Název projektu: Jak jsem se stal buddhistou/hinduistou.

Transkript

1 Název projektu: Jak jsem se stal buddhistou/hinduistou. Autorka projektu: Ludmila Svobodová Abstract in English: The main aim of this research is to find out how the motivation - of people who was born in the central european culture and religious enviroment to become buddhist/hinduist is structured. How is this motivation connected with a mainstream western lifestyle of the majority of the people consumerism(lipovetsky, 2007), materialistic way of life and with normality in general. It means that we a-priory claim that there is this a type of connection that buddhists and hinduists are in opposition with conventional values of the majority of given (Czech) society. In this case we are going to analyze how the motivation of Czech buddhists and hinduists is structured. I claim that this research can bring a new findings about how a postmodern identity is structured(bauman, 2002) and why these specific communities (Robbins, Anthony, 1979) are nowdays attractive for young people( how it comes that these people are willing to adopt a different symbolic world and a system of values then is usual for the majority of the society.we consider that the mapping of motivation structure of Czech buddhists and hinduists can bring a new findings for building a theory of action in postmodern society where the the phenomenon of changeable identity(luckman, 1979) of the people is a natural part of normality. Charakteristika projektu, uvedení do problematiky: Předmětem zájmu výzkumu, který je základním pilířem tohoto projektu, jsou buddhisté a hinduisté, obyvatelé České republiky, jejichž sebe - identita je významně ovlivněna příslušností ke skupině praktikující a propagující východní náboženství. Nejde tedy primárně o konvertity, protože fragmentárnost jako zásadní charakteristika náboženské identity se dnes stává obvyklým fenoménem a není tolik jasné, kdo je konvertitou a kdo není. To také znamená, že není možné jedince zařadit k jedné konkrétní náboženské skupině, patří do více takových skupin (Lužný, 1997:101). Konkrétně nás bude zajímat proces stávání se buddhistou/hinduistou, tedy příčinný proces, který způsobil, že jedinec přijal za své hodnoty náležející do odlišného symbolického světa, než je ten, který ho obklopuje a který je jeho tradičním dědictvím. Kvalitativní šetření budou mít za cíl zmapovat motivační sítě zhruba patnácti vybraných stoupenců těchto exogenních náboženství v České republice.

2 Současný stav poznání: Difúze východních náboženství a náboženských směrů na Západ probíhá v určitých vlnách již po mnoho staletí. Ovšem až v posledních desetiletích se začínají náboženské směry etablovat a vytvářet si zázemí formálních organizací. Konverze se stává stále nesnadněji definovatelnou, protože v pozdně moderní době jsou náboženské identity multiplicitní a rychle se měnící. Níže uvádím několik bodů souvisejících s východními náboženskými směry a jejich tematizací ve vědě. Identita a její tvorba, konstruování nebo přijetí je tematizováno mnoha autory takřka po celé období moderny (Giddens, 1991; Habermas, 1995; Berger a Luckman, Foucault, 1987, 1993; Lipovetsky,2007 etc.) a to i v souvislosti s přijímáním odlišných náboženských idejí či konverzi k východním náboženstvím (Campbell, 1978; Damrel, 1978.; Tipton, 1979, Stone, 1978 etc). Lipovetsky (Lipovetsky, 2007) a Bauman (Bauman, 2002) se okrajově také věnují problematice snadného přijímání a opouštění tzv. identit v souvislosti s rozvojem konzumerismu a komodizací duchovních entit východu (ale nejen těch východních). Vzrůst počtu nových náboženských hnutí, náboženských komun různých typů nenavazujících přímo na historickou náboženskou tradici západního světa je považován za reakci na konzumerismus kapitalistického světa či za přímý výsledek globalizace (Lužný, 2007). Náboženská hnutí mající své kořeny v hinduismu nebo buddhismu jsou častým předmětem zkoumání nejen v postkomunistických zemích, kde se hnutí po dlouhé periodě etablují jako formální organizace a oficiální náboženství. Vývojem náboženskosti v Německu po roce 1989 se zabývá například Pollack (Pollack, 2002). Přejímání praktik a idejí východních náboženství západní civilizací je v rámci sociálních věd dosti tradiční tematikou (Budil, 2002). Někteří autoři se pokoušejí o historické zmapování vln renesance a popularity východních náboženství a jejich etablování se v Evropě (Lenoir, 2002). Systematicky se problematice nových náboženství, jejich stoupenců a typologii nových náboženských hnutí věnuje např. Václavík (Václavík, 2007) Fenomén tzv. nové religiozity (Luckman, 1967)(Campbell, 1978) (Marx, Ellison, 1975) neortodoxní víry v nějaký druh posvátna, který si v podstatě lze individuálně a svobodně

3 zvolit a zařadit ho jako doplněk do jinak ateistického a konzumního životního stylu, je tematizován také v souvislosti se vzrůstem počtu stoupenců východních náboženských směrů. Stoupenci nových náboženství jsou v tomto smyslu považováni za jedny z nositelů změny náboženského chování v postmoderní době (Lužný, 2005). S naposledy jmenovaným bodem také souvisí vznik vědeckých prací zabývajících se náboženskými identitami nového typu jako jsou sdílené náboženské identity a konvertitní identity, viz. Thich Nhat Hanh (1996) nebo (Mello, 1996). Za důležitou motivaci vstupu do náboženského hnutí východního typu je považována také krize komunity postmoderní doby. Po opuštění primární skupiny, rodiny, jedinec touží zakotvit ve skupině sekundární, která mu intimitou vztahů rodinu kompenzuje. Buddhistická rodina se tak stává pseudo-komunitou či pseudo-rodinou (Robbins, Anthony, 1979) Teorie konverze se zabývají důvody přeměny náboženského prostředí a náboženské identity jedince. Základními jsou například brain-washing model (Lifton,1961) nebo drift model (Lofland, Stark, 1983), model záměny jednoho diskurzivního univerza za jiné (Snow, Machalek, 1984), model rekonstrukce starých a nových obsahů (Sprondel, 1985) Cíl projektu: Cílem předkládaného projektu je objasnit a zmapovat motivační struktury stoupenců hnutí a náboženských směrů vycházejících z buddhismu a hinduismu a to především v souvislosti s jejich vztahem k normalitě, konzumerismu, masovosti a materialismu. Předpokládám, že se v průběhu výzkumu budou na základě analýzy vyprávění respondentů ustavovat další kategorie, o které se motivace jedinců opírá a na základě kterých vzniká příchylnost k východním náboženstvím. Výčet uvedených kategorií tedy není konečný, ale pouze orientační. Uvedené neznamená, že se chystám prezentovat tyto kategorie jakožto jednoznačné příčiny konverzí či vzniku příchylnosti k východním náboženstvím, spíše jde o koreláty, než

4 o závislé proměnné. Předpokládám také, že tyto koreláty budou dokreslovat koncept konstrukce postmoderních náboženských identit podepřený například o tezi spirituálního supermarketu G. Lipovetského (Lipovetsky, 2007). Cílem projektu je tedy upřesnit, vůči jakým kategoriím se buddhisté a hinduisté vymezují a tedy jak je strukturována jejich motivace. Analýzou více rozhovorů pomocí programu Atlas.ti se pokusím zmapovat a popsat rozsáhlejší motivační sítě. Způsob řešení projektu: Základní metodou sběru relevantních dat bude kvalitativní výzkum. Využiji však také metodu zúčastněného pozorování při návštěvě center, případně komunit klubů východních náboženských hnutí, a teoretické zdroje. Vzorkem, který bude zkoumán jsou zástupci buddhistických a hinduistických náboženských hnutí, organizací či spolků v České republice. Do vzorku jsou zařazeni buddhisté a hinduisté společně pro příbuznost těchto náboženství, která je dána historicky společný původ - i geograficky hinduisté a buddhisté často koexistují na území jednoho státu a sdílejí společné rituály a zvyky (Indie, Nepál). Kvalitativní výzkum: - Výzkum provedený v rámci tohoto projektu bude proveden kvalitativní metodou a to konkrétně metodou autobiografických vyprávění, přičemž budou potenciální respondenti vyzváni, aby narativně uchopili svou pomyslnou cestu k jejich současnému vyznání respektive - ke své aktuální náboženské identitě. - Plánuji rozhovorů s lidmi hlásícími se veřejně ke své identitě buddhisty, hinduisty (přesněji k nějakému náboženskému hnutí, které vychází z těchto dvou východních náboženství), což znamená s těmi, kteří přijali útočiště u nějakého buddhistického Lamy (u nás například u Lamy Olé Nydhála - Diamantová cesta) případně jinak iniciovali svou náležitost k náboženské organizaci splnili podmínky členství. Protože mě zajímají lidé, jejichž náboženská identita vykazuje jistou stabilitu, budou potenciálními respondenty ti, jejichž buddhistická/hinduistická praxe trvá 2 roky a déle. Mými respondenty nebudou buddhisté, hinduisté, kteří pochází z jiné než středoevropské kulturní oblasti a náboženství tradičně zdědili (obyvatelé ČR Vietnamské, Čínské, Indické a jiné národnosti), protože zde jsou motivace radikálně odlišné. - Autobiografické narativní celky budou kódovány a analyzovány pomocí programu Atlas.ti, za účelem nalezení grouded theory. - Prozatím hodlám oslovit stoupence Háre Krišna, zástupce Vipassana Meditation Centre v Čechách, Diamantovou cestu Olého Nydhála, členy ZaZenu z Brna, sdružení Jóga v denním životě, Buddhistická centra, jejichž síť je celé republice atd.

5 Přínos projektu: Projekt má potenciál přispět svými zjištěními k rozvoji teorie konstrukce identit v postmoderním světě a dekonstruovat a tak teoreticky zpřístupnit vznik náboženských identit nového typu. Tímto druhým bodem budou výsledky práce alternativou teoriím konverze k novým náboženským hnutím. Tím, že člověk stále znovu re-definuje svou identitu, orientuje se v prostředí moderní společnosti (Luckman, 1979), všichni jsou svým způsobem konvertité (Berger,1963). Proto se tento výzkum orientuje na mapování motivací a na hledání nových společných rysů motivací změny identity, nebo motivací rozhodnutí. Výzkum může být dílčím krokem vytvoření postmoderní teorie jednání na základě mapování motivačních sítí. Prezentace výsledků Výsledky budou průběžně prezentovány časopisecky a na fakultní konferenci FSV UK, případně jiných fakultních či univerzitních konferencích v České Republice. Časové rozvržení projektu září 2007 únor 2008 formulace projektu, studium relevantní literatury březen - květen 2008 příprava kvalitativního výzkumu, začátek realizace terénu výzkumu v červen - srpen 2008 pokračování realizace výzkumu, dokončení výzkumu v terénu září 2008 státní doktorská zkouška říjen listopad 2008 analýza a interpretace sebraných kvalitativních dat pomocí programu atlas.ti leden 2009 dokončení interpretace sebraných dat únor červen 2009 psaní doktorské práce, publikace výsledků výzkumu v odborném časopise

6 Relevantní literatura: Amstutz, Galen, Shin Buddhism and Protestant Analogies with Christianity in the West, Comparative Studies in Siciety and History, Vol. 40, No. 4 (Oct.1998), pp Armstrongová, Karen: Dějiny Boha, Argo, Praha, Bauman, Zykmund: Tekutá modernita, Mladá fronta, Praha, Benedictová, Ruth. Kulturní vzorce, Praha: ARGO Boisselier, Jean: Budha cesta probuzení, Praha: Slovart, 1997 Budil, Ivo, T.: Od prvotního jazyka k rase. Utváření novověké západní identity v kontextu orientální renesance. Academia, Praha, Clark, Walter, Eugene, Some misunderstanding about India, Journal of the American Oriental Society, Vol. 46 (1926), pp Dallapiccová Anna. Hindské mýty. Praha: Levné knihy KMa Dürkheim: Elementární formy náboženského života, Fasora, L, Hanuš, J, Malíř, J.: Sekularizace českých zemí v letech , Praha: Centrum pro studium demokracie a kultury, Ferguson, Harvie: The Lure of Dreams: Sigmund Freud Construction of Modernity Gergen, J.K., The Saturated Self. Dilemmas of Identity in Contemporary Life. Basic Books, 1991 Giddens, A. The Consequences of Modernity. Cambridge: Polity Press, 1990 Giddens, A., Modernity and Self-Identity: Self and Society in the Late Modern Age. Cambridge: Polity Press, 1991 Jordan, Michael: Tajemný svět Asie. Rituály, náboženství, filozofie. Knižní Klub a Balios, Praha Kehl, Medard, S. J.: Kam kráčí církev? Diagnóza doby. CDK, 2000 Knipe, David, M.: Hinduismus, Experimenty s posvátnem, Praha: Prostor, 1997 Lenoir, Fréderic: Setkání buddhismu se západem, Praha: Volvox Globator, 2002 Luckman, T. The invisible religion, The problem of religion in modern society, New York: Macmillan, 1967.

7 Lužný, Dušan. Stát, média a (nová) náboženství. In Zdeněk, R. Nešpor, (ed.): Jaká víra? Současná česká religiozita/spiritualita z pohledu kvalitativní sociologie náboženství. 1. vyd. Praha: Sociologický ústav AV ČR, Lužný, Dušan. Leopold Procházka a první evropští buddhisté. In Zdeněk Trávníček: Leopold Procházka - první český buddhista. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Lužný, Dušan. Zelení bódhisattvové: sociálně a ekologicky angažovaný buddhismus. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Lužný, Dušan. Nová náboženská hnutí. Brno: Masarykova univerzita Brno, Mandelbaum, David G., Transcendental and Pragmatic Aspects of Religion, American Antropologist, New Series, Vol. 68, No. 5. (Oct. 1996, pp Marx, J., Ellison, D. 1975a. Sensitivity training communes: contemporary quest for community. Pac. Sociol. Rev. 18: Mehta Gíta: Karma-Cola. Praha: ARGO, Nešpor, Zdeněk - Lužný, Dušan. Sociologie náboženství. 1. vyd. Praha: Portál, Nietzsche, Friedrich: Soumrak model. Nydhal, Ole, Jízda na Tygrovi, Jak se buddhové dostali na Západ, (2. vydání) Brno: Bílý deštník, Oldmeadow, Harry: Journeys East. 20th Century Western Encounters with Eastern Religious Traditions, Bloomington, World Wisdom, Inc., Otto, Rudolf: Posvátno, Praha: Vyšehrad, Palečková, Denisa, Takoví normální buddhisti..(nepublikovaná bakalářská práce), Knihovna Jinonice AB 20/00. Pojar, Miloš; Pospíšilová, Dagmar: Základy asijských náboženství I, II. Nakladatelství Karolinum, Praha 2003 a Preinhaelterová, Hana: Hinduista od zrození do zrození. 136 str. Praha: Vyšehrad, Regmi P, Murari: The Himalayan Mind The Nepalese Investigation. New Delhi: Nirala Robbins, T 1977B., Old wine in exotic new bottles. J. Sci. Stud. Relig. 16: Said, Edward: Orientalismus, Praha: Paseka, Sokol, Jan: Člověk a náboženství, Praha: Portál, 2004.

8 Seale, C. (2002): Kvalita v kvalitativním výzkumu. Biograf.27, ss (Seale) Silverman, D. : Ako robiť kvalitatívny výzkum. Bratislava: Pegas, Snow, D. A./Machalek, R., The Sociology of Conversion. In Annual Reviww of Sociology, 10, Sprondel, W. M.: Subjektives Erlebnis und das Institut der Konversion. In: Lutz, B., ed.: Soziologie und gesellschaftliche Entwicklung. Hamburg, New York: Campus, Strauss, A., Corbinová, C.: Základy kvalitativního výzkumu. Postupy techniky metody zakotvené teorie. Boskovice: Albert, Stanley, L. (1993): On Auto/Biography in Sociology. Sociology, 27, 1, Stone, D, Human potential movement. Society 15(4):66-68, Strnad, Filipský, Holman, Vavroušková: Dějiny Indie. Nakl. Lidové noviny, Václavík, David: Sociologie nových náboženských hnutí, Brno: MU, Praha: Malvern, Časopisy: Sociology of Religion, Social Compass, Sociology, American Antropologist, Journal for Scietific Study of Religion, Religio, Sociologický časopis, Biograf atd.