SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ"

Transkript

1 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne COM(2012) 713 final SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Námořní strategie pro Jaderské a Jónské moře CS CS

2 SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Námořní strategie pro Jaderské a Jónské moře Jaderské a přilehlé Jónské moře, které se nacházejí ve střední části severního Středomoří, jsou pro Evropu významnou námořní a mořskou oblastí. Vzhledem k budoucímu rozšíření EU se bude i nadále zvyšovat objem volného pohybu osob, zboží a služeb. Změna klimatu a její dopady představují pro pobřežní oblasti stále větší hrozbu. Jednotlivé pobřežní státy se nachází na různé úrovni, pokud jde o zkušenosti, technické kapacity, finanční zdroje a knowhow potřebné k zajištění udržitelného rozvoje jejich mořských a pobřežních oblastí. Moře, ostrovy a pobřežní regiony jsou komplexní a vzájemně propojené systémy. Není proto překvapující, že země na pobřeží Jaderského a Jónského moře se rozhodly posílit vzájemnou spolupráci počínaje mořem, jejich hlavním společným přírodním zdrojem. ÚVOD 1) Cíle Toto sdělení hodnotí potřeby a potenciál námořních činností v oblasti Jaderského a Jónského moře a představuje rámec pro vytvoření ucelené námořní strategie a souvisejícího akčního plánu do roku Pokud by členské státy EU požádaly Komisi, aby vypracovala strategii EU pro Jaderské a Jónské moře, byla by tato námořní strategie prvním pilířem makroregionální strategie EU, která by zahrnovala i další oblasti. Strategie vytyčí proveditelné akce a společné iniciativy na řešení problémů a vytváření příležitostí přeshraničního charakteru, které lze zvládnout pouze společným úsilím. Využije při tom stávající zdroje, právní předpisy a struktury, aby mohla podpořit přeshraniční partnerství a stanovit prioritní cíle, pro jejichž splnění bude možné mobilizovat místní, regionální a vnitrostátní subjekty, a priority strategie Evropa 2020 se tak nasměrují do cílených opatření. Bude-li tato strategie řádně řízena a prováděna, může působit jako hybná síla ekonomiky, aniž by byly zapotřebí dodatečné finanční prostředky. Rovněž napomůže lepší formulaci projektových žádostí a koordinaci jejich financování a provádění, zejména za účelem hospodárnějšího vynakládání finančních prostředků podle nového finančního rámce na období 2014 až Námořní projekty lze financovat v rámci různých programů a finančních nástrojů EU, přičemž se respektují pravomoci členských států, které jsou pro podporu způsobilé. Mezi tyto programy a nástroje patří EFRR, FS, ESF, EFF 1 a další nástroje a programy financování, a to jak stávající (jako jsou 7. rámcový program 2 a LIFE+ 3 ), tak budoucí (např. nástroj pro propojení Evropy a EMFF 4 ). Vedle toho je třeba mobilizovat 1 Evropský fond pro regionální rozvoj, Fond soudržnosti, Evropský sociální fond, Evropský rybářský fond. 2 Budoucí rámcový program pro výzkum a inovace (Horizont 2020). 3 Finanční nástroj pro životní prostředí. 4 Evropský námořní a rybářský fond. CS 2 CS

3 finanční prostředky z NPP 5 s cílem zapojit kandidátské země a potenciální kandidátské země do budoucích akcí. Existují rovněž další potenciální zdroje financování, jako např. mezinárodní finanční instituce, včetně investičního rámce pro západní Balkán (WBIF), národních, regionálních a místních zdrojů, jakož i soukromých investorů. Důraz je třeba klást zejména na to, aby tyto zdroje financování byly účinně kombinovány ve strategickém rámci. Vedle toho bude věnována pozornost i pravidlům hospodářské soutěže, lze-li na financování konkrétního projektu nahlížet jako na státní podporu. Tím se vytvoří základy pro růst, neboť strategie podpoří dlouhodobý udržitelný a odpovědný rybolov, dobrý environmentální stav mořského prostředí a bezpečnější námořní prostor. Díky strategii bude rovněž možné zabývat se horizontálními otázkami, jako je účinné přizpůsobení se dopadům změny klimatu. Tím se podpoří inteligentní, udržitelný růst podporující začlenění námořního hospodářství, což přispěje k dosažení cílů strategie Evropa ) Zeměpisná oblast působnosti Jaderské a Jónské 7 moře spojuje území sedmi zemí: tří členských států EU (Řecka, Itálie a Slovinska), jedné přistupující země (Chorvatska), jedné kandidátské země (Černé Hory) a dvou potenciálních kandidátských zemí (Albánie a Bosny a Hercegoviny). Srbsko, které je rovněž kandidátskou zemí, je jedním z osmi členů jadersko-jónské iniciativy 8. Ostatní země v dané oblasti mají rovněž politický a ekonomický zájem na námořních činnostech v Jaderském a Jónském moři, a mohou být tedy v jednotlivých případech zapojeny do specifických činností. 3) Souvislosti Pobřežní státy Jaderského a Jónského moře mezi sebou již intenzivně spolupracují, což je částečně dáno evropskými programy, jako jsou např. program přeshraniční spolupráce v Jaderském moři v rámci nástroje předvstupní pomoci a budoucí programy týkající se dané oblasti, a částečně jinými iniciativami, jako je např. jadersko-jónská iniciativa. Toto sdělení stanoví rámec pro přizpůsobení integrované námořní politiky potřebám a potenciálu přírodních zdrojů a společensko-ekonomické struktuře mořských a pobřežních oblastí v Jaderském a Jónském moři. Ve svých závěrech o integrované námořní politice z prosince 2011 Rada vyjádřila podporu probíhající práci členských států jadranskojónského regionu zaměřenou na zintenzivnění námořní spolupráce se sousedními třetími zeměmi této oblasti v rámci makroregionální strategie. Spolupráce v přímořských oblastech je mezníkem v rozvoji a provádění integrované námořní politiky EU, jak je zdůrazněno v Limassolském prohlášení 9. Užitečným příkladem a ponaučením mohou být zkušenosti 5 Nástroj předvstupní pomoci. 6 KOM(2010) 2020 v konečném znění. 7 Pro účely tohoto dokumentu odkazujeme na definici Mezinárodní hydrografické organizace, podle níž je jižní hranicí Jónského moře linie probíhající od mysu Tenaron do bodu Capo Passero. 8 Jadersko-jónská iniciativa je iniciativou pro regionální spolupráci, která byla zahájena v rámci prohlášení z Ancony z roku Srbsko se stalo členem jadersko-jónské iniciativy jako následnický stát Státního svazu Srbska a Černé Hory. 9 Prohlášení evropských ministrů odpovědných za integrovanou námořní politiku a Evropské komise k agendě pro růst a zaměstnanost v mořské a námořní oblasti, které bylo přijato dne 8. října CS 3 CS

4 získané v Baltském moři 10, na Dunaji 11 a v Atlantiku 12. Níže uvedené návrhy byly potvrzeny na třech seminářích zúčastněných stran uspořádaných v roce 2012 v Řecku, Itálii a Slovinsku. 10 KOM(2009) 248 v konečném znění a COM(2012) 128 final. 11 KOM(2010) 715 v konečném znění. 12 KOM(2011) 782 v konečném znění. CS 4 CS

5 STANOVENÍ PROGRAMU PRO INTELIGENTNÍ A UDRŽITELNÝ RŮST PODPORUJÍCÍ ZAČLENĚNÍ A POCHÁZEJÍCÍ Z MOŘE PILÍŘ 1: Co největší využití potenciálu moří Ve sdělení nazvaném Modrý růst: Možnosti udržitelného růstu v mořském a námořním odvětví 13 popisuje Komise evropskou mořskou ekonomiku. Pro využití hospodářského růstu pocházejícího z moře musí státy vytvořit správné podmínky pro inovaci a konkurenceschopnost a soustředit se na oblasti s komparativní výhodou. 1.1 Vytvoření podmínek pro inovace a konkurenceschopnost Aby v mořských a námořních odvětvích bylo dosaženo růstu, je třeba identifikovat faktory vedoucí k růstu a překonat nedostatky, jako je například administrativní zjednodušení a harmonizace, potřeby v oblasti kvalifikace, výzkum, vývoj a inovace, námořní uskupení, inteligentní infrastruktura odolná vůči změně klimatu a kvalifikované a mobilní pracovní síly. Vytvoření vhodných podmínek pro jejich rozvoj přispěje k tomu, že klíčová odvětví v dané oblasti, jako je například stavba lodí, loďařský průmysl a logistika, posílí svou konkurenceschopnost a vytvoří nové obchodní příležitosti. V oblasti Furlandska-Julského Benátska je dobrým příkladem námořního uskupení subjekt Ditenave, který spojuje odvětví špičkových technologií, univerzity a regionální orgány. V důsledku zvýšeného hospodářského využití mořských a pobřežních oblastí by se mohl posílit konkurenční boj o prostor. Územní plánování námořních prostor je proto klíčovým prvkem pro to, aby se při rozhodování vyváženě přihlíželo k zájmům různých odvětví, která soutěží o mořský prostor. Otázku narůstajícího tlaku na pobřežní oblasti pomáhá řešit i jednotný management pobřežní zóny (ICZM). Prioritní akční plán přijatý v rámci programu OSN pro Středomoří (UNEP/MAP) 14 hraje významnou úlohu při podpoře, kterou ICZM poskytují země v oblasti Středozemního moře, jež provádějí protokol ICZM Barcelonské úmluvy. S ohledem na výše uvedené je třeba rozvíjet například tyto prioritní oblasti: zlepšení správní spolupráce a zjednodušení a harmonizace formalit pro lodní dopravu v souladu s právními předpisy EU; podněcování tvorby námořních uskupení a výzkumných sítí, jakož i vypracování strategie v oblasti výzkumu, které by podnítily inovace; zvýšení mobility a kvalifikace pracovních sil, včetně transparentnosti kvalifikace; rozvoj územního plánování námořních prostor a integrované správy pobřežních oblastí, a to jak na celostátní, tak mezistátní úrovni, na základě ekosystémového 13 COM(2012) 494 final, 13. září Koordinační jednotka programu UNEP/MAP je pověřena prováděním úmluvy o ochraně mořského prostředí a pobřežní oblasti Středozemí. CS 5 CS

6 přístupu a s co nejlepším využitím výsledků klíčových výzkumných projektů EU zaměřených na chráněné mořské oblasti Důležitá mořská a námořní odvětví Námořní přeprava Jaderské a Jónské moře jsou vzhledem ke své poloze na východo-západní a severo-jižní ose Evropy významnou námořní dopravní trasou. Dovoz do několika středoevropských a vnitrozemských států je do značné míry odkázán na přístavy na severu Jaderského moře. Pět přístavů na severu Jaderské moře (Koper, Ravenna, Rijeka, Benátky, Terst) se spojilo do logistické platformy Sdružení přístavů severního Jadranu (North Adriatic Port Association, NAPA). Jak bylo zjištěno v probíhající přípravě strategie přístavů EU (předložení příslušných návrhů se plánuje na první polovinu roku 2013), závisí konkurenceschopnost přístavů v Jaderském a Jónském moři mimo jiné na: jejich schopnosti zvýšit intermodalitu prostřednictvím integrace námořní a pozemní dopravy. Baltsko-jaderský a středozemní dopravní koridor, které se plánují v rámci nástroje pro propojení Evropy, by měly vyřešit otázku chybějícího železničního a silničního spojení; účinné a ekologické dopravě. Přístavy hrají klíčovou úlohu v zajišťování územní kontinuity a sociální soudržnosti. Přeprava nákladu a cestujících po Jaderském a Jónském moři se však využívá jen velmi zřídka. Vzhledem k velkému počtu zemí a měst nacházejících se na pobřeží Jaderského a Jónského moře a poměrně krátkým vzdálenostem mezi nimi po moři je potenciál pro rozvoj námořní plavby na krátké vzdálenosti velký. Jadranská námořní dálnice 16 je příkladem úsilí o zajištění životaschopných a spolehlivých dopravních služeb v rámci transevropského multimodálního dopravního systému. Vzhledem k vysokému počtu ostrovů u chorvatského a řeckého pobřeží jsou obzvláště důležitá mezistátní trajektová spojení. S ohledem na výše uvedené je v plánované strategii přístavů a v rámci budoucích akcí sítě TEN-T třeba rozvíjet například tyto prioritní oblasti: optimalizaci rozhraní, postupů a infrastruktury pro usnadnění obchodu s jižní, střední a východní Evropou; optimalizaci spojení tak, že se v daném regionu na základě poptávky vytvoří integrovaná nízkouhlíková námořní dopravní síť se zvláštním zřetelem na spojení mezi ostrovy; zvýšení dlouhodobé ekologické a hospodářské udržitelnosti. Konkrétně je třeba zvážit lepší propojení přístavů s vnitrozemím a zajištění rychlé realizace prostoru námořní dopravy bez překážek (snížením administrativní zátěže pro námořní 15 Např. projekt COCONET v rámci 7. rámcového programu Oceány. 16 ADRIAMOS. CS 6 CS

7 přepravu prováděnou v rámci EU v dané oblasti nebo podporou účinnosti a kvality přístavních služeb v daném regionu) Pobřežní a námořní cestovní ruch Cestovní ruch má jako jedna z hlavních a rychle rostoucích námořních činností velký ekonomický význam. Místní ekonomice přináší velké výhody tím, že vytváří pracovní místa a podporuje ochranu pobřežního a námořního kulturního dědictví. Fórum jaderské i jónské obchodní komory vytvořilo společnou obchodní značku AdrIon. Řádné řízení intenzivního pobřežního cestovního ruchu je základním předpokladem ke zmírnění možných negativních dopadů na pobřežní a mořské prostředí, na němž cestovní ruch do značné míry závisí. Například je třeba upravit kapacitu zařízení na zpracování odpadu a čistíren odpadních vod, aby se zamezilo vypouštění odpadu a odpadních vod přímo do moře. Odvětví okružních plaveb po Jaderském a Jónském moři se již nyní rychle rozvíjí. Benátky a Dubrovník patří, co se týče okružních plaveb, mezi deset nejnavštěvovanějších přístavů v Evropě. Rostoucí segmentace trhu a nové obchodní modely otevírají nové příležitosti pro četné přístavy. Rovněž kulturní a archeologické dědictví v pobřežních oblastech a na moři představuje důležitý prvek jak z hlediska rozvoje cestovního ruchu, tak z hlediska společné identity. S ohledem na výše uvedené je třeba rozvíjet například tyto prioritní oblasti: podporu udržitelného rozvoje pobřežního a námořního cestovního ruchu, podněcování inovací a společných marketingových strategií a produktů; zajištění udržitelnosti odvětví omezením jeho dopadu na životní prostředí, s přihlédnutím k faktorům způsobeným změnou klimatu; podporu udržitelného rozvoje odvětví okružních plaveb po moři; zvýšení hodnoty kulturního dědictví a jeho řádné zhodnocení. Konkrétně je třeba zvážit rozšíření společných propagačních kampaní na podporu cestovního ruchu v daném regionu v souladu s činností jaderské i jónské obchodní komory a vytyčení nových obchodních modelů v odvětví okružních plaveb Akvakultura Odvětví akvakultury v EU vytváří zhruba přímých pracovních míst, a je tak důležitým zdrojem příjmů v četných pobřežních oblastech EU. Itálie a Řecko jsou v rámci celého Středozemí největšími producenty ryb chovaných v umělých sádkách ( tun ročně). Rozvoj silné a vysoce kvalitní evropské akvakultury, která je environmentálně a hospodářsky udržitelná, může přispět k vytváření pracovních míst a k dodávce zdravých potravin. Akvakultura může rovněž zmírnit tlak rybolovu, a pomoci tak zachovat populace ryb. Právní CS 7 CS

8 předpisy EU upravující ochranu životního prostředí zmírnění negativních dopadů řádně zohledňují. Rozvoji plného potenciálu akvakultury v EU brání řada překážek: omezený přístup k prostoru a licencím, roztříštěnost odvětví, omezený přístup k zárodečnému kapitálu či úvěrům na inovace, zdlouhavé administrativní postupy a administrativní zátěž. Při plném dodržení zásady subsidiarity navrhuje reforma společné rybářské politiky podporu akvakultury prostřednictvím koordinovaného přístupu na základě nezávazných strategických pokynů a společných priorit a prostřednictvím výměny osvědčených postupů v rámci otevřené metody koordinace. S ohledem na výše uvedené je třeba rozvíjet například tyto prioritní oblasti: vytváření nových pracovních míst a obchodních příležitostí prostřednictvím dalšího výzkumu a inovací; vývoj pracovních nástrojů pro výběr vhodných míst pro akvakulturu v souladu se zásadami územního plánování námořních prostor, včetně nástrojů k určení činností, v jejichž případě je vhodné provozovat je společně s jinými hospodářskými činnostmi na stejném místě. Konkrétně je třeba zvážit spolupráci na snížení administrativní zátěže a optimalizaci územního plánování prostřednictvím výměny osvědčených postupů. CS 8 CS

9 PILÍŘ 2: Zdravější mořské prostředí Pobřežní a mořské prostředí v Jaderském a Jónském moři se vyznačuje velkou rozmanitostí stanovišť a druhů. V obou mořích se nacházejí lokality, v nichž roste posidonia a žijí četní mořští savci. 17 V důsledku silných antropogenních vlivů a topografických vlastností jsou tato stanoviště vysoce náchylná ke znečištění. Spolupráce mezi pobřežními státy probíhá podle regulačních rámců rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí, Barcelonské úmluvy a jejích protokolů a společné komise pro ochranu Jaderského moře a jeho pobřežních oblastí. Říční odtoky mají rovněž významný dopad na Jaderské moře. Přibližně jedna třetina kontinentálních vod Středomoří teče do severního a středního Jaderského moře. Výsledná eutrofizace představuje pro tuto oblast jednu z hlavních hrozeb. 18 Pro dosažení dobrého environmentálního stavu mořského prostředí je tudíž důležité provádění ustanovení rámcové směrnice o vodě. Znečišťování moří odpadem často představuje vážné riziko pro živé organismy v moři a je rovněž estetickým problémem. Hlavním zdrojem odpadu jsou suchozemské činnosti: odpad z domácností, vypouštění odpadů ze zařízení pro cestovní ruch a odplavení odpadu ze skládek. Oblast se rovněž vyznačuje intenzivní námořní dopravou, která s sebou přináší problém emisí z lodí a přístavů, rizika nehod a zavlékání invazivních nepůvodních druhů vypouštěním balastových vod. V roce 2005 podepsaly Chorvatsko, Itálie a Slovinsko dohodu o subregionálním pohotovostním plánu 19, který stanoví právní a operativní rámec pro prevenci a boj proti nehodám způsobujícím mořské znečištění. S ohledem na výše uvedené je v příslušných politikách EU třeba rozvíjet například tyto prioritní oblasti: zajištění dobré ochrany životního prostředí a ekologického stavu mořského a pobřežního životního prostředí do roku 2020 v souladu s příslušnými právními předpisy EU a ekosystémovým přístupem Barcelonské úmluvy; zachování biologické rozmanitosti, ekosystémů a jejich služeb prováděním evropské ekologické soustavy Natura 2000 a jejím řízením, přičemž se zohlední i související činnosti v rámci Barcelonské úmluvy; snížení znečišťování moří, včetně lepšího nakládání s odpady v pobřežních oblastech; další zlepšení subregionální spolupráce a kontrola stávajících mechanismů, zejména těch, které byly zřízeny agenturou EMSA, pokud jde o prevenci, připravenost 17 Prvotní integrované posouzení Středozemního moře v souladu s krokem 3 ekosystémového přístupu. 18 Viz tamtéž. 19 Subregionální pohotovostní plán pro prevenci, připravenost a reakci na závažné mimořádné události znečištění moře v Jaderském moři. CS 9 CS

10 a koordinovanou reakci na velké úniky ropy, a prozkoumání možnosti, jak lépe využít dostupných zdrojů EU. Konkrétně je třeba zvážit výměnu osvědčených postupů mezi orgány pro správu chráněných mořských oblastí s cílem zachovat biologickou rozmanitost, navázat na činnost sítě chráněných oblastí v Jaderském moři (AdriaPAN), jakož i provádět subregionální pohotovostní plán a případně ho rozšířit na další země v oblasti Jaderského a Jónského moře. CS 10 CS

11 PILÍŘ 3: Bezpečnější a zabezpečenější námořní prostor Otázky lidského zdraví, stavu životního prostředí a bezpečnostní problematiky nejsou omezeny na prostor vymezený námořními hranicemi jedné země. Cílem by měla být synergická regionální reakce, včetně harmonizovaného provádění stávajících předpisů EU i mezinárodních předpisů a využívání nových technologií. Některé třetí země v regionu musí zlepšit svůj postup jako státy vlajky a své pořadí na seznamu výkonnosti uvedeném v Pařížském memorandu o porozumění o státní přístavní inspekci. Důsledné provádění evropských a mezinárodních předpisů přispěje k rozvoji kvalitní lodní dopravy v regionu a vytvoří rovné podmínky, podpoří mobilitu a postupně připraví kandidátské a potenciální kandidátské země na přistoupení k EU. Je třeba usilovat o vytvoření kultury dodržování stávajících předpisů EU a mezinárodních předpisů. Ve srovnání s jinými regiony proplouvá Jaderským a Jónským mořem za rok více osobních lodí. Roste rovněž přeprava ropy a zemního plynu. Jaderské a Jónské moře využívají vedle obchodní námořní dopravy i zločinecké sítě podílející se na nelegální migraci a jiných nezákonných činnostech. Je tedy třeba posílit schopnosti orgánů veřejné správy, aby mohly sledovat námořní dopravu, reagovat na mimořádné okolnosti, zachraňovat lidské životy, obnovovat mořské prostředí, kontrolovat rybolov a čelit bezpečnostním hrozbám a nezákonným činnostem. Je třeba rozvíjet například níže uvedené prioritní oblasti, zejména v zemích sousedících s daným regionem, přičemž v právních předpisech EU je třeba přihlédnout k probíhajícím činnostem a zajistit soulad s vnitrostátními institucionálními rámci: zlepšení dodržování předpisů v oblasti kontroly státu vlajky a státní přístavní inspekce, odpovědnosti a pojištění lodní dopravy, hygieny a kontroly přenosných nemocí na lodích, vyšetřování nehod a bezpečnosti v přístavech; posílení spolupráce mezi vnitrostátními nebo regionálními námořními orgány s EU, vytvoření mechanismů pro výměnu informací o námořní dopravě mezi vnitrostátními systémy VTMIS 20 prostřednictvím sítě SafeSeaNet; propagaci rozvoje systémů na podporu rozhodování, budování kapacit v oblasti zasahování při nehodách a vypracování plánů pro řešení nouzových situací; zajištění přiměřených zdrojů informací pro posádky a navigátory, jako je batymetrie, mapování mořského dna a hydrografické průzkumy, a začlenění těchto informací do elektronických plavebních map (e-navigace), které by mohly používat zejména osobní lodě. Jak vyplynulo z prvního kola konzultací zúčastněných stran, je třeba pro dosažení těchto cílů zvážit například modernizaci stávajícího systému ADRIREP 21 a jeho integraci do systému SafeSeaNet. 20 Kontrolní a informační systém pro provoz plavidel. 21 Systém pro podávání zpráv o dopravě v Jaderském moři. CS 11 CS

12 PILÍŘ 4: Udržitelné a odpovědné rybolovné činnosti Strategie by měla podpořit úsilí o dosažení dlouhodobě udržitelného a odpovědného rybolovu, aby rybolovné činnosti byly pro pobřežní oblasti i nadále ekonomickým zdrojem. V prvé řadě je třeba usilovat o účinné uplatňování zásad společné rybářské politiky (SRP). SRP prosazuje přístup k řízení rybolovu ze spodu. Společné zásady a nástroje pro chráněné mořské oblasti, které jsou předmětem zájmu odvětví rybolovu 22, včetně přijetí opatření na ochranu citlivých stanovišť a některých druhů (např. želv, delfínů), by této oblasti rovněž prospěly. Správní orgány a organizace producentů v Chorvatsku, Itálie a Slovinsku mezi sebou již spolupracují ohledně obchodních aspektů rybolovu a díky této spolupráci vzniklo například socioekonomické středisko pro sledování rybolovu a akvakultury v severním Jadranu. Oblast jeho působnosti by se mohla rozšířit na průzkum trhu a rozvoj tržních služeb s cílem zajistit lepší sledovatelnost a umožnit uvádění výrobků na trh. V oblasti kontroly, sledování a dohledu je třeba zlepšit dodržování předpisů a usnadnit předávání informací na základě výměny odborných poznatků a osvědčených postupů a s přihlédnutím k dalšímu rozvoji společných operačních iniciativ. Rovněž je třeba prozkoumat možnost aktualizace všech náležitých operačních nástrojů (systémů, zařízení a jiných zdrojů). V multilaterálním rámci Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři a v rámci regionálních projektů FAO (Adriamed a Eastmed) již probíhá spolupráce ve vědeckých otázkách a řízení rybolovu. Tyto projekty musí být posíleny zvýšením účasti všech dotyčných zemí. Současně je třeba prosazovat další vědeckou spolupráci mezi zeměmi tohoto regionu, a lépe tak propojit vědecký výzkum s potřebami rybolovu a akvakultury. S ohledem na výše uvedené je třeba rozvíjet například tyto prioritní oblasti: dosažení udržitelného řízení rybolovu, včetně vypracování víceletých plánů a opatření, jako jsou mořské chráněné oblasti v širším smyslu; přispívání k ziskovosti a udržitelnosti rybolovu intenzivnějším zapojením zúčastněných stran do řízení rybolovu a ostatních činností; zlepšení dodržování pravidel, úspora zdrojů, usnadnění přenosu informací a zlepšení spolupráce v oblasti kontroly rybolovných činností; rozvoj vědecké spolupráce v oblasti rybolovu. Konkrétně je třeba zvážit otázku hlubšího průzkumu trhu a rozvoje služeb s cílem zajistit, aby uvádění produktů rybolovu a akvakultury na trh v daném regionu bylo jasné, účinné a plně v souladu s příslušnými právními předpisy. Rovněž je třeba se zaměřit na výměnu socioekonomických údajů v odvětví rybolovu. 22 Například chráněné rybolovné oblasti podle článku 19 nařízení o Středozemním moři, oblasti s omezením rybolovu v rámci Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři a zvláště chráněné oblasti významné pro Středomoří (SPAMIs) v rámci Barcelonské úmluvy. CS 12 CS

13 DALŠÍ KROKY: VYPRACOVÁNÍ AKČNÍHO PLÁNU Námořní strategie pro Jaderské a Jónské moře bude podrobně popsána v akčním plánu, který má být předložen v druhé polovině roku 2013, přičemž se v ní zohlední probíhající i plánované činnosti příslušných politik EU. V návaznosti na pilíře uvedené v tomto sdělení bude strategie obsahovat prioritní oblasti a akce, které je třeba podporovat, s cílem reagovat na výše uvedené úkoly a příležitosti. Strategie rovněž stanoví jasné cíle, které jsou v souladu s cíli uvedenými ve strategii Evropa Tato opatření budou realizována zúčastněnými stranami v regionu, s nimiž bude Komise spolupracovat, včetně vlád a agentur, regionů, obcí, podnikatelských subjektů, výzkumných pracovníků a mezinárodních a nevládních organizací. Komise bude spolupracovat s těmito zúčastněnými subjekty a dalšími institucemi, subjekty odpovědnými za programy a mezinárodními organizacemi činnými v daném regionu tak, aby všechny subjekty harmonizovaly svou činnost (tam, kde je to potřeba) s cíli strategie a identifikovaly koordinační subjekty pro realizaci plánovaných akcí a projektů. Řízení strategie by mělo být vymezeno s ohledem na co nejucelenější stanovení, sledování a provádění akčního plánu. ZÁVĚRY Komise je přesvědčena, že tento rámec podpoří všechny země v jejich úsilí splnit cíle strategie Evropa 2020 s přihlédnutím k jejich námořním zdrojům a potenciálu a udržitelnému využití těchto zdrojů. Flexibilním způsobem podpoří evropskou integraci a územní spolupráci tak, aby do ní byly zahrnuty všechny subjekty a byla dodržena zásada subsidiarity. Evropská komise by chtěla vědět, zda vytyčené prioritní oblasti zahrnují nejdůležitější otázky, v jejichž případě by posílená spolupráce mohla přinést přidanou hodnotu. Evropská komise by rovněž uvítala nápady na účinné a flexibilní struktury pro provádění strategie a akčního plánu a k praktickému využití opatření v praxi. Komise proto vyzývá Radu, Evropský parlament, Výbor regionů a Evropský hospodářský a sociální výbor, aby toto sdělení přezkoumaly a schválily. CS 13 CS

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Prioritní osa 1 1a Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací Posilování výzkumu a inovační infrastruktury a kapacit

Více

Prosíme, upozorněte na problém co nejvíce Vašich kolegů, NNO, institucí a profesionálních sdružení.

Prosíme, upozorněte na problém co nejvíce Vašich kolegů, NNO, institucí a profesionálních sdružení. Doporučené odpovědi naleznete níže v tomto dokumentu Je samozřejmě zcela na vás, abyste upravili odpovědi podle vašich zkušeností a názorů, ale uvědomte si prosím, že vaše odpovědi budou interpretovány

Více

Páteřní infrastruktura

Páteřní infrastruktura Páteřní infrastruktura SENÁT PČR, 23. 1. 2014 petr.moos@rek.cvut.cz mobilita, energetika, ICT, sítě ŽP Východiska, Priority SMK, NPR 2 Východiska Klíčové strategie pro budoucí kohezní politiku: Dopravní

Více

TEN-E (transevropská energetická síť)

TEN-E (transevropská energetická síť) ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE Brno, květen 2014 Ing. Zdeňka Kučerová Porada s kraji 5. 6. 2014 TEN-E (transevropská energetická síť) Legislativa EU NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 347/2013 ze dne

Více

Programy v programovém období 2014-2020. Autor: Ing. Denisa Veselá

Programy v programovém období 2014-2020. Autor: Ing. Denisa Veselá Programy v programovém období 2014-2020 Autor: Ing. Denisa Veselá Pro nadcházející programové období 2014-2020 jsou připravovány nové programy, které budou spolufinancovány z Evropských strukturálních

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 MÍSTNÍ ROZVOJ VEDENÝ KOMUNITAMI POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 Evropská komise v říjnu roku 2011 přijala legislativní návrhy na politiku soudržnosti pro období od roku 2014 do roku 2020 Tento infolist

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 V prosinci 2013 Rada Evropské unie formálně schválila nová pravidla a právní předpisy upravující další kolo investic v rámci politiky soudržnosti

Více

(Informace) RADA. Závěry Rady o digitalizaci kulturního materiálu a jeho dostupnosti on-line a o uchovávání digitálních (2006/C 297/01) 3.

(Informace) RADA. Závěry Rady o digitalizaci kulturního materiálu a jeho dostupnosti on-line a o uchovávání digitálních (2006/C 297/01) 3. 7.12.2006 C 297/1 I (Informace) RADA Závěry Rady o digitalizaci kulturního materiálu a jeho dostupnosti on-line a o uchovávání digitálních záznamů (2006/C 297/01) RADA EVROPSKÉ UNIE, Berouc v úvahu, že:

Více

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 1-47

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 1-47 Evropský parlament 2014-2019 Výbor pro zahraniční věci 2014/2214(INI) 10.6.2015 POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 1-47 Dubravka Šuica (PE557.114v01-00) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému

Více

Programy podpory výstavby ze strany EU SPANILÝ VOJTĚCH

Programy podpory výstavby ze strany EU SPANILÝ VOJTĚCH Programy podpory výstavby ze strany EU SPANILÝ VOJTĚCH REGIONÁLNÍ POLITIKA EU = POLITIKA HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI (HSS) je odrazem principu solidarity uvnitř Evropské unie, kdy bohatší státy

Více

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Strana 1 z 6 TC 2: Zlepšení přístupu k IKT, využití a kvality IKT TC 4: Podpora posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech

Více

Příprava kohezní politiky pro období 2014-2020 Výroční fórum ACRI Štiřín 8. listopadu 2012

Příprava kohezní politiky pro období 2014-2020 Výroční fórum ACRI Štiřín 8. listopadu 2012 Příprava kohezní politiky pro období 2014-2020 Výroční fórum ACRI Štiřín 8. listopadu 2012 Směrodatné dokumenty EU I Evropa 2020 (III 2010) Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění

Více

Aktualizace KPS, oblast podnikání

Aktualizace KPS, oblast podnikání Připraveno pro: Oblastní hospodářská komora Aktualizace KPS, oblast podnikání Datum: Místo: Předkládá: 2011-11-23 Hotel Vitality Vendryně Ing. Marian Razima, HRAT, s.r.o. Aktualizace KPS, oblast podnikání

Více

Návrh závěrů uvedených v příloze připravil v průběhu řady zasedání Výbor pro kulturní otázky. Na tomto znění se dohodly všechny delegace.

Návrh závěrů uvedených v příloze připravil v průběhu řady zasedání Výbor pro kulturní otázky. Na tomto znění se dohodly všechny delegace. RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 19. dubna 2011 (27.04) (OR. en) 9057/11 CULT 27 EDUC 80 SOC 347 COMPET 149 POZNÁMKA Odesílatel: Generální sekretariát Rady Příjemce: Výbor stálých zástupců (část I) / Rada Č.

Více

Návrh závěrů uvedený v příloze připravil v průběhu řady zasedání Výbor pro kulturní otázky. Se zněním nyní souhlasí všechny delegace.

Návrh závěrů uvedený v příloze připravil v průběhu řady zasedání Výbor pro kulturní otázky. Se zněním nyní souhlasí všechny delegace. RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 19. dubna 2011 (28.04) (OR. en) 9058/11 CULT 28 SOC 348 POZNÁMKA Odesílatel: Generální sekretariát Rady Příjemce: Výbor stálých zástupců (část I) / Rada Č. předchozího dokumentu:

Více

Informační přehled 3 KAM PENÍZE PŮJDOU?

Informační přehled 3 KAM PENÍZE PŮJDOU? Informační přehled 3 KAM PENÍZE PŮJDOU? Investiční plán pro Evropu bude balíčkem opatření, jímž se po dobu příštích tří let (2015-2017) uvolní investice z veřejného i soukromého sektoru do reálné ekonomiky

Více

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Strana 1 z 6 TC 2: Zlepšení přístupu k IKT, využití a kvality IKT TC 4: Podpora posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 INTEGROVANÉ TERITORIÁLNÍ INVESTICE POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 V prosinci 2013 Rada Evropské unie formálně schválila nová pravidla a právní předpisy upravující další kolo investic v rámci politiky soudržnosti

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 FINANČNÍ NÁSTROJE POLITIKY SOUDRŽNOSTI 2014-2020 POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 Evropská komise v říjnu roku 2011 přijala legislativní návrhy na politiku soudržnosti pro období od roku 2014 do roku 2020

Více

Den malých obcí - Program rozvoje venkova

Den malých obcí - Program rozvoje venkova Den malých obcí - Program rozvoje venkova 1 Obsah: Program rozvoje venkova ČR 2007 2013 Program rozvoje venkova na období 2014 2020 2 Program rozvoje venkova ČR 2007-2013 PRV je podpůrný nástroj k zvýšení

Více

EVROPSKÝ PARLAMENT 2014-2019. Výbor pro zaměstnanost a sociální věci

EVROPSKÝ PARLAMENT 2014-2019. Výbor pro zaměstnanost a sociální věci EVROPSKÝ PARLAMENT 2014-2019 Výbor pro zaměstnanost a sociální věci 15.4.2015 2014/2236(INI) NÁVRH ZPRÁVY o úloze sociálního podnikání a sociálních inovací v boji proti nezaměstnanosti (2014/2236(INI))

Více

Operační programy pro léta 2007-2013 (3) Prezentace pro školení v rámci modulu Venkovská politika pro projekt OP RLZ 4.1. JMK Víme co chceme odborné vzdělávání obecních zastupitelstev na Vyškovsku Rostěnice-Zvonovice,

Více

VYLEPŠENÍ KONCEPCE NÁMOŘNÍCH DÁLNIC

VYLEPŠENÍ KONCEPCE NÁMOŘNÍCH DÁLNIC GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ PRO VNITŘNÍ POLITIKY TEMATICKÁ SEKCE B: STRUKTURÁLNÍ POLITIKA A POLITIKA SOUDRŽNOSTI DOPRAVA A CESTOVNÍ RUCH VYLEPŠENÍ KONCEPCE NÁMOŘNÍCH DÁLNIC SHRNUTÍ Abstrakt Tato studie podává

Více

Vhodní příjemci dotace v české části programového území

Vhodní příjemci dotace v české části programového území Vhodní příjemci dotace v české části programového území Prioritní osa 1 Podpora přizpůsobení se změně klimatu, předcházení rizikům a řízení rizik Investiční priorita 5b) - Podpora investic zaměřených na

Více

Transevropská osa BALT- JADRAN

Transevropská osa BALT- JADRAN Transevropská osa BALT- JADRAN a BATCo Balticko Adriatická dopravní spolupráce Prezentaci zpracovalo leden 2012 Obsah 1) Co je Balticko Jaderská osa 2) Přínosy dopravní osy pro rozvoj přilehlých regionů

Více

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Program Evropské územní spolupráce RAKOUSKO ČESKÁ REPUBLIKA 2014-2020 MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Evropské fondy 2014-2020: Jednoduše pro lidi Brno 4.12.2014 Obsah prezentace kohezní politika EU

Více

JESSICA. Nový způsob využívání finančních zdrojů EU na podporu udržitelných investic a růstu v městských oblastech. Co je JESSICA?

JESSICA. Nový způsob využívání finančních zdrojů EU na podporu udržitelných investic a růstu v městských oblastech. Co je JESSICA? Společná evropská podpora udržitelných investic do městských oblastí Společná evropská podpora udržitelných investic do městských oblastí JESSICA Nový způsob využívání finančních zdrojů EU na podporu udržitelných

Více

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 9-25

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 9-25 EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro dopravu a cestovní ruch 11. 7. 2013 2013/0106(COD) POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 9-25 Návrh stanoviska Nathalie Griesbeck (PE513.286v01-00) Evropského parlamentu a Rady, kterým

Více

Otázky: Regulační a institucionální rámec pro trh EU s doručováním balíků

Otázky: Regulační a institucionální rámec pro trh EU s doručováním balíků Otázky: Regulační a institucionální rámec pro trh EU s doručováním balíků 1) Pro účely této zelené knihy je pojem balík vymezen v nejširším smyslu a rozumí se jím veškeré zásilky s hmotností do 30 kg včetně.

Více

SPOLEČNÁ RYBÁŘSKÁ POLITIKA: VZNIK A VÝVOJ

SPOLEČNÁ RYBÁŘSKÁ POLITIKA: VZNIK A VÝVOJ SPOLEČNÁ RYBÁŘSKÁ POLITIKA: VZNIK A VÝVOJ Společná rybářská politika (SRP) byla poprvé formulována v Římské smlouvě. Původně byla propojena se společnou zemědělskou politikou, ale postupem času se osamostatňovala.

Více

BATCo Baltic-Adriatic Transport Cooperation Baltsko-jaderská dopravní spolupráce. Standard Project Presentation

BATCo Baltic-Adriatic Transport Cooperation Baltsko-jaderská dopravní spolupráce. Standard Project Presentation BATCo Baltic-Adriatic Transport Cooperation Baltsko-jaderská dopravní spolupráce Standard Project Presentation V současné době Evropská unie reviduje Evropský dopravní systém (TEN-T). Nastává tedy vhodný

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ DOPORUČENÍ KOMISE 20.8.2009

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ DOPORUČENÍ KOMISE 20.8.2009 KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 20.8.2009 K(2009) 6464 v konečném znění DOPORUČENÍ KOMISE 20.8.2009 o mediální gramotnosti v digitálním prostředí pro vyšší konkurenceschopnost audiovizuálního

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 FINANČNÍ NÁSTROJE POLITIKY SOUDRŽNOSTI 2014-2020 POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 V prosinci 2013 Rada Evropské unie formálně schválila nová pravidla a právní předpisy upravující další kolo investic v rámci

Více

Metodika a kritéria výběru projektu

Metodika a kritéria výběru projektu Metodika a kritéria výběru projektu Program spolupráce na podporu přeshraniční spolupráce mezi Českou republikou a Svobodným státem Sasko 2014 2020 v rámci cíle Evropská územní spolupráce Kód CCI: 2014TC16RFCB017

Více

NÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2014/2149(INI) 3.3.2015

NÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2014/2149(INI) 3.3.2015 EVROPSKÝ PARLAMENT 2014-2019 Výbor pro kulturu a vzdělávání 2014/2149(INI) 3.3.2015 NÁVRH ZPRÁVY na cestě k integrovanému přístupu ke kulturnímu dědictví pro Evropu (2014/2149(INI)) Výbor pro kulturu a

Více

Jak fungují evropské dotace

Jak fungují evropské dotace Jak fungují evropské dotace Jan Balek j.balek@regionhranicko.cz Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Základní principy získávání dotací Osnova prezentace:

Více

Integrovaná strategie rozvoje MAS Pobeskydí pro období 2014-2020

Integrovaná strategie rozvoje MAS Pobeskydí pro období 2014-2020 Integrovaná strategie rozvoje MAS Pobeskydí pro období 2014-2020 Veřejné projednání návrhu 4.9.2014 Projekt Integrovaná strategie rozvoje území v působnosti MAS Pobeskydí je financován Moravskoslezským

Více

Historie. 1958 (Ženeva) 1. konference OSN o mořském právo možnost těžby na šelfu

Historie. 1958 (Ženeva) 1. konference OSN o mořském právo možnost těžby na šelfu Námořní právo Historie mořské právo - zásady se původně utvářely jako právo obyčejové - vliv námořních mocností teritoriální vody vzdálenost, která se dala chránit pobřežním dělostřelectvem 3 námořní míle

Více

Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková

Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková 1) Regionální politika 2) Strukturální fondy 3) Operační programy 2007 2013 4) Projektová žádost 5) Aktuální stav čerpání 6) Problémy s Operačními programy strana

Více

Evropské inovační partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti

Evropské inovační partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti Evropské inovační partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti Ministerstvo zemědělství 27.listopadu 2014 Program rozvoje venkova 2014-2020 spolufinancován z Evropského zemědělského fondu

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Hlavní zaměření programu Globálním cílem OP VVV je urychlit přechod ČR k růstu prostřednictvím lidského kapitálu pomocí investic do základů znalostní ekonomiky.

Více

Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR

Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR Financování výzkumu a inovací z fondů EU a ČR v létech 2007-2013 2013 Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR Strukturální fondy pro výzkum a inovace OP Podnikání a inovace OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

Obce a evropské fondy v období 2014-2020. Mgr. František Kubeš odbor regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj

Obce a evropské fondy v období 2014-2020. Mgr. František Kubeš odbor regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj Obce a evropské fondy v období 2014-2020 Mgr. František Kubeš odbor regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj Evropský fond pro regionální rozvoj Evropské strukturální a investiční fondy 2014

Více

RPS/CSF. Česká republika 2004>2006 Rámec podpory Společenství. Ministerstvo pro Místní rozvoj ČR Odbor Rámce podpory Společenství

RPS/CSF. Česká republika 2004>2006 Rámec podpory Společenství. Ministerstvo pro Místní rozvoj ČR Odbor Rámce podpory Společenství RPS/CSF Česká republika 2004>2006 Rámec podpory Společenství Ministerstvo pro Místní rozvoj ČR Odbor Rámce podpory Společenství Politika HSS EU 2007-13 3 nové cíle: Konvergence Regionální konkurenceschopnost

Více

RADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 11. října 2011 (13.10) (OR. en) 15250/11 Interinstitucionální spis: 2011/0274 (COD) FC 40 REGIO 86 CADREFIN 90 CODEC 1635

RADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 11. října 2011 (13.10) (OR. en) 15250/11 Interinstitucionální spis: 2011/0274 (COD) FC 40 REGIO 86 CADREFIN 90 CODEC 1635 RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 11. října 2011 (13.10) (OR. en) 15250/11 Interinstitucionální spis: 2011/0274 (COD) FC 40 REGIO 86 CADREFIN 90 CODEC 1635 NÁVRH Odesílatel: Evropská komise Ze dne: 10. října 2011

Více

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1784/1999. ze dne 12. července 1999. o Evropském sociálním fondu *

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1784/1999. ze dne 12. července 1999. o Evropském sociálním fondu * NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1784/1999 ze dne 12. července 1999 o Evropském sociálním fondu * EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

Více

Příprava Královéhradeckého kraje na programové období 2014-2020 HLAVNÍ TITULEK PREZENTACE

Příprava Královéhradeckého kraje na programové období 2014-2020 HLAVNÍ TITULEK PREZENTACE Příprava Královéhradeckého kraje na programové období 2014-2020 HLAVNÍ TITULEK PREZENTACE podtitulek Pardubice 29. květen 2014 Zita Kučerová Centrum investic, rozvoje a inovací Programové období 2007-2013

Více

LEGISLATIVNÍ RÁMEC PRO PODNIKÁNÍ V CR V EU

LEGISLATIVNÍ RÁMEC PRO PODNIKÁNÍ V CR V EU Vzdělávací program Podnikové řízení v oblasti cestovního ruchu je financován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR v rámci projektu Školení a vzdělávání pracovníků v cestovním ruchu. LEGISLATIVNÍ

Více

Uplatnění CLLD v oblasti sociálního začleňování a spolupráce MAS s Agenturou pro sociální začleňování

Uplatnění CLLD v oblasti sociálního začleňování a spolupráce MAS s Agenturou pro sociální začleňování Uplatnění CLLD v oblasti sociálního začleňování a spolupráce MAS s Agenturou pro sociální začleňování 24. 2. 2014 Zuzana Drhová Z Dohody o Partnerství (str. 173, leden 2014) 3.1.1 Komunitně vedený místní

Více

o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení (ES) č. 1784/1999

o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení (ES) č. 1784/1999 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1081/2006 ze dne 5. července 2006 o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení (ES) č. 1784/1999 EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na

Více

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) možnosti pro podnikatele

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) možnosti pro podnikatele Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) možnosti pro podnikatele 19. května 2014, Ostrava ZPĚT NA VRCHOL INSTITUCE, INOVACE A INFRASTRUKTURA Ing. Martin Kocourek ministr průmyslu

Více

Cíle energetické účinnosti cesta správným směrem? Podkladový materiál k debatě (2. 10. 2014, Evropský dům)

Cíle energetické účinnosti cesta správným směrem? Podkladový materiál k debatě (2. 10. 2014, Evropský dům) Popis Snížení spotřeby energie a odstranění plýtvání s energií patří k hlavním cílům Evropské unie. Změna klimatu a energetika je jedním z pěti tematických cílů, které mají být v rámci strategie Evropa

Více

Výbor pro regionální rozvoj NÁVRH STANOVISKA

Výbor pro regionální rozvoj NÁVRH STANOVISKA ; EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro regionální rozvoj 2009/0072(CNS) 14. 10. 2009 NÁVRH STANOVISKA Výboru pro regionální rozvoj pro Výbor pro kulturu a vzdělávání k návrhu rozhodnutí Rady o Evropském

Více

Evropský parlament Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) Jednotný evropský energetický trh Praha, 3. listopadu 2011 Ing. Evžen Tošenovský místopředseda Výboru ITRE Priority evropské energetiky

Více

Dotační příležitosti a příprava na nové dotační období 40. dny malých obcí, Prostějov

Dotační příležitosti a příprava na nové dotační období 40. dny malých obcí, Prostějov Dotační příležitosti a příprava na nové dotační období 40. dny malých obcí, Prostějov Tomáš Vacenovský 31. října 2013 Obsah prezentace Aktuální dotační příležitosti pro obce OP Životní prostředí Norské

Více

Přeshraniční spolupráce v kontextu strategií Jihomoravského kraje

Přeshraniční spolupráce v kontextu strategií Jihomoravského kraje Přeshraniční spolupráce v kontextu strategií Jihomoravského kraje Brno, hotel Voroněž, 20. září 2012 Historie přeshraniční spolupráce Program CBC Phare Předvstupní program EU pro přeshraniční spolupráci

Více

Projekt obsah, popis stávající situace, příklady ze zahraničí. Letecká, vodní a veřejná doprava. Gestor MD Spolugestor MMR, MPO

Projekt obsah, popis stávající situace, příklady ze zahraničí. Letecká, vodní a veřejná doprava. Gestor MD Spolugestor MMR, MPO Projekt obsah, popis stávající situace, příklady ze zahraničí Název projektu Gestor MD Spolugestor MMR, MPO Zahájení projektu 2011 Ukončení projektu 2025 Obsah, charakteristika projektu Popis stávající

Více

Příležitosti pro obce a města

Příležitosti pro obce a města Evropské strukturální a investiční fondy v programovém období 2014-2020 Příležitosti pro obce a města Jednání měst a obcí v územní působnosti org. složky MAS SERVISO, SERVISO o. p. s. Třebenice, 16.6.2015

Více

Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020

Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020 ESF ERDF Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020 Mgr. Zdeňka Bartošová vedoucí oddělení metodiky a strategie odbor evropských fondů Magistrát hl. města Prahy Východiska z programového

Více

Územní agenda Evropské unie. Pro konkurenceschopnější a udržitelnou Evropu rozmanitých regionů

Územní agenda Evropské unie. Pro konkurenceschopnější a udržitelnou Evropu rozmanitých regionů Územní agenda Evropské unie Pro konkurenceschopnější a udržitelnou Evropu rozmanitých regionů Sjednána při příležitosti neformální ministerské schůzky na téma rozvoj měst a územní soudržnost v Lipsku ve

Více

Setkání MAS a mikroregionů Kraje Vysočina - Ledeč nad Sázavou, 20.2. 2014. Ing. Radim Sršeň, Ph.D.

Setkání MAS a mikroregionů Kraje Vysočina - Ledeč nad Sázavou, 20.2. 2014. Ing. Radim Sršeň, Ph.D. Setkání MAS a mikroregionů Kraje Vysočina - Ledeč nad Sázavou, 20.2. 2014 Ing. Radim Sršeň, Ph.D. Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (EFRR) > MPO Prioritní osa 1: Rozvoj podnikání založený na

Více

Prioritní cíle programu LIFE+

Prioritní cíle programu LIFE+ Prioritní cíle programu LIFE+ 1 Prioritní oblasti LIFE+ Příroda a biologická rozmanitost Základní cíl: chránit, zachovat, obnovit, sledovat a zjednodušit fungování přírodních systémů, přírodních stanovišť,

Více

Operační program Doprava 2014-2020

Operační program Doprava 2014-2020 Operační program Doprava 2014-2020 Mgr. Michal Ulrich 10. 4. 2014 Operační program Doprava 2014-2020 základní charakteristiky Operační program Doprava 2014-2020 (OPD 2) navazuje na Operační program Doprava

Více

Příprava podkladů pro oblast podpory odpadového hospodářství 2014-2020

Příprava podkladů pro oblast podpory odpadového hospodářství 2014-2020 B L I Ž Š Í S P E C I F I K A C E P Ř E D M Ě T U V E Ř E J N É Z A K Á Z K Y Příloha č. 2 ZD k veřejné zakázce dle ust. 44 zákona č. 137/2006 Sb. (dále také jako zákon ), o veřejných zakázkách, v platném

Více

Smlouva o dvouleté spolupráci

Smlouva o dvouleté spolupráci Smlouva o dvouleté spolupráci mezi Ministerstvem České republiky a Regionálním úřadem pro Evropu Světové zdravotnické organizace 2004/2005 Podepsali: Za Ministerstvo Podpis Jméno Datum Funkce: Ministr

Více

VNĚJŠÍ POLITIKA PRO ZAJIŠTĚNÍ ENERGETICKÝCH ZÁJMŮ EVROPY

VNĚJŠÍ POLITIKA PRO ZAJIŠTĚNÍ ENERGETICKÝCH ZÁJMŮ EVROPY S160/06 VNĚJŠÍ POLITIKA PRO ZAJIŠTĚNÍ ENERGETICKÝCH ZÁJMŮ EVROPY Dokument Komise a generálního tajemníka, vysokého představitele určený pro zasedání Evropské rady ČELIT VNĚJŠÍM ENERGETICKÝM RIZIKŮM EU

Více

Administrativní zátěž a programové období 2014 2020 z pohledu MPO

Administrativní zátěž a programové období 2014 2020 z pohledu MPO Administrativní zátěž a programové období 2014 2020 z pohledu MPO JUDr. Ing. Břetislav Grégr, MBA Ředitel odboru koordinace strukturálních fondů 30. května 2012, Praha Operační program Podnikání a inovace

Více

Rozvoj logistických ch center v

Rozvoj logistických ch center v ČESKÁ LOGISTICKÁ ASOCIACE Rozvoj logistických ch center v Evropě a ČR Ing. Miroslav Rumler rumler@reliant.cz 1 Evropský přepravní trh: zvětšování vzdáleností mezi výrobou a spotřebou - růst požadavků mobility

Více

DOPORUČENÍ KOMISE. ze dne 8.6.2015. k Evropskému programu znovuusídlování

DOPORUČENÍ KOMISE. ze dne 8.6.2015. k Evropskému programu znovuusídlování EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 8.6.2015 C(2015) 3560 final DOPORUČENÍ KOMISE ze dne 8.6.2015 k Evropskému programu znovuusídlování CS CS DOPORUČENÍ KOMISE ze dne 8.6.2015 k Evropskému programu znovuusídlování

Více

Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci

Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci 14. 10. 2013 2013/2183(INI) NÁVRH ZPRÁVY o plánu EU proti homofobii a diskriminaci na základě sexuální orientace a genderové

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne 19. 12. 2013 Č. j.: 91804/ENV/13 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na

Více

Program rozvoje venkova. na období 2014-2020. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí

Program rozvoje venkova. na období 2014-2020. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Program rozvoje venkova na období 2014-2020 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Strategický rámec pro období 2014-2020 Strategie Evropa 2020 (EU 2020) Společná

Více

NAŘÍZENÍ EP A RADY (ES) Č. 1081/2006

NAŘÍZENÍ EP A RADY (ES) Č. 1081/2006 NAŘÍZENÍ EP A RADY (ES) Č. 1081/2006 ZE DNE 5. ČERVENCE 2006 o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení (ES) č. 1784/1999 EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o založení

Více

Evropskéfondy a Ostravsko: jak jich nejlépe využít

Evropskéfondy a Ostravsko: jak jich nejlépe využít Evropskéfondy a Ostravsko: jak jich nejlépe využít David Sventek Úřad Regionální rady 19.5.2014, Ostrava Program NovéprogramovéobdobíEU 2014 2020 Ostravskáaglomerace klíčovázjištění Integrovanéteritoriálníinvestice

Více

Budoucnost metody QUEST a navazující aktivity

Budoucnost metody QUEST a navazující aktivity Budoucnost metody QUEST a navazující aktivity Radomíra Jordová, CDV, v.v.i. Zbyněk Sperat, CDV, v.v.i. Pardubice, 17. září Obsah Možnosti EU QUEST a související projekty Plány udržitelné městské mobility

Více

Operační program doprava Přehled priorit a opatření

Operační program doprava Přehled priorit a opatření Operační program doprava Přehled priorit a opatření Duben 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1 - Modernizace železniční sítě TEN-T... 2 Prioritní osa 2 - Výstavba a modernizace dálniční silniční

Více

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014 2020

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014 2020 Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014 2020 Řídící orgán: Ministerstvo průmyslu a obchodu Požadavky kladené na programy ze strany EK a evropské legislativy Proces přípravy programů

Více

Aktualizace energetické koncepce ČR

Aktualizace energetické koncepce ČR Aktualizace energetické koncepce ČR Ing. Zdeněk Hubáček Úvod Státní energetická politika (SEK) byla zpracována MPO schválena v roce 2004 Aktualizace státní energetické politiky České republiky byla zpracována

Více

Sbližování právních předpisů jako faktor upevňování jednotného vnitřního trhu EU

Sbližování právních předpisů jako faktor upevňování jednotného vnitřního trhu EU Sbližování právních předpisů jako faktor upevňování jednotného vnitřního trhu EU Mgr. Ing. Petr Wawrosz Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Vyhodnocení Lisabonské

Více

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Marie Hatalová Jihlava 2. prosince 2014 Současný stav přípravy OPZ Schválení návrhu OPZ vládou ČR - 9. 7. 2014 Zaslání návrhu

Více

Možnosti financování projektů dopravní infrastruktury. Ing. Jiří Fuchs Semily 16.9.2014

Možnosti financování projektů dopravní infrastruktury. Ing. Jiří Fuchs Semily 16.9.2014 Možnosti financování projektů dopravní infrastruktury Ing. Jiří Fuchs Semily 16.9.2014 CYRRUS ADVISORY, a.s. Provozujeme největší informační portály o dotacích www.dotacni.info a www.dotacni-noviny.cz

Více

IROP. Mgr. Richard Hubl Úřad Regionální rady Jihovýchod

IROP. Mgr. Richard Hubl Úřad Regionální rady Jihovýchod IROP Mgr. Richard Hubl Úřad Regionální rady Jihovýchod Jsme na dotacích závislí? Podpořené projekty ROP JV a podpora brownfieldů Osa 2 Podpora udržitelného cestovního ruchu Celkem podpořeno 4 projektů

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ BÍLÁ KNIHA. Přizpůsobení se změně klimatu: směřování k evropskému akčnímu rámci

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ BÍLÁ KNIHA. Přizpůsobení se změně klimatu: směřování k evropskému akčnímu rámci CS CS CS KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 1.4.2009 KOM(2009) 147 v konečném znění BÍLÁ KNIHA Přizpůsobení se změně klimatu: směřování k evropskému akčnímu rámci {SEK(2009) 386} {SEK(2009) 387}

Více

Operační program Doprava 2014-2020 dosažený stav přípravy a srovnání s Operačním programem Doprava 2007-2013

Operační program Doprava 2014-2020 dosažený stav přípravy a srovnání s Operačním programem Doprava 2007-2013 Operační program Doprava 2014-2020 dosažený stav přípravy a srovnání s Operačním programem Doprava 2007-2013 Operační program Doprava 2014-2020 hlavní cíle Operační program Doprava 2014-2020 navazuje na

Více

PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE. Souhrn posouzení dopadů. Průvodní dokument k. návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady,

PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE. Souhrn posouzení dopadů. Průvodní dokument k. návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 19.10.2011 SEK(2011) 1263 v konečném znění PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE Souhrn posouzení dopadů Průvodní dokument k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 24.2.2015 COM(2014) 720 final 2014/0342 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o zrušení rozhodnutí Rady 77/706/EHS, kterým se stanoví společný ukazatel Společenství ke snížení spotřeby

Více

DOPRAVNÍ POLITIKA A STATISTIKA DOPRAVY

DOPRAVNÍ POLITIKA A STATISTIKA DOPRAVY DOPRAVNÍ POLITIKA A STATISTIKA DOPRAVY Co to je dopravní politika deklaruje co stát (EU atd.) musí a chce v oblasti dopravy udělat vytváří se na delší plánovací období (např. ČR 2007 2013, EU 2001 2010)

Více

Výzkumná potřeba (budoucí výzkumný projekt) 1) Název: Výzkum ochrany objektů a prostor malých letišť s mezinárodním provozem

Výzkumná potřeba (budoucí výzkumný projekt) 1) Název: Výzkum ochrany objektů a prostor malých letišť s mezinárodním provozem Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky na projekt z programu veřejných zakázek ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích pro potřeby státní správy BETA Předkladatel - garant

Více

Potřeba vypracovat Strategický plán rozvoje ITS pro ČR

Potřeba vypracovat Strategický plán rozvoje ITS pro ČR Potřeba vypracovat Strategický plán rozvoje ITS pro ČR Roman Srp Sdružení pro dopravní telematiku V Praze dne 23.11.2010 Prezentace pozičního dokumentu pro Ministerstvo dopravy ČR Obsah prezentace Stručně

Více

PŘEDBĚŽNÝ NÁVRH USNESENÍ

PŘEDBĚŽNÝ NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÝ PARLAMENT 2014-2019 Dokument ze zasedání 10.4.2015 B8-0000/2015 PŘEDBĚŽNÝ NÁVRH USNESENÍ předložený na základě otázky k ústnímu zodpovězení B8-0000/2015 v souladu s čl. 128 odst. 5 jednacího řádu

Více

OP Meziregionální spolupráce. 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR

OP Meziregionální spolupráce. 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR OP Meziregionální spolupráce 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR 1 říjen 2010 Počet projektových partnerů v předložených projektech srovnání 1., 2., 3.

Více

PRIORITY EU V OBLASTI UDRŽITELNÉHO ROZVOJE CR

PRIORITY EU V OBLASTI UDRŽITELNÉHO ROZVOJE CR Vzdělávací program Podnikové řízení v oblasti cestovního ruchu je financován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR v rámci projektu Školení a vzdělávání pracovníků v cestovním ruchu. PRIORITY

Více

Operační program Podnikání a inovace

Operační program Podnikání a inovace Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014-20200 JUDr. Ing. Tomáš Novotný, Ph.D. náměstek ministra pro oblast fondů EU, výzkumu a vývoje, MPO 10. září 2014 Kohezní politika 2014+

Více

2. AKČNÍ PROGRAM SPOLEČENSTVÍ (EU) V OBLASTI ZDRAVÍ (2008-2013) Helena Sedláčková helena.sedlackova@mzcr.cz 15.12. 2010

2. AKČNÍ PROGRAM SPOLEČENSTVÍ (EU) V OBLASTI ZDRAVÍ (2008-2013) Helena Sedláčková helena.sedlackova@mzcr.cz 15.12. 2010 2. AKČNÍ PROGRAM SPOLEČENSTVÍ (EU) V OBLASTI ZDRAVÍ (2008-2013) Helena Sedláčková helena.sedlackova@mzcr.cz 15.12. 2010 Zdraví je v lidském životě ústřední hodnotou a je třeba ho podporovat účinnými politikami

Více

POLITIKA V OBLASTI AUDIOVIZUÁLNÍCH DĚL A SDĚLOVACÍCH PROSTŘEDKŮ

POLITIKA V OBLASTI AUDIOVIZUÁLNÍCH DĚL A SDĚLOVACÍCH PROSTŘEDKŮ POLITIKA V OBLASTI AUDIOVIZUÁLNÍCH DĚL A SDĚLOVACÍCH PROSTŘEDKŮ Audiovizuální politiku v EU upravují zejména články 167 a 173 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU). Klíčovou součástí právních předpisů

Více

AMPER 2014. Seminář Elektrické autobusy pro město II. Mgr. Daniel Glas. Brno 18. března 2014

AMPER 2014. Seminář Elektrické autobusy pro město II. Mgr. Daniel Glas. Brno 18. března 2014 AMPER 2014 Seminář Elektrické autobusy pro město II Mgr. Daniel Glas Brno 18. března 2014 1 Allowance s.r.o. kdo jsme 1. příprava, zajištění financování a řízení realizace projektů 2. organizace veřejných

Více

DODATEK K PŘÍRUČCE PRO PRAKTICKÉ UPLATŇOVÁNÍ NAŘÍZENÍ O RYBOLOVU NNN

DODATEK K PŘÍRUČCE PRO PRAKTICKÉ UPLATŇOVÁNÍ NAŘÍZENÍ O RYBOLOVU NNN DODATEK K PŘÍRUČCE PRO PRAKTICKÉ UPLATŇOVÁNÍ NAŘÍZENÍ O RYBOLOVU NNN Tento dokument je dodatkem k prvnímu vydání Příručky pro praktické uplatňování nařízení Rady (ES) č. 1005/2008 ze dne 29. září 2008,

Více

X. SETKÁNÍ STAROSTŮ A MÍSTOSTAROSTŮ PARDUBICKÉHO KRAJE

X. SETKÁNÍ STAROSTŮ A MÍSTOSTAROSTŮ PARDUBICKÉHO KRAJE X. SETKÁNÍ STAROSTŮ A MÍSTOSTAROSTŮ PARDUBICKÉHO KRAJE Mgr. Tomáš Nezmeškal BDO Czech Republic EU Office s. r. o. 27. listopad 2014 Obecné informace k aktuální situaci Pro Českou republiku byly pro období

Více

SWOT ANALÝZA DEFINOVANÁ V PLÁNU ROZVOJE KRAJE PRO PROBLÉMOVÝ OKRUH VENKOVSKÝ PROSTOR A ZEMĚDĚLSTVÍ

SWOT ANALÝZA DEFINOVANÁ V PLÁNU ROZVOJE KRAJE PRO PROBLÉMOVÝ OKRUH VENKOVSKÝ PROSTOR A ZEMĚDĚLSTVÍ SWOT ANALÝZA DEFINOVANÁ V PLÁNU ROZVOJE KRAJE PRO PROBLÉMOVÝ OKRUH VENKOVSKÝ PROSTOR A ZEMĚDĚLSTVÍ SILNÉ STRÁNKY půdně a klimaticky vhodná území pro rozvoj zemědělských aktivit v nepotravinářské produkci

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 3.8.2009 KOM(2009) 415 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE o provádění směrnice 2002/15/ES o úpravě pracovní doby osob vykonávajících mobilní činnosti v silniční

Více