Úskalí sociální práce v azylových domech pro ženy a matky s dětmi

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Úskalí sociální práce v azylových domech pro ženy a matky s dětmi"

Transkript

1 UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Katedra antropologie a zdravovědy Michaela Králová V. ročník prezenční studium Obor: Učitelství sociálních a zdravotních předmětů pro střední odborné školy Úskalí sociální práce v azylových domech pro ženy a matky s dětmi Diplomová práce Vedoucí práce: PhDr. Ivana Knausová, Ph.D. Olomouc

2 Prohlašuji, ţe jsem svou diplomovou práci vypracovala samostatně a pouţila jsem jen uvedenou literaturu. V Olomouci dne Michaela Králová 2

3 Děkuji PhDr. Ivaně Knausové, Ph.D., za odborné vedení diplomové práce, poskytování rad a materiálových podkladů. Dále bych chtěla poděkovat Mgr. Ivance Maderové za umoţnění odborné sociální praxe v Azylovém domě pro ţeny a poskytnutí potřebných materiálů k vypracování praktické části diplomové práce. 3

4 Obsah I Teoretická část Vymezení základních pojmů Faktory (příčiny) vyvolávající bezdomovectví Legislativa Bezdomovectví u ţen Muţi a ţeny odlišnosti bezdomovectví Postoje veřejnosti k bezdomovectví Etika a etické zásady v práci s bezdomovci Historie přístupu k chudým a bezdomovcům II Praktická část Příběh první slečna Karolína Kazuistika Individuální plán Rozhovor Závěr Příběh druhý paní Jana Kazuistika Individuální plán Rozhovor Závěr Příběh třetí paní Zuzana Kazuistika Individuální plán Rozhovor Závěr Příběh čtvrtý paní Petra Kazuistika Individuální plán Rozhovor Závěr Diskuse III Závěr IV Souhrn IV Summary Pouţitá literatura Přílohy

5 Úvod Ve své diplomové práci jsem se zaměřila na problematiku ţenského bezdomovectví. Myslím si, ţe v dnešní době je toto téma velice aktuální, nejen problém ţenského bezdomovectví, ale problematika bezdomovectví obecně. I kdyţ je podle mého názoru ţivotní úroveň v našem státě poměrně vysoká, lidí bez střechy nad hlavou paradoxně přibývá. Absolvovala jsem sociální praxi v azylovém domě pro ţeny Střediska Samaritán pro lidi bez domova a v Domově pro ţeny a matky s dětmi v Olomouci. Tyto praxe pro mě byly inspirací pro mou diplomovou práci. Problematika zvláště ţenského bezdomovectví mě zaujala natolik, ţe jsem se jí rozhodla věnovat hlouběji, neţ jen tím, ţe absolvuji v azylových domech pro ţeny své odborné sociální praxe. V teoretické části diplomové práci jsem vymezila základní pojmy, které se tohoto tématu týkají. Dále jsem uvedla které faktory a příčiny jsou nejčastějším důvodem, ţe člověk ztratí střechu nad hlavou. V další kapitole jsem zpracovala téma zdravotní péče a bezdomovectví, kde jsem věnovala i několik slov o ordinaci pro lidi bez domova, která je zřízená ve Středisku Samaritán pro lidi bez domova v Olomouci. Další část mé diplomové práce pokračuje zpracováním velice aktuálního tématu a také stěţejního problému bezdomovectví a to je chudoba. Zmínila jsem se i o zákonech, kterými se řídí Azylové domy pro ţeny a Domovy pro matky s dětmi. Ve zpracování samotného tématu ţenského bezdomovectví jsem rozebrala odlišnosti mezi muţi a ţenami bez domova, postoje a názory veřejnosti na ţenské bezdomovectví, prevence bezdomovectví a nechtěla jsem vynechat ani téma etika a etické zásady v sociální práci s lidmi bez domova. Poslední kapitolu teoretické části jsem věnovala přístupu společnosti k lidem bez domova v historii. V praktické části diplomové práce jsem zpracovala kazuistiky čtyř ţen, se kterými jsem vedla i rozhovory. Chtěla jsem znát jejich ţivotní příběhy a důvody, proč se dostaly na ulici a následně pak do Azylového domu pro ţeny. V závěru praktické části jsem zmínila i úskalí sociální práce v Azylovém domě pro ţeny. 5

6 I Teoretická část 1.1 Vymezení základních pojmů Bezdomovectví Co znamená, pokud označíme nějakou osobu bezdomovcem? Většinu populace napadne, ţe je to člověk bez přístřeší, sociálně nepřizpůsobivý občan, ve většině případů člověk bez práce, který je svým zevnějškem aţ odpudivý. Zdá se, ţe tento pojem lze lehce definovat bezdomovec je člověk bez domova. Ale je to skutečnost? Nejsou bezdomovci také např. lidé ţijící v azylových domech, nebo v jiných ústavních zařízení, které nepovaţují za svůj domov? Bydlení je řazeno mezi nejdůleţitější lidské potřeby, protoţe vytváří základní podmínky pro celoţivotní realizaci kaţdého občana (Knausová, 2006). Bydlení lze definovat jako soubor činností, které souvisejí s uţíváním obydlí, způsob, jakým lidé uţívají obydlí. Bydlení a výdaje na jeho pořízení a provoz významně ovlivňují ţivotní úroveň domácnosti a naopak (Knausová, 2006). Je důleţité, abychom si uvědomili, ţe bezdomovectví není jen být bez přístřeší. Tato problematika je součástí procesu marginalizace, která je zaloţená na špatné přizpůsobivosti sociálně vyloučených osob, zařadit se zpět do společnosti. Otázkou však zůstává, jestli současná společnost je ochotna přijmout zpět mezi sebe jiţ sociálně vyloučené osoby? Haasová uvádí ve své knize Jak ţijí v Olomouci ţeny bez domova, ţe bezdomovectví je způsob ţivota, který se vyznačuje absencí stálého a jistého bydliště, je to typ havarované ţivotní dráhy a současně je to absence sociálního statusu. Bezdomovectví je vedle dlouhodobé nezaměstnanosti a společenského postavení Cikánů nejvýraznějším fenoménem vyloučení nebo ohroţení (dalšími ohroţenými skupinami jsou zdravotně postiţení, staří lidé, neúplné rodiny a určité skupiny mládeţe). Bezdomovci jsou nejvíce viditelní v centru velkých měst (Hradecký, Hradecká, 1996). Kotýnková (2003) uvádí, ţe bezdomovec je ten, kdo postrádá trvalý a pravidelný nocleh, anebo ten, kdo jím disponuje, ale jde buď o dočasné ubytování ve veřejném nebo soukromém zařízení (azylové domy, noclehárny, apod.), nebo o veřejná či soukromá místa, 6

7 která nejsou určená k ubytování (opuštěné stavby, nádraţí, apod.). Tato definice je sice velmi široká, ale v určitých drobných obměnách pouţívána. Evropská federace národních sdružení pracující s bezdomovci FEANTSA popisuje bezdomovectví jako kontinuum důrazů, jako výčet jednotlivých faktorů, jako součást sociálního procesu, jako věc individuálního výběru, ale také jako důsledek sociálních a ekonomických sil. Věří, ţe bezdomovectví je nejlépe definováno jako kontinuum podmínek a potřeb. Na jedné straně jsou lidé bez střechy nad hlavou, snad spící na ulicích nebo jiných veřejných místech anebo ve squatech. Na druhé straně jsou lidé, jejichţ ubytování je nejisté, snad kvůli neplacení nájemného, nebo budova, ve které bydlí, je určena k demolici. Mezi těmito dvěma krajnostmi jsou lidé v rozličných ţivotních situacích, ti, kteří mají nouzové ubytování na kratší dobu, lidé, kteří mají sice samostatné bydlení, ale nedostává se jim základního zdravotního a jiného ţivotního standardu (Hradecký, Hradecká, 1996). Dále Haasová uvádí, ţe tak jako u termínu bezdomovec existuje jazyková různorodost, je stejná situace i v případě jazykově správných termínů bezdomovectví a bezdomovství. Vývoj pojmu bezdomovec Termín bezdomovec v historii prošel významovým posunem. Původně se jak v jazyce českém, tak v ekvivalentním pojmu německém (Heimatlose) a podobně francouzském (sans-patrie) či anglickém (stateless) jednalo o označení osob bez státního občanství nebo domovského práva. V tomto významu rovněţ pojmu bezdomovec rozumí i český právní řád (Matoušek, Koláčková, Kodymová, 2005). Podle Matouška (2005) také totalitní reţim na dlouhou dobu omezil volný pohyb osob - kaţdý musel někam patřit a někde pracovat, byť to bylo zcela formální. Tento fakt velmi poznamenal percepci sociální marginality v české společnosti, která se teprve po roce 1990 začala proměňovat jevy dříve skryté se stávaly zjevnými, s otevřením hranic se u nás objevili migranti legální i ilegální, s uvolněním represí se objevili první lidé veřejně marginální tuláci a bezdomovci. A právě v této době, v reakci na okamţitou potřebu, se objevují první sluţby pro lidi bez domova. 7

8 Klasifikace bezdomovectví Haasová zjednodušeně rozděluje bezdomovectví do těchto tří skupin: 1. Zjevné bezdomovectví je nejviditelnější, jedná se o osoby ţijící na nádraţích, na ulicích a na jiných veřejných prostranství. Tyto osoby vyhledávají pomoc v azylových domech pro ně určených, v noclehárnách či denních centrech pro lidi bez domova. Právě tato skupina je ve společnosti nejvíce vnímána, laická veřejnost si na základě setkání s nimi buduje mylnou představu o této problematice a celý tento závaţný jev zjednodušuje. 2. Skryté bezdomovectví je poměrně špatně sledovatelné, protoţe tyto osoby se na sociální sluţby neobracejí. Počet těchto osob lze jen těţko odhadnout, protoţe se snaţí své problémy skrývat, tito lidé také vyuţívají jako přístřeší např. sklepy nebo squaty. Řadíme sem část populace bez trvalého bydliště, která často putuje z místa na místo a rychle mění své působiště. 3. Potencionální bezdomovci úřady o jejich existenci moc nevědí, protoţe se většinou v závislosti na institucích brání. Jsou to osoby, které mají střechu nad hlavou, ale jejich přebývání je nejisté. Často se jedná o přelidněné, zchátralé a zdravotně závadné byty, holobyty, podnájmy apod. Do této skupiny bychom mohli zařadit i osoby propuštěné z výkonu trestu, léčeben, stejně tak i mladé lidi vycházející z ústavu sociální péče. Jejich největším problémem je pravděpodobně nedostupnost vlastního bydlení. Bezdomovec Po roce 1989 se začaly pouţívat nové výrazy a pojmy. Mezi nimi i slovo bezdomovec, které se stalo označením pro osobu bez přístřeší. V zahraničí uţívaná označení jsou identická, např. homeles, obdachlos ( Haasová, 2005). Marginalizace Marginalizace je vytěsňování společensky nepřizpůsobivých občanů na okraj společnosti. Dojde k postupnému sociálnímu vyloučení těchto osob. 8

9 Proces marginalizace není vyvolán jen bydlením, nebo finančním nedostatkem, ale i neschopností participovat na kvalitě ţivota a přizpůsobit se ostatní společnosti (Hradecký, Hradecká, 1996). Squat Doslovný překlad squatu znamená neoprávněné obývání budovy. Squaty jsou většinou neobydlené budovy či domy, které vyuţívají lidé bez domova jako své útočiště, kde přespávají a pobývají i přes den. Streetwork Streetwork reprezentuje metodu terénní sociální práce, která namísto pasivních stacionárních modelů řešení sociálních konfliktů nabízí aktivní vyhledávající formu sociální intervence a krizové pomoci. Sociální pracovník, vyuţívající ve své činnosti formu streetworku, tzv. streetworker, se orientuje na podporu zájmů skupin či jednotlivců při akceptaci jejich vidění světa, jejich názorů a způsobu ţivota. Streetworker se zabývá řešením problémů těchto skupin, ne problémů, které svým jednáním způsobují společnosti (Bednářová, Pelech, 1999). Streetwork v překladu znamená práci na ulici, kdy ulicí není míněna pozemní komunikace v pravém slova smyslu, nýbrţ jakékoli otevřené neinstitucionalizované prostředí, které je zastřešené ale i nezastřešené. Azylové domy Azylové domy jsou zařízení poskytující podporu a pomoc lidem, kteří se ocitli bez střechy nad hlavou a v obtíţné sociální situaci. Pomoc opět se postavit na vlastní nohy. Zároveň přispívají k prevenci kriminality a pomáhají mírnit dopady bezdomovectví na společnost. Poskytované služby: přenocování či bydlení, strava a potravinová pomoc, poradenství i sociální asistence, motivační a vzdělávací programy, aktivity zaměřené na pomoc obětem domácího násilí, aktivity zaměřené na pomoc lidem propuštěných z výkonu trestu (interní materiál SLD Středisko Samaritán pro lidi bez domova, který jsem získala na odborné praxi v Azylovém domě pro ţeny v Olomouci). 9

10 V Olomouci je Azylový dům pro muţe a Azylový dům pro ţeny na Wurmově ulici (součást Střediska Samaritán pro lidi bez domova) jejich zřizovatelem je charita, Azylový dům pro muţe Statutárního města Olomouc (Řepčínská ulice), jehoţ zřizovatelem je Magistrát města Olomouce a Domov pro ţeny a matky s dětmi, který zřizuje také Magistrát města Olomouce, Fond ohroţených dětí Olomouc (je zde také azylový dům pro matky s dětmi, Sokolská ulice). Domov pro ţeny a matky s dětmi je účelovým zařízením sociální péče Statutárního města Olomouce provozovaným sociálně zdravotním odborem. Domov je určen pro krátkodobé ubytování ţenám, matkám s nezletilými dětmi a těhotným ţenám starším 18-ti let, pokud se ocitnou v mimořádně obtíţné ţivotní situaci. V Azylovém domě pro ţeny (Středisko Samaritán pro lidi bez domova, Charita Olomouc) je kapacita 10 lůţek, Azylový dům pro muţe (Středisko samaritán pro lidi bez domova, charita) má kapacitu 60 lůţek. Oba tyto azylové domy nabízí moţnost střednědobého pobytu v délce přibliţně půl roku, nejdéle však rok. Denní centra Posláním denních center pro lidi bez domova je vytvoření základních podmínek k přeţití, navázání vztahu a podpora v řešení jejich obtíţné ţivotní situace směrem k návratu do společnosti. Denní centra nabízí lidem v nouzi: stravu, hygienické zázemí, ošacení, poradenství a popřípadě i doprovázení na úřady, pomoc při vyřizování dokladů apod. Cílem denních center je uspokojit základní ţivotní potřeby lidí ţijících na ulici, zlepšit kvalitu jejich ţivota, poskytovat pomoc v situacích ohroţující zdraví a ţivot v důsledku bezdomovectví. Poskytované služby: strava a potravinová pomoc, moţnost hygieny, praní oděvů a výměna šatstva, poradenství, sociální asistence (pomoc při vyřizování dokladů, hledání zaměstnání a ubytování, ), motivační a vzdělávací programy (interní materiál SLD Středisko Samaritán pro lidi bez domova, který jsem získala na odborné praxi v Azylovém domě pro ţeny v Olomouci). 10

11 Noclehárny (nocležny) Noclehárny slouţí k akutnímu přespání a k zajištění základní hygieny. Účelem sluţby je akutně pomoci lidem, kteří se ocitli na ulici. V Olomouci je nocleţna pro muţe ve středisku Samaritán pro lidi bez domova na Wurmově ulici. Je zde kapacita 14 lůţek a nabízí zde krizové přespání na tři noci zdarma, noví zájemci o přespání se mohou hlásit v nocleţně kaţdý den do 21,00 hodin. (interní materiál SLD středisko samaritán pro lidi bez domova, který jsem získala na odborné praxi v Azylovém domě pro ţeny v Olomouci). Tabulka 1.: Statistika služeb střediska Samaritán pro lidi bez domova Olomouc z roku 2008 (výroční zpráva 2008) Středisko, zřízení Kapacita zařízení za Počet uživatelů za Kapacita zařízení za Počet výkonů u klientů Kontakty za rok den rok rok Azylový dům pro muže Azylový dům pro ženy Noclehárna Terénní program Ordinace lékaře Denní centrum Z této výroční zprávy vyplývá, ţe Azylový dům pro muţe má za rok 2008 kapacitu uţivatelů, Azylový dům pro ţeny 3660 uţivatelek a noclehárna 4886 uţivatelů. Terénní program je měl za rok uţivatelů, ordinace lékaře ošetřila za rok uţivatelů a denní centrum navštívilo za tento rok 450 uţivatelů. 11

12 Tabulka 2.: Délka pobytu ubytovaných uţivatelek v Domově pro ţeny a matky s dětmi Olomouc, do (Interní materiál Domova pro ţeny a matky s dětmi). Průměrná délka pobytu 43 dnů Nejkratší pobyt 1 den Nejdelší pobyt 68 dnů Tabulka 3.: Počty ubytovaných osob Domově pro ţeny a matky s dětmi Olomouc, do (Interní materiál Domova pro ţeny a matky s dětmi). Ţeny 4 matky 29 děti 46 Z obou tabulek vyplývá, ţe v roce 2008 vyuţilo Domov celkem 29 matek a 46 dětí, 4 ţeny bez dětí vyuţily tuto sociální sluţbu. Průměrná délka uţivatelek tohoto zařízení byla 43 dnů, nejdelší pobyt uţivatelky pak 63 dnů. Sociální byty Jsou příleţitostí pro muţe a ţeny bez domova. Tato příleţitost k novému startu do ţivota je určena pro vybrané klienty z azylových domů. V Olomouci je pět takových bytů, disponující deseti lůţky, byty jsou velikosti 1+1 (interní materiál SLD středisko samaritán pro lidi bez domova, který jsem získala na odborné praxi v Azylovém domě pro ţeny v Olomouci). Sociální bydlení Knausová uvádí ve svých skriptech Vybrané kapitoly ze sociální politiky (Olomouc, 2006), ţe se jedná o nájemní bydlení, kterým se snaţí veřejné instituce státu nebo obcí zajistit všeobecnou rovnováhu na trhu s nájemním bydlením a umoţnit těm sociálně potřebným skupinám obyvatel, které si ze sociálních či jiných důvodů nemohou zajistit bydlení na bytovém trhu, vyhovující bydlení pro jejich domácnosti. Základními aspekty sociálního bydlení je dosaţení celkové dostupnosti bydlení a finanční dostupnost bydlení. Tato forma bydlení umoţňuje finančně méně nákladné 12

13 bydlení, neţ je v bytech v soukromém trţním sektoru, ve vlastním bytě nebo rodinném domě. Definice bezdomovce v občanském právním řádu Podle Českého právního řádu jde o osobu bez státního občanství. V obvyklém uţití jde o osobu, která nemá vlastní domov, či si jej nenajímá, nebo neţije v takovém obydlí u osoby důvěrně blízké, či tento domov nemůţe, nebo z váţných důvodů nechce uţívat anebo takový domov uţívá protiprávně. Domov v této definici chápeme obecně jako místo, kam jeho uţivatel můţe de-iure jinému člověku zakázat, nebo umoţnit přístup. Podle zákona jde o osoby ohroţené sociálním vyloučením a státem zajišťovanou péči jako o osoby bez přístřeší vymezuje zákon o pomoci v hmotné nouzi (resp. 2, odst. 6 zákona 111/2006 Sb.) a zákon o sociálních sluţbách (resp. 92, pís. b) zákona 108/2006 Sb. (zdroj Krizová intervence Kaţdý člověk se v průběhu ţivota setkává s překáţkami, které se učí zvládat. Vytvoří si určitý inventář strategií, které mu pomáhají tyto situace dobře zvládnout. Pokud se člověk setká s překáţkou, kterou subjektivně vnímá jako existencionální ohroţení a není ji schopen zvládat vlastními silami, hovoříme o krizi. Krizi můţe vyvolat velmi intenzivní záţitek nebo dlouhodobě stresující situace. Krizovou intervencí nazýváme odbornou práci s člověkem, který je v akutní krizi. Zaměřuje se na zastavení kontraproduktivního jednání člověka v krizi, zpřehlednění jeho proţívání, strukturování situace, podporu jeho schopnosti a rozvoj kompetencí řešit situaci vlastními silami. Okamţitý, aktivní zásah odborného pracovníka můţe být realizován po telefonu (telefonická krizová intervence), a nebo tváří v tvář (face to face). Krizová pomoc Krizová pomoc je ambulantní nebo pobytová sluţba na přechodnou dobu (maximálně deset dnů) poskytovaná osobám, které se nacházejí v situaci ohroţení zdraví nebo ţivota, kdy přechodně nemohou řešit svoji nepříznivou situaci vlastními silami. 13

14 Služba obsahuje: a) Poskytnutí ubytování. b) Poskytnutí stravy (nebo pomoc při zajištění stravy). c) Terapeutické činnosti. d) Pomoc při prosazování správ a zájmů. 14

15 1.2 Faktory (příčiny) vyvolávající bezdomovectví Sociální sluţby určené pro lidi bez domova neřeší primární příčiny bezdomovectví, ale jeho následky. Haasová ve své knize Jak ţijí v Olomouci ţeny bez domova (Olomouc, 2005) rozděluje tyto faktory na objektivní a subjektivní. Faktory objektivní Faktory objektivní jsou ovlivnitelné především sociální politikou státu a jeho zákonodárstvím. Tyto faktory působí např. na dodrţování lidských práv, respektování zásady rovných příleţití pro všechny občany, právo na vzdělání, boj s nezaměstnaností, zabezpečení v nemoci a ve stáří, rovnost ţen a muţů, kriminalitu, problémy menšin a řadu dalších okolností. Faktory subjektivní Faktory subjektivní jsou ovlivněny jednotlivci, jejich rodinami, skupinami, jejich charakterem, věkem a dalšími okolnostmi. Dají se uspořádat do jednotlivých kategorií: Materiální (ztráta bydlení, zaměstnání, nedostatečné příjmy, ). Vztahové (rodinné nebo manţelské problémy, domácí násilí, ). Osobní (duševní nebo tělesná choroba, alkoholismus či jiné závislosti). Institucionální (propuštění z ústavu, vězení aj.). Jednotlivé subjektivní faktory, které vyvolávají bezdomovectví, teď jednotlivě popíši. Jako zdroj pouţiji odbornou literaturu, ale také vlastní zkušenosti z praxe v Azylovém domě pro ţeny a z praxe v Azylovém domě pro ţeny a matky s dětmi. 15

16 Ztráta bydlení materiální faktor Co je to bydlení a obydlí jsem definovala v předchozí části textu. Kvalitu domova nemohou nahradit jiná náhradní řešení, jako jsou např. sociální ústavy, azylové domy, noclehárny nebo v nejhorším případě ulice. Přitom ztratit domov můţe být neuvěřitelně rychlé a často souvisí s jinými ţivotními událostmi, jako je například ztráta zaměstnání, rozvod partnerů, domácí násilí a s tím spojený útěk týrané osoby před agresivním partnerem, zadluţení se, nesplácení dluhů a následná exekuce a vystěhování. Ztráta zaměstnání materiální faktor Nezaměstnanost zasahuje do všech oblastí ţivota. Není jen problémem společenským, ale také psychologickým. Nezasahuje jen do ţivota nezaměstnaného, ale i do ţivota jeho nejbliţších. Podle Haasové se s nezaměstnaností zvyšuje počet chudých, stoupá kriminalita a objevuje se celá řada patologických jevů (alkoholismus). Nezaměstnanost postihuje v první řadě skupiny obyvatelstva, které jsou na trhu práce marginalizované. Jejich šance jsou značně zredukované a jsou zatlačeny do nevýhodných pozic nejčastěji na sekundárním trhu práce, jsou vystaveny vyššímu riziku nezaměstnanosti. Mezi marginalizované řadí Haasová lidi bez domova, kteří patří většinou mezi málo kvalifikované osoby a navíc nesplňují zákonné podmínky pro registraci na úřadu práce. Často nejsou schopni si uspořádat své osobní záleţitosti a chybí jim i nejrůznější doklady (nejčastěji občanský průkaz). Nezaměstnanost se vyznačuje ztrátou výdělku, vyplývající z nemoţnosti získat vhodné zaměstnání osobou, která je schopna pracovat a je pro výkon práce k dispozici. Sociální událost nezaměstnanost je definována nedobrovolným charakterem, pracovní schopností, připraveností pro výkon zaměstnání a aktivním hledáním zaměstnání (Knausová, Vybrané kapitoly ze sociální politiky, 2006). Mezi nejzávaţnější jevy bych zařadila dlouhodobou nezaměstnanost a tím způsobenou ztrátu kvalifikace, ztrátu pracovních návyků a zvyklost ţít ze sociálních dávek, kdy se člověk stává nezaměstnavatelným a dále pak nízké vzdělání. 16

17 Poznatky z odborné sociální praxe Při své praxi v Azylovém domě pro ţeny jsem se setkala s uţivatelkami, které byly negramotné. Mnoho uţivatelek tohoto zařízení má pouze základní vzdělání, na střední školu vůbec nenastoupily, v častějších případech ji nedokončily. Je také pravdou, ţe některé uţivatelky azylového domu jsou v částečném nebo plném invalidním důchodu. Část uţivatelek (za mé praxe 2 aţ 3 uţivatelky) pobírá starobní důchod. V azylovém domě pro ţeny se snaţí v první řadě nové uţivatelce pomoct zajistit potřebné doklady, pokud je nemá a motivovat ji k tomu, aby si začala hledat zaměstnání. Uţivatelky mají moţnost prodávat časopis Nový prostor, kdy z kaţdého prodaného výtisku mají 20 Kč (jeden výtisk Nového prostoru stojí 40 Kč). Z mého pohledu se lépe motivovaly k hledání zaměstnání ty uţivatelky, které mají děti. Z důvodu ztráty bydlení, a nebo ţivotu v nevyhovujících podmínkách, jim byly děti odebrány z péče a umístěny do ústavních zařízení nebo byly svěřeny do péče pěstounů. Většina uţivatelek chtěla svou ţivotní situaci řešit a napravit hlavně kvůli dětem, chtěla je dostat zpět do své péče a k tomu potřebují nejen zaměstnání, ale i postavit se na vlastní nohy a zajistit si bydlení. Podle Haasové lidé bez domova přijímají spíše příleţitostnou práci, často nelegální a bez jakékoliv dohody. Dostávají se tak do závislosti na zaměstnavateli a mnohdy nejsou za odvedenou práci náleţitě odměněny. Většinou si neuvědomují ten fakt, ţe nelegální práce není sociálně a zdravotně pojištěna a to znamená, ţe nejsou zajištěni do budoucna v případě úrazu, nemoci či stáří. Osoby této skupiny obyvatelstva ztrácejí všechny výhody lidí v řádném pracovním poměru (podpora v nezaměstnanosti, moţnosti rekvalifikace, práci v chráněných dílnách, veřejně prospěšné práce a jiné). Zdravotní postižení osobní faktor Nemoc, jak fyzická tak i duševní se řadí mezi další faktory, které vedou k bezdomovectví. Při své praxi v Azylovém domě pro ţeny, jsem se setkala s uţivatelkou, která trpěla maniodepresivní poruchou. Kdyţ ještě ţil její manţel, tak pravidelně brala léky a její stav byl stabilizovaný. Po smrti manţela se její stav rapidně zhoršil, ţena nebrala pravidelně své léky, vzala si půjčky (na popud její dcery, která matčina stavu zneuţívala) jak od různých firem tak od známých a postupně se tak zadluţila, ţe jí byl exekučně 17

18 vystěhován byt a ţena se ocitla na ulici bez prostředků. Střídavě ţila u známé v zahradním domku a v psychiatrické léčebně, kdyţ uţ byla její situace neúnosná, zaţádala o ubytování v Azylovém domě pro ţeny, kde je doposud a její stav je opět stabilizovaný. Zdravotní stav lidí na ulici je ovlivněn nevhodnou stravou, velmi špatnou hygienou, nadměrnou konzumací alkoholu či jiných návykových látek. Takový jedinci pak podléhají různým koţním onemocněním, tuberkulóze, infekcím, cirhóze jater, hepatitidě, diabetu, onemocnění srdce, (Haasová, 2005). Alkoholismus, užívání drog a kriminalita osobní faktory Uţívání návykových látek má obrovský podíl na bezdomovectví. Také je nutné zmínit i patologické hráčství a s ním spojená zadluţenost. Mé poznatky z odborné sociální praxe Jako příklad bych uvedla krátký příběh jedné z uţivatelek Azylového domu pro ţeny, se kterou jsem později pracovala více, vzhledem k tomu, ţe jsem zpracovala její kazuistiku ve své diplomové práci: Tato ţena bydlela s manţelem a svými třemi v bytě 3+1, jak mi sdělila, ţilo se jim celkem pěkně. Ţena byla (a stále je) v částečném invalidním důchodu, manţel pracoval jako dělník u jedné firmy. Jednoho dne však manţel ztratil zaměstnání z důvodu sniţování stavu ve firmě. Zpočátku se dala situace nějak unést, protoţe muţ pobíral dávku v nezaměstnanosti, časem se situace ale zhoršovala. Muţ si našel asi po půl roce další zaměstnání a tam se podle slov uţivatelky naučil pít. Na alkoholu si postupně vypěstoval závislost, ţenu a někdy i děti fyzicky napadal a později, kvůli alkoholu, ztratil i zaměstnání. Uţivatelka zjistila, ţe muţ rodinu zadluţil, dluhy nebyli schopni splácet, nakonec byli nuceni z bytu odejít (pro neplacení nájemného). Přespávali u známých, různě. Později jim byly děti odebrány z péče do ústavního zařízení a manţelé zůstali na ulici. Téměř tři roky přespávali ve stanu. Uţivatelka uţ situaci a manţelovo šikanování (nutil ji pít alkohol s ním, i kdyţ věděl, ţe bere léky na epilepsii) odmítla snášet a zaţádala si o ubytování v azylovém domě a později i o rozvod. Jejich děti jsou nyní v pěstounské péči a ţijí s pěstounkou v SOS vesničce. Jejich matka je ale pravidelně navštěvuje, posílá jim drobné dárky, dopisuje si s nimi. 18

19 V tomto případě si v podstatě uţivatelka za svoji situaci tak úplně nemůţe, byla do ní jistým způsobem vmanévrována svým muţem. Mezi uţivatelkami Azylového domu pro ţeny jsou i narkomanky. Kdyţ jsem se při své praxi s nimi setkala, první co mě napadlo, byla otázka: Kde na drogy berou peníze? Přece jenom na alkohol se dají peníze vyţebrat, ale drogy jsou mnohonásobně draţší neţ např. krabicové víno. Při rozhovoru s jednou uţivatelkou, která bere tvrdé drogy, mi sdělila, ţe se peníze vţdycky nějak seţenou. Na mou otázku jak, mi zprvu nechtěla odpovědět, později mi řekla, ţe se setkává s lidmi, kteří drogy přímo vaří, a kdyţ jí nechtějí drogu poskytnout zdarma, tak si na ni vydělá vlastním tělem. Chtěla bych zdůraznit, ţe této dívce bylo nedávno pouhých 20 let. Haasová ve své publikaci Jak ţijí ţeny bez domova v Olomouci, uvádí, ţe velká část společnosti spojuje bezdomovce s kriminalitou. Jedná se o případy majetkové kriminality, o násilí či mravnostní delikty. Bezdomovcům jsou však často přisuzovány činy, které nejsou schopni spáchat. Najdou se mezi nimi samozřejmě i ti, kteří si ve věznici odseděli dlouhá léta za násilné trestné činy. Většinou ale mají za sebou spíše drobnou kriminalitu, jako jsou např. krádeţe v obchodech. Propuštění z ústavního zařízení, vězení faktor institucionální Značnou část lidí bez domova, tvoří také mladé osoby propuštěné z ústavních zařízení, výchovných ústavů pro mládeţ či dětských domovů. Tito mladí lidé jsou často nedostatečně připraveni na samostatný ţivot ve společnosti a končí na ulici. Další část lidí bez domova tvoří lidé propuštěni z výkonu trestu, kteří přišli o svůj domov a kontakt s rodinou právě kvůli svému uvěznění. U řady lidí je propuštění z vězení spojeno kromě svobody také s řadou nejistot, asi čtvrtina z nich potřebuje intenzivnější poradenství. Klíčovou nejistotou bývá problém v otázce bydlení. Především ti propuštění, kteří neví, kde budou bydlet, bývají klienty dalších sociálních sluţeb, jako jsou azylové domy. Propuštěním z vězení se z těchto lidí stávají bezdomovci. Snaţí se svoji situaci řešit sami, a aţ kdyţ neuspějí, přicházejí vyhledat pomoc sociální sluţby. Bohuţel se však objevují aţ v situaci, kdy se ocitli na 19

20 pomyslném společenském dně či se dopustili dalšího trestného činu. Je důleţité stavět svou práci v azylových zařízeních na individualizovaném přístupu k uţivateli, vidět jednotlivé rozdíly mezi uţivateli. Prinz ve svém příspěvku ve sborníku z konference Z vězení venku zdůrazňuje, ţe celý systém od spáchání trestného činu aţ po plné začlenění propuštěného člověka z vězení do společnosti musí být propojen a musí v něm hrát svou roli různé subjekty. Ať uţ jsou to státní orgány a úřady, neziskové organizace či církve. Materiál pro tuto část (faktor institucionální) jsem získala ze sborníku z konference Z vězení venku (Olomouc, 2007) Nefunkční rodina, rodinné problémy, domácí násilí vztahové faktory Do pojmu domácí násilí zahrnujeme všechny projevy fyzického, psychického a sexuálního násilí. Domácí násilí je velmi rozšířená forma agrese a prochází napříč všemi sociálními vrstvami bez ohledu na vzdělání, náboţenství, věk, sociální nebo etnický původ. Násilí v rodině můţe mít různé podoby od týrání a zanedbávání dětí, přes ubliţování seniorům a aţ po fyzické a psychické násilí mezi muţem a ţenou (Interní materiál Domova pro ţeny a matky s dětmi Olomouc). Podle definice Ministerstva práce a sociálních věcí je domácí násilí tělesné týrání, fyzické i slovní útoky, omezování osobní svobody, vydírání, sexuální zneuţívání, výhruţky apod. Toto chování vyvolává trvalý strach oběti ze svého trýznitele, coţ umoţňuje násilníkovi udrţovat nad obětí neomezené mocenské postavení a donutit ji, aby se podřídila jeho vůli. Kontrolu veškerého ţivota oběti uplatňuje násilník jako svůj samozřejmý nárok. Mé poznatky z odborné sociální praxe Jako příklad bych uvedla jednu uţivatelku z azylového domu pro ţeny, která byla velmi zadluţená, dluhy nebyla schopná splácet, i toto byl jeden z důvodů, proč se dostala na ulici. Tato klientka měla partnera, který pouţíval fyzické útoky, kterými ţeně vyhroţoval, pokud nebude plnit jeho příkazy. Muţ nutil ţenu, aby si brala různé půjčky, i kdyţ věděl, ţe nebude schopná dluhy splácet. Pokud ho ţena neposlechla, zbil ji. 20

OBLASTNÍ CHARITA ÚSTÍ NAD LABEM DŮM SAMARITÁN Štefánikova 1, 400 01 Ústí nad Labem Klíše

OBLASTNÍ CHARITA ÚSTÍ NAD LABEM DŮM SAMARITÁN Štefánikova 1, 400 01 Ústí nad Labem Klíše OBLASTNÍ CHARITA ÚSTÍ NAD LABEM DŮM SAMARITÁN Štefánikova 1, 400 01 Ústí nad Labem Klíše Dům Samaritán navazuje na celý komplex služeb zabývající se osobami v krizi, které poskytuje Oblastní charita Ústí

Více

OBLASTNÍ CHARITA ÚSTÍ NAD LABEM DŮM SAMARITÁN Štefánikova 1, 400 01 Ústí nad Labem Klíše

OBLASTNÍ CHARITA ÚSTÍ NAD LABEM DŮM SAMARITÁN Štefánikova 1, 400 01 Ústí nad Labem Klíše OBLASTNÍ CHARITA ÚSTÍ NAD LABEM DŮM SAMARITÁN Štefánikova 1, 400 01 Ústí nad Labem Klíše Dům Samaritán navazuje na celý komplex služeb zabývající se osobami v krizi, které poskytuje Oblastní charita Ústí

Více

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 9 Sociální služby Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském

Více

Priorita XII. - Zajištění služeb pro obyvatele/osoby v krizi

Priorita XII. - Zajištění služeb pro obyvatele/osoby v krizi Opatření XII. 1.: Podpora nízkoprahových terénních sociálních služeb pro osoby bez přístřeší Nízkoprahové terénní sociální služby pro osoby bez přístřeší poskytuje v Mladé Boleslavi středisko Naděje. Zde

Více

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb:

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb: 1. Základní informace o sociálních službách: V lednu roku 2007 vstoupil v platnost zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé

Více

Služby sociální péče a služby sociální prevence

Služby sociální péče a služby sociální prevence Služby sociální péče a služby sociální prevence Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů upravuje tyto formy sociálních služeb: Podle typu sociální situace rozlišujeme

Více

Senior a chudoba. Mgr. P. Zimmelová, Ph.D. Kulatý stůl - RPSS ČB České Budějovice 22.10.2012

Senior a chudoba. Mgr. P. Zimmelová, Ph.D. Kulatý stůl - RPSS ČB České Budějovice 22.10.2012 Senior a chudoba Mgr. P. Zimmelová, Ph.D. Kulatý stůl - RPSS ČB České Budějovice 22.10.2012 Definice chudoba znamená nemajetnost nedostatečný příjem, nedostatečné zdraví a vzdělání, nelidské podmínky práce

Více

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SOCIÁLNÍ PÉČE

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SOCIÁLNÍ PÉČE Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května 2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SOCIÁLNÍ PÉČE Studijní obor: Forma zkoušky: 75 41- M/004 Sociální péče, sociálně správní činnost ústní Školní

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška Předmět: SOCIÁLNÍ PÉČE (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Obor vzdělání: Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny Kód oboru: 75-41-M/005

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0185. Název projektu: Moderní škola 21. století. Zařazení materiálu: Ověření materiálu ve výuce:

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0185. Název projektu: Moderní škola 21. století. Zařazení materiálu: Ověření materiálu ve výuce: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA A STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ NERATOVICE Školní 664, 277 11 Neratovice, tel.: 315 682 314, IČO: 683 834 95, IZO: 110 450 639 Ředitelství školy: Spojovací 632, 277 11 Neratovice tel.:

Více

Údaje o poskytované sociální službě

Údaje o poskytované sociální službě Příloha č. 4a Výkaz poskytovaných služeb: Průběžná zpráva o průběhu poskytování sociální služby Projekt "Podpora a rozvoj služeb sociální prevence v Moravskoslezském kraji " CZ.1.04/3.1.00/05.00009 Údaje

Více

Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SOCIÁLNÍ PÉČE

Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SOCIÁLNÍ PÉČE Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SOCIÁLNÍ PÉČE Studijní obor: Forma studia: Forma zkoušky: 75-41-M/01 Sociální činnost - sociálně výchovná činnost

Více

TERÉNNÍ PROGRAMY Nabídka činností

TERÉNNÍ PROGRAMY Nabídka činností TERÉNNÍ PROGRAMY Nabídka činností 1 Výsledná kompetence Osoba v nepříznivé sociální situaci přijímá službu Základní stabilizace Základní sociální poradenství Možnosti řešit nepříznivou sociální situaci

Více

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Iva Dřímalová. Mapa sociálních sluţeb na Vsetínsku a role Centra Auxilium

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Iva Dřímalová. Mapa sociálních sluţeb na Vsetínsku a role Centra Auxilium UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Ústav pedagogiky a sociálních studií Iva Dřímalová III.ročník kombinované studium Mapa sociálních sluţeb na Vsetínsku a role Centra Auxilium Bakalářská

Více

Právní úprava. Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi.

Právní úprava. Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. Právní úprava Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. je definováno jako minimální hranice příjmů osob, která se považuje za nezbytnou k zajištění

Více

Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015

Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015 Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015 Výstupy v roce 37 odborné sociální poradenství Cíl C.7 Optimalizace sítě odborného sociálního poradenství Cíl D.1 Zajistit síť krizových poradenských

Více

NOCLEHÁRNA CHARITA VALAŠSKÉ MEZIŘIČÍ. Služby sociální prevence. Kde nás najdete

NOCLEHÁRNA CHARITA VALAŠSKÉ MEZIŘIČÍ. Služby sociální prevence. Kde nás najdete Kde nás najdete Budova noclehárny se nachází ve stejné budově jako denní centrum na ulici Zámecká v těsné blízkosti Mlékáren. Poblíž je Kaufland a vlakové nádraží. Vchází se k nám zelenou branou z vlnitého

Více

Zpracovatel: QQT, s.r.o., www.qqt.cz Nositel projektu: Karlovarský kraj. Publikace vznikla jako výstup z realizace veřejné zakázky v rámci projektu V

Zpracovatel: QQT, s.r.o., www.qqt.cz Nositel projektu: Karlovarský kraj. Publikace vznikla jako výstup z realizace veřejné zakázky v rámci projektu V T 1 Osoba v krizi aktivně kontaktuje zdroj pomoci, získává bezpečný a diskrétní prostor pro sdělení toho, o čem potřebuje hovořit, lépe se orientuje v aktuální situaci s podporou poskytovatele služby Základní

Více

Mladá Boleslav, Václavkova 950 linka.duvery-mb@centrum.cz

Mladá Boleslav, Václavkova 950 linka.duvery-mb@centrum.cz LINKA DŮVĚRY ML. BOLESLAV S S 326 741 481 Mladá Boleslav, Václavkova 950 linka.duvery-mb@centrum.cz Naším hlavním úkolem je poskytování pomoci klientům, kteří se dostali do krizových stavů v souvislosti

Více

Priorita II. - Podpora prostupného rozptýleného bydlení pro osoby v krizi

Priorita II. - Podpora prostupného rozptýleného bydlení pro osoby v krizi Opatření II. 1.: Podpora prostupného rozptýleného bydlení pro osoby v krizi V Mladé Boleslavi nyní chybí motivující systém nabídky prostupného bydlení. Systém prostupného bydlení lze rozdělit do tří stupňů:

Více

DĚTI CHTĚJÍ MÍT DOMOV POUZE KOMPLEXNÍ PRÁCE S RODINOU JE CESTOU Z OHROŽENÍ

DĚTI CHTĚJÍ MÍT DOMOV POUZE KOMPLEXNÍ PRÁCE S RODINOU JE CESTOU Z OHROŽENÍ DĚTI CHTĚJÍ MÍT DOMOV POUZE KOMPLEXNÍ PRÁCE S RODINOU JE CESTOU Z OHROŽENÍ Výchozí předpoklady naší práce Centrem našeho zájmu je dítě a jeho rodina Celostní postoj, neutralita, na proces a řešení problému

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška TÉMATA

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška TÉMATA PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška Předmět: SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ ZABEZPEČENÍ SOCIÁLNÍ PÉČE Obor vzdělání: Výchovná a humanitární činnost - Sociálně administrativní činnost Kód

Více

Systém ASPI - stav k 4.8.2010 do částky 81/2010 Sb. a 30/2010 Sb.m.s. Obsah a text 505/2006 Sb. - poslední stav textu

Systém ASPI - stav k 4.8.2010 do částky 81/2010 Sb. a 30/2010 Sb.m.s. Obsah a text 505/2006 Sb. - poslední stav textu Systém ASPI - stav k 4.8.2010 do částky 81/2010 Sb. a 30/2010 Sb.m.s. Obsah a text 505/2006 Sb. - poslední stav textu 505/2006 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 15. listopadu 2006, kterou se provádějí některá ustanovení

Více

PRÁVNÍ ÚPRAVA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ČR Mgr. Ivana Štěpánková

PRÁVNÍ ÚPRAVA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ČR Mgr. Ivana Štěpánková PRÁVNÍ ÚPRAVA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ČR Mgr. Ivana Štěpánková SPOLEČNÝ ZÁKLAD Zákon FS ČSSR č.100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení Zákon ČNR č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů ČR v sociálním zabezpečení

Více

ZKUŠENOSTI O LIDI BEZ DOMOVA. Jan Kadlec NADĚJE o.s., pobočka Praha

ZKUŠENOSTI O LIDI BEZ DOMOVA. Jan Kadlec NADĚJE o.s., pobočka Praha ZKUŠENOSTI SE ZDRAVOTNÍ PÉČÍ O LIDI BEZ DOMOVA Jan Kadlec NADĚJE o.s., pobočka Praha Důležité události vedoucí k rozvoji zdravotnické pomoci lidem bez domova v Praze 1994 Vznik první ordinace praktického

Více

Dodatek č. 1 k Střednědobému plánu rozvoje sociálních služeb města Frýdlant nad Ostravicí a obcí v jeho správním obvodu 2009 2013 ze dne 17. 12.

Dodatek č. 1 k Střednědobému plánu rozvoje sociálních služeb města Frýdlant nad Ostravicí a obcí v jeho správním obvodu 2009 2013 ze dne 17. 12. Zastupitelstvo města Frýdlant nad Ostravicí svým usnesením č. 6/4.1. ze dne 15. 9. 2011 podle ustanovení 84 odst. 2 písm. a) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů,

Více

Obsah. Definice oborů, pojetí normy, poruchy chování, přístupy k poruchám z pohledu psychoterapie, agresivní klienti, možnosti intervence

Obsah. Definice oborů, pojetí normy, poruchy chování, přístupy k poruchám z pohledu psychoterapie, agresivní klienti, možnosti intervence Terénní pracovník pro práci s osobami ohroženými sociálním vyloučením Rozsah: 30 hodin (20 hodin teoretické výuky, 80 hodin praxe) Akreditace: MPSV ČR (2008/399 PK) Cílová skupina: pracovníci v sociálních

Více

Zpráva o činnosti za období od 1.1.2010 do 31.12.2010

Zpráva o činnosti za období od 1.1.2010 do 31.12.2010 Zpráva o činnosti za období od 1.1.2010 do 31.12.2010 Zařízení: Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Registrovaná sociální sluţba: Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, id.5509869

Více

Zpracovatel: QQT, s.r.o., www.qqt.cz Nositel projektu: Karlovarský kraj. Publikace vznikla jako výstup z realizace veřejné zakázky v rámci projektu V

Zpracovatel: QQT, s.r.o., www.qqt.cz Nositel projektu: Karlovarský kraj. Publikace vznikla jako výstup z realizace veřejné zakázky v rámci projektu V S 1 Rodina v nepříznivé sociální situaci přijímá službu, která je podmíněná ochotou řešit nepříznivou sociální situaci Základní stabilizace Základní informace, možnost poradit se Materiální pomoc Možnost

Více

Zpracovatel: QQT, s.r.o., www.qqt.cz Nositel projektu: Karlovarský kraj. Publikace vznikla jako výstup z realizace veřejné zakázky v rámci projektu V

Zpracovatel: QQT, s.r.o., www.qqt.cz Nositel projektu: Karlovarský kraj. Publikace vznikla jako výstup z realizace veřejné zakázky v rámci projektu V N 1 Osoba v nepříznivé sociální situaci přijímá službu, služba má nízkoprahový charakter, proto zde není žádná podmínka přijetí (kromě zákonných důvodů a ohrožení sebe a okolí) Služba má ambici navázat

Více

MINIMÁLNÍ ÚROVEŇ POSKYTOVANÝCH SLUŽEB V OP RUMBURK platné od 1. 9. 2009. 1. 2. 3. 4. Info Rada Akt.pomoc Asistence

MINIMÁLNÍ ÚROVEŇ POSKYTOVANÝCH SLUŽEB V OP RUMBURK platné od 1. 9. 2009. 1. 2. 3. 4. Info Rada Akt.pomoc Asistence MINIMÁLNÍ ÚROVEŇ POSKYTOVANÝCH SLUŽEB V OP RUMBURK platné od 1. 9. 2009 1. 2. 3. 4. Info Rada Akt.pomoc Asistence 1. Sociální dávky - celkem 1.1. Dávky státní sociální podpory 1.1.1. Dávky poskytované

Více

Maturitní témata profilová část

Maturitní témata profilová část Témata: Sociální politika a její význam ve společnosti * pojem, cíl, úkoly * subjekty a objekty sociální politiky * oblasti sociální politiky ve vztazích k sociálním skupinám - principy SoP, sociální politika

Více

Pomoc v hmotné nouzi

Pomoc v hmotné nouzi Pomoc v hmotné nouzi KURZ JE REALIZOVÁN V RÁMCI PROJEKTU PŘIPRAVIT PRO ŽIVOT (CZ.1.07/1.3.46/01.0019) TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČR. Systém pomoci v

Více

systému péče o ohrožené děti

systému péče o ohrožené děti Seminář pro členy krajských koordinačních skupin k transformaci systému péče o ohrožené děti Transformace a sjednocení Síť služeb Transformace stávajících služeb systému péče o ohrožené děti Benešov 13.

Více

Zpracovatel: QQT, s.r.o., www.qqt.cz Nositel projektu: Karlovarský kraj. Publikace vznikla jako výstup z realizace veřejné zakázky v rámci projektu V

Zpracovatel: QQT, s.r.o., www.qqt.cz Nositel projektu: Karlovarský kraj. Publikace vznikla jako výstup z realizace veřejné zakázky v rámci projektu V I 1 Osoba v nepříznivé sociální situaci přijímá službu, která je podmíněná ochotou řešit nepříznivou sociální situaci stabilizace Ubytování Strava Ubytování chráněné prostředí pro řešení nepříznivé sociální

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov )

Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov ) Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov ) Psychiatrická klinika VFN a 1.LF UK, Praha MUDr. Martin Černý Seminář: Trendy v péči o duševně nemocné. Komunitní péče. Výbor

Více

REGIONÁLNÍ DISPARITY V DOSTUPNOSTI BYDLENÍ,

REGIONÁLNÍ DISPARITY V DOSTUPNOSTI BYDLENÍ, Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Fakulta Stavební REGIONÁLNÍ DISPARITY V DOSTUPNOSTI BYDLENÍ, JEJICH SOCIOEKONOMICKÉ DŮSLEDKY A NÁVRHY OPATŘENÍ NA SNÍŢENÍ REGIONÁLNÍCH DISPARIT Projekt

Více

Most k naději. Problematika zaměstnanosti klientů nízkoprahových adiktologických služeb Libereckého kraje. www.mostknadeji.eu

Most k naději. Problematika zaměstnanosti klientů nízkoprahových adiktologických služeb Libereckého kraje. www.mostknadeji.eu Most k naději Problematika zaměstnanosti klientů nízkoprahových adiktologických služeb Libereckého kraje www.mostknadeji.eu Dotazník Data k této prezentaci byla sbírána ze tří nízkoprahových adiktologických

Více

Definice zdraví podle WHO

Definice zdraví podle WHO Zdravotní politika ZDRAVOTNÍ POLITIKA Zdraví a nemoc jsou předmětem sociální politiky. Zdraví je však pojímáno buď úzce (biologický stav člověka) nebo široce (biologicky přijatelné podmínky a prostředí).

Více

Výroční zpráva Linky důvěry Liberec 2014

Výroční zpráva Linky důvěry Liberec 2014 Centrum intervenčních a psychosociálních služeb Libereckého kraje, p.o. Tanvaldská 269, 463 11, Liberec 30 Výroční zpráva Linky důvěry Liberec 2014 Poslání Linky důvěry Liberec Posláním Linky důvěry Liberec

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška Předmět: SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ ZABEZPEČENÍ (SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ ZABEZPEČENÍ, SOCIÁLNÍ PÉČE) Obor vzdělání: Výchovná a humanitární činnost -

Více

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Příloha č. 1 TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Dle bodů 1-3 je možné samostatně zvolit téma. Tento výběr podléhá schválení pracovní skupinou Domácí práce. 1. Samostatně vybrané téma na základě studia

Více

Člověk a společnost. 17. Chudoba. Chudoba. Vytvořila: PhDr. Andrea Kousalová. www.ssgbrno.cz. DUM číslo: 17. Chudoba. Strana: 1

Člověk a společnost. 17. Chudoba. Chudoba. Vytvořila: PhDr. Andrea Kousalová. www.ssgbrno.cz. DUM číslo: 17. Chudoba. Strana: 1 Člověk a společnost 17. www.ssgbrno.cz Vytvořila: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM 17

Více

VYŠKOV. Nezavíráme oči před domácím násilím. Pomoc osobám ohroženým domácím násilím v regionu Jihomoravského kraje

VYŠKOV. Nezavíráme oči před domácím násilím. Pomoc osobám ohroženým domácím násilím v regionu Jihomoravského kraje VYŠKOV Nezavíráme oči před domácím násilím Pomoc osobám ohroženým domácím násilím v regionu Jihomoravského kraje Domácí násilí je nejrozšířenější, nejméně kontrolovanou, nejvíce podceňovanou formou násilí.

Více

domácností akutně ohrožených finanční nedostupností bydlení

domácností akutně ohrožených finanční nedostupností bydlení Nástroje ke zvýšení finanční dostupnosti bydlení u domácností akutně ohrožených finanční nedostupností bydlení Martina Mikeszová Oddělení socioekonomie bydlení DC008 Hlavní cíl: snížit počet typů domácností

Více

Navýšení kapacity pobytových služeb pro osoby s chronickým duševním onemocněním a osoby ohrožené závislostí na návykových látkách

Navýšení kapacity pobytových služeb pro osoby s chronickým duševním onemocněním a osoby ohrožené závislostí na návykových látkách PRIORITY PRO CÍLOVOU SKUPINU OSOBY OHROŽENÉ SOCIÁLNÍM VYLOUČENÍM, OSOBY V KRIZI, ETNICKÉ MENŠINY Priorita 1 Podpora ambulantních a terénních služeb pro osoby bez přístřeší Opatření 1.1. Zřízení centra

Více

SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM sociální služba dle zákona 108/2006 Sb.,o sociálních službách - veřejně garantovaná

SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM sociální služba dle zákona 108/2006 Sb.,o sociálních službách - veřejně garantovaná SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM sociální služba dle zákona 108/2006 Sb.,o sociálních službách - veřejně garantovaná Studijní materiál pro účastníky kurzu Osvětový pracovník a konzultant

Více

STATISTIKY Sociálně právní poradna rok 2013

STATISTIKY Sociálně právní poradna rok 2013 STATISTIKY Sociálně právní poradna rok 2013 Počet klientů, intervencí a kontaktů v Sociálně právní poradně za rok 2013 I. čtvrtletí II. čtvrtletí III. čtvrtletí IV. čtvrtletí Celkem Klienti 254 134 132

Více

INFORMACE O ZAKÁZCE INFORMACE O ZAKÁZCE

INFORMACE O ZAKÁZCE INFORMACE O ZAKÁZCE Občanské sdružení D.R.A.K. Oblačná 450/1, 460 05 Liberec 5 Seminář "Dobrá praxe - IP5, 19.05.2015 Veřejná zakázka č. OLP/136/2014: Zajištění služby sociální prevence sociálně aktivizační služby pro rodiny

Více

Základní zásady základní sociální

Základní zásady základní sociální Předmět úpravy Podmínky pro poskytování sociálních služeb a příspěvku na péči Podmínky pro vydávání oprávnění k poskytování soc.služeb, pro výkon veřejné správy a inspekci soc.. služeb Předpoklady pro

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Září 2009 Mgr.Olga Čadilová ŠIKANA Charakteristika šikany Šikanování je jakékoliv chování, jehož záměrem

Více

1 SOCIÁLNÍ SLUŽBY. 1.1 Sociální služby dle zákona o sociálních službách

1 SOCIÁLNÍ SLUŽBY. 1.1 Sociální služby dle zákona o sociálních službách 1 SOCIÁLNÍ SLUŽBY Obce mají základní povinnosti v oblasti sociální politiky vymezené zákonem o obcích, a to tak, že obec v samostatné působnosti ve svém územním obvodu dále pečuje v souladu s místními

Více

preventivní péče ústavní nebo ochranné výchovy

preventivní péče ústavní nebo ochranné výchovy Systém péče v ČR Systém péče v České republice se dělí na dvě základní skupiny. Do první skupiny patří zařízení, která pracují s klienty v rámci preventivní péče. Druhá skupina zařízení se již věnuje dětem,

Více

Sociální a zdravotní služby 2011

Sociální a zdravotní služby 2011 Sociální a zdravotní služby 2011 Hlavní činností Charity ČR je pomoc potřebným na celém území České republiky prostřednictvím zdravotních a sociálních služeb. Tyto služby jsou poskytovány spoluobčanům

Více

Zjišťování potřeb uživatelů v oblasti poskytování sociálních služeb na území Jihomoravského kraje ČÍSLO DOTAZNÍKU..

Zjišťování potřeb uživatelů v oblasti poskytování sociálních služeb na území Jihomoravského kraje ČÍSLO DOTAZNÍKU.. Individuální projekt Jihomoravského kraje reg. číslo CZ.1.04/3.1.00/05.00027 s názvem Podpora plánování rozvoje sociálních sluţeb v Jihomoravském kraji Zjišťování potřeb uživatelů v oblasti poskytování

Více

BLANSKO. Nezavíráme oči před domácím násilím. Pomoc osobám ohroženým domácím násilím v regionu Jihomoravského kraje

BLANSKO. Nezavíráme oči před domácím násilím. Pomoc osobám ohroženým domácím násilím v regionu Jihomoravského kraje BLANSKO Nezavíráme oči před domácím násilím Pomoc osobám ohroženým domácím násilím v regionu Jihomoravského kraje Domácí násilí je nejrozšířenější, nejméně kontrolovanou, nejvíce podceňovanou formou násilí.

Více

Jak pomáhá Telefonická krizová. 800 157 157 Mgr. Jana Kosařová manažerka sociálních služeb ŽIVOTa90

Jak pomáhá Telefonická krizová. 800 157 157 Mgr. Jana Kosařová manažerka sociálních služeb ŽIVOTa90 Jak pomáhá Telefonická krizová pomoc Senior telefon 800 157 157 Mgr. Jana Kosařová manažerka sociálních služeb ŽIVOTa90 Co je Senior telefon? Senior telefon je sociální služba Telefonické krizové pomoci

Více

při Církvi bratrské Kladno

při Církvi bratrské Kladno při Církvi bratrské Kladno Rozšířit nabídku a dostupnost sociálně právních sluţeb pro sociálně znevýhodněné občany města Kladna a přilehlého okolí. Péče o celého člověka, o jeho duševní, duchovní a materiální

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Chomutovská 459, 431 51 Klášterec nad Ohří NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ. Jméno: Věra Hráčková Třída: IV.

Gymnázium a Střední odborná škola, Chomutovská 459, 431 51 Klášterec nad Ohří NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ. Jméno: Věra Hráčková Třída: IV. NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ Jméno: Věra Hráčková Třída: IV. S Obsah Teoretická část... 3 Pojmy... 3 Dávky... 4 Správa... 5 Doporučení... 5 Praktická část... 6 2 Teoretická část nemocenské pojištění upraveno zákonem

Více

Maturitní témata profilová část

Maturitní témata profilová část Témata: Sociální politika a její význam ve společnosti - pojem, cíl, úkoly - subjekty a objekty sociální politiky - oblasti sociální politiky ve vztazích k sociálním skupinám - principy SoP, sociální politika

Více

b) nabídka bezpečného prostředí, podpory a porozumění,

b) nabídka bezpečného prostředí, podpory a porozumění, Popis realizace poskytování sociálních služeb Centrum psychologické podpory,z.s. 1/Cíle, principy, veřejný závazek, okruh osob Centrum psychologické podpory,z.s. je nestátní nezisková organizace, která

Více

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27 Obsah Předmluva ke druhému vydání........................ 15 Č Á ST I Základní okruhy obecné psychopatologie............... 17 1 Úvod..................................... 19 2 Vymezení normy..............................

Více

Sociální služby pro osoby bez přístřeší v organizaci Elim Vsetín, o. s.

Sociální služby pro osoby bez přístřeší v organizaci Elim Vsetín, o. s. Sociální služby pro osoby bez přístřeší v organizaci Elim Vsetín, o. s. 1 Elim Vsetín, o. s. Sdružení vykonává charitativní činnost, pomáhá potřebným, organizuje zájmovou a sportovní činnost dětí, mládeže

Více

STATISTIKY Sociálně právní poradna rok 2014

STATISTIKY Sociálně právní poradna rok 2014 STATISTIKY Sociálně právní poradna rok 2014 Počet klientů, intervencí a kontaktů v Sociálně právní poradně za rok 2014 I. čtvrtletí II. čtvrtletí III. čtvrtletí IV. čtvrtletí Celkem Klienti 236 165 144

Více

Druh služby: pečovatelská služba dle 40 zákona o sociálních službách

Druh služby: pečovatelská služba dle 40 zákona o sociálních službách Podrobný informační materiál o poskytované službě: Pečovatelská služba NADĚJE Druh služby: pečovatelská služba dle 40 zákona o sociálních službách Forma služby: Místo: terénní Arménská 4, 625 00 Brno Kontaktní

Více

Metodika společné práce týmů o.s. Dům tří přání. Význam spolupráce a návaznosti služeb pro rodiny s dětmi. Bc. Klára Jalovcová Mgr.

Metodika společné práce týmů o.s. Dům tří přání. Význam spolupráce a návaznosti služeb pro rodiny s dětmi. Bc. Klára Jalovcová Mgr. Metodika společné práce týmů o.s. Dům tří přání Význam spolupráce a návaznosti služeb pro rodiny s dětmi Bc. Klára Jalovcová Mgr. Irena Kulhánková Naše tři přání Prvním přáním je, aby rodinám byla poskytnuta

Více

Vytvoření sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje. Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, Kulatý stůl, 6.2.

Vytvoření sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje. Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, Kulatý stůl, 6.2. Vytvoření sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, Kulatý stůl, 6.2.2013 Člověk s duševní nemocí Vítáme zástupce: sociálních služeb

Více

STATISTIKY HELPALE TERÉNNÍ PROGRAMY ZA ROK 2014 (TP)

STATISTIKY HELPALE TERÉNNÍ PROGRAMY ZA ROK 2014 (TP) STATISTIKY HELPALE TERÉNNÍ PROGRAMY ZA ROK 214 (TP) CELKOVÝ POČET KLIENTŮ A KONTAKTŮ 12 1 8 6 4 2 POČET KLIENTŮ A KONTAKTŮ - I. POLOLETÍ 195 85 KLIENTI INTERVENCE 31 KONTAKTY NEREAL.KONTAKT 8 TERÉN POČET

Více

ZNOJMO. Nezavíráme oči před domácím násilím. Pomoc osobám ohroženým domácím násilím v regionu Jihomoravského kraje

ZNOJMO. Nezavíráme oči před domácím násilím. Pomoc osobám ohroženým domácím násilím v regionu Jihomoravského kraje ZNOJMO Nezavíráme oči před domácím násilím Pomoc osobám ohroženým domácím násilím v regionu Jihomoravského kraje Domácí násilí je nejrozšířenější, nejméně kontrolovanou, nejvíce podceňovanou formou násilí.

Více

Dotazník o podstoupené terapii (TSR)

Dotazník o podstoupené terapii (TSR) Jméno tazatele ID tazatele ID klienta Název zařízení ID zařízení Datum (dd.mm.rrrr) Kontakt: osobně telefonicky Obecné instrukce pro tazatele Každá z oblastí služeb sledovaných Dotazníkem o podstoupené

Více

Financování a síť služeb Aktuální výsledky průzkumů

Financování a síť služeb Aktuální výsledky průzkumů Financování a síť služeb Aktuální výsledky průzkumů VI. AT konference Jihočeského kraje říjen 2012 Lucia Kiššová Sekretariát Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky Aktuální aktivity Koncepce sítě

Více

Sociální služby v kostce

Sociální služby v kostce Sociální služby v kostce Sociální služby v ČR začal v roce 2007 řešit zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách a vyhláška 505/2006 Sb. (v novém znění vyhláška 162/2010 Sb.). Na tento zákon se mnoho

Více

Psychoterapie a její dostupnost

Psychoterapie a její dostupnost Psychoterapie a její dostupnost prof. MUDr. Ján Praško, CSc. Klinika psychiatrie, Lékařská fakulta University Palackého Fakultní nemocnice Olomouc Témata potřebnost versus reálná dostupnost psychoterapie

Více

Základní veřejné prohlášení

Základní veřejné prohlášení Domov sociálních služeb Slatiňany Základní veřejné prohlášení Domova sociálních služeb Slatiňany Druh sociální služby Chráněné bydlení Poslání sociální služby Motto: Ukaž mi směr, cestu už najdu sám Posláním

Více

Seminář pro rodiče ŠIKANA. Markéta Exnerová Centrum primární prevence Semiramis o.s. exnerova@os-semiramis.cz

Seminář pro rodiče ŠIKANA. Markéta Exnerová Centrum primární prevence Semiramis o.s. exnerova@os-semiramis.cz Seminář pro rodiče ŠIKANA Markéta Exnerová Centrum primární prevence Semiramis o.s. exnerova@os-semiramis.cz tlaky na dítě Šikana je.. Úmyslné a opakované ubližování slabšímu (neschopnému obrany) jedincem

Více

Aktualizováno v únoru 2013

Aktualizováno v únoru 2013 Aktualizováno v únoru 2013 16 238 (17.4.2013) 1 444 (17.4.2013) Vězeňská sluţba zajišťuje provoz vězeňských zařízení, výkon vazby a výkon trestu odnětí svobody zajišťuje pořádek a bezpečnost v budovách

Více

ČÁST A ÚDAJE O ŽADATELI/ŽADATELCE

ČÁST A ÚDAJE O ŽADATELI/ŽADATELCE Dotazník k žádosti o zařazení do evidence žadatelů vhodných stát se osvojiteli / pěstouny / pěstouny na přechodnou dobu ČÁST A ÚDAJE O ŽADATELI/ŽADATELCE I. OSOBNÍ ÚDAJE ŽADATELE/KY Státní příslušnost:

Více

Koncepce síťě adiktologických služeb - báze pro spolupráci?!

Koncepce síťě adiktologických služeb - báze pro spolupráci?! Koncepce síťě adiktologických služeb - báze pro spolupráci?! PhDr. Lenka Vavrinčíková, Ph.D. IV. podzimní adiktologická konference 10.10. 2014 Brno Koncepce sítě specializovaných adiktologických služeb

Více

bezdomovci v našem prostředí zprávy o konfliktech negace nové konflikty eskalace konfliktů atd. xenofobní prostředí

bezdomovci v našem prostředí zprávy o konfliktech negace nové konflikty eskalace konfliktů atd. xenofobní prostředí ETHOS v prostředí České republiky Mgr. Ilja Hradecký Vnímání očima veřejnosti PODLE AKČNÍHO PLÁNU: nejmenší podporu z veřejných zdrojů si zaslouží bezdomovci 83 % dotázaných vnímá bezdomovce jako problém

Více

Směrnice k primární prevenci sociálně patologických jevů u dětí v mateřské škole

Směrnice k primární prevenci sociálně patologických jevů u dětí v mateřské škole Směrnice k primární prevenci sociálně patologických jevů u dětí v mateřské škole Mateřská škola Třebíz Třebíz 6 Č.j. : /15 Skartační znak: A 10 Spisový znak: A. 1. 4. Účinnost od : 26. 1. 2015 INFORMACE

Více

ŽÁDOST O UMÍSTĚNÍ DO SENIORSKÉHO DOMU PÍSEK

ŽÁDOST O UMÍSTĚNÍ DO SENIORSKÉHO DOMU PÍSEK ŽÁDOST O UMÍSTĚNÍ DO SENIORSKÉHO DOMU PÍSEK SENIORSKÝ DŮM PÍSEK Čelakovského 8, 397 01, Písek Telefon: 382 201 730 - recepce 382 201 731 sociální pracovnice 732 874 017 E-mail: info@seniorskydum.cz www.seniorskydum.cz

Více

SEZNAM SPECIALIZOVANÝCH LINEK telefonické krizové pomoci

SEZNAM SPECIALIZOVANÝCH LINEK telefonické krizové pomoci SEZNAM SPECIALIZOVANÝCH LINEK telefonické krizové pomoci Děti a mládež: PRAHA - Linka bezpečí Hlavní město Praha působnost celá ČR, registrovaný poskytovatel sociálních služeb Sdružení Linka bezpečí, o.s.

Více

Komunitní terénní centrum Psychiatrické nemocnice Bohnice. Konference sociální psychiatrie, Přerov 2014.

Komunitní terénní centrum Psychiatrické nemocnice Bohnice. Konference sociální psychiatrie, Přerov 2014. Komunitní terénní centrum Psychiatrické nemocnice Bohnice Konference sociální psychiatrie, Přerov 2014. OTEVŘENÍ 1.10.2012 CÍL nabídnout lepší péči lidem závažně duševně nemocným. Hledat alternativu k

Více

Služby pro osoby s duševním onemocněním v Karlovarském kraji - rok první

Služby pro osoby s duševním onemocněním v Karlovarském kraji - rok první Služby pro osoby s duševním onemocněním v Karlovarském kraji rok první Ing. Stanislava Správková, Jaroslav Hodboď, Zuzana Habrichová Dis., Milan Kubík Dis. Kdo se podílel na vzniku služeb o.s. Fokus Mladá

Více

Návrh cílů a opatření do strategickéčásti Střednědobého plánu sociálních služeb ve Zlíně na období 2013-2017

Návrh cílů a opatření do strategickéčásti Střednědobého plánu sociálních služeb ve Zlíně na období 2013-2017 Návrh cílů a opatření do strategickéčásti Střednědobého plánu sociálních služeb ve Zlíně na období 2013-2017 Pracovní skupina č. 1 Děti, mládež, rodina 1. Priorita: Slabá finanční gramotnost občanů Cíl:

Více

Dotazník k žádosti o zařazení do evidence žadatelů vhodných stát se osvojiteli / pěstouny / pěstouny na přechodnou dobu

Dotazník k žádosti o zařazení do evidence žadatelů vhodných stát se osvojiteli / pěstouny / pěstouny na přechodnou dobu Dotazník k žádosti o zařazení do evidence žadatelů vhodných stát se osvojiteli / pěstouny / pěstouny na přechodnou dobu ČÁST A ÚDAJE O ŽADATELI/ŽADATELCE I. OSOBNÍ ÚDAJE ŽADATELE/KY Rodné příjmení: Státní

Více

Zpracovatel: QQT, s.r.o., www.qqt.cz Nositel projektu: Karlovarský kraj. Publikace vznikla jako výstup z realizace veřejné zakázky v rámci projektu V

Zpracovatel: QQT, s.r.o., www.qqt.cz Nositel projektu: Karlovarský kraj. Publikace vznikla jako výstup z realizace veřejné zakázky v rámci projektu V A 1 Ubytování Ubytování chráněné prostředí pro řešení nepříznivé sociální situace Poskytnutí bezpečného místa k životu a bezpečných profesionálních vztahů Vlastní lůžko (chodit spát na stejné lůžko) Možnost

Více

Systémový přístup pro ukončování bezdomovectví. Štěpán Ripka, Ph. D. Platforma pro sociální bydlení

Systémový přístup pro ukončování bezdomovectví. Štěpán Ripka, Ph. D. Platforma pro sociální bydlení Systémový přístup pro ukončování bezdomovectví Štěpán Ripka, Ph. D. Platforma pro sociální bydlení Konceptuální vymezení Bydlení Romů Neplatičství Holobyty Ubytovny Sociální bydlení Bezdomovectví Obecní

Více

Základní údaje. Domov Přístav a Domov Přístav II. Domov se zvláštním režimem ( 50 dle zákona č. 108/2006 Sb.) Adresa: Zukalova 1401/3, Ostrava

Základní údaje. Domov Přístav a Domov Přístav II. Domov se zvláštním režimem ( 50 dle zákona č. 108/2006 Sb.) Adresa: Zukalova 1401/3, Ostrava Domovy Přístav pomoc a podpora pro lidi bez domova, kteří z důvodu věku nebo zdravotního stavu potřebují při naplňování svých potřeb pomoc jiné osoby NÁRODNÍ KONFERENCE O ZDRAVOTNÍ PÉČI O LIDI BEZ DOMOVA

Více

Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Bc. Dagmar Neugebauerová OSPOD Brno sever

Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Bc. Dagmar Neugebauerová OSPOD Brno sever Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí Bc. Dagmar Neugebauerová OSPOD Brno sever Sociálně-právní ochrana dětí Výkon státní správy v rámci přenesené působnosti Realizace všech zákonných

Více

Sociální bytová politika v Praze 2 zatím bez zákona o sociálním bydlení. Kateřina Jechová MČ Praha 2

Sociální bytová politika v Praze 2 zatím bez zákona o sociálním bydlení. Kateřina Jechová MČ Praha 2 Sociální bytová politika v Praze 2 zatím bez zákona o sociálním bydlení Kateřina Jechová MČ Praha 2 Praha 2 charakteristika obce Rozloha 418 ha Počet obyvatel cca 50 tis. 4 katastrální území Nové Město

Více

Nový obor Sociální činnost 75-41-M/01

Nový obor Sociální činnost 75-41-M/01 Nový obor Sociální činnost 75-41-M/01 Čtyřleté studium ukončené maturitní zkouškou Zahájení výuky na SZŠ ÚO 1. 9. 2010, 1 třída, 30 žáků Vznikl sloučením oboru 75-41-M/003 Sociální péče - pečovatelská

Více

SYMPÓZIUM RODINNÉ TERAPIE 24. 25.4.2014 Olomouc

SYMPÓZIUM RODINNÉ TERAPIE 24. 25.4.2014 Olomouc SYMPÓZIUM RODINNÉ TERAPIE 24. 25.4.2014 Olomouc Mgr. Drahomír Ševčík IDENTIFIKACE Domácí násilí je: (Schneider německý kriminolog) z hlediska výskytu nejrozšířenější z hlediska latence nejméně kontrolované

Více

Zařízení Název zařízení: Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Tanvald Kontaktní adresa zařízení: Hlavní 1309, 468 51 Smržovka

Zařízení Název zařízení: Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Tanvald Kontaktní adresa zařízení: Hlavní 1309, 468 51 Smržovka Příloha č. 1 Základní informace o zařízení Zařízení Název zařízení: Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Tanvald Kontaktní adresa zařízení: Hlavní 1309, 468 51 Smržovka Telefon: 606 635 113 E-mail:

Více

Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž

Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž definice Domácí násilí: násilí, které se odehrává v soukromí, je opakované, má stoupající

Více

Akční plán rozvoje sociálních služeb a služeb souvisejících v městské části Praha 5 na rok 2016

Akční plán rozvoje sociálních služeb a služeb souvisejících v městské části Praha 5 na rok 2016 Akční plán rozvoje sociálních služeb a služeb souvisejících v městské části Praha 5 na rok Zpracoval: Odbor sociální problematiky ÚMČ Praha 5 listopad 2015 www.kpss5.info Akční plán rozvoje sociálních

Více

Sociální poradenství v ČR. Hynek Kalvoda, Praha 19.5. 2015

Sociální poradenství v ČR. Hynek Kalvoda, Praha 19.5. 2015 Hynek Kalvoda, Praha 19.5. 2015 Sociální poradenství je již devátým rokem upraveno zákonem č. 108/2006 Sb., ve znění pozdějších novelizací. V rámci tohoto zákona je rozděleno na základní sociální poradenství

Více

S AGRESÍ A ŠIKANOU VE STŘEDU I JINDY A JAK? Martina Bártová Petra Tučková Příspěvek na konferenci Kam kráčí(š) primární prevence? Praha 2008 OBSAH PŘÍSPĚVKU: seznámení s profesní dráhou preventisty seznámení

Více