sicut ert prcípio, nunc semper, sǽcul sæculórum. Amen. Pne, jk ční jsou, kteří mne sužují! Mnozí proti mně povstávjí, mnoho těch, kteří o mně říkjí: Není mu pomoci u jeho Boh. Ty, všk, Pne, jsi štítem vůkol mne; slávou mou, ty hlvu mou zdviháš. Hlsitě volám k Hospodu, on mne vyslýchá se svté hory své. Klidně jsem si lehl usnul, vstl jsem, ježto Pán mne podpírá. Nebojím se tisíců lidu, který se vůkol mne utábořil. Povstň, Pne, pomoz mi, Bože můj! Vždyť jsi rozbil mým odpůrcům čelisti, zuby bezbožných jsi roztříštil. U Pán pomoc jest, nd tvým lidem tvé požehnání!

32 32 / Ad Mtutum. Versus. Ps. 49, 2.3 V. Ex Si-on spé-ci-es de-có-ris e- R. De-us V. Bůh září ze Sionu plného krásy. R. Přichází náš Bůh. ius. noster mni-féste vé. ni- Mtutum noster. secro usque d V. Et ne nos dúcs R. Sed nos P-ter tent-ti-ónem. lí-be-r m-lo. Absolutio. E - Xáudi, Christe, nobis: qui cum Ptre Dómi-ne Ie-su pre-ces servó-rum tu-ó-rum, mi-se-ré-re Spí-ri-tu Sncto regns vi-vis sǽcu-l sæcu-ló-rum. R. Amen. Vyslyš Pne Ježíši Kriste prosby svých služebníků smiluj se nd námi, jenž s Otcem Duchem

33 Ad Mtutum. / 33 I u be Domne Benedictio. Rč, pne, požehnt. Věčný Otec nám stále žehnej. R. Amen. nos bene-dí-ce-re. Bene-dicti-óne perpé-tu- bene-dí-ct P-ter æ- térnus. R. Amen. Flex. Mrum. Punctum. Interrogtio.? Mtutum Lectio I. Is. 11, 1-4 De Isi Prophét. Et egrediétur virg de rádice Iesse, flos de rádice eius scénd; re- Z Jišjov kmene vzejde výhonek, z jeho kořenů vyrzí šlhoun. N něm quiésc super eum spíritus Dómi: spíritus spiéntiæ telléctus, spíri- spoče Jhvův duch, duch moudrosti rozumu, duch rdy síly, duch tus consílii fortitúdis, spíritus sciéntiæ piátis; Et replébit eum poznání bázně z Jhv: v bázni z Jhv tkví jeho vnuknutí. Bude soudit, spíritus timóris Dómi. Non secúndum visiónem oculórum iudicábit neque le ne podle zdání. Vysloví se, le ne podle doslechu. Bude soudit slbé secúndum udítum áurium árgu; Sed iudicábit iustíti páuperes, sprvedlivě, pokorným země vynese nestrnný rozsudek. árgu æquitáte pro mnsuétis terræ. V. Tu utem, Dó mi- ne, mi-se-ré-re nobis. R. De-o grá-ti-s.

34 34 / Ad Mtutum. Responsorium 1. R Mch. 4, 8.9 V Cntor; H21 Mtutum H IV Ie- rú- s- lem, non sum Re- : démptor mœ li-á-ri- us est ti- bi, qui- vo-cá- vit te do- Dómi-nus De-us tu- us, Snctus Isr-ël, lor? Sl- vá-bo te, li-be- rá-bo te, tu- us. Sl- vá-bo te, nu ris? mquid no- li ti-mé- re. V. Ego te, ci-to vé-ni- s-lus tu- qu-re ró-re con-súme- consi- li enim li-be- rá-bo no- ti-mé- re. Jeruzléme, brzy už přijde tvoje spás. Proč se stále trápíš v úzkostech, což u tebe není rádce, proč tě sužuje bolest? Zchráním tě vysvobodím, neboj se. V. Vždyť to jsem já, Pán Bůh tvůj, Svtý Izrele Spás tvoje. Zchráním tě vysvobodím, neboj se.

35 Ad Mtutum. / 35 I u be Domne Benedictio. Rč, pne, požehnt. Jednorozený Boží Syn nám žehnej nám pomáhej. nos R. Amen. bene-dí-ce-re. Uni-géni-tus De-i Fí-li-us bene-dí-ce-re diuvá-re digné-tur. R. Amen. Lectio II. Is. 11, 4-7 Et percúti terrm virg oris sui, spíritu lbiórum suórum terfíci Udeří zemi mlou svých úst dechem svých rtů usmrtí zlovolník. ímpium. Et erit iustíti cíngulum lumbórum eius, fides cctórium Sprvedlnost opásá jeho bedr věrnost opásá jeho boky. Vlk bude byrenum eius. Hbitábit lupus cum gno, prdus cum hædo ccubábit; dl s beránkem, levhrt ulehne s kůzlem. Tele, lvíče vykrmené zvíře vítulus, leo, ovis, simul morbúntur, puer párvulus mábit eos. půjdou pospolu, povede je mlý chlpec. Kráv medvědice se budou pást, Vítulus ursus pscéntur, simul requiéscent cátuli eórum; leo qusi pospolu ulehnou jejich mláďt. Lev jko býk bude žrát slámu. bos cómed páles. V. Tu E V utem, Dó mi- Responsorium 2. Cce tes. V. ne, mi-se-ré-re de Ecce omnes cum qu Sncti om-nes gen- virtú-te e-ius cum e- regnum o, Dómi- ʦ lux mg- ex-íbunt Ie- rú-s- lem Dómus si-cut mun- d: Et vé-ni- : regná-bit nus mnu e- rit æ-térnum e-ius, e R Zch. 14, V Is. 40, 10; H22 nobis. R. De-o grá-ti-s. Dómus véni-, di- il- l su per po-tésts impé-ri- n: Ejhle, Hospod přijde všichni svtí jeho s ním bude v den onen světlo velké. Z Jeruzlém poplynou vody čisté Hospod bude n věky krlovt nd všemi národy. V. Hle, Pán přijde s mocí, v jeho ruce je královská vznešenost, vlád i moc. um. Et. Mtutum

36 36 / Ad Mtutum. I u be Domne Benedictio. Sncti Rč, pne, požehnt. Milost Duch Svtého ť osvítí nám smysly i srdce. bene-dí-ce-re. Spí-ri-tus grá-ti- illúmi-n R. Amen. sensus cord nostr. R. Amen. Mtutum Lectio III. Is. 11, 8-10 Et delectábitur fns b úbere super foráme áspidis; cvérn Kojenec si bude hrát u skrýše jedovtého hd, n zmijí díru položí ruku réguli qui blctátus fúerit mnum sum mitt. Non nocébunt non mlé děcko. Už se nebude pácht zlo ni násilí n celé mé svté hoře, occídent univérso monte sncto meo, qui replét est terr sciénti neboť země bude nplněn poznáním Jhv, tk jko vody pokrývjí mořské Dómi, sicut quæ mris operiéntes. In die ill rdix Iesse, qui stt dno. Onoho dne budou národy vyhledávt Jišjův kořen, který se tyčí jko signum populórum, ipsum gentes deprecbúntur, erit sepúlcrum eius znmení národům, jeho sídlo bude slvné. gloriósum. V. Tu utem, Dó mi- ne, mi-se-ré-re Responsorium 3. mi- te o ná- bi- tur. bráchi-um do- π mnem Et. nem. re: V. Ecce Dómus super R Cntor V Is. 40, 10; H22 te: : Et nobis. R. De-o grá-ti-s. I C I-vi-ts Ie-rú-s-lem, no-li fle- quó- ni- m dó-lu- it Dó-mi-nus áu- fe-r tribu-l- ti-ó- forti-tú-di-ne vé-ni- Neplč, město Jeruzlémské, vždyť pán se nd tebou slitovl odejme od tebe všechno soužení. V. Ejhle Pán přijde s mocí jeho rámě získá vládu. e-ius

37 Ad Mtutum. / 37 In II. Nocturno Pslmus 4. Cf. Lm. 4, 21 G IV e Aude læ-tá-re, fí- li- Ie- ecce Rex rú-s-lem: tu-us véni- ti- bi: Si- on, Rduj se plesej, Jeruzlemská dcero: hle tvůj Král přichází k tobě. Sione, neboj se, neboť tvoje spás přichází rychle. Dómus tu-. Dómi-ne nos- - ter, qum est nomen dmi-rá-bi-le tu-um uni-vérs ter- - r! no-li timé-re, qui- ci-to véni- s-lus Ps. 8 Mtutum Quónim elevát est mgnificénti tu, super cælos. Ex ore fántium lcténtium perfecísti ludem propter imícos tuos, ut déstrus imícum ultórem. Quónim vidébo cælos tuos, óper digitórum tuórum: lunm stells, quæ tu fundásti. Quid est homo, quod memor es eius? ut fílius hómis, quónim vísits eum? Muísti eum pulo mus b Angelis, glóri honóre coronásti eum: constituísti eum super óper mánuum tuárum. Omni subiecísti sub pédibus eius, oves boves univérss: ínsuper pécor cmpi. Vólucres cæli, pisces mris, qui perámbulnt sémits mris. Dóme Dómus noster, qum dmirábile est nomen tuum univérs terr! Glóri Ptri Fílio, Spirítui Sncto. Sicut ert prcípio, nunc semper, sǽcul sæculórum. Amen. Hospode, Pne náš, jk podivuhodné je tvé jméno po veškeré zemi! Jeť vysoko n nebi tvoje sláv. Ze rtů nemluvňt kojenců vyvozuješ si mocnou chválu n vzdory svým nepřátelům, bys umlčel odpůrce, protivníky. Hledím-li n nebes tvoje, jež jsou dílo tvých prstů, n měsíc, n hvězdy, které jsi upevnil, co je člověk, že si ho všímáš, nebo smrtelník, že o něj pečuješ? Učils rovn ho bezmál ndělu, slávou ctí jsi ho korunovl Ustnovils ho nd díly rukou svých všecko jsi podřídil jeho nohám: všecek brv hovězí skot, no i zvířt polní; nebeské ptctvo ryby mořské, cokoli prochází cestmi moře. Hospode, Pne náš, jk podivuhodné je tvé jméno po veškeré zemi!

38 38 / Ad Mtutum. Mtutum Pslmus 5. corde - o: nrrábo vit Agnum R V Ex nos-ter dvé-ni- Christus, quem Io-ánnes præ-di-cá- Přijde náš král Kristus, kterého Jn předpověděl jko Beránk, který má přijít. es-se Confi-tébor ti-bi Dómi-ne to-to me- ómni- mi-r-bí- ventúrum. li- tu- -. Ps. 9, 2-11 Lætábor exsultábo te: psllm nómi tuo Altíssime, In converténdo imícum meum rrórsum: firmbúntur, períbunt fácie tu. Quónim fecísti iudícium meum cusm mem: sedísti super thronum qui iúdics iustítim. Increpásti gentes, périit ímpius: nomen eórum delésti ætérnum, sǽculum sǽculi. Inimíci defecérunt frámeæ fem: civitátes eórum destruxísti. Périit memóri eórum cum sónitu: Dómus ætérnum pérmn. Právit iudício thronum suum: ipse iudicábit orbem terræ æquitáte, iudicábit pópulos iustíti. Et fctus est Dómus refúgium páuperi: diútor opportunitátibus, tribultióne. Et sperent te qui novérunt nomen tuum: quónim non dereliquísti quæréntes te Dóme. Glóri Ptri Fílio, Spirítui Sncto. Sicut ert prcípio, nunc semper, sǽcul sæculórum. Amen. Chci tobě děkovt, Pne, celým svým srdcem, chci vyprvovt všecky tvé divy, chci rdovti se plest z tebe, chci zpívt jménu tvému, Svrchovný. Byloť ustoupit mému nepříteli; klesl zšel před tvým obličejem. Neboť jsi provedl sprvedlivě při mou, zsedíš n trůn, sprvedlivý soudce. Pokárls pohny, i zhynuli hříšní, jméno jejich vyhldils n věky věkův. V jest po meči nepřátel, zbořils jim měst, není pmátky po nich jko po zvuku. Hospod všk n věky trůnit bude, postvil si trůn svůj, by soudil. On soudí okruh země sprvedlivě, posuzuje národy dle práv. Proto jest Hospod útočištěm chudému, pomocníkem v dobách utrpení. I doufjí v tebe, kteří znjí tvé jméno, neb neopouštíš, Pne, tě hledjících.

39 Ad Mtutum. / 39 Pslmus 6. Apc. 22, 12 E VI f Cce merces mecum est, Hle, můj návrt je blízko přáším s sebou mzdu, říká Hospod, kterou kždému vypltím podle jeho čů. Dómo, qui su-. Psál-li-te há-bi-tt Si- - ter gentes on: nnunti-á-te stúdi- e- - ius: vé-ni-o ci-to, me- di-cit Dómus: d-re uni-cu- í- que se- cúndum ó-pe-r Ps. 9, Mtutum Quónim requírens sánguem eórum recordátus est: non est oblítus clmórem páuperum. Miserére mei Dóme: vide humilitátem mem de imícis meis. Qui exálts me de portis mortis, ut nnúntiem omnes ludtiónes tus portis fíliæ Sion. Exsultábo slutári tuo: fíxæ sunt gentes téritu, quem fecérunt. In láqueo isto, quem bscondérunt, comprehénsus est pes eórum. Cognoscétur Dómus iudíci fáciens: opéribus mánuum suárum comprehénsus est peccátor. Convertántur pecctóres férnum, omnes gentes quæ obliviscúntur Deum. Quónim non fem oblívio erit páuperis: ptiénti páuperum non períbit fem. Exúrge Dóme, non confortétur homo: iudicéntur gentes conspéctu tuo. Constítue Dóme legisltórem super eos: ut scint gentes quónim hómes sunt. Glóri Ptri Fílio, Spirítui Sncto. Sicut ert prcípio, nunc semper, sǽcul sæculórum. Amen. Zpívejte Pánu, jenž trůní n Sionu, zvěstujte mezi národy skutky jeho. Neboť, by krev pomstil, vzpomněl si n ně, nezpomněl n křik ubožákův. Milostně shlédl jsi, Pne, jk jsem byl snížen, ty, jenž mne vyzdvihuješ ze brn smrti, bych vyprvovl všecky tvé chvály, ve brnách sionských z tvé spásy se těšil. Spdli pohné do jámy, svého to díl, v osidle, jež polékli, chytli se z nohy. Dl se poznt Hospod, jenž soudil, do díl svých rukou se zpll hříšník. Hříšníci do pekel se vrátit musí, kždý pohn, jenž n Boh zpomíná. Nebudeť n věky v zpomenutí chuďs, nděje ubohých nebude nvždy mrná. Povstň, Hospode, ť nezpyšní člověk, ť jsou souzeni pohné před tvou tváří; ustnov jim, Pne, učitele, by poznli pohné, že jsou lidé.

40 40 / Ad Mtutum. Versus. Is. 16, 1 rræ. V. Emítte Agnum, Dómi-ne, Dom-tó-rem te R. De Pr de-sérti d V. Pošli, Pne, beránk, pán země. R. Ze Sely, jež leží poblíž pouště, n horu sionské dcery. montem fí-li-æ Si- on. Mtutum noster. secro usque d V. Et ne nos dúcs R. Sed nos P-ter tent-ti-ónem. lí-be-r m-lo. Absolutio. I P- nos ádiuv, qui cum Ptre Sncto regnt sí-us pí- e-ts mi-se-ri-córdi- Spí-ri-tu vi-vit sǽcu-l sæcu-ló-rum. R. Amen. Tvá milost lskvost nechť nám pomáhá, jenž žiješ vládneš s Otcem Svtým Duchem n věky věků.

41 Ad Mtutum. / 41 I u be Domne Benedictio. Rč, pne, požehnt. Bůh Otec všemohoucí, buď k nám milostivý odpouštějící. nobis bene-dí-ce-re. De-us P-ter omnípo-tens sit propí-ti-us R. Amen. clemens. R. Amen. Lectio IV. Lib. 4. cp. 11. Isiæ. De Expositióne sncti Hierónymi Presbytéri Isím Prophétm. Et egrediétur virg de rádice Iesse. Usque d prcípium visiónis, vel pón- A vyrší prut z kořene Jesse. Až k zčátku vidění odplty Bbylónské, deris Bbylónis, quod vidit Isís, fílius Amos, omnis hæc prophéti de jež sptřil Iziáš, syn Ámosův, je vše proroctvím o Kristu, jež hodláme Christo est: qum per prtes vólumus explnáre, ne simul propósit tque vyložit po částech, by čtenářovu pměť nezmátly společně uváděné výkldy dissért lectóris confúndt memórim. Virgm florem de rádice Iesse námitky. Prut i květ z kořene Jesse Židé vykládjí jko smého Pán: prut ipsum Dómum Iudǽi terprántur: quod scílic virg regnántis totiž oznčuje sílu vlády květ krásu. poténti, flore pulchritúdo monstrétur. V. Tu E V utem, Dó mi- Responsorium 4. te terrá- Co-ró- Cce nm. o. V. ne, mi-se-ré-re Et noster Snctus usque d nobis. R. De-o grá-ti-s. véni- Dómus, pro-téctor Is- r- re, nm usque d hbens R Is. 43, V Cntor; H22 térmos pi- su- domá-bi-tur m-ri m- flúmi-ne or- bis ël, Co-ró- reg-ni cá- rum. Ejhle, přijde Hospod, náš ochránce, Svtý Izrele, mje královskou korunu n své hlvě. V. A bude vládnout od moře k moři, od řeky ž do konč země. Mtutum

42 42 / Ad Mtutum. Mtutum I u be Domne Benedictio. Christus d Lib. 4. cp. 11. Isiæ. Neboť Herodes chtěl krutě vymýtit zárodky královské vlády nmířené pro- ti němu, všk nevědomky posloužil tomuto úrdku, tkže když ve svém sveřepém záměru pronásleduje neznámého chlpce, pobíjí děti, jen jko by se všude šířil pověst o oznámeném zrodu nebeského vládce, kterou pod- porovl jk nová výsostná znmení, tk přeukrutná bezbožnost pronásle- dovtele. Tk přesli Spsitele do Egypt, by národ od prdávn vydný nposps bludům byl skrytou milostí předznmenáním blízké spásy: ten, jenž ještě z mysli nevypudil předsudky, již v pohostství přijl prvdu. Rč, pne, požehnt. Nechť nám Kristus dá rdost věčného život. R. Amen. Lectio V. Nm sævíti Heródis volens primórdi suspécti sibi Regis exstínguere, huic dispenstíoni nésciens serviébt: ut dum tróci téntus fcínori, ignótum sibi púerum discrét fántium cæde perséquitur, nnuntiátum cǽlitus domtóris ortum sígnior ubíque fm loquerétur: qum promptiórem d nrrándum, diligentiorémque fciébt supérnæ significtiónis nóvits, cruentíssimi persecutóris impís. Tunc utem étim Ægýpto Slvátor illátus est, ut gens ntíquis erróribus dédit, im d vicínm slútem per occúltm grátim signrétur: quæ nondum eiécert b ánimo superstitiónem, im hospítio recíper veritátem. V. Tu utem, Dó Responsorium 5. S VIII I-cut ne, mi- mi-se-ré-re e- gi, Ie- rú-s-lem ci-vi- tá-te qum lé- véni- tem, Et m bene-dí-ce-re. perpé-tu-æ nobis gáudi- vi-tæ. R. Amen. vos, ves- D-bo Si- on s-lú- Ie-rú-s-lem gló- ri- me- cit R Is. 66, V Is. 46, 13; H22 nus: bit cor de nobis. R. De-o grá-ti-s. m-ter conso-lá-tur fí-li- os su- os, i- t vobis uxí- li- um: conso-lábor di- Dómi- vi-dé-bi-tis, gudé- Jko mtk utěšuje své syny, potěším vás i já, prví Hospod, z Jeruzlém, měst, které jsem si vyvolil, vám přijde pomoc. Až to uvidíte, vše srdce se rozrdostní. V. Vložím n Sion spásu, dám Jeruzlému svou slávu. m. Et. trum. V.

43 Ad Mtutum. / 43 I u be Domne Benedictio. Ignem Rč, pne, požehnt. Bůh rozněť v nás oheň své lásky. R. Amen. bene-dí-ce-re. su-i mó-ris ccéndt De-us córdibus nostris. R. Amen. Lib. 4. cp. 11. Isiæ. Rozpoznejme, drzí, v mudrcích uctívjících Krist, předky nšeho po- volání nší spásy, v jásotu duch slvme zárodek blžené nděje. Od tehdy jsme se totiž počli ujímt věčného dědictví, od té doby se nám otevřel tjemství Písem hovořících o Kristu prvd, již židovská ztemnělost nepřijl, vrhl své světlo n všechny národy. Uctěn budiž tedy námi přesvtý den, v němž se zjevil rozmnožitel nší spásy. Tomu, jehož mágové uctívli jko dítě v kolébce, se všemohoucímu klnějme v nebesích. A jko oni obětovli ze svých pokldů Pánu mystické dry, i my ze svých srdcí vydejme to, co je hodno Boh. Lectio VI. Agnoscámus ergo, dilectíssimi, Mgis dortóribus Christi, voctiónis nostræ fideíque primítis: exsultántibus ánimis beátæ spei íti celebrémus. Exínde enim ætérnm hereditátem cœ pimus troíre: exínde nobis Christum loquénti Scripturárum rcán ptuérunt, vérits, qum Iudæórum obcæcátio non récipit, ómnibus ntiónibus lumen suum véxit. Honorétur ítque nobis scrtíssimus dies, quo slútis nostræ Auctor ppáruit: quem Mgi fántem veneráti sunt cunábulis, nos omnipoténtem dorémus cælis. Ac sicut illi de thesáuris suis mýstics Dómo múnerum spécies obtulérunt, it nos de córdibus nostris, quæ Deo sunt dign, promámus. Mtutum V. Tu utem, Dó mi- ne, mi-se-ré-re nobis. R. De-o grá-ti-s.