Příloha č. 3 Příloha č. 3 Zprávy o rovnosti žen a mužů v roce 2013 v České republice

Transkript

1 Příloha č. 3 Příloha č. 3 Zprávy o rovnosti žen a mužů v roce 2013 v České republice Informace o činnosti Veřejné ochránkyně práv v oblasti prosazování rovnosti žen a mužů v roce 2013 Úřad vlády ČR, 2014

2 Veřejná ochránkyně práv Mgr. Anna Šabatová, Ph.D. V Brně dne 31. března 2014 Sp. zn.: 9/2014/DIS/PPO Vážená paní náměstkyně, Vaše č. j.: 2014/ dovoluji si Vám zaslat informace o tom, co významného se uskutečnilo na poli rovných příležitostí žen a mužů v činnosti veřejného ochránce práv v roce Některé informace (včetně statistických dat o počtu stížností) již byly pověřenému pracovníkovi ministerstva poskytnuty na kulatém stole Společně proti diskriminaci, který se konal v Brně dne 26. února 2014 v rámci projektu Společně k dobré správě. 1 V odpolední části se kulatý stůl věnoval blíže problematice diskriminace z důvodu pohlaví. Dovolím si je proto ve stručnosti zopakovat a případně doplnit o údaje, které se týkají mých plánů v roce Svůj dopis strukturuji dle jednotlivých úkolů, které má veřejný ochránce práv podle platné legislativy plnit na poli antidiskriminace. Poskytování metodické pomoci obětem diskriminace při podávání návrhu na zahájení řízení z důvodů diskriminace Pohlaví bylo v roce 2013 třetím nejčastějším důvodem (31), který se objevoval v podnětech adresovaných ochránci v oblasti diskriminace (hned po jiném postavení a věku - 49). Nejčastěji se objevují námitky nerovného zacházení mezi muži a ženami v oblasti zaměstnání, zboží a služeb a vzdělání. V případě zaměstnání jde skutkově o vyvíjení nepřiměřeného tlaku na rozvázání pracovního poměru u žen, které se vrací z mateřské či rodičovské dovolené. Jde-li o zboží a služby, objevují se různé dotazy stran cenového rozlišování a slev na základě pohlaví (mateřství či rodičovství). V oblasti vzdělání ochránce nejčastěji zjišťuje diskriminaci dětí nepřijatých do mateřské školy na základě statutu jejich rodičů 2 (tzv. odvozená diskriminace). V jednotkách se objevují stížnosti mužů na platnou právní úpravu týkající se důchodového pojištění (stanovení věku nároku na starobní důchod dle počtu vychovaných dětí u žen). Za nejdůležitější případy, které ochránce řešil v roce 2013, lze označit následující. a) Rovné příležitosti v přístupu k postdoktorským grantům 3 b) Nepřijetí do zaměstnání z důvodu rodičovství 4 c) Ukončení pracovního poměru zaměstnankyně podstupující léčbu neplodnosti 5 d) Výpočet odstupného pro ženu vracející se z rodičovské dovolené Mám na mysli nižší bodové ohodnocení těch dětí, jejichž rodič je s mladším sourozencem na rodičovské dovolené anebo je nezaměstnán

3 e) Rozlišování mezi muži a ženami při poskytování plnění z penzijního připojištění 7 Pouze v jediném případě, který ochránce řešil, se stěžovatelka rozhodla svá práva vymáhat soudně. Vzhledem k majetkové situaci stěžovatelky jí sdružení Pro bono aliance zprostředkovalo advokáta. Skutkově se jednalo o diskriminaci z důvodu těhotenství v přístupu k lázeňské péči. 8 Vzhledem k citlivosti případu se však můj předchůdce rozhodl, že se nebude o případu do vynesení soudního verdiktu blíže zmiňovat. Toto rozhodnutí plně respektuji. Jako ochránkyně také poprvé řeším případ odvozené diskriminace v zaměstnání, kdy bylo s matkou nepříznivě zacházeno z důvodu zdravotního postižení syna (obdoba případu Coleman proti Attridge Law a Steve Law, věc C-303/06 řešená Soudním dvorem Evropské Unie). Případ nebyl dosud uzavřen. Ochránce také dvakrát poskytl odborné stanovisko advokátovi klientky, která vede před českými soudy soudní spor v oblasti nerovného odměňování na základě pohlaví. Případ je momentálně řešen Krajským soudem v Brně, neboť stěžovatelka podala vůči zamítavému rozsudku soudu 1. stupně odvolání. Ochránce také mnohem častěji doporučuje obětem genderové diskriminace kontaktovat příslušný inspekční orgán (nejčastěji Státní úřad inspekce práce), který má rovněž za úkol přešetřit, zda nedošlo k porušení zákazu diskriminace. Pokud tento orgán pochybí, může se ochránce zasadit o nápravu. Provádění výzkumů Na sklonku roku 2013 ochránce zahájil výzkum týkající se uplatnění žen na pracovní pozici zdravotnická záchranářka. V minulosti se totiž setkal s podněty žen, které byly soustavně odmítány ze strany potenciálních zaměstnavatelů na uvedenou pozici s odkazem na nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci (tzv. hmotnostní limity pro manipulaci s břemeny). Ochránce v rámci výzkumu využije metody focus group (provede dva skupinové rozhovory se středním zdravotnickým personálem a zaměstnavateli), provede dotazníkové šetření u antidiskriminačních těles v zahraničí, zpracuje obsahovou analýzu právní úpravy a uspořádá kulatý stůl na uvedené téma s odborníky. Výsledky výzkumu budou známy až v 2. polovině roku Zveřejňování zpráv a vydávání doporučení k otázkám souvisejícím s diskriminací Ochránce v průběhu uplynulého roku zveřejňoval kauzy na internetových stránkách a seznamoval s poznatky (především odbornou) veřejnost. V loňském roce nevydal samostatné doporučení, které by se týkalo problematiky rovných příležitostí žen a mužů Těhotná žena si jako samoplátkyně objednala léčebný pobyt v lázních a předpokládala, že jí lékař doporučí vhodné procedury. Na místě samém jí však lékařka sdělila, že z důvodu těhotenství nemůže absolvovat žádné procedury. Žena následně absolvovala pobyt v jiných lázních. 2

4 Doporučil však Ministerstvu zdravotnictví změny týkající se podzákonné právní úpravy interrupce. Ta je v současnosti upravena zákonem o umělém přerušení těhotenství (zákon č. 66/1986 Sb.) a prováděcí vyhláškou k tomuto zákonu (vyhláška č. 75/1986 Sb., ve znění vyhlášky č. 467/1992 Sb.). Podle citovaného zákona lze provést interrupci, jestliže o to žena požádá a její těhotenství nepřesahuje 12 týdnů, a nebrání-li tomu zdravotní důvody. Na úrovni prováděcí vyhlášky je pak blíže specifikováno, že za takové zdravotní důvody je třeba považovat i situaci, kdy od posledního zákroku dosud neuplynulo šest měsíců. Šestiměsíční zákaz provedení interrupce pak podle vyhlášky neplatí, je-li žena starší 35 let, anebo již alespoň dvakrát rodila. Můj předchůdce po důkladném posouzení situace dospěl k závěru, že pokud by k věkovému omezení neexistoval žádný medicínský důvod, pak by takové znevýhodnění žen pouze na základě jejich věku mohlo naplnit znaky přímé diskriminace. Žádných pochybností pak neměl ochránce o tom, že samotný zákon je v rozporu s právem Evropské unie, neboť vylučuje z přístupu ke zdravotní péči a ke zdravotním službám ty cizinky, které pobývají na území České republiky pouze přechodně. Takové pravidlo totiž bez dalšího představuje diskriminaci z důvodu státní příslušnosti. Se svými závěry ochránce seznámil Ministerstvo zdravotnictví, které si je vědomo zastaralosti právní úpravy. Ministerstvo zdravotnictví je připraveno uvést v život právní regulaci, která již byla v roce 2011 navržena (prošla dokonce odbornou diskuzí a připomínkovým řízením), ale nebyla nakonec přijata. Připomnělo, že uvedený návrh již žádná diskriminační ustanovení neobsahoval. Jako ochránkyně proto budu vývoj kolem nové právní úpravy i nadále sledovat. Ministerstvu práce a sociálních věcí ochránce doporučil, aby ministerstvo poskytlo Státnímu úřadu inspekce práce dostatečnou pomoc pro efektivní plnění úkolů na poli rovného zacházení a ochrany před diskriminací. S úřadem a jeho inspektoráty spolupracuje ochránce dlouhodobě a velice si považuje jeho činnosti. Pokud jde však o odhalování diskriminace na pracovišti, dospěl ochránce k názoru, že úřadu chybí dostatečné materiální a personální zázemí a také metodická pomoc a kontinuální vzdělávání ze strany ústředního správního orgánu. Tuto neodmyslitelnou roli ministerstva nemůže ochránce plně nahradit. Ochránce ale zároveň uvedl, že je připraven poskytnout potřebnou součinnost. Účelem doporučení ochránce je, aby odhalování nerovného zacházení v pracovněprávních vztazích nebylo jen incidenční činností inspektorátů (odvislou od došlých stížností), ale jejich dlouhodobým kontrolním úkolem, a pokud možno jednou z priorit. Výměna dostupných informací s příslušnými evropskými subjekty Ochránce i nadále intenzivně spolupracoval se sítí antidiskriminačních těles Equinet. Pověřená zaměstnankyně Kanceláře byla členkou pracovní skupiny Gender related issues a přímo se podílela na zpracování odborné zprávy o rovnosti v odměňování (equal pay) 9 a rovném zacházení v přístupu ke zboží a službám na základě pohlaví. Posledně zmíněná problematika bude řešena na nejbližším semináři Equinetu, na který si Vás dovoluji upozornit a doporučit účast zaměstnance ministerstva. 10 Equinet také vydá ke zmíněné

5 problematice odbornou zprávu mapující zkušenosti národních antidiskriminačních těles s aplikací Směrnice 2004/113/ES. Osvětová a vzdělávací činnost Osvěta a vzdělávání v oblasti rovného zacházení je nedílnou součástí práce každého národního antidiskriminačního místa. Ochránce proto i nadále spolupracoval se svými klíčovými partnery ze soukromého sektoru, tj. Pro Bono aliancí a společností LMC, s.r.o. Zajišťoval vzdělávání a praxi posluchačů právnických fakult z Prahy, Brna a Olomouce, ať již prostřednictvím klinik, tematických přednášek či simulovaných soudních jednání. Právě problematika rovných příležitostí mužů a žen byla často skloňovaným a řešeným tématem. Zároveň můj předchůdce uspořádal v roce 2013 kulatý stůl Společně proti diskriminaci pro spolupracující inspekční orgány a vybrané ústřední orgány státní správy, s nimiž řešil některé klíčové otázky (statistické údaje, dokazování diskriminace, přípustnost nahrávek jako důkazu ve správních řízeních); v letošním roce jsem se blíže zaměřila na genderové téma. Na sklonku uplynulého roku uspořádal bývalý ochránce workshop Diskriminace v praxi mediátora, aby zjistil, je-li možné doporučit obětem (nejen genderové) diskriminace vyřešení konfliktu prostřednictvím mediace. Ukázalo se, že alternativní řešení sporů může vést k odstranění nerovného zacházení a někdy dokonce k mimosoudnímu uspokojení nároků (např. omluva). Největší odbornou akcí uplynulého roku však byla konference Rovnost a zákaz diskriminace v činnosti veřejného ochránce práv, která přinesla nejen teoretickou diskuzi o právní úpravě rovného zacházení, ale i řadu informací a poznatků z praxe. Různorodost názorů na některé problémy přispěla k živé diskuzi odborníků nad budoucností ochrany před diskriminací. Cílem jednoho z workshopů na téma Diskriminace v přístupu k zaměstnání a povolání bylo zhodnocení situace žen matek na trhu práce. Jako hlavní problémy účastníci identifikovali přetrvávající genderové předsudky, podle kterých je role žen ve společnosti vnímána jako pasivní. Problematickou je i délka rodičovské dovolené a tradice jejího čerpání až do tří let věku dítěte, a současné nedostatky v zajištění péče a hlídání dětí (z veřejných i soukromých prostředků). Mezi návrhy na řešení situace žen na trhu práce zaznělo zkrácení rodičovské dovolené, neboť toto ochranné ustanovení již neplní svůj účel a vede ke znevýhodnění žen. Měla by být rozvíjena státem podporována účast otců při péči o děti. Vhodné by bylo zavádění opatření pro rozvoj flexibilních pracovních úvazků a podporování zaměstnaneckých zařízení péče o děti. Institucionální zajištění rovných příležitostí žen a mužů V neposlední řadě se domnívám, že by bylo vhodné ve zprávě uvést, že Rada vlády pro rovné příležitosti žen a mužů přijala dne 19. prosince 2013 usnesení k nutnosti navýšení personální kapacity oddělení rovného zacházení Kanceláře veřejného ochránce práv. Na tomto místě bych Vám ráda poděkovala za iniciativu v této otázce a úsilí, které jste na ministerstvu vyvinuli. Myslím si, že úsilí Rady elegantně navazuje na doporučení Evropské komise, která rovněž požaduje posílení (legislativní, organizační a personální) národních antidiskriminačních těles, což plyne ze zprávy ze dne 17. ledna 4

6 2014 [COM(2014) 2 final] o stavu aplikace Směrnice Rady 2000/43/ES a Směrnice Rady 2000/78/ES. Evropská komise v ní důrazně připomíná (str zprávy), že členské státy mají povinnost zajistit, aby národní antidiskriminační tělesa měla dostatek kompetencí a prostředků k účinnému boji s diskriminací zranitelných skupin. Komise zároveň deklarovala, že je připravena kontrolovat, zda státy splnily své povinnosti v tom smyslu, že jejich equality body plní účinně úkoly stanovené unijními směrnicemi. Role národního equality body je v tomto smyslu klíčová, přičemž sama Komise používá termínu watchdog (str. 16 zprávy). Proto bez efektivní role ombudsmana na poli rovného zacházení nemůže Česká republika dostatečně implementovat a aplikovat sekundární unijní úpravu vztahující se k ochraně před diskriminací. Závěr Věřím, že jsem Vám poskytla veškeré potřebné informace, které by mohly přispět k podání objektivní zprávy o stavu rovných příležitostí žen a mužů v České republice. Ujišťuji Vás, že se genderové problematice budu věnovat s větší intenzitou než mí předchůdci. Dovolte, abych Vás tímto informovala, že ve dnech října 2014 proběhne v mé Kanceláři mezinárodní konference na téma Work-life balance. Budu velice ráda, pokud se ministerstvo bude na programové náplni a průběhu konference podílet v míře, která odpovídá důležitosti jeho činnosti v českém a unijním kontextu. S pozdravem a přáním všeho dobrého Mgr. Anna Š a b a t o v á, Ph.D., v. r. (stanovisko je opatřeno elektronickým podpisem) Vážená paní Mgr. Zuzana Jentschke Stőcklová náměstkyně ministryně Ministerstvo práce a sociálních věcí Na Poříčním právu 1/ Praha 2 Na vědomí radan.safarik@mpsv.cz lucia.zachariasova@mpsv.cz Údolní Brno tel: (+420) , fax: (+420)