VLIV ČERNÉ BARVY A SITUAČNÍHO KONTEXTU NA POSUZOVÁNÍ LIDÍ V ČERNÉM OBLEČENÍ

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "VLIV ČERNÉ BARVY A SITUAČNÍHO KONTEXTU NA POSUZOVÁNÍ LIDÍ V ČERNÉM OBLEČENÍ"

Transkript

1 VLIV ČERNÉ BARVY A SITUAČNÍHO KONTEXTU NA POSUZOVÁNÍ LIDÍ V ČERNÉM OBLEČENÍ Výzkumná studie Autoři: Pavla Linhartová, Adam Ťápal, Luboš Brabenec, Radomír Maceček, Jak Jiří Buchta Metodologie psychologického výzkumu

2 Fakulta sociálních studií MU, 2010/2011 ABSTRAKT V předložené studii jsme zkoumali vliv černé barvy oblečení a situačního kontextu na utváření dojmu. Zjišťovali jsme míru dojmu agresivity a serióznosti, kterou lidé v černém oblečení působí na druhé lidi ve srovnání s lidmi oblečenými ve světlých barvách. Současně jsme zjišťovali vliv a význam kontextu agresivity a serióznosti na utváření příslušného dojmu. Výzkumu se zúčastnilo 476 studentů gymnázií, kteří posuzovali osoby na fotografii v různých barvách oblečení a různých kontextech. Výsledky ukázaly, že lidé v oblečení černé barvy jsou hodnoceni jako agresivnější i serióznější než lidé v oblečení světlé barvy. Tyto dojmy jsou umocněny příslušným kontextem, agresivním pro agresivitu, seriózním pro serióznost. Zvláště přínosným zjištěním je zásadní význam kontextu na utváření dojmu, se kterým musíme při zkoumání vlivu barvy oblečení a podobných fenoménů počítat. TEORETICKÁ ČÁST A HYPOTÉZY Oblečení má velký vliv na utváření prvního dojmu, pro jehož utvoření je důležitá i jeho barva, což potvrzuje např. Radeloff (1990), který ve svém experimentu zjistil, že při percepci atraktivity jsou lidé více ovlivněni barvou oblečení než jeho stylem, a tato barva je pro ně také důležitější než výraz tváře hodnocené osoby. V našem výzkumu se zaměříme na to, jaký dojem vyvolává černá barva oblečení, a to v různých situačních kontextech. Adams a Osgood ve své studii shrnuli, že černá barva je asociována se zlem a smrtí téměř ve všech kulturách (Adams & Osgood, 1973, cit. dle Vrij, 1997). Sherman a Cloe (2009) dále zjistili, že černá barva je asociována s amoralitou. Většina dosavadních výzkumů zkoumala černou barvu v kontextu agresivního chování či fyzické konfrontace. V experimentu Franka a Giloviche (1988) respondenti považovali za agresivnější fotbalový tým v černé barvě ve srovnání s týmem v bílé barvě (jednalo se o identickou nahrávku zápasu, barva dresu byla počítačově upravena). Dále např. Vrij (1997) předložil jedné skupině respondentů fotku podezřelé ženy v černém oblečení, druhé skupině stejnou fotku ve světlém oblečení. Respondenti z první skupiny označovali ženu častěji za vinnou a také za agresivnější. Působí však černá barva agresivně i v jiném situačním kontextu? Domníváme se, že ne, protože to, jakým způsobem je podnět vnímán a hodnocen, je závislé i na kontextu, ve kterém se nachází. Jako kontext můžeme označit prostředí a okolnosti, ve kterých je daný podnět vnímán

3 (Avramova et al., 2010). Výzkumné studie ukazují, že kontext ovlivňuje jak hodnocení barev (např. Maier et al., 2009), tak hodnocení osob (např. Wittenbrink et al., 2001). Předpokládáme, že černá barva v neagresivním kontextu evokuje spíše serióznost, potažmo respekt a spolehlivost. Černá se totiž obecně používá v situacích, kde je potřeba navodit vážnost, např. obchodní jednání apod. (barva formálního oděvu). Tuto domněnku podporuje i výzkum Damhorstové a Reedové (1986). Tohoto výzkumu se zúčastnilo 208 manažerů a manažerek, kteří měli posuzovat fotografie adeptek na zaměstnání. Ženy v tmavém oblečení byly manažery hodnoceny jako charakternější a měly podle nich vyšší morální reputaci. Dále musíme zmínit výzkum Vrije, Pannella a Osta (2005), ve kterém participanti ve skupině nahlas odpovídali na otázky týkající se událostí ve zprávě o zločinu, kterou si předtím přečetli. Ve skupině byli také konspirátoři, a to buď v černém, nebo ve světlém oblečení, kteří záměrně odpovídali špatně. Více se nechali zmást špatnými odpověďmi respondenti ve skupině s černě oblečenými spiklenci, což vypovídá o vlivu lidí oblečených v černé barvě. Autoři navrhují, že černá barva zde mohla hrát roli opět proto, že se jednalo o agresivní kontext. Výsledky však můžeme interpretovat tak, že konspirátoři v černém byli pro respondenty důvěryhodnější či přesvědčivější, což podporuje naši hypotézu. Černá barva zde totiž nepůsobila přímo v agresivní situaci (tedy při dotazování), jako ve výše zmíněných experimentech. Je však možné, že asociace agresivity i serióznosti jsou pro oblečení černé barvy typické a objeví se zároveň v různých kontextech, případně při posuzování lidí v černé barvě bez situačního kontextu (např. posuzování samotné fotografie bez vysvětlivek). Dosud totiž nebyly zkoumány tyto asociace společně. Máme dostatečnou empirickou podporu pouze pro tvrzení, že lidé v černé barvě jsou posuzováni jinak než lidé ve světlých barvách, nikoliv však pro tvrzení, že černá barva oblečení vyvolává určitý dojem nezávisle na situačním kontextu (kromě výše zmíněné interkulturní asociace černé barvy se zlem a smrtí). Proto budeme zkoumat za prvé, zda jsou lidé v černém oblečení považováni za agresivnější, resp. serióznější než lidé v oblečení světlé barvy (H1, H2). Za druhé, zda existuje rozdíl mezi vnímáním lidí v černém oblečení v různých situačních kontextech (H3, H4). Hypotézy 1. Lidé v černém oblečení jsou považováni za agresivnější než lidé v oblečení světlé barvy. 2. Lidé v černém oblečení jsou považováni za serióznější než lidé v oblečení světlé barvy. 3. Jako nejagresivnější jsou hodnoceni lidé v černém oblečení a v agresivním kontextu. 4. Jako nejserióznější jsou hodnoceni lidé v černém oblečení a v seriózním kontextu.

4 METODY Pro náš výzkum jsme zvolili experimentální design, a to formou posuzování fotografií participanty. Prezentovaný materiál Lidi v černém oblečení jsme se rozhodli prezentovat formou fotografií. Co se týče samotné tvorby fotografií a nezávislých proměnných, budeme manipulovat s proměnnou barva oblečení osoby na fotografii, která bude buď černá, nebo světle šedá. Světle šedou barvu jako zástupce světlých barev jsme vybrali proto, abychom do experimentu nezaváděli vlivy jiných barev spektra, šedá je vlastně zesvětlená varianta černé barvy. Dále budeme manipulovat s proměnnou situační kontext, která spočívá v krátké větě umístěné nad samotnou fotografií, která seznámí respondenta s určitou hypotetickou situací, které se fotografie týká, a navodí tak námi požadovaný situační kontext. Pro navození kontextu agresivity použijeme větu: Tato osoba je podezřelá ze spáchání násilného trestného činu. Pro navození kontextu serióznosti větu: Tato osoba se účastní výběrového řízení na pozici státního zástupce. V třetím případě zůstane fotografie bez uvozujícího textu, tedy bez situačního kontextu. Dále budeme manipulovat s proměnnou pohlaví osoby na fotografii (budeme tedy prezentovat jak muže, tak ženy) pro možnost širšího zobecnění výsledků a posílení externí validity projektu, eventuelně pro odhalení případných rozdílů mezi posuzovanými muži a ženami. Tomu jsme uzpůsobili i úvodní věty navozující kontext podezřelá osoba a státní zástupce jsou pojmy výrazně neprovázané s určitým pohlavím. Při tvorbě fotografií jsme postupovali tak, abychom co nejlépe eliminovali intervenující proměnné, a to za prvé ty, které by mohly poskytovat nějaké další informace o kontextu situace či o osobě na fotografii. Všechny fotografie jsou na bílém pozadí, osoby na fotografiích mají neutrální výraz a žádné nápadné vzhledové prvky (dlouhé vlasy u muže, nápadné vousy, brýle apod.). Abychom dále eliminovali vliv vzhledu tváře a stylu oblečení jednotlivých osob, zvolili jsme pouze jednoho muže a jednu ženu, kterým jsme pouze počítačově upravili barvu oblečení a přidělili situační kontext. Kombinací nezávislých proměnných barva oblečení, situační kontext a pohlaví tedy dostaneme celkem dvanáct verzí posuzované fotografie, přičemž každému účastníkovi budeme vždy prezentovat dvě fotografie.

5 Nevýhodou tohoto postupu je, že respondenti mohou fotografie hodnotit jinak, než by hodnotili reálně přítomného člověka. Při využití reálně přítomných figurantů by však razantně narostl počet intervenujících proměnných a některé z nich by se nám pravděpodobně nepodařilo eliminovat vůbec už jen proto, že při opakované prezentaci by bylo velmi obtížné navodit shodné podmínky. Zkoumaný vzorek Zkoumaný vzorek pro náš experiment jsou středoškolští studenti gymnázií. Celkem se výzkumu zúčastnilo 476 studentů ze čtyř gymnázií (Brno, Jihlava, Znojmo), z toho 195 mužů a 276 žen, 5 osob neuvedlo své pohlaví. Věkové rozmezí respondentů je let (M = 16,94 let). V tomto věku již zkoumané osoby mají rozvinuté abstraktní myšlení a s jistotou můžeme říci, že si dovedou bez problému spojit kontext s fotografií a posuzovat na základě tohoto spojení. Předpokládáme, že dále se s věkem posuzování nebude výrazně měnit, dalším výzkumníkům však doporučíme tuto hypotézu ověřit. Způsob hodnocení fotografií a měření závislých proměnných Pro měření míry vnímané agresivity a míry vnímané serióznosti jsme zvolili metodu hodnocení fotografií respondenty pomocí přídavných jmen, tedy vlastností, které by osobě na fotografii přidělili. Při výběru způsobu hodnocení jsme zvažovali, zda použijeme otevřenou otázku typu Jaký dojem ve vás vyvolává tato osoba?, nebo jinou formu dotazování. Výhodou otevřené otázky je, že není návodná, a tudíž nemá žádný další vliv na situační kontext. Problematické je však její zpracování, protože by bylo třeba odpovědi respondentů klasifikovat a analyzovat dle určitého pravidla nejen na základě četnosti, ale i podle míry expresivity. Sémantický diferenciál by naopak byl pro zpracování dat nejvhodnější, ale nakonec jsme jej vyloučili z toho důvodu, že bychom tím participantům předem stanovili, které vlastnosti mají hodnotit, což je velmi návodné. Jako nejvhodnější jsme nakonec vybrali seznam určitých vlastností, ze kterého budou participanti vybírat vhodnou charakteristiku prezentovaných lidí podle svého uvážení. Abychom mohli měřit také výše zmíněnou míru expresivity těchto vlastností, přidali jsme k přídavným jménům stupnici v hodnotách 1 5. Participanti však budou volit intenzitu pouze u těch vlastností, které sami budou chtít zaškrtnout, budou tedy přemýšlet pouze nad vlastním dojmem, ne nad tím, jak intenzivní předepsané vlastnosti by osobě přisoudili.

6 Zároveň budou moci dopsat jiný svůj dojem jakékoliv jiné vlastnosti, které se nevyskytují v našem seznamu. Seznam zvolených přídavných jmen obsahuje tři vlastnosti týkající se agresivity: agresivní, hrubý a útočný; tři vlastnosti týkající se serióznosti: důvěryhodný, seriózní a zodpovědný; dále šest vlastností nevztahujících se ani k jednomu z kontextů: citlivý, zajímavý, tichý, nenápadný, přátelský, nervózní. Při tomto počtu adjektiv, kde zároveň převládají slova nevztahující se k našim kontextům, není seznam tolik návodný, jako by byl sémantický diferenciál, ačkoliv zcela nenávodná zůstává pouze varianta otevřené otázky, kterou jsme zamítli pro její výše uvedené nevýhody. Zároveň jsme však ponechali výhodu otevřené otázky, tedy možnosti sdělit jakýkoliv jiný dojem. Z počtu bodů přidělených na stupnici u jednotlivých přídavných jmen vztahujících se k agresivitě a k serióznosti poté budeme vytvářet sumační škály agresivita a serióznost v hodnotách 0 15, přičemž vysoký skór bude odpovídat vysoké míře dojmu agresivity, resp. serióznosti. Do dotazníku pro participanty jsme přidali dále položky číslo fotografie, věk a pohlaví. Popis procesu sběru dat Každý respondent bude hodnotit dvě fotografie, čímž zdvojnásobíme množství získaných dat. Vzhledem k tomu, že na fotografiích pracujeme pouze s jedním mužem a jednou ženou, účastník vždy dostane jednu fotografii ženy a jednu fotografii muže, aby stejnou osobu nehodnotil dvakrát (ačkoliv v jiné barvě oblečení), čímž předčasně neodhalíme záměr výzkumu (neměnilo-li by se pohlaví osoby na fotografii, ale změnila-li by se pouze barva či situační kontext, mohlo by vyjít najevo, s jakými proměnnými manipulujeme). Zejména z těchto důvodů a dále z důvodu časové náročnosti nebudeme jednotlivým účastníkům prezentovat více než dvě fotografie. Předem si materiál rozdělíme na fotografie mužů a fotografie žen, ze kterých vždy po jedné fotografii budeme náhodně rozdávat účastníkům. Přidělení barvy oblečení a kontextu tedy bude zcela náhodné. Výzkumník bude kontrolovat pouze to, aby každý respondent hodnotil vždy jednoho muže a jedu ženu, nebude tedy vědět, kterou fotografii přiděluje kterému člověku, čímž eliminujeme možnou intervenující proměnnou očekávání výzkumníka. Data budeme sbírat v jednotlivých třídách během vyučovací hodiny se svolením ředitele školy a každého jednotlivého vyučujícího. Experiment bude proveden na čtyřech školách pěti výzkumníky.

7 Výzkumník vstoupí do třídy společně s vyučujícím, představí se jako student psychologie a poprosí respondenty o účast na výzkumu, která je samozřejmě dobrovolná a anonymní. Vysvětlí studentům postup rozdávání fotografií a jejich hodnocení, zároveň je poprosí, aby fotografie hodnotili samostatně a nezávisle. Nemají-li respondenti další otázky, výzkumník rozdá každému respondentovi dva dotazníky a náhodně dvě fotografie, vše otočené přední stranou dolů. Po skončení vyplňování výzkumník sesbírá všechny dotazníky tak, aby zachoval informaci o tom, které dva dotazníky pochází od stejného respondenta a v jakém pořadí je hodnotil. Poté stručně informuje účastníky o výzkumném záměru. VÝSLEDKY Celkem jsme získali 952 odpovědí od 476 respondentů. Z jejich odpovědí jsme vytvořili sumační škály pro míru vnímané agresivity ( agresivita ) a pro míru vnímané serióznosti ( serióznost ) osoby na fotografii, které nabývají hodnot Celkový průměr škály agresivita je 4,03, průměr škály serióznost 6,82. První hypotézu, tedy že lidé v černém oblečení jsou považováni za agresivnější než lidé v oblečení světlé barvy, jsme testovali nezávislým t-testem pro dvě skupiny. Tabulka č. 1 zobrazuje popisné statistiky škály agresivita u jednotlivých barev. tab. č. 1: Míra vnímané agresivity u jednotlivých barev barva N M SD černá 485 4,48 3,85 šedá 467 3,57 3,56 Zjistili jsme signifikantní rozdíl v míře vnímané agresivity mezi osobami na fotografii v černém oblečení a v šedém oblečení, t (949) = 3,8, p < 0,001, SD = 0,24, d = 0,25. Osoby na fotografii v oblečení černé barvy jsou tedy posuzovány jako agresivnější, což potvrzuje naši první hypotézu. Druhou hypotézu, tedy že lidé v černém oblečení jsou považováni za serióznější než lidé v oblečení světlé barvy, jsme rovněž testovali nezávislým t-testem pro dvě skupiny. Tabulka č. 3 zobrazuje popisné statistiky pro škálu serióznost u jednotlivých barev. tab. č. 3: Míra dojmu serióznosti u jednotlivých barev barva N M SD černá 485 7,09 3,98 šedá 467 6,55 4,05

8 Zjistili jsme signifikantní rozdíl v míře vnímané serióznosti mezi osobami na fotografii v černém oblečení a v šedém oblečení, t (950) = 2,068, p = 0,039, SD = 0,26, d = 0,13. Osoby na fotografii v černém oblečení jsou tedy posuzovány jako serióznější, což potvrzuje naši druhou hypotézu. Třetí hypotézu, tedy že jako nejagresivnější jsou hodnoceni lidé v černém oblečení a v agresivním kontextu, jsme testovali dvěma způsoby. Pro účely testování třetí hypotézy jsme vytvořili novou proměnnou skupina, kde jsme kódovali jednotlivé posuzované fotografie podle kombinace proměnných barvy oblečení a kontext. Získali jsme tedy šest skupin, které jsme následně porovnávali. 1. černá barva + žádný kontext 4. šedá barva + žádný kontext 2. černá barva + agresivní kontext 5. šedá barva + agresivní kontext 3. černá barva + seriózní kontext 6. šedá barva + seriózní kontext Tabulka č. 5 zobrazuje popisné statistiky škály agresivita, tabulka č. 7 škály serióznost u jednotlivých skupin. tab. č. 5: Míra vnímané agresivity u jednotlivých skupin skupina N M SD ,92 3, ,50 4, ,02 3, ,99 2, ,37 4, ,27 3,43 Analýzou rozptylů jsme zjistili, že mezi skupinami jsou signifikantní rozdíly, F (5, 946) = 9,299, p < 0,001, η 2 = 0,05. Abychom zjistili, kde se rozdíl mezi skupinami nachází, použili jsme metodu plánovaných kontrastů v souladu s naší hypotézou. Provedli jsme nejprve plánovaný kontrast skupiny fotografií lidí v černém oblečení a v agresivním kontextu se všemi ostatními skupinami. Výsledný rozdíl při předpokladu nehomogenních rozptylů byl signifikantní: t (210,535) = 5,09, p < 0,001. Pro zpřesnění výsledku jsme se dále rozhodli srovnat inkriminovanou skupinu s ostatními skupinami jednotlivě pomocí metody jednoduchých kontrastů. Všechny rozdíly byly opět signifikantní, u všech kontrastů se signifikancí p < 0,01.

9 Lidé v černém oblečení a v agresivním kontextu, tj. 2. skupina jsou tedy hodnoceni ve srovnání s ostatními jako nejagresivnější, což potvrzuje naši třetí hypotézu. Čtvrtou hypotézu, tedy že jako nejserióznější jsou hodnoceni lidé v černém oblečení a v seriózním kontextu, jsme znovu testovali oběma způsoby při použití rozdělení skupin. tab. č. 7: Míra vnímané serióznosti u jednotlivých skupin skupina N M SD ,93 4, ,22 3, ,10 3, ,54 4, ,50 3, ,72 3,87 Analýzou rozptylů jsme zjistili, že mezi skupinami jsou signifikantní rozdíly, F (5, 946) = 9,755, p < 0,001, η 2 = 0,05. Abychom opět zjistili, kde se rozdíl mezi skupinami nachází, použili jsme metodu plánovaných kontrastů v souladu s naší hypotézou. Provedli jsme nejprve plánovaný kontrast skupiny fotografií lidí v černém oblečení a v seriózním kontextu se všemi ostatními skupinami. Výsledný rozdíl při předpokladu homogenních rozptylů byl signifikantní: t (946) = 4,491, p < 0,001. Srovnání inkriminované skupiny se všemi ostatními jednotlivě jednoduchými kontrasty potvrdilo všechny rozdíly až na jeden jako signifikantní. Nesignifikantní kontrast jsme nalezli při srovnání se skupinou šedé oblečení a seriózní kontext. Lidé v seriózním kontextu, a to jak v černé (skupina 3), tak v šedé barvě (skupina 6), jsou tedy vnímáni jako serióznější ve srovnání s ostatními skupinami, což zcela nepotvrzuje naši hypotézu. Pro zjištění vlivů jednotlivých proměnných jsme dále provedli faktoriální analýzu pro všechny čtyři škály s použitím faktorů kontext fotografie, barva oblečení osoby na fotografii a pohlaví osoby na fotografii. Tabulka č. 9 zobrazuje počet jednotlivých hodnot proměnných barva oblečení, kontext a pohlaví ze všech hodnocených fotografií. tab. č. 9: Rozložení hodnot barvy oblečení, kontextu a pohlaví osoby na fotografii Proměnná N Černá barva 485 Šedá barva 467 Žádný kontext 307 Agresivní kontext 327

10 Seriózní kontext 318 Muž 474 Žena 478 Agresivita: Jako signifikantní faktory se ukázali jak barva oblečení, tak kontext (p < 0,001), nikoliv však jejich interakce (p = 0,79). Signifikantním faktorem je rovněž pohlaví osoby na fotografii (p < 0,01). Žádné další interakce faktorů se nepotvrdily jako signifikantní. Graf č. 1 ukazuje průměrnou míru vnímané agresivity v závislosti na pohlaví, graf č. 2 v závislosti na pohlaví a barvě oblečení. Graf č. 1 - agresivita Graf č. 2 - agresivita Graf č. 4 ukazuje průměrnou míru vnímané agresivity dle barvy oblečení a kontextu. graf č. 4

11 Serióznost: Barva oblečení tentokrát nebyla signifikantním faktorem (p = 0,06), kontext a pohlaví ano (p < 0,001, p < 0,01). Žádná interakce faktorů se nepotvrdila jako signifikantní. Graf č. 5 ukazuje průměrnou míru vnímané serióznosti v závislosti na pohlaví, graf č. 6 v závislosti na pohlaví a barvě oblečení. graf č. 5 - serióznost graf č. 6 - serióznost Graf č. 7 ukazuje průměrnou míru vnímané serióznosti v závislosti na pohlaví a barvě oblečení. graf č. 7

12 DISKUZE Z rozložení škál míry dojmu agresivity a serióznosti a jejich průměrů je vidět za prvé, že zde byla vysoká míra nulových hodnot u obou škál, přičemž u škály agresivity téměř třikrát vyšší. Za druhé že lidé průměrně přisuzovali osobám na fotografii vyšší hodnoty serióznosti, než agresivity. Je možné, že tyto nesrovnalosti (zejména v rozložení) způsobila volba neověřené metody. Svou roli zde mohl hrát hlavně výběr slov, jimiž měli respondenti fotografie hodnotit. Některá slova mohli někteří respondenti běžně používat, pro jiné respondenty se však nemusela nacházet v jejich aktivní slovní zásobě. Je zde tedy riziko, že ačkoliv respondenti hodnotili osobu na fotografii jako agresivní, námi zvolená slova jeho dojem přesně nevystihovala. Rovněž je problematická subjektivní míra vlastností. Ačkoliv jsme dali respondentům možnost vyjádřit jakýkoliv jiný dojem, či vlastnost, kterou by přisoudili osobě na fotografii, tato možnost zůstala většinou nevyužita. Jediná vlastnost, která byla opakovaně přidělována osobám na fotografii, bylo sebevědomí. Problematické by však bylo rovněž řazení nových slov do kontextů. Proto jsme se rozhodli nezařadit tato slova do výsledků. Výsledky našeho experimentu jsou v souladu s předchozími výzkumy v tom smyslu, že lidé v černém oblečení byli vnímáni jako agresivnější než lidé v oblečení světlé barvy. Novým a důležitým poznatkem však je, že kontext, ve kterém je člověk v černém oblečení posuzován, hraje při jeho posuzování ostatními lidmi velkou roli, což dokazuje signifikantní vliv jak barvy oblečení, tak kontextu při posuzování dojmu agresivity. Na grafu lze vidět, že lidé v šedém oblečení a v agresivním kontextu byli dokonce posuzování jako agresivnější, než lidé v černém oblečení v jiných kontextech. Protože se nepotvrdila signifikance vlivu interakce barvy oblečení a situačního kontextu, jedná se o dva samostatné faktory, které oba hrají významnou roli. To znamená, že ptáme-li se respondentů na míru dojmu agresivity, přičemž předem navodíme agresivní kontext, který může navodit samotná otázka na tento dojem (tedy i sémantický diferenciál), míra dojmu agresivity výrazně vzroste právě díky kontextu. Bylo by tedy vhodné zkoumat dále efekt černého oblečení v kontextu neutrálním. Dále jsme zjistili, že muži jsou posuzování jako agresivnější než ženy. Pohlaví se jako signifikantní faktor projevilo pouze u posuzování míry dojmu agresivity, nikoliv při volbě slov týkajících se agresivity. Respondenti tedy přisuzovali mužům vyšší míru dojmu agresivity a, jak je patrné z grafu, tato míra s černou barvou oblečení výrazně narostla. Co se týče serióznosti, lidé v černém oblečení byli sice posuzování seriózněji než lidé v šedém oblečení, barva oblečení se však neukázala být signifikantním faktorem. Ačkoliv na grafu vidíme, že v každém jednotlivém kontextu byly osoby na fotografii v černém oblečení posuzovány mírně seriózněji, rozhodující zde byl faktor kontextu, který se jako jediný projevil

13 signifikantní jak u škály vnímané míry dojmu serióznosti, tak u škály zahrnující počet zvolených slov týkajících se serióznosti. U míry dojmu serióznosti bylo opět signifikantním faktorem pohlaví. Ženy byly posuzovány seriózněji, a to jak v černé, tak v šedé barvě. V rozporu s výzkumem Damhorstové a Reedové (1986), ve kterém však figurovaly pouze ženy, nikoliv ve srovnání s muži, bylo tedy signifikantním faktorem pouze pohlaví, nikoliv barva oblečení. Opět zde platí výrazný nárůst míry dojmu serióznosti díky serióznímu kontextu. Dominanci faktoru kontextu potvrzuje i fakt, že při srovnávání skupiny lidí v černém oblečení a v seriózním kontextu jsme u obou škál nenašli rozdíl mezi skupinou lidí v šedém oblečení a seriózním kontextu. Kromě již zmíněných nedostatků v designu je problematická také volba fotografií, protože jsme účastníkům prezentovali pouze jednu ženu a jednoho muže. Příštím výzkumníkům doporučujeme provádět podobný experiment s více fotografiemi mužů i žen, což umožní i bezproblémové prezentování více fotografií jednomu respondentovi. Ačkoliv se kontext potvrdil jako signifikantní faktor u všech analýz, doporučujeme rovněž ověření vhodnosti a srovnání jiného způsobu navození kontextu, než který jsme zvolili my, například pozadí fotografie apod. Poněkud problematické je zařazení fotografie bez kontextu. Jak bylo výše uvedeno, participantům jsme vždy dávali dvě fotografie. Pokud byla fotografie bez kontextu prezentována jako druhá, je zde riziko perseverace vlivu kontextu předchozí fotografie. Opět se tedy nabízí možnost prezentovat více fotografií, např. ve stejném kontextu jednotlivým skupinám respondentů. Dalším doporučením může být srovnání černé barvy s jinými barvami, než pouze s šedou barvou, například s více světlými barvami najednou, případně i s výraznými barvami spektra. Co se týče designu, ne vždy se nám podařilo plně kontrolovat, aby si účastníci vzájemně nenahlíželi do dotazníků, vhodnější by tedy bylo, kdyby participanti hodnotili fotografie o samotě nebo alespoň po jednom v lavicích, v případě provádění výzkumu ve školním prostředí. Jak jsme již výše zmínili, předpokládáme, že percepce černé barvy se s věkem nemění, samozřejmě by ale bylo vhodné zahrnout do výzkumu i jiné věkové kategorie. ZÁVĚR Zjistili jsme, že lidé v oblečení černé barvy jsou vnímáni jako agresivnější a jako serióznější než lidé v oblečení světlé barvy, v našem případě světle šedé barvy. Důležitým zjištěním je velká významnost kontextu, ve kterém je osoba v černém oblečení posuzována. Míra vnímané agresivity a serióznosti výrazně narostla u obou barev oblečení právě tam, kde jsme tento kontext předem navodili, tedy míra vnímané agresivity v agresivním kontextu a míra vnímané serióznosti v seriózním kontextu. Je třeba mít na paměti, že při zkoumání vlivu

14 černé barvy oblečení hraje předchozí navození kontextu důležitou roli a může velmi ovlivnit výsledky.

15 ZDROJE Výzkumné studie Avramova, Y., Stapel, D., & Lerouge, D. (2010). Mood and context-dependence: Positive mood increases and negative mood decreases the effects of context on perception. Journal of Personality and Social Psychology, 99(2), Damhorst M. L., Reed J. A. P. (1986). Clothing color value and facial expression: effects on evaluations of female job applicants. Social Behavior and Personality: An International Journal, 14(1), Frank M. G., Gilovich T. (1988). The Dark Side of Self- and Social Perception: Black Uniforms and Aggression in Professional Sports. Journal of Personality and Social Psychology, 54(1), Maier, M., Barchfeld, P., Elliot, A., & Pekrun, R. (2009). Context specificity of implicit preferences: The case of human preference for red. Emotion, 9(5), Sherman, G. D., Clore, G. L. (2009). The Color of Sin, White and Black Are Perceptual Symbols of Moral Purity and Pollution. Psychological Science, 20(8), Vrij A. (1997). Wearing Black Clothes: The Impact of Offenders' and Suspects' Clothing on Impression Formation. Applied Cognitive Psychology, 11, Vrij A., Pannell H., Ost J. (2005). The Influence of Social Pressure and Black Clothing on Crime Judgements. Psychology, Crime & Law, 11(3), Wittenbrink, B., Judd, C., & Park, B. (2001). Spontaneous prejudice in context: Variability in automatically activated attitudes. Journal of Personality and Social Psychology, 81(5), Abstrakty Radeloff, D. (1990). Role of color in perception of attractiveness. Perceptual and Motor Skills, 71(1),

Tabulka 1 Rizikové online zážitky v závislosti na místě přístupu k internetu N M SD Min Max. Přístup ve vlastním pokoji 10804 1,61 1,61 0,00 5,00

Tabulka 1 Rizikové online zážitky v závislosti na místě přístupu k internetu N M SD Min Max. Přístup ve vlastním pokoji 10804 1,61 1,61 0,00 5,00 Seminární úkol č. 4 Autoři: Klára Čapková (406803), Markéta Peschková (414906) Zdroj dat: EU Kids Online Survey Popis dat Analyzovaná data pocházejí z výzkumu online chování dětí z 25 evropských zemí.

Více

Program Statistica Base 9. Mgr. Karla Hrbáčková, Ph.D.

Program Statistica Base 9. Mgr. Karla Hrbáčková, Ph.D. Program Statistica Base 9 Mgr. Karla Hrbáčková, Ph.D. OBSAH KURZU obsluha jednotlivých nástrojů, funkce pro import dat z jiných aplikací, práce s popisnou statistikou, vytváření grafů, analýza dat, výstupní

Více

Testování hypotéz a měření asociace mezi proměnnými

Testování hypotéz a měření asociace mezi proměnnými Testování hypotéz a měření asociace mezi proměnnými Testování hypotéz Nulová a alternativní hypotéza většina statistických analýz zahrnuje různá porovnání, hledání vztahů, efektů Tvrzení, že efekt je nulový,

Více

Pražská sídliště 2010 - závěrečná zpráva

Pražská sídliště 2010 - závěrečná zpráva Pražská sídliště 2010 - závěrečná zpráva (Švorcová, Makovcová, Mach) Úvod: Naše práce je jednou z částí většího projektu výzkumu sídlišť, v jehož rámci byli dotazováni obyvatelé sídlišť Petrovice, Barrandov,

Více

A7B39TUR - Semestrální práce

A7B39TUR - Semestrální práce A7B39TUR - Semestrální práce Úloha B1 Kvantitativní testování Vojtěch Kaiser 1 Obsah 1 Úvod 3 2 Cílová skupina 3 3 Příprava testu 3 3.1 Hypotéza 3 3.2 Nulová hypotéza 3 3.3 Testovací metoda 3 3.4 Dotazník

Více

Morálka politiků očima veřejnosti - březen 2015

Morálka politiků očima veřejnosti - březen 2015 pd15002 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 80 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Morálka politiků očima veřejnosti - březen

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12. 12. 2002 60 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl) Tato

Více

Změny postojů k vybraným pojmům u studentů oboru Edukacja techniczno-informatyczna na Univerzitě v Rzeszowe

Změny postojů k vybraným pojmům u studentů oboru Edukacja techniczno-informatyczna na Univerzitě v Rzeszowe Marie CHRÁSKOVÁ Univerzita Palackého v Olomouci, Česka Republika Změny postojů k vybraným pojmům u studentů oboru Edukacja techniczno-informatyczna na Univerzitě v Rzeszowe Úvod Zkoumání postojů bylo a

Více

Jaké pokusy potřebujeme z termiky?

Jaké pokusy potřebujeme z termiky? Úvod Jaké pokusy potřebujeme z termiky? Václava Kopecká KDF MFF UK; Vaclava.Kopecka@mff.cuni.cz Fyzikální pokusy učitel používá k přiblížení učiva žákům při výkladu snad všech částí fyziky. Ale máme dostatek

Více

Proces marketingového výzkumu - jednotlivé fáze, význam, stručná charakteristika. Výběr a formulace výzkumného problému. Vztahy mezi proměnnými.

Proces marketingového výzkumu - jednotlivé fáze, význam, stručná charakteristika. Výběr a formulace výzkumného problému. Vztahy mezi proměnnými. Proces marketingového výzkumu - jednotlivé fáze, význam, stručná charakteristika. Výběr a formulace výzkumného problému. Projekt. Jednotky analýzy. Proměnné. Vztahy mezi proměnnými. Téma č. 2 Cíle marketingového

Více

Personální kompetence

Personální kompetence Personální kompetence prezentace komunikace týmová práce Personální kompetence 1. přednáška 1/10 Moduly: Personální kompetence prezentace komunikace týmová práce Studijní materiály na http://www.fs.vsb.cz/euprojekty/415/?ucebni-opory

Více

Role experimentu ve vědecké metodě

Role experimentu ve vědecké metodě Role experimentu ve vědecké metodě Erika Mechlová Ostravská univerzita v Ostravě Obsah Úvod 1. Pozorování 2. Uvedení a formulace problému. Sbírání informací 3. Stanovení hypotéz řešení problému 4. Provedení

Více

UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ FAKULTY TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE NA PRACOVNÍM TRHU

UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ FAKULTY TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE NA PRACOVNÍM TRHU Studie UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ FAKULTY TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE NA PRACOVNÍM TRHU Pavel Tilinger, Karel Kovář Úvod do problematiky Úspěšnost vysoké školy je v současnosti možné

Více

Demokracie, lidská práva a korupce mezi politiky

Demokracie, lidská práva a korupce mezi politiky TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 02/86 84 0129, 0130 E-mail: cervenka@soc.cas.cz Demokracie, lidská práva a korupce mezi

Více

Mgr. Karla Hrbáčková, Ph.D. Základy kvantitativního výzkumu

Mgr. Karla Hrbáčková, Ph.D. Základy kvantitativního výzkumu Mgr. Karla Hrbáčková, Ph.D. Základy kvantitativního výzkumu K čemu slouží statistika Popisuje velké soubory dat pomocí charakteristických čísel (popisná statistika). Hledá skryté zákonitosti v souborech

Více

Hodnocení různých typů škol pohledem české veřejnosti - září 2015

Hodnocení různých typů škol pohledem české veřejnosti - září 2015 or151 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 6 40 1 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Hodnocení různých typů škol pohledem české veřejnosti

Více

Metody přírodních věd aplikované na vědy sociální: předpoklad, že lidské chování můžeme do jisté míry měřit a předpovídat.

Metody přírodních věd aplikované na vědy sociální: předpoklad, že lidské chování můžeme do jisté míry měřit a předpovídat. 3. Kvalitativní vs kvantitativní výzkum Kvantitativní výzkum Metody přírodních věd aplikované na vědy sociální: předpoklad, že lidské chování můžeme do jisté míry měřit a předpovídat. Kvantitativní výzkum

Více

Spokojenost se životem

Spokojenost se životem SEMINÁRNÍ PRÁCE Spokojenost se životem (sekundárních analýza dat sociologického výzkumu Naše společnost 2007 ) Předmět: Analýza kvantitativních revize Šafr dat I. Jiří (18/2/2012) Vypracoval: ANONYMIZOVÁNO

Více

Testování hypotéz. Analýza dat z dotazníkových šetření. Kuranova Pavlina

Testování hypotéz. Analýza dat z dotazníkových šetření. Kuranova Pavlina Testování hypotéz Analýza dat z dotazníkových šetření Kuranova Pavlina Statistická hypotéza Možné cíle výzkumu Srovnání účinnosti různých metod Srovnání výsledků různých skupin Tzn. prokázání rozdílů mezi

Více

Akustické aplikace pro IB

Akustické aplikace pro IB Akustické aplikace pro IB Ondřej Jiříček jiricek@fel.cvut.cz Marek Brothánek, Vojtěch Jandák Akustické aplikace pro IB p.1/12 Hodnocení kvality zvuku Akustické aplikace pro IB p.2/12 Kvalita zvuku Zvuk

Více

VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU ABSOLVENTŮ U3V

VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU ABSOLVENTŮ U3V VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU ABSOLVENTŮ U3V Jana Borůvková Anotace: Příspěvek se zabývá vyhodnocením dotazníků, které vyplňovali absolventi jihlavské U3V. V první části jsou porovnávány odpovědi absolventů jednotlivých

Více

SAMOSTATNÁ STUDENTSKÁ PRÁCE ZE STATISTIKY

SAMOSTATNÁ STUDENTSKÁ PRÁCE ZE STATISTIKY SAMOSTATÁ STUDETSKÁ PRÁCE ZE STATISTIKY Váha studentů Kučerová Eliška, Pazdeříková Jana septima červen 005 Zadání: My dvě studentky jsme si vylosovaly zjistit statistickým šetřením v celém ročníku septim

Více

Zákony hromadění chyb.

Zákony hromadění chyb. Zákony hromadění chyb. Zákon hromadění skutečných chyb. Zákon hromadění středních chyb. Tomáš Bayer bayertom@natur.cuni.cz Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze, Katedra aplikované geoinformatiky

Více

2. Teoretická část 2.1. Přehled literatury a teorií Společenské vlivy

2. Teoretická část 2.1. Přehled literatury a teorií Společenské vlivy . Úvod Ve své práci na vědecko-výzkumnou propedeutiku jsem se rozhodl věnovat pití alkoholu zejména mezi mladými lidmi a tomu, které faktory jej ovlivňují. V první, teoretické části, se věnuji přehledu

Více

er150213 Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz

er150213 Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz er0 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 86 80 9 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Názor na zadlužení obyvatel a státu leden 0 Technické

Více

Popisná statistika kvantitativní veličiny

Popisná statistika kvantitativní veličiny StatSoft Popisná statistika kvantitativní veličiny Protože nám surová data obvykle žádnou smysluplnou informaci neposkytnou, je žádoucí vyjádřit tyto ve zhuštěnější formě. V předchozím dílu jsme začali

Více

Expertní studie VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE

Expertní studie VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE VYSOKÁ ŠKOLA PODNIKÁNÍ, A.S. říjen - listopad 2010 Obsah 1. HYPOTÉZY A CÍLE VÝZKUMU...

Více

TECHNIKA UMĚLÝCH PROMĚNNÝCH V PRŮŘEZOVÉ ANALÝZE A V MODELECH ČASOVÝCH ŘAD

TECHNIKA UMĚLÝCH PROMĚNNÝCH V PRŮŘEZOVÉ ANALÝZE A V MODELECH ČASOVÝCH ŘAD TECHNIKA UMĚLÝCH PROMĚNNÝCH V PRŮŘEZOVÉ ANALÝZE A V MODELECH ČASOVÝCH ŘAD Umělé (dummy) proměnné se používají, pokud chceme do modelu zahrnout proměnné, které mají kvalitativní či diskrétní charakter,

Více

Učitelé matematiky a CLIL

Učitelé matematiky a CLIL ŠULISTA Marek. Učitelé matematiky a CLIL. Učitel matematiky. Jednota českých matematiků a fyziků, 2014, roč. 23, č. 1, s. 45-51. ISSN 1210-9037. Učitelé matematiky a CLIL Úvod V České republice došlo v

Více

Využití shlukové analýzy při vytváření typologie studentů

Využití shlukové analýzy při vytváření typologie studentů Miroslav CHRÁSKA, Milan KLEMENT Univerzita Palackého v Olomouci, Česká republika Využití shlukové analýzy při vytváření typologie studentů 1. Cíl výzkumu Cílem výzkumu bylo rozdělit české a polské vysokoškolské

Více

PISA 2012. SPŠ stavební J. Gočára, Družstevní ochoz 3, Praha 4. Kód vaší školy: M 2 VÝSLEDKY ŠETŘENÍ ŠKOLNÍ ZPRÁVA

PISA 2012. SPŠ stavební J. Gočára, Družstevní ochoz 3, Praha 4. Kód vaší školy: M 2 VÝSLEDKY ŠETŘENÍ ŠKOLNÍ ZPRÁVA VÝSLEDKY ŠETŘENÍ PISA 1 ŠKOLNÍ ZPRÁVA SPŠ stavební J. Gočára, Družstevní ochoz 3, Praha Kód vaší školy: M Tato zpráva je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Více

676 + 4 + 100 + 196 + 0 + 484 + 196 + 324 + 64 + 324 = = 2368

676 + 4 + 100 + 196 + 0 + 484 + 196 + 324 + 64 + 324 = = 2368 Příklad 1 Je třeba prověřit, zda lze na 5% hladině významnosti pokládat za prokázanou hypotézu, že střední doba výroby výlisku je 30 sekund. Přitom 10 náhodně vybraných výlisků bylo vyráběno celkem 540

Více

Společenství prvního stupně ověření norem

Společenství prvního stupně ověření norem Společenství prvního stupně ověření norem Denisa Denglerová Společenství prvního stupně ověření norem Denisa Denglerová Společenství prvního stupně. Ověření norem. Denisa Denglerová Praha: Národní ústav

Více

Sdružení agentur pro výzkum trhu a veřejného mínění SIMAR

Sdružení agentur pro výzkum trhu a veřejného mínění SIMAR Hana Huntová výkonná ředitelka Sdružení agentur pro výzkum trhu a veřejného mínění SIMAR V Praze, 22.7.2015 Věc: informace k projektu Bořislavka Vážená paní ředitelko, reaguji bezprostředně na Vaše otázky

Více

Význam inovací pro firmy v současném období

Význam inovací pro firmy v současném období Význam inovací pro firmy v současném období Jan Heřman 25. říjen 2013 Uváděné údaje a informace vychází z výzkumného projektu FPH VŠE "Konkurenceschopnost" (projekt IGA 2, kód projektu VŠE IP300040). 2

Více

Cvičení ze statistiky - 9. Filip Děchtěrenko

Cvičení ze statistiky - 9. Filip Děchtěrenko Cvičení ze statistiky - 9 Filip Děchtěrenko Minule bylo.. Dobrali jsme normální rozdělení Tyhle termíny by měly být známé: Inferenční statistika Konfidenční intervaly Z-test Postup při testování hypotéz

Více

Testování statistických hypotéz. Ing. Michal Dorda, Ph.D. 1

Testování statistických hypotéz. Ing. Michal Dorda, Ph.D. 1 Testování statistických hypotéz Ing. Michal Dorda, Ph.D. 1 Úvodní poznámky Statistickou hypotézou rozumíme hypotézu o populaci (základním souboru) např.: Střední hodnota základního souboru je rovna 100.

Více

Volební model MEDIAN (duben-květen 2012)

Volební model MEDIAN (duben-květen 2012) VÝZKUM TRHU, MÉDIÍ a VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ, VÝVOJ SOFTWARE MEDIAN, Národních hrdinů 73, 190 12 Praha 9, tel.: 225 301 111, fax: 225 301 101, http: //www.median.cz, e-mail: median@median.cz oficiální partner

Více

Názory obyvatel k vnějším, zejména zahraničním vztahům Ústeckého kraje

Názory obyvatel k vnějším, zejména zahraničním vztahům Ústeckého kraje Názory obyvatel k vnějším, zejména zahraničním vztahům Ústeckého kraje Zpracovatel: Tima Liberec, s. r. o. Prosinec 2010 Obsah str. A. Shrnutí výsledků 3 B. Metodika akce, výběr dotazovaných a 4 demografické

Více

ANALÝZA OBRAZU V HODNOCENÍ SYMETRIE OBLIČEJE Patrik Fiala, Pavel Kasal, Lubomír Štěpánek, Jan Měšťák

ANALÝZA OBRAZU V HODNOCENÍ SYMETRIE OBLIČEJE Patrik Fiala, Pavel Kasal, Lubomír Štěpánek, Jan Měšťák ANALÝZA OBRAZU V HODNOCENÍ SYMETRIE OBLIČEJE Patrik Fiala, Pavel Kasal, Lubomír Štěpánek, Jan Měšťák Anotace Pro objektivní pohled na atraktivitu lidského obličeje jsou využívány metody, které hodnotí

Více

STEM - Středisko empirických výzkumů, Chlumčanského 5, 180 00 Praha 8 SPORTOVNÍ SÁZKY. Bleskový průzkum STEM pro APKURS

STEM - Středisko empirických výzkumů, Chlumčanského 5, 180 00 Praha 8 SPORTOVNÍ SÁZKY. Bleskový průzkum STEM pro APKURS STEM - Středisko empirických výzkumů, Chlumčanského 5, 8 Praha 8 SPORTOVNÍ SÁZKY Bleskový průzkum STEM pro APKURS V Praze dne. září 4 I. Údaje o výzkumu Typ výzkumu: Věcné zaměření výzkumu: Zkoumaná populace:

Více

Metody sociálního výzkumu. 2. Ročník LS 2010 Jabok, ETF 2. výukový blok

Metody sociálního výzkumu. 2. Ročník LS 2010 Jabok, ETF 2. výukový blok Metody sociálního výzkumu 2. Ročník LS 2010 Jabok, ETF 2. výukový blok Problémy při sociálním výzkumu Sociální realita často zachytitelná jen skrze indikátory potřebná informace: je přímo pozorovatelná

Více

magnetizace M(t) potom, co těsně po rychlé změně získal vzorek magnetizaci M 0. T 1, (2)

magnetizace M(t) potom, co těsně po rychlé změně získal vzorek magnetizaci M 0. T 1, (2) 1 Pracovní úkoly Pulsní metoda MR (část základní) 1. astavení optimálních excitačních podmínek signálu FID 1 H ve vzorku pryže 2. Měření závislosti amplitudy signálu FID 1 H ve vzorku pryže na délce excitačního

Více

Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona III/2:

Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona III/2: Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Příklad dobré praxe IV z realizace kariérového poradenství

Příklad dobré praxe IV z realizace kariérového poradenství Projekt Další vzdělávání pedagogických pracovníků středních škol v oblasti kariérového poradenství CZ 1.07/1.3.00/08.0181 Příklad dobré praxe IV z realizace kariérového poradenství Mgr. Miloš Blecha 2010

Více

SOUVISLOST REGULACE EMOCÍ S ONEMOCNĚNÍM ŠTÍTNÉ ŽLÁZY

SOUVISLOST REGULACE EMOCÍ S ONEMOCNĚNÍM ŠTÍTNÉ ŽLÁZY Univerzita Palackého v Olomouci Katedra psychologie SOUVISLOST REGULACE EMOCÍ S ONEMOCNĚNÍM ŠTÍTNÉ ŽLÁZY Bakalářská diplomová práce Bc. Karolína Fryštacká PhDr. Martina Fülepová Obsah Teoretické ukotvení

Více

Měření závislosti statistických dat

Měření závislosti statistických dat 5.1 Měření závislosti statistických dat Každý pořádný astronom je schopen vám předpovědět, kde se bude nacházet daná hvězda půl hodiny před půlnocí. Ne každý je však téhož schopen předpovědět v případě

Více

t-test, Studentův párový test Ing. Michael Rost, Ph.D.

t-test, Studentův párový test Ing. Michael Rost, Ph.D. Testování hypotéz: dvouvýběrový t-test, Studentův párový test Ing. Michael Rost, Ph.D. Úvod do problému... Již známe jednovýběrový t-test, při kterém jsme měli k dispozici pouze jeden výběr. Můžeme se

Více

Úvodní list. 45 min, příp. další aktivita (*) mimo běžnou školní výuku

Úvodní list. 45 min, příp. další aktivita (*) mimo běžnou školní výuku Úvodní list Předmět: Fyzika Cílová skupina: 8. nebo 9. ročník ZŠ Délka trvání: 45 min, příp. další aktivita (*) mimo běžnou školní výuku Název hodiny: Měření tlaku vzduchu v terénu Vzdělávací oblast v

Více

Statistický projekt. Název projektu: V jakých jezdíme automobilech. Autoři: Beneš Tomáš, Budka Josef. Oponenti: Bahenský Pavel, Buzák Jan

Statistický projekt. Název projektu: V jakých jezdíme automobilech. Autoři: Beneš Tomáš, Budka Josef. Oponenti: Bahenský Pavel, Buzák Jan Statistický projekt Název projektu: V jakých jezdíme automobilech. Autoři: Beneš Tomáš, Budka Josef Oponenti: Bahenský Pavel, Buzák Jan Cílem našeho statistického projektu je zjistit, jakým vozovým parkem

Více

StatSoft Jak poznat vliv faktorů vizuálně

StatSoft Jak poznat vliv faktorů vizuálně StatSoft Jak poznat vliv faktorů vizuálně V tomto článku bychom se rádi věnovali otázce, jak poznat již z grafického náhledu vztahy a závislosti v analýze rozptylu. Pomocí následujících grafických zobrazení

Více

Technické parametry výzkumu

Technické parametry výzkumu TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz K některým aspektům výběru piva českými konzumenty

Více

Občané o ekonomické situaci svých domácností

Občané o ekonomické situaci svých domácností eu00 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 0 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o ekonomické situaci svých domácností Technické

Více

Terminologie ve výzkumu. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Terminologie ve výzkumu. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Terminologie ve výzkumu Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Metoda = návod, způsob, cesta, jak něco poznat, něčeho docílit Kroky vedoucí k určitému cíli musí být zdůvodnitelné Objektivně přiměřené

Více

ps80502 TISKOVÁ ZPRÁVA Politická kultura

ps80502 TISKOVÁ ZPRÁVA Politická kultura ps8050 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 86 840 9 E-mail: marketa.skodova@soc.cas.cz Politická kultura Technické parametry Výzkum:

Více

rozhodně souhlasí spíše souhlasí spíše nesouhlasí rozhodně nesouhlasí neví

rozhodně souhlasí spíše souhlasí spíše nesouhlasí rozhodně nesouhlasí neví TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: +420 2 3 4 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Názory občanů na drogy květen Technické parametry

Více

Rave Research Techno kultura a užívání drog MUDr. Hana Sovinová, PhDr. Ladislav Csémy Úvod V letech 1998-1999 se Praha zúčastnila projektu, který sledoval užívání drog mezi evropskou velkoměstskou mládeží

Více

MARKETINGOVÝ INFORMAČNÍ SYSTÉM

MARKETINGOVÝ INFORMAČNÍ SYSTÉM MARKETINGOVÝ INFORMAČNÍ SYSTÉM Proč je nutná existence MIS ve firmě? Firmy přechází od místního k celonárodnímu a ke globálnímu marketingu změna orientace od zákaznických potřeb k zák. přáním / stále vybíravější

Více

Metody výběru ve výzkumech veřejného mínění

Metody výběru ve výzkumech veřejného mínění Metody výběru ve výzkumech veřejného mínění Populace (základní soubor) Soubor jednotek, o nichž předpokládáme, že jsou pro ně závěry výzkumu platné Někdy se rozlišuje: Cílová populace - všechny jednotky

Více

Občané o hospodářské situaci ČR a o životní úrovni svých domácností listopad 2015

Občané o hospodářské situaci ČR a o životní úrovni svých domácností listopad 2015 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: jarmila.pilecka@soc.cas.cz Občané o hospodářské situaci ČR a o životní úrovni

Více

Půjčovat si peníze nebo pořizovat věci na dluh je. vždy rizikem. půjčovat si peníze nebo pořizovat věci na dluh je v dnešní době přirozenou

Půjčovat si peníze nebo pořizovat věci na dluh je. vždy rizikem. půjčovat si peníze nebo pořizovat věci na dluh je v dnešní době přirozenou TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 86 840 19 E-mail: jana.novakova@soc.cas.cz Názory obyvatel na přijatelnost půjček leden 014

Více

Rozsah: minimálně 4 strany formátu A4 - (bez příloh) - jedna strana textu znamená jeden list A4, rozsah teoretické části: maximálně na 4 strany

Rozsah: minimálně 4 strany formátu A4 - (bez příloh) - jedna strana textu znamená jeden list A4, rozsah teoretické části: maximálně na 4 strany Obecné pokyny k vypracování seminární práce z předmětu psychologie a komunikace ve 3. ročníku Základní terminologie: Cíl výzkumné práce slovní vyjádření úkolu, který má práce splnit (Cílem výzkumu je např.:

Více

4ST201 STATISTIKA CVIČENÍ Č. 7

4ST201 STATISTIKA CVIČENÍ Č. 7 4ST201 STATISTIKA CVIČENÍ Č. 7 testování hypotéz parametrické testy test hypotézy o střední hodnotě test hypotézy o relativní četnosti test o shodě středních hodnot testování hypotéz v MS Excel neparametrické

Více

Statistické metody uţívané při ověřování platnosti hypotéz

Statistické metody uţívané při ověřování platnosti hypotéz Statistické metody uţívané při ověřování platnosti hypotéz Hypotéza Domněnka, předpoklad Nejčastěji o rozdělení, středních hodnotách, závislostech, Hypotézy ve vědeckém výzkumu pracovní, věcné hypotézy

Více

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 286 840 129, 130 E-mail: cervenka@soc.cas.cz Životní úroveň, rodinné finance a sociální

Více

10. Předpovídání - aplikace regresní úlohy

10. Předpovídání - aplikace regresní úlohy 10. Předpovídání - aplikace regresní úlohy Regresní úloha (analýza) je označení pro statistickou metodu, pomocí nichž odhadujeme hodnotu náhodné veličiny (tzv. závislé proměnné, cílové proměnné, regresandu

Více

MAPA VÝZKUMU 13/03/2015 1

MAPA VÝZKUMU 13/03/2015 1 MAPA VÝZKUMU 13/03/2015 1 VÝZKUMNÁ ZPRÁVA velikost příspěvku pro vědu není tak důležitá jako kvalita práce,v níž se přínos demonstruje. S původností práce se asociují vlastnosti jako novost, nový styl

Více

Sněmovní volební model MEDIAN KVĚTEN 2014

Sněmovní volební model MEDIAN KVĚTEN 2014 Sněmovní volební model MEDIAN VÝZKUM TRHU, MÉDIÍ A VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ, VÝVOJ SOFTWARE Národních hrdinů 73, 190 12 Praha 9, tel.: 225 301 111, fax: 225 301 101 e-mail: median@median.cz www.median.cz OFICIÁLNÍ

Více

ZX510 Pokročilé statistické metody geografického výzkumu. Téma: Měření síly asociace mezi proměnnými (korelační analýza)

ZX510 Pokročilé statistické metody geografického výzkumu. Téma: Měření síly asociace mezi proměnnými (korelační analýza) ZX510 Pokročilé statistické metody geografického výzkumu Téma: Měření síly asociace mezi proměnnými (korelační analýza) Měření síly asociace (korelace) mezi proměnnými Vztah mezi dvěma proměnnými existuje,

Více

Testování statistických hypotéz. Ing. Michal Dorda, Ph.D.

Testování statistických hypotéz. Ing. Michal Dorda, Ph.D. Testování statistických hypotéz Ing. Michal Dorda, Ph.D. Testování normality Př. : Při simulaci provozu na křižovatce byla získána data o mezerách mezi přijíždějícími vozidly v [s]. Otestujte na hladině

Více

SRG Přírodní škola, o.p.s. Orientace v Přírodě. Bez kompasu

SRG Přírodní škola, o.p.s. Orientace v Přírodě. Bez kompasu SRG Přírodní škola, o.p.s. Orientace v Přírodě Bez kompasu Záměr práce Autor: André Langer Vedoucí práce: Štěpán Macháček Datum odevzdání: 8. 3 2010 Záměr práce není, protože jsem tuto práci dostal přidělenou.

Více

Občané o ekonomické situaci svých domácností duben 2009

Občané o ekonomické situaci svých domácností duben 2009 eu0 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 0 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o ekonomické situaci svých domácností duben 00 Technické

Více

Předpoklad o normalitě rozdělení je zamítnut, protože hodnota testovacího kritéria χ exp je vyšší než tabulkový 2

Předpoklad o normalitě rozdělení je zamítnut, protože hodnota testovacího kritéria χ exp je vyšší než tabulkový 2 Na úloze ukážeme postup analýzy velkého výběru s odlehlými prvky pro určení typu rozdělení koncentrace kyseliny močové u 50 dárců krve. Jaká je míra polohy a rozptýlení uvedeného výběru? Z grafických diagnostik

Více

Sněmovní volební model MEDIAN. DUBEN 2014 (sběr 8. DUBNA 8. KVĚTNA 2014)

Sněmovní volební model MEDIAN. DUBEN 2014 (sběr 8. DUBNA 8. KVĚTNA 2014) Sněmovní volební model MEDIAN (sběr 8. DUBNA 8. KVĚTNA 2014) VÝZKUM TRHU, MÉDIÍ A VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ, VÝVOJ SOFTWARE Národních hrdinů 73, 190 12 Praha 9, tel.: 225 301 111, fax: 225 301 101 e-mail: median@median.cz

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Platby mimo zdravotní pojištění (XVI. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Platby mimo zdravotní pojištění (XVI. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 14.5.2003 26 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Platby mimo zdravotní pojištění (XVI.

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Zdravotní potíže (XII. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Zdravotní potíže (XII. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12.3.2003 11 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Zdravotní potíže (XII. díl) Tato aktuální

Více

Marketingový výzkum 10. Výzkum spokojenosti Analýza image

Marketingový výzkum 10. Výzkum spokojenosti Analýza image Marketingový výzkum 10 Výzkum spokojenosti Analýza image Měření spokojenosti zákazníků Periodické hodnocení, nástroj zlepšování kvality Spokojenost = soulad mezi očekávanou a získanou hodnotou Vliv na

Více

Psychologické dny: Já & my a oni Psychodiagnostika

Psychologické dny: Já & my a oni Psychodiagnostika Převod a možnosti využití britské diagnostické metody Nottingham adjustment scale v psychologické praxi pro klienty se zrakovým postižením v České republice Tereza Kimplová Katedra pedagogické a školní

Více

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět: Marketing a management, téma: Marketingový výzkum

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět: Marketing a management, téma: Marketingový výzkum Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět: Marketing a management, téma: Marketingový výzkum Pracovní list vytvořila: Mgr. Radka Drobná Období vytvoření VM: duben 2012 Klíčová

Více

Normální (Gaussovo) rozdělení

Normální (Gaussovo) rozdělení Normální (Gaussovo) rozdělení Normální (Gaussovo) rozdělení popisuje vlastnosti náhodné spojité veličiny, která vzniká složením různých náhodných vlivů, které jsou navzájem nezávislé, kterých je velký

Více

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková Číslo projektu Název školy Autor Tématická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková Základy společenských věd Téma Ročník 1. Datum tvorby 28.2.2013 Anotace Sociologický

Více

Sedm Barcelonských principů

Sedm Barcelonských principů Sedm Barcelonských principů 1. Význam stanovení cílů a měření 2. Vhodnější než měřit výstupy, je měřit vliv na výsledky 3. Vliv na obchodní výsledky lze měřit a měl by být měřen, kdykoli je to možné 4.

Více

Názory občanů na přínos cizinců pro ČR březen 2013

Názory občanů na přínos cizinců pro ČR březen 2013 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 9 E-mail: anezka.pribenska@soc.cas.cz Názory občanů na přínos cizinců pro ČR březen

Více

*Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta České Budějovice ** IDS Praha

*Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta České Budějovice ** IDS Praha Jan Těšitel* Drahomíra Kušová* Karel Matějka** Martin Kuš* *Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta České Budějovice ** IDS Praha České Budějovice, září 2013 CÍL Cílem dotazníkového

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

Základní škola a Mateřská škola Čemínská ulice 296, Město Touškov Kód vaší školy: z39

Základní škola a Mateřská škola Čemínská ulice 296, Město Touškov Kód vaší školy: z39 HLAVNÍ ŠETŘENÍ TIMSS 2015 ŠKOLNÍ ZPRÁVA Základní škola a Mateřská škola Čemínská ulice 296, Město Touškov Kód vaší školy: z39 Praha, leden 2016 1 Úvod Školní zpráva obsahuje předběžné výsledky žáků vaší

Více

Metodologie pedagogického výzkumu Téma číslo 12 Pedagogický experiment

Metodologie pedagogického výzkumu Téma číslo 12 Pedagogický experiment Metodologie pedagogického výzkumu Téma číslo 12 Pedagogický experiment pedagogického výzkumu 1 Základní charakteristika Experiment znamená značný pokrok ve vědě, zejména však v přírodní vědách. Experiment

Více

Komunikace v organizaci Asertivita. Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10

Komunikace v organizaci Asertivita. Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Komunikace v organizaci Asertivita Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura Povinná: Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s. 156-161

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Spotřeba alkoholu (VI. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Spotřeba alkoholu (VI. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 3. 12. 2002 58 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Spotřeba alkoholu (VI. díl) V této

Více

UNIVERZITA OBRANY Fakulta ekonomiky a managementu. Aplikace STAT1. Výsledek řešení projektu PRO HORR2011 a PRO GRAM2011 3. 11.

UNIVERZITA OBRANY Fakulta ekonomiky a managementu. Aplikace STAT1. Výsledek řešení projektu PRO HORR2011 a PRO GRAM2011 3. 11. UNIVERZITA OBRANY Fakulta ekonomiky a managementu Aplikace STAT1 Výsledek řešení projektu PRO HORR2011 a PRO GRAM2011 Jiří Neubauer, Marek Sedlačík, Oldřich Kříž 3. 11. 2012 Popis a návod k použití aplikace

Více

STANFORD-BINETŮV INTELIGENČNÍ TEST II

STANFORD-BINETŮV INTELIGENČNÍ TEST II STANFORD-BINETŮV INTELIGENČNÍ TEST II Věra Semerádová, Alena Škaloudová OBSAH Úvod Metodika a sledovaný vzorek Výsledky a diskuse Celkové výsledky Rozdíly mezi jednotlivými třídami Rozdíly mezi pohlavím

Více

Katedra psychologie Fakulta sociálních studií MU

Katedra psychologie Fakulta sociálních studií MU PSY112 / PSY452 / PSY704 METODOLOGIE PSYCHOLOGIE (KVANTITATIVNÍ PŘÍSTUP) Katedra psychologie Fakulta sociálních studií MU POUŽITÁ LITERATURA Ferjenčík, J. (2000). Úvod do metodologie psychologického výzkumu.

Více

Úvod. Struktura respondentů

Úvod. Struktura respondentů Výsledky pilotního průzkumu postojů studentů Policejní akademie ČR v Praze k problematice zálohování dat Ing. Bc. Marek Čandík, Ph.D. JUDr. Štěpán Kalamár, Ph.D. The results of the pilot survey of students

Více

A. VYSOKÁ ŠKOLA Otázka č. 13: Spolupracuje Vaše fakulta s podniky technického zaměření při zabezpečování praktické stránky studia?

A. VYSOKÁ ŠKOLA Otázka č. 13: Spolupracuje Vaše fakulta s podniky technického zaměření při zabezpečování praktické stránky studia? ANALÝZA SITUACE V OBLASTI SPOLUPRÁCE MEZI ŠKOLAMI A PODNIKY V rámci projektu TechIN Propojení studia a praxe bylo provedeno v prvním čtvrtletí roku 2009 rozsáhlé dotazníkové šetření, které mělo, mimo jiné,

Více

Daně z pohledu veřejného mínění listopad 2014

Daně z pohledu veřejného mínění listopad 2014 ev22 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 286 80 29 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Daně z pohledu veřejného mínění listopad 20 Technické

Více

I. POCIT BEZPEČÍ A SOCIÁLNĚ-DEMOGRAFICKÉ CHARAKTERISTIKY OBYVATEL SÍDLIŠŤ

I. POCIT BEZPEČÍ A SOCIÁLNĚ-DEMOGRAFICKÉ CHARAKTERISTIKY OBYVATEL SÍDLIŠŤ BEZPEČNOST NA SÍDLIŠTÍCH autoři: Erik Reiter, Anna Strecková, Mikuláš Valeš ÚVOD Následující text se bude týkat tématu, na kterém pracovala naše skupina, a sice pocitem bezpečí na jednotlivých sídlištích

Více

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE 601 56 Brno, Joštova 8 ROZHODNUTÍ. Č.j.: S 512-R/05-090/140/OŠ V Praze dne 10.5.2005

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE 601 56 Brno, Joštova 8 ROZHODNUTÍ. Č.j.: S 512-R/05-090/140/OŠ V Praze dne 10.5.2005 ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE 601 56 Brno, Joštova 8 ROZHODNUTÍ Č.j.: S 512-R/05-090/140/OŠ V Praze dne 10.5.2005 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení, zahájeném dne 17.3.2005,

Více

Analýza rozptylu. Podle počtu analyzovaných faktorů rozlišujeme jednofaktorovou, dvoufaktorovou a vícefaktorovou analýzu rozptylu.

Analýza rozptylu. Podle počtu analyzovaných faktorů rozlišujeme jednofaktorovou, dvoufaktorovou a vícefaktorovou analýzu rozptylu. Analýza rozptylu Analýza rozptylu umožňuje ověřit významnost rozdílu mezi výběrovými průměry většího počtu náhodných výběrů, umožňuje posoudit vliv různých faktorů. Podle počtu analyzovaných faktorů rozlišujeme

Více

Bakalářská práce- shrnutí- Nemocnost kojenců v souvislosti s kojeneckým plaváním

Bakalářská práce- shrnutí- Nemocnost kojenců v souvislosti s kojeneckým plaváním Bakalářská práce- shrnutí- Nemocnost kojenců v souvislosti s kojeneckým plaváním Obsahem teoretické části je vymezení kojeneckého věku, kojeneckého plavání, nejčastějších onemocnění související s pobytem

Více

MATEMATIKA. Statistika

MATEMATIKA. Statistika MATEMATIKA Statistika Během těchto vyučovacích hodin změří žáci pomocí senzorů Pasco svoji klidovou tepovou frekvenci a tepovou frekvenci po námaze. Získané výsledky budou v další hodině zpracovávat do

Více