náboženství, ekonomické zvyklosti i finanční nástroje od úroku přes monetární mechanismy, pojistné produkty, až po způsoby sociálního zabezpečení a

Transkript

1 Udržitelný rozvoj vyrostl z deklarací ochránců přírody a stal se mantrou politiků a energetiků. K nim se připojili i někteří architekti spoluprací při kreslení radostné budoucnosti v podobě pasivních, ještě lépe nearly zero energy domů. Široké veřejnosti se slibuje pokud budete třídit odpad, zateplíte si dům a na střechu dáte solární kolektor, budete se mít dobře vy i vaše děti. Naproti tomu Michel Rojkind na Křižovatkách architektury 2010 nabádal nestarejme se jen o to, kolik elektrické energie budova ušetří: starejme se také o to, jakou mentální energii předá svému okolí a lidem, kteří s ní přicházejí do styku. Je dobré, že developerské projekty znovu objevují veřejný prostor jeho význam však zůstane nedoceněný, dokud mu nebude přiznána důstojná role v kontextu udržitelného rozvoje a života. Veřejný prostor není jen platformou pro získávání voličských preferencí nebo arénou architektonické exhibice: je to struktura, nesoucí hodnoty, které by měla společnost ve vlastním zájmu chránit ne méně, než třeba přírodu nebo energetické zdroje. Tyto hodnoty odpovídají základním potřebám člověka, které jsou jednak fyzické, materiální, jednak kulturní v civilizačním slova smyslu, a konečně sociální; jsou to ony, které formují v měřítku měst i krajiny vývoj prostředí, vytvářeného stavební nebo jinou obdobnou činností člověka. (kultura v tomto (civilizačním slova) smyslu agreguje souhrn znalostí, sdílených zkušeností a intelektuálních výdobytků společnosti, její hodnotové žebříčky i vzorce chování: z praktického hlediska je tak součástí kultury v tomto smyslu například politika a 1

2 náboženství, ekonomické zvyklosti i finanční nástroje od úroku přes monetární mechanismy, pojistné produkty, až po způsoby sociálního zabezpečení a filosofii tvorby státních rozpočtů) 1

3 Historické i současné veřejné prostory ukazují vztah mezi jejich formou a funkcemi na jedné straně a různými polohami života společnosti na straně druhé.: Alfa rezidence na pražském Vackově, Zåhrada v Lysé nad Labem, Nová Klamovka v Praze na Smíchově a možná i Central Park na Žižkově (také v Praze) jsou příklady nového sousedství. 2

7 Jeho východiskem je vztah sociálních a kulturně-civilizačních hodnot prostředí, které tak či onak uspokojují odpovídající potřeby lidí. 6

8 Zjednodušeně je možné říct, že nové sousedství je o společenském životě všedního dne, na rozdíl od cohousingu, který je i o společném životě což vyvolává v kontextu socialistické zkušenosti značnou averzi. 7

9 Zjednodušeně je možné říct, že nové sousedství je o společenském životě všedního dne, na rozdíl od cohousingu, který je i o společném životě což vyvolává v kontextu socialistické zkušenosti značnou averzi. 8

10 Nové sousedství je pokusem využít, aktivovat kulturně-civilizační hodnoty architektury především poloveřejného prostoru. 9

11 Úkolem architekta v žoldu soukromého investora, developera pak je vytvořit hierarchickou soustavu prostorů od veřejných přes různá polo- až po soukromé tak, aby vzniklo prostředí, které bude atraktivní pro návštěvníky aby žilo 10

12 Úkolem architekta v žoldu soukromého investora, developera pak je vytvořit hierarchickou soustavu prostorů od veřejných přes různá polo- až po soukromé tak, aby vzniklo prostředí, které bude atraktivní pro návštěvníky aby žilo - a zároveň bezpečné i útulné pro domácí. 11

13 od veřejných přes různá polo- až po soukromé tak, aby vzniklo prostředí, které bude atraktivní pro návštěvníky aby žilo - a zároveň bezpečné i útulné pro domácí. Marketingová odezva takového snažení je zatím sporná, stavět obchodní výsledky projektu do souvislosti s veřejným prostorem by však nebylo správné už vzhledem ke krátké době, po kterou je tento produkt testován trhem. Nové sousedství má významný potenciál v kontextu udržitelného života. 12

14 Obstojí-li v praxi jako ekonomicky proveditelné na tržním principu, mohlo by to být považováno za (další) průkaz efektivní potřeby člověka poptávky po kulturně-civilizačních a sociálních hodnotách jako takových. 13

15 Citát Winstona Churchilla nejdříve my vytváříme naše domy, a potom ony formují nás je notorietou, pravda, doposud nikoliv v souvislostech udržitelného života. Vztah agory a kultury přímé demokracie helénských městských států, stoy a rozvoje vzdělanosti v antickém Řecku nebo římského fora a sociální a zastupitelské struktury imperiálního Říma je zřetelný i pro laika, ani architekt však nesmí podlehnout iluzi, že to byla agora řeckého městského státu, která stvořila demokracii. 14

16 Vztah veřejného prostoru a sociálních a civilizačních hodnot s ním spojených je dialektický, ale ne v Marxově interpretaci, spíše naopak: byly to pravděpodobně sociální struktury a vztahy a kulturně-civilizační hodnoty, inklinující k demokracii, ze kterých vyrostla první agora, aby svojí formou (i psychologickým obsahem, působením) ovlivňovala jejich další rozvoj. 15

17 Drasticky monumentální, naštěstí většinou nikdy nerealizované architektury, které vznikaly na objednávku Třetí říše nejen na kreslícím stole Alberta Speera, jsou dokladem obojího: 16

18 měly to být materializace ideologie, které ovšem měly, a ve sporadických realizovaných případech skutečně upevňovaly kulturní (ve smyslu civilizačním) i sociální aspekty života společnosti. Příklad Speerových scénických architektur, budovaných pro pořádání manifestací a sjezdů nacistické strany současně ukazuje na specifickou stránku vztahu kulturních a sociálních východisek na jedné straně a architektonické formy i obsahu veřejného prostoru na straně druhé: nefunguje (tak moc) nice places make nice people, zato opačné působení se zdá být podstatně účinnější: graceless places do make nasty people. 17

19 Pouliční nepokoje, jaké zažila Francie, respektive Paříž v roce 2005 a mnoho britských, a nakonec i severočeských měst v létě 2011 vycházejí ze stejných příčin, ale jen těžko mohou být důkazem v této souvislosti: architektonická kvalita, a vůbec kvalita hmotného prostředí, ze kterého se incidenty šířily (více v britském případě, pouze omezeně v případě francouzském) je do značné míry právě důsledkem defektních východisek a chybného přístupu zadavatelů veřejného prostoru. 18

20 Těžko potom rozpoznat, která část společensky patologického chování má svoji příčinu ve hmotném prostředí, potažmo v jeho formách, která v chybném přístupu obecní či státní správy a která v odlišných kulturních a sociálních východiscích frustrovaných obyvatelů. 19

21 V podmínkách ČR však realizuje unikátní pilotní programy v oblasti vzájemného působení specifických obytných skupin a jejich sociokulturně specifických nájemníků soukromá společnost RPG byty: jejich praktické výsledky (mimo jiné) ukazují potenciál vzájemného působení kulturně-civilizačních faktorů a forem architektury. 20

22 V podmínkách ČR však realizuje unikátní pilotní programy v oblasti vzájemného působení specifických obytných skupin a jejich sociokulturně specifických nájemníků soukromá společnost RPG byty: jejich praktické výsledky (mimo jiné) ukazují potenciál vzájemného působení kulturně-civilizačních faktorů a forem architektury. 21

23 Jakkoliv se jedná o architekturu marginální, zobecnění praktických zkušeností se nabízí jednak v poloze participace obyvatelů na tvorbě veřejného prostoru, jednak ve vztahu k časové charakteristice regenerace a tvorby veřejného prostoru. 22

24 Události uplynulého léta ve světové ekonomice, v Africkém rohu i v ulicích britských i severočeských měst s překvapivou naléhavostí demonstrují, jaký vliv má kulturně-civilizační základna na materiální stránky života lidí. Obyvatelům bohatého globálního severu najednou hrozí, že by mohli přijít o svoje úspory i penzi, protože fondy, které se o jejich peníze měly starat, je půjčily nějakým státům možná Řecku, možná Portugalsku, nebo Španělsku ale ono je celkem jedno, kterému státu zadlužené a bez reálné perspektivy splacení dluhů jsou skorovšechny.vsomálskuaetiopiizase12miliónůlidívdůsledkusuchabojujeo holý život: to sucho ale není důsledkem nějakého člověkem způsobeného poškozeníživotníhoprostředí suchavafricebylaabudou, a snimiihladomory, příčinou tragické dimenze toho současného je nerovný vývoj materiálních, sociálních a kulturně-civilizačních aspektů života domorodců v uplynulých staletích. Se somálskou humanitární katastrofou se bezvýchodná situace státního a důchodového financování rozvinutých zemí samozřejmě srovnávat nesmí ale o rozvoji kvality života v současné a budoucích generacích v rámci udržitelného rozvoje to také není. 23

25 Důchodci v Řecku a Portugalsku to už zažívají na vlastní kůži: jestlipak si německý důchodce podrží svůj příkladný a obětavý vztah k životnímu prostředí, až zjistí, že kancléřka Merkelová obětovala jeho penzi pro záchranu eura? Životní prostředí chráníme pro vnuky a jejich vnuky zdroje pro financování penzí se ztrácejí tady a teď a na vině není ekonomika, ale politika výdobytek kulturně-civilizačního vývoje tří tisíciletí tak zvané západní, euro severoamerické, antropocentrické civilizace. 24

26 Ukazuje se tedy, že normativní teorie udržitelného života trpí vážnými nedostatky. Udržitelný život se ztrácí v nedohlednu, a dokonce jsme najednou zaskočeni starostmi o náš vlastní. Recept, ani novou vědu tento referát nepřináší: chce pouze upozornit, že se na to musí (ještě, také) z jiné strany : Vikingové v Grónsku nevyhynuli zimou, ale proto, že je z důvodu tradice, na rozdíl od Eskymáků v identické situaci - nenapadlo živit se rybami na místo skopového. Mezi východisky udržitelného života cosi zřejmě schází: jsou to ony mnohokrát připomenuté kulturně-civilizační hodnoty tedy to, co víme, podle čeho se chováme a v co doufáme. Těžko při tom najít filosofa (nebo sociologa) snad kromě Marxe - který by popíral, že člověk má potřeby, které jsou intepretací těchto základních otázek ať už je pojmenovává éthos a thymos podle Aristotela, nebo jinak. Tento opomenutý pilíř udržitelného rozvoje je konečně také odpovědí na nevyřčenou, ale jistě se vtírající otázku: co má hladomor v Africkém rohu nebo dluhový strop státního rozpočtu USA společného s veřejným prostorem: východisko a přístup, který je činí udržitelným, nebo naopak. 25

27 Veřejný prostor má schopnost komunikovat tyto hodnoty, uspokojovat tak odpovídající potřeby lidí a, byť v omezené míře, je tak ovlivňovat. Jeho potenciál naplňovat misi architektury ve vztahu k udržitelnému životu rozhodně není menší, než potenciál dnes tak populárních nízkoenergetických a pasivních domů. V každém případě by měl být využíván. Jistěže i v něm je třeba zabývat se otázkami energetickými, uhlíkové stopy a vlivu na životní prostředí. Veřejný prostor může, ale nemusí produkovat kyslík nebo nejrůznější emise, vytvářet příznivé nebo naopak škodlivé mikroklima (pro člověka), vytvářet nebo spotřebovávat energii. Především však může, a tedy by měl vytvářet prostředí příznivé pro formování a rozvoj sociálních vztahů a kulturně-civilizačních hodnot. 26

28 Velmi odvážně a vše nasvědčuje tomu, že úspěšně se touto cestou vydaly městské správy hned několika jihoamerických metropolí při řešení problému chudinských čtvrtí favel, charakteristických špatnými hygienickými podmínkami, živelnou výstavbou a především extrémní kriminalitou a nezaměstnaností stejně jako nízkou úrovní vzdělání obyvatel. 27

29 Bibliotheca a park Espaňa v Medellinu, lanová dráha, propojující favelu Barrio s centrem Caracasu nebo nové obchodní a komunitní centrum favely Paraisópolis v Sao Paulu nastartovaly skutečnou konverzi slumů na rozdíl od předchozích 28

30 nastartovaly skutečnou konverzi slumů na rozdíl od předchozích asanačních zásahů i budování inženýrské infrastruktury, které zlepšilo technicko hygienické podmínky v lokalitě, aniž by to přineslo kýžený pokles extrémně vysoké kriminality nebo ústup sociálního vyloučení, o ekonomické situaci obyvatel nemluvě. 29

31 Favelám otevřela cestu k udržitelnému rozvoji i životu jejich obyvatel teprve výstavba kulturních zařízení, škol a navazujícího veřejného prostoru a také lanové dráhy, 30

32 škol a navazujícího veřejného prostoru a také lanové dráhy, 31

33 škol a navazujícího veřejného prostoru a také lanové dráhy, které pustila obyvatele slumu do města: na místo kriminality a bídy z favely do CBD lanovka vozí opačným směrem ekonomický a sociální vzestup. 32

34 a také lanové dráhy, které pustila obyvatele slumu do města: na místo kriminality a bídy z favely do CBD lanovka vozí opačným směrem ekonomický a sociální vzestup. Ne, že by začalo fungovat nice places make nice people jen se nejprve omezila, aby následně sama odumřela trajektorie graceless places make nasty people. 33

35 Veřejný prostor je třeba důsledně zařadit do rámce udržitelného života jednak proto, že tam zásadně patří, jednak proto, že to pomůže jeho rozvoji. Nelze tvrdit, že kvalitní veřejné prostory zařídí doktrína udržitelného života: to by byl idealismus, ne-li demagogie. Skutečnost ale dokládá, že zanedbané, nebezpečné, nemotivující anebo takové veřejné prostory, které uvolňují ve člověku to špatné v jeho osobnosti - jsou objektivní překážkou udržitelného života. Z toho ovšem logickou dedukcí vyplývá, že kvalitní veřejný prostor přichází jako naplnění požadavku udržitelného rozvoje. Pro architekty i pro širokou veřejnost to vyjde alespoň v určitém ohledu nastejno: až budou vesměs realizovány kvalitní návrhy veřejných prostorů, budeme vědět, že se společnost rozvíjí udržitelným způsobem bez ohledu na množství a cenu distribuovaných emisních povolenek. 34