SOUDY SE SPECIALIZOVANOU PŘÍSLUŠNOSTÍ:

Transkript

1 Organizace soudnictví Portugalsko SOUDY SE SPECIALIZOVANOU PŘÍSLUŠNOSTÍ: Soudy pro věci rodiny Soudy pro věci rodiny mají pravomoc připravovat a vést následující případy: a) procesy s volnou příslušností týkající se manželů; b) řízení týkající se rozluky osob a rozdělení majetku a rozvodu (přičemž návrh na rozvod může být po vzájemné dohodě předložen též na matrice, pokud manželé nemají nezletilé děti nebo, mají-li je, pokud je rodičovská příslušnost soudně upravena); c) soupisy požadované v důsledku řízení ve věci rozluky osob a rozdělení majetku a v důsledku rozvodu, jakož i související předběžná opatření; d) určovací řízení ve věci neexistence nebo zrušení manželství; e) řízení týkající se zrušení manželství uzavřeného alespoň jedním z manželů v dobré víře; f) řízení ve věcech a vymáhání výživného mezi manželi a bývalými manžely. Tyto soudy jsou též na základě příslušnosti ve vztahu k nezletilým a plnoletým dětem oprávněny: a) zřizovat poručnictví a správu majetku; b) jmenovat osobu, která bude jednat jménem nezletilého a rovněž jmenovat hlavního poručníka, který bude moci mimosoudně zastupovat nezletilého podléhajícího rodičovské pravomoci; c) vytvářet adoptivní svazky; d) upravovat výkon rodičovské pravomoci a zabývat se s tím souvisejícími otázkami; e) stanovovat výšku výživného pro nezletilé a plnoleté děti nebo osamostatněné děti, připravovat vymáhání výživného a rozhodovat o něm; f) nařizovat právní poručnictví nezletilých dětí; g) opravňovat právního zástupce nezletilých dětí k výkonu určitých úkonů, potvrzovat ty, které byly vykonány bez oprávnění, a přijímat opatření týkající se přijímání poručnických výhod; h) rozhodovat o záruce, kterou rodiče musí poskytovat ve prospěch nezletilých dětí; i) nařizovat úplný nebo částečný zákaz a stanovovat omezení výkonu rodičovské pravomoci; j) přistupovat k úřednímu ověřování mateřství, otcovství nebo k vyloučení údajného otcovství; k) v případě neshody rodičů rozhodovat o jménu a příjmení nezletilého dítěte. Do příslušnosti soudů pro věci rodiny spadá i:

2 a) ochrana nebo správa majetku, určování výšky odměny poručníka nebo správce, řešení omluvy, osvobození nebo odvolání poručníka, správce či člena rodinné rady, požadování a posuzování účtů, opravňování a nahrazování právní hypotéky a určování posílení a náhrady poskytnuté záruky a jmenování speciálního opatrovníka pro mimosoudní zastupování nezletilého; b) jmenování speciálního opatrovníka k zastupování nezletilého dítěte v jakémkoli procesu o poručnictví; c) úprava, rušení a přehodnocování adopce, požadování a posuzování účtů adoptivního rodiče a určování výšky příjmů určených k výživě adoptovaného dítěte; d) rozhodování o posílení a náhradě záruky poskytnuté ve prospěch nezletilých dětí; e) požadování a posuzování účtů, které rodiče musí předkládat; f) zabývání se jakýmikoli dalšími záležitostmi ve výše uvedených věcech. Soudy pro mladistvé Soudy pro mladistvé mají pravomoc nařizovat opatření týkající se mladistvých, kteří se v období po dovršení věku 12 let a před dovršením věku 16 let nacházejí v některé z následujících situací: a) projevují vážné těžkosti s přizpůsobením se normálnímu společenskému životu vzhledem k jejich situaci, chování či k projevujícím se tendencím; b) jsou odkázáni na žebrání, potulku, prostituci, zpustlost, oddávají se konzumaci alkoholických nápojů nebo nezákonnému užívání drog; c) jsou aktéry činnosti, která je trestním právem kvalifikována jako trestný čin, přestupek nebo správní přestupek (delikt). Pravomoc soudů pro mladistvé se vztahuje též na nezletilé mladší 12 let, pokud rodiče nebo právní zástupce neakceptují poručnický nebo převýchovný zásah úředních nebo mimosoudně stanovených institucí. Kromě případů, ve kterých pravomoc připadá ze zákona určeným institucím bez ohledu na věk, jsou soudy pro mladistvé rovněž kompetentní: a) nařizovat opatření týkající se mladistvých, kteří jsou oběťmi zlého zacházení, jsou zanedbaní či opuštění nebo se ocitají v situacích, ve kterých je ohroženo jejich zdraví, bezpečnost, výchova nebo morálka; b) nařizovat opatření týkající se mladistvých, kteří jsou po dovršení věku 14 let ve výrazné míře nezpůsobilí k výchově v rodině, v práci nebo ve výchovném a pomocném zařízení, ve kterém jsou umístěni; c) nařizovat opatření týkající se mladistvých, kteří jsou odkázáni na žebrání, potulku, prostituci, zpustlost, oddávají se konzumaci alkoholických nápojů nebo užívání drog, pokud tyto aktivity nezpůsobují porušování zákona ani s ním nejsou spojeny; d) posuzovat žádosti a rozhodovat o žádostech o ochranu mladistvých proti zneužívání autority v rodině nebo v institucích, ve kterých jsou umístěni. Pracovní soudy Pracovní soudy mají v občanské sféře pravomoc řešit: a) otázky týkající se zrušení a výkladu dokumentů kolektivní úpravy práce, které nejsou administrativní povahy; b) otázky vznikající z pracovních vztahů zahrnujících podřízenost a vztahů vytvořených za účelem uzavření pracovní smlouvy; c) otázky vyplývající z pracovních úrazů a nemocí z povolání;

3 d) otázky týkající se ošetřování nebo nemocniční péče, dodávek léků vyplývajících z poskytování klinických služeb, protetických a ortopedických materiálů nebo jakýchkoli jiných služeb nebo výkonů poskytnutých nebo zaplacených ve prospěch obětí pracovních úrazů nebo chorob z povolání; e) žaloby o zrušení aktů a smluv uzavřených kterýmikoli zodpovědnými subjekty s cílem zbavit se odpovědnosti za plnění povinností vyplývajících z uplatňování odborové nebo pracovní legislativy; f) otázky vyplývající ze smluv podle zákona porovnatelných s pracovními smlouvami; g) otázky vznikající ze smluv o vykonávání učňovské a odborné praxe; h) otázky týkající se několika zaměstnanců téhož subjektu, pokud jde o práva a povinnosti, které vyplývají z úkonů společně realizovaných při uzavírání pracovních vztahů nebo které vyplývají z nezákonného aktu vykonaného jedním z nich při výkonu služby a z tohoto důvodu, kromě pravomocí trestních soudů pokud jde o občanskoprávní odpovědnost ve spojení s trestněprávní odpovědností; i) otázky týkající se institucí sociálního zabezpečení nebo rodinných přídavků a jejich příjemců v souvislosti se zákonnými, nařízenými nebo statutárními právy, pravomocemi nebo povinnostmi jedněch nebo druhých, bez ohledu na pravomoci správních a finančních soudů; j) otázky týkající se odborů a členů nebo osob jimi zastupovaných nebo ovlivněných jejich rozhodnutími, pokud se týkají pravomoci nebo povinností jedněch nebo druhých, vyplývajících ze zákona, nařízení nebo stanov; k) procesy zaměřené na likvidaci a dělení majetku institucí sociálního zabezpečení nebo odborových organizací, pokud neexistuje jiné zákonné nařízení; l) otázky týkající se institucí sociálního zabezpečení nebo odborových organizací, pokud jde o existenci, rozsah nebo kvalitu pravomocí nebo povinností jedné z nich, které vyplývají ze zákona, nařízení nebo stanov, a které ovlivňují druhou stranu; m) exekuce založené na jejich rozhodnutí nebo na jiných exekučních titulech, kromě pravomocí připisovaných jiným soudům; n) otázky vznikající mezi subjekty pracovněprávního vztahu nebo mezi těmito subjekty a třetími stranami, pokud vznikají ze vztahů spojených s pracovními vztahy, na základě doplňku, dodatku nebo podřízenosti a žaloba se váže na jinou, za kterou je soud přímo odpovědný; o) otázky týkající se protižalob, které jsou s řízením spojeny jedním ze způsobů uvedených v předchozím bodě, mimo případů kompenzace, ve kterých spojení není potřebné; p) otázky občanskoprávní týkající se stávek; q) otázky týkající se zaměstnaneckých výborů a příslušných koordinačních výborů, podniku a jeho zaměstnanců; r) ostatní otázky vyplývající ze zákona. Obchodní soudy Obchodní soudy mají pravomoc připravovat a vést: a) speciální procesy týkající se ozdravení podniku a úpadku;

4 b) řízení ve věci prohlášení neexistence, neplatnosti a zrušení společenské smlouvy (stanov); c) řízení týkající se výkonu práv společníků; d) řízení o přerušení a zrušení rozhodnutí v rámci společnosti; e) řízení ve věci zrušení a likvidace společnosti; f) určovací řízení ve věci týkající se průmyslového vlastnictví ve kterékoli z podob upravených v Zákoně o průmyslovém vlastnictví; g) řízení ve věcech, o kterých pojednává Zákon o obchodním rejstříku; h) řízení o neplatnosti a zrušení podle Zákona o průmyslovém vlastnictví. Tyto pravomoci zahrnují vedlejší a přidružené otázky. Obchodní soudy mají rovněž pravomoc rozhodovat: a) o odvoláních proti rozhodnutím, která ve smyslu Zákona o průmyslovém vlastnictví udělují nebo odepírají kterékoli ze soukromých práv v něm uvedených; b) o odvoláních proti rozhodnutím obchodního rejstříku; c) o odvoláních proti rozhodnutím Výboru pro hospodářskou soutěž a o odvoláních proti rozhodnutím Generálního ředitelství obchodu a hospodářské soutěže, ve správním řízení. Námořní soudy Námořní soudy mají pravomoc zabývat se otázkami, které se týkají: a) odškodnění potřebných z důvodu škod způsobených loďmi, čluny a jinými plavidly a škod na nich utrpěných nebo vyplývajících z jejich námořního využití ve všeobecném právním smyslu; b) smluv o výstavbě, opravě, koupi a prodeji lodí, člunů a jiných plavidel, pokud jsou určena k námořnímu využití; c) smluv o přepravě námořní dopravou nebo smluv o kombinované přepravě či o několika způsobech přepravy; d) smluv o přepravě říční dopravou nebo kanály; e) smluv o námořním využití lodí, člunů a jiných plavidel, především smluv o nájmu a finančním pronájmu; f) smluv o pojištění lodí, člunů a jiných plavidel určených k námořnímu využití a smluv o pojištění jejich nákladu; g) hypoték a práv na lodě a čluny jakož i jakýchkoli skutečných záruk za plavidla a jejich náklady; h) speciálních procesů týkajících se lodí, člunů a jiných plavidel a jejich nákladů; i) předběžných opatření týkajících se lodí, člunů a jiných plavidel, příslušného nákladu, bank a jiných hodnot souvisejících s loďmi, čluny a jinými plavidly, jakož i předběžných žádostí u správy přístavu o zabránění úniku plavidel, která jsou předmětem takových postupů; j) společných havárií nebo zvláštních havárií, včetně těch, které se týkají jiných plavidel určených k námořnímu využití;

5 k) námořní pomoci a záchrany; l) smluv o vlečení a řízení lodí; m) odstraňování ztroskotaných lodí; n) občanskoprávní zodpovědnosti vznikající při znečištění moře a jiných vod v jejich jurisdikci; o) použití, ztráty, nálezu nebo přivlastnění přístrojů nebo zařízení k rybolovu, sběru mořských živočichů, měkkýšů a mořských rostlin, kotev, potřeb, zbraní, zásob a jiných předmětů určených k plavbě nebo k rybolovu, jakož i škod způsobených nebo utrpěných tímto materiálem; p) škod způsobených na veřejném námořním majetku; q) majetku a vlastnictví vyplavených trosek a věcí pocházejících z mořských vod nebo existujících zbytků, které leží na příslušné půdě nebo pod zemí nebo které pocházejí z vnitřních vod či existují ve vnitřních vodách, pokud spadají pod námořní zájem; r) zadržených věcí; s) jakýchkoli otázek o věcech obchodního námořního práva všeobecně.