Praxe insolvenčního správce a evropské insolvenční právo

Transkript

1 Masarykova univerzita Právnická fakulta Katedra mezinárodního a evropského práva Diplomová práce Praxe insolvenčního správce a evropské insolvenční právo Ing. Ondřej Malý Akademický rok 2007/2008 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Praxe insolvenčního správce a evropské insolvenční právo zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny.

2 Ing. Ondřej Malý Poděkování: Děkuji JUDr. Zdeňku Kapitánovi, PhD., který mě jako vedoucí diplomové práce efektivně motivoval, poskytoval konzultace, připomínky a byl organizátorem výpravy za poznáním vědecké knihovny právnické fakulty ve Vídni. Rozsah jeho pomoci zašel značně nad rámec obsahu této práce a znamená pro mne významný profesionální přínos. PrF MU

3 Praxe insolvenčního správce a evropské insolvenční právo Seznam použitých zkratek ZKV zákon č. 314/1991 Sb. Zákon o konkursu a vyrovnání IZ zákon č. 182/2006 Sb. Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) ZIS zákon č. 312/2006 Sb. Zákon o insolvenčních správcích SKP správce konkursní podstaty IS insolvenční správce PrF MU

4 Ing. Ondřej Malý Obsah Obsah 4 Úvod 6 I. Insolvence, konkurs, likvidace úvod do problematiky 8 II. Praxe insolvenčního správce Osoba insolvennčího správce Požadavky na insolvenčního správce Výkon funkce a odpovědnost za škodu Odměna a náhrada hotových výdajů správce Jednání insolvenčního správce Insolvenční řízení očima správce Jak na to? Provní kroky správce po jeho ustavení soudem do funkce Insolvenční správce a jeho koexistence s věřiteli Zpracování přihlášek věřitelů Přezkumné jednání, hlasování o správci jmenovaném soudem Soupis majetkové /konkursní) podstaty Schůze věřitelů, věřitelské orgány, přezkum hlasovacího práva Věřitelský výbor Zpeněžení majetkové (konkursní) podstaty Incidenční spory Konečná zpráva a její projednání Vydání rozvrhového usnesení Zrušení konkursu Činnost správce po zrušení konkursu Jiná řešení úpadku Nepatrné řízení Reorganizace Úpadek finančních institucí Oddlužení 34 PrF MU

5 Praxe insolvenčního správce a evropské insolvenční právo III. Evropské insolvenční právo Nelehký vývoj evropského insolvenčního práva Cíle a působnost Insolvenčního nařízení Určení mezinárodní příslušnosti k zahájení řízení Princip Lex concursus Výjimky z Lex concursus Správce podstaty Insolvenční soud Věřitelé jako účastníci úpadkového řízení Přihlášení pohledávek Ochrana dobré víry Hlavní úpadkové řízení Vedlejší úpadkové řízení Územní úpadkové řízení Vztahy souvisejících úpadkových řízení Právní úprava insolvenčního a úpadkového řízení v dalších členských zemích EU Velká Británie Spolková republika Německo Slovenská rebublika Francie Závěr Summary 62 Seznam pramenů a použité literatury 65 PrF MU

6 Ing. Ondřej Malý Úvod Termíny úpadek, insolvence, konkurs, likvidace, tunelování a řada dalších, vstoupily brzy po roce 1989 do našeho běžného ekonomickoprávního života. Laická veřejnost tyto termíny vnímá jako synonyma pro něco nekalého, něco co se objevuje v kriminálních rubrikách seriózního tisku a nejen veřejnoprávní televize, zatímco odborná veřejnost se vysvětlování a relevantnímu výkladu úpadkového práva věnuje minimálně. Od roku 2000 probíhají diskuze o potřebách změn úpadkového práva v České republice, se vstupem naší země do Evropské unie nastala přímá účinnost Nařízení Rady ES číslo 1346/2000, o insolvenčních řízeních. Od 1. ledna 2008 je po řadě přepracování a odkladů v účinnosti celá sada zákonů a vyhlášek pro insolvenční řízení v České republice a teprve mnoholetá praxe a judikatura ukáže, zdali byla splněna očekávání, případně do jaké míry. Pokusím se proto ve své práci podat jednoduchý, přijatelný ale zároveň i odborný výklad tématiky insolvenčních řízení očima konkursního správce. Jako konkursní správce zapsaný od roku 2000 na seznamu správců pro Krajský soud v Ostravě a Krajský soud v Brně jsem byl ustaven v osmi konkurzních řízeních, jako likvidátor obchodních společností jsem v řadě případů podával dlužnický i věřitelský návrh na prohlášení konkursu a také v rámci své poradenské praxe připravoval přihlášky věřitelů do konkursních řízení či žalobní návrhy pro spory vyvolané konkursem. Dále jsem v roce 1999 absolvoval čtyřtýdenní kurz pro správce konkurzní podstaty, v roce 2007 pak 2 odborné přednášky k insolvenčním řízením podle Insolvenčního zákona a souvisejících zákonů a vyhlášek, protože tyto zákony znamenají jisté změny v praxi insolvenčních správců a insolvenčních řízení jako takových. Další část zadání, evropské insolvenční právo, je v současné době rovněž velmi aktuální téma, neboť se v evropském hospodářském prostoru dostavuje jako žádoucí důsledek smlouvy velmi silná migrace kapitálu a osob, zejména ve sféře podnikatelské a finanční. Základním rysem obchodu jsou synallagmatické vztahy, tedy závazky obou stran ke splnění smlouvy. Je proto naprosto přirozené, že při tak obrovském objemu obchodů a množství podnikatelských subjektů dochází i k nezdarům a následně neschopnosti splácet své závazky či pouze obecně k neschopnosti splnit své povinnosti. V případě předlužení však k ústavně konformnímu vyřešení sporu PrF MU

7 Praxe insolvenčního správce a evropské insolvenční právo nestačí pouze obecné právní předpisy, protože i vykonatelné právo by nebylo možno uspokojit výkonem rozhodnutí, prostě proto, že na to dlužník nemá dostatek majetku. Z těchto důvodů se jako doplněk procesních norem vyvinulo právo insolvenční či podle dřívější terminologie právo konkursní. Ač se jedná o veskrze procesní předpisy s jistými hmotně-právními dopady, byl Zákon o konkursu a vyrovnání vydán jako zákon upřesňující ustanovení Občanského zákoníku. Pro naše účely je relevantní pouze historický vývoj od počátku poslední dekády 20. století, neboť úpadkové právo postrádá prvky recepce a hlavně, jedná se dynamicky se vyvíjející oblast práva a to na národní i mezinárodní úrovni. Na obou úrovních stále probíhají odborné debaty o podobě insolvenčního práva de lega lata a de lege ferenda. Jako praktik s vlastními zkušenostmi v oblasti úpadkového práva a s likvidacemi obchodních společností s přesahem na řízení s mezinárodním prvkem, v této práci nejen popisuji jednotlivé skutkové stavy a zkoumám kolize a jednotlivých národních odlišností, ale snažím se vyjádřit svůj poněkud kontroverzní osobní názor na vývoj, oficiální prezentaci a judikování v této právní oblasti, v závěru pak provádím shrnutí jednotlivých dílčích názorů. PrF MU

8 Ing. Ondřej Malý I. Insolvence, konkurs, likvidace úvod do problematiky Ve vyspělé společnosti jsou obecně poměrně známé principy vzniku podnikatelských subjektů, zejména živnostníků a obchodních společností. Tato problematika je obsahem každého základního kurzu občanského a obchodního práva. Ovšem o způsobech zániku ví většinou jen odborná právnická veřejnost, zatím co v obecné rovině se jednotlivé způsoby zániku podnikatelských oprávnění pletou, resp. považují za jedinou cestu. Je tedy potřeba připomenout, že právních způsobů zániku (zejména právnických osob podnikatelů) podnikatelských subjektů (ale také m.j. i politických stran) je několik a cesta ve formě insolvenčního řízení je až ta poslední, nejméně příznivá a poměrně striktně kogentně upravená. V České republice j vnímán vstup do společnosti likvidace jako první krok úpadku. Je to názor apriori špatný, neboť likvidace obchodních společností je legální cesta, kodifikovaná hmotně-právními předpisy obchodního práva, která předpokládá ukončení všech podnikatelských aktivit, vyrovnání všech závazkových vztahů včetně závazků vůči daním, poplatkům a společníkům a následuje výmaz společnosti z obchodního rejstříku, tedy jakási v uvozovkách smrt právnické osoby. Velmi podobný jest postup při ukončení podnikatelské činnosti fyzické osoby, ovšem s tím rozdílem, že fyzická osoba i nadále existuje, pouze pozbyla podnikatelského oprávnění. Tato poznámka se zdá zbytečná, ale je zcela zásadní v případě konkursu na fyzickou osobu podnikatele, nebo na fyzickou osobu, která podala návrh na oddlužení, ale při oddlužení bylo rozhodnuto o konkurzu na majetek dlužníka. Proto se dá definovat jednoduchý vývojový diagram, tedy že likvidace zpravidla končí uspořádáním vztahů a výmazem z obchodního rejstříku bez autoritativního zásahu soudu, může však za předpokladu, že výtěžek z likvidace nepostačuje na úplnou úhradu všech závazků skončit insolvenčním řízením. Isolvenční řízení pak může skočit oddlužením, reorganizací a konkurzem. Z výše uvedeného odstavce pak jednoznačně vyplývá, že mezi jednotlivými pojmy v nadpisu tohoto článku je zjevná nerovnost a každý pojmenovává autonomní právně relevantní proces, popsaný zákonem, tedy obecně závazným právním předpisem. Zákonodárce věnoval, podle mého názoru velmi správně, svou pozornost i míře dispozitivnosti jednotlivých procedur. Zatímco procedura likvidace je upravena velmi dispozitivně a majitelé společnosti PrF MU

9 Praxe insolvenčního správce a evropské insolvenční právo mají právo likvidaci zahájit, přerušit nebo i ukončit, sami si jmenovat likvidátora, přičemž na osobu likvidátora je kladena pouze povinnost bezúhonnosti a plné způsobilosti k právním úkonům, je v případě insolvenčního řízení po dle Insolvenčního zákona (a velmi podobně i konkursního řízení podle Zákona o konkursu a vyrovnání) rozhodnutí o zahájení řízení vyhrazeno insolvenčnímu soudu, jedná se o řízení návrhové a zpětvzetí návrhu je možné jen do zahájení insolvenčního řízení resp. prohlášení konkursu 1. Rovněž na osobu administrátora, insolvenčního správce (konkursního správce podle ZKV) je krom nezbytné plné způsobilosti k právním úkonům a trestní a úpadkové bezúhonnosti kladen požadavek vysokoškolského vzdělání, složení zkoušky insolvenčního správce a povinného pojištění zodpovědnosti. Také proces insolvenčního řízení je upraven velmi kogentně (zejména řízení podle ZKV, v řízení podle IZ byla řada pravomocí delegována na věřitelské orgány) a případná dispozitivní ustanovení jsou podmíněna řetezcem schválení věřitelským orgánem a konkurzním soudem. Jednotlivé procedury (myšleno obecně, jak procedury jednotlivých způsobů zániku, tak také procedury v rámci každého takového řízení) jsou pak provázány na ostatní odvětví práva, zejména na právo finanční, právo sociálního zabezpečení, živnostenské právo, tedy během jednotlivých procedur jsou na administrátora likvidace či insolvenčního řízení kladeny vysoké odborné nároky a úplný přehled o všech povinnostech, zejména oznamovacího charakteru. 1 pozn. Konkurs podle ZKV mohl být prohlášen jen na základě podání, učiněného do do 24:00 hodin, avšak takto zahájená řízení se až do jejich pravomocného skončení řídí stále ZKV, navzdory účinnosti IZ PrF MU

10 Ing. Ondřej Malý II. Praxe insolvenčního správce V této částí práce se budu věnovat osobě insolvenčního správce (dále jen správce ), jak jej presumuje zákonná úprava českého insolvenčního práva či evropského insolvenčního práva. Jelikož je však nová zákonná úprava v účinnosti teprve třetí měsíc, budu komentovat jednotlivá práva a povinnosti podle svých osobních praktických zkušeností, jako správce konkursní podstaty, který se řídil ustanoveními ZKV. Podle mého názoru se nejedná o příliš velkou disproporci, osobně po prostudování zákona o insolvenčních správcích a insolvenčního zákona a také po konzultacích a debatách se soudci insolvenčních soudů (mé poděkování Mgr. Janu Kozákovi, místopředsedovi Krajského soudu v Brně a Mgr. Lukáši Pachlovi, asistentovi soudce rovněž na Krajském soudu v Brně, JUDr. Jolaně Maršíkové, soudkyni krajského soudu v Hradci Králové) nabývám přesvědčení, že jedinou podstatnou relevantní změnou je zvýšený požadavek na rychlost řízení a vyšší specializaci správců, samotná praxe správce v jednotlivých úkonech bude velmi podobná. Nová úprava kvalifikačních zkoušek pak má zjevně protřídit řady správců, snížit jejich kvantitu a zvýšit jejich kvalifikaci, odpadlo nespravedlivé kastování na správce advokáty a ostatní správce a seznam správců bude jen jeden, centrální, zveřejněný na portálu Ministerstva spravedlnosti v insolvenčním rejstříku. PrF MU

11 Praxe insolvenčního správce a evropské insolvenční právo 1. Osoba insolvenčního správce Insolvenční správce je osoba, která administruje insolvenční řízení. Jeho postavení je svým způsobem zvláštní, je 3. osobou v řízení a není účastníkem řízení. Účastníkem řízení je úpadce, věřitelé a insolvenční soud, správce administruje řízení, koná svým jménem za úpadce právní úkony a jeho činnost podléhá dozoru a pokynům věřitelů resp. jejich zvolených zástupců a soudu. Správce je za své jednání odpovědný celým svým majetkem a proto je obligatorně odpovědnostně pojištěn. Pojištění odpovědnosti správců je jednou z podmínek jeho zápisu do seznamu insolvenčních správců 2. 2 srovnejme se starší úpravou podle ZKV, kdy pojištění mohlo teprve následovat až jmenování správcem konkrétní konkursní podstaty, byla však rovněž obligatorní PrF MU

12 Ing. Ondřej Malý 2. Požadavky na insolvenčního správce Insolvenčním správcem se může stát fyzická osoba s plnou způsobilostí k právním úkonům, trestně a úpadkově bezúhonná, která složí příslušné odborné zkoušky. Takovým správcem může být rovněž právnická osoba, která však musí výslovně před zápisem do seznamu insolvenčních správců označit fyzickou osobu, která bude úkony správce provádět. Správce musí splnit kvalifikační předpoklady, kterými je vysokoškolské magisterské vzdělání a být oprávněn vykonávat činnost na základě povolení či zvláštního povolení. Návrh na povolení musí obsahovat doklad o dosaženém vzdělání a složení odborné zkoušky či rozdílové zkoušky, doklad o pojištění odpovědnosti, prohlášení o bezúhonnosti a výpis z rejstříku trestů a správní poplatek. Odborná zkouška je novinkou oproti ZKV a je rozčleněna na určité odborné části. Osoba, která takové zkoušky skládá pak na základě jiných, dříve složených zkoušek koná jen určité části, takzvané rozdílové zkoušky. Je zbytečné v tomto místě opisovat zákon, proto jen okrajově upřesňuji, že například advokáti skládají jen zkoušky z daňové oblasti, naopak daňoví poradci z oblasti právní, pochopitelně osoby bez advokátních či daňových zkoušek konají odbornou zkoušku v plném rozsahu. Zkoušky na zvláštní správce jsou doplněny o další úroveň, neboť skupina zvláštních správců jsou osoby, které jsou způsobilé k reorganizaci v rámci insolvenčního řízení, tedy po dobu reorganizace konají v podstatě funkci generálního ředitele velké společnosti. Reorganizace se zásadně povoluje jen dlužníkům s ročním obratem větším než 100 milionů korun a s počtem zaměstnanců vyšším než Pokud je rozhodnuto o zahájení insolvenčního řízení, je správce vybrán ze seznamu správců, vedeném Ministerstvem spravedlnosti ČR, osobu správce vybere předseda insolvenčního soudu a tato je ustanovena v rozhodnutí o úpadku. Novinkou (podle mého názoru, odlišného od obecného vnímání, velmi diskutabilní a možná kontraproduktivní) je možnost převolby osoby správce věřiteli na schůzi věřitelů. Správce mimo to může být odvolán, případně zproštěn z důvodů, které IZ presumuje. 3 Viz 316 zák.č. 182/2006 Sb., Insolvenční zákon PrF MU

13 Praxe insolvenčního správce a evropské insolvenční právo 3. Výkon funkce a odpovědnost za škodu Insolvenční správce je povinen při výkonu funkce postupovat svědomitě a s odbornou péčí, je povinen vyvinout veškeré úsilí, které lze po něm spravedlivě požadovat, aby věřitelé byli uspokojeni v co největší míře 4. Jedná se o neurčitý právní pojem a tato zákonná formulace zjevně vyplývá z obecného společenského pocitu, že správci v minulosti byli nezodpovědní lidé, kteří sledovali pouze svůj vlastní zájem. Nebylo tomu vždy tam a výše citovaná formulace může znamenat řadu sporů mezi správcem a věřiteli, kteří budou argumentovat nedostatečnou péčí a hypotetickými možnostmi ještě lepším uspokojením. Také odpovědnost správce je nyní podstatně vyšší, o to hůř, že se tak konstatuje v navazujícím paragrafu na předchozí, mnou pro neurčitost kritizované ustanovení. Správce je v podstatě odpovědný za veškerou způsobenou škodu, která vznikne neodbornou péčí. Nově je koncipována vyvratitelná domněnka odpovědnost správce za nezaplacené pohledávky za podstatou, které vznikly z právních úkonů správce 5. Ten se může této zodpovědnosti zprostit, prokáže-li, že v době kdy takový právní úkon činil, nemohl poznat, že majetková podstata nebude stačit k úhradě jím vzniklé pohledávku. Zde si dovolím praktickou poznámku ze své správcovské praxe, v rámci konkursního řízení na úpadce, který podnikal jako prodejce domácího textilu, jsem z účetnictví a inventarizace a dále i z velkého zájmu věřitelů o zásoby usoudil, že pokud se jedná o zboží z provozovaného maloobchodu, které je nové, nepoužité a zabalené, bude výtěžek z dražby minimálně jedna polovina až dvě třetiny ceny nákupní. Proběhly dvě dražby, na obou byl dražebník dokonce nucen během dražby snížit první podání a přes inzerci a reklamu v tisku se žádný zájemce na žádnou dražbu ani nedostavil. Nakonec byly tyto zásoby prodány se souhlasem zástupce věřitelů a soudu z volné ruky za méně než 10% nákupní ceny. V tomto případě se konkursní řízení řídilo ZKV a navíc nezbyly žádné nezaplacené zapodstatové pohledávky, vzniklé z titulu mé činnosti, je to věc nesmírně poučná, protože ani kvalifikovaný odhad někdy nestačí. Sám si kladu otázku, zdali by tento případ ve světle IZ a ZIS byl způsobilý liberace správce z jeho odpovědnosti. Ovšem na tuto otázku nám odpoví až konkrétní judikatura. Podle mého názoru bude velmi složité rozhodnout, co je tou mírou nejvyšší 4 37 zák.č.182/2006 Sb., Insolvenční zákon 5 39 zák.č.182/2006 Sb., Insolvenční zákon PrF MU

14 Ing. Ondřej Malý výhodnosti pro věřitele, ten či onen dražebník, rychlejší průběh řízení s menším uspokojením, nebo naopak proces spojený se spoustou žalob a z toho vyplývajících rizik. Osobně se stavím na stranu rychlosti insolvenčního řízení a mé zkušenosti a konzultace s věřiteli mě v tomto názoru utvrzují. Ještě se vrátím k odpovědnosti správce, ten pochopitelně odpovídá i za škodu a jinou újmu způsobenou úkony osob, kterých použil při své činnosti. Zde je jasně definovaný tlak na správce, aby si pod rizikem své vlastní odpovědnosti vybíral spolupracovníky svědomitě. Promlčení práva na náhradu škody, podle výše uvedených situací, se promlčuje v dvouleté subjektivní resp. tříleté objektivní lhůtě v případě prokázané škody, a v případě škody způsobené úmyslným trestným činem, za který byl správce pravomocně odsouzen je lhůta desetiletá. PrF MU

15 Praxe insolvenčního správce a evropské insolvenční právo 4. Odměna a náhrada hotových výdajů správce Podle ZKV byla odměna správce odvislá od zpeněžení majetku úpadce a dále od počtu zpracovaných přihlášek. Toto byla jediná kritéria pro výpočet odměny. Pro zajímavost odměna správce konkursní podstaty byla 15% ze zpeněžení do výše 10 miliónů základu a pak degresivně klesala, přičemž minimální odměna byla stanovena částkou ,- Kč. Za každou zpracovanou přihlášku věřitele byl správce honorován částkou 1.000,- Kč 6. Podle IZ je základem pro výpočet odměny správce částka z výtěžku, která je určena k rozdělení mezi věřitele. Zde vidíme první rozdíl, základ pro výpočet odměny podle ZKV byl vyšší, neboť se jednalo o veškerý výtěžek. Podle IZ je základem výtěžek po odečtení nákladů insolvenčního řízení. Také odpadla odměna za zpracování přihlášek věřitelů, ta je součástí základní odměny 7. Zde je další rozdíl zatímco ZKV a spolu s ním i rozhodovací praxe insolventních soudů, byly víceméně benevolentní k nákupům různých služeb od vedení účetnictví až po právní služby. Výsledkem pak byla v některých přídech do očí bijící drzost správců advokátů, kteří bezostyšně zadávali právní služby svým kolegům, obvykle za cenu mnohonásobně převyšující advokátní tarif. Osobně jsem se s několika takovými případy u svých kolegů setkal. Proto není divu, že zákonodárce učinil tomuto rázným způsobem přítrž a definoval, že veškeré náklady na činnosti, ke kterým je správce povinován jsou již zahrnuty v jeho odměně a výjimečně a jen se souhlasem věřitelského výboru může tyto služby zadat třetí osobě, čímž není dotčena jeho odpovědnost. Náklady spojené s využitím právních, ekonomických a jiných specialistů lze hradit z majetkové podstaty jen je-li to účelné vzhledem k rozsahu a náročnosti insolvenčního řízení a jsou-li předem schváleny věřitelským výborem. 6 6 a násl. vyhláška č. 476/1991 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o konkursu a vyrovnání 7 1 vyhláška č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce a náhradách jeho hotových výdajů,.. PrF MU

16 Ing. Ondřej Malý 5. Jednání insolvenčního správce Insolvenční správce jedná svým jménem na účet dlužníka, pokud na něho přešlo oprávnění nakládat s majetkovou podstatou. Správce pak jedná zejména s věřiteli, insolventním soudem, s úpadcem a s třetími osobami (např. správce daně, dražebník, nájemci apod.).v praxi pak správce označuje např. žalobu (pokud je navrhovatelem): Ondřej Malý, insolvenční správce dlužníka ABCD a.s., Příkop 24a, Brno, IČ Pokud bude věřitel žalovat úpadce žaluje opět Ondřeje Malého, insolvenčního správce úpadce. Pokud však bude věřitel, který zjistí, že v důsledku neodborné péče došlo ke škodě na majetkové podstatě žaluje Ondřeje Malého, IČ , se sídlem Tam a Tam a nikoliv insolvenčního správce. Takové žaloby nebyly neobvyklé ani podle ZKV a žalobci často chybovali v nesprávném označení žalovaného a soudu tyto žaloby odmítali. Je mi osobně znám případ, když do doby usnesení o odmítnutí bylo právo již promlčeno. PrF MU

17 Praxe insolvenčního správce a evropské insolvenční právo 6. Insolvenční řízení očima správce 6.1 Jak na to? Pokud osoba, která hodlá dělat insolvenčního (konkursního) správce, splní veškeré prerekvizity a je konečně zapsána do seznamu Insolvenčního správců (dříve do seznamu konkursních správců), ještě zdaleka nemá vyhráno. Podle ZKV vybíral ze seznamu správců pro tento soud konkursního správce soudce, který ve věci rozhodoval. Soudci pak často vyzkoušeli nové osoby a podle zkušenosti pak ty schopnější frekventovali u dalších konkursů. Oproti tomu mnoho správců bylo na seznamech zapsáno, ale byli ustaveni v jednom konkursu či vůbec nikdy. Moje osobní zkušenost je následující: asi půl roku po zápisu do seznamu správců u Krajského soudu v Brně jsem obdržel usnesení o prohlášení konkursu na majetek dlužníka právnickou osobu ze Bzence a svým jmenováním jako správce konkursní podstaty. Ještě ten den jsem kontaktoval jednatele úpadce a zajistil bankovní účet, účetnictví a zahájil sepisování konkursní podstaty. Jednalo se o bagatelní konkurs, který byl prohlášen na základě dlužnického návrhu. Majetek nebyl zjištěn žádný, vyjma několika pohledávek, které byly se souhlasem soudu prodány z volné ruky. Úpadce měl finanční prostředky, které postačily přesně na úhradu nákladů řízení (zejména archivace písemností) a mou odměnu a hotové výdaje, následně byl konkurs pro nedostatek majetku pro další vedení zrušen. Toto první řízení bylo do jisté míry klíčové, naučil jsem se jednotlivé procedury, zažil si první soudní jednání na konkursním soudě během přezkumných jednání a také jako žalobce při žalobách na zaplacení. Během své praxe jsem byl ustaven jako správce konkursní podstaty do dalších 7 konkursů. Vždy se jednalo o právnické osoby, přičemž ve třech případech jsem byl jmenován správcem do již zahájeného řízení po odvolaném správci. PrF MU

18 Ing. Ondřej Malý 6.2. První kroky správce po jeho ustavení soudem do funkce Jaká je pak ona praxe insolvenčního správce mýma očima? Jedná se o zejména o soubor procedur které následují prohlášení konkursu (zahájení insolvenčního řízení) a mém jmenování správcem. Velmi důležitý je rychlý kontakt se zástupcem úpadce a zjištění skutkového stavu. Kde je provozovna, jaký je majetek, jsou hotové peníze či bankovní účty, zboží, které podléhá rychlé zkáze, zaměstnanci, další relevantní okolnosti ad hoc. Mnou administrované konkursy byly obvykle menšího rozsahu a podniky úpadců byly ve stavu, že jejich další provozování by nebylo výhodné pro konkursní podstatu. Proto jsem obvykle zajistil hotovost a převedl oprávnění k manipulaci s běžným účtem, pokud měl úpadce nemovitosti byla právní skutečnost o prohlášení konkursu zaznamenána v listu vlastnictví, obvykle následovaly výpovědi z pracovního poměru zaměstnanců úpadce. Souběžně s tím hledání a zajišťování majetku, zpracovávání přihlášek věřitelů, podávání prvních žalob na zaplacení (správce konkursní podstaty je osvobozen od povinnosti platit soudní poplatek). Jakmile jsou zpracovány přihlášky, podávám zprávu soudu a navrhuji konání prvního přezkumného řízení a schůzi věřitelů 8. Zájem věřitelů o účast na těchto soudních jednáních měla klesající tendenci, zpočátku se dostavovali alespoň větší věřitelé a vždy správci daně, Česká správa sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovny, protože tyto subjekty byly významnými věřiteli často s právem na oddělené uspokojení. Postupem času došlo k situaci, že na přezkumném jednání byl samosoudce, zapisovatelka a já. Přitom úroveň zpracování podaných přihlášek věřitelů je tristní a správce má právo požadovat na věřiteli opravení a doplnění přihlášky. Můj názor na insolvenční řízení je takový, že zákonodárce tento institut zřídil pro zjednodušení a zlevnění možnosti domoci se pravomocného rozhodnutí o závazku dlužníka a s výsledkem insolvenčního řízení spojil i osud pohledávky. Proto pokud se věřitel obával toho, že zažaluje dlužníka, ale i přes úspěch v řízení se úhrady nedomůže, protože dlužník nemá dostatek prostředků, budou náklady na takový spor jen dalšími vynaloženými prostředky. Proto v případě prohlášení konkursu stačí bez nutnosti platit soudní poplatek podat přihlášku věřitele do insolvenčního řízení, připojit skutková tvrzení a označit 8 Srovnejte s úpravou podle insolvenčního zákona, kdy první schůze věřitelů i první přezkumné jednání je svoláno bez návrhu insolvenčním soudem přímo v usnesení o úpadku a způsobu jeho řešení PrF MU

19 Praxe insolvenčního správce a evropské insolvenční právo relevantní důkazy. Není to nic jiného než jakási forma žaloby, o které se rozhoduje na přezkumném jednání a pokud je taková přihláška zjištěna, má to stejnou relevanci jako vykonatelný rozsudek o zaplacení. V případě, že bude posléze takové řízení zrušeno pro nedostatek majetku pro jeho další vedení, má možnost si tuto část jednorázově uplatnit jako daňově odečitatelnou položku ve svém účetnictví Insolvenční správce a jeho koexistence s věřiteli Má osobní zkušenost s konkursními věřiteli je poměrně dobrá. Akceptuji jejich rozhořčení nad usnesením o prohlášení konkursu, jako by to byl konečný ortel toho, co už asi tuší, tedy že jejich uspokojení bude velmi malé případně žádné. Mám zkušenosti s věřiteli, kteří takovou situaci duševně nezvládli a nevybíravým způsobem vyhrožovali úpadci či mě, ale nakonec se po vysvětlení pojmů a poučení stali členy věřitelského výboru a plnili své úkoly. Svou roli chápu jako administraci jejich pohledávek, správu majetku úpadce s hlavním cílem, v co nejkratší době řízení skončit. Smysl insolvenčního práva je hájit zájmy věřitelů a zajistit, aby všichni věřitelé byli poměrně uspokojeni v souladu se zákonem, tedy mají stejné nebo obdobné postavení a mají v řízení rovné možnosti. Zároveň ovšem zastávám názor, že úpadce není jediným viníkem svého úpadku. Obvykle jsou signály o finančních problémech dlužníka dlouhodobé a věřitelé přesto nejsou dostatečně obezřetní a dále dodávají na úvěr, případně i přes nesplacené pohledávky oddalují vymáhání soudní cestou. Při insolvenčním řízení pak zpravidla připravení věřitelé docení římskou zásadu Vigilantibus iura scripta sunt, ti připravení a obezřetní mají lepší procesní postavení a podstatně lepší šanci na lepší uspokojení. Vraťme se zpět k praxi správce krok za krokem. Po převzetí usnesení o prohlášení konkurzu a ustavení správce následuje nastudování insolvenčního spisu. Ze spisu, resp. z návrhu na zahájení insolvenčního řízení a z následných usnesení lze zjistit základní informace o dlužníkovi, zdali má zaměstnance, nemovitý a jiný majetek. Mírně jednodušší situace nastává, pokud se jedná o řízení zahájené na návrh dlužníka, protože obligatorní součástí návrhu je příloha s uvedeném všech věřitelů a dlužníků, včetně aktuálních obchodních firem, identifikačních čísel a sídel a dále prohlášení o veškerém majetku dlužníka. Tyto PrF MU

20 Ing. Ondřej Malý přílohy jsou relevantní, neboť jejich součástí je prohlášení dlužníka o tom že veškeré informace jsou úplné a pravdivé. Pokud se jedná o návrh věřitelský, když věřitel se splatnou pohledávkou podá návrh na zahájení insolvenčního řízení a uvede další věřitele, přičemž soud zjistí existenci pohledávek po splatnosti a pluralitu věřitelů (tedy minimálně dva a více), je nutno informace zajistit z účetnictví dlužníka a informace o závazcích pak zejména z podaných přihlášek. Nastává z pohledu správce nejpracnější fáze řízení. Současně zpracovává soupis majetkové podstaty, zpracovává přihlášky věřitelů, podává soudu první zprávu o převzetí konkurzu, připravuje podklady pro schůzi věřitelů a přezkumné jednání a také připravuje výzvy k zaplacení a první žaloby na dlužníky úpadce. Úplně prvními úkony, jak bylo již výše zmíněno, je zajištění účetnictví, finanční hotovosti a bankovních kont úpadce tak, aby úpadce již nemohl s těmito prostředky nakládat. Dále je nutno zajistit ad hoc např. zboží podléhající zkáze, sdělit zaměstnancům nepříjemný fakt úpadku svého zaměstnavatele, případně jim dát výpovědi z pracovního poměru. Je velmi důležité podrobně zjistit všechny relevantní informace o majetku a podnikání úpadce, protože neexistuje teoretický univerzální návod, praxe je příliš košatá na spousty kombinací. Má první cesta vede k úpadci, protože ten je obvykle nositelem maxima informací. Pokladna bývá zpravidla prázdná, ale úpadce mívá běžné účty, proto další cesta míří do bank za účelem změny disponenta. Od úpadce zjistím jeho hlavní dlužníky a majetkové poměry. Pokud má úpadce v majetku nemovitosti, jsou zapsány do majetkové podstaty a o této skutečnosti je informován insolvenční soud a příslušný katastrální úřad Zpracování přihlášek věřitelů Přihlášky pohledávek, resp. jejich zpracovávání na přezkumné jednání by mohlo být obsahem samostatné diplomové práce. Přihlášku pohledávku je nutno chápat jako žalobu sui generis, její podání má obligatorní formu na formuláři a je nutno ji podat od zahájení insolvenčního řízení 9 (zahájením insolvenčního řízení je již podání samotného návrhu na zahájení insolvenčního řízení) až do uplynutí lhůty, stanovené v rozhodnutí o úpadku. Lhůta je hmotně-právní, tedy do a násl. zákona č. 182/2006 Sb. PrF MU