Příloha časopisu Stavebnictví 02/11. stavebnictví. časopis. speciál. dřevostavby.

Transkript

1 2011 stavebnictví časopis speciál Příloha časopisu Stavebnictví 02/11 dřevostavby

2 Dřevostavby se systémy Rigips Komplexní systém stavebních prvků pro montované dřevostavby Nosné i vnitřní stěnové konstrukce se sádrovláknitými deskami Rigidur Difuzně uzavřené i otevřené konstrukce Skladby podlah Rigidur pro dřevěné stropy i betonové základové desky Sádrokartonové systémy a podhledy Sádrové omítky a stěrky Centrum technické podpory Rigips tel.: ; mob.: ctp@rigips.cz;

3 obsah Dřevostavby, speciál časopisu Stavebnictví 4 Dřevo se musí stát materiálem vysoce konkurenceschopných staveb 6 Dřevěné stavění, architektura a trvale udržitelný rozvoj 9 Vícepodlažní bytová výstavba v ČR 12 Návrhy a realizace středněpodlažních dřevěných budov 22 Tuhost těžkých dřevěných skeletů a experimentální ověřování 26 Tepelně vlhkostní chování obvodových konstrukcí v těžkých dřevěných skeletech 29 Dřevěné příhradové konstrukce 32 Srovnání realizačních cen staveb na bázi dřeva a keramických systémů Foto na titulní straně: Centrum ekologické výchovy Kladno, Alf Lindström Příloha časopisu Stavebnictví č. 02/11 Dřevostavby. Samostatně neprodejné. Ročník V Číslo: 02/2011 Vydává: EXPO DATA spol. s r.o. Výstaviště 1, CZ Brno IČ: Redakce: Sokolská 15, Praha 2 Tel.: Fax: redakce@casopisstavebnictvi.cz Inzertní oddělení: Vedoucí manažer: Daniel Doležal Tel.: dolezal@casopisstavebnictvi.cz Jana Jaskulková Tel.: jaskulkova@expodata.cz Hana Kovářová Tel.: kovarova@casopisstavebnictvi.cz Šéfredaktor: Mgr. Jan Táborský Tel.: taborsky@casopisstavebnictvi.cz Redaktor: Petr Zázvorka Tel.: zazvorka@casopisstavebnictvi.cz Redaktor odborné části: Ing. Hana Dušková Tel.: Mobil: duskova@casopisstavebnictvi.cz Odpovědný grafik: Petr Gabzdyl Tel.: gabzdyl@expodata.cz Tisk: Česká Unigrafie, a.s. Náklad: výtisků Stavebnictví All rights reserved EXPO DATA spol. s r.o. Obsah časopisu Stavebnictví je chráněn autorským zákonem. Kopírování a šíření obsahu časopisu v jakékoli podobě bez písemného souhlasu vydavatele je nezákonné. Redakce neodpovídá za obsah placené inzerce, za obsah textů externích autorů a za obsah zveřejněných dopisů. stavebnictví speciál 3

4 partneři speciálu Dřevo se musí stát materiálem vysoce konkurenceschopných staveb Stavební technologie s využitím lehké prefabrikace dřeva je technologií, která si i přes hlubokou recesi stavebnictví udržuje stoupající trend v ročním počtu realizovaných zakázek. Je to logické. Nabídka staveb touto technologií obsahuje vše, co dnešní zákazník hledá. Tovární dílenská příprava stavebních dílů zaručuje vysokou přesnost hrubé stavby a tím základ pro vysokou kvalitu provedeného detailu v interiéru. Kvalitativní parametry, zejména tepelně izolační, zaručují snižování energetické spotřeby domácností na zajímavé hodnoty. Při dobře navržených konstrukcích a správně nadimenzovaných technologiích na větrání, rekuperaci, topení s využitím alternativních zdrojů lze velmi ekonomicky vytvořit nízkoenergetické a pasivní objekty. A vzhledem k využití ekologických, v přírodě obnovitelných materiálů se naplňují filozofie trvale udržitelného stavění. Uvedené stavební technologie si v současnosti řekly o významnější podíl na stavebním trhu. Jejich další perspektiva je ve vysokém inovačním potenciálu, který rychle reaguje na současné požadavky stavebnictví. Zejména kooperace s ostatními stavebními systémy jsou výzvou pro architekty a projektanty vytvářet stavby, které uspokojí klienty současnosti i budoucnosti. Desetiletá činnost Asociace dodavatelů montovaných domů jako součásti Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR propaguje tento způsob stavění na českém stavebním trhu. Několik desítek realizovaných staveb v roce 2001 se v současnosti změnilo na více než tisíc staveb nejrůznějšího zaměření. Česká republika mimo klasických rodinných domů staví touto technologií nejen rodinné domy, ale i vícepodlažní domy a vytváří bytové soubory, které jsou uznávány odborníky v celé Evropě. Právě současná recese stavebnictví potvrdila perspektivy této technologie ve vzrůstajícím zájmu investorů. ADMD sdružuje více než dvě desítky firem různé velikosti a zaměření. Hlavní důraz těchto firem je na vzájemné vysoké odpovědnosti za kvalitu provedených staveb. Kvalitně provedená stavba na bázi lehké prefabrikace dřeva to je souhrn činností počínaje kvalitním návrhem, přesnou konstrukční prací s volbou konstrukčních, plášťovacích a izolačních materiálů, statickým výpočtem a energetickým výpočtem, který garantuje tepelně izolační vlastnosti. Nedílnou součástí je vlastní provedení panelů ve výrobních závodech a odpovědná montáž, která zabezpečí kvalitu stavby a vytvoří vysokou kvalitu interiérů. Firmy garantují na dlouhou dobu konstrukční parametry a zabezpečují servis, jak záruční tak i pozáruční. Členové ADMD zvyšují svoji odpovědnost vůči zákazníkům dodržováním Národního dokumentu kvality, kterým se podrobují nad rámec zákonných certifikací nezávislé kontrole ve výrobách a na stavbách. Jako jediná stavební technologie tak garantuje kvalitu provedeného díla tímto způsobem. Vzhledem k různorodosti firem sdružených v ADMD je značně problematické nasměrovat strategie činnosti pro uspokojení firem. Největší počet členských firem je z kategorie malých. Pro ně je stěžejní spolupráce s bankovním sektorem a kompletní financování prostřednictvím hypoték. Všechny firmy zajímá vývoj stavební legislativy a přizpůsobování příslušných norem inovačním trendům. Zejména perspektiva tzv. nulových domů s vizí roku 2020 dává velkou perspektivu právě pro prefabrikované sandwichové technologie. Určitou slabinou pro nastávající období je neexistence centralizovaného pracoviště, které by sledovalo trendy a usměrňovalo výstupy pro realizační firmy. Je to výzva zejména pro stavební fakulty, které přebírají úlohu nejen přípravy kvalitních kádrů, ale i úlohu aplikovaného výzkumu a vývoje. Je nutné, aby se prostřednictvím těchto aktivit snahy výrobců začlenily do širšího evropského kontextu skrze evropské programy. Orientace na řešení technické problematiky je nutná ve zvyšování požární bezpečnosti konstrukcí, zejména ve výškových budovách, zvyšování odolnosti staveb v hlukové oblasti, a to jak v horizontální úrovni, tak i ve vertikální. Důležitá je skladba panelů z hlediska tepelně izolačních vlastností a sledování trendů řešení problematiky větrání v souvislosti se stále se zdokonalujícími tepelně izolačními parametry. Nedílnou součástí je začleňovat do staveb alternativní zdroje vytápění. Důležitým faktorem je ale posuzování ekonomiky staveb v souvislosti s ekonomikou provozování díla, protože tyto faktory jsou zásadní pro výběr technologií investory. Z toho je zřejmé, že se skutečně bez kvalitního teoretického zázemí další rozvoj technologie prefabrikace dřeva neobejde. Z uvedeného pohledu vyplývá, že před firmami, a to nejen členskými, stojí zásadní období. Není to jen o tom, že dřevo je krásná surovina, ale o tom, jak tuto surovinu začlenit do vysoce konkurenceschopných staveb. A v tom je právě budoucnost ADMD. Ing. Jiří Pohloudek, předseda Asociace dodavatelů montovaných domů 4 stavebnictví speciál

5 partneři speciálu Kurz Navrhování pasivních domů pro architekty a stavební inženýry Termíny kurzů pro odborníky 1. část Obálka budovy , Brno , Praha 2. část Vytápění a větrání , Praha , Brno , Praha 3. část PHPP, TNI architektonické a konstrukční řešení obálka budovy tepelné mosty, neprůvzdušnost větrání a vytápění výpočet energetické náročnosti a optimalizace návrhu pomocí nástroje PHPP realizace stavby a ekonomika Absolventi budou také plně připraveni na složení zkoušky pro získání certifikátu Certified European Passive House Designer. Držitelé certifikátu jsou zapsáni do celoevropské databáze projektantů pasivních domů. informace o kurzu na telefonu , Praha , Brno , Praha 4. část Závěr , Brno , Praha Vše o pasivních domech na veletrhu Dřevostavby 2011 Do Prahy opět zavítají expozice, poradenství a semináře o pasivních domech. Pro laiky i odborníky jsou na veletrhu Dřevostavby 2011 od do připraveny zajímavé přednášky o energeticky úsporných dřevostavbách po celý den. Stavební odborníci se mohou těšit na čtvrteční seminář Pasivní domy proč a jak , kde se doví jak postavit kvalitní pasivní dřevostavbu, proč a jak větrat v budovách, jak na vzduchotěsnost pasivních domů, proč a jak využit úsporné zdroje energie (biomasa, solární systémy apod.) a porovnání cen pasivní dům vs. klasický dům. Sobota je věnována budoucím investorům a stavebníkům rodinných domů. Od půl jedenácté na semináři Jak se žije v pasivním domě vystoupí architekt Aleš Brotánek, který zájemce uvede do problematiky a seznámí je se základy pasivního standardu, včetně ukázky již postavených domů. Nebude chybět ani srovnání cen pasivního vs. klasického domu. Nakonec vystoupí majitelé pasivních domů, kteří se s posluchači podělí o svou zkušenost s životem v pasivním domě, kterou porovnají s běžnými domy, přiblíží výhody takového bydlení, ale i případné problémy, se kterými se při stavbě či užívání domu potýkali. Po celou dobu trvání veletrhu budou moci návštěvníci zavítat do expozice Platformy pasivních domů, kterou provozuje sdružení Centrum pasivního domu. Naleznete zde nejen vystavující členy sdružení Saint- Gobain Isover CZ, VELOX-WERK, ATREA, VALA DŘEVOSTAVBY, Knauf Insulation, RECIFA a jejich výrobky vhodné pro stavbu pasivních domů ale také poradenské místo s odborníky, kteří Vám poradí s vašimi projekty energeticky úsporných domů. Těšíme se s Vámi na viděnou na Dřevostavbách Více informací o doprovodném programu, seminářích a poradenském stolu na veletrhu Dřevostavby: Centrum pasivního domu Centrum pasivního domu Vás zve na svůj doprovodný program veletrhu Dřevostavby 2011 na pražském výstavišti v Holešovicích, Hala č. 2, otevřená přednášková plocha: seminář Pasivní domy proč a jak Čtvrtek prezentace dodavatelů pasivních domů Pátek seminář Jak se žije v pasivním domě Sobota Po celou dobu konání veletrhu bude k dispozici na stánku Centra pasivního domu č. 2B11: Poradenský stůl o pasivních domech Expozice o pasivních domech Platformy pasivních domů malá výstava s interaktivními modely, informačními materiály a knihami Expozice spoluvystavovatelů Saint-Gobain Isover CZ, VELOX-WERK, ATREA, VALA DŘEVOSTAVBY, Knauf Insulation, RECIFA

6 dřevostavby text: doc. Ing. Vladimír Bílek, CSc. grafické podklady: archiv autora Dřevěné stavění, architektura a trvale udržitelný rozvoj Technologie dřevěného stavění obecně, v sektoru bytové a veřejné výstavby pak zvláště, má v České republice mimořádně vysoký potenciál funkčního a kvantitativního rozvoje, spolu se souvisejícími environmentálními efekty a energetickými i ekonomickými úsporami. Ve srovnání se zeměmi a regiony s podobnými přírodními (zalesněnost území) a sociálně-kulturními podmínkami však tento potenciál není dlouhodobě racionálně využíván. Než jsem začal tento článek psát, vrátil jsem se k mnoha jiným článkům a přednáškám, které jsem na tato témata v posledních cca pěti letech napsal a jsem na rozpacích zda vývoj v tomto sektoru výstavby hodnotit pozitivně nebo spíše negativně. Bude to něco mezi tím, snad to vystihne termín skeptický pozitivizmus. Od roku 1990, kdy byl tehdy ještě v Československu postaven první rodinný dům s konstrukcí dřevěného lehkého skeletu podle amerického vzoru (obr. 1), došlo k relativně rychlému rozšíření znalostí a realizaci dřevěné skeletové technologie, ať ve staveništní řemeslné, nebo montované panelové podobě. K rozšíření dřevěné bytové výstavby přispěla jednak výuka na středních i vysokých stavebních školách, specializace několika desítek projektantů (inženýrů, architektů i techniků), vydání několika publikací, článků, přednášky na konferencích, zahraniční praxe atd., ale především pak postupný vznik mnoha malých a středních firem zaměřených na dřevěnou bytovou výstavbu a existence tří velkých výrobců typových dřevěných rodinných domů (velká část jejich produkce je vyvážena do blízkého zahraničí). Přes tato a některá další pozitiva se podíl dřevěné technologie na celkové bytové výstavbě pohyboval před hospodářskou krizí pouze na hodnotě kolem 3 %. Poznamenávám, že tento podíl se u západních sousedů České republiky pohybuje v průměru mezi 15 a 25 % a trvale roste, ve skandinávských zemích a Skotsku kolem 70 %, a podobně je tomu i v Severní Americe a Japonsku. Lze tedy touto technologií účinně přispět k trvale udržitelnému rozvoji v oboru pozemních staveb? Obr. 1a. Liberec Rochlice, realizace rodinného domu s dřevěnou skeletovou konstrukcí Platform Frame System v roce (Projekt V. Bílek Omnisystem). A) Pokračování v dosavadním zaměření a intenzitě rozvoje Nepochybně lze akceptovat minulý a současný pomalý vývoj, předpokládat, že uživatelská veřejnost bude více stimulována environmentálním životním stylem a konkurenční cenou. Rozvoj technologie dřevěného stavění a architektury se bude pohybovat především v rámci rodinných a nízkopodlažních bytových domů. Podíl na celkové bytové výstavbě bude kolem 5 %. Jedná se o minimalistickou variantu, která je spíše stagnací než rozvojem. B) Program intenzivního rozvoje dřevěné bytové a veřejné výstavby Program byl již v rámci grantového projektu GAČR Dřevěné vícepodlažní budovy č. 103/07/514 v roce 2009 zpracován a publikován. Program předpokládá: Zvýšení podílu dřevěné bytové výstavby na 20 až 25 %, tj. cca bytů ročně, se zahrnutím výstavby rodinných domů, nízko a středně podlažních bytových domů a části navazujících veřejných budov. Příklad bytového domu, ze kterého propočty dále uváděných energetických úspor a environmentálních efektů vycházejí, je uveden na obrázku 2. Dům je srovnáván s variantou stejné stavby se železobetonovým skeletem a variantou s příčnými zděnými keramickými stěnami a stropy. Potenciál výrobních energetických úspor (od těžby surovin po výstavbu) je cca 1 mil. MWh. Navíc každoroční energetická úspora na vytápění je cca 40 tis. MWh (za dobu životnosti slunečních elektráren dvacet let, tedy cca 800 tis. MWh). Závěrečná zpráva Nezávislé energetické komise vedené profesorem Pačesem z roku 2008 [1], konstatuje a zdůrazňuje význam energetických úspor, které by v celkovém objemu měly být v cílovém roce 2030 podstatně větší než kapacity získané výstavbou elektráren na bázi obnovitelných zdrojů (OZE). Již před dvěma lety [2], tedy před splasknutím bubliny kolem slunečních elektráren, jsem na příkladu konkrétní fotovoltaické elektrárny s ročním výkonem cca 2200 MWh (to se rovná výrobním energetickým úsporám z každoroční výstavby 28 dřevěných rodinných domů s užitnou plochou 150 m2) popsal, že tyto energetické úspory představují potenciál energetických investičních úspor kolem 10 mld. Kč. Kolem energetických úspor je však v ČR dlouhodobě hrobové ticho, protože jsou mimo zájem energeticko-strojírenské lobby. Zmíněná energetická komise m.j. doporučovala, aby od roku 2010 byly všechny obytné domy stavěny v nízkoenergetickém a od roku 2015 v pasivním standardu (což je asi nereálné, v každém případě by však toto téma mělo být předloženo k odborné a politické diskuzi). V obdobném duchu byl ve druhé polovině roku 2009 v orgánech EU projednáván environmentální program s cílem dosáhnout do roku 2020 energetických úspor a snížení emisí CO 2 o 20 % a zvýšení podílu OZE rovněž o 20 %. Navrhovaný Program rozvoje dřevěné bytové a veřejné výstavby má z environmentálně-ekonomických hledisek trvale udržitelného rozvoje zvláště následující potenciální přínosy: 6 stavebnictví speciál

7 omezení těžby, dopravy a zpracování neobnovitelných silikátových surovin cca o objemu 1,5 mil. t a s tím spojenou lepší ochranu přírody a krajiny; snížení emisí CO 2 cca o 700 tis. t ročně a v procesu fotosyntézy dřeva akumulace o dalších cca 300 tis. t. Celkem cca 1 mil. t. výstavba jednoho dřevěného rodinného domu (150 m 2 užitné plochy) představuje snížení emisí CO 2 cca o 70 t, což při současných cenách emisních povolenek (15 eur za tunu) představuje hodnotu cca Kč; omezení silniční nákladní přepravy cca o 60 mil. tkm ročně a s tím spojené snížení škodlivých emisí N OX, CO 2, SO 2 a VOC S (těkavé organické látky); nižší nároky na skládkování odpadu po demolici budov, cca o 2 mil. t, s možností částečné recyklace a energetického využití odpadového dřeva; spotřeba vody cca 7x menší v důsledku použití převážně suchých výrobních a montážních technologií; pozitivní podíl na rozvoji hospodářských lesů. Nízká spotřeba dřeva cca 300 tis. m 3, tj. cca 3 5 % ze současné roční těžby a cca 10 % ze současného exportu kulatiny a řeziva; zkrácení doby výstavby cca na 1/3, růst produktivity práce a snížení nákladů (obr. 3). Podstatně podrobněji byl tento návrh Programu zdokumentován a rozpracován v únoru 2009 a byl předán MMR ČR, které má bytovou výstavbu v kompetenci. Předtím jsem s návrhem seznámil předsedu ČKAIT Ing. Pavla Křečka, prezidenta ČSSI Ing. Svatopluka Zídka, prezidenta SPS v ČR Ing.Václava Matyáše a rektora ČVUT profesora Václava Havlíčka a získal jejich podporu. Následně jsem požádal tehdejšího ministra pro místní rozvoj Cyrila Svobodu, aby Program začlenil do celkové koncepce rozvoje bytové výstavby a přizval ke spolupráci další kompetentní ministerstva tj. MŽP a MPO. Ministr předal návrh řediteli příslušného odboru a spolu s celou vládou podal krátce na to demisi. Předal jsem návrh i dalším pracovníkům MMR a MŽP a na parlamentním semináři na téma energetických úspor v únoru 2010 jsem navrhoval, aby výstavba nových nízkoenergetických domů byla začleněna do programu Zelená úsporám (v té době v něm byl přebytek peněz), ale kompetentní politici a úředníci měli a mají jiné starosti. Hlavní příčinou tohoto nezájmu je odborná nepřipravenost na témata v souvislosti s koncepcí a požadavky trvale udržitelného rozvoje obecně a v sektoru bytové a veřejné výstavby zvláště. Několik poznámek a úvah Základní myšlenkou trvale udržitelného rozvoje je zajištění ekonomického růstu, který je ale potřeba trvale regulovat (skepticky vyjádřeno Obr. 1b. Liberec Rochlice, rodinný dům z roku 1990 s dřevěnou skeletovou konstrukcí Platform Frame System. (Projekt V. Bílek Omnisystem). omezovat) tak, aby nebyly překročeny meze bezpečného životního prostředí. Tuto regulaci nemůže zajistit pouze trh, ale nutně i státy a jeho instituce. Hlavní problémy mají převážně široce regionální, kontinentální nebo i globální charakter a musí být často řešeny na základě mezinárodních politických dohod. I když je v tomto článku věnována pozornost pouze vazbám mezi ekonomikou, technologií a ekologií v sektoru bytové a veřejné výstavby, je zřejmé, že i jednotlivé a dílčí programy a dohody musí být v souladu s celkovými sociálně kulturními a civilizačními zájmy. Idea trvale udržitelného rozvoje reálně vznikla již před skoro čtyřiceti lety, když se v roce 1972 uskutečnila ve Stockholmu Světová konference o životním prostředí, kde byl přijat první program jeho ochrany UNEP (United Nations Environment Programme). Ovšem teprve v roce 1987 byly cíle trvale udržitelného rozvoje formulovány, i když jen velmi obecně a nezávazně: řešení, které uspokojuje potřeby přítomnosti, aniž by oslabovalo možnosti budoucích generací naplňovat jejich vlastní potřeby. V roce 1988 pod patronací OSN a WMO (World Meteorological Organization) vzniklo volné sdružení vědců IPCC (Intergovernmental Panel on Climate Change), které postupně vydává zprávy o změnách životního prostředí a zvláště o nebezpečí globálního oteplování. Pod vlivem těchto a dalších mezinárodních konferencí, dohod, zpráv IPCC atd., přijala Evropská Unie v roce 1999 Amsterodamskou smlouvu [3], která je závazná pro všechny i později přijaté členské státy. Tato smlouva požaduje: integraci environmentálních kritérií do hospo- Obr. 2a. Pětipodlažní bytový nízkoenergetický dům s těžkým dřevěným skeletem byty o velikosti m 2 (vizualizace studie J. Smola) Obr. 2b. Pětipodlažní bytový nízkoenergetický dům s těžkým dřevěným skeletem (byty o velikosti m 2 (nosný skelet studie J. Smola) stavebnictví speciál 7

8 Obr. 3a, 3b. Ekonomické srovnání nosné konstrukce pětipodlažního bytového domu varianty dřevěný skelet, železobetonový skelet, keramické stěny a stropy (zpracoval L. Krov) dářské politiky ve všech základních sektorech a zpracování studií o konkrétní podobě této integrace. Rovněž dokument OECD z roku 2000 [4] požaduje obdobnou integraci jako Amsterodamská smlouva a v souladu s dřívějšími ekologickými dokumenty definuje trvale udržitelný rozvoj jako dlouhodobé zachování přírodních služeb a statků alespoň pro několik příštích generací. Tyto služby a statky zahrnují zvláště energii, materiály, geofyzikální podmínky a fungování všech přírodních cyklů. Je v něm zdůrazněn požadavek na omezení využívání neobnovitelných zdrojů a jejich náhrada obnovitelnými zdroji, při respektování času pro jejich regeneraci. V září 2010 se, jako součást stavebního veletrhu, konala v pražských Letňanech již popáté konference Dřevěné stavění, kde bylo přijato několik závěrečných doporučení (viz níže). V návaznosti na zaměření tohoto článku mohu tuto pasáž ukončit jedním z bodů těchto závěrů: doporučuje se aby MMR ČR v souladu s dokumenty EU a OECD a ve spolupráci s MŽP CŘ, MPO ČR a profesními organizacemi ČKAIT, ČKA, ČSSI, zajistilo zpracování projednání a schválení studie Trvale udržitelný rozvoj v bytové a veřejné výstavbě do roku 2030 a v jejím rámci i schválení Programu rozvoje dřevěné bytové a veřejné výstavby, včetně dlouhodobé dotační politiky. Konference Dřevěné stavění závěrečná doporučení 1. Vládou ustanovená Energetická komise v závěrečné zprávě ze září 2008 zdůraznila obrovský význam energetických úspor a doporučila do roku 2020 dosáhnout cca 30 % úspor ve srovnání se současností. Z toho největší potenciál shledala v bytové a veřejné výstavbě cca 46 % z celkového potenciálu, tj. asi 9200 GWh. Dřevěná varianta je nejefektivnější a nabízí ve fázi výroby i provozu roční úsporu cca 1,4 mil. MWh, cca o 1,2 mil. t nižší emise CO 2, omezení dopravy o cca 60 mil. tkm a další ekologicko-ekonomické efekty, za předpokladu rozšíření dřevěné bytové výstavby na evropský průměr, tj % z celkové výstavby. 2. Navrhuje se, aby MŽP ČR rozšířilo program Zelená úsporám i na novou výstavbu dřevěných nízkoenergetických, nejen energeticky pasivních budov. 3. Uváděné energetické úspory mohou být zajištěny bez nárůstu investic. Ve srovnání s investicemi do obnovitelných zdrojů energie OZE (zvláště sluneční elektrárny) jsou zde možnosti desítek miliard Kč úspor ze státních prostředků. Doporučuje se MPO ČR, MŽP ČR a MMR ČR hledat soulad mezi státní podporou energetických úspor a rozvojem OZE. 4. Doporučuje se, aby MMR ČR v souladu s dokumenty EU a OECD zajistilo zpracování studie Trvale udržitelný rozvoj v bytové a veřejné výstavbě do roku 2030 a v jejím rámci i vypracování Programu rozvoje dřevěné bytové a veřejné výstavby, včetně dlouhodobé dotační politiky. 5. Ve srovnání s mnoha evropskými zeměmi (nejen) boreálního i mírného pásma ČR zaostává nejen v rozsahu podílu dřevěných bytových a veřejných budov na celkové výstavbě (cca 3 %), ale následně i v kapacitách a úrovni vysokoškolské výuky a výzkumu. Rozvoj dřevěných budov vyžaduje rozšíření těchto kapacit a vytvoření a financování specializovaného výzkumného pracoviště dřevěných staveb, při některé ze stávajících technických univerzit (Praha, Brno, Ostrava), resp. ústavu se třemi pracovišti. 6. Požární odolnost dřevěných budov je z hlediska fyzikálně funkčního a v současnosti převážně lokálně legislativního jedním z problémů v rozvoji středněpodlažních budov (5 10 pater). Požární standardy nejsou v EU jednotné, rozdíly mezi jednotlivými zeměmi jsou značné. Český standard umožňuje požární výšku do 12 m (max. 4 patra), při individuálním expertním posouzení i větší. Doporučuje se požárním odborníkům, aby uplatnili svůj vliv při prosazení jednotného evropského požárního standardu. 7. Politicko-ekonomický vliv dřevařského průmyslu a dodavatelů dřevěných staveb je relativně slabý. Doporučuje se, aby již existující Asociace dodavatelů montovaných domů rozšířila svoji činnost na celé realizační spektrum dřevěných staveb (nejen montovaných) a spolupracovala s obdobnými institucemi dřevozpracovatelského průmyslu, resp. vlastníky lesů. Použitá literatura: [1] Zpráva nezávislé odborné komise pro posouzení energetických potřeb České republiky v dlouhodobém časovém horizontu (276 stran ) [2] Bílek, V.: Perspektivy dřevěného stavění, Stavebnictví speciál 2/2009 [3] EU Amsterodamská smlouva, hlava XIX Životní prostředí ICEU, Praha 1998 [4] OECD EPOC Environmental Strategy for the first Decade of the 21st Century, Paris 2001 [5] ČSN EN ISO Environmentální management, Posuzování životního cyklu atd. Autor: doc. Ing. Vladimír Bílek, CSc. Omnisystem, Praha bilek.omnisystem@centrum.cz 8 stavebnictví speciál

9 dřevostavby text: Ing. Jiří Pohloudek foto: RD Rýmařov s.r.o. Soubor 42 šestibytových domů na bázi dřeva v Praze Chýni Vícepodlažní bytová výstavba v ČR Rámové nebo skeletové systémy na bázi dřeva mají ve světě využití nejen u výstavby rodinných domů, ale také u vícebytových a vícepodlažních staveb. V rámci současného celosvětového trendu tzv. trvale udržitelného systému výstavby zadalo v roce 2002 Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR sekce 5600 Stavební fakultě ČVUT v Praze zpracování posouzení možnosti rozšíření tohoto systému výstavby také v České republice. V ČR se do roku 1989 postavilo 359 čtyřbytových staveb na bázi dřeva. Toto množství vytvářelo základnu pro vyhodnocení zkušeností a stanovení opatření v rámci technických a právních předpisů pro další rozvoj tohoto typu výstavby. Součástí uvedeného posouzení bylo i zapracování zahraničních zkušeností, zejména při výstavbě více než třípodlažních budov. Při návrhu konstrukčních systémů bytových domů na bázi dřeva se projektanti řídí platnými ČSN, zásadami a aplikačními pravidly, které jsou pro tento typ výstavby specifické, zejména v rámci požadavků na: mechanickou odolnost a stabilitu; požární bezpečnost; ochranu zdraví, zdravých životních podmínek a životního prostředí; ochranu proti hluku; bezpečnost při užívání; úsporu energie a ochranu tepla. Po roce 2005 se v České republice způsob této výstavby začal z důvodu jeho ekonomických a environmentálních výhod uplatňovat ve větším měřítku. V důsledku současných požadavků na trvale udržitelný rozvoj se dřevěným konstrukcím otevírají nové perspektivy. To, že dřevo jako stavební materiál zaujímá stále přednější místo, je dáno mnoha faktory: těžební množství v ČR neustále narůstá; využití dřeva ve výstavbě budov má v ČR historické kořeny; energetická náročnost na těžbu dřeva, jeho zpracování a likvidaci po skončení životnosti objektu je 3 až 5krát nižší než u ostatních stavebních materiálů, jako je beton, cihla apod.; ze dřeva a jeho vedlejších produktů lze v podstatě postavit celý objekt od podlahy až po krytinu; dřevo a jeho následnou prefabrikaci lze výrazně uplatnit i při výstavbě celých bytových bloků. stavebnictví speciál 9

10 Soubor 42 šestibytových domů na bázi dřeva v Praze Chýni Dodnes bylo postaveno ve vícepodlažních domech na bázi dřeva více než 500 bytových jednotek. Největší bytový soubor 42 šestibytových domů byl realizován v Praze Chýni. Největší bytový soubor 42 šestibytových domů na bázi dřeva byl realizován v Praze Chýni Tímto projektem byla prověřována možnost masivní zástavby pomocí této technologie. Technické parametry stavby jsou uvedeny v tabulce 1. Konstrukce, výroba a montáž byla provedena s ohledem na maximální využití prefabrikovaných dílů, s cílem zkrátit dobu realizace stavby. Postup výstavby Na připravenou železobetonovou základovou desku byly pomocí jeřábu postaveny svislé konstrukční díly (stěny a příčky) 1.NP, které jsou upevněny pomocí kotev a expanzních šroubů. Půdorysný rozměr 16,96x10,63 m Počet NP 3 Počet bytových jednotek 6 (10) Typ střešní konstrukce vaznicová 38 Konstrukce obvodových stěn (OS) rámová Tepelný odpor OS R = 4,195 m 2 KW -1 Součinitel prostupu tepla OS U = 0,229W m -2 K -1 Požární odolnost OS REI 60, REW 60 Vzduchová neprůzvučnost OS R w = 44 db Kročejová neprůzvučnost stropů s krytinou = 52 db L n,w Vzduchová neprůzvučnost mezibytových stěn = 59 db R w Tab. 1. Technické parametry staveb na bázi dřeva v Praze Chýni Vzájemné spojení dílů stěn a stropních elementů je provedeno šrouby a vruty. Na strop 1.NP jsou po obvodě připevněny naváděcí hranoly, na které byly usazeny obvodové stěny 2.NP. Dispozici stavby doplňují vnitřní nosné stěny a příčky. Vzájemné spojení je shodné s montáží 1.NP, stejně jako montáž stropu, včetně naváděcích hranolů podkroví. Na hranoly jsou usazeny obvodové stěny podkroví a spodní části štítů, na které jsou po usazení vnitřních příček a nosných stěn položeny stropy podkroví. Mezi stropy a snížené obvodové stěny podkroví jsou namontovány šikmé stropy. Po usazení vaznic jsou pomocí BMF profilů, kroužkových hřebíků a krokvových hřebů připevněny krokve. Prostor mezi krokví a šikmými stropy je doplněn tepelnou izolací. Na krokve jsou usazeny střešní a štítové podhledy, difuzní fólie, kontralatě, střešní latě, střešní okna a krytina. Dokončila se venkovní termofasáda v místech, kde nemohla být z důvodu stanoveného postupu montáže provedena ve výrobním závodě. Na smontovanou hrubou stavbu byla natažena pohledová akrylátová silikonová vrchní omítka. Současně s dokončovacími venkovními pracemi byly prováděny práce v interiéru domu. Nejdříve byla provedena elektroinstalace, rozvody ústředního vytápění a zdravotně technické instalace. Následně byla položena podlahová konstrukce včetně vylití pěticentimetrové anhydritové desky pro zvýšení kročejové neprůzvučnosti. Dokompletoval se vnitřní obklad stěn ze sádrokartonu a byly namontovány sádrokartonové podhledy stropů. Stěny a stropy jsou opatřeny strukturální tapetou a bílým nátěrem. Položily se podlahové krytiny, dlažby a keramické obklady v koupelnách, byla namontována otopná tělesa, osvětlení, žaluzie a zařizovací předměty v koupelnách, WC a v kuchyních. Osadily se vstupní dveře do jednotlivých bytů a vnitřní bezprahové dveře s obložkovými zárubněmi. Požadavek investora na zvýšení požární odolnosti štítových stěn u řadových bytových domů na REI 90 byl splněn doplněním konstrukce o desky MULTIPOR (reakce na oheň A1), které byly lepeny na štítové stěny přímo ve výrobním závodě a po smontování objektu doplněny na montáži v místech spojů dílů. Projekt Brno Heršpice Na základě zkušeností získaných z výstavby v Praze Chýni byla realizována 1. etapa dalšího projektu Brno Heršpice, kde bylo postaveno 10 dvanáctibytových domů. Ve srovnání s ostatními stavebními technologiemi byla u prefabrikovaného stavebního systému opět prokázána vysoká rychlost výstavby. Objekty montovaných konstrukcí byly předány na klíč za šest měsíců. 10 stavebnictví speciál

11 Na těchto objektech byla použita, na rozdíl od realizace v Chýni, plochá střecha. Ostatní technické a tepelné parametry stavebních konstrukcí byly u obou projektů obdobné. Požární odolnost stavebních konstrukcí V 1. etapě projektu Brno Heršpice bylo postaveno 10 dvanáctibytových domů na bázi dřeva Nejvíce diskutovanou problematikou při velké zástavbě je požární odolnost stavebních konstrukcí. Důvody je nutno hledat především v požadavcích na požární bezpečnost staveb za nimi se skrývá strach z možného šíření požáru konstrukčními dutinami a obava z pozdějšího selhání nosné konstrukce v důsledku skrytého oslabení průřezů a spojů. Moderní dřevostavby se v dnešní době skládají z kvalitních materiálů, nabízejících dobré protipožární vlastnosti. Např. opláštění deskovými materiály na bázi sádrovlákna chrání před vzplanutím čelní, nejvíce zatěžovanou stranu nosné dřevěné konstrukce. Uvnitř panelu je dřevěná konstrukce chráněná nehořlavými izolacemi. Konstrukce jsou vzduchotěsné a celkově vyplněné nehořlavým izolačním materiálem pro zamezení případného šíření požáru dutinami. Využití dřevostaveb na poli vícepodlažních objektů je komplikováno zastaralostí českých návrhových norem, které s konstrukcemi na bázi dřeva počítají jen okrajově. Přestože konstrukce vykazují vysokou požární odolnost (až REI 120), lze jich využít k ochraně proti požáru jen minimálně. Je to dáno hlavně zatříděním konstrukcí z hlediska požární odolnosti a reakce na oheň, které se používá pouze v České republice a na Slovensku. Zahraniční zkušenosti Zahraniční zkušenosti ukazují na snahu rozvíjet v praxi vícepodlažní výstavbu. V berlínském městském okrsku Prenzlauer Berg vznikl německý unikát první obytný dům s 22 m vysokou nosnou konstrukcí, postavený kompletně ze dřeva. Protože předpisy stavebního řádu se v Německu doposud takovouto stavbou nezabývaly, byl projekt posuzován podle současných evropských norem. Při projektování a schválování této sedmipodlažní budovy byla ústředním tématem požární ochrana. Ani novela berlínského stavebního řádu totiž nepočítá se stavbou takto vysokých domů na bázi dřeva (max. 13 m). Dům E3, který je pojmenován podle svého stanoviště v ulici Esmarchstraße 3, v berlínské čtvrti Prenzlauer Berg, tuto hranici se svými 22 metry překračuje. Toto průkopnické dílo berlínských architektů Toma Kadena a Toma Klingbeila vyžadovalo speciální koncept protipožární ochrany. Závěr Na základě všech zkušeností z výstavby v ČR lze konstatovat připravenost technologie rámových konstrukcí na realizaci vícepodlažních bytových domů do čtyř pater. Aplikace ucelených požárních koncepcí ukazuje, že vícepodlažní dřevostavba představuje komplexní a realizovatelný objekt. Podstatná je úzká souhra a komunikace mezi projektantem, prováděcí firmou a schvalujícím správním orgánem. Ta musí existovat během celé doby realizace stavebních prací. Autor: Ing. Jiří. Pohloudek RD Rýmařov s.r.o. stavebnictví speciál 11

12 dřevostavby text: Ing. Milan Peukert, doc. Ing. Vladimír Bílek, CSc. grafické podklady: archiv autorů Návrhy a realizace středněpodlažních dřevěných budov Středněpodlažní budovy jsou zcela nepochybně zvláště v posledních cca deseti letech jedním z hlavních celosvětových trendů rozvoje dřevěného stavění a architektury. V uplynulých třech letech se objevují i náměty a studie vysokých dřevěných budov. Nejprve několik slov k terminologii, kde budeme vycházet z anglických termínů low rise building pro nízkopodlažní budovy do tří nadzemních podlaží, middle rise building pro středněpodlažní budovy od 4. do 13. nadzemních podlaží a pro budovy nad 13 nadzemních podlaží zvolíme termín vysoké, v angličtině high rise building. Příčin k rozvoji je více a nejsou ve všech zemích, resp. kontinentech, stejné. Zvláště uvádíme: environmentální parametry dřevěných budov jsou podle metodiky LCA (Life Cycle Assessment) ve srovnání se silikátovými a ocelovými variantami podstatně příznivější; energie potřebná na těžbu surovin, přepravu, výstavbu, provoz a demolice je výrazně nižší, cca o 50 MWh na 100 m 2 užitné plochy; rozsáhlá možnost uplatnění automatických, počítačem řízených technologií CNS; náklady jsou většinou o 5 až 15 % menší a doba výstavby podstatně kratší; uplatnění zvláště v blízkosti center středních i velkých měst, vyžaduje m.j. budovy s větší výškou, která je v souladu s tradičním nebo současným urbanizmem. Výstavba středněpodlažních dřevěných budov a dalších dřevěných staveb však není jen produktem současné doby. Zkušení a tvořiví tesaři architekti realizovali mnohopodlažní skeletové stavby již ve starověku a zvláště pak ve středověku. Na obrázku 1 je antická obléhací věž, kterou prof. W. Sackur zakreslil podle popisu Apollodoruse (2. stol. n. l.). Nejvyšší dochovanou dřevěnou budovou světa je téměř 1000 let stará pagoda v Číně. Zvláště ve městech středověké, ale i raně novodobé Evropy jsou zachovány a pečlivě udržovány stovky čtyř až šestipodlažních budov, vesměs s uplatněním těžkého dřevěného skeletu (fachwerkbau). Na obrázcích 3, 4 jsou uvedeny dva příklady z německých měst. Současné konstrukčně-materiálové varianty Současný rozvoj má čtyři hlavní konstrukčně-materiálové varianty: Lehký skelet Platform Frame System (PFS) s výztužnými stěnami pro využití cca do 7 nadzemních podlaží Vznikl ve Spojených státech amerických roku 1833, a po delším časovém vývoji se v USA a od 20. století i v Evropě stal nejrozšířenější variantou dřevěného stavění. Lehký skelet PFS s výztužnými stěnami charakterizují zvláště unifikované dřevěné průřezy, hřebíkové spoje a ztužující opláštění, které z hlediska dispozičního řešení budovy vytváří ze skeletového systému systém stěnový. Jeho rozpon je zvláště limitován průřezem stropních nosníků (většinou 10/200 m), jejich vzdáleností (obvykle cca 600 mm) a způsobem spojení (nejčastěji lepení nebo hřebíky) s pláštěm stropů (překližka, OSB apod.). Z hlediska přísného pohledu technických norem a Eurokódů je u středněpodlažní budovy největší slabinou PFS otlačení vodorovných prahů v místě styku s nosným sloupkem. Obr. 1. Antická dřevěná šestipodlažní obléhací věž o výšce cca 18 m půdorys a řez Obr. 2a. Čína Dřevěná pagoda z roku 1056 o výšce cca 51 m ve městě Yingxian půdorys a pohled 12 stavebnictví speciál

13 Obr. 2b. Čína Dřevěná pagoda z roku 1056 o výšce cca 51 m ve městě Yingxian Obr. 3. Melsungen 17 stol., radnice a domy na náměstí Těžký skelet s ocelovými styčníky pro využití cca do 13 nadzemních podlaží Systém těžkého dřevěného skeletu je tvořen prostorovou soustavou masivních sloupů a průvlaků, které se nejběžněji navrhují v rozponech od 3 do 6 m. Díky velkým rozponům rastru primární nosné konstrukce lze vnější a vnitřní stěny navrhovat v libovolném uspořádání a provedení. Z hlediska možnosti uspořádání dispozice objektu se tedy jedná o mimořádně variabilní systém. Prostorovou stabilitu TDS zajišťuje systém diagonál, kterému mohou napomáhat ztužující nosné stěny a příčky, případně lze využít tuhých styčníků tvořených lepenými ocelovými deskami. S rostoucím významem dřevěných konstrukcí ve vícepodlažní výstavbě nabývají moderní těžké skelety na důležitosti, jelikož eliminují statické slabiny PFS a dokáží po dlouhou dobu a předvídatelným chováním vzdorovat u dřevostaveb velice diskutovanému požáru. Stěnový systém z vrstvených desek pro využití cca do 13 podlaží Možnost průmyslové výroby velkoplošných dřevěných dílců vedla v poslední době ke vzniku nových stěnových systémů. Masivní konstrukční Obr. 4. Braunschweig obilní sýpka 1534 (replika budovy zničené za války v roce 1944) prvky jsou tvořené převážně křížem vrstvenými dřevěnými lamelami, které jsou spojovány pomocí lepení, či hřebíkování. Masivní stěnový systém se vyznačuje oproti sloupovým systémům velkou spotřebou dřevěného materiálu. To však přináší výhody ve formě vyšší požární odolnosti a vysoké tuhosti, což umožňuje využití tohoto systému u středněpodlažních a vysokých budov. Hybridní dřevo betonové a dřevo-ocelové systémy s výztužným jádrem pro využití cca do 20 podlaží Možnost využití hybridních systémů dává uplatnění dřeva ve vysokých budovách nový rozměr. U hybridních dřevo-betonových či dřevo-ocelových systémů je jako superkonstrukce přes několik podlaží využito betonu, respektive oceli. Jako sekundární konstrukce potom funguje některý z dřevěných konstrukčních systémů. U hybridních systémů se díky vhodně zvolenému materiálu pro danou funkci dá dosáhnout výšek, jakých se běžně dosahuje u betonových či ocelových staveb. Dřevo je zde použito buď pro výplňové konstrukce tvořící obálku budovy a dělicí konstrukce či pro několikapodlažní nosné subsystémy. Stavby s hybridními materiálovými systémy s použitím dřeva zatím nedoznaly většího uplatnění. Hlavní problémy a omezení Hlavní problémy a omezení jsou v požární odolnosti dřevěných a spojovacích prvků a v pojetí požárních předpisů m.j. ve vazbě na automatické signální a hasicí systémy a statickodynamickou prostorovou tuhost celých systémů. Několik zahraničních příkladů V USA a Kanadě, kde je podíl dřevěných budov na bytové výstavbě trvale kolem 70 %, má výstavba třípatrových domů na bázi lehkého dřevěného skeletu více než stoletou tradici. Změny ve stavebních předpisech (International Building Code 2006) umožňují další rozšíření dřeva ve středněpodlažní výstavbě na pět Obr. 5a. La Jolla v Kalifornii, Šestipatrové dřevěné bytové domy na betonovém přízemí. stavebnictví speciál 13

14 Obr. 5b. La Jolla v Kalifornii, Šestipatrové dřevěné bytové domy na betonovém přízemí. Obr. 6. Tacoma, Washington, Šestipatrový dřevěný bytový areál na dvoupatrových betonových garážích. Obr. 7. Vídeň, Am Mühlweg, Sídlo pasivních a nízkoenergetických bytových domů, 70 bytů a cca 9000 m 2 užitné plochy. Obr. 8. Japonsko NIED, Zkouška sedmipodlažního dřevěného domu na kmitající tabuli. a šest pater, s požadavkem požární odolnosti dřevěných nosných konstrukcí min. 1 hod. Rakousko má efektivní výrobu masivních křížem lepených dřevěných desek (KLH závod v Murau-Katsch) v tlouštkách od cca 130 do 350 mm a ovlivňuje pozitivně vývoj středněpodlažních budov v Evropě i Japonsku. Inspirativní jsou návrhy a realizace bytových komplexů dřevěných pasivních a nízkoenergetických domů ve Vídni (obr. 7). V rámci italského výzkumně-realizačního programu rozvoje dřevěných budov SOFIE byla ve spolupráci s japonským stavebním výzkumem realizována zkouška sedmipodlažního bytového domu z desek KLH o výšce 23,5 m na účinky zemětřesení (obr. 8). Velmi pozitivní výsledky otevřely cestu k rozšíření středněpodlažních dřevěných budov v Itálii i Japonsku. V roce 2009 byl z těchto desek realizován nejvyšší dřevěný devítipodlažní bytový dům na světě, včetně dřevěných schodišť a výtahových šachet (obr. 9). Na předních evropských univerzitách byly zpracovány v posledních dvou letech i vize studie vysokých hybridních, dřevo-ocelových a dřevo-betonových budov. Uvádíme zde dvě řešení rozpracovaná na Technické univerzitě ve Vídni pod vedením prof. W. Wintera v té podobě, jak byla prezentována na poslední konferenci WCTE (World Conference on Timber Engineering) v červnu 2010 v italské Riva del Garda: První varianta je hybridní skelet vytvářený z dřevo-ocelových sloupů a nosníků na rozpětí cca od 4,5 do 10 m. Hlavním cílem je zvýšit požární odolnost, snížit cenu a zkrátit dobu výstavby. Technologie výroby, především spojení ocelového příhradového vazníku a dřevěných profilů, není zřejmá (obr. 10). Ocelové prvky v nosnících a sloupech jsou na koncích spojeny ocelovými kolíky, resp. hřebíky s pomocí nastřelovací techniky Hilti. Prezentovaná nosná konstrukce dvacetipodlažní budovy má 16 dřevěných a čtyři spodní betonová podlaží. Podle uvedených půdorysných rozměrů má modulační síť rozměry 4,5x4,5 m. Oproti lepeným dřevěným prvkům má být cena hybridních prvků cca Obr. 9. Londýn, Hackney, devítipodlažní bytový dům z desek KLH, pohled a schéma nosné konstrukce. 14 stavebnictví speciál

15 Obr. 10. TU Wien. Hybridní dřevo-ocelový skelet základní prvek, schéma styčníku a nosná konstrukce dvacetipodlažní budovy. o 20 % vyšší. Požární odolnost vychází z japonských zkoušek a byla stanovena na 60 minut. Druhá varianta je tvořena betonovým superskeletem s pěti ztužujícími stropy, mezi které jsou vkládány nezávislé devítipatrové budovy s dřevěným skeletem. Prezentovaná budova má půdorys ve tvaru rovnoramenného trojúhelníka o straně 40 m. Výška budovy je 142 m (bez spodních betonových podlaží). I zde je prostorová tuhost dřevěných částí budovy zajišťována vyztužením fasád (obr. 11). Obr. 11 TU Wien. Schéma budovy s betonovým superskeletem a vloženými devítipatrovými budovami s dřevěným skeletem. Detail hybridních dřevo-ocelových fasádních prvků. Grantový projekt Dřevěné vícepodlažní budovy V rámci grantového projektu Dřevěné vícepodlažní budovy (řešitel Ing. Vladimír Bílek) byl v období komplexní výzkum středněpodlažních budov v rozmezí od 4 do 12 pater zaměřen na alternativu s nosnou skeletovou konstrukcí ve variantách s kloubovými a tuhými styčníky. Ta je použitelná pro bytové i veřejné budovy se zatížením až do 5,25 kn/m 2. Byla zvolena čtvercová, resp. obdélníková modulační síť s mezním rozponem do 6 m. Lepené lamelové prvky mají nejčastěji profily 200/200 mm pro sloupy a 200/300 mm pro průvlaky. V laboratořích AV ČR proběhly rozsáhlé zkoušky styčníků s ocelovými styčníkovými deskami, skeletových rámů i stropních desek (podrobněji viz článek Ing. J. Karase). Jednou ze základních koncepčních idejí bylo i přiznání nosné dřevěné konstrukce na exteriéru a v interiéru budovy (obr. 13). Vedle podrobných výpočtů byla tato varianta i experimentálně odzkoušena jak z hlediska tepelné izolace, tak z hlediska průvzdušnosti. Negativní vlivy z obou hledisek jsou minimální (podrobněji viz článek Z. Svobody). Samozřejmě je možný i design exteriéru s potlačením viditelnosti nosné dřevěné konstrukce (obr. 14). Současná česká požární norma umožňuje realizaci dřevěných budov do maximální výšky 12 m, tj. při konstrukční výšce < 3 m, 5 nadzemních podlaží. Při aplikaci automatického signálního a hasicího zařízení a individuálního expertního posouzení jsou reálné vyšší dřevěné budovy jak také ukazuje současná evropská i americká praxe. V rámci uvedeného grantu bylo provedeno v laboratořích PAVÚS experimentální hodnocení požární Obr. 12. Středněpodlažní dřevěný skelet s kloubovými styčníky. Modulační síť, styčník s ocelovou spojovací deskou, schéma skeletu osmipodlažní budovy s betonovým komunikačním jádrem (z požárních důvodů). stavebnictví speciál 15

16 Obr. 14. Studie pětipodlažního bytového domu s obdobnými dispozicemi jako na obrázku 13, ale s menší expozicí nosné dřevěné konstrukce na fasádě. Vizualizace a řez (návrh V. Bílek, Z. Rudovský). odolnosti uvedeného dřevěného skeletu (obr. 15). Teplota v požární komoře byla 800 až 1000 o C, teplota ve středu prvků o C. Požární odolnost byla 83 a mezní rychlost přetvoření 78 minut. Řešení bylo prezentováno na již zmíněné konferenci WCTE 2010 a bylo přijato s velkým zájmem. Seriozním investorům, dřevozpracovatelským a stavebním firmám nabízíme zpracování podrobných studií a projektových podkladů. Ing. Milan Peukert FSv ČVUT v Praze milan.peukert@fsv.cvut.cz doc. Ing. Vladimír Bílek, CSc. Omnisystem, Praha bilek.omnisystem@centrum.cz Obr. 15. Uspořádání zkoušky v požární komoře a průběh přetvoření v závislosti na čase a zatížení Obr. 13. Studie osmipodlažního bytového domu, s garážemi v betonovém suterénu a prodejnami v dřevěném přízemí. Vizualizace, řez, půdorys přízemí a typického patra (návrh V. Bílek, M. Peukert). 16 stavebnictví speciál

17 stavebnictví speciál 17

18 18 stavebnictví speciál

19 stavebnictví speciál 19

20 20 stavebnictví speciál

21 inzerce Jsme machři na dřevostavby. To však již dnes nestačí. VESPER FRAMES s.r.o. je členem z rodiny firem a sdružení, které působí v oboru dřevostaveb přes deset let. Firma se zabývá návrhem, projekcí, výrobou a prováděním dřevěných konstrukcí. Pokrýváme kompletní oborovou oblast dřevostaveb. Od rodinných domů, bytové výstavby až po průmyslové a zemědělské objekty. Není nám cizí žádná typologie. Srubové, hrázděné, nebo panelové konstrukce. Velice rádi se angažujeme i v projektech inženýrských konstrukcí z lepeného lamelového dřeva, sportovních hal, mostů, konstrukcí s velkým rozponem. Základnu firmy tvoří dvě portfolia. První se zaměřením na koncového zákazníka. Dodávka konstrukcí na klíč, dle klientem definovaného rozsahu a standardu. Vše z jedné ruky. Druhé portfolio je nastaveno pro firmy. Zde se zabýváme návrhem, optimalizací a výrobou prvků, sestav a elementů (prefabrikace) pro nejrůznější stavební záměry. Naplňování obou portfolií nám umožňuje aplikovat ve firmě samoučící se proces, který přináší nové pohledy na jednotlivé obchodní případy. Nejen naše firemní portfolio, ale zřejmě většina stavebních firem se dnes potýká se změnou ekonomického smýšlení klientů a investorů. Často slýcháme připomínky zákazníků ve smyslu: Návrh je mimo naše investiční představy. Levněji by to nešlo? Kde lze v projektu ušetřit? Kde máme rezervy? Je zvolený rozsah a standard dodávky vůbec potřebný? Většina klientů, tak jako i celý svět, se dnes více zamýšlí nad mírou investic. Což je samozřejmě naprosto v pořádku. Na nás pak je najít takové řešení, které přispěje k vítězství všech zúčastněných. Proč vůbec o tom všem mluvím? Naše firma se zabývá pouze a čistě jen stavbami na bázi dřeva. V tom jsme machři. Avšak jak ukazuje praxe a hledání cesty k úspěšným projektům, jen se dřevem si nevystačíme. Pro efektivní, kvalitní a úspěšné projekty nelze používat jen jednoho konstrukčního materiálu, chcemeli nářadí. Budoucnost vidíme v kombinaci materiálů a konstrukčních systémů. Stavění smíšených a hybridních staveb. Poznámka: I když já osobně jsem dřevem postižen a budu vždy jasně upřednostňovat jeho nasazení a použití v konstrukcích. Zkušenosti a naše praxe ukazuje, že dobrým vodítkem pro navrhování efektivních konstrukcí a staveb jsou skromnost a rozum. Uplatnění tohoto přístupu a ověření jeho správnosti jsme si ověřili na nesčetné řadě námi realizovaných projektů. Pár příkladů za všechny. Energetická sanace budov. Bourat a stavět znova, nebo inteligentní sanace? My dnes víme, že přístup k sanaci objektů ze správné strany může ušetřit až polovinu investičních nákladů. Obdobně můžeme komentovat kombinaci železobetonu a dřevěné konstrukce. Železobeton pro jeho pevnost a dřevo pro lepší požární odolnost (haly a stavby s velkými rozpony). Ano, přesně tak, nespletl jsem se. Dřevo hoří a na rozdíl od ostatních materiálů víme přesně jak. Poslední z příkladů, které bych rád uvedl, je levné, raději použiji slovo dostupné bydlení. Levně postavený dům totiž neexistuje, jen efektivně postavený. Důkazem, že je to možné, je náš nový projekt Jak tedy vidíme budoucnost dřevostaveb? Já osobně velice pozitivně. Samotný materiál má do budoucna velký potenciál. V rukou kvalitních firem a zručných řemeslníků dává možnost produkce s velkou přidanou hodnotou. A co více, když dojdeme k poznání, že nejen čisté dřevostavby, ale především kombinace materiálů přinese více zakázek především dřevostavbařům. Pro toto tvrzení mám jednoduché vysvětlení. Trik spočívá ve využití kolektivní inteligence (partnerské komunikace). Jednoduše řečeno, sdružené IQ dvou a více subjektů je více než IQ jedince. Proto rozšiřujme naše společné výrobní nástroje a možnosti ku prospěchu všech. Kooperujme! Ing. Michal ŠOPÍK *1974 VUT-FAST v Brně, MZLU-LDF v Brně VESPER FRAMES s.r.o. sopikm@vesperhomes.cz stavebnictví speciál 21

22 dřevostavby text: Ing. Jiří Karas grafické podklady: archiv autora Tuhost těžkých dřevěných skeletů a experimentální ověřování Prostorová tuhost budovy musí být zajištěna systémem svislých a vodorovných konstrukcí, které přenášejí vodorovné a svislé zatížení do základů. U budov s rámy s kloubovými styčníky je nutné doplnit některé rámy smykovými stěnami vytvořenými ze sloupků a desek (podobně jako u lehkých dřevěných skeletů). Účinnější a jednodušší je rámovou konstrukci doplnit příhradovými ztužidly vytvořenými ze stávajících sloupů, průvlaků a předpjatých ocelových diagonál. U obou variant se předpokládá rozmístění ztužující konstrukce v příčném i podélném směru budovy v návaznosti na dispoziční řešení budovy a tuhost stropních konstrukcí. Rámová konstrukce s tuhými styčníky může přenášet vodorovné zatížení ve své rovině samostatně a vyžaduje doplnění ztužidly v kolmém směru. Účinného přenášení vodorovného zatížení lze docílit též nahrazením některých rámů nosnými stěnami z masivních dřevěných desek. Přenášení vodorovného zatížení železobetonovými jádry je vhodné též z hlediska požární bezpečnosti. Stropní konstrukce přenášející vodorovné síly z obvodového pláště do svislých ztužidel či stěn, složené z průvlaků, stropnic a desek, lze doplnit předpjatými ocelovými diagonálami a vytvořit tuhé příhradové nosníky. Obvyklý způsob zajištění požadované tuhosti stropní konstrukce je pouze s využitím stávajících prutových a deskových prvků stropní konstrukce působí jako nosník, jehož pásnice tvoří průvlaky nebo obvodové stropnice a stojinu desky uložené na dalších stropnicích. Tuhost stropní konstrukce závisí ve značné míře na rozmístění tyčových prvků a opláštění a na přetvoření spojovacích prvků. Přetvoření stropních konstrukcí i svislých ztužidel je nutné omezit s ohledem na přípustné deformace doplňkových konstrukcí. Obr. 1. Pohled na prostorový styčník skeletu Experimentální ověřování dřevěného skeletu Pro ověření teoretických předpokladů působení nosné konstrukce a prokázání spolehlivosti i vhodnosti navrženého dřevěného skeletu byly provedeny v roce zatěžovací zkoušky v Ústavu teoretické a aplikované mechaniky AV v Praze v rámci grantu Dřevěné vícepodlažní budovy. Ověřování styčníků Prostorový styčník je konstruován s využitím ocelové svařované desky, která je osazena do drážek ve zhlaví sloupů a průvlaků a pomocí kolíků spojuje všechny prvky do kompaktního styčníku. V první etapě zatěžovacích zkoušek byla ověřována únosnost a přetvoření jednotlivých styků ve čtyřech styčnících pro centrické svislé zatížení působící monotónně i cyklicky na zhlaví průvlaků; zároveň byla vnášena síla v ose sloupů. Ve druhé etapě proběhlo ověřování styčníků pro zatížení excentrické, monotónně narůstající i působící cyklicky. Obr. 2. Styčník ve zkušebním zařízení 22 stavebnictví speciál

23 Obr. 3. Celkový pohled na ověřovanou stropní konstrukci Ověřování stropní konstrukce Ověřovaná stropní konstrukce představuje jedno pole obousměrného skeletu (půdorysné rozměry 3750x4200 mm), tvořeného čtyřmi průvlaky, stropnicemi a deskami, včetně zkrácených sloupů. Celkem byly vytvořeny a odzkoušeny postupně čtyři varianty stropní konstrukce s použitím desek OSB, desek z překližky, prken a bez záklopu. Cílem zatěžovacích zkoušek bylo ověření tuhosti stropní konstrukce v její rovině pro monotónně vzrůstající vodorovné zatížení a pro cyklické jednosměrné vodorovné zatížení. Stropní konstrukce byla ve styčníku zatěžována vodorovnou silou a kotvena v dalších dvou styčnících ke stěně zkušebny. Zkoušky zahrnovaly i současný vliv svislého zatížení. Zkušební zařízení sestávalo z hydraulického lisu pro vyvození vodorovné síly ve styčníku 200 kn a tří lisů 2x100 a 50 kn pro vnesení svislého zatížení na stropnice a průvlaky. Pomocí snímačů byly sledovány deformace styčníků, styků mezi průvlaky a styčníkovými deskami a deformace mezi deskami a průvlaky. Obr. 4. Deformace styčníků ve směru vodorovné síly Ukázku části pracovních diagramů ze zkoušky stropní konstrukce s deskami z překližky viz na obr. 4: Z provedených zkoušek vyplývá: stropní konstrukce s deskami z překližky i OSB přenese vodorovnou sílu cca 40 kn bez nárůstu trvalého přetvoření, při nakosení stropní konstrukce 0,0031 a 0,0055; mezní únosnost ověřovaných variant činí 99 kn a 111 kn; tuhost stropní konstrukce v její rovině je značně ovlivněna přetvořením styků mezi průvlaky a styčníkovými deskami při přenášení normálových sil a prokluzem spojovacích prvků mezi deskami a průvlaky či stropnicemi; vzhledem k cyklickému zatížení a narůstajícímu trvalému přetvoření styků lze využívat jen nízkou návrhovou únosnost stropní konstrukce. Autor: Ing. Jiří Karas Stavební fakulta ČVUT v Praze Jiri.Karas@fs.cvut.cz inzerce stavebnictví speciál 23

24 inzerce RD Rýmařov v roce 2011 velká výzva pro inovativní technologie Firma RD Rýmařov posunula svoji tradici do páté desítky let. Potvrdila svoji pozici lídra trhu staveb na bázi využití dřeva v prefabrikovaných rámových stavebních konstrukcích. Její hlavní strategií je zvýšení podílu této technologie na stavebním trhu v segmentu bytové výstavby. Naplnění této strategie v současnosti není jednoduché. Trh je charakterizován poklesem poptávky, snížením realizovaných cen, ale na druhé straně zvýšením poptávky po kvalitativních parametrech, zejména po parametrech souvisejících s celkovou spotřebou energií realizovaných staveb. Firma RD Rýmařov současnou situaci vnímá jako příležitost prosadit se na trhu vedle ostatních stavebních technologií, a to především důrazem na kvalitu provedených prací, zákaznickým servisem realizovaných staveb, vysokým inovačním potenciálem a důvěryhodností značky RD Rýmařov. Firma RD Rýmařov sleduje současné trendy ve stavebnictví a její cíl je využít svých zkušeností z minulých období, navázat na ně a vy- tvořit stavební systém, který bude splňovat současné nároky. Je jisté, že budoucnost stavebnictví je v prefabrikovaných systémech. Díly systému budou vytvářeny na automatizovaných linkách se zabezpečením vysoké přesnosti a kvality provedení. Doba na kompletaci se musí zkracovat a práce při dokončování stavby musí být spojeny s vytvořením podmínek pro vysokou kvalitu detailů v interiérech. Materiály použité v sandwichových systémech musí být ekologické, při výrobě nesmí zatěžovat životní prostředí a v procesu stavby vzhledem k rychlosti musí omezit mokré procesy. Firma se v minulosti profilovala jako výrobce dřevostaveb. Uvědomuje si však, že budoucnost stavění je ve využití kombinace materiálů, které v souhrnu vytvoří ideální výsledek. Dřevo samo o sobě má vedle vysokých kvalit i své slabiny. Ale v systému suchých stavebních technologií jsou tyto eliminovány v kombinaci s moderními ekologickými materiály. Zejména požární a akustická problematika dosahuje s jejich využitím špičkových parametrů, které umožňují stavět bytové soubory o více patrech. Nejefektivnější využití dřeva je v rámci vytváření rámové konstrukce sandwichových panelů s vysokými tepelně izolačními parametry. Při vhodném zvolení izolačního materiálů se vytvoří systém, který je základem pro nízkoenergetické a pasivní domy. Dále je to jen na projektantech a dobře zvolené technologii na větrání, ohřev vody a topnou soustavu a výrazné finanční efekty se dostavují. Firma RD Rýmařov se nechce vzdát své tradice výrobce dřevostaveb. Dřevo je základním konstrukčním prvkem rámové konstrukce sandwichového panelu, stropů a střechy - dává tedy duši našim domům. Zároveň si ale plně uvědomujeme, že plná konkurenceschopnost domů na celém stavebním trhu je v inovačním kombinování špičkových vlastností různých materiálů. 24 stavebnictví speciál

25 Je nutné si uvědomit, že vše předchozí by nebylo nic platné, kdyby uvedené systémy nebyly ekonomicky zajímavé pro investory. V kombinaci výroba a materiál vznikají cenově konkurenceschopné nabídky, srovnatelné s ostatními stavebními technologiemi, které mají výrazně odlišné kvalitativní parametry. Především jsou lehčí, obezděný prostor se zvětšuje, montáž je jednodušší a kvalita provedených prací na přesných stavebních dílech se zvyšuje. To, že uvedené se projevuje v praxi, dokladují současná nabídka, ale zejména vysoká poptávka po produktech firmy RD Rýmařov zejména v ČR, ale po odeznění recese a ukončení exportních omezení i v okolních zemích. Vysokým pozitivem je, že o tyto systémy začaly mít zájem i východní trhy, na které se stále díváme s určitým despektem, ale které již také hledají moderní stavební systémy. V ČR představila firma RD Rýmařov model Jeho cílem je nabídnout zákazníkovi za cenu konkurenceschopnou zdicím technologiím domy, které svými parametry splňují špičkové parametry. Standardní nabídka včetně kategorie je v parametrech kolem 60 kwh/m 2 /rok a s rekuperačním větráním dosahují parametru 40 kwh/m 2 /rok. Tyto parametry jsou srovnatelné s požadavky na západoevropských trzích. Firma má ve své nabídce i standardní pasivní dům na bázi svého nejprodávanějšího modelu Nova 101, na který je možno čerpat dotaci Zelená úsporám, které prakticky pokryjí kompletní vícenáklady oproti standardní nabídce. V novém modelu 2011 se bez nárůstu ceny snížil součinitel tepla obvodové stěny o 12 % na hodnotu 0,16 W/m 2 K. Tohoto parametru nedokáží zdící technologie dosáhnout ve srovnání tloušťky stěny. Vzhledem k předpokládanému růstu cen energií je takto formulovaná nabídka zcela bez konkurence na stavebním trhu v poměru cena a kvalita. Firma již přes rok prodává model Nova 101. Pětipokojový dům s garáží v předchozích parametrech vzbudil velkou odezvu. Od března 2009 do dnešních dnů se prodalo tohoto typu přes 500 kusů a předalo zákazníkům 191 kusů. Vzbudil zájem i mimo hranice s ČR. Během léta stojí tyto domy jako vzorové v polské Lodži a v hlavním městě Ruska Moskvě. Vzbudily velkou odezvu, právě ze všech již citovaných hledisek, a již se připravují další realizace. Firma RD Rýmařov ze svého stavebního systému postavila v současnosti dům podle individuálního projektu i v hlavním městě Ukrajiny Kyjevě. Vzhledem k velkému zájmu o výstavbu ve východním regionu se firma se svým ukrajinským partnerem rozhodla realizovat výrobní závod na Ukrajině. Všechny práce jsou rozvrhnuty tak, aby v prvním kvartále příštího roku mohly být ze závodu na Ukrajině expedovány první stavební díly. Firma tak eliminuje vysoké dodatečné náklady spojené s dodávkou domu z ČR na tyto trhy. Firma RD Rýmařov si uvědomuje, že úspěch v budoucnosti se může dostavit jen na základě vysokého inovačního potenciálu. V současnosti ve spolupráci se stavebními fakultami řeší problematiku zvýšení zvukového útlumu ve stropních dílech suchou technologií a využití kompozitních materiálů ve vrstvených dřevěných lamelách. S ostravskou Stavební fakultou Technické univerzity a Moravskoslezským dřevařským klastrem připravuje výstavbu inovačního centra energetických konstrukcí a evropský projekt Temtis Leonardo na řešení celkové problematiky ve vícepatrových budovách vytvořených z rámových konstrukcí na bázi dřeva. Firma si uvědomuje, že všechny své vize, které chce realizovat, musí být podepřeny závěry teoretických pracovišť. Blízkým cílem firmy je dodat na trh stavební díly systému, který splní všechny předchozí parametry v účelném bydlení za cenu, která domy především s nízkým energetickým zatížením zpřístupní široké veřejnosti. Naplňuje tak heslo, že tato problematika není jen intelektuálním tématem, ale skutečností pro běžné zákazníky. Nechce vnímat stavbu jen jako stavební dílo, ale ucelenou službu zákazníkovi při splnění jeho snu o bydlení. Čtyřicetiletá tradice stavění s RD Rýmařov je naplnění snu již třetí generace těch, kteří bydlí v domech z produkce firmy. Babička a dědeček stavěli tyto domy v sedmdesátých letech. V devadesátých letech stavěli tyto domy rodiče našich dnešních zákazníků. To je síla firmy RD Rýmařov, firmy s historií, ale především firmy s budoucností. stavebnictví speciál 25

26 dřevostavby text a foto: doc. Dr. Ing. Zbyněk Svoboda Tepelně vlhkostní chování obvodových konstrukcí v těžkých dřevěných skeletech Obvodové stěny v těžkých dřevěných skeletech lze realizovat mnoha různými způsoby, ale ve většině případů mají na jejich tepelně vlhkostní chování rozhodující vliv tři zásadní faktory: pravidelně se opakující tepelné mosty (dřevěné sloupy, pomocné sloupky); způsob zajištění parotěsnosti z vnitřní strany skladby; způsob ochrany tepelné izolace proti pronikání větru z vnější strany. jednotlivými postupy nejsou naštěstí u dřevěných konstrukcí příliš velké (obr. 3), takže lze v případě absence vhodného programu použít i orientační výpočty. Šíření vodní páry Vliv tepelných mostů Vliv tepelných mostů na vnitřní povrchové teploty není velký a v naprosté většině případů není požadavek ČSN na vnitřní povrchovou teplotu pro projektování dřevěných konstrukcí rozhodující. Přesto je samozřejmě vhodné rozhodující detaily posoudit podrobným výpočtem dvourozměrného teplotního pole (obr. 1). Pravidelné systematické tepelné mosty v místě sloupů a sloupků velmi významně ovlivňují hodnotu součinitele prostupu tepla. Zanedbání vlivu tepelných mostů je hrubou projektovou chybou, která se může ve svém důsledku projevit i v nedostatečném výkonu otopné soustavy. Například součinitel prostupu tepla konstrukce na obr. 2 stanovený chybně se zanedbáním tepelných mostů vychází velmi příznivě ve výši 0,18 W/(m 2.K). Realita je ovšem zcela jiná: korektně vypočtený součinitel prostupu tepla je o zhruba 30 % vyšší. Pro zohlednění vlivu tepelných mostů existuje řada výpočetních postupů od orientačních (např. vážený průměr tepelné vodivosti tepelné izolace stanovený přes průřezové plochy jednotlivých součástí jejího charakteristického výseku) přes přibližné (např. metodika ČSN EN ISO 6946) až po dosti přesné 2D či 3D modely (výpočet na základě teplotního pole v souladu s ČSN EN ISO 10211). Rozdíly mezi Obr. 1. Teplotní a vlhkostní pole v detailu rohu stěn těžkého skeletu Obr. 2. Typický charakteristický výsek skladby stěny těžkého dřevěného skeletu Obr. 3. Srovnání výsledků výpočtu součinitele prostupu tepla konstrukce, jejíž skladba je uvedena na obrázku 2. Významným faktorem je u dřevěných konstrukcí i šíření vodní páry především pak otázka rizika její kondenzace. Obecně je lépe kondenzaci vodní páry v dřevěných konstrukcích vůbec nepřipouštět, což se tradičně zajišťuje pečlivou aplikací kvalitní parozábrany poblíž vnitřního povrchu konstrukce (umístěna by ovšem měla být tak, aby nemohla být poškozena ani během dalšího užívání stavby, např. při zavěšování obrazů). V současné době se v praxi stále více prosazují i skladby bez parozábrany, označované obvykle jako difúzně otevřené. Parozábranu v nich obvykle nahrazují OSB desky s vysokým difúzním odporem a s těsněnými sparami. Tyto konstrukce musí mít současně velmi pečlivě vyváženy tepelně-vlhkostní vlastnosti celé skladby včetně vnějších vrstev (často to vyžaduje použití jen zcela přesně definovaných materiálů od určitého výrobce). Z hlediska samotného výpočtu rizika kondenzace vodní páry v dřevěných konstrukcích nestačí posoudit jen samotné skladby. Systematické tepelné mosty ve skladbách dřevěných konstrukcí totiž ovlivňují nejen teplotní pole, ale i pole částečných tlaků vodní páry. Vždy je proto vhodné posoudit i 2D či 3D vlhkostní pole v okolí systematických tepelných mostů, a to alespoň v několika charakteristických místech (obr. 1). 26 stavebnictví speciál

27 Obr. 4. Skladby v hodnoceném panelu Vliv umístění dřevěného sloupu do exteriéru Specifickým problémem je vliv umístění dřevěného sloupu do exteriéru (obr. 2). Podobné řešení se v posledních letech začíná využívat k architektonicky výraznému ztvárnění fasády. Možná vlhkostní rizika vysunutí sloupu do exteriéru byla detailně zkoumána během experimentálního měření vzorku dřevěné stěny (obr. 4 a 5) v klimatické komoře. Z výsledků experimentu (obr. 6 a 7) jasně vyplývá, že při kvalitní realizaci stěny se ani po 14 dnech extrémního tepelně-vlhkostního zatížení (rozdíl teplot 35 C při relativní vlhkosti vnitřního vzduchu 70 %) hmotnostní vlhkost dřevěného sloupu prakticky nezmění a zůstává na hodnotě kolem 14 %. Takto příznivé výsledky přitom vykazuje nejen skladba s větranou vzduchovou dutinou, ale i skladba nevětraná, difúzně otevřená. Vysunutí sloupu do exteriéru tedy samo o sobě nevede v dobře navržené konstrukci k vlhkostním rizikům v důsledku šíření vodní páry. Velmi závažným závěrem experimentu je také zjištění, jak citlivé jsou podobné dřevěné konstrukce na netěsnosti ve vnitřních vrstvách. Zvláště u větrané skladby vedou i sebemenší spáry v OSB desce (při experimentu byla modelována spára o šířce 1 mm) k výraznému zvlhčení dřevěných prvků a tepelné izolace. Nevětraná skladba je z tohoto hlediska výrazně bezpečnější (obr. 6 a 7). Vysunutí dřevěných sloupů do exteriéru má samozřejmě i určité tepelné důsledky. Lze očekávat zvýšení tepelné ztráty prostupem o zhruba Obr. 6. Hmotnostní vlhkosti v okolí sloupu na konci experimentu nevětraný plášť Obr. 5. Hodnocený panel a místa odběru vzorků Obr. 7. Hmotnostní vlhkosti v okolí sloupu na konci experimentu větraný plášť stavebnictví speciál 27