t a k t o : O d ů v o d n ě n í :

Transkript

1 Č.d. MSPH 96 INS 714/2009 B -511 U s n e s e n í Městský soud v Praze rozhodl soudkyní JUDr. Kamilou Balounovou v insolvenční věci dlužníka Pražského stavebního bytového družstva, IČ: , se sídlem Na Hutmance 300/7, Praha 5 Jinonice, pr. zastoupeného JUDr. Jiřím Kozákem Jiráskova 236, Mělník, t a k t o : I. Návrh dlužníka na odvolání insolvenčního správce dlužníka Pražského stavebního bytového družstva, IČ: , JUDr. Tomáše Pelikána podle ust. 31 zákona č. 182/2006 Sb. ze dne s e z a m í t á. II. Návrh dlužníka na zproštění insolvenčního správce dlužníka Pražského stavebního bytového družstva, IČ: , JUDr. Tomáše Pelikána podle ust. 32 zákona č. 182/2006 Sb. ze dne s e z a m í t á. O d ů v o d n ě n í : Podáním ze dne , které bylo zdejšímu soudu doručeno dne , se dlužník domáhal rozhodnutí insolvenčního soudu o tom, že insolvenční správce JUDr. Tomáš Pelikán se odvolává z funkce podle ust. 31 ins. zákona, nebo že insolvenční správce JUDr. Tomáš Pelikán se zprošťuje funkce insolvenčního správce podle ust. 32 ins.zákona. Ohledně návrhu na odvolání insolvenčního správce z funkce dlužník uvedl, že ins. správce pozbyl ke dni oprávnění vykonávat činnost insolvenčního správce a není zapsán v seznamu insolvenčním správců. Dlužník uvádí, že pokud nelze insolvenčním správcem jmenovat osobu, která není zapsána v seznamu insolvenčních správců, nelze takto tolerovat výkon funkce ins. správce takovou osobou. Dlužník uvádí, že ins. správce splnil podmínky pro výkon funkce ins. správce podle zákona č. 476/1991 Sb. a nikoliv podle zákona č. 312/2006 Sb. ve spojení s zákonem 182/2006 Sb. Podle 40 zák.č. 312/2006 Sb. nelze po uplynutí dvou let od účinnosti tohoto zákona považovat bývalé konkurzní správce za osoby oprávněné k výkonu funkce insolvenčního správce. K bodům ad. 1 a 2 podání dlužníka: Z důležitých důvodů, které nemají původ v porušení povinností insolvenčního správce, může insolvenční soud na návrh insolvenčního správce nebo věřitelského orgánu anebo i bez

2 tohoto návrhu odvolat insolvenčního správce z funkce. Učiní tak zpravidla po slyšení insolvenčního správce; o podaném návrhu rozhodne neprodleně ( 31 odst. 1 ins. zákona). I přes skutečnost, že dlužník není osobou oprávněnou podat návrh na odvolání insolvenčního správce podle ust. 31 ins. zákona, se soud návrhem dlužníka zabýval tak, jako kdyby k odvolání insolvenčního správce mělo dojít i bez návrhu. Soud konstatuje, že odvolání insolvenčního správce z jeho funkce není důvodné. Vychází se z ust. 40 zákona č. 312/2006 Sb., zákon o insolvenčních správcích, z ust. čl. II. zákona č. 217/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení a z Části třicáté šesté, Změna zákona o insolvenčních správcích, čl. LXV zákona č. 223/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o volném pohybu služeb, který stanoví že řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (28. prosince 2009) a do tohoto dne neskončená se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posuzují podle dosavadních právních předpisů. Z výše uvedeného vyplývá, že insolvenční řízení dokončí ustanovený insolvenční správce. Ke dni účinnosti zákona č. 312/2006 Sb. byl po právu zapsán v seznamu správců a tudíž osobou oprávněnou vykonávat činnost insolventního správce a k tomuto datu byl správcem ustanoven, přičemž rozhodný je stav v době rozhodnutí (= ustanovená správcem). Návrh dlužníka na odvolání insolvenčního správce podle ust. 31 ins. zákona ze dne byl insolvenčním soudem zamítnut, jelikož jednak byl podán osobou, která k takovému návrhu není oprávněna a jednak se nejedná o důležité důvody, pro které by správce mohl být odvolán, když správce nepozbyl svého oprávnění vykonávat činnost insolventního správce (jak se mylně domnívá dlužník). Dále dlužník ve svém podání uvádí, že navrhuje zproštění insolvenčního správce podle ust. 32 ins. zákona. Dle bodu ad. 3 dlužníkova podání insolvenční správce nepopřel klíčové pohledávky přihlášené do insolvenčního řízení, i přes nesouhlasné stanovisko dlužníka. Dlužník uvádí že insolvenční správce porušil povinnosti stanovené v ust. 36 ins. zákona. Při posuzování bodu ad. 3 návrhu dlužníka na zproštění ins. správce postupoval insolvenční soud podle ust. zák. č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon ( dále jen IZ), následovně: Insolvenčního správce, který neplní řádně své povinnosti nebo který nepostupuje při výkonu své funkce s odbornou péčí anebo který závažně porušil důležitou povinnost, uloženou mu zákonem nebo soudem, může insolvenční soud na návrh věřitelského orgánu nebo dlužníka anebo i bez tohoto návrhu jeho funkce zprostit. Učiní tak zpravidla po slyšení insolvenčního správce; o podaném návrhu rozhodne neprodleně ( 32 odst. 1 ins. zákona). Insolvenční správce je povinen při výkonu funkce postupovat svědomitě a s odbornou péčí; je povinen vyvinout veškeré úsilí, které lze po něm spravedlivě požadovat, aby věřitelé byli uspokojeni v co nejvyšší míře. Společnému zájmu věřitelů je povinen dát při výkonu funkce přednost před zájmy vlastními i před zájmy jiných osob ( 36 odst. 1 ins. zákona). Insolvenční správce poskytuje věřitelským orgánům součinnost nezbytnou k řádnému

3 výkonu jejich funkce; zejména se na žádost věřitelského orgánu účastní jeho jednání a nejméně jednou za 3 měsíce předkládá věřitelskému orgánu a insolvenčnímu soudu písemnou zprávu o stavu insolvenčního řízení ( 36 odst. 2 ins. zákona). Insolvenční správce přezkoumá podané přihlášky pohledávek zejména podle přiložených dokladů a podle účetnictví dlužníka nebo jeho evidence vedené podle zvláštního právního předpisu. Dále vyzve dlužníka, aby se k přihlášeným pohledávkám vyjádřil. Je-li to třeba, provede o pohledávkách nezbytná šetření s tím, že využije součinnosti orgánů, které mu ji jsou povinny poskytnout( 188 odst. 1 ins. zákona). Dlužník a insolvenční správce mohou popírat pravost, výši a pořadí všech přihlášených pohledávek; jednotliví věřitelé toto právo nemají. Stanovisko, které insolvenční správce zaujal k jednotlivým pohledávkám v seznamu přihlášených pohledávek, může při přezkumném jednání změnit ( 192 ins. zákona). Z výše uvedených ustanovení insolvenčního zákona je zřejmé, že insolvenční správce přezkoumá přihlášené pohledávky na základě údajů, přiložených dokladů a podle účetnictví dlužníka a dlužníka vyzve, aby se přihlášeným pohledávkám vyjádřil. Dále může ohledně pohledávek provést šetření ( což je na místě nemá li k dispozici potřebné doklady týkající se dlužníkova majetku apod.). Je tedy zcela na uvážení insolvenčního správce, zda přihlášené pohledávky popře či nikoliv, za toto své jednání nese správce plnou odpovědnost. Skutečnost, že insolvenční správce nesdílí názor dlužníka o oprávněnosti nároku toho kterého věřitele není skutečností presumovanou v 32 ins. zákona. Skutečnost, že při přezkumném jednání insolvenční správce nepopřel pohledávky věřitelů, které popřel dlužník, není porušením povinností insolvenčního správce a rovněž není důvodem k jeho zproštění. Tvrzení dlužníka o tom, že výše uvedeným způsobem insolvenční správce nepostupuje v souladu se zásadou přednostního společného zájmu věřitelů a zásadou nejvyšší míry jejich uspokojení, není na místě. Na základě výše řečeno a s ohledem na ustanovení 32 ins. zákona soud neshledal, že by na základě skutečností uváděných dlužníkem v bodě 3 jeho podání měl být insolvenční správce zproštěn své funkce, tedy že by řádně neplnil své povinnosti nebo nepostupoval s odbornou péčí. Navíc pravidelně předkládá soudu zprávy o činnosti a ani věřitelský výbor nemá k práci správce připomínek. Dále dlužník v bodu ad. 4 svého návrhu uvedl, že dochází k průtahům s převody bytů podle ust. 285 odst. 4 ins. zákona. Při posuzování bodu ad. 4 návrhu dlužníka na zproštění ins. správce postupoval insolvenční soud podle ust. zák. č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon ( dále jen IZ), následovně: Insolvenční správce je při zpeněžování podstaty vázán zákonným předkupním právem a právy nájemců podle zvláštního právního předpisu. Byty a nebytové prostory ve vlastnictví bytového družstva, nakládání s nimiž je omezeno právem fyzických osob - členů družstva, které jsou nájemci bytů či nebytových prostor, na výlučné nabytí vlastnictví těchto bytů či nebytových prostor podle 23 odst. 1 a 3 a 24 zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, ve znění pozdějších předpisů, musí insolvenční správce nejprve nabídnout k bezplatnému převodu osobám oprávněným k výlučnému nabytí vlastnictví za podmínek stanovených

4 zvláštním právním předpisem. Insolvenční správce je povinen provést všechny úkony, které jsou k převodu těchto bytů a nebytových prostor potřebné. Za to mu od osob oprávněných k výlučnému nabytí vlastnictví náleží náhrada nákladů nezbytně vynaložených na provedení všech potřebných úkonů a odměna stanovená podle zvláštního právního předpisu. Nepřijme-li osoba oprávněná k výlučnému nabytí vlastnictví takovou nabídku do tří měsíců od jejího doručení, přikročí insolvenční správce ke zpeněžení, přičemž ustanovení zvláštního zákona o ochraně práv nájemců se v těchto případech již nepoužijí ( 284 odst. 5 ins. zákona). Pokud se týká tvrzení dlužníka o liknavém postupu insolvenčního správce při plnění povinnosti dle 285 odst. 4 ins. zákona, soud ani tento názor dlužníka nesdílí. Je třeba připomenout, že insolvenční správce požádal dne soud o uložení povinnosti dlužníkovi, který dosud nepředal všechny spisy soudních sporů, všechny složky nebydlících členů, nesepsal veškerý movitý majetek, nepředal veškeré zápisy z členských schůzí dlužníka. Účetnictví úpadce dostával insolvenční správce po částech a se zpožděním. Dodnes nebylo předáno celé. Z tohoto důvodu bylo na dlužníka podáno trestní oznámení. Členská evidence byla rovněž předána až ke konci loňského roku. Insolvenční správce rovněž v průběhu insolvenčního řízení učinil několik podání adresovaných insolvenčnímu soudu, ve kterých poukazoval na problémy, které měl při zjišťování majetkové podstaty, poukazoval zejména na průtahy a neúplnost předávané dokumentace související s činností dlužníka. Předání členských složek bydlících členů trvalo dlužníkovi déle než 6 měsíců.dále insolvenční správce v podání ze dne soudu sdělil, že tam, kde by na základě dokumentace, kterou má k dispozici, bylo možné začít s převáděním bytů do osobního vlastnictví oprávněných, nemůže pokračovat se započatým postupem podle 285 ins. zákona, jelikož dlužník podal návrh na vynětí z majetkové podstaty podle 226 ins. zákona, kdy tento byl předán věřitelskému výboru k vyjádření. Insolvenční správce sdělil, že jakmile bude pravomocně rozhodnuto o návrhu dlužníka a budou splněny podmínky pro postup podle 285 ins. zákona bude v započatém procesu pokračovat. Dále insolvenční správce sdělil, že je připraven uzavřít Smlouvu o bezplatném převodu jednotky s celkem 13-ti členy, nebo ť právě tolik jich přijalo jeho nabídku k převodu, ovšem kvůli výše zmiňovanému návrhu dlužníka nelze převod realizovat. Dle zákona č.72/1994 Sb., zákon o vlastnictví bytů, lze byt převést jen členovi družstva a jen za předpokladu, že součástí smlouvy o převodu je závazek nabyvatele a družstva vzájemně vypořádat své závazky. Insolvenční správce nemohl ověřit, kdo členem skutečně je. Řízení, kde se bude řešit jako předběžná otázka spor o členství, běží i u zdejšího soudu. Ukázalo se, že dlužník po několik let neprováděl žádná vyúčtování ani řádně nevedl účetnictví - viz. podání IS ze dne č.d. B-485. Na dlužníka bylo podáno trestní oznámení hned pro několik trestných činů. Vypořádání závazků (jako podmínka smlouvy o převodu bytu) je tudíž podstatně ztíženo. Na základě výše řečeno a s ohledem na ustanovení 32 ins. zákona soud neshledal, že by na podkladě skutečností uváděných dlužníkem v bodě 4 jeho podání měl být insolvenční správce zproštěn své funkce, tedy že by řádně neplnil své povinnosti nebo nepostupoval s odbornou péčí. Dále dlužník v bodu ad. 5 svého návrhu uvedl, že insolvenční správce překračuje své pravomoci při zahrnování majetku do majetkové podstaty. Dlužník uvádí, že v rozporu s ust. 207 ins. zákona ve spojení s ust. 322 odst.5 o.s.ř., zahrnul insolvenční správce do soupisu

5 majetkové podstaty i majetek, který je ze zákona z majetkové podstaty vyloučen z důvodu existence práv na nabytí vlastnictví podle ust. 23 an. zákona 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů. Tyto nároky jsou u správce uplatňovány i u majetku, který byl do majetkové podstaty zahrnut. K výše uvedeným tvrzením dlužníka nutno doplnit, že dlužník podal návrh na vynětí majetku z majetkové podstaty podle 226 insolvenčního zákona. Dlužník může uplatnit vynětí majetku z majetkové podstaty jen tehdy, jde-li o věc, právo, pohledávku nebo jinou majetkovou hodnotu, která do majetkové podstaty nepatří podle 207 a 208; učiní tak vůči insolvenčnímu správci bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět, že došlo k zahrnutí takové věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty do soupisu ( 226 odst. 1 ins. zákona). V návrhu podle odstavce 1 musí dlužník kromě obecných náležitostí podání označit věc, právo, pohledávku nebo jinou majetkovou hodnotu, o jejíž vynětí ze soupisu žádá, a uvést skutečnosti, ze kterých vyplývá, že tento majetek neměl být sepsán. Je-li návrh neúplný nebo vadný a nelze-li jej pro tyto nedostatky projednat a rozhodnout o něm, vyzve insolvenční správce dlužníka, aby jej opravil nebo doplnil. K opravě nebo doplnění návrhu určí přiměřenou lhůtu a dlužníka poučí, jak je nutné opravu nebo doplnění provést. Poučí jej rovněž, že návrh, který nebude přes výzvu řádně opraven nebo doplněn, insolvenční soud odmítne ( 226 odst. 2 ins. zákona). Nezdaří-li se insolvenčnímu správci odstranit vady a neúplnost dlužníkova návrhu nebo má-li za to, že návrh je opožděný, předloží insolvenční správce návrh se zprávou o tom insolvenčnímu soudu. Pokládá-li to insolvenční soud za potřebné, může usnesením výzvu k odstranění vad návrhu zopakovat nebo vydat výzvu novou( 226 odst. 3 ins. zákona). Nejde-li o případy uvedené v odstavci 3, insolvenční správce vyzve věřitelský výbor, aby se k návrhu v určené lhůtě vyjádřil; dospěje-li po uplynutí této lhůty k závěru, že návrhu nelze vyhovět, předloží jej s případným vyjádřením věřitelského výboru a se zprávou o důvodech, pro které majetek nevyloučil, insolvenčnímu soudu; dlužník má právo se k těmto důvodům vyjádřit( 226 odst. 4 ins. zákona). O návrhu podle odstavce 1 rozhoduje insolvenční soud v rámci své dohlédací činnosti. Rozhodnutí, proti kterému je odvolání přípustné, se doručuje dlužníku, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru. V době od podání tohoto návrhu do rozhodnutí o něm nesmí insolvenční správce zpeněžit majetek, jehož se návrh týká; 225 odst. 4 a 5 platí obdobně( 226 odst. 5 ins. zákona). Návrh dlužníka na vynětí majetku z majetkové podstaty byl insolvenčním správcem postoupen k vyjádření věřitelskému výboru a následně dne předložen soudu se závěrem insolvenčního správce, že návrhu nelze vyhovět a se zprávou o důvodech, pro které majetek nevyloučil k rozhodnutí. Postup insolvenčního správce ohledně návrhu dlužníka podle 226 ins. zákona byl v souladu se zákonem. Správce postupuje správně, pokud své rozhodnutí, kterým návrhu dlužníka nevyhověl postoupil soudu k dalšímu rozhodnutí. Již shora uvedeno, že odlišný názor od dlužníka není důvodem ke zproštění insolvenčního správce funkce. Tvrzením dlužníka o zahrnutí majetku do majetkové podstaty v souvislosti s ust. 207

6 ins. zákona ve spojení s ust. 322 odst. 5 o.s.ř., se soud bude zabývat v rámci rozhodování o dlužníkově návrhu podle 226 ins. zákona. V dané souvislosti ( návrh na zproštění insolvenčního správce) a na základě výše řečeno a s ohledem na ustanovení 32 ins. zákona soud neshledal, že by na základě skutečností uváděných dlužníkem v bodě 5 jeho podání měl být insolvenční správce zproštěn své funkce, tedy že by řádně neplnil své povinnosti nebo nepostupoval s odbornou péčí. P o u č e n í : Proti výroku I tohoto usnesení n e l z e podat odvolání. Proti výroku II tohoto usnesení l z e podat odvolání. Odvolání se podává k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení tohoto usnesení. Osobou oprávněnou k podání odvolání je insolvenční správce, členové věřitelského výboru a dlužník ( 32 odst. 2). Zveřejnění písemnosti v insolvenčním rejstříku je dokladem o doručení i při zvláštním způsobu doručení této písemnosti ( 74 odst. 1 ins. zákona). Je-li s doručením písemnosti, pro kterou zákon stanoví zvláštní způsob doručení, spojen začátek běhu lhůty k podání opravného prostředku nebo k jinému procesnímu úkonu, začíná lhůta běžet ode dne, kdy byla písemnost doručena adresátu zvláštním způsobem. O tom musí být adresát poučen ( 74 odst. 2 ins. zákona). V Praze dne 18. února 2010 JUDr. Kamila Balounová,v.r. samosoudce Za správnost vyhotovení: Gajdošová