Zaměstnanecké vlastnictví a jeho perspektivy v soudobém světě (Informace pro VV ÚV KSČM)

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Zaměstnanecké vlastnictví a jeho perspektivy v soudobém světě (Informace pro VV ÚV KSČM)"

Transkript

1 1 Zaměstnanecké vlastnictví a jeho perspektivy v soudobém světě (Informace pro VV ÚV KSČM) Úvod. Naším trvalým úkolem je vyvodit z kolapsu sovětského modelu socialismu po objektivním zhodnocení jeho příčin nezbytné důsledky pro politiku KSČM: potvrdit jistoty marxismu, které minulost ověřila, analyzovat nové historické podmínky, v nichž se revoluční hnutí ocitlo a hledat nové šance, které se mu v nich naskytují. Jen tak se vyhneme nebezpečí, že se KSČM ocitne v pozici generálů, připravujících se na minulou válku, anebo se naopak dá unášet abstraktními spekulacemi, odtrženými od současné reality kapitalistického světa.. Vnitřní rozpory kapitalismu i dnes vytvářejí jak subjektivní, tak objektivní faktory jeho budoucího zániku. Ty však nemusí ve skutečnosti ani nemohou mít nutně stejnou podobu jako v dřívější, industriální epoše vývoje kapitalismu. Některé nové prvky výrobních sil a jejich společenské organizace jsou při tom přes své současnou kapitalistickou formu součástí objektivního společenského pokroku a postkapitalistická společnost na ně bude chtě-nechtě navazovat. Často jde o vedlejší a nežádané účinky procesů, sledujících původně zcela jiné cíle, jimiž kapitalismus překračuje svůj vlastní rámec a které se objektivně stanou stavebními kameny vyššího společenského pořádku (Marx, Kapitál III-1, 462). Hledat v soudobé kapitalistické ekonomice takovéto jevy a procesy, odhalovat jejich skryté potence a zkoumat možnosti jejich využití už v dnešní hospodářské politice KSČM je tak jednou ze závažných složek poznávací činnosti strany, kterou si nemůžeme dovolit zanedbat. Zaměstnanecká participace (spoluúčast) a hospodářská samospráva spadá do oblasti takových jevů. Je to fenomén, který v posledním desetiletí nabyl značného rozsahu jak v zemích liberálně orientovaného kapitalismu, tak i v zemích, uplatňujících zásady sociálního státu. V USA se zaměstnanecká participace týká 23,3 % podniků všech velikostí. Australská vláda letos zahájila nový program, který má zabezpečit zdvojnásobení rozsahu zaměstnanecké participace z dnešních 5,5 % na ll % v r V Japonsku se stala svého času participace spolutvůrcem poválečného hospodářského zázraku. V členských státech EU byla v r majetková spoluúčast zaměstnanců zavedena ve třetině podniků s více než 200 zaměstnanci, podílnictví na zisku v téměř polovině jejich celkového počtu. Rozhodujícím důvodem postupného prosazování participace je prakticky prokázaná zkušenost, že zaměstnanecká participace zpravidla zvyšuje výkonnost podniků a přináší jejich majitelům vyšší zisk. Vztah podnikatelů (zaměstnavatelů) ani námezdních pracovníků (zaměstnanců) k zaměstnanecké participaci však zdaleka není jednoznačný a není nutně předurčen ani ideově-politickou orientací svého nositele. Mnozí liberálové sice podporují participaci, ale jen proto, že v ní vidí otvírání dveří k postupné přeměně lidské pracovní síly v individuální lidský kapitál, k atomizaci pracovních kolektivů, k přeměně sociálně solidárních námezdních pracovníků na podnikatele s vlastní pracovní silou, vzájemně si konkurující na svobodném trhu práce. Demokraticky smýšlející ekonomové a politici vidí často v zaměstnanecké participaci cestu, vedoucí k nekapitalistické společnosti, jakousi třetí cestu společenského vývoje nebo dokonce tichou revoluci. Ideovým heslem EFESu, celoevropské organizace na podporu zaměstnanecké participace, je spojení práce s vlastnictvím, marxistickou terminologií řečeno překonání rozporu mezi prací a kapitálem při zachování

2 2 soukromovlastnické tržní ekonomiky. Stejně tak je možné v zaměstnanecké participaci a samosprávě spatřovat i přípravný krok k realizaci Marxovy vize komunismu jako samosprávné společnosti sdružených výrobců, nesvázaných kuratelou byrokratického státního vlastnictví. Lze si jistě snadno představit, že soustavným zvyšováním váhy zaměstnanecké spoluúčasti a za příznivých politických okolností by mohla participace postupně vytlačovat tradiční formy soukromého vlastnictví na okraj podnikatelské sféry a nahradit je novou, pokrokovější a efektivnější vlastnickou formou společenského typu. Co je zaměstnanecká participace? V současné době se zaměstnanecká participace (spoluúčast) chápe takto: Zaměstnanecká participace (spoluúčast) je vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, ve kterém se zaměstnanec podle daných pravidel podílí na řízení podniku, na jeho hospodářských výsledcích a/nebo na jeho majetku. Spoluúčast na řízení (někdy formulovaná jako účast na rozhodování nebo na kontrole) znamená, že na rozhodovacích procesech podniku se v některé fázi nebo na některé úrovni podílejí zaměstnanci, kteří toto rozhodování nemají v pracovních povinnostech ( v popisu práce, obsaženém v pracovní smlouvě). Spoluúčast na zisku znamená, že zaměstnanec dostává vedle odměny za svůj vlastní pracovní výkon také odměnu za výkon podniku (nebo jeho zvláštní části) jako celku, za jeho hospodářský výsledek. Participační spoluúčast na zisku není totožná s podílem na zisku jako doplňkovou mzdovou formou. Spoluúčast na majetku znamená, že zaměstnanec se určitou měrou a určitou formou podílí na majetku ( kapitálu) podniku a sdílí s ním proto v této míře jeho podnikatelská rizika, jeho zisky i ztráty. Spoluúčast na majetku podniku může být završením předtím zmiňovaných forem spoluúčasti, může být naopak také jejich východiskem, tj. požadavkem uplatnit vlastnická práva zaměstnanecká práva spolumajitele v oblasti řízení a rozdělování zisku. Zaměstnanecká samospráva je vrcholnou podobou participace, ve které se předpokládá uplatnění všech zmíněných forem participace s tím, že jako rozhodující podnikatelský subjekt vystupuje sám zaměstnanecký kolektiv celý nebo jeho převážná část buď z titulu samostatného vlastníka podniku nebo z titulu jeho nájemce či správce (zmocněním od vlastníka státu, banky, holdingu aj.). Praktickým příkladem jedné z forem zaměstnanecké samosprávy a současně důkazem její funkčnosti jsou družstva a jejich sítě. Nejsou však předmětem této informace. Stručná historie Společným věcným východiskem úvah o participační ekonomice je nespočetněkrát ověřená zkušenost, že u každého pracovníka je jeho dlouhodobý pracovní výkon podstatně ovlivněn tím, jaký má osobní zájem kvalitně pracovat. Obdobně i každý podnik pracuje efektivněji, jestliže jeho kapitálová, provozně-technická a lidská složka jsou v souladu a jsou vedeny společným zájmem ( anebo přinejmenším jeho zdáním) o úspěšný výsledek práce. Všem formám zaměstnanecké participace je společné to, že usilují o spojení pracovní a vlastnické motivace lidského činitele výroby s cílem zvýšit výkonnost podniku a spolu s ní dosáhnout vyššího pracovního a mzdového uspokojení jeho pracovníků. Jde tedy o problém ( Marx jej formuloval jako problém odcizení produktu práce a práce samotné), který je aktuální jak pro kapitalistický způsob hospodaření, tak i pro

3 3 hospodářství socialistické; každý z těchto systémů jej musí nějak prakticky řešit. Soukromé vlastnictví jej v předindustriálních epochách řešilo mimoekonomickým násilím. To bylo později vystřídáno ekonomickým donucením a mechanickou disciplinou strojové velkovýroby. Tyto metody měly účinnost jen historicky omezenou: tím menší, čím větší nároky na kvalitu pracovní síly kladlo postupné zdokonalování výroby. Problém zůstával a nebyl vyřešen adekvátně ani zbyrokratizovanou státní formou socialistického vlastnictví, které pro většinu občanů zůstávalo vzdáleným, cizím majetkem, z kterého krev neteče. Před II. světovou válkou se zaměstnanecká participace považovala především za nástroj zefektivnění kapitalistických metod řízení (u nás zejména T. a J. Baťové). Po II. světové válce dostalo participační hnutí významný impuls z jiného zdroje. Porážkou fašismu a vzrůstem váhy a autority socialistického světa došlo celosvětově k posílení demokratických prvků, v tom i ve vztazích mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. Zatím co v Evropě se prosazovaly ideje sociálního státu, v USA byly oživeny starší myšlenky L. Kelsa o zaměstnaneckém spoluvlastnictví a v 70. letech začleněny do liberálního ekonomického systému. V socialistických zemích šel hospodářský vývoj jiným směrem, ve kterém se zaměstnanecká spoluúčast zdála být nadbytečnou. Zájmy dělnické třídy se promítaly do celkové hospodářské politiky státu, bezprostřední zájmy zaměstnaneckých kolektivů ve znárodněných socialistických podnicích měly zastupovat odbory. Národní hospodářství bylo centralisticky organizováno, řídilo se závazným plánem a další dělnické či zaměstnanecké organizace v jeho jednotném systému už neměly místo. V postupně byrokratizovaném centrálně-administrativním řízení ani nebyly vítány. V Československu se politicky uplatňovaly závodní rady jako představitelé zaměstnanců velmi výrazně jen v období v průběhu znárodňovacích procesů. Později po jejich přeměně na čistě odborové orgány jejich participační význam poklesl. Požadavek na zřizování rad pracujících v původním demokratizačním smyslu se objevil v r , byl však v následujícím období normalizace potlačen. Znovu byl nastolen až při přípravě ekonomické reformy v r Tehdy byl politickými orgány KSČ schválen a zařazen do projektu reformy. K jeho praktické realizaci však v důsledku událostí podzimu 1989 již nedošlo, stejně jako už nedošlo k realizaci dalších plánovaných opatření tehdejší hospodářské reformy. Koncem 70. a začátkem 80. let převládla v globalizujícím se kapitalistickém světě ideologie neoliberalismu. Ta, založena na individualismu, obecné demokratizační a solidaristické ideje zaměstnanecké participace a samosprávy principiálně zavrhuje ( u nás např. ústy V. Klause). Pragmatický kapitalistický podnikatel je ovšem ochoten využívat ty její prvky, které jsou zaměřeny na zvýšení výkonnosti zaměstnanců a posílení konkurenceschopnosti jednotlivých podniků. Proto se participace dostala v 90. letech opět na pořad dne. Soustavně se jí zabývají orgány Evropské unie, jednotlivé státy přijímají či upravují zákony o zaměstnanecké participaci (poslední zákon o finanční participaci vstoupil v platnost v Belgii v r. 2002, v oblasti spoluúčasti zaměstnanců na řízení pochází poslední zákon SRN O organizaci pracovních vztahů v podniku z téhož roku), vznikají mezinárodní organizace na podporu participace a výměnu zkušeností z jednotlivých zemí, z nichž nejreprezentativnější v Evropě je zmiňovaná EFES ( Evropská federace zaměstnanců akcionářů), založená v r Tato organizace se nedávno v květnu 2004 obrátila na Evropský parlament, Evropskou komisi a na vlády všech členských zemí se zvláštní výzvou k podpoře zaměstnanecké participace, upozorňující na zpožďování Evropy vůči zámořským zemím v této oblasti a na významnou roli participace při realizaci lisabonské strategie.

4 4 Zaměstnanecká participace a její podpora je tak trvalou a aktuální součástí hospodářské politiky EU, preferovanou zejména v jejích nejvyspělejších státech. Česká republika se pod vlivem dětinského liberálního fundamentalismu do trendu podpory zaměstnanecké spoluúčasti nezapojila ( na rozdíl např. od Slovinska, Maďarska a dalších postkomunistických států), a to ani po odchodu ODS z vládních pozic. V následujících volbách dvakrát vítězná sociální demokracie uvedla sice v obou vládních prohlášeních zaměstnaneckou spoluúčast jako jeden ze svých cílů, avšak k realizaci této části svého volebního programu nikdy nepřistoupila. Po vstupu do EU vzniká příležitost přizpůsobit naši domácí legislativu legislativě evropské a doplnit její chybějící místa ( zčásti se to již v Zákoníku práce stalo); od října vzniká rovněž povinnost pro tzv. evropské podniky ( SE nadnárodní společnosti s danými charakteristikami), působícími na našem území, přijmout společný statut, obsahující mj. i zřízení podnikových rad. Kromě toho, některé nadnárodní společnosti ve svých dceřiných firmách v ČR prvky finanční participace již fakticky používají, což při neexistenci vhodných zákonných úprav působí určité těžkosti (např. při zdaňování akciových opcí). Co přináší zaměstnanecká participace Proč je zaměstnanecká participace v současném kapitalistickém světě podporována? Podle autorů studie pro Evropský parlament (2003) především proto, že může pozitivně ovlivňovat produktivitu a zaměstnanost a přispět k dalším cílům veřejné politiky, jako jsou redistribuce bohatství a hospodářská demokracie. Konkrétněji řečeno, od zaměstnanecké participace očekávají: podnikatelé zvýšení pracovní výkonnost zaměstnanců vytvořením nebo zesílením jejich osobního zájmu na výkonnosti firmy upevnění vztahů zaměstnanců s firmou a jejími osudy a vyšší stupeň zodpovědnosti zaměstnanců vůči hmotnému majetku firmy snížení nákladů řízení a kontroly výrobního procesu díky samokontrole rozložení podnikatelského rizika na širší okruh osob a tím snížení rizika vlastního získání dodatečného základního, resp. i provozního kapitálu snížení objemu aktuálně vyplácených mezd vytvoření okruhu věrných, zejména v manažerské sféře snížení rizika stávek a jiných sociálních konfliktů využití státem poskytovaných daňových úlev nebo dotací zaměstnanci dosažení významnější pozice ve firmě, zlepšení svého ekonomického postavení a pracovních příjmů zvýšení míry své sociální ochrany, zlepšení pracovního prostředí a jiných pracovních podmínek, obranu se před neodůvodněným propouštěním atd. zachování svých pracovní míst větší šance postupu v podniku, dosažení plnějšího využití svých schopností uplatnění vyšší míry sociální spravedlnosti stát

5 5 udržení sociálního smíru ve společnosti rozšíření funkcí sociálního státu, uplatňování prvků občanské společnosti a hospodářské demokracie, pokud je takto politicky orientován ulehčení politického přijetí neoliberální privatizace státních podniků veřejností. Některá z těchto očekávání se vzájemně podporují, jiná jsou vůči sobě neutrální a ještě jiná rozporná či vzájemně neslučitelná. I proto je podpora participaci nebo odpor proti ní společensky i politicky multispektrální a závisí podstatně na tom, v jakém širším kontextu a které prvky participace se v praxi uplatňují. Sama o sobě participace je jen ekonomický nástroj, který slouží tomu, kdo jej ovládá a stanovuje podmínky jeho využívání. V současnosti věrně slouží kapitalismu v USA liberálnímu, ve Velké Británii liberálně-sociálnímu, v Německu či Francii sociálně-tržně orientovanému. Jestliže se změní politické, sociální a kulturní prostředí, ve kterém se participace vyvíjí, může se zaměstnanecká participace stejně dobře stát i účinným nástrojem levicových sociálních přeměn. Odtud plyne zájem KSČM na podpoře zaměstnanecké participace a usměrňování jejího potenciálu. Ten spočívá v tom, že politicky je zaměstnanecká spoluúčast formou hospodářské demokracie, umožňuje širší realizaci sociálních práv člověka; ekonomicky zvyšuje výkonnost podniku lepším využíváním schopností zaměstnanců bez potřeby zvyšovat intenzitu práce; sociálně přispívá k humanizaci práce, zlepšování pracovního prostředí, k vyšším výdělkům zaměstnanců a zachování jejich pracovních míst. Obsahuje v sobě prvky nových vlastnických poměrů, které rozšiřují vlastnická práva zaměstnanců, umožňují podílet se na kontrole podnikání a zákonitě přesahují podnikové hranice. KSČM nejde tedy jen o participaci jako takovou, i když je žádoucí i sama o sobě, ale také o participaci levicově orientovanou, s prvky, jejichž rozvoj je v souladu s dlouhodobým programem KSČM. Formy participace: finanční spoluúčast Finanční spoluúčast zaměstnanců zahrnuje podílnictví na zisku (hospodářských výsledcích) podniku a spoluúčast na jeho majetku (akciové vlastnictví zaměstnanců). Je v různé podobě rozšířena ve všech hospodářsky vyspělých státech světa. V členských státech EU byla v r majetková spoluúčast zaměstnanců zavedena v 31 % podniků s více než 200 zaměstnanci, podílnictví na zisku v 45 % z jejich celkového počtu. Relativně nejvyšší počet podniků, v nichž je zavedena některá z forem finanční spoluúčasti zaměstnanců lze nalézt v zemích s vyšší úrovní HDP na obyvatele, zatímco země s nižší ekonomickou úrovní se zpravidla nacházejí v dolní polovině tabulky. Podílení zaměstnanců na zisku je nejjednodušší a také nejrozšířenější formou finanční participace. Jeho systémy jsou velmi rozmanité a jeho přínosnost nebývá zpochybňována. Z našeho hlediska je největším omezením této formy její krátkodobý charakter, zainteresovávající zaměstnance přednostně na dobu mezi dvěma účetními závěrkami. V kapitalistickém systému akciových společností, kde podílení na zisku neovlivňuje investiční rozhodování firmy to není závada. V případě samosprávného podnikání by však nezodpovědný zájem na krátkodobém zisku mohl vést k poklesu investiční činnosti, zaostávání modernizace podniku nebo až k faktickému projídání podniku. Tomuto známému nebezpečí je nutno (a lze) různými opatřeními předem čelit.

6 6 Majetková participace zaměstnanců - účast zaměstnanců na majetku podniku, němž jsou zaměstnáni - je v současné době státními institucemi nejvíce preferovanou formou zaměstnanecké participace. V minulosti byly nejrozšířenější formou přímé zaměstnanecké spoluúčasti na majetku tzv. zaměstnanecké akcie. Jsou to akcie se zvláštním režimem, jimiž na rozdíl od obvyklých kmenových akcií zaměstnanci nemohou libovolně disponovat a které bývají spojeny s omezenými hlasovacími právy. Český obchodní zákoník po novele z r přestal zaměstnanecké akcie znát a nahradil je možností prodávat vlastním zaměstnancům kmenové akcie společnosti za sníženou cenu. Prodej akcií vlastním zaměstnancům se uskutečňuje zpravidla prostřednictvím opcí, tj. práva nakoupit určitý počet akcií v budoucnu za cenu předem pevně stanovenou. Zaměstnanec opci nemusí využít, jestliže nákup nebude pokládat za výhodný. Program zvýhodněných nabídek akciových opcí, zavedený v USA v r.1957, se průlomově rozšířil koncem 80. let 20. století, funguje ve vyspělých státech EU v různých konkrétních podobách. Opční programy prodeje akcií vlastním zaměstnancům firmy užívají i některé nadnárodní společnosti ve svých dceřiných firmách v ČR. Různé formy nákupu akcií, o nichž byla doposud řeč, usnadňují zaměstnancům vstup do kapitálu firmy a umožňují dosáhnout určitý podíl na jejím zisku. S hlediska vzniku a rozvoje zaměstnaneckého vlastnictví jako zvláštního typu kolektivního vlastnictví však nepředstavují významnější perspektivu. Zaměstnanecké investice do akcií se řídí především finančními zájmy účastníků (zaměstnanců i zaměstnavatelů), nemají v sobě účinné prvky sociálního rozvoje a nikde nedosahují rozměrů, které by zaměstnancům dovolily vstupovat do rozhodování majoritních akcionářů. Zaměstnanci s výjimkou top managementu zpravidla nemají ani dost vlastních prostředků, aby na něco podobného pomýšleli a pohlížejí na nákup firemních akcií jen jako na alternativní podobu spoření, srovnatelnou s penzijním nebo životním pojištěním a žádoucí pouze proto a tehdy, jestliže oproti jiným formám poskytuje více výhod. Jedinou, zato významnou výjimkou jsou programy zaměstnaneckého vlastnictví, známé pod zkratkou ESOP (Employee Stock Ownership Plan), které vznikly v r v USA a od té doby se rozšířily do mnoha dalších států. Princip ESOPu spočívá v tom, že zaměstnanci za získané akcie svého podniku nemusí platit: prostřednictvím zvláštního fondu je splácejí z daňově zvýhodněných budoucích zisků podniku. Společnost (podnik), která chce zavést ESOP, založí zvláštní fond (trust), který je samostatnou právnickou osobou a který pro zaměstnance postupně nakupuje akcie podniku. Prostředky na to získá zpravidla bankovním úvěrem, ale i půjčkou od vlastního podniku či z jiných zdrojů. Vypůjčené peníze postupně věřitelům splácí ze zisku podniku, uvolněného daňovými úlevami. Nakoupené akcie fond přiděluje zaměstnancům podle délky zaměstnání v podniku, podle výšky mezd nebo jiných principů na jejich osobní účty. Akcie jsou na účtech zaměstnanců vázány až do odchodu zaměstnanců do důchodu nebo do jiného podniku. ESOP a jemu podobná uspořádání v sobě obsahuje potenciální zárodky nové vlastnické formy v podobě společného zaměstnaneckého fondu. Formou ESOPu se mohou zaměstnanci postupně stát (a reálně se stávají) nejprve majoritními, později výhradními vlastníky firmy, v níž pracují. Podnik pokračuje ve své práci již na účet svých zaměstnanců namísto na účet jejich bývalých zaměstnavatelů. Manažer se nyní ocitá ve službách nového majitele, kterým je zaměstnanecký kolektiv. Omezená dělitelnost majetkového fondu ESOPu (určité podoby společného vlastnictví zaměstnanců), zavedená z ryze praktických důvodů potřeby stability podnikatelského kapitálu, je při tom nesmělým živelným krokem k nové kvalitě ekonomických vztahů, k systémové nedělitelnosti vlastnictví, charakteristické pro

7 7 společenský typ vlastnictví výrobních prostředků. Je ovšem třeba říci, že ESOP samozřejmě nevznikl za tímto účelem a že firmy, které jej zavedly, se v tržním kapitalistickém prostředí chovají stejně jako kterékoliv jiné. V USA, Velké Británii a jinde, kde jsou rozšířeny, jsou zaváděny proto, že poskytují výhody všem zúčastněným stranám: původním vlastníkům, zaměstnancům i bankám, které jim poskytují úvěr. Zvláštní formou zaměstnaneckého vlastnictví jsou pracovní společenství (sociedades laborales), která se rozvinula ve Španělsku a která v této zemi za posledních 10 let vytvořila více než pracovních míst, převážně v sektoru malého podnikání v oblasti průmyslu, stavebnictví a služeb. Podle zákona v nich musí mít zaměstnanci nejméně 51 % kapitálu, při čemž žádný z nich více než jeho 1 třetinu. Tato pracovní společenství spolu s družstevními podniky představují další možné zárodky samosprávného podnikání. Nemají tak velikou váhu, aby mohly měnit celkový ráz španělské ekonomiky měnit a nemají k tomu ani přímý existenční důvod, protože způsob jejich činnosti není v zásadním rozporu s principy soukromého vlastnictví ani tržního hospodářství. Podobně nevytlačila ostatně kapitalismus ani téměř dvousetletá existence družstev. Avšak pracovní společenství ještě jednou dokazují, že samosprávné podnikání může v tržní ekonomice úspěšně fungovat, a že neustále opakované úvahy o jeho údajné nepraktičnosti či neefektivnosti jsou jen zastaralým, zato houževnatým předsudkem. Kolektivně vlastněné podniky umožňují vstupovat samostatně do ekonomiky neustále nové podnikatelské krvi, prostřednictvím odbytových a nákupních sítí spojovat malé a střední podniky do větších celků a udržovat je konkurenceschopnými vůči nadnárodním společnostem. Nakonec, dokáží lépe využívat místní podmínky výroby, poskytovat zaměstnání a uspokojovat místní potřeby obyvatelstva, podporují rozmanitost výroby a zvyšují její kulturu. To není málo, uvážíme-li, že podniky malé a střední výroby vytvářejí i v ekonomicky nejvyspělejších zemích % hrubého domácího produktu a z velké části udržují národní specifiku výroby i spotřeby. Formy participace: spoluúčast na řízení Spoluúčast zaměstnanců na řízení bývá prezentována s argumentací politickou ( jako požadavek hospodářské demokracie), s argumentací sociální (jako nástroj sociální ochrany zaměstnanců) i s argumentací technicko-ekonomickou (jako prvek zdokonalování systémů podnikového řízení). Každý z těchto typů argumentace má své oprávnění. Hospodářská demokracie (tj. rozšíření obecných principů a metod demokracie také na sféru hospodářskou), je uznáním práva těch, kteří oživují reálný výrobní proces, produkují v něm pro společnost nezbytné životní prostředky a tráví v něm podstatnou část svého života, spolurozhodovat o zaměření a průběhu tohoto procesu. Práce, která v jistém smyslu stvořila člověka, jej totiž může také odlidštit, deformovat jeho osobnost, degradovat jej na otroka stroje (nebo otroka jiného člověka) a popřít tím fakticky formální politické svobody, kterých dosáhl jako občan demokratického státu Požadavek hospodářské demokracie se proto logicky včleňuje do požadavků obecně demokratických. Po II. světové válce se prosadil v mnoha západoevropských státech, výrazněji zejména ve Francii a SRN. Nejradikálněji (v rámci zachování kapitalistické společnosti) byl formulován v Deklaraci zásad Socialistické internacionály (1989), kde se požaduje mj. účast dělníků při společném rozhodování na úrovni podniků a dílen a účast odborů při rozhodování o národní a hospodářské politice. Do zákonodárství Evropské unie však pronikl jen ve velmi okleštěné a rozředěné podobě, redukované na právo zaměstnanců

8 8 na informace a konzultace a na kolektivní vyjednávání. Tato práva jsou součástí Charty základních práv Evropské unie (čl. 27 a 28) i její Sociální charty; na ně se odvolává i Směrnice Rady EU 94/45/EC z r o zřizování podnikových rad zaměstnanců. Celoevropská právní norma, která zřizování podnikových rad tzv. evropským společnostem přímo ukládá, vstupuje v platnost od 8. října 2004 (a platí už i pro ČR). Statut těchto společností stanovuje zaměstnavatelům povinnost vyjednávat o zaměstnanecké účasti s orgánem, reprezentujícím všechny zaměstnance (mohou to být odbory), vydat zásady vzájemných vztahů obou stran, povinnost pravidelně informovat zaměstnance o běžných a perspektivních podnikatelských plánech firmy, o úrovni výroby a odbytu, o jejich důsledcích pro zaměstnance, o změnách v řízení podniku, o fúzích, omezování výroby či potenciálním uzavření podniku, o vysazování z práce a hromadném propouštění zaměstnanců. Celkové pojetí dlouho připravovaného Statutu evropské firmy se promítlo do poslední novely našeho Zákoníku práce, kde se pro evropské firmy stanoví, že k zajištění práva na informace a projednání si zaměstnanci mohou zvolit radu zaměstnanců ( 24) a že zaměstnavatel je povinen informovat zaměstnance o své ekonomické a finanční situaci, o pravděpodobném vývoji zaměstnanosti v jeho podniku, o zamýšlených strukturálních změnách, racionalizačních nebo organizačních opatřeních, o základních otázkách pracovních podmínek a jejich změnách ( 18). Tato ustanovení se netýkají běžných domácích firem; samostatný návrh na zřízení podnikových rad v nich, před časem (1996) předložený poslanci KSČM, byl pravicovou většinou parlamentu odmítnut. Podniková praxe u nás, včetně dcer nadnárodních společností, působících v ČR, je ve skutečnosti diametrálně odlišná problémem je i působení odborové organizace a dokonce i sama její existence, včetně zákonem uloženého uzavírání kolektivní smlouvy. Uvedená forma zaměstnaneckého spolurozhodování nemá ve skutečnosti ani tak hospodářsko-demokratický jako spíše sociálně ochranný charakter. Nečiní ze zaměstnanců spoluúčastníky podnikatelského rozhodování, ani neřeší klasický rozpor soukromý vlastník námezdní pracovník. Nabízí zaměstnancům jen určitou záštitu pro případy, kdy podnikatelská praxe anebo její záměr mohou zaměstnance poškodit, kdy působí proti jejích zájmům, narušují ideu sociálního partnerství a s ní souvisící sociální smír (soudržnost), který je vlastním smyslem fungování sociálního státu. Proto také přes všechny zákony o zaměstnanecké participaci na řízení a přes existenci nadpodnikových orgánů vzájemného jednání sociálních partnerů (tripartitní nebo jiné povahy) musí zaměstnanci všech kapitalistických zemí prosazovat své požadavky i cestou stávek nebo jiných energických protestů. Současné ataky liberálů na sociální stát se při tom projevují v tlaku na revizi shorauvedených zákonných ustanovení ( v tom i naší domácí pravice na znění Zákoníku práce). Podnikatelské spolurozhodování zaměstnanců na rozdíl od jeho sociálně-ochranné funkce naráží na společnou námitku soukromých podnikatelů starého typu a zastánců direktivního řízení: spolurozhodování ve výrobě se podle nich prakticky nedá použít, protože ve výrobě musí panovat přísná technologická a organizační disciplina. Její řízení, stejně jako rozhodování o výrobním sortimentu a směrech odbytu předpokládá rozsáhlé odborné znalosti, nedostupné většině zaměstnanců. Také finanční strategie podniku, která je pro jeho existenci a rozvoj klíčová, závisí na okolnostech, které s výrobně-technickou zdatností podniku ani s demokracií nemají co dělat a jsou výrobním kolektivem neovlivnitelné. Tato námitka (pokud nezastírá jen prostou nechuť dělit se s kýmkoliv o moc), se opírá o nedorozumění. Je samozřejmě pravda, že každá společná činnost, v tom i podniková, musí být cílevědomě

9 9 organizována a řízena, má-li dospět k vytčenému cíli. Organizace nutně vytváří vedoucí a vedené, nadřízené a podřízené, vyžaduje uznávanou autoritu vedoucích a hierarchii jejich funkcí, která je tím složitější, čím složitější je řízený proces. Na tom hospodářská demokracie nemůže ani nechce nic měnit. Ale to vůbec neznamená, že všichni rozhodují o všem, ani to, že demokracie popírá disciplínu. Požadavky zaměstnanecké samosprávy jako nejvyšší formy hospodářské demokracie budou zcela splněny, jestliže si zaměstnanci vyberou a zvolí management, schválí stanovy a organizační řád podniku a na pravidelných výročních schůzích zhodnotí činnost podniku a jeho managementu za uplynulé období a jeho záměry do budoucna. Mezitím může (a měla by) panovat v podniku pracovní disciplina o to pevnější, že nebyla nařízena, ale přijata společným rozhodnutím. Management by na druhé straně jednal v naprostém rozporu se zásadami moderního řízení, kdyby své rozhodování nerozprostřel na takové místo nebo úroveň, které jsou předmětu rozhodování nejblíže, nebo na které je z jiného důvodu toto rozhodování delegováno. Spoluúčast na rozhodování je zde vedena snahou mobilizovat aktivitu pracovníků, využívat plně jejich vědomostní průpravu i pracovní zkušenosti. To se prakticky projevuje v námětech na technická, organizační, ale i sociální zlepšení činnosti podniku. Názorným příkladem tohoto typu spoluúčasti je systém podnikového řízení v poválečném Japonsku. Velká průmyslová sdružení keiretsu ponechávají řízení podniků v rukou zaměstnaneckých složek všech řídicích úrovní s tím, že všichni jsou zainteresování na hospodářských výsledcích podniku a všichni mají šanci v podniku postupovat v různých funkcích až po nejvyšší. Základním východiskem je myšlenka, že podílejí-li se zaměstnanci na podnikatelském riziku, vzniká v nich nutně i zájem na spoluúčast na řízení podniku (prémie, vyplácené za hospodářské výsledky se v průměru rovnají zhruba pěti měsíčním základním platům daného zaměstnance). Zaměstnanec se stává integrovanou součástí podnikového kolektivu, která v rámci podniku dostává možnost uplatnit své schopnosti a díky rozsáhlým kvalifikačním možnostem je soustavně zvyšovat. Pracuje v rámci týmu, kde každý je ochoten a schopen zastoupit svého pracovního kolegu, převzít pověření jinými úkoly a i jinými způsoby prokazovat oddanost své firmě. Za to má naději, že ve firmě najde celoživotní zaměstnání včetně kariérního postupu (pokud ho nedosáhne, i tak má výhodu vyšší mzdy, do jejíhož výpočtu se zahrnují služební roky v podniku); fluktuace zaměstnanců se nepokládá za projev individuální svobody, nýbrž za znak osobního selhání a s hlediska podniku za špatně umístěnou investici do lidského kapitálu. Praktickým dokladem výhodnosti participace na řízení je např. ukazatel inovační aktivity: v r bylo na obyvatel Japonska přihlášeno 26,6 vynálezů, zatímco v USA a SRN shodně jen 4,4 ( a v ČR 0,6). Pro příklady však není třeba chodit až do Japonska. V období meziválečné Československé republiky byl v Baťových závodech zaveden svérázný a velmi účinný systém řízení a organizace práce, doprovázený rozsáhlým paternalistickým programem, který sledoval zaměstnance od jejich výchovy v Baťových školách práce až do jejich penzijního věku. V rámci hesla Spolupráce byl propracován do nejmenších detailů, od společné účasti na prvomájových oslavách až po soutěžení jednotlivých hospodářských středisek a týdenní vyhlašování jeho vítězů. Vnitropodnikové řízení bylo v Baťových závodech postupně decentralizováno, v rámci celopodnikového plánu dostala jednotlivá výrobní resp. prodejní střediska velkou výrobní i hospodářskou samostatnost, doplněnou odpovídající hmotnou zodpovědností. Podnik kladl velké nároky na jejich výkonnost, ale také ji patřičně odměňoval (hmotně i morálně); dosáhl tak toho, že nadměrná intenzita práce, strohá pracovní disciplina a nesmlouvavost vůči jednotlivým pracovníkům byla přijímána

10 10 jako běžná norma. Baťovy závody vtiskly svůj ráz celému regionu a posléze se staly koncernem světového významu (s 33 dceřinými společnostmi ve čtyřech světadílech ), výjimečným svým způsobem řízení, propracovaností své kombinátní struktury a nezávislostí na bankovním sektoru. Baťovské ideje podnikového řízení, očištěné od svého nehumánního charakteru, ještě krátkou dobu po válce žily v podobě tzv. SPH ( socialistického podnikového hospodářství ), systému vnitropodnikového hospodaření, zaváděného v některých znárodněných podnicích. Počátkem 50. let však byl SPH ke škodě věci plošně nahrazen chozrasčotem. Ožil v modifikované podobě znovu až v polovině 70-tých let minulého století v systému řízení Agrokombinátu Slušovice. Řízení podniků a sledování jejich hospodářské činnosti prostřednictvím hospodářských středisek má tedy u nás dnes již mnoho desítek let trvající tradici. Vychází z technologicky podmíněné vnitropodnikové dělby práce, rozdělující podnik na dílčí útvary s relativně samostatnými pracovními programy. Je logické, aby v zájmu sledování výkonnosti těchto technologicky relativně oddělených celků byly od sebe relativně odděleny i ekonomicky, aby se daly samostatně sledovat jejich náklady a výnosy a v návaznosti na to diferencovaně odměňovat jejich pracovníky. Proto se původně jen účetní nákladová střediska postupně proměnila na komplexněji pojatá hospodářská střediska, která se vtělila do systémů řízení a účtování již před desetiletími a fungují v nich v plné míře dodnes. Soudobou kapitalistickou paralelou decentralizace podnikového řízení, v současnosti se prudce vyvíjející, je tzv. outsourcing, tj. vyčleňování jednotlivých relativně nezávislých nebo subdodavatelských činností do oddělených samostatných podnikatelských jednotek, resp. nahrazování vlastních činností nákupem těchto činností od vnějších ekonomických subjektů. Spadá do celkového procesu decentralizace a individualizace pracovních činností, provázejícího rozvoj technologické a informační revoluce. Hospodářské středisko jako organizační, výrobní a účetní jednotka nemusí mít ovšem ještě nic společného se zaměstnaneckou participací či samosprávou (přestože již u Bati se používal název dílenská samospráva ). Může to být jen osvědčený způsob vnitřní organizace podniku, plně slučitelný i s řízením administrativního typu, tj. příkazy a směrnicemi, a kontrolovatelný formálně hodnotovými ukazateli. Může to být však také základní kámen participačního (samosprávného) řízení podniku, pro které vytváří organizační i finanční rámec, a který umožní i stimulačně účinnější uplatnění principu rozdělování podle práce. V daných kapitalistických podmínkách je spoluúčast na řízení prostředkem byť omezeným kontroly zaměstnanců nad chodem firmy a nad způsobem její správy. Účast zaměstnanců ve správních a kontrolních orgánech firmy, povinnost firmy informovat zaměstnance o problémech jejího chodu a o jejích záměrech na jedné straně ztěžuje jejím majitelům nebo manažerům zneužívat svého postavení k nejrůznějším machinacím, na druhé straně zvyšuje schopnost obrany zaměstnanců proti neoprávněnému propouštění, šikaně nadřízených, zhoršování pracovních podmínek a dalším asociálním krokům. Z perspektivního hlediska vzato se rovněž zvyšuje schopnost zaměstnanců převzít podnik do vlastní samostatné správy v okamžiku, kdy jejich finanční spoluúčast dostatečně vzroste (resp. kvalifikovaně a účinně usměrňovat práci manažerů, které si k výkonu řídicích činnosti pracovní kolektiv vybere).

11 11 Závěry 1. V soudobé kapitalistické ekonomice existují jednotlivé prvky a tendence, které by se ve změněném hospodářském a politickém prostředí mohly stát prvky přechodu k postkapitalistickému hospodářskému systému anebo v dalším vývoji přímo jeho součástí. V současné době svou formou tvoří integrální součást kapitalistické ekonomiky, napomáhají její adaptaci na změny, souvisící s informační a technologickou revolucí ve světě a nepředstavují samostatný aktivní revoluční prvek socialistického typu. 2. Zaměstnanecká finanční spoluúčast může být považována za zárodečnou formu vytváření zaměstnanecké formy společenského vlastnictví jako jedné ze součástí nového, perspektivně socialistického sektoru v případě, že dosáhne kvantitu, nezbytnou k ovládnutí řízení podniku a současně kvalitu, umožňující její dlouhodobost (zejména relativní nedělitelnost a akumulační potenci). Oba tyto prvky jsou obsaženy již v některých dnešních formách zaměstnanecké finanční spoluúčasti, existujících ve vyspělých kapitalistických zemích. 3. Zaměstnanecká spoluúčast na řízení, podporovaná státním zákonodárstvím, má v současné době převážně sociálně - ochranný charakter. Jeho aktivizační funkce je plně podřízena potřebám zhodnocování kapitálu. Jakmile se vymaní z této společenské formy, stane systémovým podnětem trvalého růstu efektivnosti podnikové sféry. Zaslouží si trvalou pozornost mj. i proto, že názorně dokazuje zbytečnost soukromovlastnického kapitálu jako formy podnikání. 4. Dělnická družstva, pracovní společenství, výrobní a odbytové sítě a jiné formy zaměstnaneckých sdružení v oblasti výroby a služeb, nově vznikající jako protiváha nadnárodním společnostem a obrana proti nim, jsou pro malé a střední podnikání perspektivním prvkem. V současné době je jejich váha ještě ekonomicky málo významná, nicméně jejich existence prakticky dokazuje možnost úspěšného samosprávného podnikání a jeho pozitivní vliv na zaměstnanost a zachování specificky národních druhů a forem produkce. 5. V České republice jsou objektivní i subjektivní podmínky pro zaměstnaneckou spoluúčast zatím ještě velmi málo příznivé. Objektivní překážkou pro ni je zejména nedokončená technická restrukturalizace výroby, nestálé podnikatelské prostředí, nízká právní jistota, časté změny podnikatelských subjektů v důsledku privatizace a rostoucí riziko nezaměstnanosti. Subjektivní překážkou je nepříznivá nebo přímo nepřátelská ideová atmosféra vůči každému náznaku prosazování práv zaměstnanců, vytvořená dlouhodobou nadvládou liberální hospodářské politiky, ale také malá znalost principů spoluúčasti a nízká ochota je akceptovat. Na druhé straně baťovské a slušovické tradice a působení závodních rad v poválečném období vytvořily předpoklady, na nichž by se při změně hospodářské politiky země, při ekonomické a politické podpoře státu mohlo participační hnutí rozvinout v relativně krátké době do značné šíře. 7. Po vstupu ČR do EU přicházejí do ČR zvenčí nové impulsy pro rozvoj zaměstnanecké participace, a to jak z důvodů potřeby přizpůsobit českou legislativu legislativě unijní, tak i z důvodů praktických, tj. existence faktických prvků zaměstnanecké participace v nadnárodních společnostech, působících na našem území. Pro KSČM vzniká

12 12 zvláštní důvod zájmu o zaměstnaneckou participaci, totiž aktuální potřeba obhajoby sociálního státu, jehož je participace nedílnou součástí a který je s útoky liberálů na práva zaměstnanců stále silněji zpochybňován. 8. Přestože dnešní, kapitalismem poznamenaná podoba zaměstnanecké participace a samosprávy není sociálně jednoznačným jevem, zasluhuje si všestrannou podporu. Zasazena do demokratického, humanitního rámce představuje nové možnosti pro zlepšení sociálního a ekonomického postavení zaměstnanců. Sama je výraznou oporou politické demokracie, dodává jí další nezbytný rozměr svou snahou o sociální spravedlnost, o prosazení lidských práv v oblasti, kde se jejich uplatnění kapitalismus intenzivně brání. Hlásí se ke společenskému pokroku, k emancipaci dělníka a současně či právě tím ke zvýšení jeho výkonnosti. Není sama o sobě revolučním hnutím, ale leží na jeho cestě a může je významně podpořit jak při jeho vzniku a rozvoji, tak i při zasazení jeho výsledků do tvorby nových, samosprávných hospodářských struktur. Tato informace je výtahem ze studie Z. Háby Zaměstnanecká participace tichá revoluce?, ve které zájemce najde širší rozvinutí zde načrtnuté problematiky. Studie je zprávou o stavu řešení dílčího úkolu výzkumného programu TAPu Zaměstnanecká participace a hospodářská samospráva jako prvek sociálních změn ( Zadání: Analyzovat procesy rozvoje zaměstnanecké participace v soudobém kapitalismu s hlediska jejich ekonomické a sociální funkce a zkoumat využitelnost jejích prvků k oslabování soukromovlastnického ekonomického systému a ke koncipování soustavy nestátního společenského vlastnictví), který je řešen v rámci hlavního úkolu Východiska modelování socialistické ekonomiky v globalizovaném světě (Zadání: Identifikovat nové a pozměněné jevy soudobé kapitalistické ekonomiky s hlediska tvorby předpokladů pro vzik socialistické ekonomiky a s hlediska jejich vlivu na pravděpodobný tvar socialistické ekonomiky; pokus o konstrukci funkčního modelu socialistické ekonomiky v českých historických podmínkách na tomto základě a o návrh možných praktických ekonomických kroků, přibližujících jeho realizaci). Řešitelský tým TAP, říjen 2004.

13 13

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 62 Vytváření podmínek

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ

Více

Důsledky institucionálních změn v EU pro vybrané oblasti vnitřního trhu

Důsledky institucionálních změn v EU pro vybrané oblasti vnitřního trhu Důsledky institucionálních změn v EU pro vybrané oblasti vnitřního trhu Ing. Karel Mráček, CSc. Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Potenciální ekonomické a

Více

1. MANAGEMENT. Pojem management zahrnuje tedy tyto obsahové roviny:

1. MANAGEMENT. Pojem management zahrnuje tedy tyto obsahové roviny: 1. MANAGEMENT - činnost bez které se neobejde žádný větší organizační celek - věda i umění zároveň - nutnost řízení také v armádě, na univerzitách v umění i jinde. Potřeba řídit se objevuje už se vznikem

Více

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Držitel certifikátu dle ISO 9001 PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Předmět: EKONOMIKA Obor vzdělávání: 64-41-l/51 Podnikání - dálková forma

Více

Rating Moravskoslezského kraje

Rating Moravskoslezského kraje Rating Moravskoslezského kraje Moravskoslezský kraj Krajský úřad 28. října 117 702 18 Ostrava Tel.: 595 622 222 E-mail: posta@kr-moravskoslezsky.cz RATING MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE V červnu roku 2008 byla

Více

NÁVRH NA ÚPRAVU MINIMÁLNÍ MZDY od 1. ledna 2012

NÁVRH NA ÚPRAVU MINIMÁLNÍ MZDY od 1. ledna 2012 NÁVRH NA ÚPRAVU MINIMÁLNÍ MZDY od 1. ledna 2012 Vláda má podle zákoníku práce možnost stanovit nařízením vlády výši základní sazby minimální mzdya dalších jejích sazeb odstupňovaných podle míry vlivů omezujících

Více

TEMATICKÉ OKRUHY PRO OPAKOVÁNÍ K MATURITNÍ ZKOUŠCE

TEMATICKÉ OKRUHY PRO OPAKOVÁNÍ K MATURITNÍ ZKOUŠCE strana: 1/8 TEMATICKÉ OKRUHY PRO OPAKOVÁNÍ K MATURITNÍ ZKOUŠCE Název předmětu u maturitní zkoušky: Studijní obor: Ekonomika Podnikání Školní rok: 2012 2013 1.1. Předmět: Ekonomika 1) Předmět ekonomie a

Více

Akt pro jednotný trh

Akt pro jednotný trh Akt pro jednotný trh Debata v Evropském domě 8. dubna 2011 Jaroslav Šulc Sulc.jaroslav@cmkos.cz Ekonomický poradce ČMKOS Jungmanova 24, Praha 1 Dilema konsolidace nebo růst? Nutnost vyjít z krize - vytvořením

Více

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Držitel certifikátu dle ISO 9001 PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Předmět: EKONOMIKA Obor vzdělávání: 63-41-M/01 Ekonomika a podnikání ŠVP:

Více

Socialistická hospodářská soustava v textu Ústavy Československé socialistické republiky z r. 1960

Socialistická hospodářská soustava v textu Ústavy Československé socialistické republiky z r. 1960 VY_32_INOVACE_DEJ_36 Socialistická hospodářská soustava v textu Ústavy Československé socialistické republiky z r. 1960 Mgr. Veronika Brynychová Období vytvoření: únor 2013 Ročník: 2., příp. 3. Tematická

Více

Maturitní otázky z předmětu: Ekonomika podniku

Maturitní otázky z předmětu: Ekonomika podniku 1. Základní ekonomické pojmy potřeby, teorie motivace statky a služby kvalita života peníze, oběh peněz Maturitní otázky z předmětu: Ekonomika podniku 2. Výroba 3. Podnik výrobní faktory hospodaření, cíle,

Více

Maturitní otázky k ústní zkoušce

Maturitní otázky k ústní zkoušce S SOU LIVA Maturitní otázky k ústní zkoušce EKONOMIKA PODNIKU Pro třídu: DPO 3.A Školní rok: 2010/2011 Vypracoval: Ing. Tomáš Kučera Schválila: Mgr. Alice Linková ředitelka školy 1. Základní ekonomické

Více

PRÁVO SPOLEČNOSTÍ EU PREZENTACE 2015

PRÁVO SPOLEČNOSTÍ EU PREZENTACE 2015 PRÁVO SPOLEČNOSTÍ EU 1 PREZENTACE 2015 VÝVOJ SPOLEČENSKÉHO PRÁVA EU Základ pravomoci EU v této oblasti rozvoj právní úpravy svobody usazování v rámci volného pohybu osob První fází byla harmonizace vybraných

Více

Základy managementu Řízení lidí. Ing. Ivana Pražanová

Základy managementu Řízení lidí. Ing. Ivana Pražanová Základy managementu Řízení lidí Ing. Ivana Pražanová Historie Lidé na začátku minulého století hlavně nositeli fyzické síly Normy, úkolová mzda, personální agenda metody řízení Postupně se práce stala

Více

Cíle personální práce v podniku

Cíle personální práce v podniku PERSONÁLNÍ PRÁCE Cíle personální práce v podniku Organizace personálnípráce Plánování pracovníků Získávánía výběr pracovníků Hodnocení pracovníků a jejich výkonů Podnikové vzdělávání Pracovní podmínky

Více

Sociální podnikání zaměstnanecká družstva. Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative

Sociální podnikání zaměstnanecká družstva. Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative Sociální podnikání zaměstnanecká družstva Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Sociální inovace Koncept BEC BEC Družstvo Šumperk

Více

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Ing. Jiří Paroubek Charakteristika současné etapy ve vývoji českého hospodářství po roce 1989 převážila pozitiva: podařilo se vytvořit

Více

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika a právo

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika a právo Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika a právo obor Podnikání 1. Základní ekonomické pojmy - Předmět ekonomie, základní ekonomické systémy, hospodářský proces, potřeby, statky, služby,

Více

ING. ZUZANA EKRTOVÁ Zpracováno dne: 9. 1. 2013

ING. ZUZANA EKRTOVÁ Zpracováno dne: 9. 1. 2013 Označení materiálu: VY_32_INOVACE_EKRZU_EKONOMIKA2_18 Název materiálu: PODNIKÁNÍ V TRŽNÍ EKONOMICE Tematická oblast: Ekonomika, 2. ročník Anotace: Prezentace vysvětluje žákům právní východiska a podstatu

Více

T E O R I E M A N A G E M E N T U

T E O R I E M A N A G E M E N T U T E O R I E M A N A G E M E N T U 9 ZS, akad.rok 2014/2015 Teorie managementu - VŽ 1 Aspekty organizační struktury Při návrhu organizační struktury se vychází z pěti hlavních aspektů : 1) Specializace

Více

FORMY VLASTNICTVÍ STAVEBNÍCH SPOLEČNOSTÍ, JEJICH VÝHODY A NEVÝHODY. Jiří Zahradník Říjen 2013

FORMY VLASTNICTVÍ STAVEBNÍCH SPOLEČNOSTÍ, JEJICH VÝHODY A NEVÝHODY. Jiří Zahradník Říjen 2013 FORMY VLASTNICTVÍ STAVEBNÍCH SPOLEČNOSTÍ, JEJICH VÝHODY A NEVÝHODY Jiří Zahradník Říjen 2013 FORMY VLASTNICTVÍ PODNIKU Ve většině vyspělých zemí se vyvinuli 4 formy vlastnictví podniku podnik jednotlivce

Více

Návrh na zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2015

Návrh na zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2015 MATERIÁL NA JEDNÁNÍ RADY HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ DOHODY Návrh na zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2015 Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny, kterou je povinen zaměstnavatel poskytnout za práci

Více

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Veřejná správa

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Veřejná správa ta profilové maturitní zkoušky z předmětu Veřejná správa ústní zkouška 1. Vymezení veřejné správy 2. Realizace činnosti veřejné správy 3. Státní služba, úředníci územích samosprávných celků 4. Jednání

Více

Základy ekonomie II. Zdroj Robert Holman

Základy ekonomie II. Zdroj Robert Holman Základy ekonomie II Zdroj Robert Holman Omezování konkurence Omezování konkurence je způsobeno překážkami vstupu na trh. Intenzita konkurence nezávisí na počtu existujících konkurentů, ale také na počtu

Více

ODMĚŇOVÁNÍ PRACOVNÍKŮ

ODMĚŇOVÁNÍ PRACOVNÍKŮ ODMĚŇOVÁNÍ PRACOVNÍKŮ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora

Více

Statut. Okresní hospodářské komory Olomouc. Část první Základní ustanovení

Statut. Okresní hospodářské komory Olomouc. Část první Základní ustanovení Statut Okresní hospodářské komory Olomouc Část první Základní ustanovení čl. 1 1. Okresní hospodářská komora Olomouc (dále jen Komora) je ustavena na základě zákona č. 301/1992 Sb. v platném znění o Hospodářské

Více

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Držitel certifikátu dle ISO 9001 PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Předmět: EKONOMIKA Obor vzdělávání: 66-41-M/02 Obchodní akademie Školní

Více

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN?

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Od propuknutí celosvětové hospodářské a finanční krize trpí EU nízkou úrovní investic. Ke zvrácení tohoto sestupného trendu a pro pevné navedení

Více

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal Sociální inovace Mgr. Ivo Škrabal Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Inovace Sociální inovace Příklady Sociální ekonomika teorie o má za úkol hledat a vytvářet příležitosti pro osoby ohrožené

Více

Podnik prochází během doby své existence různými vývojovými fázemi, ve kterých se potýká s různými problémy, které mohou ohrozit jeho existenci.

Podnik prochází během doby své existence různými vývojovými fázemi, ve kterých se potýká s různými problémy, které mohou ohrozit jeho existenci. Život podniku Podnik prochází během doby své existence různými vývojovými fázemi, ve kterých se potýká s různými problémy, které mohou ohrozit jeho existenci. Nové podmínky 20. a 21. století nutí podniky

Více

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. KFC/PEM Přednáška č 11 a 12 Řízení od nástupu anglické průmyslové

Více

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. KFC/PEM Přednáška č 10 Řízení podnikových financí, úvěry,

Více

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s.

Více

Maturitní témata EKONOMIKA

Maturitní témata EKONOMIKA Maturitní témata EKONOMIKA Školní rok 2014/2015 1. Ekonomie jako věda - význam ekonomického vzdělání - vztah ekonomiky a politiky - makroekonomie - mikroekonomie - zákon vzácnosti - hospodaření - efektivnost

Více

Proč potřebujeme důchodovou reformu?

Proč potřebujeme důchodovou reformu? Proč potřebujeme důchodovou reformu? V roce 2008 byl důchodový účet vyrovnaný. Dnes chybí ročně 30 40 mld. Kč. o Přibylo 80 000 důchodců (~ 10 mld. Kč) o Ubylo 180 000 zaměstnanců (~ 15 mld. Kč) o Mimořádná

Více

29.02.2008 Brno. Aktuální a připravované výzvy v rámci Operačního programu podnikání a inovace. Mgr. et Mgr. Martin Potůček

29.02.2008 Brno. Aktuální a připravované výzvy v rámci Operačního programu podnikání a inovace. Mgr. et Mgr. Martin Potůček 29.02.2008 Brno Aktuální a připravované výzvy v rámci Operačního programu podnikání a inovace Mgr. et Mgr. Martin Potůček Priority, programy, alokace Operační program Podnikání a inovace Prioritní osa

Více

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Projekt CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Posilování bipartitního dialogu v odvětvích Realizátor projektu: Konfederace

Více

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce,

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, 1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, druhy práce, pojem pracovní síla Výroba, výrobní faktory,

Více

Srovnání zákonných požadavků VYBRANÉ ZMĚNY

Srovnání zákonných požadavků VYBRANÉ ZMĚNY Srovnání zákonných požadavků VYBRANÉ ZMĚNY (Zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech vs. Zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování) původní Obsah změněné pasáže

Více

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 INTEGROVANÉ TERITORIÁLNÍ INVESTICE POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 V prosinci 2013 Rada Evropské unie formálně schválila nová pravidla a právní předpisy upravující další kolo investic v rámci politiky soudržnosti

Více

OČEKÁVÁNÍ FIREM A FAKTORY FIREMN Í ÚSPĚŠNOSTI

OČEKÁVÁNÍ FIREM A FAKTORY FIREMN Í ÚSPĚŠNOSTI OČEKÁVÁNÍ FIREM A FAKTORY FIREMN Í ÚSPĚŠNOSTI VÝZKUM MEZI MAJITELI A MANAŽERY FIREM 2013 Strana 1 z 9 Obsah: 1. Úvod 3 2. Hlavní závěry výzkumu 4 3. Metodika 7 4. Vzorek respondentů 7 5. Organizátoři a

Více

CENTRUM VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ ODBORNÝCH ŠKOL

CENTRUM VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ ODBORNÝCH ŠKOL Projekt: CENTRUM VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ ODBORNÝCH ŠKOL Kurz: Personalistika a vzdělávání ve firemní praxi SPŠ a OA Uherský Brod, 2012 1 Úvod Personální útvar má za úkol ovlivňovat vztahy mezi organizací a

Více

Fiskální úmluva v kontextu ekonomické krize. Sekce pro evropské záležitosti Úřad vlády České republiky Duben 2012

Fiskální úmluva v kontextu ekonomické krize. Sekce pro evropské záležitosti Úřad vlády České republiky Duben 2012 Fiskální úmluva v kontextu ekonomické krize Sekce pro evropské záležitosti Úřad vlády České republiky Duben 2012 Obsah: Ekonomická situace Koordinace hospodářské a fiskální politiky v rámci EU Fiskální

Více

4. Sociální podnikání v Evropě Vzdělávací program k sociálnímu podnikání Radmila Herzánová

4. Sociální podnikání v Evropě Vzdělávací program k sociálnímu podnikání Radmila Herzánová 4. Sociální podnikání v Evropě Vzdělávací program k sociálnímu podnikání Radmila Herzánová Sociální podnikání jako efektivní nástroj snižování nezaměstnanosti, CZ.1.07/3.2.05/04.0067 ATRACT CONSULTING

Více

Národní soustava kvalifikací = řešení situace na trhu práce

Národní soustava kvalifikací = řešení situace na trhu práce Národní soustava kvalifikací = řešení situace na trhu práce Vize střešních zaměstnavatelů Chceme státem podporovaný systém celoživotního učení ke zvýšení vzdělanosti, adaptabilnosti a zaměstnatelnosti

Více

PROGRAMOVÉ PROHLÁŠENÍ Odborového svazu ECHO na volební období 2013-2018 (schváleno dne 6.6.2013 2. sjezdem OS ECHO)

PROGRAMOVÉ PROHLÁŠENÍ Odborového svazu ECHO na volební období 2013-2018 (schváleno dne 6.6.2013 2. sjezdem OS ECHO) PROGRAMOVÉ PROHLÁŠENÍ Odborového svazu ECHO na volební období 2013-2018 (schváleno dne 6.6.2013 2. sjezdem OS ECHO) Odborový svaz ECHO (dále jen svaz) je svobodné, demokratické, otevřené a na principech

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

Vysoké učení technické v Brně Fakulta podnikatelská BANKOVNICTVÍ. Ing. Václav Zeman. E-mail: zeman@fbm

Vysoké učení technické v Brně Fakulta podnikatelská BANKOVNICTVÍ. Ing. Václav Zeman. E-mail: zeman@fbm Vysoké učení technické v Brně Fakulta podnikatelská BANKOVNICTVÍ Ing. Václav Zeman E-mail: zeman@fbm fbm.vutbr.cz 9. červenec 2007 Přednáška č. 1 Banka a její funkce ve finančním systému Obchodování s

Více

Restrukturalizace a zvyšování efektivity firem

Restrukturalizace a zvyšování efektivity firem Restrukturalizace a zvyšování efektivity firem Ing. Tomáš Pastrňák, MBA Předseda výboru České asociace interim managementu Člen představenstva krajské hospodářské komory MSK Člen komise pro majetek a hospodářskou

Více

Hospodářská politika

Hospodářská politika Hospodářská politika doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Hlavní cíl: zajištění ekonomického růstu, ekonomické rovnováhy, cenové stability, plné zaměstnanosti a sociálních úkolů státu. 1 Cílů HP je dosahováno

Více

Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice. MUDr. Tomáš Julínek

Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice. MUDr. Tomáš Julínek Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice MUDr. Tomáš Julínek DNEŠNÍ PROGRAM Důvody pro změnu Návrh nového systému Postup realizace nového systému 1 NUTNOST ZMĚNY Krize institucí v

Více

- klady a zápory FORMY VLASTNICTVÍ STAVEBNÍCH FIREM. ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební Katedra ekonomiky a řízení ve stavebnictví

- klady a zápory FORMY VLASTNICTVÍ STAVEBNÍCH FIREM. ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební Katedra ekonomiky a řízení ve stavebnictví ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební Katedra ekonomiky a řízení ve stavebnictví FORMY VLASTNICTVÍ STAVEBNÍCH FIREM - klady a zápory Samostatná práce pro předmět Management podniku Gabriela

Více

Manažerská ekonomika

Manažerská ekonomika PODNIKOVÝ MANAGEMENT (zkouška č. 12) Cíl předmětu Získat znalosti zákonitostí úspěšného řízení organizace a přehled o současné teorii a praxi managementu. Seznámit se s moderními manažerskými metodami

Více

VYSVĚTLUJÍCÍ ZPRÁVA KE SKUTEČNOSTEM VYŽADOVANÝM ZMĚNOU

VYSVĚTLUJÍCÍ ZPRÁVA KE SKUTEČNOSTEM VYŽADOVANÝM ZMĚNOU VYSVĚTLUJÍCÍ ZPRÁVA KE SKUTEČNOSTEM VYŽADOVANÝM ZMĚNOU ZÁKONA O PODNIKÁNÍ NA KAPITÁLOVÉM TRHU V souvislosti se změnou zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, provedenou zákonem č. 104/2008

Více

Český sociální stát v postkomunistickém kontextu

Český sociální stát v postkomunistickém kontextu Český sociální stát v postkomunistickém kontextu Martin Potůček Centrum pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze Specifické sociální podmínky a možnosti sociální

Více

VY_32_INOVACE_DEJ_39. Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534. Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR.

VY_32_INOVACE_DEJ_39. Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534. Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. VY_32_INOVACE_DEJ_39 Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období vytvoření: únor 2013 Ročník: 2., příp. 3. Tematická oblast:

Více

VÝUKOVÝ MODUL VI/2 VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PRO ROZVOJ ZNALOSTÍ, SCHOPNOSTÍ A DOVEDNOSTÍ V OBLASTI FINANČNÍ GRAMOTNOSTI

VÝUKOVÝ MODUL VI/2 VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PRO ROZVOJ ZNALOSTÍ, SCHOPNOSTÍ A DOVEDNOSTÍ V OBLASTI FINANČNÍ GRAMOTNOSTI VÝUKOVÝ MODUL VI/2 VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PRO ROZVOJ ZNALOSTÍ, SCHOPNOSTÍ A DOVEDNOSTÍ V OBLASTI FINANČNÍ GRAMOTNOSTI Téma VI.2.4. Práce a vzdělávání 13. Pracovní témata k zaměstnání v EU Mgr. Zuzana Válková

Více

PODNIKÁNÍ MALÝCH A STŘEDNÍCH FIREM 2. Národní vzdělávací fond

PODNIKÁNÍ MALÝCH A STŘEDNÍCH FIREM 2. Národní vzdělávací fond PODNIKÁNÍ MALÝCH A STŘEDNÍCH FIREM 2 1 A. Specifika podnikání 1. Východiska a cíle podpory vláda systematicky podporuje podnikání předpoklady a schopnosti MSP pro podporu - zmírňovat negativní důsledky

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 24.2.2015 COM(2014) 720 final 2014/0342 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o zrušení rozhodnutí Rady 77/706/EHS, kterým se stanoví společný ukazatel Společenství ke snížení spotřeby

Více

BEYOND ECONOMIC GROWTH.

BEYOND ECONOMIC GROWTH. 1 Světová banka nabízí ke studiu zajímavou publikaci BEYOND ECONOMIC GROWTH. Zde je příklad, jak já využívám tohoto zdroje pro studium a poznání služeb v hodinách zeměpisu. Tabulky, mimochodem značného

Více

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...

Více

ZÁSADY ŘÍZENÍ STŘETU ZÁJMŮ

ZÁSADY ŘÍZENÍ STŘETU ZÁJMŮ Radlická 333/150, 150 57 Praha 5, IČ: 25677888 Zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 5446 Tel: 224 116 702 Fax: 224 119 548 1 ÚVODNÍ USTANOVENÍ Společnost ČSOB

Více

INFORMACE O ZAVEDENÉM SYSTÉMU KVALITY dle normy ČSN EN ISO 9001:2009 ve společnosti

INFORMACE O ZAVEDENÉM SYSTÉMU KVALITY dle normy ČSN EN ISO 9001:2009 ve společnosti INFORMACE O ZAVEDENÉM SYSTÉMU KVALITY dle normy ČSN EN ISO 9001:2009 ve společnosti Obsah: 1) Adresa společnosti 2) Historie firmy 3) Rozsah systému kvality 4) Systém managementu kvality 5) Povinnosti

Více

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Veřejná správa

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Veřejná správa ta profilové maturitní zkoušky z předmětu Veřejná správa 1. Vymezení veřejné správy 2. Realizace činnosti veřejné správy 3. Státní služba 4. Jednání s klientem 5. Komunikace 6. Vnitřní správa - zabezpečení

Více

Návrh systému odloženého školného. Radim Valenčík

Návrh systému odloženého školného. Radim Valenčík Návrh systému odloženého školného Radim Valenčík 1 Otázky, které si - ke škodě věci ne vždy klademe: Školné - co je důležitější, zda či jak zavést? Víme a shodneme se v odpovědi, proč zavést školné? Kdo

Více

Obsah: I. Úvodní ustanovení 3 1. Předmět a cíl vnitřního předpisu 3 2. Případy střetu zájmů ve Společnosti 3 II. Postupy pro zjišťování a řízení

Obsah: I. Úvodní ustanovení 3 1. Předmět a cíl vnitřního předpisu 3 2. Případy střetu zájmů ve Společnosti 3 II. Postupy pro zjišťování a řízení Název: Vnitřní směrnice č.: Obsah: Přílohy: Určena: Vytvořil: Schválil: PRAVIDLA ŘÍZENÍ STŘETU ZÁJMŮ - DS/DPS D/4/2013 Postupy zjišťování a řízení střetu zájmů ve Společnosti při distribuci důchodového

Více

Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková Lisabonská smlouva

Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková Lisabonská smlouva Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková Lisabonská smlouva Smlouvy v EU Evropská unie (tedy EU, dříve Evropská společenství, ES, původně Evropské hospodářské společenství, EHS) je definována smlouvami

Více

PŘEHLED PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ ES V OBLASTI SOCIÁLNÍ POLITIKY A ZAMĚSTNANOSTI

PŘEHLED PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ ES V OBLASTI SOCIÁLNÍ POLITIKY A ZAMĚSTNANOSTI PŘEHLED PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ ES V OBLASTI SOCIÁLNÍ POLITIKY A ZAMĚSTNANOSTI 1) Pohyb pracujících a sociální ochrana Nařízení Rady (EHS) č. 1612/68 o volném pohybu pracovníků v rámci Společenství ve znění

Více

Autorka: Dr. Jane Pillingerová Prezentace pro Konferenci EPSU o kolektivním vyjednávání Bratislava, 14.-15. září 2010

Autorka: Dr. Jane Pillingerová Prezentace pro Konferenci EPSU o kolektivním vyjednávání Bratislava, 14.-15. září 2010 Rovná odměna a vliv recese na pracovnice Autorka: Dr. Jane Pillingerová Prezentace pro Konferenci EPSU o kolektivním vyjednávání Bratislava, 14.-15. září 2010 Proč přetrvává genderový rozdíl v odměňování?

Více

Jaké jsou důvody ČMKOS k požadavku na vyšší nárůst mezd a platů pro rok 2016?

Jaké jsou důvody ČMKOS k požadavku na vyšší nárůst mezd a platů pro rok 2016? JE ČAS SE OZVAT Jaké jsou důvody ČMKOS k požadavku na vyšší nárůst mezd a platů pro rok 2016? 1. důvod Po dlouhém období ekonomické krize se Česká republika výrazně zotavuje. V loňském roce dosáhla dvouprocentního

Více

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství nejen 2. díl Podniková ekonomie Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Nakladatelství a vydavatelství R Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz TEMATICKÉ ROZDĚLENÍ DÍLŮ KNIHY EKONOMIE NEJEN

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Číslo projektu Označení materiálu Název školy Autor Tematická oblast Ročník Anotace Metodický pokyn Zhotoveno CZ.1.07/1.5.00/34.0061 VY_32_INOVACE_F.3.14 Integrovaná střední škola

Více

POLITICKÉ STRANY. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová.

POLITICKÉ STRANY. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. POLITICKÉ STRANY Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. POLITICKÝ PLURALISMUS = existence mnoha politických stran a zájmových skupin působí ve společnosti

Více

Sociální reformy. Zhoršení stavu předvolebním zvýšením mandatorních výdajů o 68 miliard Kč

Sociální reformy. Zhoršení stavu předvolebním zvýšením mandatorních výdajů o 68 miliard Kč Sociální reformy Petr Nečas Hlavní cíl zastavení tempa zadlužování země Hlavní problém prudké tempo zadlužování státu růstem mandatorních výdajů především v posledních dvou letech vlády Jiřího Paroubka

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Příloha k usnesení vlády ze dne 15. prosince 2014 č. 1062 STATUT Rady vlády pro stavebnictví České republiky Článek 1 Úvodní ustanovení (1) Rada vlády pro stavebnictví České republiky

Více

Deník SVOBODNÝ MONITOR:

Deník SVOBODNÝ MONITOR: www.svobodnymonitor.cz Deník SVOBODNÝ MONITOR: ZÁKLADNÍ INFORMACE a PŘEDPLATNÉ 2015 Deník SVOBODNÝ MONITOR = Internetový deník (www.svobodnymonitor.cz) = Mobilní verze (smartphone) = Tabletová verze (tablet)

Více

Jiří Paroubek: Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR

Jiří Paroubek: Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Jiří Paroubek: Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Charakteristika současné etapy - ve vývoji českého hospodářství po roce 1989 převážila pozitiva: podařilo se vytvořit

Více

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika podniku

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika podniku ta profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika podniku 1. Základní pojmy - potřeba, spotřeba, trh, tržní mechanismus 2. Národní hospodářství, hodnocení úrovně NH 3. Ekonomické systémy, úloha státu

Více

Z metodického hlediska je třeba rozlišit, zda se jedná o daňovou kvótu : jednoduchou; složenou; konsolidovanou.

Z metodického hlediska je třeba rozlišit, zda se jedná o daňovou kvótu : jednoduchou; složenou; konsolidovanou. Daňová kvóta Daňová kvóta (Tax Quota) patří mezi významné ukazatele uplatňované při mezinárodní komparaci. Je poměrovým ukazatelem vyjadřujícím úroveň daňových výnosů ve vztahu k hrubému domácímu produktu

Více

Insolvence českých subjektů a vybrané aspekty insolvenčního zákonodárství některých států SNS Doc. Ing. Marianna Dražanová, CSc.

Insolvence českých subjektů a vybrané aspekty insolvenčního zákonodárství některých států SNS Doc. Ing. Marianna Dražanová, CSc. Insolvence českých subjektů a vybrané aspekty insolvenčního zákonodárství některých států SNS Doc. Ing. Marianna Dražanová, CSc. Akademie STING 7.11.2012 1 Současná doba může být považována za náročnou,

Více

Význam inovací pro firmy v současném. Jan Heřman 26. říjen 2012

Význam inovací pro firmy v současném. Jan Heřman 26. říjen 2012 Význam inovací pro firmy v současném období Jan Heřman 26. říjen 2012 Uváděné údaje a informace vychází z výzkumného záměru IGA 2 Inovační management, který je realizován v letech 2012 2013. Je registrován

Více

K otázkám strategie zpřístupňování elektronických informačních zdrojů pro oblast výzkumu a vývoje

K otázkám strategie zpřístupňování elektronických informačních zdrojů pro oblast výzkumu a vývoje K otázkám strategie zpřístupňování elektronických informačních zdrojů pro oblast výzkumu a vývoje Úvod: Stanovisko Asociace knihoven vysokých škol ČR Předkládaný materiál shrnuje zkušenosti, poznatky a

Více

Zákon o obchodních korporacích. Tisková konference 17. 5. 2011

Zákon o obchodních korporacích. Tisková konference 17. 5. 2011 Tisková konference 17. 5. 2011 Rekodifikace soukromého práva v ČR Zákon o obchodních společnostech a družstvech (tzv. zákon o obchodních korporacích) je součástí rekodifikace soukromého práva hmotného.

Více

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ PODPORA MALÉHO A STŘEDNÍHO PODNIKÁNÍ. Předmět úpravy

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ PODPORA MALÉHO A STŘEDNÍHO PODNIKÁNÍ. Předmět úpravy 47/2002 Sb. ZÁKON ze dne 11. ledna 2002 o podpoře malého a středního podnikání a o změně zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění

Více

Založte odborovou organizaci ČMOS pracovníků školství!

Založte odborovou organizaci ČMOS pracovníků školství! Máte ve škole problémy? Rozhoduje váš nadřízený bez vás? Roste napětí mezi zaměstnanci a ředitelem školy? Nemáte dostatek informací? Chcete to změnit? Založte odborovou organizaci ČMOS pracovníků školství!

Více

Rámcová dohoda o práci na dálku

Rámcová dohoda o práci na dálku Rámcová dohoda o práci na dálku 1. Všeobecné úvahy V kontextu Evropské strategie zaměstnanosti vyzvala Evropská rada sociální partnery, aby vyjednali dohody, které by modernizovaly organizaci práce, včetně

Více

Vstupní test. vyhodnocení

Vstupní test. vyhodnocení Vstupní test vyhodnocení Jaké obchodní společnosti umožňuje zakládat Obchodní zákoník? Uveďte orgány obchodních společností a družstva a vyznačte statutární orgán. Obchodní společnost je právnickou osobou

Více

Pilotní projekt MPO na podporu začínajících firem formou kapitálových vstupů: seed fond

Pilotní projekt MPO na podporu začínajících firem formou kapitálových vstupů: seed fond Pilotní projekt MPO na podporu začínajících firem formou kapitálových vstupů: seed fond Ing. Petr Očko, Ph.D. ředitel sekce fondů EU, výzkumu a vývoje Leden 2012, Praha Připravujeme pilotní projekt na

Více

Rozvoj stavební bytové družstvo správce a vlastník bytového fondu. U Cukrovaru 1282/9, Kateřinky, 747 05 Opava. Opava, září 2014

Rozvoj stavební bytové družstvo správce a vlastník bytového fondu. U Cukrovaru 1282/9, Kateřinky, 747 05 Opava. Opava, září 2014 Rozvoj stavební bytové družstvo správce a vlastník bytového fondu U Cukrovaru 1282/9, Kateřinky, 747 05 Opava 553 780 700 E-mail: epodatelna@rozvojsbd.cz FAX 553 732 965 http: www.rozvojsbd.cz Obsah: Úvodní

Více

Účetní systémy 2. 9.př.

Účetní systémy 2. 9.př. Účetní systémy 2. 9.př. IAS 14 Vykazování podle segmentů Vykazování podle segmentů obvykle znamená určit segmenty oborové či územní. Toto vykazování interesuje zejména investory. Segmentové vykazování

Více

EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA JUSTICE

EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA JUSTICE VEŘEJNÁ EKONOMIKA EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA JUSTICE Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky

Více

Státní dozor v pojišťovnictví

Státní dozor v pojišťovnictví Státní dozor v pojišťovnictví Regulaci pojistného trhu provádí státní dozor. Většinou ve formě instituce, která je samostatná a přímo podřízená vládě nebo v rámci některého z ministerstev, institut dozoru

Více

Sociální dialog. Kde nás nyní naleznete?

Sociální dialog. Kde nás nyní naleznete? Kde nás nyní naleznete? elektrická energie plyn nemocnice lokální a regionální vláda národní a evropská správa odpad voda sociální služby Rozvoj, priority a problémy Energie Dialog od roku 1995, s oficiálním

Více

Metodický pokyn pro uplatnění částky zaplacených odborových příspěvků jako odečitatelné položky od základu daně z příjmu

Metodický pokyn pro uplatnění částky zaplacených odborových příspěvků jako odečitatelné položky od základu daně z příjmu Odpočty za rok 2010 Metodický pokyn pro uplatnění částky zaplacených odborových příspěvků jako odečitatelné položky od základu daně z příjmu Od 1. ledna 2004 v souladu s ustanovením 15 odst. 7 zákona č.

Více

Maturitní témata pro obor Informatika v ekonomice

Maturitní témata pro obor Informatika v ekonomice 1. Kalkulace, rozpočetnictví - význam kalkulací, druhy kalkulací - náklady přímé a nepřímé, charakteristika - typový kalkulační vzorec - kalkulační metody - kalkulace neúplných nákladů a srovnání úplných

Více

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální

Více

Bakalářský studijní obor Manažerská ekonomika specializace Marketing. pro studenty studující od roku 2011/2012

Bakalářský studijní obor Manažerská ekonomika specializace Marketing. pro studenty studující od roku 2011/2012 Studijní obor Manažerská ekonomika Bakalářský studijní obor Manažerská ekonomika specializace Marketing pro studenty studující od roku 2011/2012 V první fázi studia oboru Manažerská ekonomika získá student

Více

Vyhláška rektora č. 3/2012 Přihlašování k tématům bakalářských prací a realizace odborných praxí v akademickém roce 2012/2013

Vyhláška rektora č. 3/2012 Přihlašování k tématům bakalářských prací a realizace odborných praxí v akademickém roce 2012/2013 Vysoká škola sociálně-správní, Institut celoživotního vzdělávání Havířov o.p.s. Vysoká škola sociálně-správní, Havířov Vyhláška rektora č. 3/2012 Přihlašování k tématům bakalářských prací a realizace odborných

Více