KLASICKÉ MĚSTSKÉ TEORIE 19. STOLETÍ. Petra Puldová, Komunitní studie lokalit,

Transkript

1 KLASICKÉ MĚSTSKÉ TEORIE 19. STOLETÍ Petra Puldová, Komunitní studie lokalit,

2 Co se děje v 19. století? velké změny v 19. století industriální revoluce, urbanizace, rozvoj kapitalismu proměna venkovských komunit transformace organizace společnosti městská venkovská feudální kapitalistická jednoduchá složitá náboženská sekulární

3 Reakce sociologů první generace sociologů se zabývá důsledky urbanizace na evropskou společnost na konci 19. století Německo a Francie klasická městská teorie je založena na kontrastu dvou forem organizace společnosti a lidské osobnosti kontrasty vyjadřovány ve formě typologií (2 ideální typy společnosti) Tonnies, Durkheim, Simmel, Wirth typologie mají jedinečné rysy, ale sdílejí některé předpoklady: vývojové zaměření

4 Ferdinand Tőnnies Gemeinschaft und Gesselschaft (Community and Society) rozdíly venkovského a městského života typologie srovnává dvě formy sociální organizace Gemeinschaft (pospolitost, community) Gesselschaft (společnost, society)

5 Gemeinshaft a Gesellschaft východiskem pro definování jsou 2 druhy lidské vůle Wesenwille -city Kurwille myšlení Gemeinschaft (pospolitost) koheze, sociální vztahy jsou hluboké, kontinuální Gesselschaft(společnost) racionalita, efektivita, smluvní závazky

6 Gemeinshaft a Gesellschaft Gemeinschaft Gesselschaft geografická izolace x geografická mobilita podobnost členů společeství x heterogenita uchovávání vážnosti tradice x upadání tradice důraz na široká příbuzenská pouta x důraz na manželská pouta minimální dělba práce x dělba práce ustící v hyper-individualitu důraz na získané postavení x důraz na dosažené postavení primární vztahy x sekundární vztahy důraz na náboženské, duchovní hodnoty x sekularismus Zdroj: upraveno podle Hudgins, Richards (2000)

7 Emile Durkheim změny povahy společenských pout mezi lidmi The Division of Labor in Society (1893) mechanická solidarita venkov organická solidarita průmyslové město hybná síla vývoje dělba práce jednota a homogenita venkovské společnosti je nahrazována jednotou spočívající ve funkční vzájemné závislosti průmyslové společnosti

8 Georg Simmel zabýval se každodenním životem ve městě, organizací aktivit, způsoby myšlení rozdíl oproti Tonniesovi a Durkheimovi velmi ovlivnil rané období Chicagské školy

9 Metropolis and Mental Life 1903 vztah mezi městským prostředím a psychikou jeho obyvatel hlavní pro pochopení městského života je role peněžní ekonomiky role času (hodin) svoboda městských obyvatel

10 Louis Wirth otázka, zda existuje městská osobnost Urbanism as a Way of Life (1938) ANO, její charakter je ovlivněn těmito podmínkami života ve městě: populační velikost hustota zalidnění heterogenita

11 Městská osobnost populační velikost zapříčiňuje, že se nemohou znát všichni se všemi - lidské vztahy se stávají neosobními, povrchními, dočasnými segmentace lidských vztahů lidé často vystupují v určité roli prodavač, učitel sociální seskupení často založeny jen na jednom zájmu, nepožadují plnou loajalitu jedince (x venkov)

12 Kritika typologií typologie jako nástroje pro pochopení proměny venkovského preindustriální k městské industriální společnosti význam v sociologii až do 30. let společné rysy rostoucí komplexita změny hodnot a postojů rostoucí autonomie jedinců důraz na problémy městského života

13 Kritika typologií hlavní hypotézy nebyly nikdy dostatečně testovány autory nepředloženy empirické důkazy empirické důkazy dokládají neplatnost hypotéz Foster (1965): venkovská společnost (nedůvěra) Lewis (60. léta): venkovská osobnost ve městě (nejsou pragmatičtí a necitelní) nutnost poznání městských osobností Gans (1967): urban villagers

14 Kritika typologií deterministické předpoklady autoři neberou v úvahu kulturní odlišnosti vyvstává otázka, zda jsou v současnosti relevantní propojenost venkovských společností s městem a globální ekonomikou procesy neprobíhají všude stejně: západní civilizace vs. rozvojový svět směšování podmíněností co podmiňuje charakter městské osobnosti? urbanizace, industrializace, kapitalismus?