Zákaz diskriminace v pracovněprávních vztazích

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Zákaz diskriminace v pracovněprávních vztazích"

Transkript

1 Právnická fakulta Masarykovy univerzity Právo Katedra pracovního práva a sociálního zabezpečení RIGORÓZNÍ PRÁCE Zákaz diskriminace v pracovněprávních vztazích Mgr. Lenka Hubková 2009/2010

2 Prohlašuji, ţe jsem rigorózní práci na téma: Zákaz diskriminace v pracovněprávních vztazích zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem pouţila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu pouţitých pramenů a literatury. 2

3 Obsah 1 ÚVOD ZÁKLADNÍ POJMY A INSTITUTY POJEM PRÁVNÍCH ZÁSAD A JEJICH VÝZNAM V PRÁVU OBECNÉ ZÁSADY PRÁVNÍ A PRÁVO UNIE, OBECNÉ ZÁSADY PRÁVA UNIE PRÁVNÍ ZÁSADY V PRÁVNÍM ŘÁDU ČR POJEM ROVNOST, ZÁSADA ROVNOSTI ZÁSADA ROVNÉHO ZACHÁZENÍ POJEM DISKRIMINACE, DRUHY DISKRIMINACE, ZÁSADA ZÁKAZU DISKRIMINACE PŘÍMÁ A NEPŘÍMÁ NEGATIVNÍ A POZITIVNÍ FORMÁLNÍ A MATERIÁLNÍ SPECIFICKÉ DRUHY DISKRIMINACE GENDER, GENDEROVÁ ROVNOST, GENDER MAINSTREAMING ROZHODOVACÍ ČINNOST SOUDNÍHO DVORA ES/UNIE A ÚSTAVNÍHO SOUDU ČSFR/ČR VZTAHUJÍCÍ SE K ZÁSADÁM ROVNOSTI, ROVNÉHO ZACHÁZENÍ A ZÁKAZU DISKRIMINACE ZÁSADA ROVNÉHO ZACHÁZENÍ A ZÁKAZU DISKRIMINACE V MEZINÁRODNÍCH DOKUMENTECH POZNÁMKY NA ÚVOD DOKUMENTY OSN CHARTA OSN VŠEOBECNÁ DEKLARACE LIDSKÝCH PRÁV (dokument politické povahy bez právní závaznosti) MEZINÁRODNÍ PAKT O OBČANSKÝCH A POLITICKÝCH PRÁVECH MEZINÁRODNÍ PAKT O HOSPODÁŘSKÝCH, SOCIÁLNÍCH A KULTURNÍCH PRÁVECH ÚMLUVA O ODSTRANĚNÍ VŠECH FOREM DISKRIMINACE ŢEN ÚMLUVA O ODSTRANĚNÍ VŠECH FOREM RASOVÉ DISKRIMINACE DOKUMENTY MEZINÁRODNÍ ORGANIZACE PRÁCE ÚMLUVA MOP č. 100, O STEJNÉM ODMĚŇOVÁNÍ PRACUJÍCÍCH MUŢŮ A ŢEN ZA PRÁCI STEJNÉ HODNOTY ÚMLUVA MOP č. 111, O DISKRIMINACI V ZAMĚSTNÁNÍ A POVOLÁNÍ DOKUMENTY RADY EVROPY ÚMLUVA O OCHRANĚ LIDSKÝCH PRÁV A ZÁKLADNÍCH SVOBOD EVROPSKÁ SOCIÁLNÍ CHARTA DOKUMENTY UNIE (po přijetí Lisabonské smlouvy Unie nahrazuje původní Evropské společenství a je jeho nástupkyní) LISABONSKÁ SMLOUVA PRIMÁRNÍ PRÁVO SEKUNDÁRNÍ PRÁVO ZÁKLADNÍ POLITICKÉ DOKUMENTY BEZ PRÁVNÍ ZÁVAZNOSTI SMĚRNICE EP a RADY č. 2006/54/ES ZÁSADY ROVNOSTI, ROVNÉHO ZACHÁZENÍ A ZÁKAZU DISKRIMINACE V ČESKÉM PRÁVNÍM ŘÁDU PRAMENY ÚSTAVNÍ PRÁVNÍ SÍLY PRÁVNÍ PŘEDPISY ZÁKONNÉ PRÁVNÍ SÍLY ANTIDISKRIMINAČNÍ ZÁKON PRÁVNÍ PROSTŘEDKY OCHRANY PŘED DISKRIMINACÍ V PODMÍNKÁCH ČR, INSTITUCIONÁLNÍ ZABEZPEČENÍ V ČR, DŮKAZNÍ BŘEMENO

4 5.1 INSTITUCIONÁLNÍ ZABEZPEČENÍ OCHRANY PŘED DISKRIMINACÍ V ČR DŮKAZNÍ BŘEMENO V DISKRIMINAČNÍCH KAUZÁCH DŮKAZNÍ BŘEMENO V PRÁVNÍCH AKTECH UNIE A JUDIKATUŘE SOUDNÍHO DVORA ES/UNIE DŮKAZNÍ BŘEMENO V ČESKÉM PRÁVU VE VAZBĚ NA TRANSPOZIČNÍ POVINNOST ČR A OBECNÝ ANTIDISKRIMINAČNÍ ZÁKON PRÁVNÍ ÚPRAVA ROVNÉHO ZACHÁZENÍ V PRACOVNĚPRÁVNÍCH VZTAZÍCH PODLE JEDNOTLIVÝCH OBLASTÍ, RESP. DISKRIMINAČNÍCH DŮVODŮ ZÁKAZ DISKRIMINACE PODLE STÁTNÍ PŘÍSLUŠNOSTI PRÁVNÍ ÚPRAVA V UNII PRÁVNÍ ÚPRAVA V ČR STEJNÁ ODMĚNA MUŢŮ A ŢEN ZA STEJNOU NEBO ROVNOCENNOU PRÁCI PRÁVNÍ ÚPRAVA V UNII PRÁVNÍ ÚPRAVA V ČR ROVNÉ ZACHÁZENÍ S MUŢI A ŢENAMI, POKUD JDE O PŘÍSTUP K ZAMĚSTNÁNÍ, VČETNĚ POSTUPU V ZAMĚSTNÁNÍ, ODBORNÉMU VZDĚLÁVÁNÍ A PRACOVNÍ PODMÍNKY PRÁVNÍ ÚPRAVA V UNII PRÁVNÍ ÚPRAVA V ČR RODIČOVSKÁ DOVOLENÁ PRÁVNÍ ÚPRAVA V UNII PRÁVNÍ ÚPRAVA V ČR OCHRANA NĚKTERÝCH ZVLÁŠTNÍCH DRUHŮ PRACOVNÍHO POMĚRU BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI U PRACOVNÍCH POMĚRŮ NA DOBU URČITOU A DOČASNÝCH PRACOVNÍCH POMĚRŮ PRÁCE NA ČÁSTEČNÝ PRACOVNÍ ÚVAZEK ZÁKAZ DISKRIMINACE Z DŮVODU RASY NEBO ETNICKÉHO PŮVODU PRÁVNÍ ÚPRAVA V UNII PRÁVNÍ ÚPRAVA V ČR ZÁKAZ DISKRIMINACE V ZAMĚSTNÁNÍ DALŠÍ DISKRIMINAČNÍ DŮVODY PRÁVNÍ ÚPRAVA V UNII PRÁVNÍ ÚPRAVA V ČR JUDIKATURA Z POSLEDNÍ DOBY ROZHODOVACÍ ČINNOST ČESKÝCH SOUDŮ ROZHODOVACÍ ČINNOST SOUDNÍHO DVORA ES/UNIE ZÁVĚR POUŢITÁ KNIŢNÍ A ČASOPISECKÁ LITERATURA ELEKTRONICKÉ PRAMENY CITOVANÉ PRÁVNÍ PŘEDPISY CITOVANÁ SOUDNÍ ROZHODNUTÍ SUMMARY

5 1 ÚVOD Tato práce se zabývá jednou z klíčových oblastí sociální politiky Evropské unie (dále jen Unie ), a to zásadou zákazu diskriminace v pracovněprávních vztazích. Z pohledu tradičního dělení vnitrostátních právních odvětví pokrývají ustanovení o sociální politice předmět dvou právních odvětví, a to pracovního práva a práva sociálního zabezpečení. Pro úpravu pracovního práva v rámci Unie byla zvolena cesta harmonizace vnitrostátních právních předpisů, a to zejména prostřednictvím stanovení určitých minimálních poţadavků na jejich obsahovou stránku. Sociální politika spadá i po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost do oblasti tzv. sdílených unijních kompetencí. V úvodní kapitole práce je proveden výklad základních pojmů a institutů vztahujících se k dané problematice. Následuje přehled nejvýznamnějších ustanovení zakotvujících zásadu zákazu diskriminace v mezinárodních dokumentech. Jde jak o úpravu přijatou v rámci mezinárodních mezivládních organizací (univerzálních či partikulárních), tak i o úpravu přijatou v rámci mezinárodní organizace nadstátní (supranacionální) povahy, jakou je Unie. Samostatnou podkapitolu v rámci výkladu primárního práva Unie věnuji Lisabonské smlouvě, tedy dlouho očekávanému dokumentu měnícímu smluvní základ fungování Unie. Stručně se zmiňuji i o problémech, které předcházely jejímu schválení, a následně uvádím zásadní změny, které tato smlouva přináší, vše s ohledem na tématické zaměření této práce. Pokud jde o sekundární právní akty z oblasti zákazu diskriminace v pracovněprávních vztazích, jedná se především o směrnice, které jsou závazné pro kaţdý stát, kterému jsou určeny, pokud jde o výsledek, jehoţ má být dosaţeno, přičemţ volba formy a prostředků se ponechává vnitrostátním orgánům. V zásadě je tedy nezbytná jejich transpozice do vnitrostátních právních řádů, na rozdíl od nařízení, která mají obecnou působnost, jsou závazná v celém rozsahu a přímo pouţitelná ve všech členských státech. 5

6 Zvláštní podkapitolu jsem vyhradila nové směrnici č. 2006/54/ES, která upravuje zavedení zásady rovných příleţitostí a rovného zacházení pro muţe a ţeny v oblasti zaměstnání a povolání. Směrnice zrušila s účinností od několik směrnic, z nichţ některé pocházely jiţ ze 70. let minulého století, tedy období počátku zájmu o sociální politiku v rámci tehdejších Evropských společenství. Z důvodu srozumitelnosti byly tyto směrnice přepracovány sloučením hlavních předpisů v této oblasti a některých nových prvků vyplývajících z judikatury Soudního dvora do jednoho dokumentu. V rámci přehledu právní úpravy zásady zákazu diskriminace v České republice (dále jen ČR ) jsem vyčlenila samostatnou podkapitolu rovněţ dlouho očekávanému antidiskriminačnímu zákonu, který nabyl účinnosti Pokusila jsem se mj. přehledně shrnout, jaké obtíţe provázely legislativní proces spojený s přijetím zmíněného zákona a jeho význam z pohledu plnění transpoziční povinnosti ČR. Samostatná kapitola této práce se zabývá problematikou právních prostředků ochrany před diskriminací včetně otázky přenesení důkazního břemene a institucionálním zabezpečením této ochrany. Následuje rozbor právní úpravy rovného zacházení v pracovněprávních vztazích podle jednotlivých oblastí, resp. diskriminačních důvodů. V kaţdé podkapitole uvádím nejprve právní úpravu na úrovni Unie, pokud to je vhodné, uvádím přímo v textu i příklady z judikatury Soudního dvora. Příkladům některých zajímavých judikátů z posledních cca 10 let (Soudního dvora i českých soudů) jsem vyčlenila samostatnou následující kapitolu. Cílem práce je podat přehled o právní úpravě zákazu diskriminace s důrazem na pracovněprávní vztahy, a to jak v mezinárodním, tak i vnitrostátním kontextu. Současně práce nabízí moţnost učinit si představu o způsobu transpozice závazků vyplývajících pro ČR ze členství v Unii, včetně případných následků spojených s nedůslednou transpozicí. Zvláštní pozornost byla v tomto ohledu věnována obecnému antidiskriminačnímu zákonu, problémům spojených s jeho přijetím 6

7 včetně veta prezidenta republiky a přezkumem návrhu tohoto zákona Ústavním soudem ČR. 7

8 2 ZÁKLADNÍ POJMY A INSTITUTY Před vlastním rozborem právního zakotvení a právní úpravy problematiky zákazu diskriminace včetně právních prostředků ochrany a judikatury z této oblasti se budu v následující kapitole nejprve věnovat vysvětlení některých pojmů a institutů, které lze povaţovat za klíčové, a jejichţ objasnění je dle mého názoru nezbytné provést jiţ na počátku práce. Níţe uvedené pojmy budou totiţ uţívány dále v celé práci s tím, ţe jejich význam a obsah byl dostatečným způsobem popsán a definován jiţ v této úvodní kapitole. Přitom je samozřejmě nezbytné brát v úvahu určitou pojmovou nejednoznačnost, resp. rozdíly v chápání významu, příp. šíře týchţ pojmů u různých autorů či při čerpání ze zdrojů různých právních kultur, např. kontinentální versus anglosaské (angloamerické). 2.1 POJEM PRÁVNÍCH ZÁSAD A JEJICH VÝZNAM V PRÁVU Jako právní zásady můţeme označit určité obecné právní myšlenky nebo principy, na nichţ je právo postaveno. Některé skutečně základní principy bývají často společné pro celý právní řád, jiné např. jen pro veřejnoprávní nebo soukromoprávní oblast, další jsou typické pouze pro určité právní odvětví. Právě schopnost skupiny právních norem vytvořit vlastní soubor základních zásad je jedním z kritérií samostatnosti právního odvětví. Některé nejobecnější zásady právní nalezneme v právních řádech více států. Zásady jsou v právním předpisu buď vyjádřeny výslovně, nebo mohou být pouze vyvozovány na základě výkladu jeho obsahu (to je především případ tzv. obecných zásad právních; rozdílné názory panují, i pokud jde o jejich samotnou povahu jako pramene práva). Viktor Knapp vymezuje obecné zásady právní jako všeobecné postuláty na lidské chování, uznávané v civilizovaných zemích a intuitivně vnímané jako zásady právní. 1 Výslovně vyjádřené zásady bývají často obsaţeny v kogentních normách vysokého stupně obecnosti, především v úvodních článcích či 1 KNAPP, V. Velké právní systémy: úvod do srovnávací právní vědy. 1.vyd. Praha: C. H. BECK, 1996, s

9 obecných ustanoveních právních předpisů, a to jak mezinárodních, tak vnitrostátních (včetně kolektivních smluv). Obecné zásady právní obsaţené v mezinárodních dokumentech jsou však pouze odrazem jejich existence v právních řádech vnitrostátních, ze kterých jsou následně vyvozovány pro účely mezinárodněprávní. Někdy bývá výraz zásada chápán jako nenormativní typ určitých základních pravidel na rozdíl od pojmu generální klauzule, který vyjadřuje nejobecnější pravidlo chování ve formě právní normy. 2 Skutečné zásady normativní povahy, které obsahují pravidla chování, jsou závazné. Hrají významnou úlohu z hlediska interpretace práva, současně ovšem i ony samy vyţadují interpretaci OBECNÉ ZÁSADY PRÁVNÍ A PRÁVO UNIE, OBECNÉ ZÁSADY PRÁVA UNIE Dle čl. 6 odst. 3 Smlouvy o EU 3 tvoří základní práva, která jsou zaručena Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod, a která vyplývají z ústavních tradic společných členským státům, obecné zásady práva Unie. Zmínka o obecných zásadách je dále např. v čl. 340 Smlouvy o fungování EU 4, který stanoví, ţe v případě mimosmluvní odpovědnosti nahradí Unie v souladu s obecnými zásadami společnými právním řádům členských států škody způsobené jejími orgány nebo jejími zaměstnanci při výkonu jejich funkce. Čl. 52 odst. 4 Listiny základních práv EU 5 deklaruje, ţe pokud Listina uznává základní práva, která vyplývají z ústavních tradic společných členským státům, musí být tato práva vykládána v souladu s těmito tradicemi. Ustanovení Listiny, která obsahují zásady, mohou být prováděna legislativními a exekutivními akty přijímanými orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a akty členských států, provádějí-li právo Unie, při výkonu jejich pravomocí. Před soudem se jich lze dovolávat pouze pro účely výkladu a kontroly zákonnosti těchto aktů. 2 HURDÍK, J., FIALA, J., HRUŠÁKOVÁ, M. Úvod do soukromého práva. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 1997, s Konsolidované znění Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie č. 2008/C 115/1, Úřední věstník Evropské unie. 4 Konsolidované znění Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie č. 2008/C 115/1, Úřední věstník Evropské unie. 5 Listina základních práv Evropské unie, 2007/C 303/01, Úřední věstník Evropské unie. 9

10 K vnitrostátním právním předpisům a zvyklostem musí být plně přihlíţeno tak, jak je stanoveno v Listině. Pravidlo výkladu obsaţené v čl. 52 odst. 4 je zaloţeno na znění čl. 6 odst. 3 Smlouvy o EU a bere v úvahu přístup ke společným ústavním tradicím, který zvolil Soudní dvůr. Jak je uvedeno ve Vysvětleních k Listině základních práv EU, 6 spíše neţ zvolením postupu nejniţšího společného jmenovatele, by se podle tohoto pravidla měla dotčená práva Listiny vykládat způsobem, který nabízí vysoký standard ochrany, dostatečný pro právo Unie a v souladu se společnými ústavními tradicemi. Dle těchto Vysvětlení k Listině vyjasňuje odstavec 5 čl. 52 Listiny rozdíl mezi právy a zásadami stanovenými v Listině. Podle tohoto rozlišení musí být subjektivní práva respektována, zatímco zásady musí být dodrţovány (čl. 51 odst. 1 Listiny). Zásady mohou být prováděny prostřednictvím legislativních nebo výkonných aktů (přijatých Unií v souladu s jejími pravomocemi a členskými státy, pouze provádějí-li právo Unie); v souladu s tím získávají zvláštní význam pro soudy pouze kdyţ jsou takové akty vykládány nebo přezkoumávány. Na jejich základě však nelze podávat přímé ţaloby poţadující činnost orgánů Unie nebo orgánů členských států. Odstavec 6 čl. 52 odkazuje na různé články Listiny, které v duchu subsidiarity odkazují na vnitrostátní právní předpisy a zvyklosti. Jako příklad zásad uznaných Listinou lze uvést např. čl. 20, který upravuje rovnost před zákonem. Dle Vysvětlení k Listině tento článek odpovídá obecné právní zásadě, která je obsaţena ve všech evropských ústavách a která byla rovněţ uznána Soudním dvorem jako základní zásada práva Společenství, 7 dále můţeme zmínit např. čl. 23 upravující zásadu rovnosti ţen a muţů nebo čl. 37, upravující zásadu udrţitelného rozvoje, ta se nicméně obsahově vymyká zaměření této práce. 6 Vysvětlení k Listině základních práv, 2007/C 303/02, Úřední věstník Evropské unie. 7 Rozsudek Soudního dvora ze dne č. 283/83 ve věci Racke, Sb. rozh. 1984, s

11 2.1.2 PRÁVNÍ ZÁSADY V PRÁVNÍM ŘÁDU ČR Obdobně jako v jiných vnitrostátních právních řádech jsou i v českém právu obsaţeny obecné právní principy. Na nejvyšší úrovni se jedná o ústavní zásady vyvozované z Listiny základních práv a svobod. 8 Dále se jedná o zásady, jejichţ původem jsou prameny mezinárodního práva v oblasti pracovního práva to jsou např. úmluvy Mezinárodní organizace práce (dále jen MOP ) a dalších mezinárodních organizací. 2.2 POJEM ROVNOST, ZÁSADA ROVNOSTI Z původního obecného a abstraktního neprávního termínu rovnosti bylo postupně vytvořeno právo. Lidé si nejsou ani nemohou být navzájem naprosto rovni, odlišují se od sebe velkým mnoţstvím znaků. Na tomto místě jmenujme např. biologické rozdíly jako např. pohlaví, věk, barva pleti. Rozdíly pramení rovněţ z charakterových vlastností, schopností apod. Je tedy evidentní, ţe není moţná existence společnosti, ve které by si byli lidé navzájem naprosto rovni. 9 Poţadavek rovnosti byl obsaţen jiţ v prvních lidskoprávních dokumentech jako byla francouzská Deklarace práv člověka a občana, Deklarace nezávislosti USA apod. V chápání pojmu rovnosti v těchto dokumentech se evidentně odráţí jejich přirozenoprávní základ. Formulace pouţitá Thomasem Jeffersonem "všichni lidé jsou stvořeni sobě rovni" byla jiţ tehdy chápana jako rovnost v právech. 10 Návod k tomu, jak Thomas Jefferson a jeho současníci rozuměli výrazu rovný, se nachází v další části Deklarace nezávislosti: "Obdarováni jejich stvořitelem určitými nezadatelnými právy: mezi nimiţ jsou ţivot, svoboda a snaha dosáhnout štěstí." Lidé si jsou před bohem rovni, kaţdý jednotlivec je vzácný a jedinečný. Má svoje nezadatelná práva, která nemůţe nikdo jiný narušit. Ani tehdy nebyli tedy všichni lidé povaţováni za sobě rovné ve fyzických vlastnostech, citových reakcích, duševních schopnostech apod. 8 Usnesení předsednictva České národní rady o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky č. 2/1993 Sb. 9 DAVID, R. Ústava ČR, Listina základních práv a svobod. 3. přeprac. vyd. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, FRIEDMAN, M., FRIEDMAN, R. Svoboda volby. Liberální institut, [cit ]. Dostupné z: <http://www.libinst.cz/sv/kapitola5.php3>. 11

12 Navíc byla rovnost čím dál častěji vykládána jako rovnost "v moţnostech", tedy jako určitá obdoba současné rovnosti příleţitostí (viz níţe). Blackův právnický slovník definuje rovnost jako kvalitu nebo stav rovnosti, a rovnost před zákonem jako postavení nebo podmínky, za nichţ je s člověkem zacházeno spravedlivě v souladu se zaběhlými normami spravedlnosti. 11 V demokratické společnosti bývá z tohoto důvodu právo na rovnost nejčastěji chápáno ve smyslu práva na rovnoprávnost, jde tedy o rovnost v relaci k určité právní normě, rovnost před zákonem. Vţdy se tedy porovnává postavení nejméně dvou různých subjektů. 2.3 ZÁSADA ROVNÉHO ZACHÁZENÍ Tato zásada vychází z obecně formulované zásady rovnosti rozebírané výše. Často se ještě činí rozdíl mezi právem na rovné příleţitosti, tj. stejný přístup ke zdrojům, a vlastní právo na rovné zacházení ve smyslu stejného zatíţení povinnostmi. Rovné zacházení by mělo být chápáno jako spravedlivé zacházení, tj. ne nezbytně stejné zacházení, nýbrţ naopak zacházení, které respektuje odlišnosti srovnávaných jedinců. V literatuře často nacházíme dělení na tzv. rovnost formální a rovnost materiální. Pokud jde o formální rovnost, hovoříme v podstatě o právě zmíněném právu na rovné zacházení, kdy základním poţadavkem v tomto případě je rovné zacházení s osobami, které se nacházejí v situacích objektivně srovnatelných, platí zde tedy současně zákaz diskriminace z jakéhokoliv důvodu. Teorie formální rovnosti však nezohledňuje jisté předem dané rozdíly mezi posuzovanými osobami, např. biologické rozdíly mezi pohlavími apod. U rovnosti materiální se pozornost zaměřuje na výsledný efekt, v tomto případě tedy v podstatě lze hovořit o právu na rovný výsledný účinek. Toto právo je do jisté míry protipólem práva na rovné příleţitosti. Pravidlo, které respektuje formální rovnost, totiţ nemusí nutně zároveň vyhovovat poţadavku rovného postavení ve výsledku. 11 BLACK, H.C. Blackův právnický slovník. 6. ed. St. Paul: West Publishing Co, s

13 Teorie materiální rovnosti, kterých existuje několik, zohledňují rozdíly, které nejsou pro teorie rovnosti formální významné. Základním předpokladem je samozřejmě existence formální rovnosti. Jedno z moţných řešení vyhovění poţadavku rovnosti ve výsledku nabízí např. politika affirmative action, která spočívá v tzv. pozitivních protiopatřeních, viz níţe. 2.4 POJEM DISKRIMINACE, DRUHY DISKRIMINACE, ZÁSADA ZÁKAZU DISKRIMINACE V souladu s obecně vnímaným významem pojmu diskriminace se jí rozumí rozlišování, činění rozdílů, vyloučení, omezení, znevýhodnění či naopak zvýhodnění určitého subjektu vůči ostatním na základě nějakého diskriminačního důvodu. Diskriminační důvody jsou závislé na příslušnosti jedince k určité sociální skupině, a skutečností je, ţe existuje velké mnoţství různých diskriminačních důvodů. Termín diskriminace (z lat. discriminare = rozlišovat, odlišovat) vysvětluje slovník cizích slov vydaný Ústavem pro jazyk český Akademie věd České republiky 12 následovně. Diskriminací je rozlišování poškozující někoho, neuznávání jeho rovnosti s jinými, popírání a omezování práv určité kategorie obyvatelstva nebo určitým státům, mezinárodním organizacím apod. Další slovník cizích slov 13 uvádí i demonstrativní výčet důvodů, resp. kritérií (tedy v právnické terminologii diskriminačních důvodů), na základě nichţ je moţné diskriminovat, tedy provádět diskriminaci. Diskriminací se zde rozumí rozlišování a s ním spojené poškozování práv určité kategorie osob pro třídní nebo společenské postavení, národnost, rasu, náboţenství, pohlaví, politické názory apod. Z různých úhlů pohledu můţeme obecně rozlišovat tyto základní formy diskriminace: 12 PETRÁČKOVÁ, V., Kraus, J. et al. Akademický slovník cizích slov. 1. vyd. Praha: Academia, 1998, s KLIMEŠ, L. Slovník cizích slov. 6. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, s

14 2.4.1 PŘÍMÁ A NEPŘÍMÁ Na úvod lze konstatovat, ţe přímá diskriminace spočívá v negativním rozlišování zaloţeném na některém z kritérií (diskriminačních důvodů) výslovně uvedených v právním předpisu. Můţe jít např. o situaci, kdy zaměstnavatel odmítne přijmout do zaměstnání těhotnou ţenu, a to proto, ţe uvedený důvod je bezpochyby spjat s příslušností k pouze jednomu z pohlaví. V případě nepřímé diskriminace předmětné jednání nediskriminuje přímo, ale aţ ve svých důsledcích. Jednání se tedy jeví navenek jako právně neutrální, ve skutečnosti však diskriminuje subjekt na základě některého z diskriminačních znaků. Dochází zde k tomu, ţe určité zjevně neutrální opatření, kritérium nebo praxe znevýhodňuje podstatným způsobem určitou skupinu osob majících jisté společné znaky, to vše za předpokladu, ţe toto zacházení nemůţe být ospravedlněno objektivními faktory. Diskriminační motiv i následek jsou stejné jako u diskriminace přímé, rozdílné zacházení však lze odhalit pouze nalezením a zhodnocením příčinné souvislosti mezi motivem a následkem. Zároveň platí, ţe k nepřímé diskriminaci můţe dojít i neúmyslně. Např. v případu Bilka-Kaufhaus GmbH v. Karin Weber von Hartz 14 Soudní dvůr rozhodl, ţe pokud zaměstnavatel vyloučil zaměstnance, kteří pracovali na částečný úvazek, ze svého důchodového pojišťovacího systému, kdy převáţnou většinu těchto zaměstnanců tvořily ţeny, jde o diskriminaci z důvodu pohlaví. Diskriminace by případně mohla být ospravedlněna existencí objektivních důvodů pro takové zacházení, jako např. skutečnou potřebou zaměstnavatele realizovat tato opatření, to vše za současného splnění podmínky přiměřenosti takového zásahu. Vlastní definice přímé a nepřímé diskriminace v sekundární legislativě (tedy v aktech vydávaných orgány Unie, dříve ES, na základě zmocnění primárním právem) se objevila aţ v souvislosti s přijetím dvou nových antidiskriminačních směrnic. Jde o směrnici Rady č. 2000/43/ES 15 a 14 Rozsudek Soudního dvora ze dne č. C-170/84 ve věci Bilka-Kaufhaus, Sb. rozh s Směrnice Rady č. 2000/43/ES, kterou se provádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ, L 180/2000 Úřední věstník Evropských společenství. 14

15 směrnici Rady č. 2000/78/ES. 16 Přímou diskriminací se rozumí případ, kdy je s jednou osobou zacházeno z důvodu rasy nebo etnického původu, resp. na základě vyznávaného náboţenství, zdravotního postiţení, věku nebo sexuální orientace méně příznivě neţ se zachází nebo by se zacházelo s jinou osobou ve srovnatelné situaci. Nepřímou diskriminací se rozumí případ, kdy v důsledku zjevně neutrálního ustanovení, kritéria nebo praxe byla znevýhodněna na základě některého z výše uvedených důvodů jedna osoba v porovnání s jinými osobami, ledaţe to bylo objektivně odůvodněno legitimním cílem a současně je splněn poţadavek nutnosti a přiměřenosti. Formou diskriminace je i obtěţování, coţ je chování, které má za účel nebo za následek narušení důstojnosti osoby a vytvoření zastrašující, nepřátelské, zahanbující, poniţující nebo uráţející atmosféry. V této souvislosti můţe být výraz obtěţování vymezen v souladu s vnitrostátními právními předpisy a zvyklostmi členských států. Současně platí, ţe pokyn, resp. navádění k diskriminaci jsou rovněţ povaţovány za diskriminaci. Shodné definice obsahuje i směrnice č. 2006/54/ES 17, pokud jde o diskriminaci na základě pohlaví v oblasti zaměstnání a povolání NEGATIVNÍ A POZITIVNÍ Zásada zákazu diskriminace bývá nejčastěji chápána jako způsob neţádoucího chování, které lze jinak také přesněji označit za diskriminaci negativní. Naproti tomu pozitivní diskriminace bývá jinak také nazývána obrácenou diskriminací. Názory na její povahu se opět liší, a to především co se týče samotného diskriminačního charakteru tohoto jednání. Cílem jednání patřících do této kategorie totiţ bývá realizace politiky narovnávání příleţitostí, které, přestoţe by měly být vyrovnané, takovými v dané aktuální situaci (přechodně) nejsou. Jejich snahou tedy 16 Směrnice Rady č. 2000/78/ES, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání, L 303/2000 Úřední věstník Evropských společenství. 17 Směrnice EP a Rady č. 2006/54/ES, o zavedení zásady rovných příleţitostí a rovného zacházení pro muţe a ţeny v oblasti zaměstnání a povolání, L 204/2006 Úřední věstník Evropské unie. 15

16 je zajistit skutečnou rovnost příleţitostí. Nejčastěji se v této souvislosti pouţívá termín affirmative action. Tento výraz mající původ v USA lze přeloţit jako pozitivní akce, příp. pozitivní protiopatření. Jde o různá opatření, která zohledňují specifické potřeby osob, které se z důvodů jako pohlaví, věk, invalidita atd. obecně povaţují za osoby vyţadující zvláštní ochranu, neboť právě tito jedinci bývají nejčastěji dotčeni neţádoucí diskriminací. Zmíněná opatření mají odstranit neodůvodněné rozdíly, a přiblíţit se tak v maximální moţné míře stavu rovnosti. Pro příklad lze uvést pracovněprávní předpisy o zvláštních pracovních podmínkách některých skupin zaměstnanců, ale rovněţ další opatření typu zvýhodňování (upřednostňování) uchazečů příslušejících k některé méně zastoupené menšině nebo méně zastoupenému pohlaví při přijímání do zaměstnání. Tato opatření se ve své nejradikálnější podobě projevují v systému kvót na obsazování pozic zejména ve veřejné správě apod. Právě primární základ takových opatření, tedy vyrovnání stávající nerovnováhy v příleţitostech, akcentují stoupenci názoru, ţe se v těchto případech nejedná o diskriminaci v pravém slova smyslu. Na druhou stranu zastánci opačného názoru tvrdí, ţe jakékoliv pozitivní opatření, které zvýhodňuje určitou skupinu, s sebou zákonitě musí nést znevýhodnění ostatních, kteří do takové skupiny nespadají. 18 Podporu pro výše uvedená tvrzení v legislativní úpravě můţeme najít např. v čl. 5 odst. 2 Úmluvy č. 111 MOP, o diskriminaci v zaměstnání a povolání, který zmocňuje členské státy k vnitrostátní úpravě některých zvláštních opatření, která přihlíţejí ke zvláštním potřebám osob, které se z důvodů jako jsou pohlaví, věk, invalidita, povinnosti vůči rodině či sociální nebo kulturní status obecně povaţují za osoby vyţadující zvláštní ochranu nebo podporu. Tato opatření nebudou kvalifikována jako diskriminační. Podobné ustanovení obsahuje v českých podmínkách 16 odst. 3 in fine zákoníku práce 19 (dále jen ZP ), který stanoví, ţe za diskriminaci se rovněţ nepovaţují opatření, jejichţ účelem je odůvodněno předcházení nebo vyrovnání nevýhod, které vyplývají z příslušnosti fyzické osoby ke 18 KAMÍN, Tomáš. Affirmative Action obrácená forma diskriminace?. Časopis pro právní vědu a praxi. 2001, roč. 9, č. 4, s Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. 16

17 skupině vymezené některým z důvodů uvedených v antidiskriminačním zákoně. Řídíme-li se formálním pojetím rovnosti, je obrácená diskriminace nelegitimním porušením rovnosti. Formální rovnost předpokládá, ţe spravedlnost je abstraktní, univerzální pojem a nemůţe se měnit tak, aby odráţela různé vzorce výhod a znevýhodnění v konkrétní společnosti. Jeli diskriminace např. na základě pohlaví nespravedlivá, musí být nespravedlivá, ať vytváří další zátěţ pro skupinu, která jiţ znevýhodněná je nebo tuto zátěţ přenáší na skupinu dříve privilegovanou. 20 Materiální přístup k obrácené diskriminaci naopak odmítá abstraktní chápání spravedlnosti a trvá na tom, ţe spravedlnost má smysl jen ve vztahu ke společnosti. Odmítne-li se tedy stát aktivně podílet na omezování znevýhodnění, podporuje ve skutečnosti udrţení nadřízeného postavení stávajících dominantních skupin nad skupinami, které jsou vystavovány diskriminaci a předsudkům. Materiální pohled na rovnost tak ukládá státu povinnost aktivně napravovat důsledky takové diskriminace, obrácená diskriminace je proto v tomto pojetí naprosto legitimní. 21 Ve směrnicích č. 2000/43/ES a č. 2000/78/ES mají tato opatření označení pozitivní činnost. Konstatují, ţe pro zajištění plné rovnosti v praxi (resp. profesním ţivotě) nebrání zásada rovného zacházení ţádnému členskému státu zachovávat nebo přijímat zvláštní opatření pro předcházení nevýhodám souvisejících s příslušným diskriminačním důvodem a pro jejich vyrovnání. Obdobně směrnice č. 2006/54/ES tyto případy označuje jako pozitivní kroky. Dle jejího čl. 3 mohou členské státy zachovat nebo přijmout opatření za účelem zajištění plné a skutečné rovnosti mezi muţi a ţenami v pracovním ţivotě v praxi. 20 FREDMAN, S. Antidiskriminační právo. 1. vyd. Praha: Multikulturní centrum Praha, s FREDMAN, S. Antidiskriminační právo. 1. vyd. Praha: Multikulturní centrum Praha, s

18 2.4.3 FORMÁLNÍ A MATERIÁLNÍ Hovoříme-li o diskriminaci formální, jde o případy rozdílného zacházení v objektivně srovnatelných situacích, zatímco o diskriminaci materiální půjde, pokud dojde k rozdílnému zacházení v situacích objektivně nesrovnatelných. Zamyslíme-li se nad vztahem mezi zásadou zákazu diskriminace a zásadou rovného zacházení, můţeme se setkat s různými názory na tuto problematiku. Jako následek rozlišování na základě nějakého diskriminačního důvodu vzniká nerovnoprávné postavení dotčených subjektů. Rovnost práv a rovné zacházení jsou pravým opakem diskriminačního zacházení. Na nediskriminaci (resp. zákaz diskriminace) a rovné zacházení můţeme tedy nahlíţet jako na ekvivalentní pojmy. 22 Tímto způsobem je jejich vzájemný vztah vyjádřen rovněţ ve směrnici č. 2000/78/ES. Dle čl. 2 odst. 1 směrnice se zásadou rovného zacházení rozumí neexistence jakékoli přímé nebo nepřímé diskriminace na jakémkoli základě (diskriminačním důvodu), který je směrnicí upraven, resp. zakázán. V podstatě shodně je vzájemný vztah mezi uvedenými zásadami pro diskriminační důvody rasy a etnického původu vyjádřen i ve směrnici č. 2000/43/ES, a to rovněţ v čl. 2 odst. 1. Také Úmluva MOP č. 111, o diskriminaci v zaměstnání, ve svém čl. 1 označuje za diskriminační takové jednání, které má za následek znemoţnění nebo porušení rovnosti příleţitostí nebo zacházení v zaměstnání nebo povolání. Např. autoři Prechal a Burrows 23 chápou ustanovení o zákazu diskriminace jako speciální vyjádření obecné zásady rovnosti. Dle mého názoru je nutné vţdy vycházet v první řadě z výše zmíněného dělení diskriminace na formální a materiální. Diskriminační chování v obecném slova smyslu, např. odlišné zacházení se dvěma různými subjekty, nemusí nutně znamenat porušení zásady rovného 22 GALVAS, M. et al. Pracovní právo. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, s. 67. TRIDIMAS, T. The General Principles of EC Law. 1.ed. New York: Oxford University Press Inc., s PRECHAL, S., BURROWS, N. Gender Discrimination Law of the European Community. 1. ed. Aldershot: Dartmouth Publishing Company Limited, s

Přímá diskriminace Nepřímá diskriminace Sexuální obtěžování Nerovné zacházení Nároky z diskriminace Obrácení důkazního břemene

Přímá diskriminace Nepřímá diskriminace Sexuální obtěžování Nerovné zacházení Nároky z diskriminace Obrácení důkazního břemene doc. JUDr. Petr Hůrka, Ph.D. Přímá diskriminace Nepřímá diskriminace Sexuální obtěžování Nerovné zacházení Nároky z diskriminace Obrácení důkazního břemene 1 Definice - EU Článek 2 ods.t1 písm.a) Směrnice

Více

Diskriminace ve vzdělávání

Diskriminace ve vzdělávání Diskriminace ve vzdělávání Veřejný ochránce práv a jeho působnost v oblasti školství, úvod do problematiky diskriminace Petr Polák, Hana Puzoňová Příjemce a realizátor projektu: Kancelář veřejného ochránce

Více

OBSAH. Seznam zkratek... XV Autoři jednotlivých pasáží... XVII Seznam předpisů citovaných v komentáři... XIX Předmluva... XXII

OBSAH. Seznam zkratek... XV Autoři jednotlivých pasáží... XVII Seznam předpisů citovaných v komentáři... XIX Předmluva... XXII OBSAH Seznam zkratek................................................ XV Autoři jednotlivých pasáží...................................... XVII Seznam předpisů citovaných v komentáři..........................

Více

V l á d n í n á v r h. ČÁST PRVNÍ Změna zákoníku práce. Čl. I

V l á d n í n á v r h. ČÁST PRVNÍ Změna zákoníku práce. Čl. I V l á d n í n á v r h ZÁKON ze dne 2005, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím antidiskriminačního zákona Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákoníku

Více

PRACOVNÍ PRÁVO. Pojem pracovního práva. JUDr. Petr Čechák, Ph.D.

PRACOVNÍ PRÁVO. Pojem pracovního práva. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. PRACOVNÍ PRÁVO Pojem pracovního práva JUDr. Petr Čechák, Ph.D. petr.cechak@mail.vsfs.cz Pracovní právo: Pojem pracovního práva 1) individuální pracovní právo (vztah zaměstnavatel zaměstnanec) 2) kolektivní

Více

Věková diskriminace v zaměstnání

Věková diskriminace v zaměstnání Věková diskriminace v zaměstnání Mezinárodní konference Age management v praxi: české a zahraniční zkušenosti a nástroje proti věkové diskriminaci Mgr. Petr Polák Obsah Úvod do problematiky, základní definice

Více

N á v r h. ČÁST PRVNÍ Změna antidiskriminačního zákona. Čl. I

N á v r h. ČÁST PRVNÍ Změna antidiskriminačního zákona. Čl. I III. N á v r h ZÁKON ze dne, kterým se mění zákon č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), ve znění

Více

Právo Evropské unie 2. Prezentace 1 2015

Právo Evropské unie 2. Prezentace 1 2015 Právo Evropské unie 2 Prezentace 1 2015 ES a EU Evropská společenství původně tři Společenství 1951 ESUO (fungovalo v období 1952 2002) 1957 EHS, ESAE (EHS od roku 1992 jen ES) Od vzniku ES si tato postupně

Více

ČÁST PRVNÍ Změna zákoníku práce

ČÁST PRVNÍ Změna zákoníku práce ZÁKON ze dne 2006, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím antidiskriminačního zákona Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákoníku práce Čl. I Zákon č.

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr.Olga Čadilová

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr.Olga Čadilová Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Září 2009 Mgr.Olga Čadilová DISKRIMINACE ANEB COOL JE NEDISKRIMINOVAT ?...co to znamená diskriminace?

Více

PŘEHLED JUDIKATURY EVROPSKÉHO SOUDU PRO LIDSKÁ PRÁVA

PŘEHLED JUDIKATURY EVROPSKÉHO SOUDU PRO LIDSKÁ PRÁVA PŘEHLED JUDIKATURY EVROPSKÉHO SOUDU PRO LIDSKÁ PRÁVA Zákaz diskriminace chapman a další 1 rozsudky velkého senátu 2 Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz PŘEHLED JUDIKATURY EVROPSKÉHO

Více

Rovný přístup k zaměstnání pro osoby se zdravotním postižením. Mgr. Jana Kvasnicová

Rovný přístup k zaměstnání pro osoby se zdravotním postižením. Mgr. Jana Kvasnicová Rovný přístup k zaměstnání pro osoby se zdravotním postižením Mgr. Jana Kvasnicová Obsah Rovné zacházení a zákaz diskriminace Antidiskriminační zákon Pojem zdravotního postižení Pojem diskriminace Ochránce

Více

ÚSTAVNÍ PRÁVO. Ochrana základních práv a svobod. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.Cechak@mail.vsfs.cz

ÚSTAVNÍ PRÁVO. Ochrana základních práv a svobod. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.Cechak@mail.vsfs.cz ÚSTAVNÍ PRÁVO JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.Cechak@mail.vsfs.cz Základní ideové zdroje nutnost ochrany vyplývá z podstaty demokratického státu Listina základních práv a svobod liberalistická a individualistická

Více

Revidovaný překlad právního předpisu Evropských společenství SMĚRNICE RADY 2000/43/ES. ze dne 29. června 2000,

Revidovaný překlad právního předpisu Evropských společenství SMĚRNICE RADY 2000/43/ES. ze dne 29. června 2000, SMĚRNICE RADY 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o založení Evropského

Více

Rovné příležitosti. Od nediskriminace k rovným příležitostem

Rovné příležitosti. Od nediskriminace k rovným příležitostem Rovné příležitosti Od nediskriminace k rovným příležitostem Rovné příležitosti Dva klíčové prvky všeobecného principu rovných příležitostí jsou zákaz diskriminace na základě státní příslušnosti (článek

Více

Článek vznikl v rámci projektu Antidiskriminační vzdělávání pracovníků veřejné správy CO JE TO DISKRIMINACE VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ?

Článek vznikl v rámci projektu Antidiskriminační vzdělávání pracovníků veřejné správy CO JE TO DISKRIMINACE VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ? CO JE TO DISKRIMINACE VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ? Pavel Čižinský Málokterý pojem zažívá v moderní době tak široké uplatnění jako slovo diskriminace, a to v řadě oborů života společnosti. Jak v každodenním životě

Více

1957 Smlouva o EHS: základ ochrany lidských práv v preambuli snaha ČS zachovávat a posílit mír, svobodu, zlepšit životní a pracovní podmínky

1957 Smlouva o EHS: základ ochrany lidských práv v preambuli snaha ČS zachovávat a posílit mír, svobodu, zlepšit životní a pracovní podmínky Monika Matysová 1957 Smlouva o EHS: základ ochrany lidských práv v preambuli snaha ČS zachovávat a posílit mír, svobodu, zlepšit životní a pracovní podmínky Odstranit diskriminaci na základě státní příslušnosti

Více

SMĚRNICE RADY 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ

SMĚRNICE RADY 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ SMĚRNICE RADY 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o založení Evropského

Více

EU peníze středním školám digitální učební materiál

EU peníze středním školám digitální učební materiál EU peníze středním školám digitální učební materiál Číslo projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: CZ.1.07/1.5.00/34.0515 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast,

Více

Právní rozbor návrhu obecně závazné vyhlášky

Právní rozbor návrhu obecně závazné vyhlášky odbor veřejné správy, dozoru a kontroly oddělení dozoru Právní rozbor návrhu obecně závazné vyhlášky Statutární město: Opava (dále jen město ) STATUT STATUTÁRNÍHO MĚSTA OPAVA (dále jen návrh OZV ). Na

Více

Prameny správního práva. Olga Pouperová

Prameny správního práva. Olga Pouperová Prameny správního práva Olga Pouperová Prameny práva Ve formálním smyslu pouze psané právo (právní předpisy, tzn. obecně závazné předpisy) normativní právní akty + některé mezinárodní smlouvy V materiálním

Více

Poznámka. Obsah Celex č. Ustanovení (část,, odst., písm., apod. ) Ustanovení (část,, odst., písm., apod.) slučitelnosti. 1 odst.

Poznámka. Obsah Celex č. Ustanovení (část,, odst., písm., apod. ) Ustanovení (část,, odst., písm., apod.) slučitelnosti. 1 odst. Srovnávací tabulka návrhu předpisu ČR s legislativou ES k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů Ustanovení Celex č. Ustanovení 1 odst. 4 až 10

Více

SPRÁVA, POJMOVÁ VÝCHODISKA vedení, řízení, (ekonomická) péče o něco regulace, udržování v chodu záměrná činnost, sledující dosažení určitého cíle (úče

SPRÁVA, POJMOVÁ VÝCHODISKA vedení, řízení, (ekonomická) péče o něco regulace, udržování v chodu záměrná činnost, sledující dosažení určitého cíle (úče ÚVOD DO VEŘEJNÉ SPRÁVY Přednáška č. 1 VEŘEJNÁ SPRÁVA,, POJEM, CHARAKTERISTIKA PrF MU, září 2012 petr průcha, 2012 SPRÁVA, POJMOVÁ VÝCHODISKA vedení, řízení, (ekonomická) péče o něco regulace, udržování

Více

Mezinárodní humanitární právo

Mezinárodní humanitární právo Mezinárodní humanitární právo T4b) Vztah mezinárodního humanitárního práva a mezinárodního práva lidských práv Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského

Více

Právní aspekty vstupu České republiky do Evropské unie

Právní aspekty vstupu České republiky do Evropské unie Právní aspekty vstupu České republiky do Evropské unie Obsah Obecné principy evropského práva Obchodní a živnostenské právo Pracovní právo Hospodářská soutěž Obecné principy evropského práva Základní orgány

Více

Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením

Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením Mgr. Stanislava Makovcová Základní informace Úmluva o právech osob se zdravotním postižením a její Opční protokol byla přijata Valným shromážděním OSN

Více

Právo životního prostředí pojem, systém, principy v mezinárodním a evropském kontextu. Jana Dudová

Právo životního prostředí pojem, systém, principy v mezinárodním a evropském kontextu. Jana Dudová Právo životního prostředí pojem, systém, principy v mezinárodním a evropském kontextu Jana Dudová Pojem životní prostředí Životní prostředí - realita světa ( jeho části), která svými vlastnostmi umožňuje

Více

Teorie práva. Právní kultury, prameny práva v různých právních kulturách a v ČR. JUDr. Petr Čechák, Ph.D.

Teorie práva. Právní kultury, prameny práva v různých právních kulturách a v ČR. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Teorie práva Právní kultury, prameny práva v různých právních kulturách a v ČR JUDr. Petr Čechák, Ph.D. petr.cechak@mail.vsfs.cz Typy právních kultur Právní komparatistika (srovnávací právní věda) - mikrokomparatistika

Více

21.12.2004 Úřední věstník Evropské unie L 373/37

21.12.2004 Úřední věstník Evropské unie L 373/37 21.12.2004 Úřední věstník Evropské unie L 373/37 SMĚRNICE RADY 2004/113/ES ze dne 13. prosince 2004, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži aženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování

Více

ZÁKLADY PRÁVA 2. část

ZÁKLADY PRÁVA 2. část ZPr_Základy práva ZÁKLADY PRÁVA 2. část Fakulta právních a správních studií VŠFS Katedra veřejného práva JUDr. Adam Zítek, Ph.D. Prameny heteronomního práva ve formálním smyslu kde je právo fakticky obsaženo

Více

Funkce práva, právní řád

Funkce práva, právní řád STŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ A TECHNICKÁ Ústí nad Labem, Čelakovského 5, příspěvková organizace Páteřní škola Ústeckého kraje Funkce práva, právní řád VY_32_ INOVACE _06_107 Projekt MŠMT EU peníze středním školám

Více

A7-0032/87

A7-0032/87 13. 10. 2010 A7-0032/87 87 Bod odůvodnění 9 (9) Vzhledem ke zranitelnosti těhotných zaměstnankyň, zaměstnankyň krátce po porodu nebo kojících zaměstnankyň, je nezbytné, aby měly tyto zaměstnankyně nárok

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU. podle čl. 251 odst. 2 druhého pododstavce Smlouvy o ES.

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU. podle čl. 251 odst. 2 druhého pododstavce Smlouvy o ES. CS CS CS KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 18.9.2008 KOM(2008) 569 v konečném znění 2002/0072 (COD) SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU podle čl. 251 odst. 2 druhého pododstavce Smlouvy o ES

Více

Důsledky institucionálních změn v EU pro vybrané oblasti vnitřního trhu

Důsledky institucionálních změn v EU pro vybrané oblasti vnitřního trhu Důsledky institucionálních změn v EU pro vybrané oblasti vnitřního trhu Ing. Karel Mráček, CSc. Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Potenciální ekonomické a

Více

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2002/74/ES. ze dne 23. září 2002,

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2002/74/ES. ze dne 23. září 2002, SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2002/74/ES ze dne 23. září 2002, kterou se mění směrnice Rady 80/987/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se ochrany zaměstnanců v případě

Více

Příloha usnesení vlády ze dne 27. července 2016 č. 696

Příloha usnesení vlády ze dne 27. července 2016 č. 696 Příloha usnesení vlády ze dne 27. července 2016 č. 696 Vyjádření Vlády České republiky k návrhu Veřejné ochránkyně práv na zrušení ustanovení 4 nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších

Více

Článek vznikl v rámci projektu Antidiskriminační vzdělávání pracovníků veřejné správy

Článek vznikl v rámci projektu Antidiskriminační vzdělávání pracovníků veřejné správy Aplikace mezinárodního právního rámce v České republice a zákaz diskriminace Diskriminace osob se zdravotním postižením Jana Humečková Ve sdělovacích prostředcích se v současné době stále více mluví o

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

Diskriminace osob se zdravotním postižením na trhu práce - od právní úpravy k realitě Lucie Víšková

Diskriminace osob se zdravotním postižením na trhu práce - od právní úpravy k realitě Lucie Víšková Diskriminace osob se zdravotním postižením na trhu práce - od právní úpravy k realitě Lucie Víšková Co je přímá a nepřímá diskriminace a jaká jsou specifika zdravotního postižení? Kde jsou reálné hranice

Více

Diskriminace z důvodu romské etnicity

Diskriminace z důvodu romské etnicity Diskriminace z důvodu romské etnicity 22. dubna 2014, Kancelář veřejného ochránce práv, Brno Mgr. Olga Rosenkranzová, Ph.D Mgr. Eva Nehudková Příjemce a realizátor projektu: Kancelář veřejného ochránce

Více

Článek vznikl v rámci projektu Antidiskriminační vzdělávání pracovníků veřejné správy. Výjimky z principu rovného zacházení ve veřejné správě

Článek vznikl v rámci projektu Antidiskriminační vzdělávání pracovníků veřejné správy. Výjimky z principu rovného zacházení ve veřejné správě Výjimky z principu rovného zacházení ve veřejné správě Kryštof Kozák, Kateřina Kozáková Tato kapitola si klade za cíl ukázat, že z obecného požadavku na rovné zacházení existuje řada výjimek, které umožňují

Více

nebo aby mohla využít služeb určených veřejnosti, ledaže by takové opatření představovalo nepřiměřené zatížení. (3) Při rozhodování o tom, zda konkrét

nebo aby mohla využít služeb určených veřejnosti, ledaže by takové opatření představovalo nepřiměřené zatížení. (3) Při rozhodování o tom, zda konkrét Antidiskriminační zákon zákon 198/2009 Sb. ze dne 23. dubna 2008, o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů HLAVA I OBECNÁ USTANOVENÍ 1 Předmět úpravy

Více

Instituce a organizace, které se v ČR zabývají ochranou práv osob se zdravotním postižením. Mgr. Jana Kvasnicová,

Instituce a organizace, které se v ČR zabývají ochranou práv osob se zdravotním postižením. Mgr. Jana Kvasnicová, Instituce a organizace, které se v ČR zabývají ochranou práv osob se zdravotním postižením Mgr. Jana Kvasnicová, 31. 5. 2012 Obsah Působnost a činnost ochránce Ochránce jako antidiskriminační místo Antidiskriminační

Více

ROZHODNUTÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) / ze dne 1.7.2015

ROZHODNUTÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) / ze dne 1.7.2015 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 1.7.2015 C(2015) 4359 final ROZHODNUTÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) / ze dne 1.7.2015 o systémech použitelných pro posuzování a ověřování stálosti vlastností výrobků

Více

Veřejná správa EU. Komunitární právo Právo EU

Veřejná správa EU. Komunitární právo Právo EU Veřejná správa EU Komunitární právo Právo EU Úvod Cíl: představit systém tvorby legislativy na úrovni EU významný dopad do řešení rozvoje a ekonomiky jednotlivých členských států Mezinárodní organizace

Více

Prosazování genderové rovnosti

Prosazování genderové rovnosti Prosazování genderové rovnosti Ing. Petr Pavlík, Ph.D. Projekt "Nastavení rovných příležitostí na MěÚ Slaný, CZ.1.04/3.4.04/88.00208 Tento projekt je financováno z Evropského sociálního fondu prostřednictvím

Více

Teorie práva VOŠ Sokrates

Teorie práva VOŠ Sokrates Teorie práva VOŠ Sokrates Realizace práva Mgr. Ondřej Havránek Pojem realizace Realizací právních norem rozumíme uskutečňování právních norem v právní praxi, tj. využívání oprávnění a dodržování právních

Více

TEORIE PRÁVA 10. PRÁVNÍ STÁT, ZÁKONNOST A ÚSTAVNOST. Mgr. Martin Kornel kornel@fakulta.cz

TEORIE PRÁVA 10. PRÁVNÍ STÁT, ZÁKONNOST A ÚSTAVNOST. Mgr. Martin Kornel kornel@fakulta.cz TEORIE PRÁVA 10. PRÁVNÍ STÁT, ZÁKONNOST A ÚSTAVNOST Mgr. Martin Kornel kornel@fakulta.cz STÁT Max Weber: lidské společenství, které si na určitém území nárokuje pro sebe monopol legitimního násilí Stát

Více

ODŮVODNĚNÉ STANOVISKO VNITROSTÁTNÍHO PARLAMENTU K SUBSIDIARITĚ

ODŮVODNĚNÉ STANOVISKO VNITROSTÁTNÍHO PARLAMENTU K SUBSIDIARITĚ Evropský parlament 2014-2019 Výbor pro právní záležitosti 19.5.2016 ODŮVODNĚNÉ STANOVISKO VNITROSTÁTNÍHO PARLAMENTU K SUBSIDIARITĚ Věc: Odůvodněné stanovisko polského Sejmu týkající se návrhu směrnice

Více

Rovnost v odměňování právo versus praxe. Mgr. Veronika Bazalová Oddělení rovného zacházení Kancelář veřejného ochránce práv

Rovnost v odměňování právo versus praxe. Mgr. Veronika Bazalová Oddělení rovného zacházení Kancelář veřejného ochránce práv Rovnost v odměňování právo versus praxe Mgr. Veronika Bazalová Oddělení rovného zacházení Kancelář veřejného ochránce práv Co je to rovnost? nedosažitelný ideál, ale zároveň hodnota, která se stala právním

Více

Rozdílová tabulka k vládnímu návrhu zákona o některých přestupcích 12012P/TXT. Čl L L0113

Rozdílová tabulka k vládnímu návrhu zákona o některých přestupcích 12012P/TXT. Čl L L0113 1 Rozdílová tabulka k vládnímu návrhu zákona o některých přestupcích Ustanovení (část,, odst., písm.. apod.) 7 odst. 3 písm. b) Navrhovaný právní předpis (resp. jiný právní předpis) Obsah Celex č. Fyzická,

Více

Společná zpráva Evropské komise o uplatňování antidiskriminačních směrnic

Společná zpráva Evropské komise o uplatňování antidiskriminačních směrnic Společná zpráva Evropské komise o uplatňování antidiskriminačních směrnic Petr Polák, Kancelář veřejného ochránce práv Příjemce a realizátor projektu: Kancelář veřejného ochránce práv O které směrnice

Více

ze dne 23. září 2002, (Text s významem pro EHP)

ze dne 23. září 2002, (Text s významem pro EHP) SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2002/73/ES ze dne 23. září 2002, kterou se mění směrnice Rady 76/207/EHS o zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy, pokud jde o přístup k zaměstnání, odbornému

Více

HLAVA I OBECNÁ USTANOVENÍ. Předmět úpravy

HLAVA I OBECNÁ USTANOVENÍ. Předmět úpravy V. Úplné znění zákona č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), ve znění zákona č. 89/2012, a dalších

Více

Diplomová práce. Postavení cizinců a osob bez státní příslušnosti v pracovněprávních vztazích. Jana Daňhelová

Diplomová práce. Postavení cizinců a osob bez státní příslušnosti v pracovněprávních vztazích. Jana Daňhelová Právnická fakulta Masarykovy univerzity Právo a právní věda Katedra pracovního práva a sociálního zabezpečení Diplomová práce Postavení cizinců a osob bez státní příslušnosti v pracovněprávních vztazích

Více

Normativní smlouvy. 1) dvoustranné ujednání = právní úkon 2) normativní = pramen práva. 1) vnitrostátní / kolektivní smlouvy/ 2) mezinárodně-právní

Normativní smlouvy. 1) dvoustranné ujednání = právní úkon 2) normativní = pramen práva. 1) vnitrostátní / kolektivní smlouvy/ 2) mezinárodně-právní Normativní smlouvy Charakter smluv : 1) dvoustranné ujednání = právní úkon 2) normativní = pramen práva Druhy : 1) vnitrostátní / kolektivní smlouvy/ 2) mezinárodně-právní Kolektivní smlouvy Povaha : 1/

Více

NEPŘÍMOU DISKRIMINACI:

NEPŘÍMOU DISKRIMINACI: VĚKOVÁ DISKRIMINACE Lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti a právech a dále v čl. 3 že: Základní práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického

Více

19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách. Studentská komory Rady vysokých škol ŠKOLNÉ

19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách. Studentská komory Rady vysokých škol ŠKOLNÉ 19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách Studentská komory Rady vysokých škol ŠKOLNÉ Studentská komora Rady vysokých škol prohlašuje, že vzdělání, včetně vzdělání vysokoškolského, je základním právem

Více

Obsah. Použité zkratky O autorovi. Úvod 1 Cíle knihy 1 Používaná terminologie 5

Obsah. Použité zkratky O autorovi. Úvod 1 Cíle knihy 1 Používaná terminologie 5 Použité zkratky O autorovi XI XIV Úvod 1 Cíle knihy 1 Používaná terminologie 5 KAPITOLA 1 Historický vývoj vnitrostátní závaznosti mezinárodního práva a jeho aplikace v Československu 8 1.1 Ústavní listina

Více

198/2009 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ ANTIDISKRIMINAČNÍ ZÁKON

198/2009 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ ANTIDISKRIMINAČNÍ ZÁKON 198/2009 Sb. ZÁKON ze dne 23. dubna 2008 o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon) Parlament se usnesl na tomto zákoně

Více

198/2009 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ ANTIDISKRIMINAČNÍ ZÁKON

198/2009 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ ANTIDISKRIMINAČNÍ ZÁKON 198/2009 Sb. ZÁKON ze dne 23. dubna 2008 o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon) Parlament se usnesl na tomto zákoně

Více

Možnost nebo povinnost? Právní úprava vztahující se ke slaďování osobního a pracovního života

Možnost nebo povinnost? Právní úprava vztahující se ke slaďování osobního a pracovního života Možnost nebo povinnost? Právní úprava vztahující se ke slaďování osobního a pracovního života Jana Kvasnicová Oddělení rovného zacházení Kancelář veřejného ochránce práv Obsah Flexibilní zaměstnávání Možnosti

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 03 VY 32 INOVACE 0114 0303

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 03 VY 32 INOVACE 0114 0303 Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 03 VY 32 INOVACE 0114 0303 VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková

Více

Základní lidská práva. Prezentace pro žáky SŠ

Základní lidská práva. Prezentace pro žáky SŠ Základní lidská práva. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK, Dubí 1 Listina je Základním souborem práv člověka v měřítku českého

Více

POVINNÝ PŘEDMĚT: OBCHODNÍ PRÁVO

POVINNÝ PŘEDMĚT: OBCHODNÍ PRÁVO Zkušební okruhy pro Státní závěrečnou zkoušku v bakalářském studijním programu Právní specializace obor Právo a podnikání v akademickém roce 2012/2013 zkušební období: JARO 2013 - ZÁŘÍ 2013 - LEDEN 2014

Více

Správní právo procesní

Správní právo procesní Správní právo procesní Postupy ve veřejné správě, správní právo procesní JUDr. Ing. Filip Dienstbier, Ph.D. Osnova: 1. Úvod 2. Postupy ve veřejné správě 3. Správní právo procesní 4. Nástin historického

Více

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , sp. zn.: 32 Cdo 2016/98

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , sp. zn.: 32 Cdo 2016/98 Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 16. 11. 1999, sp. zn.: 32 Cdo 2016/98 Právní vztahy, na něž dopadá ust. 1 obch. zákoníku, které vznikly po 1. 1. 1992, se podle 763 odst. 1 obch. zákoníku řídí tímto

Více

Univerzita Palackého v Olomouci Právnická fakulta. Barbora Kostíková. Invalidní důchod

Univerzita Palackého v Olomouci Právnická fakulta. Barbora Kostíková. Invalidní důchod Univerzita Palackého v Olomouci Právnická fakulta Barbora Kostíková Invalidní důchod Diplomová práce Olomouc 2013 Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci na téma Invalidní důchod vypracovala samostatně a

Více

Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1

Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1 Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1 Tato příloha obsahuje seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup stanovený

Více

198/2009 Sb. ZÁKON ze dne 23. dubna 2008 ČÁST PRVNÍ ANTIDISKRIMINAČNÍ ZÁKON

198/2009 Sb. ZÁKON ze dne 23. dubna 2008 ČÁST PRVNÍ ANTIDISKRIMINAČNÍ ZÁKON 198/2009 Sb. ZÁKON ze dne 23. dubna 2008 o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon) Parlament se usnesl na tomto zákoně

Více

V l á d n í n á v r h. ZÁKON ze dne , kterým se mění zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů

V l á d n í n á v r h. ZÁKON ze dne , kterým se mění zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů V l á d n í n á v r h ZÁKON ze dne.. 2015, kterým se mění zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I V 6 odst.

Více

Právní subjektivita ES, právní povaha EU, evropské právo a trestní právo hmotné

Právní subjektivita ES, právní povaha EU, evropské právo a trestní právo hmotné Právní subjektivita ES, právní povaha EU, evropské právo a trestní právo hmotné 3.10.2012 Evropské trestní právo prof. JUDr. Jaroslav Fenyk, Ph.D., Dsc. Jaroslav.Fenyk@law.muni.cz Základní pojmy Europeizace

Více

Příloha 3. Gender mainstreaming v souvislosti s legislativou na světové, evropské a národní úrovni

Příloha 3. Gender mainstreaming v souvislosti s legislativou na světové, evropské a národní úrovni Příloha 3 Gender mainstreaming v souvislosti s legislativou na světové, evropské a národní úrovni Úvod Čím dál častěji se objevuje ve společnosti pojem rovných příležitostí pro muže a ženy, který znamená

Více

HLAVA I OBECNÁ USTANOVENÍ. Předmět úpravy

HLAVA I OBECNÁ USTANOVENÍ. Předmět úpravy V. Úplné znění zákona č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), ve znění zákona č. 89/2012, a dalších

Více

S t a n o v i s k o. I. K celkovému zaměření návrhů

S t a n o v i s k o. I. K celkovému zaměření návrhů Legislativní rada vlády Č. j.: 293/04 V Praze dne 9. srpna 2004 Výtisk č.: S t a n o v i s k o Legislativní rady vlády a) k návrhu zákona o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o rovném zacházení

Více

Text Úmluvy. ÚMLUVA Č. 183 týkající se revize Úmluvy o ochraně v mateřství (revidované) z roku 1952

Text Úmluvy. ÚMLUVA Č. 183 týkající se revize Úmluvy o ochraně v mateřství (revidované) z roku 1952 Text Úmluvy ÚMLUVA Č. 183 týkající se revize Úmluvy o ochraně v mateřství (revidované) z roku 1952 Generální konference Mezinárodní organizace práce, svolaná Správní radou Mezinárodního úřadu práce do

Více

Jabok, ETF 2010 Michael Martinek

Jabok, ETF 2010 Michael Martinek Jabok, ETF 2010 Michael Martinek Mezinárodní rámec pro formulaci cílů sociální politiky Základní lidská práva OSN, Mezinárodní organizace práce (MOP) Evropský rámec sociálněpolitických cílů Sociální práva

Více

Rovnost a diskriminace: Všichni jsme si rovni, ale někteří jsme si rovnější?

Rovnost a diskriminace: Všichni jsme si rovni, ale někteří jsme si rovnější? Rovnost a diskriminace: Všichni jsme si rovni, ale někteří jsme si rovnější? Maxim Tomoszek, Právnická fakulta UP 1. Otázky k diskusi Co je to diskriminace? Proč potřebujeme rovnost? Proč má být diskriminace

Více

DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03

DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03 DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03 Standard č. 1 - Cíle a způsoby poskytování služeb Závazný metodický pokyn č. 1 Druh služby: Domov pro seniory ETICKÝ

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 29.1.2015 COM(2015) 21 final 2015/0013 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o podpisu Úmluvy Organizace spojených národů o transparentnosti v rozhodčím řízení mezi investorem a státem

Více

Domov Krajánek, poskytovatel sociálních služeb. Samota 224, Jesenice, IČ

Domov Krajánek, poskytovatel sociálních služeb. Samota 224, Jesenice, IČ Domov Krajánek, poskytovatel sociálních služeb Samota 224, 270 33 Jesenice, IČ 71209867 Tel.: 313 599 219, e-mail: sunkovsky@domovjesenice.cz, www.domovjesenice.cz -------------------------------------------------------------------------------------------------

Více

435/2004 Sb. ZÁKON ze dne 13. května 2004

435/2004 Sb. ZÁKON ze dne 13. května 2004 435/2004 Sb. ZÁKON ze dne 13. května 2004 o zaměstnanosti Změna: 202/2005 Sb. Změna: 168/2005 Sb. Změna: 253/2005 Sb. Změna: 428/2005 Sb. Změna: 350/2005 Sb. Změna: 495/2005 Sb. Změna: 382/2005 Sb., 413/2005

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY,

Návrh ROZHODNUTÍ RADY, EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 7.6.2016 COM(2016) 367 final 2016/0168 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY, kterým se Rakouská republika a Rumunsko opravňují, aby v zájmu Evropské unie přijaly přistoupení Peru k

Více

V Praze dne 3. května 2007 Výtisk č.: S t a n o v i s k o

V Praze dne 3. května 2007 Výtisk č.: S t a n o v i s k o Legislativní rada vlády Č. j.: 435/07 V Praze dne 3. května 2007 Výtisk č.: S t a n o v i s k o Legislativní rady vlády a) k návrhu zákona o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací

Více

TEORIE PRÁVA Prameny práva

TEORIE PRÁVA Prameny práva TEORIE PRÁVA Prameny práva JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.Cechak@mail.vsfs.cz Pojem pramenů práva - ve formálním smyslu (formy v nichž právo vyjádřeno) - v materiálním smyslu (materiální důvody konkrétního

Více

2.10.2012 ÚSTAVNÍ RÁMEC PRÁVNÍHO ŘÁDU LIDSKÁ PRÁVA PRÁVO EVROPSKÉ UNIE HIERARCHIE PRÁVNÍCH NOREM ÚSTAVA

2.10.2012 ÚSTAVNÍ RÁMEC PRÁVNÍHO ŘÁDU LIDSKÁ PRÁVA PRÁVO EVROPSKÉ UNIE HIERARCHIE PRÁVNÍCH NOREM ÚSTAVA ÚSTAVNÍ RÁMEC PRÁVNÍHO ŘÁDU LIDSKÁ PRÁVA PRÁVO EVROPSKÉ UNIE JUDr. Tomáš Pezl Katedra ústavního práva FPR ZČU ÚSTAVA základní právní dokument státu formální základ veřejné moci zakládá zásady dělby moci

Více

Úmluva Mezinárodní organisace práce č. 87 o svobodě sdružování a ochraně práva odborově se organizovat

Úmluva Mezinárodní organisace práce č. 87 o svobodě sdružování a ochraně práva odborově se organizovat Úmluva Mezinárodní organisace práce č. 87 o svobodě sdružování a ochraně práva odborově se organizovat Generální konference Mezinárodní organizace práce, která byla svolána Správní radou Mezinárodního

Více

Závěr č. 85 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 14. 12. 2009. Okruh účastníků v řízení o přezkoumání územního plánu

Závěr č. 85 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 14. 12. 2009. Okruh účastníků v řízení o přezkoumání územního plánu MINISTERSTVO VNITRA Poradní sbor ministra vnitra ke správnímu řádu Závěr č. 85 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 14. 12. 2009 Okruh účastníků v řízení o přezkoumání územního

Více

Vypracovala: Ing. Soňa Štrynclová

Vypracovala: Ing. Soňa Štrynclová DISKRIMINACE Vypracovala: Ing. Soňa Štrynclová Rok : 2013 Obsah prezentace : Teoretická část Možné setkání s diskriminací Ochrana a obrana proti diskriminaci Všeobecná deklarace lidských práv Lidská práva

Více

Zpráva o šetření. postupu České obchodní inspekce při poskytování informací o své činnosti a při zveřejňování výsledků kontrol. A.

Zpráva o šetření. postupu České obchodní inspekce při poskytování informací o své činnosti a při zveřejňování výsledků kontrol. A. V Brně dne 4.9.2008 Sp. zn.: 3186/2008/VOP/DS Zpráva o šetření postupu České obchodní inspekce při poskytování informací o své činnosti a při zveřejňování výsledků kontrol A. Důvody šetření Z tiskového

Více

SMĚRNICE RADY 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání

SMĚRNICE RADY 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání SMĚRNICE RADY 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

Více

Zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů

Zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů Zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů (Parlament České republiky schválil zákon dne 10. července 2001, vyhlášen byl ve Sbírce zákonů dne 2. srpna

Více

Teorie práva VOŠ Sokrates

Teorie práva VOŠ Sokrates Teorie práva VOŠ Sokrates Prameny práva Mgr. Ondřej Havránek Vymezení pojmu Pramen práva je pojem o více významech: jednak vyjadřuje vnější formu právních norem (pramen práva ve formálním smyslu), jednak

Více

Problémy právní úpravy ochrany před hlukem dle právní úpravy v zák. č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a souvisejících předpisů

Problémy právní úpravy ochrany před hlukem dle právní úpravy v zák. č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a souvisejících předpisů Problémy právní úpravy ochrany před hlukem dle právní úpravy v zák. č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a souvisejících předpisů Mgr. Pavel Doucha, Ekologický právní servis Aktualizovaná verze,

Více

SMĚRNICE. (kodifikované znění) (Text s významem pro EHP)

SMĚRNICE. (kodifikované znění) (Text s významem pro EHP) L 283/36 Úřední věstník Evropské unie 28.10.2008 SMĚRNICE SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2008/94/ES ze dne 22. října 2008 o ochraně zaměstnanců vpřípadě platební neschopnosti zaměstnavatele (kodifikované

Více

Vnitřní předpisy zaměstnavatele

Vnitřní předpisy zaměstnavatele Vnitřní předpisy zaměstnavatele a jejich význam pro BOZP konference 25. listopadu 2015 Eva Dandová, právní a sociálně ekonomické oddělení ČMKOS dandova.eva@cmkos.cz Vnitřní předpis zaměstnavatele ( 305

Více

II. Hlediska, která jsou již v zákoníku páce oceněna ostatními složkami platu a která nesmí být použita pro stanovení platového stupně

II. Hlediska, která jsou již v zákoníku páce oceněna ostatními složkami platu a která nesmí být použita pro stanovení platového stupně Metodika (obecná pravidla a podmínky) pro určení platového tarifu podle 6 Zvláštního způsobu určení platového tarifu nařízení vlády č. 564/2006 Sb.,o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách

Více

Důvodová zpráva. I. Obecná část A. ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z HODNOCENÍ DOPADŮ REGULACE

Důvodová zpráva. I. Obecná část A. ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z HODNOCENÍ DOPADŮ REGULACE Důvodová zpráva I. Obecná část A. ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z HODNOCENÍ DOPADŮ REGULACE Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o vymáhání práv duševního vlastnictví orgány Celní

Více

Pplk. Sochora 27, 170 00 Praha 7, Tel.: 234 665 111, Fax: 234 665 444; e-mail: o @uoou.cz

Pplk. Sochora 27, 170 00 Praha 7, Tel.: 234 665 111, Fax: 234 665 444; e-mail: o @uoou.cz Pplk. Sochora 27, 170 00 Praha 7, Tel.: 234 665 111, Fax: 234 665 444; e-mail: o @uoou.cz STANOVISKO č. 1/2007 červen 2007 Stanovisko k aplikaci práva na ochranu osobních údajů při poskytování informací

Více

Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 30.3.2012 COM(2012) 150 final 2012/0075 (COD) Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterým se mění směrnice 1999/4/ES, 2000/36/ES, 2001/111/ES, 2001/113/ES a 2001/114/ES,

Více