Zaměstnanecké vlastnictví a jeho perspektivy v soudobém světě (Informace pro VV ÚV KSČM)
|
|
- Božena Králová
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 1 Zaměstnanecké vlastnictví a jeho perspektivy v soudobém světě (Informace pro VV ÚV KSČM) Úvod. Naším trvalým úkolem je vyvodit z kolapsu sovětského modelu socialismu po objektivním zhodnocení jeho příčin nezbytné důsledky pro politiku KSČM: potvrdit jistoty marxismu, které minulost ověřila, analyzovat nové historické podmínky, v nichž se revoluční hnutí ocitlo a hledat nové šance, které se mu v nich naskytují. Jen tak se vyhneme nebezpečí, že se KSČM ocitne v pozici generálů, připravujících se na minulou válku, anebo se naopak dá unášet abstraktními spekulacemi, odtrženými od současné reality kapitalistického světa.. Vnitřní rozpory kapitalismu i dnes vytvářejí jak subjektivní, tak objektivní faktory jeho budoucího zániku. Ty však nemusí ve skutečnosti ani nemohou mít nutně stejnou podobu jako v dřívější, industriální epoše vývoje kapitalismu. Některé nové prvky výrobních sil a jejich společenské organizace jsou při tom přes své současnou kapitalistickou formu součástí objektivního společenského pokroku a postkapitalistická společnost na ně bude chtě-nechtě navazovat. Často jde o vedlejší a nežádané účinky procesů, sledujících původně zcela jiné cíle, jimiž kapitalismus překračuje svůj vlastní rámec a které se objektivně stanou stavebními kameny vyššího společenského pořádku (Marx, Kapitál III-1, 462). Hledat v soudobé kapitalistické ekonomice takovéto jevy a procesy, odhalovat jejich skryté potence a zkoumat možnosti jejich využití už v dnešní hospodářské politice KSČM je tak jednou ze závažných složek poznávací činnosti strany, kterou si nemůžeme dovolit zanedbat. Zaměstnanecká participace (spoluúčast) a hospodářská samospráva spadá do oblasti takových jevů. Je to fenomén, který v posledním desetiletí nabyl značného rozsahu jak v zemích liberálně orientovaného kapitalismu, tak i v zemích, uplatňujících zásady sociálního státu. V USA se zaměstnanecká participace týká 23,3 % podniků všech velikostí. Australská vláda letos zahájila nový program, který má zabezpečit zdvojnásobení rozsahu zaměstnanecké participace z dnešních 5,5 % na ll % v r V Japonsku se stala svého času participace spolutvůrcem poválečného hospodářského zázraku. V členských státech EU byla v r majetková spoluúčast zaměstnanců zavedena ve třetině podniků s více než 200 zaměstnanci, podílnictví na zisku v téměř polovině jejich celkového počtu. Rozhodujícím důvodem postupného prosazování participace je prakticky prokázaná zkušenost, že zaměstnanecká participace zpravidla zvyšuje výkonnost podniků a přináší jejich majitelům vyšší zisk. Vztah podnikatelů (zaměstnavatelů) ani námezdních pracovníků (zaměstnanců) k zaměstnanecké participaci však zdaleka není jednoznačný a není nutně předurčen ani ideově-politickou orientací svého nositele. Mnozí liberálové sice podporují participaci, ale jen proto, že v ní vidí otvírání dveří k postupné přeměně lidské pracovní síly v individuální lidský kapitál, k atomizaci pracovních kolektivů, k přeměně sociálně solidárních námezdních pracovníků na podnikatele s vlastní pracovní silou, vzájemně si konkurující na svobodném trhu práce. Demokraticky smýšlející ekonomové a politici vidí často v zaměstnanecké participaci cestu, vedoucí k nekapitalistické společnosti, jakousi třetí cestu společenského vývoje nebo dokonce tichou revoluci. Ideovým heslem EFESu, celoevropské organizace na podporu zaměstnanecké participace, je spojení práce s vlastnictvím, marxistickou terminologií řečeno překonání rozporu mezi prací a kapitálem při zachování
2 2 soukromovlastnické tržní ekonomiky. Stejně tak je možné v zaměstnanecké participaci a samosprávě spatřovat i přípravný krok k realizaci Marxovy vize komunismu jako samosprávné společnosti sdružených výrobců, nesvázaných kuratelou byrokratického státního vlastnictví. Lze si jistě snadno představit, že soustavným zvyšováním váhy zaměstnanecké spoluúčasti a za příznivých politických okolností by mohla participace postupně vytlačovat tradiční formy soukromého vlastnictví na okraj podnikatelské sféry a nahradit je novou, pokrokovější a efektivnější vlastnickou formou společenského typu. Co je zaměstnanecká participace? V současné době se zaměstnanecká participace (spoluúčast) chápe takto: Zaměstnanecká participace (spoluúčast) je vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, ve kterém se zaměstnanec podle daných pravidel podílí na řízení podniku, na jeho hospodářských výsledcích a/nebo na jeho majetku. Spoluúčast na řízení (někdy formulovaná jako účast na rozhodování nebo na kontrole) znamená, že na rozhodovacích procesech podniku se v některé fázi nebo na některé úrovni podílejí zaměstnanci, kteří toto rozhodování nemají v pracovních povinnostech ( v popisu práce, obsaženém v pracovní smlouvě). Spoluúčast na zisku znamená, že zaměstnanec dostává vedle odměny za svůj vlastní pracovní výkon také odměnu za výkon podniku (nebo jeho zvláštní části) jako celku, za jeho hospodářský výsledek. Participační spoluúčast na zisku není totožná s podílem na zisku jako doplňkovou mzdovou formou. Spoluúčast na majetku znamená, že zaměstnanec se určitou měrou a určitou formou podílí na majetku ( kapitálu) podniku a sdílí s ním proto v této míře jeho podnikatelská rizika, jeho zisky i ztráty. Spoluúčast na majetku podniku může být završením předtím zmiňovaných forem spoluúčasti, může být naopak také jejich východiskem, tj. požadavkem uplatnit vlastnická práva zaměstnanecká práva spolumajitele v oblasti řízení a rozdělování zisku. Zaměstnanecká samospráva je vrcholnou podobou participace, ve které se předpokládá uplatnění všech zmíněných forem participace s tím, že jako rozhodující podnikatelský subjekt vystupuje sám zaměstnanecký kolektiv celý nebo jeho převážná část buď z titulu samostatného vlastníka podniku nebo z titulu jeho nájemce či správce (zmocněním od vlastníka státu, banky, holdingu aj.). Praktickým příkladem jedné z forem zaměstnanecké samosprávy a současně důkazem její funkčnosti jsou družstva a jejich sítě. Nejsou však předmětem této informace. Stručná historie Společným věcným východiskem úvah o participační ekonomice je nespočetněkrát ověřená zkušenost, že u každého pracovníka je jeho dlouhodobý pracovní výkon podstatně ovlivněn tím, jaký má osobní zájem kvalitně pracovat. Obdobně i každý podnik pracuje efektivněji, jestliže jeho kapitálová, provozně-technická a lidská složka jsou v souladu a jsou vedeny společným zájmem ( anebo přinejmenším jeho zdáním) o úspěšný výsledek práce. Všem formám zaměstnanecké participace je společné to, že usilují o spojení pracovní a vlastnické motivace lidského činitele výroby s cílem zvýšit výkonnost podniku a spolu s ní dosáhnout vyššího pracovního a mzdového uspokojení jeho pracovníků. Jde tedy o problém ( Marx jej formuloval jako problém odcizení produktu práce a práce samotné), který je aktuální jak pro kapitalistický způsob hospodaření, tak i pro
3 3 hospodářství socialistické; každý z těchto systémů jej musí nějak prakticky řešit. Soukromé vlastnictví jej v předindustriálních epochách řešilo mimoekonomickým násilím. To bylo později vystřídáno ekonomickým donucením a mechanickou disciplinou strojové velkovýroby. Tyto metody měly účinnost jen historicky omezenou: tím menší, čím větší nároky na kvalitu pracovní síly kladlo postupné zdokonalování výroby. Problém zůstával a nebyl vyřešen adekvátně ani zbyrokratizovanou státní formou socialistického vlastnictví, které pro většinu občanů zůstávalo vzdáleným, cizím majetkem, z kterého krev neteče. Před II. světovou válkou se zaměstnanecká participace považovala především za nástroj zefektivnění kapitalistických metod řízení (u nás zejména T. a J. Baťové). Po II. světové válce dostalo participační hnutí významný impuls z jiného zdroje. Porážkou fašismu a vzrůstem váhy a autority socialistického světa došlo celosvětově k posílení demokratických prvků, v tom i ve vztazích mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. Zatím co v Evropě se prosazovaly ideje sociálního státu, v USA byly oživeny starší myšlenky L. Kelsa o zaměstnaneckém spoluvlastnictví a v 70. letech začleněny do liberálního ekonomického systému. V socialistických zemích šel hospodářský vývoj jiným směrem, ve kterém se zaměstnanecká spoluúčast zdála být nadbytečnou. Zájmy dělnické třídy se promítaly do celkové hospodářské politiky státu, bezprostřední zájmy zaměstnaneckých kolektivů ve znárodněných socialistických podnicích měly zastupovat odbory. Národní hospodářství bylo centralisticky organizováno, řídilo se závazným plánem a další dělnické či zaměstnanecké organizace v jeho jednotném systému už neměly místo. V postupně byrokratizovaném centrálně-administrativním řízení ani nebyly vítány. V Československu se politicky uplatňovaly závodní rady jako představitelé zaměstnanců velmi výrazně jen v období v průběhu znárodňovacích procesů. Později po jejich přeměně na čistě odborové orgány jejich participační význam poklesl. Požadavek na zřizování rad pracujících v původním demokratizačním smyslu se objevil v r , byl však v následujícím období normalizace potlačen. Znovu byl nastolen až při přípravě ekonomické reformy v r Tehdy byl politickými orgány KSČ schválen a zařazen do projektu reformy. K jeho praktické realizaci však v důsledku událostí podzimu 1989 již nedošlo, stejně jako už nedošlo k realizaci dalších plánovaných opatření tehdejší hospodářské reformy. Koncem 70. a začátkem 80. let převládla v globalizujícím se kapitalistickém světě ideologie neoliberalismu. Ta, založena na individualismu, obecné demokratizační a solidaristické ideje zaměstnanecké participace a samosprávy principiálně zavrhuje ( u nás např. ústy V. Klause). Pragmatický kapitalistický podnikatel je ovšem ochoten využívat ty její prvky, které jsou zaměřeny na zvýšení výkonnosti zaměstnanců a posílení konkurenceschopnosti jednotlivých podniků. Proto se participace dostala v 90. letech opět na pořad dne. Soustavně se jí zabývají orgány Evropské unie, jednotlivé státy přijímají či upravují zákony o zaměstnanecké participaci (poslední zákon o finanční participaci vstoupil v platnost v Belgii v r. 2002, v oblasti spoluúčasti zaměstnanců na řízení pochází poslední zákon SRN O organizaci pracovních vztahů v podniku z téhož roku), vznikají mezinárodní organizace na podporu participace a výměnu zkušeností z jednotlivých zemí, z nichž nejreprezentativnější v Evropě je zmiňovaná EFES ( Evropská federace zaměstnanců akcionářů), založená v r Tato organizace se nedávno v květnu 2004 obrátila na Evropský parlament, Evropskou komisi a na vlády všech členských zemí se zvláštní výzvou k podpoře zaměstnanecké participace, upozorňující na zpožďování Evropy vůči zámořským zemím v této oblasti a na významnou roli participace při realizaci lisabonské strategie.
4 4 Zaměstnanecká participace a její podpora je tak trvalou a aktuální součástí hospodářské politiky EU, preferovanou zejména v jejích nejvyspělejších státech. Česká republika se pod vlivem dětinského liberálního fundamentalismu do trendu podpory zaměstnanecké spoluúčasti nezapojila ( na rozdíl např. od Slovinska, Maďarska a dalších postkomunistických států), a to ani po odchodu ODS z vládních pozic. V následujících volbách dvakrát vítězná sociální demokracie uvedla sice v obou vládních prohlášeních zaměstnaneckou spoluúčast jako jeden ze svých cílů, avšak k realizaci této části svého volebního programu nikdy nepřistoupila. Po vstupu do EU vzniká příležitost přizpůsobit naši domácí legislativu legislativě evropské a doplnit její chybějící místa ( zčásti se to již v Zákoníku práce stalo); od října vzniká rovněž povinnost pro tzv. evropské podniky ( SE nadnárodní společnosti s danými charakteristikami), působícími na našem území, přijmout společný statut, obsahující mj. i zřízení podnikových rad. Kromě toho, některé nadnárodní společnosti ve svých dceřiných firmách v ČR prvky finanční participace již fakticky používají, což při neexistenci vhodných zákonných úprav působí určité těžkosti (např. při zdaňování akciových opcí). Co přináší zaměstnanecká participace Proč je zaměstnanecká participace v současném kapitalistickém světě podporována? Podle autorů studie pro Evropský parlament (2003) především proto, že může pozitivně ovlivňovat produktivitu a zaměstnanost a přispět k dalším cílům veřejné politiky, jako jsou redistribuce bohatství a hospodářská demokracie. Konkrétněji řečeno, od zaměstnanecké participace očekávají: podnikatelé zvýšení pracovní výkonnost zaměstnanců vytvořením nebo zesílením jejich osobního zájmu na výkonnosti firmy upevnění vztahů zaměstnanců s firmou a jejími osudy a vyšší stupeň zodpovědnosti zaměstnanců vůči hmotnému majetku firmy snížení nákladů řízení a kontroly výrobního procesu díky samokontrole rozložení podnikatelského rizika na širší okruh osob a tím snížení rizika vlastního získání dodatečného základního, resp. i provozního kapitálu snížení objemu aktuálně vyplácených mezd vytvoření okruhu věrných, zejména v manažerské sféře snížení rizika stávek a jiných sociálních konfliktů využití státem poskytovaných daňových úlev nebo dotací zaměstnanci dosažení významnější pozice ve firmě, zlepšení svého ekonomického postavení a pracovních příjmů zvýšení míry své sociální ochrany, zlepšení pracovního prostředí a jiných pracovních podmínek, obranu se před neodůvodněným propouštěním atd. zachování svých pracovní míst větší šance postupu v podniku, dosažení plnějšího využití svých schopností uplatnění vyšší míry sociální spravedlnosti stát
5 5 udržení sociálního smíru ve společnosti rozšíření funkcí sociálního státu, uplatňování prvků občanské společnosti a hospodářské demokracie, pokud je takto politicky orientován ulehčení politického přijetí neoliberální privatizace státních podniků veřejností. Některá z těchto očekávání se vzájemně podporují, jiná jsou vůči sobě neutrální a ještě jiná rozporná či vzájemně neslučitelná. I proto je podpora participaci nebo odpor proti ní společensky i politicky multispektrální a závisí podstatně na tom, v jakém širším kontextu a které prvky participace se v praxi uplatňují. Sama o sobě participace je jen ekonomický nástroj, který slouží tomu, kdo jej ovládá a stanovuje podmínky jeho využívání. V současnosti věrně slouží kapitalismu v USA liberálnímu, ve Velké Británii liberálně-sociálnímu, v Německu či Francii sociálně-tržně orientovanému. Jestliže se změní politické, sociální a kulturní prostředí, ve kterém se participace vyvíjí, může se zaměstnanecká participace stejně dobře stát i účinným nástrojem levicových sociálních přeměn. Odtud plyne zájem KSČM na podpoře zaměstnanecké participace a usměrňování jejího potenciálu. Ten spočívá v tom, že politicky je zaměstnanecká spoluúčast formou hospodářské demokracie, umožňuje širší realizaci sociálních práv člověka; ekonomicky zvyšuje výkonnost podniku lepším využíváním schopností zaměstnanců bez potřeby zvyšovat intenzitu práce; sociálně přispívá k humanizaci práce, zlepšování pracovního prostředí, k vyšším výdělkům zaměstnanců a zachování jejich pracovních míst. Obsahuje v sobě prvky nových vlastnických poměrů, které rozšiřují vlastnická práva zaměstnanců, umožňují podílet se na kontrole podnikání a zákonitě přesahují podnikové hranice. KSČM nejde tedy jen o participaci jako takovou, i když je žádoucí i sama o sobě, ale také o participaci levicově orientovanou, s prvky, jejichž rozvoj je v souladu s dlouhodobým programem KSČM. Formy participace: finanční spoluúčast Finanční spoluúčast zaměstnanců zahrnuje podílnictví na zisku (hospodářských výsledcích) podniku a spoluúčast na jeho majetku (akciové vlastnictví zaměstnanců). Je v různé podobě rozšířena ve všech hospodářsky vyspělých státech světa. V členských státech EU byla v r majetková spoluúčast zaměstnanců zavedena v 31 % podniků s více než 200 zaměstnanci, podílnictví na zisku v 45 % z jejich celkového počtu. Relativně nejvyšší počet podniků, v nichž je zavedena některá z forem finanční spoluúčasti zaměstnanců lze nalézt v zemích s vyšší úrovní HDP na obyvatele, zatímco země s nižší ekonomickou úrovní se zpravidla nacházejí v dolní polovině tabulky. Podílení zaměstnanců na zisku je nejjednodušší a také nejrozšířenější formou finanční participace. Jeho systémy jsou velmi rozmanité a jeho přínosnost nebývá zpochybňována. Z našeho hlediska je největším omezením této formy její krátkodobý charakter, zainteresovávající zaměstnance přednostně na dobu mezi dvěma účetními závěrkami. V kapitalistickém systému akciových společností, kde podílení na zisku neovlivňuje investiční rozhodování firmy to není závada. V případě samosprávného podnikání by však nezodpovědný zájem na krátkodobém zisku mohl vést k poklesu investiční činnosti, zaostávání modernizace podniku nebo až k faktickému projídání podniku. Tomuto známému nebezpečí je nutno (a lze) různými opatřeními předem čelit.
6 6 Majetková participace zaměstnanců - účast zaměstnanců na majetku podniku, němž jsou zaměstnáni - je v současné době státními institucemi nejvíce preferovanou formou zaměstnanecké participace. V minulosti byly nejrozšířenější formou přímé zaměstnanecké spoluúčasti na majetku tzv. zaměstnanecké akcie. Jsou to akcie se zvláštním režimem, jimiž na rozdíl od obvyklých kmenových akcií zaměstnanci nemohou libovolně disponovat a které bývají spojeny s omezenými hlasovacími právy. Český obchodní zákoník po novele z r přestal zaměstnanecké akcie znát a nahradil je možností prodávat vlastním zaměstnancům kmenové akcie společnosti za sníženou cenu. Prodej akcií vlastním zaměstnancům se uskutečňuje zpravidla prostřednictvím opcí, tj. práva nakoupit určitý počet akcií v budoucnu za cenu předem pevně stanovenou. Zaměstnanec opci nemusí využít, jestliže nákup nebude pokládat za výhodný. Program zvýhodněných nabídek akciových opcí, zavedený v USA v r.1957, se průlomově rozšířil koncem 80. let 20. století, funguje ve vyspělých státech EU v různých konkrétních podobách. Opční programy prodeje akcií vlastním zaměstnancům firmy užívají i některé nadnárodní společnosti ve svých dceřiných firmách v ČR. Různé formy nákupu akcií, o nichž byla doposud řeč, usnadňují zaměstnancům vstup do kapitálu firmy a umožňují dosáhnout určitý podíl na jejím zisku. S hlediska vzniku a rozvoje zaměstnaneckého vlastnictví jako zvláštního typu kolektivního vlastnictví však nepředstavují významnější perspektivu. Zaměstnanecké investice do akcií se řídí především finančními zájmy účastníků (zaměstnanců i zaměstnavatelů), nemají v sobě účinné prvky sociálního rozvoje a nikde nedosahují rozměrů, které by zaměstnancům dovolily vstupovat do rozhodování majoritních akcionářů. Zaměstnanci s výjimkou top managementu zpravidla nemají ani dost vlastních prostředků, aby na něco podobného pomýšleli a pohlížejí na nákup firemních akcií jen jako na alternativní podobu spoření, srovnatelnou s penzijním nebo životním pojištěním a žádoucí pouze proto a tehdy, jestliže oproti jiným formám poskytuje více výhod. Jedinou, zato významnou výjimkou jsou programy zaměstnaneckého vlastnictví, známé pod zkratkou ESOP (Employee Stock Ownership Plan), které vznikly v r v USA a od té doby se rozšířily do mnoha dalších států. Princip ESOPu spočívá v tom, že zaměstnanci za získané akcie svého podniku nemusí platit: prostřednictvím zvláštního fondu je splácejí z daňově zvýhodněných budoucích zisků podniku. Společnost (podnik), která chce zavést ESOP, založí zvláštní fond (trust), který je samostatnou právnickou osobou a který pro zaměstnance postupně nakupuje akcie podniku. Prostředky na to získá zpravidla bankovním úvěrem, ale i půjčkou od vlastního podniku či z jiných zdrojů. Vypůjčené peníze postupně věřitelům splácí ze zisku podniku, uvolněného daňovými úlevami. Nakoupené akcie fond přiděluje zaměstnancům podle délky zaměstnání v podniku, podle výšky mezd nebo jiných principů na jejich osobní účty. Akcie jsou na účtech zaměstnanců vázány až do odchodu zaměstnanců do důchodu nebo do jiného podniku. ESOP a jemu podobná uspořádání v sobě obsahuje potenciální zárodky nové vlastnické formy v podobě společného zaměstnaneckého fondu. Formou ESOPu se mohou zaměstnanci postupně stát (a reálně se stávají) nejprve majoritními, později výhradními vlastníky firmy, v níž pracují. Podnik pokračuje ve své práci již na účet svých zaměstnanců namísto na účet jejich bývalých zaměstnavatelů. Manažer se nyní ocitá ve službách nového majitele, kterým je zaměstnanecký kolektiv. Omezená dělitelnost majetkového fondu ESOPu (určité podoby společného vlastnictví zaměstnanců), zavedená z ryze praktických důvodů potřeby stability podnikatelského kapitálu, je při tom nesmělým živelným krokem k nové kvalitě ekonomických vztahů, k systémové nedělitelnosti vlastnictví, charakteristické pro
7 7 společenský typ vlastnictví výrobních prostředků. Je ovšem třeba říci, že ESOP samozřejmě nevznikl za tímto účelem a že firmy, které jej zavedly, se v tržním kapitalistickém prostředí chovají stejně jako kterékoliv jiné. V USA, Velké Británii a jinde, kde jsou rozšířeny, jsou zaváděny proto, že poskytují výhody všem zúčastněným stranám: původním vlastníkům, zaměstnancům i bankám, které jim poskytují úvěr. Zvláštní formou zaměstnaneckého vlastnictví jsou pracovní společenství (sociedades laborales), která se rozvinula ve Španělsku a která v této zemi za posledních 10 let vytvořila více než pracovních míst, převážně v sektoru malého podnikání v oblasti průmyslu, stavebnictví a služeb. Podle zákona v nich musí mít zaměstnanci nejméně 51 % kapitálu, při čemž žádný z nich více než jeho 1 třetinu. Tato pracovní společenství spolu s družstevními podniky představují další možné zárodky samosprávného podnikání. Nemají tak velikou váhu, aby mohly měnit celkový ráz španělské ekonomiky měnit a nemají k tomu ani přímý existenční důvod, protože způsob jejich činnosti není v zásadním rozporu s principy soukromého vlastnictví ani tržního hospodářství. Podobně nevytlačila ostatně kapitalismus ani téměř dvousetletá existence družstev. Avšak pracovní společenství ještě jednou dokazují, že samosprávné podnikání může v tržní ekonomice úspěšně fungovat, a že neustále opakované úvahy o jeho údajné nepraktičnosti či neefektivnosti jsou jen zastaralým, zato houževnatým předsudkem. Kolektivně vlastněné podniky umožňují vstupovat samostatně do ekonomiky neustále nové podnikatelské krvi, prostřednictvím odbytových a nákupních sítí spojovat malé a střední podniky do větších celků a udržovat je konkurenceschopnými vůči nadnárodním společnostem. Nakonec, dokáží lépe využívat místní podmínky výroby, poskytovat zaměstnání a uspokojovat místní potřeby obyvatelstva, podporují rozmanitost výroby a zvyšují její kulturu. To není málo, uvážíme-li, že podniky malé a střední výroby vytvářejí i v ekonomicky nejvyspělejších zemích % hrubého domácího produktu a z velké části udržují národní specifiku výroby i spotřeby. Formy participace: spoluúčast na řízení Spoluúčast zaměstnanců na řízení bývá prezentována s argumentací politickou ( jako požadavek hospodářské demokracie), s argumentací sociální (jako nástroj sociální ochrany zaměstnanců) i s argumentací technicko-ekonomickou (jako prvek zdokonalování systémů podnikového řízení). Každý z těchto typů argumentace má své oprávnění. Hospodářská demokracie (tj. rozšíření obecných principů a metod demokracie také na sféru hospodářskou), je uznáním práva těch, kteří oživují reálný výrobní proces, produkují v něm pro společnost nezbytné životní prostředky a tráví v něm podstatnou část svého života, spolurozhodovat o zaměření a průběhu tohoto procesu. Práce, která v jistém smyslu stvořila člověka, jej totiž může také odlidštit, deformovat jeho osobnost, degradovat jej na otroka stroje (nebo otroka jiného člověka) a popřít tím fakticky formální politické svobody, kterých dosáhl jako občan demokratického státu Požadavek hospodářské demokracie se proto logicky včleňuje do požadavků obecně demokratických. Po II. světové válce se prosadil v mnoha západoevropských státech, výrazněji zejména ve Francii a SRN. Nejradikálněji (v rámci zachování kapitalistické společnosti) byl formulován v Deklaraci zásad Socialistické internacionály (1989), kde se požaduje mj. účast dělníků při společném rozhodování na úrovni podniků a dílen a účast odborů při rozhodování o národní a hospodářské politice. Do zákonodárství Evropské unie však pronikl jen ve velmi okleštěné a rozředěné podobě, redukované na právo zaměstnanců
8 8 na informace a konzultace a na kolektivní vyjednávání. Tato práva jsou součástí Charty základních práv Evropské unie (čl. 27 a 28) i její Sociální charty; na ně se odvolává i Směrnice Rady EU 94/45/EC z r o zřizování podnikových rad zaměstnanců. Celoevropská právní norma, která zřizování podnikových rad tzv. evropským společnostem přímo ukládá, vstupuje v platnost od 8. října 2004 (a platí už i pro ČR). Statut těchto společností stanovuje zaměstnavatelům povinnost vyjednávat o zaměstnanecké účasti s orgánem, reprezentujícím všechny zaměstnance (mohou to být odbory), vydat zásady vzájemných vztahů obou stran, povinnost pravidelně informovat zaměstnance o běžných a perspektivních podnikatelských plánech firmy, o úrovni výroby a odbytu, o jejich důsledcích pro zaměstnance, o změnách v řízení podniku, o fúzích, omezování výroby či potenciálním uzavření podniku, o vysazování z práce a hromadném propouštění zaměstnanců. Celkové pojetí dlouho připravovaného Statutu evropské firmy se promítlo do poslední novely našeho Zákoníku práce, kde se pro evropské firmy stanoví, že k zajištění práva na informace a projednání si zaměstnanci mohou zvolit radu zaměstnanců ( 24) a že zaměstnavatel je povinen informovat zaměstnance o své ekonomické a finanční situaci, o pravděpodobném vývoji zaměstnanosti v jeho podniku, o zamýšlených strukturálních změnách, racionalizačních nebo organizačních opatřeních, o základních otázkách pracovních podmínek a jejich změnách ( 18). Tato ustanovení se netýkají běžných domácích firem; samostatný návrh na zřízení podnikových rad v nich, před časem (1996) předložený poslanci KSČM, byl pravicovou většinou parlamentu odmítnut. Podniková praxe u nás, včetně dcer nadnárodních společností, působících v ČR, je ve skutečnosti diametrálně odlišná problémem je i působení odborové organizace a dokonce i sama její existence, včetně zákonem uloženého uzavírání kolektivní smlouvy. Uvedená forma zaměstnaneckého spolurozhodování nemá ve skutečnosti ani tak hospodářsko-demokratický jako spíše sociálně ochranný charakter. Nečiní ze zaměstnanců spoluúčastníky podnikatelského rozhodování, ani neřeší klasický rozpor soukromý vlastník námezdní pracovník. Nabízí zaměstnancům jen určitou záštitu pro případy, kdy podnikatelská praxe anebo její záměr mohou zaměstnance poškodit, kdy působí proti jejích zájmům, narušují ideu sociálního partnerství a s ní souvisící sociální smír (soudržnost), který je vlastním smyslem fungování sociálního státu. Proto také přes všechny zákony o zaměstnanecké participaci na řízení a přes existenci nadpodnikových orgánů vzájemného jednání sociálních partnerů (tripartitní nebo jiné povahy) musí zaměstnanci všech kapitalistických zemí prosazovat své požadavky i cestou stávek nebo jiných energických protestů. Současné ataky liberálů na sociální stát se při tom projevují v tlaku na revizi shorauvedených zákonných ustanovení ( v tom i naší domácí pravice na znění Zákoníku práce). Podnikatelské spolurozhodování zaměstnanců na rozdíl od jeho sociálně-ochranné funkce naráží na společnou námitku soukromých podnikatelů starého typu a zastánců direktivního řízení: spolurozhodování ve výrobě se podle nich prakticky nedá použít, protože ve výrobě musí panovat přísná technologická a organizační disciplina. Její řízení, stejně jako rozhodování o výrobním sortimentu a směrech odbytu předpokládá rozsáhlé odborné znalosti, nedostupné většině zaměstnanců. Také finanční strategie podniku, která je pro jeho existenci a rozvoj klíčová, závisí na okolnostech, které s výrobně-technickou zdatností podniku ani s demokracií nemají co dělat a jsou výrobním kolektivem neovlivnitelné. Tato námitka (pokud nezastírá jen prostou nechuť dělit se s kýmkoliv o moc), se opírá o nedorozumění. Je samozřejmě pravda, že každá společná činnost, v tom i podniková, musí být cílevědomě
9 9 organizována a řízena, má-li dospět k vytčenému cíli. Organizace nutně vytváří vedoucí a vedené, nadřízené a podřízené, vyžaduje uznávanou autoritu vedoucích a hierarchii jejich funkcí, která je tím složitější, čím složitější je řízený proces. Na tom hospodářská demokracie nemůže ani nechce nic měnit. Ale to vůbec neznamená, že všichni rozhodují o všem, ani to, že demokracie popírá disciplínu. Požadavky zaměstnanecké samosprávy jako nejvyšší formy hospodářské demokracie budou zcela splněny, jestliže si zaměstnanci vyberou a zvolí management, schválí stanovy a organizační řád podniku a na pravidelných výročních schůzích zhodnotí činnost podniku a jeho managementu za uplynulé období a jeho záměry do budoucna. Mezitím může (a měla by) panovat v podniku pracovní disciplina o to pevnější, že nebyla nařízena, ale přijata společným rozhodnutím. Management by na druhé straně jednal v naprostém rozporu se zásadami moderního řízení, kdyby své rozhodování nerozprostřel na takové místo nebo úroveň, které jsou předmětu rozhodování nejblíže, nebo na které je z jiného důvodu toto rozhodování delegováno. Spoluúčast na rozhodování je zde vedena snahou mobilizovat aktivitu pracovníků, využívat plně jejich vědomostní průpravu i pracovní zkušenosti. To se prakticky projevuje v námětech na technická, organizační, ale i sociální zlepšení činnosti podniku. Názorným příkladem tohoto typu spoluúčasti je systém podnikového řízení v poválečném Japonsku. Velká průmyslová sdružení keiretsu ponechávají řízení podniků v rukou zaměstnaneckých složek všech řídicích úrovní s tím, že všichni jsou zainteresování na hospodářských výsledcích podniku a všichni mají šanci v podniku postupovat v různých funkcích až po nejvyšší. Základním východiskem je myšlenka, že podílejí-li se zaměstnanci na podnikatelském riziku, vzniká v nich nutně i zájem na spoluúčast na řízení podniku (prémie, vyplácené za hospodářské výsledky se v průměru rovnají zhruba pěti měsíčním základním platům daného zaměstnance). Zaměstnanec se stává integrovanou součástí podnikového kolektivu, která v rámci podniku dostává možnost uplatnit své schopnosti a díky rozsáhlým kvalifikačním možnostem je soustavně zvyšovat. Pracuje v rámci týmu, kde každý je ochoten a schopen zastoupit svého pracovního kolegu, převzít pověření jinými úkoly a i jinými způsoby prokazovat oddanost své firmě. Za to má naději, že ve firmě najde celoživotní zaměstnání včetně kariérního postupu (pokud ho nedosáhne, i tak má výhodu vyšší mzdy, do jejíhož výpočtu se zahrnují služební roky v podniku); fluktuace zaměstnanců se nepokládá za projev individuální svobody, nýbrž za znak osobního selhání a s hlediska podniku za špatně umístěnou investici do lidského kapitálu. Praktickým dokladem výhodnosti participace na řízení je např. ukazatel inovační aktivity: v r bylo na obyvatel Japonska přihlášeno 26,6 vynálezů, zatímco v USA a SRN shodně jen 4,4 ( a v ČR 0,6). Pro příklady však není třeba chodit až do Japonska. V období meziválečné Československé republiky byl v Baťových závodech zaveden svérázný a velmi účinný systém řízení a organizace práce, doprovázený rozsáhlým paternalistickým programem, který sledoval zaměstnance od jejich výchovy v Baťových školách práce až do jejich penzijního věku. V rámci hesla Spolupráce byl propracován do nejmenších detailů, od společné účasti na prvomájových oslavách až po soutěžení jednotlivých hospodářských středisek a týdenní vyhlašování jeho vítězů. Vnitropodnikové řízení bylo v Baťových závodech postupně decentralizováno, v rámci celopodnikového plánu dostala jednotlivá výrobní resp. prodejní střediska velkou výrobní i hospodářskou samostatnost, doplněnou odpovídající hmotnou zodpovědností. Podnik kladl velké nároky na jejich výkonnost, ale také ji patřičně odměňoval (hmotně i morálně); dosáhl tak toho, že nadměrná intenzita práce, strohá pracovní disciplina a nesmlouvavost vůči jednotlivým pracovníkům byla přijímána
10 10 jako běžná norma. Baťovy závody vtiskly svůj ráz celému regionu a posléze se staly koncernem světového významu (s 33 dceřinými společnostmi ve čtyřech světadílech ), výjimečným svým způsobem řízení, propracovaností své kombinátní struktury a nezávislostí na bankovním sektoru. Baťovské ideje podnikového řízení, očištěné od svého nehumánního charakteru, ještě krátkou dobu po válce žily v podobě tzv. SPH ( socialistického podnikového hospodářství ), systému vnitropodnikového hospodaření, zaváděného v některých znárodněných podnicích. Počátkem 50. let však byl SPH ke škodě věci plošně nahrazen chozrasčotem. Ožil v modifikované podobě znovu až v polovině 70-tých let minulého století v systému řízení Agrokombinátu Slušovice. Řízení podniků a sledování jejich hospodářské činnosti prostřednictvím hospodářských středisek má tedy u nás dnes již mnoho desítek let trvající tradici. Vychází z technologicky podmíněné vnitropodnikové dělby práce, rozdělující podnik na dílčí útvary s relativně samostatnými pracovními programy. Je logické, aby v zájmu sledování výkonnosti těchto technologicky relativně oddělených celků byly od sebe relativně odděleny i ekonomicky, aby se daly samostatně sledovat jejich náklady a výnosy a v návaznosti na to diferencovaně odměňovat jejich pracovníky. Proto se původně jen účetní nákladová střediska postupně proměnila na komplexněji pojatá hospodářská střediska, která se vtělila do systémů řízení a účtování již před desetiletími a fungují v nich v plné míře dodnes. Soudobou kapitalistickou paralelou decentralizace podnikového řízení, v současnosti se prudce vyvíjející, je tzv. outsourcing, tj. vyčleňování jednotlivých relativně nezávislých nebo subdodavatelských činností do oddělených samostatných podnikatelských jednotek, resp. nahrazování vlastních činností nákupem těchto činností od vnějších ekonomických subjektů. Spadá do celkového procesu decentralizace a individualizace pracovních činností, provázejícího rozvoj technologické a informační revoluce. Hospodářské středisko jako organizační, výrobní a účetní jednotka nemusí mít ovšem ještě nic společného se zaměstnaneckou participací či samosprávou (přestože již u Bati se používal název dílenská samospráva ). Může to být jen osvědčený způsob vnitřní organizace podniku, plně slučitelný i s řízením administrativního typu, tj. příkazy a směrnicemi, a kontrolovatelný formálně hodnotovými ukazateli. Může to být však také základní kámen participačního (samosprávného) řízení podniku, pro které vytváří organizační i finanční rámec, a který umožní i stimulačně účinnější uplatnění principu rozdělování podle práce. V daných kapitalistických podmínkách je spoluúčast na řízení prostředkem byť omezeným kontroly zaměstnanců nad chodem firmy a nad způsobem její správy. Účast zaměstnanců ve správních a kontrolních orgánech firmy, povinnost firmy informovat zaměstnance o problémech jejího chodu a o jejích záměrech na jedné straně ztěžuje jejím majitelům nebo manažerům zneužívat svého postavení k nejrůznějším machinacím, na druhé straně zvyšuje schopnost obrany zaměstnanců proti neoprávněnému propouštění, šikaně nadřízených, zhoršování pracovních podmínek a dalším asociálním krokům. Z perspektivního hlediska vzato se rovněž zvyšuje schopnost zaměstnanců převzít podnik do vlastní samostatné správy v okamžiku, kdy jejich finanční spoluúčast dostatečně vzroste (resp. kvalifikovaně a účinně usměrňovat práci manažerů, které si k výkonu řídicích činnosti pracovní kolektiv vybere).
11 11 Závěry 1. V soudobé kapitalistické ekonomice existují jednotlivé prvky a tendence, které by se ve změněném hospodářském a politickém prostředí mohly stát prvky přechodu k postkapitalistickému hospodářskému systému anebo v dalším vývoji přímo jeho součástí. V současné době svou formou tvoří integrální součást kapitalistické ekonomiky, napomáhají její adaptaci na změny, souvisící s informační a technologickou revolucí ve světě a nepředstavují samostatný aktivní revoluční prvek socialistického typu. 2. Zaměstnanecká finanční spoluúčast může být považována za zárodečnou formu vytváření zaměstnanecké formy společenského vlastnictví jako jedné ze součástí nového, perspektivně socialistického sektoru v případě, že dosáhne kvantitu, nezbytnou k ovládnutí řízení podniku a současně kvalitu, umožňující její dlouhodobost (zejména relativní nedělitelnost a akumulační potenci). Oba tyto prvky jsou obsaženy již v některých dnešních formách zaměstnanecké finanční spoluúčasti, existujících ve vyspělých kapitalistických zemích. 3. Zaměstnanecká spoluúčast na řízení, podporovaná státním zákonodárstvím, má v současné době převážně sociálně - ochranný charakter. Jeho aktivizační funkce je plně podřízena potřebám zhodnocování kapitálu. Jakmile se vymaní z této společenské formy, stane systémovým podnětem trvalého růstu efektivnosti podnikové sféry. Zaslouží si trvalou pozornost mj. i proto, že názorně dokazuje zbytečnost soukromovlastnického kapitálu jako formy podnikání. 4. Dělnická družstva, pracovní společenství, výrobní a odbytové sítě a jiné formy zaměstnaneckých sdružení v oblasti výroby a služeb, nově vznikající jako protiváha nadnárodním společnostem a obrana proti nim, jsou pro malé a střední podnikání perspektivním prvkem. V současné době je jejich váha ještě ekonomicky málo významná, nicméně jejich existence prakticky dokazuje možnost úspěšného samosprávného podnikání a jeho pozitivní vliv na zaměstnanost a zachování specificky národních druhů a forem produkce. 5. V České republice jsou objektivní i subjektivní podmínky pro zaměstnaneckou spoluúčast zatím ještě velmi málo příznivé. Objektivní překážkou pro ni je zejména nedokončená technická restrukturalizace výroby, nestálé podnikatelské prostředí, nízká právní jistota, časté změny podnikatelských subjektů v důsledku privatizace a rostoucí riziko nezaměstnanosti. Subjektivní překážkou je nepříznivá nebo přímo nepřátelská ideová atmosféra vůči každému náznaku prosazování práv zaměstnanců, vytvořená dlouhodobou nadvládou liberální hospodářské politiky, ale také malá znalost principů spoluúčasti a nízká ochota je akceptovat. Na druhé straně baťovské a slušovické tradice a působení závodních rad v poválečném období vytvořily předpoklady, na nichž by se při změně hospodářské politiky země, při ekonomické a politické podpoře státu mohlo participační hnutí rozvinout v relativně krátké době do značné šíře. 7. Po vstupu ČR do EU přicházejí do ČR zvenčí nové impulsy pro rozvoj zaměstnanecké participace, a to jak z důvodů potřeby přizpůsobit českou legislativu legislativě unijní, tak i z důvodů praktických, tj. existence faktických prvků zaměstnanecké participace v nadnárodních společnostech, působících na našem území. Pro KSČM vzniká
12 12 zvláštní důvod zájmu o zaměstnaneckou participaci, totiž aktuální potřeba obhajoby sociálního státu, jehož je participace nedílnou součástí a který je s útoky liberálů na práva zaměstnanců stále silněji zpochybňován. 8. Přestože dnešní, kapitalismem poznamenaná podoba zaměstnanecké participace a samosprávy není sociálně jednoznačným jevem, zasluhuje si všestrannou podporu. Zasazena do demokratického, humanitního rámce představuje nové možnosti pro zlepšení sociálního a ekonomického postavení zaměstnanců. Sama je výraznou oporou politické demokracie, dodává jí další nezbytný rozměr svou snahou o sociální spravedlnost, o prosazení lidských práv v oblasti, kde se jejich uplatnění kapitalismus intenzivně brání. Hlásí se ke společenskému pokroku, k emancipaci dělníka a současně či právě tím ke zvýšení jeho výkonnosti. Není sama o sobě revolučním hnutím, ale leží na jeho cestě a může je významně podpořit jak při jeho vzniku a rozvoji, tak i při zasazení jeho výsledků do tvorby nových, samosprávných hospodářských struktur. Tato informace je výtahem ze studie Z. Háby Zaměstnanecká participace tichá revoluce?, ve které zájemce najde širší rozvinutí zde načrtnuté problematiky. Studie je zprávou o stavu řešení dílčího úkolu výzkumného programu TAPu Zaměstnanecká participace a hospodářská samospráva jako prvek sociálních změn ( Zadání: Analyzovat procesy rozvoje zaměstnanecké participace v soudobém kapitalismu s hlediska jejich ekonomické a sociální funkce a zkoumat využitelnost jejích prvků k oslabování soukromovlastnického ekonomického systému a ke koncipování soustavy nestátního společenského vlastnictví), který je řešen v rámci hlavního úkolu Východiska modelování socialistické ekonomiky v globalizovaném světě (Zadání: Identifikovat nové a pozměněné jevy soudobé kapitalistické ekonomiky s hlediska tvorby předpokladů pro vzik socialistické ekonomiky a s hlediska jejich vlivu na pravděpodobný tvar socialistické ekonomiky; pokus o konstrukci funkčního modelu socialistické ekonomiky v českých historických podmínkách na tomto základě a o návrh možných praktických ekonomických kroků, přibližujících jeho realizaci). Řešitelský tým TAP, říjen 2004.
13 13
Co je sociální politika
1 Co je sociální politika 1. Základní charakteristika základní pojmy 1.1 Sociální politika jako vědní (teoretická) disciplína Analýza procesů tvorby a realizace politik týkajících se vztahů občanů a sociálněekonomických
VíceKOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ
VíceNÁVRH NA ÚPRAVU MINIMÁLNÍ MZDY od 1. ledna 2012
NÁVRH NA ÚPRAVU MINIMÁLNÍ MZDY od 1. ledna 2012 Vláda má podle zákoníku práce možnost stanovit nařízením vlády výši základní sazby minimální mzdya dalších jejích sazeb odstupňovaných podle míry vlivů omezujících
VíceVybrané kapitoly ze sociologie 7. PhDr.Hana Pazlarová, Ph.D
Vybrané kapitoly ze sociologie 7 PhDr.Hana Pazlarová, Ph.D Moc a autorita Jaký je rozdíl mezi mocí a autoritou? Moc = možnost prosadit svojí vůli i proti vůli ostatních. Moc je uplatňována v mnoha aspektech
VíceGymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115
Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 62 Vytváření podmínek
VíceVEŘEJNÉ FINANCE. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.
VEŘEJNÉ FINANCE 1. ÚVOD DO TEORIE VEŘEJNÝCH FINANCÍ 1.1 Předmět studia 1.2 Charakteristika veřejných financí 1.3 Struktura a funkce veřejných financí 1.4 Makro a mikroekonomické aspekty existence veřejných
VíceStudijní obor VEŘEJNÁ EKONOMIKA A SPRÁVA Témata bakalářských prací Stav k 21. září 2010
Studijní obor VEŘEJNÁ EKONOMIKA A SPRÁVA Témata bakalářských prací Stav k 21. září 2010 Název tématu Postavení obcí v systému veřejné správy v České republice a jejich vztah k orgánům státní správy Analýza
VíceDůsledky institucionálních změn v EU pro vybrané oblasti vnitřního trhu
Důsledky institucionálních změn v EU pro vybrané oblasti vnitřního trhu Ing. Karel Mráček, CSc. Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Potenciální ekonomické a
VíceAkt pro jednotný trh
Akt pro jednotný trh Debata v Evropském domě 8. dubna 2011 Jaroslav Šulc Sulc.jaroslav@cmkos.cz Ekonomický poradce ČMKOS Jungmanova 24, Praha 1 Dilema konsolidace nebo růst? Nutnost vyjít z krize - vytvořením
VíceČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE. FAKULTA PROVOZNĚ EKONOMICKÁ Obor Provoz a ekonomie Katedra ekonomických teorií
ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE FAKULTA PROVOZNĚ EKONOMICKÁ Obor Provoz a ekonomie Katedra ekonomických teorií TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI Téma: Charakteristika konkurenceschopnosti podniků ČR v souvislosti
VíceSOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ. Sociální politika Předmět, metoda a prameny právní úpravy SZ
SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ Sociální politika Předmět, metoda a prameny právní úpravy SZ Sociální politika a sociální zabezpečení člověk je tvor společenský vždy má potřebu sociálního bezpečí (od zabezpečení
VíceSocialistická hospodářská soustava v textu Ústavy Československé socialistické republiky z r. 1960
VY_32_INOVACE_DEJ_36 Socialistická hospodářská soustava v textu Ústavy Československé socialistické republiky z r. 1960 Mgr. Veronika Brynychová Období vytvoření: únor 2013 Ročník: 2., příp. 3. Tematická
VíceCS Jednotná v rozmanitosti CS B8-0655/1. Pozměňovací návrh
6.7.2015 B8-0655/1 1 Bod odůvodnění E E. vzhledem k tomu, že orgány EU zavedly v důsledku finanční krize řadu právních přepisů, jejichž cílem je předejít opětovnému výskytu obdobné krize a vytvořit finančně
Více1. MANAGEMENT. Pojem management zahrnuje tedy tyto obsahové roviny:
1. MANAGEMENT - činnost bez které se neobejde žádný větší organizační celek - věda i umění zároveň - nutnost řízení také v armádě, na univerzitách v umění i jinde. Potřeba řídit se objevuje už se vznikem
VícePROGRAMOVÉ PROHLÁŠENÍ Odborového svazu ECHO na volební období 2013-2018 (schváleno dne 6.6.2013 2. sjezdem OS ECHO)
PROGRAMOVÉ PROHLÁŠENÍ Odborového svazu ECHO na volební období 2013-2018 (schváleno dne 6.6.2013 2. sjezdem OS ECHO) Odborový svaz ECHO (dále jen svaz) je svobodné, demokratické, otevřené a na principech
VíceCíle personální práce v podniku
PERSONÁLNÍ PRÁCE Cíle personální práce v podniku Organizace personálnípráce Plánování pracovníků Získávánía výběr pracovníků Hodnocení pracovníků a jejich výkonů Podnikové vzdělávání Pracovní podmínky
VíceSociální podnikání zaměstnanecká družstva. Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative
Sociální podnikání zaměstnanecká družstva Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Sociální inovace Koncept BEC BEC Družstvo Šumperk
VíceMožnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek
Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Ing. Jiří Paroubek Charakteristika současné etapy ve vývoji českého hospodářství po roce 1989 převážila pozitiva: podařilo se vytvořit
VíceTEMATICKÉ OKRUHY PRO OPAKOVÁNÍ K MATURITNÍ ZKOUŠCE
strana: 1/8 TEMATICKÉ OKRUHY PRO OPAKOVÁNÍ K MATURITNÍ ZKOUŠCE Název předmětu u maturitní zkoušky: Studijní obor: Ekonomika Podnikání Školní rok: 2012 2013 1.1. Předmět: Ekonomika 1) Předmět ekonomie a
Více- Soubor poznatků, názorů, zkušeností, metod a doporučení nezbytných k dosažení cíle
Otázka: Management Předmět: Ekonomie Přidal(a): 01anca - Soubor poznatků, názorů, zkušeností, metod a doporučení nezbytných k dosažení cíle - Proces organizování, plánování, rozhodování, komunikování,
VíceODMĚŇOVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ
ODMĚŇOVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ 1 Moderní pojetí odměňování Neznamená pouze mzdu nebo plat, případně jinéformy peněžní odměny, které poskytuje zaměstnavatel zaměstnanci jako kompenzaci za vykonávanou práci. Zahrnuje
VíceVýroba a výrobní faktory
Výroba a výrobní faktory Výrobní proces Výroba neboli výrobní proces představuje sled vzájemně souvisejících a na sebe navazujících činností, které přetvářejí přírodu, její předměty a síly v užitečné věci
VíceODMĚŇOVÁNÍ PRACOVNÍKŮ
ODMĚŇOVÁNÍ PRACOVNÍKŮ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora
VíceZáklady managementu Řízení lidí. Ing. Ivana Pražanová
Základy managementu Řízení lidí Ing. Ivana Pražanová Historie Lidé na začátku minulého století hlavně nositeli fyzické síly Normy, úkolová mzda, personální agenda metody řízení Postupně se práce stala
VícePŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE
Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Držitel certifikátu dle ISO 9001 PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Předmět: EKONOMIKA Obor vzdělávání: 64-41-l/51 Podnikání - dálková forma
VíceRating Moravskoslezského kraje
Rating Moravskoslezského kraje Moravskoslezský kraj Krajský úřad 28. října 117 702 18 Ostrava Tel.: 595 622 222 E-mail: posta@kr-moravskoslezsky.cz RATING MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE V červnu roku 2008 byla
VíceOdůvodnění. I. Obecná část
Odůvodnění IV. I. Obecná část A. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy, odůvodnění jejích hlavních principů Návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě,
VíceStatut. Článek 1 Funkce a cíle RHSD ČR
Statut Článek 1 Funkce a cíle RHSD ČR Rada hospodářské a sociální dohody České republiky (dále jen RHSD ČR) je společným dobrovolným dohadovacím a iniciativním orgánem odborů, zaměstnavatelů a vlády České
VíceInovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz
http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. KFC/PEM Přednáška č 11 a 12 Řízení od nástupu anglické průmyslové
VíceHistorie managementu
Historie managementu Historický vývoj managementu 1. klasická škola teorie řízení 2. škola mezilidských vztahů 3. empirická škola teorie řízení 4. škola sociálních systémů 5. nová škola teorie řízení Klasická
VíceMaturitní otázky z předmětu: Ekonomika podniku
1. Základní ekonomické pojmy potřeby, teorie motivace statky a služby kvalita života peníze, oběh peněz Maturitní otázky z předmětu: Ekonomika podniku 2. Výroba 3. Podnik výrobní faktory hospodaření, cíle,
VíceOKRUHY OTÁZEK KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE
Studijní program: Řízení lidských zdrojů a ekonomika práce Studijní obor: Ekonomika a řízení lidských zdrojů Typ studia: bakalářské OKRUHY OTÁZEK KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE Akademický školní rok 2013/2014
VícePodnikatelská etika 3. Etický problém a etické dilema; Práva a povinnosti zaměstnanců a zaměstnavatelů
Podnikatelská etika 3. Etický problém a etické dilema; Práva a povinnosti zaměstnanců a zaměstnavatelů 14.10.2015 Faktory ovlivňující etické rozhodování subjektu Schéma vlivů na rozhodovací proces: Faktory
VíceROZHODNUTÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU)
L 40/72 17.2.2017 ROZHODNUTÍ ROZHODNUTÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2017/274 ze dne 10. února 2017, kterým se stanoví zásady pro poskytování zpětné vazby k plnění úkolů dílčích koordinátorů z vnitrostátních
VíceING. ZUZANA EKRTOVÁ Zpracováno dne: 9. 1. 2013
Označení materiálu: VY_32_INOVACE_EKRZU_EKONOMIKA2_18 Název materiálu: PODNIKÁNÍ V TRŽNÍ EKONOMICE Tematická oblast: Ekonomika, 2. ročník Anotace: Prezentace vysvětluje žákům právní východiska a podstatu
VíceTémata profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika a právo
Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika a právo obor Podnikání 1. Základní ekonomické pojmy - Předmět ekonomie, základní ekonomické systémy, hospodářský proces, potřeby, statky, služby,
VíceVyhláška rektora č. 3/2012 Přihlašování k tématům bakalářských prací a realizace odborných praxí v akademickém roce 2012/2013
Vysoká škola sociálně-správní, Institut celoživotního vzdělávání Havířov o.p.s. Vysoká škola sociálně-správní, Havířov Vyhláška rektora č. 3/2012 Přihlašování k tématům bakalářských prací a realizace odborných
VíceSociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal
Sociální inovace Mgr. Ivo Škrabal Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Inovace Sociální inovace Příklady Sociální ekonomika teorie o má za úkol hledat a vytvářet příležitosti pro osoby ohrožené
VíceObsah. O autorech... V Poděkování... VII Předmluva...IX Seznam zkratek použitých právních předpisů... XIX
O autorech... V Poděkování... VII Předmluva...IX Seznam zkratek použitých právních předpisů... XIX Úvodní část K čemu je tato příručka a komu je určena?...1 Kapitola 1. Rozsah použitelnosti...5 Kapitola
VíceOdůvodnění. I. Obecná část
Odůvodnění IV. I. Obecná část A. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy, odůvodnění jejích hlavních principů Návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě,
VíceProfilová část maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika a právo
Profilová část maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika a právo obor Podnikání témata pro školní rok 2016/2017 1. Základní ekonomické pojmy - Předmět ekonomie, základní ekonomické systémy, hospodářský proces,
VícePodnik prochází během doby své existence různými vývojovými fázemi, ve kterých se potýká s různými problémy, které mohou ohrozit jeho existenci.
Život podniku Podnik prochází během doby své existence různými vývojovými fázemi, ve kterých se potýká s různými problémy, které mohou ohrozit jeho existenci. Nové podmínky 20. a 21. století nutí podniky
VíceTémata profilové maturitní zkoušky z předmětu Veřejná správa
ta profilové maturitní zkoušky z předmětu Veřejná správa ústní zkouška 1. Vymezení veřejné správy 2. Realizace činnosti veřejné správy 3. Státní služba, úředníci územích samosprávných celků 4. Jednání
VíceProč potřebujeme důchodovou reformu?
Proč potřebujeme důchodovou reformu? V roce 2008 byl důchodový účet vyrovnaný. Dnes chybí ročně 30 40 mld. Kč. o Přibylo 80 000 důchodců (~ 10 mld. Kč) o Ubylo 180 000 zaměstnanců (~ 15 mld. Kč) o Mimořádná
VíceMaturitní otázky k ústní zkoušce
S SOU LIVA Maturitní otázky k ústní zkoušce EKONOMIKA PODNIKU Pro třídu: DPO 3.A Školní rok: 2010/2011 Vypracoval: Ing. Tomáš Kučera Schválila: Mgr. Alice Linková ředitelka školy 1. Základní ekonomické
VícePodpora vzdělávání Peter Chrenko náměstek ministra financí. Kulatý stůl,
Podpora vzdělávání Peter Chrenko náměstek ministra financí Kulatý stůl, 22. 9. 2008 Podpora vzdělávání 1. Východiska 2. Reformní kroky dle BK 3. Stávající systém daňové podpory Východiska z pohledu financí
VícePŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE
Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Držitel certifikátu dle ISO 9001 PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Předmět: EKONOMIKA Obor vzdělávání: 63-41-M/01 Ekonomika a podnikání ŠVP:
VíceInovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz
http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. KFC/PEM Přednáška č 10 Řízení podnikových financí, úvěry,
VíceNávrh na zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2015
MATERIÁL NA JEDNÁNÍ RADY HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ DOHODY Návrh na zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2015 Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny, kterou je povinen zaměstnavatel poskytnout za práci
VíceSII - Ekonomika a management
SII - Ekonomika a management Způsob vyhodnocení: Při vyhodnocení budou za nesprávné odpovědi strhnuty body. 1. Mezi sekvenční funkce nepatří: a) implementace, b) kontrola. c) personalistika a vedení, d)
VíceVY_32_INOVACE_DEJ_39. Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534. Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR.
VY_32_INOVACE_DEJ_39 Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období vytvoření: únor 2013 Ročník: 2., příp. 3. Tematická oblast:
VíceZáklady ekonomie II. Zdroj Robert Holman
Základy ekonomie II Zdroj Robert Holman Omezování konkurence Omezování konkurence je způsobeno překážkami vstupu na trh. Intenzita konkurence nezávisí na počtu existujících konkurentů, ale také na počtu
Více1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce,
1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, druhy práce, pojem pracovní síla Výroba, výrobní faktory,
VíceTémata profilové maturitní zkoušky z předmětu Veřejná správa
ta profilové maturitní zkoušky z předmětu Veřejná správa 1. Vymezení veřejné správy 2. Realizace činnosti veřejné správy 3. Státní služba, úředníci územích samosprávných celků 4. Jednání s klientem 5.
VíceÚvodní konference k tvorbě Programu rozvoje Libereckého kraje Liberec
Úvodní konference k tvorbě Programu rozvoje Libereckého kraje 2014 2020 3.6.2013 Liberec Plánovací období 2014-2020 na evropské, národní a krajské úrovni Odbor regionálního rozvoje a evropských projektů
VíceXD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj
XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s.
VíceENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA II.
ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA II. Úvod do dobrovolných nástrojů Ing. Alena Bumbová, Ph.D. Univerzita obrany Fakulta ekonomiky a managementu Katedra ochrany obyvatelstva Kounicova 65 662 10 Brno telefon: 973
VíceSoučasná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace
Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich
VíceT E O R I E M A N A G E M E N T U
T E O R I E M A N A G E M E N T U 9 ZS, akad.rok 2014/2015 Teorie managementu - VŽ 1 Aspekty organizační struktury Při návrhu organizační struktury se vychází z pěti hlavních aspektů : 1) Specializace
VíceMaturitní témata EKONOMIKA
Maturitní témata EKONOMIKA Školní rok 2014/2015 1. Ekonomie jako věda - význam ekonomického vzdělání - vztah ekonomiky a politiky - makroekonomie - mikroekonomie - zákon vzácnosti - hospodaření - efektivnost
VíceInformativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN?
Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Od propuknutí celosvětové hospodářské a finanční krize trpí EU nízkou úrovní investic. Ke zvrácení tohoto sestupného trendu a pro pevné navedení
VíceTémata profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika podniku
ta profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika podniku 1. Základní pojmy - potřeba, spotřeba, trh, tržní mechanismus 2. Národní hospodářství, hodnocení úrovně NH 3. Ekonomické systémy, úloha státu
VíceZaložte odborovou organizaci ČMOS pracovníků školství!
Máte ve škole problémy? Rozhoduje váš nadřízený bez vás? Roste napětí mezi zaměstnanci a ředitelem školy? Nemáte dostatek informací? Chcete to změnit? Založte odborovou organizaci ČMOS pracovníků školství!
Více4. Sociální podnikání v Evropě Vzdělávací program k sociálnímu podnikání Radmila Herzánová
4. Sociální podnikání v Evropě Vzdělávací program k sociálnímu podnikání Radmila Herzánová Sociální podnikání jako efektivní nástroj snižování nezaměstnanosti, CZ.1.07/3.2.05/04.0067 ATRACT CONSULTING
VíceJaké jsou důvody ČMKOS k požadavku na vyšší nárůst mezd a platů pro rok 2016?
JE ČAS SE OZVAT Jaké jsou důvody ČMKOS k požadavku na vyšší nárůst mezd a platů pro rok 2016? 1. důvod Po dlouhém období ekonomické krize se Česká republika výrazně zotavuje. V loňském roce dosáhla dvouprocentního
Více- obvykle součást finanční analýzy (v podobě analýzy obratovosti a rentability)
2. Vstupní data procesu FA, rentabilita a její rozklady - obvykle součást finanční analýzy (v podobě analýzy obratovosti a rentability) Rozvaha (a a pasiva podniku) - upravené (redukované) nové schema
VíceSoukromá střední průmyslová škola elektrotechnická spol. s r.o. TRH 1999 E.4A
Soukromá střední průmyslová škola elektrotechnická spol. s r.o. TRH Žatec 1999 E.4A Bílek Viktor Trh Počátky rozvoje trhu spadají až k samým počátkům vývoje lidského společenství. Již s první dělbou práce
VíceJiří Paroubek: Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR
Jiří Paroubek: Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Charakteristika současné etapy - ve vývoji českého hospodářství po roce 1989 převážila pozitiva: podařilo se vytvořit
VíceFEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKOSLOVENSKÉ SOCIALISTICKÉ REPUBLIKY 1983 IV. volební období. Návrh
FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKOSLOVENSKÉ SOCIALISTICKÉ REPUBLIKY 1983 IV. volební období 117 Návrh usnesení Federálního shromáždění Československé socialistické republiky k vnějším vztahům československé ekonomiky
VíceStatut. Okresní hospodářské komory Olomouc. Část první Základní ustanovení
Statut Okresní hospodářské komory Olomouc Část první Základní ustanovení čl. 1 1. Okresní hospodářská komora Olomouc (dále jen Komora) je ustavena na základě zákona č. 301/1992 Sb. v platném znění o Hospodářské
VícePRAVIDLA ŘÍZENÍ STŘETU ZÁJMŮ
1. Úvodní ustanovení PRAVIDLA ŘÍZENÍ STŘETU ZÁJMŮ Investiční a pojišťovací zprostředkovatel JPL SERVIS, s.r.o. (dále jen Společnost ) v souladu se zákonem č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu,
VíceNárodní soustava kvalifikací = řešení situace na trhu práce
Národní soustava kvalifikací = řešení situace na trhu práce Vize střešních zaměstnavatelů Chceme státem podporovaný systém celoživotního učení ke zvýšení vzdělanosti, adaptabilnosti a zaměstnatelnosti
VíceNa cestě k Aktu o jednotném trhu Pro vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství
Na cestě k Aktu o jednotném trhu Pro vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství Ing. Michal Minčev, MBA Ministerstvo průmyslu a obchodu Nová strategie pro jednotný trh V politických směrech pro
VíceSrovnání zákonných požadavků VYBRANÉ ZMĚNY
Srovnání zákonných požadavků VYBRANÉ ZMĚNY (Zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech vs. Zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování) původní Obsah změněné pasáže
VíceBakalářský studijní obor Manažerská ekonomika specializace Marketing. pro studenty studující od roku 2011/2012
Studijní obor Manažerská ekonomika Bakalářský studijní obor Manažerská ekonomika specializace Marketing pro studenty studující od roku 2011/2012 V první fázi studia oboru Manažerská ekonomika získá student
VíceVÝUKOVÝ MODUL VI/2 VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PRO ROZVOJ ZNALOSTÍ, SCHOPNOSTÍ A DOVEDNOSTÍ V OBLASTI FINANČNÍ GRAMOTNOSTI
VÝUKOVÝ MODUL VI/2 VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PRO ROZVOJ ZNALOSTÍ, SCHOPNOSTÍ A DOVEDNOSTÍ V OBLASTI FINANČNÍ GRAMOTNOSTI Téma VI.2.4. Práce a vzdělávání 13. Pracovní témata k zaměstnání v EU Mgr. Zuzana Válková
VíceNávrh ROZHODNUTÍ RADY
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 24.2.2015 COM(2014) 720 final 2014/0342 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o zrušení rozhodnutí Rady 77/706/EHS, kterým se stanoví společný ukazatel Společenství ke snížení spotřeby
VíceNávrh ROZHODNUTÍ RADY. o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 2.3.2015 COM(2015) 98 final 2015/0051 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států CS CS DŮVODOVÁ ZPRÁVA Smlouva o fungování Evropské
VíceMaturitní témata pro obor Informatika v ekonomice
1. Kalkulace, rozpočetnictví - význam kalkulací, druhy kalkulací - náklady přímé a nepřímé, charakteristika - typový kalkulační vzorec - kalkulační metody - kalkulace neúplných nákladů a srovnání úplných
VíceCENTRUM VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ ODBORNÝCH ŠKOL
Projekt: CENTRUM VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ ODBORNÝCH ŠKOL Kurz: Personalistika a vzdělávání ve firemní praxi SPŠ a OA Uherský Brod, 2012 1 Úvod Personální útvar má za úkol ovlivňovat vztahy mezi organizací a
VíceVYSVĚTLUJÍCÍ ZPRÁVA KE SKUTEČNOSTEM VYŽADOVANÝM ZMĚNOU
VYSVĚTLUJÍCÍ ZPRÁVA KE SKUTEČNOSTEM VYŽADOVANÝM ZMĚNOU ZÁKONA O PODNIKÁNÍ NA KAPITÁLOVÉM TRHU V souvislosti se změnou zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, provedenou zákonem č. 104/2008
VícePrávní forma organizace. Právní formy podniku Veřejnoprávní organizace
Právní forma organizace Právní formy podniku Veřejnoprávní organizace Právní forma podniku Podnikáním se rozumí soustavná činnost prováděná podnikatelem samostatně, pod vlastním jménem a na vlastní odpovědnost,
VíceTémata profilové maturitní zkoušky z předmětu Veřejná správa
ta profilové maturitní zkoušky z předmětu Veřejná správa 1. Vymezení veřejné správy 2. Realizace činnosti veřejné správy 3. Státní služba 4. Jednání s klientem 5. Komunikace 6. Vnitřní správa - zabezpečení
VíceEKONOMIKA BLOKU SPOLEČENSKÝCH POTŘEB EKONOMIKA VNĚJŠÍ BEZPEČNOSTI
VEŘEJNÁ EKONOMIKA EKONOMIKA BLOKU SPOLEČENSKÝCH POTŘEB EKONOMIKA VNĚJŠÍ BEZPEČNOSTI Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty
VíceVysoké učení technické v Brně Fakulta podnikatelská BANKOVNICTVÍ. Ing. Václav Zeman. E-mail: zeman@fbm
Vysoké učení technické v Brně Fakulta podnikatelská BANKOVNICTVÍ Ing. Václav Zeman E-mail: zeman@fbm fbm.vutbr.cz 9. červenec 2007 Přednáška č. 1 Banka a její funkce ve finančním systému Obchodování s
VíceTémata. k ústní maturitní zkoušce. Ekonomika a Podnikání. Školní rok: 2014/2015. Zpracoval(a): Ing. Jitka Slámková
Témata k ústní maturitní zkoušce Obor vzdělání: Předmět: Agropodnikání Ekonomika a Podnikání Školní rok: 2014/2015 Třída: AT4 Zpracoval(a): Ing. Jitka Slámková Projednáno předmětovou komisí dne: 13.2.
VíceCesta vpřed s pomocí finančních nástrojů ESIF. Fond soudržnosti. Finanční nástroje
Cesta vpřed s pomocí finančních nástrojů ESIF Fond soudržnosti 2 spolufinancované ze zdrojů Fondu soudržnosti jsou udržitelným a efektivním způsobem investic do posilování hospodářské, sociální a územní
VícePRÁVO SPOLEČNOSTÍ EU PREZENTACE 2015
PRÁVO SPOLEČNOSTÍ EU 1 PREZENTACE 2015 VÝVOJ SPOLEČENSKÉHO PRÁVA EU Základ pravomoci EU v této oblasti rozvoj právní úpravy svobody usazování v rámci volného pohybu osob První fází byla harmonizace vybraných
VíceSeznámení s obsahem projektu Otevřená škola
Žadatel: Název projektu: Registrační číslo: Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Liberec, Šamánkova 500/8, příspěvková organizace Otevřená škola CZ.1.07/3.2.01/03.0007 Seznámení
VíceZpůsoby odměňování, druhy mezd a jejich výpočet. Zpracoval: Karla Zikmundová, SI L, skupina 81 Management stavební firmy L
Způsoby odměňování, druhy mezd a jejich výpočet Zpracoval: Karla Zikmundová, SI L, skupina 81 Předmět: Management stavební firmy L Způsoby odměňování Funkce odměňování úkolem odměňování je: Získání a udržitelnost
VíceStřední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně
Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: VI/2 Sada: 1 Číslo
VíceRada Evropské unie Brusel 1. června 2017 (OR. en) Jeppe TRANHOLM-MIKKELSEN, generální tajemník Rady Evropské unie
Rada Evropské unie Brusel 1. června 2017 (OR. en) Interinstitucionální spis: 2017/0113 (COD) 9669/17 ADD 1 TRANS 213 CODEC 924 IA 99 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Datum přijetí: 1. června 2017 Příjemce:
VíceHospodářská politika. Téma č. 3: Nositelé, cíle a nástroje hospodářské politiky. Petr Musil
Hospodářská politika Téma č. 3: Nositelé, cíle a nástroje hospodářské politiky Petr Musil petrmusil1977@gmail.com Nositelé hospodářské politiky jde o subjekty, které se podílí na procesu formování, provádění
VíceEKONOMIE. etymologie. Ekonomie - etymologie. ř. oikos dům ř. nomos - zákon. => vedení domácnosti. Ekonomie. definice
EKONOMIE etymologie - etymologie ř. oikos dům ř. nomos - zákon => vedení domácnosti definice 1 Definice ekonomie je věda, zabývající se lidským jednáním ve světě omezených zdrojů a neomezených potřeb.
VíceVýznam územního obvodu ORP pro regionální rozvoj a možnosti jeho využití při společném řešení úkolů v samostatné působnosti obcí
Význam územního obvodu ORP pro regionální rozvoj a možnosti jeho využití při společném řešení úkolů v samostatné působnosti obcí Marek Jetmar, SMO ČR XVI. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách 19.
VícePodpora rozvoje podnikatelských aktivit prostřednictvím Sektorového operačního programu Průmysl
Podpora rozvoje podnikatelských aktivit prostřednictvím Sektorového operačního programu Průmysl Zdeněk Lukáš, Soukromá vysoká škola ekonomických studií Praha Příprava České republiky na vstup do Evropské
VíceZÁSADY ŘÍZENÍ STŘETU ZÁJMŮ
Radlická 333/150, 150 57 Praha 5, IČ: 25677888 Zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 5446 Tel: 224 116 702 Fax: 224 119 548 1 ÚVODNÍ USTANOVENÍ Společnost ČSOB
VíceManažerské rozhodování
Manažerské rozhodování Volba stylu rozhodování a využitelné modely Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu
VíceNABÍDKA POVINNÝCH A NEPOVINNÝCH ZKOUŠEK PROFILOVÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY
NABÍDKA POVINNÝCH A NEPOVINNÝCH ZKOUŠEK PROFILOVÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY na školní rok 2016/17 platná pro jarní i podzimní zkušební období (dle 79, odst. 3 školského zákona č. 561/2004 Sb.) Forma studia:
VíceMaturitní okruhy. PR, média a marketingová komunikace. Anglické gymnázium Pardubice
Maturitní okruhy PR, média a marketingová komunikace Anglické gymnázium Pardubice Ekonomika 1. Podstata fungování tržní ekonomiky 2. Organizace, podnik, právní úprava podnikání 3. Podnikání fyzických osob
Více