Metrologie hmotnosti
|
|
- Jiřina Říhová
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Metrologie hmotnosti Metrologie hmotnosti patří mezi nejvýznamnější a nejrozvinutější oblasti metrologie. Spolu s délkou a objemem jsou nejstarším metrologickým oborem, metrologie hmotnosti má význam pro ekonomiku a pro rozvoj vědy a techniky. Je nutno rozlišovat pojmy hmota, což je nositel vlastnosti a hmotnost, což jest její vlastnost, přesněji fyzikální veličina. Kilogram je základní jednotkou hmotnosti v soustavě SI. Je přesně definován, nikoliv však tak přesně jako sekunda a metr, viz obr.1. Je to jediná veličina, která je definovaná prototypem - artefaktem. Přestože je to základní veličina soustavy SI, je to veličina s předponou, gram je pak jejím dílem. Běžně používané díly a násobek základní jednotky: 1 μg, 1 mg, 1 g, 1 Mg = 1 tuna. 1
2 Hmotnost je základní fyzikální veličina, kterou charakterizují dvě vlastnosti těles setrvačnost a gravitace. Setrvačnost je definována prvním a druhým Newtonovým zákonem, gravitace pak Newtonovým gravitačním zákonem. d( m v) m m 1 2 = F (1) F = κ (2) 2 dt r Ze zkušenosti víme, že setrvačná a gravitační hmotnost jsou stejné. Praktickými měřeními to dokázal maďarský fyzik Eötvös a teoretický výklad poskytuje Einsteinova teorie relativity. Klasická mechanika předpokládá konstantnost hmotnosti, Einstein ve své teorii relativity upozornil na závislost hmotnosti na rychlosti v : m 0 pro v < c, (3) m = 2 v 1 2 c kde m 0 je klidová hmotnost, m je pohybová hmotnost a c je rychlost světla. V technické praxi platí, že v << c, a proto jsou obě hmotnosti prakticky stejné. V metrologii hmotnosti předpokládáme měření konstantní klidové hmotnosti. Určování hmotnosti se provádí výlučně na základě určování tíhy (tíhové síly, dříve váha). Nejednotnost významu pojmu váha vede ke snahám o odstranění tohoto pojmu z odborné terminologie. Tíha je vektor a má dvě složky, gravitační působení okolních těles a setrvačné síly vyvolané zrychleným pohybem souřadnicového systému (hlavně odstředivá síla otáčení Země). K těmto silám přistupuje ještě vztlak vzduchu, nezanedbatelný při přesném vážení 1. Definice tíhy uvažuje tělesa ve vakuu, vážení probíhá obvykle v atmosféře, proto je nutno počítat se vztlakem. Tíhové zrychlení se mění na povrchu Země co do velikosti a směru. Závisí na zeměpisné šířce a nadmořské výšce. Největší a nejmenší tíhové zrychlení na povrchu Země se liší o 0,5 %. Viz příloha. Vztlaková síla podle Archimedova zákona se rovná tíze vzduchu vytlačeného tělesem, závisí tedy na místním tíhovém zrychlení, na objemu tělesa a na hustotě vzduchu (tím i na teplotě, na tlaku a na vlhkosti). Mají-li závaží různou hustotu ( a tím i objem), hmotnosti se mohou lišit i když jsou tíhy stejné. Postup, kterým se vyloučí vliv vztlakové síly je nazýván redukce vážení na vakuum. Skutečná hmotnost (redukovaná na vakuum) se liší od zdánlivé hmotnosti (bez korekce na vztlak). Definice některých pojmů: Hmotnost je objektivní vlastnost všech těles, která se projevuje tím, že při stejném vnějším působení silou tato tělesa nabývají různých zrychlení nebo že k témuž zrychlení je u různých těles třeba různě velkého silového působení. Tedy hmotnost se projevuje dvěma silovými účinky: setrvačností při pohybu a účinkem v tíhovém poli. Dříve se používalo více ne příliš specifikovaných pojmů, jako hmota, materie, látka, masa, váha a tíha. Zmatky umožňovala okolnost, že jednotky hmotnosti a tíhy byly dříve stejné. 1 Jsou také váhy pro vážení ve vakuu, jsou však nepoužitelné pro tělesa na vzduchu, neboť odpaření absorbovaných a adsorbovaných plynů je zdlouhavý proces. 2
3 Tíha je vektor (síla), který se skládá z gravitační síly a z odstředivé síly. Podobně se tíhové zrychlení jako vektor skládá z gravitačního zrychlení a odstředivého zrychlení. Korigovaná tíha je tíha minus vztlaková síla. Měření hmotnosti se skládá z několika následujících operací: určení zdánlivé hmotnosti (vážení), určení hodnot ovlivňujících veličin, výpočet hmotnosti. Vážení je určení zdánlivé hmotnosti. Standardní hmotnost (konvenční hmotnost) je konvenční hodnota výsledku vážení na vzduchu za předpokladu, že materiál závaží má hustotu kg/m 3 a vzduch má hustotu 1,2 kg/m 3. Všechny sekundární etalony mají hmotnost vyjádřenou ve formě standardní hmotnosti. Etalony hmotnosti Fyzikální veličina hmotnost má mezinárodní etalon 1 kg, který je uložen v BIPM v Paříži pod trojitým skleněným zvonem. Je to rovnostranný válec o výšce a průměru 39 mm, zhotovený ze slitiny 90 % Pt a 10 % Ir. Stejně jsou zhotoveny i jeho kopie, které jsou národními etalony hmotnosti v jednotlivých státech. Relativní přesnost prototypu kilogramu je v řádu 10-8 až 10-10, reprodukovatelnost je omezena stavem povrchu a způsobem jeho čištění. Odvozené etalony (svědecké, navazovací, pracovní) se zhotovují z nerezavějící oceli, také z mosazi nebo niklového bronzu. Kromě definované hmotnosti je u nich důležitá i jejich hustota. Etalony a závaží se vyrábí vakuovým litím. Z důvodů ochrany proti korozi jsou závaží opatřena vrstvou chromu nebo zlata. Malá závaží se zhotovují z platiny nebo hliníku. Závaží větších hodnot se zhotovují z litiny. Původní československý etalon 1 kg, č. 41 a také později zakoupený prototyp č. 65 jsou v Bratislavě. Od roku 1999 má Česká republika vlastní prototyp č. 67. Tento byl vyroben novou technologií a má následující parametry: jeho hmotnost je 1 kg + 0,164 mg se standardní nejistotou U c = 0,004 mg, pro k = 1. Je udána také jeho hustota, objem a koeficient objemové expanze pro určité rozmezí teplot. Tento prototyp je uložen pod dvojitým skleněným zvonem v ČMI v Brně. Již dříve byly pořízeny čtyři svědecké etalony z nerezové austenitické oceli o složení 25Cr20Ni. Pomocí těchto navazovacích etalonů matematickými metodami podělení a násobení se vytvářejí díly a násobky této jednotky hmotnosti. Tak se zajišťuje etalonáž hmotnosti v rozsahu od 10-9 g do 150 tun, primární etalonáž pochopitelně v užším rozsahu od 1 mg do 10 kg. Za tímto účelem byly pořízeny od firmy Mettler Toledo ze Švýcarska čtyři hmotnostní komparátory (tj. specializované komparační váhy). Pro realizaci primární etalonáže hmotnosti v rozsahu 100 g až 1 kg se používá hmotnostní komparátor AT 1006., jehož váživost je 1 kg, rozlišitelnost je 1 μg a opakovatelnost je 2 μg. Jeho konstrukce umožňuje vzájemné porovnání a automatickou výměnu čtyř etalonů s možností napojení na PC. Tento hmotnostní komparátor je spolu s primárním etalonem hmotnosti ČR na obr.2. Pro rozsah hmotnosti od 1 kg do 10 kg slouží hmotnostní komparátor AT s rozlišitelností 10 mg a opakovatelností 20 mg. Pro rozsah hmotnosti do 100 g slouží hmotnostní komparátor AT 106 s rozlišitelností 1 μg a opakovatelností 3 μg. Pro rozsah do 5 g slouží hmotnostní komparátor UMT5 s rozlišitelností 0,1 μg. Návaznost primární a sekundární etalonáže hmotnosti se musí provádět s uvažováním hustoty vzduchu, neboť hustota slitiny Pt,Ir a hustota oceli se značně liší. Další zařízení umožňuje měření a kontrolu referenčních podmínek (teploty, tlaku, 3
4 vlhkosti a koncentrace oxidu uhličitého) spolu s výpočtem příslušné hustoty vzduchu pro výpočet korekce na vztlak. Otázka hustoty vzduchu a vývoj průměrné koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře v posledních desetiletích, viz příloha. Sekundární etalonáž již probíhá s etalony o hustotě kg/m 3, čímž se měří standardní hmotnost, takže v sekundárních etalonážních řádech se nemusí uvažovat s korekcí na vztlak. AT 1006 Obr.2.: Hmotnostní komparátor AT 1006 vlevo a Pt,Ir etalon vpravo. Měření hmotnosti - vážení Výklad některých pojmů podle normy ČSN EN AC: Metrologické aspekty vah s neautomatickou činností. Starší terminologie oboru je pak v normě ČSN , obsahuje 400 odborných termínů z oboru vah a vážení. Váha je měřicí přístroj pro určení hmotnosti měřených těles. Závaží je zhmotnělá míra (ztělesněná míra), která v průběhu používání reprodukuje zvolenou (tzv. jmenovitou) hodnotu hmotnosti. Váživost vah je určena horní mezí váživosti (Max) a dolní mezí váživosti (Min). Nosnost vah (Lim) je maximální statické zatížení, které mohou váhy unést bez trvalé změny svých metrologických vlastností. Skutečná hodnota dílku (d) je vyjádřená v jednotkách hmotnosti. Ověřovací dílek (e) je vyjádřený v jednotkách hmotnosti, je to důležitý údaj pro klasifikaci vah (určení třídy přesnosti). Viz příloha. Počet ověřovacích dílků je n = Max/e. Rozdělení vah podle třídy přesnosti (v závorce starší označení podle normy ČSN ): I váhy zvláštní přesnosti (jemné), patří sem etalonové váhy, tedy metrologické, vyznačující se velkou citlivostí a stálostí, původně bez tlumení, dále sem patří 4
5 II III IIII analytické váhy: makroanalytické s váživostí do 200 g, semimikroanalytické s váživostí od 10 g až do 50 g a mikroanalytické s váživostí do 10 g. váhy vysoké přesnosti (přesné), laboratoře, výroba, obchod (drahé kovy, lékárny), váhy střední přesnosti (běžné), běžný obchod, potraviny, váhy běžné přesnosti (hrubé), tržiště, ryby před vánocemi. Přehled váživosti a přesnosti různých druhů vah je na obr.3. Obr. 3: Přesnost vážení na různých druzích vah Principy vážení: Pákové váhy: Přímé srovnání neznámé hmotnosti se známou hmotností dává předpoklady pro dosažení vysoké přesnosti. Proto jsou pákové váhy nejstarší a nejrozšířenější. Z důvodů přesnosti a spolehlivosti metrologické předpisy v minulosti dovolovaly používat v hospodářském styku jen tento druh vah. Nejsou vhodné jako 5
6 mikrováhy, mají velkou hmotnost, zvláště váhy aut a vagonů. Různé způsoby vyvažování na pákových vahách, viz obr. 4. Vlevo vyvažování pomocí závaží a pomocí běžce - jezdce (změna délky ramene). Obě metody jsou kompenzační. Vpravo je metoda výchylková, vyvažování změnou silového momentu v jiné poloze. Vztlakové váhy: Kapalinová vztlaková váha je plovák, který se při různé zátěži noří do různé hloubky. Velikost ponoru udává tíhu váženého předmětu. Princip se uplatňuje hlavně při měření hustoty (areometr, Mohrovy vážky). Vzdušné nebo plynové vztlakové váhy se uplatňují jako mikrováhy. Skládají se z jemného vahadla s dutou skleněnou kuličkou. Odčerpáním vzduchu se mění vztlak do rovnováhy, z podtlaku se určí hmotnost. Váhy s elastickým prvkem: Jsou nejrozšířenější vedle pákových vah. Charakteristikou síly může být buď deformace prvku nebo jiná veličina související s napětím v prvku (piezoelektrický jev nebo magnetostrikce). Deformační váhy mohou být buď torzní (zkrut) nebo pružinové. Deformace se indikuje několika způsoby: jazýčkem nebo ručkou na stupnici, mechanickým převodem pákovým nebo Obr. 4: Různé způsoby vyvažování na pákových vahách. Obr. 5: Využití elastických prvků při vážení. 6
7 s ozubením, pomocí převodníků: tenzometrického, odporového, kapacitního a impedančního. Viz obr. 5. Vlevo piezoelektrický snímač a jeho umístění při měření hmotnosti náplně sila. Piezoelektrický jev se vyskytuje u některých krystalů (křemen, Seignettova sůl, turmalin). Působením tlaku v určitém směru vzniká na krystalu elektrický náboj, projevující se napětím. Vpravo různé modifikace magnetostrikčních snímačů. Zatížením jádra cívky vzniká v jádru mechanické napětí, které se projevuje změnou permeability materiálu. Je-li takto namáhaný materiál jádrem cívky, mění se její vlastní indukčnost, což lze měřit elektrickými metodami. Vpravo nahoře je využití elastického kovového prvku ve funkci transformátoru. V otvorech elastického prvku je budící vinutí (obklopené elektrickými siločarami) a snímací vinutí. Zatížením elastického prvku se mění průběh siločar a na snímacím vinutí se vybudí elektrické napětí, jehož velikost je ve vztahu k působící síle. Používají se pro měření velkých hmotností. Hydraulické váhy: Zde tíha působí na píst a vyvolává změnu tlaku, kterou je možno měřit deformačním prvkem (méně přesné). Je možno použít vyrovnání druhým pístem o různé ploše, čímž vzniká hydraulický převodový poměr. Magneticko-elektrické váhy: Vyvážení tělesa nastává silovým účinkem magnetického pole elektrického proudu. Odstraňuje se tím chyba reverzibility. Tyto váhy mají regulační obvod, mají indikátor odchylky, zesilovač a silový element působící na vahadlo. Procházející proud pak kompenzuje a určuje velikost tíhy. Takto jsou konstruovány současné váhy v obchodech.. Protože mají paměť, mohou odečítat hmotnost obalu, obsahují mikropočítač, mohou sejmout číslo výrobku z čárového kódu, z databáze získají cenu za kus nebo na jednotku hmotnosti, na štítku pro pokladnu udávají hmotnost a cenu, opět v čárovém kódu. Informace o prodeji zboží se může počítačovou sítí přenášet na další zpracování dat. Viz obr. 6. Hlavní součástí těchto vah je vahadlo1, zavěšené na pružném závěse 2 (planžeta pružný kovový pásek) k základu vah (šrafované části obrázku). Vahadlo nese kompenzační cívku 3, protizávaží 4 a obsahuje štěrbinu 5, snímače polohy 14. Na levém konci vahadla je koncový závěs 8 (pružný kovový pásek), kterým je vahadlo misky spojené s nosičem misky 9. Nosič misky přenáší zatížení misky 10 na vahadlo (přes koncový závěs 8). Poloha nosiče misky je v prostoru zabezpečená pomocí vodicích ramen 11a a 11b. Vodicí ramena jsou k nosiči misky a k základu vah přichycena pomocí pružných kloubů 12. Nosič misky tvoří spolu s vodícími rameny paralelogram (rovnoběžník), který mu umožňuje jen svislý přímočarý pohyb. Snímač polohy vahadla 14 se skládá ze světelného zdroje 6, štěrbiny vahadla 5 a dvojice fotosnímačů 7. Cívka vahadla 3 se nachází ve vzduchové mezeře permanentního magnetu 13, který je uchycen na kostře vah. Dopadá-li světelný paprsek přes štěrbinu na oba snímače stejně, vahadlo je v poloze vyvážení. Při změně polohy vahadla jsou oba fotosnímače různě osvětleny, vzniká odchylka, která se zpracuje v PID regulátoru, akční veličinou je pak proud procházející kompenzační cívkou 3, čímž dojde k vyvážení. Procházející kompenzační proud prochází rezistorem Rz, na něm vzniká napětí, toto je převedeno do digitální formy A/D převodníkem, údaj je dále zpracován mikroprocesorem μp a je zobrazen na displeji D. Podobnou konstrukci mají i analytické váhy a předvážky v laboratořích. Tyto obsahují i vnitřní kalibrační závaží KZ. Údaj těchto vah je závislý na místní hodnotě tíhového zrychlení a proto musí být na místě kalibrovány závažím KZ, zejména po přenesení těchto vah do jiného podlaží. 7
8 Metody vážení: Kompenzační (nulová): silový moment tíhy váženého předmětu se vyrovnává silovým momentem závaží nebo momentem elektromagnetického působení. Substituční metoda využívá náhrady váženého předmětu na stejné misce závažím. Potlačuje se tak nerovnoramenost vah. Výchylková metoda využívá proměnného kompenzačního momentu podle hmotnosti, údaj o hmotnosti je dán výchylkou ukazovatele na stupnici. Často se vyskytují i kombinace těchto metod. Obr. 6: Schéma pákových vah s elektromagnetickou kompenzací. Schéma návaznosti hmotnosti: Schéma návaznosti hmotnosti je na obr. 7. Jedná se ještě o schéma z doby federace, schéma je podle publikované normy PNU Je zde oddělena primární etalonáž, která vyjadřuje tehdejší stav. Sekundární etalonáž je rozdělena na 5 řádů, v důsledku historického vývoje nesou označení Ia, I, II, III a IV. Podle tohoto schématu jsou váhy rozdělené na 4 třídy s označením I až IIII, závaží je rozděleno na 5 tříd s označením 1 až 5. Na uvedené schéma návaznosti navazuje obr. 8, uvádějící nejistoty etalonáže jednotky hmotnosti 1 kg na různých úrovních etalonáže. V následující tabulce 1 jsou uvedeny dovolené odchylky provozních závaží, podle normy ČSN : Závaží s hmotností do 50 kg. 8
9 Laboratorní váhy Mimo novějších elektromagnetických vah se v laboratořích stále ještě používají tradiční druhy vah: Pákové váhy jsou nejběžnější: váhy laboratorní, označované také jako technické, váhy analytické: s tlumením a bez tlumení, kompenzační metoda, vyvážení závažím a jezdcem, kompenzační metoda, závaží v gramech, kruhové jezdce do 0,01 g, dále výchylka, metoda kompenzační a výchylková, tzv. poloautomaty, vyvažování pomocí řadivých závaží až do 0,01 g, dále výchylka, metoda kompenzační a výchylková, tzv. automaty. Torzní a pružinové: váživost 1 g až 10 g, rychlé a pohodlné, přesnost nebývá velká, uplatňuje se změna tíhového zrychlení. Mikrováhy: váživost do 1 g, umožňují stanovit hmotnost s přesností lepší než 1 μg. Jmenovitá hodnota hmotnosti Tab. 1: Tabulka dovolených odchylek provozních závaží tří tříd. Dovolené odchylky závaží ± mg technické analýzy technické obchodní 3. třída 4. třída 5. třída 1 kg g 1, g 1,0 3, g 0,8 2, g 0,6 2, g 0,5 1, g 0,4 1,2 5 1 g 0,3 1, mg 0,15 0,5 10 mg 0,08 0,25 1 mg 0,06 0,20 Teorie laboratorních vah Přesné matematické vyjádření poměrů na vahách je složité a dosud ne zcela zvládnuté. Pro odvození jednodušších závislostí musí být splněny určité, dále uvedené předpoklady (nedodržení těchto předpokladů vede k nedokonalosti řešení): rovinný systém, dokonale tuhý systém, vahadlo a misky se otáčejí okolo geometrického bodu, pohyb bez tření, malý otáčivý pohyb, aby sin ϕ = tg ϕ = ϕ, ϕ < ± 3. 9
10 Za těchto předpokladů lze odvodit pro rotační pohyb vahadla diferenciální rovnici druhého řádu, jejímž řešením je pohyb vahadla, viz dynamika vah. Vlastnosti vah Stabilita vah: Vzhledem k poloze těžiště vahadla (včetně misek a zatížení) a poloze břitu, kolem kterého se vahadlo otáčí může být systém stabilní (těžiště vahadla je pod břitem), nestabilní a astatický. Praktický význam mají jen stabilní váhy. Váhy s malým stabilizačním momentem jsou citlivější, avšak také citlivé na otřesy, nečistoty a nedostatky břitů a lůžek. Citlivost vah: Je to poměr změny ukazovatele ke změně hmotnosti. Změna ukazovatele může být vyjádřena v úhlu, v dílcích nebo v mm. Citlivost závisí na zatížení, s rostoucím zatížením klesá citlivost a roste stabilita. Dynamika vah: Diferenciální rovnice pohybu vah se odvozuje z působících momentů sil. Je zde moment působící síly (hmotnost x tíhové zrychlení x délka ramene) a proti němu působí moment závaží. Proti pohybu pak působí moment setrvačnosti, moment tlumení a moment způsobený třením. Řešením této rovnice je pohyb vahadla, který může být aperiodický, periodický i na mezi periodicity. Vhodným tlumením lze zvolit příslušný druh chování. A tak rozlišujeme váhy netlumené (přesnější, používané v etalonáži), váhy s kritickým tlumením (na mezi aperiodicity) a váhy přetlumené (omezené použití). Rovnovážná poloha netlumených vah se zjišťuje podle určitého počtu za sebou následujících kyvů. Chyba určení této rovnovážné polohy závisí na útlumu vah, zvětšením počtu kyvů ji také potlačíme. Polohu konce i tého kyvu na stupnici v dílcích označíme jako Oi. Pak se rovnovážná poloha počítá podle následujících vzorců:: O + 1 O metoda 2 kyvů: 2 2 metoda 3 kyvů: + 2 O 1 2 O3 O + 4 O + O + 4 O + 3 O metoda 5 kyvů: 12 3 O 1 5 nebo O + 4 O + 6 O + 4 O + O Justování a seřízení vah (viz obr. 9): Justování vah provádí opravárenská firma nebo servisní technici výrobce. Provádí se justace břitů, aretace, optického systému a hmotnosti vmontovaného závaží. Uživatel provádí jen seřízení nuly (prvky 5 a posunem skleněné stupnice optického systému) a seřízení rozsahu (prvek 4). Protože se obě činnosti vzájemně ovlivňují, seřizování se provádí podle určitého postupu, jedná se o iterační proces. 10
11 Obr. 7: Schéma návaznosti pro hmotnost. 11
12 Obr. 8: Nejistoty realizace hmotnosti jednotky kg na různých úrovních etalonáže Obr. 9: Vahadlo analytických vah a jeho seřizovací prvky 12
13 Používání vah (váhovna) Váhy vyžadují pro svou správnou činnost určité prostředí a proto je umisťujeme ve váhovně, kde toto prostředí můžeme zavést a dodržet. Je třeba omezit otřesy a chvění, omezit proudění vzduchu a sálavé teplo. Obvykle se vybírá část budovy bez rušivých vlivů s okny na sever. Váhovna by měla mít předsíň, podlaha hladká bez spár, matné stěny a zářivkové osvětlení s potlačením stroboskopického efektu. Samozřejmostí musí být čistota a bezprašnost. Udržování teploty v mezích ±3 C až ±0,5 C, udržování relativní vlhkosti (60 ±10) %. Váhy musí mít zvláštní pevné a těžké stoly, nejlepší jsou konzoly vetknuté do zdí. Vliv změny teploty se může projevit změnou poměrů ramen, vlhkost se projevuje svou adsorpcí na vahadle a miskách, zejména na nečistotách hygroskopických materiálů. Magnetické pole působí na feromagnetický materiál, což je nikl na povrchu vahadla a závaží, elektrostatické pole působí zejména u mikrovah, vzniká elektrický náboj na materiálech z plastů, hrot pinzety, oděvy, sedačky, povrch podlahy, odstraňuje se slabým radioaktivním zářičem α. Zkoušení analytických vah stálost nulové polohy a výsledku při 100 % zatížení (provádí se opakovaným vážením), citlivost vah, vyhodnocuje se při různém zatížení, přesnost (nedodržení převodu vahadla záměna váženého tělesa a závaží, dělení a poloha stupnice jezdce, chyba stupnice sklonového rozsahu), tlumení (dosažení malého tlumení u netlumených vah a kritického tlumení u vah tlumených), sdružená zkouška váhy obsahuje stálost nulové a rovnovážné polohy s určením citlivosti. Zkoušení závaží příprava závaží, čištění, uchovávání a používání, požadavek na materiál, dodržení jmenovité hmotnosti a hustoty materiálu, zkoušení jednotlivých závaží pomocí etalonu, souhrnná zkouška s navázáním na jeden etalon: Existují dva typy zkoušek, (konkrétně viz příloha): v první zkoušce je počet nezávislých pozorování stejný jako počet neznámých (tzv. nutný počet vážení), vypočteme hodnoty hmotnosti jednotlivých závaží. v druhé zkoušce je počet nezávislých pozorování větší než počet hledaných neznámých (hodnot hmotností jednotlivých závaží). Zde se jedná o nekonsistentní (přeurčený) systém rovnic, řeší se metodou nejmenších čtverců. Zde určíme nejen hmotnost jednotlivých závaží, ale i výběrové směrodatné odchylky těchto hmotností, tedy jejich nejistoty. 13
14 Přesné vážení proporcionální vážení (jde-li o poměr dvou hmotností), používané v chemických laboratořích. Odvažujeme tzv. navážku materiálu a pak odvažujeme isolovanou chemickou sloučeninu, z poměrů hmotností obvykle počítáme složení. Tato metoda je ovlivněna vztlakem při různých hustotách látek. substituční metoda, Bordova metoda. Je to metoda získání přesnější hodnoty hmotnosti, vážené těleso vyvážíme tárou (materiálem na opačné misce). Pak provedeme nové vyvážení se závažím na stejné misce jako vážené těleso. Metoda eliminuje vliv nerovnoramenosti vah. metoda dvojího vážení, Gaussova metoda. Dvojí vážení se záměnou měřeného tělesa a závaží na miskách vahadla. Eliminuje se nerovnoramenost vah, zjistí se číselná hodnota této nerovnoramenosti, takže ji lze použít pro pozdější korekce i jediných vážení, chyba je poloviční proti substituční metodě. Mendělejevova metoda, substituční metoda s konstantním zatížením vah. Používá se s výhodou v etalonáži hmotnosti celých sad závaží. Na jednu misku se vloží celá sada závaží a na jinou misku se provede vytárování. Pak výměnou jednotlivých závaží a jejich záměnou za příslušné etalony zjistíme rozdíly hmotnosti. Váhy mají konstantní zatížení a tím i konstantní citlivost. Malé rozdíly hmotností můžeme pak odečítat přímo na stupnici podle jazýčku vah v jednotkách hmotnosti, což při různém zatížení není možné. Je-li zatížení vah proměnné, pak stupnice vah je jen v dílcích, nemůže být v jednotkách hmotnosti. Redukce vážení na vakuum Označíme-li si tíhu závaží Z a tíhu váženého tělesa G, pak hmotnosti označíme m s odpovídajícím indexem a také hustoty ρ s odpovídajícími indexy. Hustota vzduchu bude mít index vz. Při rovnosti tíh na vahách bude platit: G = Z (4) Dosazením a úpravou získáme vztah: m m G Z m = m + ρ vz (5) G Z ρ ρ G Z Protože hledaná hmotnost m G se vyskytuje i na pravé straně rovnice, je možné úpravou vyjádřit m G explicitně, jinak se výpočet obvykle provádí iteračně. Zanedbáním této opravy vzniká chyba v určení hmotnosti až 1 %. 14
CW01 - Teorie měření a regulace
Ústav technologie, mechanizace a řízení staveb CW01 - Teorie měření a regulace ZS 2012/2013 8.6 2014 - Ing. Václav Rada, CSc. Ústav technologie, mechanizace a řízení staveb Teorie měření a regulace měření
VíceMetrologie hmotnosti
Metrologie hmotnosti Mgr. Jaroslav Zůda Tato prezentace je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. 1 Obsah Historie hmotnosti Primární metrologie v ČR Budoucnost
VíceBIOMECHANIKA DYNAMIKA NEWTONOVY POHYBOVÉ ZÁKONY, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ SÍLY ČASOVÝ A DRÁHOVÝ ÚČINEK SÍLY
BIOMECHANIKA DYNAMIKA NEWTONOVY POHYBOVÉ ZÁKONY, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ SÍLY ČASOVÝ A DRÁHOVÝ ÚČINEK SÍLY ROTAČNÍ POHYB TĚLESA, MOMENT SÍLY, MOMENT SETRVAČNOSTI DYNAMIKA Na rozdíl od kinematiky, která se zabývala
VíceMetrologie hmotnosti
Laboratorní práce z metrologie MH Metrologie hmotnosti Teoretická část Hmotnost jako základní fyzikální veličina je vlastnost, kterou se projevuje hmota (nositel této vlastnosti). Hmotnost se projevuje
Vícebifilárním vinutím malá indukčnost vinutého odporu Chaperonovo vinutí malá indukčnost a kapacita. Vyhovující jen pro kmitočty do 100Hz
VELIČINY OVLIVŇUJÍCÍ ÚDAJE MĚŘÍCÍCH PŘÍSTROJŮ MECHANICKÉ VLIVY tření, otřesy,stárnutí pružin, poloha přístroje, nevyváženost pohybového ústrojí VLIV TEPLOTY teplotní kompenzace oddělení zdrojů tepla (předřadníky,
VíceZapojení odporových tenzometrů
Zapojení odporových tenzometrů Zadání 1) Seznamte se s konstrukcí a použitím lineárních fóliových tenzometrů. 2) Proveďte měření na fóliových tenzometrech zapojených do můstku. 3) Zjistěte rovnici regresní
VíceMěření tíhového zrychlení matematickým a reverzním kyvadlem
Úloha č. 3 Měření tíhového zrychlení matematickým a reverzním kyvadlem Úkoly měření: 1. Určete tíhové zrychlení pomocí reverzního a matematického kyvadla. Pro stanovení tíhového zrychlení, viz bod 1, měřte
VíceCW01 - Teorie měření a regulace
Ústav technologie, mechanizace a řízení staveb CW01 - Teorie měření a regulace ZS 2012/2013 8.8 2014 - Ing. Václav Rada, CSc. Ústav technologie, mechanizace a řízení staveb Teorie měření a regulace měření
VíceDynamika vázaných soustav těles
Dynamika vázaných soustav těles Většina strojů a strojních zařízení, s nimiž se setkáváme v praxi, lze považovat za soustavy těles. Složitost dané soustavy závisí na druhu řešeného případu. Základem pro
VíceStanovení hustoty pevných a kapalných látek
55 Kapitola 9 Stanovení hustoty pevných a kapalných látek 9.1 Úvod Hustota látky ρ je hmotnost její objemové jednotky, definované vztahem: ρ = dm dv, kde dm = hmotnost objemového elementu dv. Pro homogenní
Více3.1. Newtonovy zákony jsou základní zákony klasické (Newtonovy) mechaniky
3. ZÁKLADY DYNAMIKY Dynamika zkoumá příčinné souvislosti pohybu a je tedy zdůvodněním zákonů kinematiky. K pojmům používaným v kinematice zavádí pojem hmoty a síly. Statický výpočet Dynamický výpočet -
Více5. Stanovení tíhového zrychlení reverzním kyvadlem a studium gravitačního pole
5. Stanovení tíhového zrychlení reverzním kyvadlem a studium gravitačního pole 5.1. Zadání úlohy 1. Určete velikost tíhového zrychlení pro Prahu reverzním kyvadlem.. Stanovte chybu měření tíhového zrychlení.
VíceÚloha č.2 Vážení. Jméno: Datum provedení: TEORETICKÝ ÚVOD
Jméno: Obor: Datum provedení: TEORETICKÝ ÚVOD Jednou ze základních operací v biochemické laboratoři je vážení. Ve většině případů právě přesnost a správnost navažovaného množství látky má vliv na výsledek
VíceSada: VY_32_INOVACE_2IS Pořadové číslo: 10
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_2IS Pořadové číslo: 10 Ověření ve výuce Třída: 6.B Datum: 21.1.2013 1 Dvouramenná váha Předmět: Ročník: Fyzika 6. ročník
VíceT- MaR. Ústav technologie, mechanizace a řízení staveb. Teorie měření a regulace. Podmínky názvy. 1.c-pod. ZS 2015/ Ing. Václav Rada, CSc.
Ústav technologie, mechanizace a řízení staveb Teorie měření a regulace Podmínky názvy 1.c-pod. ZS 2015/2016 2015 - Ing. Václav Rada, CSc. MĚŘENÍ praktická část OBECNÝ ÚVOD Veškerá měření mohou probíhat
VíceDynamika. Dynamis = řecké slovo síla
Dynamika Dynamis = řecké slovo síla Dynamika Dynamika zkoumá příčiny pohybu těles Nejdůležitější pojmem dynamiky je síla Základem dynamiky jsou tři Newtonovy pohybové zákony Síla se projevuje vždy při
VícePřipravil: Roman Pavlačka, Markéta Sekaninová Dynamika, Newtonovy zákony
Připravil: Roman Pavlačka, Markéta Sekaninová Dynamika, Newtonovy zákony OPVK CZ.1.07/2.2.00/28.0220, "Inovace studijních programů zahradnických oborů s důrazem na jazykové a odborné dovednosti a konkurenceschopnost
VíceFyzika - Kvinta, 1. ročník
- Fyzika Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k podnikavosti Kompetence k učení Učivo fyzikální
VíceMěřicí přístroje a měřicí metody
Měřicí přístroje a měřicí metody Základní elektrické veličiny určují kvalitativně i kvantitativně stav elektrických obvodů a objektů. Neelektrické fyzikální veličiny lze převést na elektrické veličiny
VíceProjekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/ TĚŽIŠTĚ
Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 2.10 TĚŽIŠTĚ Těžiště (hmotný střed) je působiště tíhové síly působící na těleso. Těžiště zavádíme jako působiště
VíceTeorie měření a regulace
Ústav technologie, mechanizace a řízení staveb CW01 Teorie měření a regulace Praxe názvy 1. ZS 2015/2016 2015 - Ing. Václav Rada, CSc. OBECNÝ ÚVOD - praxe Elektrotechnická měření mohou probíhat pouze při
Více5b MĚŘENÍ VISKOZITY KAPALIN POMOCÍ PADAJÍCÍ KULIČKY
Laboratorní cvičení z předmětu Reologie potravin a kosmetických prostředků 5b MĚŘENÍ VISKOZITY KAPALIN POMOCÍ PADAJÍCÍ KULIČKY 1. TEORIE: Měření viskozity pomocí padající kuličky patří k nejstarším metodám
VícePRAKTIKUM I Mechanika a molekulová fyzika
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM I Mechanika a molekulová fyzika Úloha č. XXI Název: Měření tíhového zrychlení Pracoval: Jiří Vackář stud. skup. 11 dne 10..
VíceSTANOVENÍ TÍHOVÉHO ZRYCHLENÍ REVERZNÍM KYVADLEM A STUDIUM GRAVITAČNÍHO POLE
DANIEL TUREČEK 2005 / 2006 1. 412 5. 14.3.2006 28.3.2006 5. STANOVENÍ TÍHOVÉHO ZRYCHLENÍ REVERZNÍM KYVADLEM A STUDIUM GRAVITAČNÍHO POLE 1. Úkol měření 1. Určete velikost tíhového zrychlení pro Prahu reverzním
VíceMěření momentu setrvačnosti
Měření momentu setrvačnosti Úkol : 1. Zjistěte pro dané těleso moment setrvačnosti, prochází-li osa těžištěm. 2. Zjistěte moment setrvačnosti daného tělesa k dané ose metodou torzních kmitů. Pomůcky :
Více1) Tělesa se skládají z látky nebo menších těles mají tvar, polohu a rozměry všechna tělesa se pohybují! 2) Látky se skládají z atomů a molekul
Látka a těleso 1) Tělesa se skládají z látky nebo menších těles mají tvar, polohu a rozměry všechna tělesa se pohybují! 2) Látky se skládají z atomů a molekul Druh látky (skupenství): pevné l. kapalné
VíceEXPERIMENTÁLNÍ MECHANIKA 2 Přednáška 5 - Chyby a nejistoty měření. Jan Krystek
EXPERIMENTÁLNÍ MECHANIKA 2 Přednáška 5 - Chyby a nejistoty měření Jan Krystek 9. května 2019 CHYBY A NEJISTOTY MĚŘENÍ Každé měření je zatíženo určitou nepřesností způsobenou nejrůznějšími negativními vlivy,
VíceKMITÁNÍ PRUŽINY. Pomůcky: Postup: Jaroslav Reichl, LabQuest, sonda siloměr, těleso kmitající na pružině
KMITÁNÍ PRUŽINY Pomůcky: LabQuest, sonda siloměr, těleso kmitající na pružině Postup: Těleso zavěsíme na pružinu a tu zavěsíme na pevně upevněný siloměr (viz obr. ). Sondu připojíme k LabQuestu a nastavíme
VíceFyzika_6_zápis_8.notebook June 08, 2015
SÍLA 1. Tělesa na sebe vzájemně působí (při dotyku nebo na dálku). Působení je vždy VZÁJEMNÉ. Působení na dálku je zprostředkováno silovým polem (gravitační, magnetické, elektrické...) Toto vzájemné působení
VíceVÁŽENÍ NA ANALYTICKÝCH VAHÁCH A MĚŘENÍ HUSTOTY
Úloha č. VÁŽENÍ NA ANALYTICKÝCH VAHÁCH A MĚŘENÍ HUSTOTY ÚKOL MĚŘENÍ:. Určete hustotu pevné látky ze změřeného objemu tělesa a jeho hmotnosti. Vypočtěte nejistotu hustoty. Při vážení použijte Gaussovy metody
Více4. V jednom krychlovém metru (1 m 3 ) plynu je 2, molekul. Ve dvou krychlových milimetrech (2 mm 3 ) plynu je molekul
Fyzika 20 Otázky za 2 body. Celsiova teplota t a termodynamická teplota T spolu souvisejí známým vztahem. Vyberte dvojici, která tento vztah vyjadřuje (zaokrouhleno na celá čísla) a) T = 253 K ; t = 20
VíceHydromechanické procesy Hydrostatika
Hydromechanické procesy Hydrostatika M. Jahoda Hydrostatika 2 Hydrostatika se zabývá chováním tekutin, které se vzhledem k ohraničujícímu prostoru nepohybují - objem tekutiny bude v klidu, pokud výslednice
VíceR2.213 Tíhová síla působící na tělesa je mnohem větší než gravitační síla vzájemného přitahování těles.
2.4 Gravitační pole R2.211 m 1 = m 2 = 10 g = 0,01 kg, r = 10 cm = 0,1 m, = 6,67 10 11 N m 2 kg 2 ; F g =? R2.212 F g = 4 mn = 0,004 N, a) r 1 = 2r; F g1 =?, b) r 2 = r/2; F g2 =?, c) r 3 = r/3; F g3 =?
VíceFyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK
Fyzikální vzdělávání 1. ročník Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník 1 1 Mechanika 1.1 Pohyby přímočaré, pohyb rovnoměrný po kružnici 1.2 Newtonovy pohybové zákony, síly v přírodě, gravitace 1.3 Mechanická
VíceFYZIKA II. Petr Praus 9. Přednáška Elektromagnetická indukce (pokračování) Elektromagnetické kmity a střídavé proudy
FYZIKA II Petr Praus 9. Přednáška Elektromagnetická indukce (pokračování) Elektromagnetické kmity a střídavé proudy Osnova přednášky Energie magnetického pole v cívce Vzájemná indukčnost Kvazistacionární
VíceA:Měření tlaku v závislosti na nadmořské výšce B:Cejchování deformačního manometru závažovou pumpou C:Diferenciální manometry KET/MNV (5.
A:Měření tlaku v závislosti na nadmořské výšce B:Cejchování deformačního manometru závažovou pumpou C:Diferenciální manometry KET/MNV (5. cvičení) Vypracoval : Martin Dlouhý Osobní číslo : A08B0268P A:Měření
VíceElektrická kapacita a indukčnost
Elektrická kapacita a indukčnost Do šedesátých let minulého století se jako primární etalony elektrické impedance používaly téměř výhradně etalony vlastní a vzájemné indukčnosti. Tyto etalony byly konstruovány
VíceTÍHOVÉ ZRYCHLENÍ TEORETICKÝ ÚVOD. 9, m s.
TÍHOVÉ ZRYCHLENÍ TEORETICKÝ ÚVOD Soustavu souřadnic spojenou se Zemí můžeme považovat prakticky za inerciální. Jen při několika jevech vznikají odchylky, které lze vysvětlit vlastním pohybem Země vzhledem
VíceMechanika - síla. Zápisy do sešitu
Mechanika - síla Zápisy do sešitu Síla a její znázornění 1/3 Síla popisuje vzájemné působení těles (i prostřednictvím silových polí). Účinky síly: 1.Mění rychlost a směr pohybu 2.Deformační účinky Síla
VíceRychlost, zrychlení, tíhové zrychlení
Úloha č. 3 Rychlost, zrychlení, tíhové zrychlení Úkoly měření: 1. Sestavte nakloněnou rovinu a změřte její sklon.. Změřte závislost polohy tělesa na čase a stanovte jeho rychlost a zrychlení. 3. Určete
VíceMechanické kmitání (oscilace)
Mechanické kmitání (oscilace) pohyb, při kterém se těleso střídavě vychyluje v různých směrech od rovnovážné polohy př. kyvadlo Příklady kmitavých pohybů kyvadlo v pendlovkách struna hudebního nástroje
VíceDynamika soustav hmotných bodů
Dynamika soustav hmotných bodů Mechanický model, jehož pohyb je charakterizován pohybem dvou nebo více bodů, nazýváme soustavu hmotných bodů. Pro každý hmotný bod můžeme napsat pohybovou rovnici. Tedy
VíceTest jednotky, veličiny, práce, energie, tuhé těleso
DUM Základy přírodních věd DUM III/2-T3-16 Téma: Práce a energie Střední škola Rok: 2012 2013 Varianta: A Zpracoval: Mgr. Pavel Hrubý TEST Test jednotky, veličiny, práce, energie, tuhé těleso 1 Účinnost
Více1 SENZORY SÍLY, TLAKU A HMOTNOSTI
1 SENZORY SÍLY, TLAKU A HMOTNOSTI Senzory používající ve většině případů princip převodu síly, tlaku a tíhy na deformaci. Využívají fyzikálních účinků síly. Časově proměnná síla vyvolá zrychlení a hmotnosti
VíceMěření tíhového zrychlení reverzním kyvadlem
43 Kapitola 7 Měření tíhového zrychlení reverzním kyvadlem 7.1 Úvod Tíhové zrychlení je zrychlení volného pádu ve vakuu. Závisí na zeměpisné šířce a nadmořské výšce. Jako normální tíhové zrychlení g n
VíceÚvod do analytické mechaniky
Úvod do analytické mechaniky Vektorová mechanika, která je někdy nazývána jako Newtonova, vychází bezprostředně z principů, které jsou vyjádřeny vztahy mezi vektorovými veličinami. V tomto případě např.
VícePříklady kmitavých pohybů. Mechanické kmitání (oscilace)
Mechanické kmitání (oscilace) pohyb, při kterém se těleso střídavě vychyluje v různých směrech od rovnovážné polohy př. kyvadlo Příklady kmitavých pohybů kyvadlo v pendlovkách struna hudebního nástroje
VíceLaboratorní práce č. 4: Určení hustoty látek
Přírodní vědy moderně a interaktivně FYZIKA 3. ročník šestiletého a 1. ročník čtyřletého studia Laboratorní práce č. 4: Určení hustoty látek ymnázium Přírodní vědy moderně a interaktivně FYZIKA 3. ročník
VíceI N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í
DYNAMIKA SÍLA 1. Úvod dynamos (dynamis) = síla; dynamika vysvětluje, proč se objekty pohybují, vysvětluje změny pohybu. Nepopisuje pohyb, jak to dělá... síly mohou měnit pohybový stav těles nebo mohou
VíceObsah 11_Síla _Znázornění síly _Gravitační síla _Gravitační síla - příklady _Skládání sil _PL:
Obsah 11_Síla... 2 12_Znázornění síly... 5 13_Gravitační síla... 5 14_Gravitační síla - příklady... 6 15_Skládání sil... 7 16_PL: SKLÁDÁNÍ SIL... 8 17_Skládání různoběžných sil působících v jednom bodě...
Více34_Mechanické vlastnosti kapalin... 2 Pascalův zákon _Tlak - příklady _Hydraulické stroje _PL: Hydraulické stroje - řešení...
34_Mechanické vlastnosti kapalin... 2 Pascalův zákon... 2 35_Tlak - příklady... 2 36_Hydraulické stroje... 3 37_PL: Hydraulické stroje - řešení... 4 38_Účinky gravitační síly Země na kapalinu... 6 Hydrostatická
VíceNelineární problémy a MKP
Nelineární problémy a MKP Základní druhy nelinearit v mechanice tuhých těles: 1. materiálová (plasticita, viskoelasticita, viskoplasticita,...) 2. geometrická (velké posuvy a natočení, stabilita konstrukcí)
VícePřijímací zkouška na navazující magisterské studium Studijní program Fyzika obor Učitelství fyziky matematiky pro střední školy
Přijímací zkouška na navazující magisterské studium 013 Studijní program Fyzika obor Učitelství fyziky matematiky pro střední školy Studijní program Učitelství pro základní školy - obor Učitelství fyziky
VíceTUHÉ TĚLESO. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Mechanika - 1. ročník
TUHÉ TĚLESO Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Mechanika - 1. ročník Tuhé těleso Tuhé těleso je ideální těleso, jehož objem ani tvar se účinkem libovolně velkých sil nemění. Pohyb tuhého tělesa: posuvný
VíceFyzikální učebna vybavená audiovizuální technikou, fyzikální pomůcky
Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Fyzika (FYZ) Mechanika 1. ročník, kvinta 2 hodiny Fyzikální učebna vybavená audiovizuální technikou, fyzikální pomůcky Úvod Žák vyjmenuje základní veličiny
VíceSTAVEBNÍ LÁTKY CVIČEBNICE K PŘEDMĚTU AI01
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ Ústav stavebního zkušebnictví STAVEBNÍ LÁTKY CVIČEBNICE K PŘEDMĚTU AI1 Ing. Věra Heřmánková, Ph.D. a kolektiv Student: Studijní skupina: Školní rok: Zkratka
VíceZákladní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace
Fyzika - 6. ročník Uvede konkrétní příklady jevů dokazujících, že se částice látek neustále pohybují a vzájemně na sebe působí stavba látek - látka a těleso - rozdělení látek na pevné, kapalné a plynné
VíceTuhost mechanických částí. Předepnuté a nepředepnuté spojení. Celková tuhosti kinematické vazby motor-šroub-suport.
Tuhost mechanických částí. Předepnuté a nepředepnuté spojení. Celková tuhosti kinematické vazby motor-šroub-suport. R. Mendřický, M. Lachman Elektrické pohony a servomechanismy 31.10.2014 Obsah prezentace
VíceObr. 9.1 Kontakt pohyblivé části s povrchem. Tomuto meznímu stavu za klidu odpovídá maximální síla, která se nezývá adhezní síla,. , = (9.
9. Tření a stabilita 9.1 Tření smykové v obecné kinematické dvojici Doposud jsme předpokládali dokonale hladké povrchy stýkajících se těles, kdy se silové působení přenášelo podle principu akce a reakce
VíceFyzika, maturitní okruhy (profilová část), školní rok 2014/2015 Gymnázium INTEGRA BRNO
1. Jednotky a veličiny soustava SI odvozené jednotky násobky a díly jednotek skalární a vektorové fyzikální veličiny rozměrová analýza 2. Kinematika hmotného bodu základní pojmy kinematiky hmotného bodu
VíceSÍLY A JEJICH VLASTNOSTI. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda
SÍLY A JEJICH VLASTNOSTI Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda Vzájemné působení těles Silové působení je vždy vzájemné! 1.Působení při dotyku 2.Působení na dálku prostřednictvím polí gravitační pole
Více1. Změřte momenty setrvačnosti kvádru vzhledem k hlavním osám setrvačnosti.
1 Pracovní úkoly 1. Změřte momenty setrvačnosti kvádru vzhledem k hlavním osám setrvačnosti.. Určete složky jednotkového vektoru ve směru zadané obecné osy rotace kvádru v souřadné soustavě dané hlavními
VícePohyby tuhého tělesa Moment síly vzhledem k ose otáčení Skládání a rozkládání sil Dvojice sil, Těžiště, Rovnovážné polohy tělesa
Mechanika tuhého tělesa Pohyby tuhého tělesa Moment síly vzhledem k ose otáčení Skládání a rozkládání sil Dvojice sil, Těžiště, Rovnovážné polohy tělesa Mechanika tuhého tělesa těleso nebudeme nahrazovat
VíceOddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM I. úloha č. 4 Název: Určení závislosti povrchového napětí na koncentraci povrchově aktivní látky Pracoval: Jakub Michálek
VícePředmět: FYZIKA Ročník: 6.
Ročník: 6. Látky a tělesa - uvede konkrétní příklady jevů dokazujících, že se částice látek neustále pohybují a vzájemně na sebe působí - na konkrétním příkladu rozezná těleso a látku, určí skupenství
VíceSystémy analogových měřicích přístrojů
Systémy analogových měřicích přístrojů Analogové měřicí přístroje obsahují elektromechanická ústrojí, která využívají magnetických, tepelných či dynamických účinků elektrického proudu nebo účinků elektrostatického
VíceTestovací příklady MEC2
Testovací příklady MEC2 1. Určete, jak velká práce se vykoná při stlačení pružiny nárazníku železničního vagónu o w = 5 mm, když na její stlačení o w =15 mm 1 je zapotřebí síla F = 3 kn. 2. Jaké musí být
VíceVyjadřování přesnosti v metrologii
Vyjadřování přesnosti v metrologii Měření soubor činností, jejichž cílem je stanovit hodnotu veličiny. Výsledek měření hodnota získaná měřením přisouzená měřené veličině. Chyba měření výsledek měření mínus
VíceStřední škola automobilní Ústí nad Orlicí
Síla Základní pojmy Střední škola automobilní Ústí nad Orlicí vzájemné působení těles, které mění jejich pohybový stav nebo tvar zobrazuje se graficky jako úsečka se šipkou ve zvoleném měřítku m f je vektor,
VícePřijímací zkoušky FYZIKA
Přijímací zkoušky 2014 2015 FYZIKA 1. Soustava SI je: a) mezinárodní soustava fyzikálních jednotek a veličin b) skupina prvků s podobnými vlastnostmi jako křemík c) přehled fyzikálních vzorců 2. 500 cm
Více1. ÚVOD 1.1 SOUSTAVA FYZIKÁLNÍCH VELIČIN, KONSTANT,
1. ÚVOD 1.1 SOUSTAVA FYZIKÁLNÍCH VELIČIN, KONSTANT, JEDNOTEK A JEJICH PŘEVODŮ FYZIKÁLNÍ VELIČINY Fyzikálními veličinami charakterizujeme a popisujeme vlastnosti fyzikálních objektů parametry stavů, ve
Více10. Energie a její transformace
10. Energie a její transformace Energie je nejdůležitější vlastností hmoty a záření. Je obsažena v každém kousku hmoty i ve světelném paprsku. Je ve vesmíru a všude kolem nás. S energií se setkáváme na
VíceVÍŘIVÉ PROUDY DZM 2013 1
VÍŘIVÉ PROUDY DZM 2013 1 2 VÍŘIVÉ PROUDY ÚVOD Vířivé proudy tvoří druhou skupinu v metodách, které využívají ke zjišťování vad materiálu a výrobků působení elektromagnetického pole. Na rozdíl od metody
VíceOBECNÁ CHEMIE. Kurz chemie pro fyziky MFF-UK přednášející: Jaroslav Burda, KChFO.
OBECNÁ CHEMIE Kurz chemie pro fyziky MFF-UK přednášející: Jaroslav Burda, KChFO burda@karlov.mff.cuni.cz HMOTA, JEJÍ VLASTNOSTI A FORMY Definice: Každý hmotný objekt je charakterizován dvěmi vlastnostmi
VíceMechanika kontinua. Mechanika elastických těles Mechanika kapalin
Mechanika kontinua Mechanika elastických těles Mechanika kapalin Mechanika kontinua Mechanika elastických těles Mechanika kapalin a plynů Kinematika tekutin Hydrostatika Hydrodynamika Kontinuum Pro vyšetřování
VíceSouřadnicové měření je měření prostorových souřadnic prováděné pomocí CMM Souřadnicový měřicí stroj CMM je měřicí systém k měření prostorových souřadn
Seminář z oboru GPS (Geometrické Specifikace Produktů) Současný stav v oblasti návaznosti souřadnicových měřicích strojů v systémech kvality Doc. Tykal Osnova: Úvod Zkoušení CMM: - typy zkoušek - podmínky
VíceSíla, vzájemné silové působení těles
Síla, vzájemné silové působení těles Síla, vzájemné silové působení těles Číslo DUM v digitálním archivu školy VY_32_INOVACE_07_02_01 Vytvořeno Leden 2014 Síla, značka a jednotka síly, grafické znázornění
VíceMechanika tuhého tělesa
Mechanika tuhého tělesa Tuhé těleso je ideální těleso, jehož tvar ani objem se působením libovolně velkých sil nemění Síla působící na tuhé těleso má pouze pohybové účinky Pohyby tuhého tělesa Posuvný
Více6 DYNAMIKA SOUSTAVY HMOTNÝCH BODŮ
6 6 DYNAMIKA SOUSTAVY HMOTNÝCH BODŮ Pohyblivost mechanické soustavy charakterizujeme počtem stupňů volnosti. Je to číslo, které udává, kolika nezávislými parametry je určena poloha jednotlivých členů soustavy
VíceTEMATICKÝ PLÁN 6. ročník
TEMATICKÝ PLÁN 6. ročník Týdenní dotace: 1,5h/týden Vyučující: Mgr. Tomáš Mlejnek Ročník: 6. (6. A, 6. B) Školní rok 2018/2019 FYZIKA pro 6. ročník ZŠ PROMETHEUS, doc. RNDr. Růžena Kolářová, CSc., PaeDr.
VíceMECHANIKA KAPALIN A PLYNŮ. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Mechanika - 1. ročník
MECHANIKA KAPALIN A PLYNŮ Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Mechanika - 1. ročník Mechanika kapalin a plynů Hydrostatika - studuje podmínky rovnováhy kapalin. Aerostatika - studuje podmínky rovnováhy
VíceTématické okruhy teoretických zkoušek Part 66 1 Modul 3 Základy elektrotechniky
Tématické okruhy teoretických zkoušek Part 66 1 3.1 Teorie elektronu 1 1 1 Struktura a rozložení elektrických nábojů uvnitř: atomů, molekul, iontů, sloučenin; Molekulární struktura vodičů, polovodičů a
VíceMěření délek. Přímé a nepřímé měření délek
Měření délek Přímé a nepřímé měření délek Délkou rozumíme vzdálenost mezi dvěma body vyjádřenou v délkových jednotkách - vodorovné délky - šikmé délky Pro další účely se délky redukují do nulového horizontu
Více2.2.3 Základní rovnoběžné měrky
Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 2.2.3 Základní rovnoběžné měrky Základní měrky rovnoběžné jsou v principu základním etalonem požívaným pro
Více3/8.4 PRAKTICKÉ APLIKACE PŘI POUŽÍVÁNÍ NEJISTOT
PROKAZOVÁNÍ SHODY VÝROBKŮ část 3, díl 8, kapitola 4, str. 1 3/8.4 PRAKTICKÉ APLIKACE PŘI POUŽÍVÁNÍ NEJISTOT Vyjadřování standardní kombinované nejistoty výsledku zkoušky Výsledek zkoušky se vyjadřuje v
VíceTéma: Dynamiky - Základní vztahy kmitání
Počítačová podpora statických výpočtů Téma: Dynamiky - Základní vztahy kmitání 1) Vlastnosti materiálů při dynamickém namáháni ) Základní vztahy teorie kmitání s jedním stupněm volnosti Katedra konstrukcí
VíceChyby a neurčitosti měření
Radioelektronická měření (MREM) Chyby a neurčitosti měření 10. přednáška Jiří Dřínovský Ústav radioelektroniky FEKT VUT v Brně Základní pojmy Měření je souhrn činností s cílem určit hodnotu měřené veličiny
VíceChyby měřidel a metody měření vybraných fyzikálních veličin
Chyby měřidel a metody měření vybraných fyzikálních veličin Viz oskenovaný text ze skript Sprušil, Zieleniecová: Úvod do teorie fyzikálních měření http://physics.ujep.cz/~ehejnova/utm/materialy_studium/chyby_meridel.pdf
VícePřesnost a chyby měření
Přesnost a chyby měření Výsledek každého měření se poněkud liší od skutečné hodnoty. Rozdíl mezi naměřenou hodnotou M a skutečnou hodnotou S se nazývá chyba měření. V praxi se rozlišují dvě chyby, a to
VíceObecný Hookeův zákon a rovinná napjatost
Obecný Hookeův zákon a rovinná napjatost Základní rovnice popisující napěťově-deformační chování materiálu při jednoosém namáhání jsou Hookeův zákon a Poissonův zákon. σ = E ε odtud lze vyjádřit také poměrnou
VíceNávrh a posouzení plošného základu podle mezního stavu porušení ULS dle ČSN EN 1997-1
Návrh a posouzení plošného základu podle mezního stavu porušení ULS dle ČSN EN 1997-1 1. Návrhové hodnoty účinků zatížení Účinky zatížení v mezním stavu porušení ((STR) a (GEO) jsou dány návrhovou kombinací
VíceJméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: 25. 8. 2012 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_04_FY_A
Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: 25. 8. 2012 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_04_FY_A Ročník: I. Fyzika Vzdělávací oblast: Přírodovědné vzdělávání Vzdělávací obor: Fyzika Tematický okruh: Úvod
VíceTabulace učebního plánu. Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Fyzika. Ročník: I.ročník - kvinta
Tabulace učebního plánu Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Fyzika Ročník: I.ročník - kvinta Fyzikální veličiny a jejich měření Fyzikální veličiny a jejich měření Soustava fyzikálních veličin a jednotek
VíceŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM
Vyučovací předmět : Období ročník : Učební texty : Fyzika 3. období 7. ročník M.Macháček : Fyzika pro ZŠ a VG 6/1 (Prometheus) M.Macháček : Fyzika pro ZŠ a VG 7/1 (Prometheus), M.Macháček : Fyzika pro
Více1 Tuhé těleso a jeho pohyb
1 Tuhé těleso a jeho pohyb Tuhé těleso (TT) působením vnějších sil se nemění jeho tvar ani objem nedochází k jeho deformaci neuvažuje se jeho částicová struktura, těleso považujeme za tzv. kontinuum spojité
VíceLaboratorní úloha č. 2 Vzájemná induktivní vazba dvou kruhových vzduchových cívek - Faradayův indukční zákon. Max Šauer
Laboratorní úloha č. Vzájemná induktivní vazba dvou kruhových vzduchových cívek - Faradayův indukční zákon Max Šauer 14. prosince 003 Obsah 1 Popis úlohy Úkol měření 3 Postup měření 4 Teoretický rozbor
VíceFYZIKA I. Gravitační pole. Prof. RNDr. Vilém Mádr, CSc. Prof. Ing. Libor Hlaváč, Ph.D. Doc. Ing. Irena Hlaváčová, Ph.D. Mgr. Art.
VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERITA OSTRAVA FAKULTA STROJNÍ FYIKA I Gravitační pole Prof. RNDr. Vilém Mádr, CSc. Prof. Ing. Libor Hlaváč, Ph.D. Doc. Ing. Irena Hlaváčová, Ph.D. Mgr. Art. Dagmar Mádrová
VícePožadavky na technické materiály
Základní pojmy Katedra materiálu, Strojní fakulta Technická univerzita v Liberci Základy materiálového inženýrství pro 1. r. Fakulty architektury Doc. Ing. Karel Daďourek, 2010 Rozdělení materiálů Požadavky
Více4. Statika základní pojmy a základy rovnováhy sil
4. Statika základní pojmy a základy rovnováhy sil Síla je veličina vektorová. Je určena působištěm, směrem, smyslem a velikostí. Působiště síly je bod, ve kterém se přenáší účinek síly na těleso. Směr
VíceZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332
Úvodní obrazovka Menu (vlevo nahoře) Návrat na hlavní stránku Obsah Výsledky Poznámky Záložky edunet Konec Fyzika 1 (pro 12-16 let) LangMaster Obsah (střední část) výběr tématu - dvojklikem v seznamu témat
Více