SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ"

Transkript

1 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne COM(2012) 713 final SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Námořní strategie pro Jaderské a Jónské moře CS CS

2 SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Námořní strategie pro Jaderské a Jónské moře Jaderské a přilehlé Jónské moře, které se nacházejí ve střední části severního Středomoří, jsou pro Evropu významnou námořní a mořskou oblastí. Vzhledem k budoucímu rozšíření EU se bude i nadále zvyšovat objem volného pohybu osob, zboží a služeb. Změna klimatu a její dopady představují pro pobřežní oblasti stále větší hrozbu. Jednotlivé pobřežní státy se nachází na různé úrovni, pokud jde o zkušenosti, technické kapacity, finanční zdroje a knowhow potřebné k zajištění udržitelného rozvoje jejich mořských a pobřežních oblastí. Moře, ostrovy a pobřežní regiony jsou komplexní a vzájemně propojené systémy. Není proto překvapující, že země na pobřeží Jaderského a Jónského moře se rozhodly posílit vzájemnou spolupráci počínaje mořem, jejich hlavním společným přírodním zdrojem. ÚVOD 1) Cíle Toto sdělení hodnotí potřeby a potenciál námořních činností v oblasti Jaderského a Jónského moře a představuje rámec pro vytvoření ucelené námořní strategie a souvisejícího akčního plánu do roku Pokud by členské státy EU požádaly Komisi, aby vypracovala strategii EU pro Jaderské a Jónské moře, byla by tato námořní strategie prvním pilířem makroregionální strategie EU, která by zahrnovala i další oblasti. Strategie vytyčí proveditelné akce a společné iniciativy na řešení problémů a vytváření příležitostí přeshraničního charakteru, které lze zvládnout pouze společným úsilím. Využije při tom stávající zdroje, právní předpisy a struktury, aby mohla podpořit přeshraniční partnerství a stanovit prioritní cíle, pro jejichž splnění bude možné mobilizovat místní, regionální a vnitrostátní subjekty, a priority strategie Evropa 2020 se tak nasměrují do cílených opatření. Bude-li tato strategie řádně řízena a prováděna, může působit jako hybná síla ekonomiky, aniž by byly zapotřebí dodatečné finanční prostředky. Rovněž napomůže lepší formulaci projektových žádostí a koordinaci jejich financování a provádění, zejména za účelem hospodárnějšího vynakládání finančních prostředků podle nového finančního rámce na období 2014 až Námořní projekty lze financovat v rámci různých programů a finančních nástrojů EU, přičemž se respektují pravomoci členských států, které jsou pro podporu způsobilé. Mezi tyto programy a nástroje patří EFRR, FS, ESF, EFF 1 a další nástroje a programy financování, a to jak stávající (jako jsou 7. rámcový program 2 a LIFE+ 3 ), tak budoucí (např. nástroj pro propojení Evropy a EMFF 4 ). Vedle toho je třeba mobilizovat 1 Evropský fond pro regionální rozvoj, Fond soudržnosti, Evropský sociální fond, Evropský rybářský fond. 2 Budoucí rámcový program pro výzkum a inovace (Horizont 2020). 3 Finanční nástroj pro životní prostředí. 4 Evropský námořní a rybářský fond. CS 2 CS

3 finanční prostředky z NPP 5 s cílem zapojit kandidátské země a potenciální kandidátské země do budoucích akcí. Existují rovněž další potenciální zdroje financování, jako např. mezinárodní finanční instituce, včetně investičního rámce pro západní Balkán (WBIF), národních, regionálních a místních zdrojů, jakož i soukromých investorů. Důraz je třeba klást zejména na to, aby tyto zdroje financování byly účinně kombinovány ve strategickém rámci. Vedle toho bude věnována pozornost i pravidlům hospodářské soutěže, lze-li na financování konkrétního projektu nahlížet jako na státní podporu. Tím se vytvoří základy pro růst, neboť strategie podpoří dlouhodobý udržitelný a odpovědný rybolov, dobrý environmentální stav mořského prostředí a bezpečnější námořní prostor. Díky strategii bude rovněž možné zabývat se horizontálními otázkami, jako je účinné přizpůsobení se dopadům změny klimatu. Tím se podpoří inteligentní, udržitelný růst podporující začlenění námořního hospodářství, což přispěje k dosažení cílů strategie Evropa ) Zeměpisná oblast působnosti Jaderské a Jónské 7 moře spojuje území sedmi zemí: tří členských států EU (Řecka, Itálie a Slovinska), jedné přistupující země (Chorvatska), jedné kandidátské země (Černé Hory) a dvou potenciálních kandidátských zemí (Albánie a Bosny a Hercegoviny). Srbsko, které je rovněž kandidátskou zemí, je jedním z osmi členů jadersko-jónské iniciativy 8. Ostatní země v dané oblasti mají rovněž politický a ekonomický zájem na námořních činnostech v Jaderském a Jónském moři, a mohou být tedy v jednotlivých případech zapojeny do specifických činností. 3) Souvislosti Pobřežní státy Jaderského a Jónského moře mezi sebou již intenzivně spolupracují, což je částečně dáno evropskými programy, jako jsou např. program přeshraniční spolupráce v Jaderském moři v rámci nástroje předvstupní pomoci a budoucí programy týkající se dané oblasti, a částečně jinými iniciativami, jako je např. jadersko-jónská iniciativa. Toto sdělení stanoví rámec pro přizpůsobení integrované námořní politiky potřebám a potenciálu přírodních zdrojů a společensko-ekonomické struktuře mořských a pobřežních oblastí v Jaderském a Jónském moři. Ve svých závěrech o integrované námořní politice z prosince 2011 Rada vyjádřila podporu probíhající práci členských států jadranskojónského regionu zaměřenou na zintenzivnění námořní spolupráce se sousedními třetími zeměmi této oblasti v rámci makroregionální strategie. Spolupráce v přímořských oblastech je mezníkem v rozvoji a provádění integrované námořní politiky EU, jak je zdůrazněno v Limassolském prohlášení 9. Užitečným příkladem a ponaučením mohou být zkušenosti 5 Nástroj předvstupní pomoci. 6 KOM(2010) 2020 v konečném znění. 7 Pro účely tohoto dokumentu odkazujeme na definici Mezinárodní hydrografické organizace, podle níž je jižní hranicí Jónského moře linie probíhající od mysu Tenaron do bodu Capo Passero. 8 Jadersko-jónská iniciativa je iniciativou pro regionální spolupráci, která byla zahájena v rámci prohlášení z Ancony z roku Srbsko se stalo členem jadersko-jónské iniciativy jako následnický stát Státního svazu Srbska a Černé Hory. 9 Prohlášení evropských ministrů odpovědných za integrovanou námořní politiku a Evropské komise k agendě pro růst a zaměstnanost v mořské a námořní oblasti, které bylo přijato dne 8. října CS 3 CS

4 získané v Baltském moři 10, na Dunaji 11 a v Atlantiku 12. Níže uvedené návrhy byly potvrzeny na třech seminářích zúčastněných stran uspořádaných v roce 2012 v Řecku, Itálii a Slovinsku. 10 KOM(2009) 248 v konečném znění a COM(2012) 128 final. 11 KOM(2010) 715 v konečném znění. 12 KOM(2011) 782 v konečném znění. CS 4 CS

5 STANOVENÍ PROGRAMU PRO INTELIGENTNÍ A UDRŽITELNÝ RŮST PODPORUJÍCÍ ZAČLENĚNÍ A POCHÁZEJÍCÍ Z MOŘE PILÍŘ 1: Co největší využití potenciálu moří Ve sdělení nazvaném Modrý růst: Možnosti udržitelného růstu v mořském a námořním odvětví 13 popisuje Komise evropskou mořskou ekonomiku. Pro využití hospodářského růstu pocházejícího z moře musí státy vytvořit správné podmínky pro inovaci a konkurenceschopnost a soustředit se na oblasti s komparativní výhodou. 1.1 Vytvoření podmínek pro inovace a konkurenceschopnost Aby v mořských a námořních odvětvích bylo dosaženo růstu, je třeba identifikovat faktory vedoucí k růstu a překonat nedostatky, jako je například administrativní zjednodušení a harmonizace, potřeby v oblasti kvalifikace, výzkum, vývoj a inovace, námořní uskupení, inteligentní infrastruktura odolná vůči změně klimatu a kvalifikované a mobilní pracovní síly. Vytvoření vhodných podmínek pro jejich rozvoj přispěje k tomu, že klíčová odvětví v dané oblasti, jako je například stavba lodí, loďařský průmysl a logistika, posílí svou konkurenceschopnost a vytvoří nové obchodní příležitosti. V oblasti Furlandska-Julského Benátska je dobrým příkladem námořního uskupení subjekt Ditenave, který spojuje odvětví špičkových technologií, univerzity a regionální orgány. V důsledku zvýšeného hospodářského využití mořských a pobřežních oblastí by se mohl posílit konkurenční boj o prostor. Územní plánování námořních prostor je proto klíčovým prvkem pro to, aby se při rozhodování vyváženě přihlíželo k zájmům různých odvětví, která soutěží o mořský prostor. Otázku narůstajícího tlaku na pobřežní oblasti pomáhá řešit i jednotný management pobřežní zóny (ICZM). Prioritní akční plán přijatý v rámci programu OSN pro Středomoří (UNEP/MAP) 14 hraje významnou úlohu při podpoře, kterou ICZM poskytují země v oblasti Středozemního moře, jež provádějí protokol ICZM Barcelonské úmluvy. S ohledem na výše uvedené je třeba rozvíjet například tyto prioritní oblasti: zlepšení správní spolupráce a zjednodušení a harmonizace formalit pro lodní dopravu v souladu s právními předpisy EU; podněcování tvorby námořních uskupení a výzkumných sítí, jakož i vypracování strategie v oblasti výzkumu, které by podnítily inovace; zvýšení mobility a kvalifikace pracovních sil, včetně transparentnosti kvalifikace; rozvoj územního plánování námořních prostor a integrované správy pobřežních oblastí, a to jak na celostátní, tak mezistátní úrovni, na základě ekosystémového 13 COM(2012) 494 final, 13. září Koordinační jednotka programu UNEP/MAP je pověřena prováděním úmluvy o ochraně mořského prostředí a pobřežní oblasti Středozemí. CS 5 CS

6 přístupu a s co nejlepším využitím výsledků klíčových výzkumných projektů EU zaměřených na chráněné mořské oblasti Důležitá mořská a námořní odvětví Námořní přeprava Jaderské a Jónské moře jsou vzhledem ke své poloze na východo-západní a severo-jižní ose Evropy významnou námořní dopravní trasou. Dovoz do několika středoevropských a vnitrozemských států je do značné míry odkázán na přístavy na severu Jaderského moře. Pět přístavů na severu Jaderské moře (Koper, Ravenna, Rijeka, Benátky, Terst) se spojilo do logistické platformy Sdružení přístavů severního Jadranu (North Adriatic Port Association, NAPA). Jak bylo zjištěno v probíhající přípravě strategie přístavů EU (předložení příslušných návrhů se plánuje na první polovinu roku 2013), závisí konkurenceschopnost přístavů v Jaderském a Jónském moři mimo jiné na: jejich schopnosti zvýšit intermodalitu prostřednictvím integrace námořní a pozemní dopravy. Baltsko-jaderský a středozemní dopravní koridor, které se plánují v rámci nástroje pro propojení Evropy, by měly vyřešit otázku chybějícího železničního a silničního spojení; účinné a ekologické dopravě. Přístavy hrají klíčovou úlohu v zajišťování územní kontinuity a sociální soudržnosti. Přeprava nákladu a cestujících po Jaderském a Jónském moři se však využívá jen velmi zřídka. Vzhledem k velkému počtu zemí a měst nacházejících se na pobřeží Jaderského a Jónského moře a poměrně krátkým vzdálenostem mezi nimi po moři je potenciál pro rozvoj námořní plavby na krátké vzdálenosti velký. Jadranská námořní dálnice 16 je příkladem úsilí o zajištění životaschopných a spolehlivých dopravních služeb v rámci transevropského multimodálního dopravního systému. Vzhledem k vysokému počtu ostrovů u chorvatského a řeckého pobřeží jsou obzvláště důležitá mezistátní trajektová spojení. S ohledem na výše uvedené je v plánované strategii přístavů a v rámci budoucích akcí sítě TEN-T třeba rozvíjet například tyto prioritní oblasti: optimalizaci rozhraní, postupů a infrastruktury pro usnadnění obchodu s jižní, střední a východní Evropou; optimalizaci spojení tak, že se v daném regionu na základě poptávky vytvoří integrovaná nízkouhlíková námořní dopravní síť se zvláštním zřetelem na spojení mezi ostrovy; zvýšení dlouhodobé ekologické a hospodářské udržitelnosti. Konkrétně je třeba zvážit lepší propojení přístavů s vnitrozemím a zajištění rychlé realizace prostoru námořní dopravy bez překážek (snížením administrativní zátěže pro námořní 15 Např. projekt COCONET v rámci 7. rámcového programu Oceány. 16 ADRIAMOS. CS 6 CS

7 přepravu prováděnou v rámci EU v dané oblasti nebo podporou účinnosti a kvality přístavních služeb v daném regionu) Pobřežní a námořní cestovní ruch Cestovní ruch má jako jedna z hlavních a rychle rostoucích námořních činností velký ekonomický význam. Místní ekonomice přináší velké výhody tím, že vytváří pracovní místa a podporuje ochranu pobřežního a námořního kulturního dědictví. Fórum jaderské i jónské obchodní komory vytvořilo společnou obchodní značku AdrIon. Řádné řízení intenzivního pobřežního cestovního ruchu je základním předpokladem ke zmírnění možných negativních dopadů na pobřežní a mořské prostředí, na němž cestovní ruch do značné míry závisí. Například je třeba upravit kapacitu zařízení na zpracování odpadu a čistíren odpadních vod, aby se zamezilo vypouštění odpadu a odpadních vod přímo do moře. Odvětví okružních plaveb po Jaderském a Jónském moři se již nyní rychle rozvíjí. Benátky a Dubrovník patří, co se týče okružních plaveb, mezi deset nejnavštěvovanějších přístavů v Evropě. Rostoucí segmentace trhu a nové obchodní modely otevírají nové příležitosti pro četné přístavy. Rovněž kulturní a archeologické dědictví v pobřežních oblastech a na moři představuje důležitý prvek jak z hlediska rozvoje cestovního ruchu, tak z hlediska společné identity. S ohledem na výše uvedené je třeba rozvíjet například tyto prioritní oblasti: podporu udržitelného rozvoje pobřežního a námořního cestovního ruchu, podněcování inovací a společných marketingových strategií a produktů; zajištění udržitelnosti odvětví omezením jeho dopadu na životní prostředí, s přihlédnutím k faktorům způsobeným změnou klimatu; podporu udržitelného rozvoje odvětví okružních plaveb po moři; zvýšení hodnoty kulturního dědictví a jeho řádné zhodnocení. Konkrétně je třeba zvážit rozšíření společných propagačních kampaní na podporu cestovního ruchu v daném regionu v souladu s činností jaderské i jónské obchodní komory a vytyčení nových obchodních modelů v odvětví okružních plaveb Akvakultura Odvětví akvakultury v EU vytváří zhruba přímých pracovních míst, a je tak důležitým zdrojem příjmů v četných pobřežních oblastech EU. Itálie a Řecko jsou v rámci celého Středozemí největšími producenty ryb chovaných v umělých sádkách ( tun ročně). Rozvoj silné a vysoce kvalitní evropské akvakultury, která je environmentálně a hospodářsky udržitelná, může přispět k vytváření pracovních míst a k dodávce zdravých potravin. Akvakultura může rovněž zmírnit tlak rybolovu, a pomoci tak zachovat populace ryb. Právní CS 7 CS

8 předpisy EU upravující ochranu životního prostředí zmírnění negativních dopadů řádně zohledňují. Rozvoji plného potenciálu akvakultury v EU brání řada překážek: omezený přístup k prostoru a licencím, roztříštěnost odvětví, omezený přístup k zárodečnému kapitálu či úvěrům na inovace, zdlouhavé administrativní postupy a administrativní zátěž. Při plném dodržení zásady subsidiarity navrhuje reforma společné rybářské politiky podporu akvakultury prostřednictvím koordinovaného přístupu na základě nezávazných strategických pokynů a společných priorit a prostřednictvím výměny osvědčených postupů v rámci otevřené metody koordinace. S ohledem na výše uvedené je třeba rozvíjet například tyto prioritní oblasti: vytváření nových pracovních míst a obchodních příležitostí prostřednictvím dalšího výzkumu a inovací; vývoj pracovních nástrojů pro výběr vhodných míst pro akvakulturu v souladu se zásadami územního plánování námořních prostor, včetně nástrojů k určení činností, v jejichž případě je vhodné provozovat je společně s jinými hospodářskými činnostmi na stejném místě. Konkrétně je třeba zvážit spolupráci na snížení administrativní zátěže a optimalizaci územního plánování prostřednictvím výměny osvědčených postupů. CS 8 CS

9 PILÍŘ 2: Zdravější mořské prostředí Pobřežní a mořské prostředí v Jaderském a Jónském moři se vyznačuje velkou rozmanitostí stanovišť a druhů. V obou mořích se nacházejí lokality, v nichž roste posidonia a žijí četní mořští savci. 17 V důsledku silných antropogenních vlivů a topografických vlastností jsou tato stanoviště vysoce náchylná ke znečištění. Spolupráce mezi pobřežními státy probíhá podle regulačních rámců rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí, Barcelonské úmluvy a jejích protokolů a společné komise pro ochranu Jaderského moře a jeho pobřežních oblastí. Říční odtoky mají rovněž významný dopad na Jaderské moře. Přibližně jedna třetina kontinentálních vod Středomoří teče do severního a středního Jaderského moře. Výsledná eutrofizace představuje pro tuto oblast jednu z hlavních hrozeb. 18 Pro dosažení dobrého environmentálního stavu mořského prostředí je tudíž důležité provádění ustanovení rámcové směrnice o vodě. Znečišťování moří odpadem často představuje vážné riziko pro živé organismy v moři a je rovněž estetickým problémem. Hlavním zdrojem odpadu jsou suchozemské činnosti: odpad z domácností, vypouštění odpadů ze zařízení pro cestovní ruch a odplavení odpadu ze skládek. Oblast se rovněž vyznačuje intenzivní námořní dopravou, která s sebou přináší problém emisí z lodí a přístavů, rizika nehod a zavlékání invazivních nepůvodních druhů vypouštěním balastových vod. V roce 2005 podepsaly Chorvatsko, Itálie a Slovinsko dohodu o subregionálním pohotovostním plánu 19, který stanoví právní a operativní rámec pro prevenci a boj proti nehodám způsobujícím mořské znečištění. S ohledem na výše uvedené je v příslušných politikách EU třeba rozvíjet například tyto prioritní oblasti: zajištění dobré ochrany životního prostředí a ekologického stavu mořského a pobřežního životního prostředí do roku 2020 v souladu s příslušnými právními předpisy EU a ekosystémovým přístupem Barcelonské úmluvy; zachování biologické rozmanitosti, ekosystémů a jejich služeb prováděním evropské ekologické soustavy Natura 2000 a jejím řízením, přičemž se zohlední i související činnosti v rámci Barcelonské úmluvy; snížení znečišťování moří, včetně lepšího nakládání s odpady v pobřežních oblastech; další zlepšení subregionální spolupráce a kontrola stávajících mechanismů, zejména těch, které byly zřízeny agenturou EMSA, pokud jde o prevenci, připravenost 17 Prvotní integrované posouzení Středozemního moře v souladu s krokem 3 ekosystémového přístupu. 18 Viz tamtéž. 19 Subregionální pohotovostní plán pro prevenci, připravenost a reakci na závažné mimořádné události znečištění moře v Jaderském moři. CS 9 CS

10 a koordinovanou reakci na velké úniky ropy, a prozkoumání možnosti, jak lépe využít dostupných zdrojů EU. Konkrétně je třeba zvážit výměnu osvědčených postupů mezi orgány pro správu chráněných mořských oblastí s cílem zachovat biologickou rozmanitost, navázat na činnost sítě chráněných oblastí v Jaderském moři (AdriaPAN), jakož i provádět subregionální pohotovostní plán a případně ho rozšířit na další země v oblasti Jaderského a Jónského moře. CS 10 CS

11 PILÍŘ 3: Bezpečnější a zabezpečenější námořní prostor Otázky lidského zdraví, stavu životního prostředí a bezpečnostní problematiky nejsou omezeny na prostor vymezený námořními hranicemi jedné země. Cílem by měla být synergická regionální reakce, včetně harmonizovaného provádění stávajících předpisů EU i mezinárodních předpisů a využívání nových technologií. Některé třetí země v regionu musí zlepšit svůj postup jako státy vlajky a své pořadí na seznamu výkonnosti uvedeném v Pařížském memorandu o porozumění o státní přístavní inspekci. Důsledné provádění evropských a mezinárodních předpisů přispěje k rozvoji kvalitní lodní dopravy v regionu a vytvoří rovné podmínky, podpoří mobilitu a postupně připraví kandidátské a potenciální kandidátské země na přistoupení k EU. Je třeba usilovat o vytvoření kultury dodržování stávajících předpisů EU a mezinárodních předpisů. Ve srovnání s jinými regiony proplouvá Jaderským a Jónským mořem za rok více osobních lodí. Roste rovněž přeprava ropy a zemního plynu. Jaderské a Jónské moře využívají vedle obchodní námořní dopravy i zločinecké sítě podílející se na nelegální migraci a jiných nezákonných činnostech. Je tedy třeba posílit schopnosti orgánů veřejné správy, aby mohly sledovat námořní dopravu, reagovat na mimořádné okolnosti, zachraňovat lidské životy, obnovovat mořské prostředí, kontrolovat rybolov a čelit bezpečnostním hrozbám a nezákonným činnostem. Je třeba rozvíjet například níže uvedené prioritní oblasti, zejména v zemích sousedících s daným regionem, přičemž v právních předpisech EU je třeba přihlédnout k probíhajícím činnostem a zajistit soulad s vnitrostátními institucionálními rámci: zlepšení dodržování předpisů v oblasti kontroly státu vlajky a státní přístavní inspekce, odpovědnosti a pojištění lodní dopravy, hygieny a kontroly přenosných nemocí na lodích, vyšetřování nehod a bezpečnosti v přístavech; posílení spolupráce mezi vnitrostátními nebo regionálními námořními orgány s EU, vytvoření mechanismů pro výměnu informací o námořní dopravě mezi vnitrostátními systémy VTMIS 20 prostřednictvím sítě SafeSeaNet; propagaci rozvoje systémů na podporu rozhodování, budování kapacit v oblasti zasahování při nehodách a vypracování plánů pro řešení nouzových situací; zajištění přiměřených zdrojů informací pro posádky a navigátory, jako je batymetrie, mapování mořského dna a hydrografické průzkumy, a začlenění těchto informací do elektronických plavebních map (e-navigace), které by mohly používat zejména osobní lodě. Jak vyplynulo z prvního kola konzultací zúčastněných stran, je třeba pro dosažení těchto cílů zvážit například modernizaci stávajícího systému ADRIREP 21 a jeho integraci do systému SafeSeaNet. 20 Kontrolní a informační systém pro provoz plavidel. 21 Systém pro podávání zpráv o dopravě v Jaderském moři. CS 11 CS

12 PILÍŘ 4: Udržitelné a odpovědné rybolovné činnosti Strategie by měla podpořit úsilí o dosažení dlouhodobě udržitelného a odpovědného rybolovu, aby rybolovné činnosti byly pro pobřežní oblasti i nadále ekonomickým zdrojem. V prvé řadě je třeba usilovat o účinné uplatňování zásad společné rybářské politiky (SRP). SRP prosazuje přístup k řízení rybolovu ze spodu. Společné zásady a nástroje pro chráněné mořské oblasti, které jsou předmětem zájmu odvětví rybolovu 22, včetně přijetí opatření na ochranu citlivých stanovišť a některých druhů (např. želv, delfínů), by této oblasti rovněž prospěly. Správní orgány a organizace producentů v Chorvatsku, Itálie a Slovinsku mezi sebou již spolupracují ohledně obchodních aspektů rybolovu a díky této spolupráci vzniklo například socioekonomické středisko pro sledování rybolovu a akvakultury v severním Jadranu. Oblast jeho působnosti by se mohla rozšířit na průzkum trhu a rozvoj tržních služeb s cílem zajistit lepší sledovatelnost a umožnit uvádění výrobků na trh. V oblasti kontroly, sledování a dohledu je třeba zlepšit dodržování předpisů a usnadnit předávání informací na základě výměny odborných poznatků a osvědčených postupů a s přihlédnutím k dalšímu rozvoji společných operačních iniciativ. Rovněž je třeba prozkoumat možnost aktualizace všech náležitých operačních nástrojů (systémů, zařízení a jiných zdrojů). V multilaterálním rámci Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři a v rámci regionálních projektů FAO (Adriamed a Eastmed) již probíhá spolupráce ve vědeckých otázkách a řízení rybolovu. Tyto projekty musí být posíleny zvýšením účasti všech dotyčných zemí. Současně je třeba prosazovat další vědeckou spolupráci mezi zeměmi tohoto regionu, a lépe tak propojit vědecký výzkum s potřebami rybolovu a akvakultury. S ohledem na výše uvedené je třeba rozvíjet například tyto prioritní oblasti: dosažení udržitelného řízení rybolovu, včetně vypracování víceletých plánů a opatření, jako jsou mořské chráněné oblasti v širším smyslu; přispívání k ziskovosti a udržitelnosti rybolovu intenzivnějším zapojením zúčastněných stran do řízení rybolovu a ostatních činností; zlepšení dodržování pravidel, úspora zdrojů, usnadnění přenosu informací a zlepšení spolupráce v oblasti kontroly rybolovných činností; rozvoj vědecké spolupráce v oblasti rybolovu. Konkrétně je třeba zvážit otázku hlubšího průzkumu trhu a rozvoje služeb s cílem zajistit, aby uvádění produktů rybolovu a akvakultury na trh v daném regionu bylo jasné, účinné a plně v souladu s příslušnými právními předpisy. Rovněž je třeba se zaměřit na výměnu socioekonomických údajů v odvětví rybolovu. 22 Například chráněné rybolovné oblasti podle článku 19 nařízení o Středozemním moři, oblasti s omezením rybolovu v rámci Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři a zvláště chráněné oblasti významné pro Středomoří (SPAMIs) v rámci Barcelonské úmluvy. CS 12 CS

13 DALŠÍ KROKY: VYPRACOVÁNÍ AKČNÍHO PLÁNU Námořní strategie pro Jaderské a Jónské moře bude podrobně popsána v akčním plánu, který má být předložen v druhé polovině roku 2013, přičemž se v ní zohlední probíhající i plánované činnosti příslušných politik EU. V návaznosti na pilíře uvedené v tomto sdělení bude strategie obsahovat prioritní oblasti a akce, které je třeba podporovat, s cílem reagovat na výše uvedené úkoly a příležitosti. Strategie rovněž stanoví jasné cíle, které jsou v souladu s cíli uvedenými ve strategii Evropa Tato opatření budou realizována zúčastněnými stranami v regionu, s nimiž bude Komise spolupracovat, včetně vlád a agentur, regionů, obcí, podnikatelských subjektů, výzkumných pracovníků a mezinárodních a nevládních organizací. Komise bude spolupracovat s těmito zúčastněnými subjekty a dalšími institucemi, subjekty odpovědnými za programy a mezinárodními organizacemi činnými v daném regionu tak, aby všechny subjekty harmonizovaly svou činnost (tam, kde je to potřeba) s cíli strategie a identifikovaly koordinační subjekty pro realizaci plánovaných akcí a projektů. Řízení strategie by mělo být vymezeno s ohledem na co nejucelenější stanovení, sledování a provádění akčního plánu. ZÁVĚRY Komise je přesvědčena, že tento rámec podpoří všechny země v jejich úsilí splnit cíle strategie Evropa 2020 s přihlédnutím k jejich námořním zdrojům a potenciálu a udržitelnému využití těchto zdrojů. Flexibilním způsobem podpoří evropskou integraci a územní spolupráci tak, aby do ní byly zahrnuty všechny subjekty a byla dodržena zásada subsidiarity. Evropská komise by chtěla vědět, zda vytyčené prioritní oblasti zahrnují nejdůležitější otázky, v jejichž případě by posílená spolupráce mohla přinést přidanou hodnotu. Evropská komise by rovněž uvítala nápady na účinné a flexibilní struktury pro provádění strategie a akčního plánu a k praktickému využití opatření v praxi. Komise proto vyzývá Radu, Evropský parlament, Výbor regionů a Evropský hospodářský a sociální výbor, aby toto sdělení přezkoumaly a schválily. CS 13 CS

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální

Více

BALÍČEK OPATŘENÍ K ENERGETICKÉ UNII PŘÍLOHA PLÁN VYTVÁŘENÍ ENERGETICKÉ UNIE

BALÍČEK OPATŘENÍ K ENERGETICKÉ UNII PŘÍLOHA PLÁN VYTVÁŘENÍ ENERGETICKÉ UNIE EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 25.2.2015 COM(2015) 80 final ANNEX 1 BALÍČEK OPATŘENÍ K ENERGETICKÉ UNII PŘÍLOHA PLÁN VYTVÁŘENÍ ENERGETICKÉ UNIE ke SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU

Více

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Prioritní osa 1 1a Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací Posilování výzkumu a inovační infrastruktury a kapacit

Více

9851/14 ESPACE 46 COMPET 277 IND 160 TRANS 274 RECH 190

9851/14 ESPACE 46 COMPET 277 IND 160 TRANS 274 RECH 190 RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 27. května 2014 (OR. en) 10289/14 ESPACE 50 COMPET 305 IND 172 TRANS 288 RECH 204 VÝSLEDEK JEDNÁNÍ Odesílatel: Rada Příjemce: Č. předchozího dokumentu: Předmět: Delegace 9851/14

Více

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Průřezové strategie dotýkající se více tematických cílů TC

Více

Prosíme, upozorněte na problém co nejvíce Vašich kolegů, NNO, institucí a profesionálních sdružení.

Prosíme, upozorněte na problém co nejvíce Vašich kolegů, NNO, institucí a profesionálních sdružení. Doporučené odpovědi naleznete níže v tomto dokumentu Je samozřejmě zcela na vás, abyste upravili odpovědi podle vašich zkušeností a názorů, ale uvědomte si prosím, že vaše odpovědi budou interpretovány

Více

Evropská politika soudržnosti 2014 2020

Evropská politika soudržnosti 2014 2020 Evropská politika soudržnosti 2014 2020 Návrhy Evropské komise Politika soudržnosti Struktura prezentace 1. Proč Komise navrhuje změny pro roky 2014-2020? 2. Jaké jsou hlavní zmeny? 3. Jaké bude financování

Více

Evropská makroregionální spolupráce a Dunajská strategie

Evropská makroregionální spolupráce a Dunajská strategie Brusel 13. 4. 2010 Evropská makroregionální spolupráce a Dunajská strategie Ing. Jaroslav Drozd náměstek hejtmana Zlínského kraje 2 OBSAH PREZENTACE 1. Tradice a zkušenosti s územní spoluprací 2. Region

Více

Páteřní infrastruktura

Páteřní infrastruktura Páteřní infrastruktura SENÁT PČR, 23. 1. 2014 petr.moos@rek.cvut.cz mobilita, energetika, ICT, sítě ŽP Východiska, Priority SMK, NPR 2 Východiska Klíčové strategie pro budoucí kohezní politiku: Dopravní

Více

NÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2012/2261(INI) 28. 2. 2013. o strategii rybolovu v Jaderském a Jónském moři (2012/2261(INI))

NÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2012/2261(INI) 28. 2. 2013. o strategii rybolovu v Jaderském a Jónském moři (2012/2261(INI)) EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro rybolov 28. 2. 2013 2012/2261(INI) NÁVRH ZPRÁVY o strategii rybolovu v Jaderském a Jónském moři (2012/2261(INI)) Výbor pro rybolov Zpravodaj: Guido Milana PR\927893.doc

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. o akčním plánu EU pro lesnictví {SEK(2006) 748}

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. o akčním plánu EU pro lesnictví {SEK(2006) 748} KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 15.6.2006 KOM(2006) 302 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU o akčním plánu EU pro lesnictví {SEK(2006) 748} CS CS SDĚLENÍ KOMISE RADĚ

Více

Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje

Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje RNDr. Jan Vozáb, PhD Problémy v oblasti životního prostředí Nedostatečné využití potenciálu obnovitelných zdrojů v kraji pro výrobu energie Zvýšená energetická

Více

Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje

Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje RNDr. Jan Vozáb, PhD Problémy konkurenceschopnosti Karlovarského kraje Problémy konkurenceschopnosti KVK Investiční priority podle návrhů nařízení ke strukturálním

Více

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 17.6.2014 COM(2014) 357 final SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ o strategii Evropské unie pro jadranský

Více

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Strana 1 z 6 TC 2: Zlepšení přístupu k IKT, využití a kvality IKT TC 4: Podpora posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 INTEGROVANÉ TERITORIÁLNÍ INVESTICE POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 V prosinci 2013 Rada Evropské unie formálně schválila nová pravidla a právní předpisy upravující další kolo investic v rámci politiky soudržnosti

Více

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Fondy Evropské unie Fondy EU představují hlavní nástroj realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Jejich prostřednictvím

Více

Integrovaný regionální operační program

Integrovaný regionální operační program Integrovaný regionální operační program Přehled specifických cílů IROP dle identifikace územní dimenze X / 1.1 Zvýšení regionální mobility prostřednictvím modernizace a rozvoje sítí regionální silniční

Více

Aktualizace KPS, oblast podnikání

Aktualizace KPS, oblast podnikání Připraveno pro: Oblastní hospodářská komora Aktualizace KPS, oblast podnikání Datum: Místo: Předkládá: 2011-11-23 Hotel Vitality Vendryně Ing. Marian Razima, HRAT, s.r.o. Aktualizace KPS, oblast podnikání

Více

Programy podpory výstavby ze strany EU SPANILÝ VOJTĚCH

Programy podpory výstavby ze strany EU SPANILÝ VOJTĚCH Programy podpory výstavby ze strany EU SPANILÝ VOJTĚCH REGIONÁLNÍ POLITIKA EU = POLITIKA HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI (HSS) je odrazem principu solidarity uvnitř Evropské unie, kdy bohatší státy

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ

Více

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Strana 1 z 6 TC 2: Zlepšení přístupu k IKT, využití a kvality IKT TC 4: Podpora posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech

Více

RESOL-V-012 106. plenární zasedání ve dnech 2. a 3. dubna 2014 USNESENÍ. Výboru regionů

RESOL-V-012 106. plenární zasedání ve dnech 2. a 3. dubna 2014 USNESENÍ. Výboru regionů RESOL-V-012 106. plenární zasedání ve dnech 2. a 3. dubna 2014 USNESENÍ Výboru regionů K LISTINĚ VÍCEÚROVŇOVÉ SPRÁVY V EVROPĚ Rue Belliard/Belliardstraat 101 1040 Bruxelles/Brussel BELGIQUE/BELGIË Tel.

Více

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Program Evropské územní spolupráce RAKOUSKO ČESKÁ REPUBLIKA 2014-2020 MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Evropské fondy 2014-2020: Jednoduše pro lidi Brno 4.12.2014 Obsah prezentace kohezní politika EU

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 MÍSTNÍ ROZVOJ VEDENÝ KOMUNITAMI POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 Evropská komise v říjnu roku 2011 přijala legislativní návrhy na politiku soudržnosti pro období od roku 2014 do roku 2020 Tento infolist

Více

Programy Evropské územní spolupráce INTERREG EUROPE, CENTRAL EUROPE 2020 a DANUBE

Programy Evropské územní spolupráce INTERREG EUROPE, CENTRAL EUROPE 2020 a DANUBE Programy Evropské územní spolupráce INTERREG EUROPE, CENTRAL EUROPE 2020 a DANUBE MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Praha 2. června 2015 Stella Horváthová 2014-2020 Cíl 2: Evropská územní spolupráce v

Více

Příprava kohezní politiky pro období 2014-2020 Výroční fórum ACRI Štiřín 8. listopadu 2012

Příprava kohezní politiky pro období 2014-2020 Výroční fórum ACRI Štiřín 8. listopadu 2012 Příprava kohezní politiky pro období 2014-2020 Výroční fórum ACRI Štiřín 8. listopadu 2012 Směrodatné dokumenty EU I Evropa 2020 (III 2010) Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění

Více

Programy v programovém období 2014-2020. Autor: Ing. Denisa Veselá

Programy v programovém období 2014-2020. Autor: Ing. Denisa Veselá Programy v programovém období 2014-2020 Autor: Ing. Denisa Veselá Pro nadcházející programové období 2014-2020 jsou připravovány nové programy, které budou spolufinancovány z Evropských strukturálních

Více

TEN-E (transevropská energetická síť)

TEN-E (transevropská energetická síť) ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE Brno, květen 2014 Ing. Zdeňka Kučerová Porada s kraji 5. 6. 2014 TEN-E (transevropská energetická síť) Legislativa EU NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 347/2013 ze dne

Více

(Legislativní akty) NAŘÍZENÍ

(Legislativní akty) NAŘÍZENÍ 20.5.2014 Úřední věstník Evropské unie L 149/1 I (Legislativní akty) NAŘÍZENÍ NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 508/2014 ze dne 15. května 2014 o Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení

Více

DOPORUČENÍ KOMISE. ze dne 4. července 2001

DOPORUČENÍ KOMISE. ze dne 4. července 2001 DOPORUČENÍ KOMISE ze dne 4. července 2001 o vypracování právních a obchodních rámcových podmínek pro účast soukromého sektoru na rozšiřování telematických dopravních a cestovních informačních služeb v

Více

Aktuální stav jednání o podobě Integrovaného regionálního operačního programu pro období 2014 2020

Aktuální stav jednání o podobě Integrovaného regionálního operačního programu pro období 2014 2020 Aktuální stav jednání o podobě Integrovaného regionálního operačního programu pro období 2014 2020 Mgr. Kateřina Matýšková Ministerstvo kultury Liberec, 10. prosince 2014 Programové období 2014 2020 Strategie

Více

L 77/44 CS Úřední věstník Evropské unie 15.3.2014

L 77/44 CS Úřední věstník Evropské unie 15.3.2014 L 77/44 CS Úřední věstník Evropské unie 15.3.2014 NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 233/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci na období 2014

Více

Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje

Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje RNDr. Jan Vozáb, PhD Problémy v oblasti CR Nedostatečné využití potenciálu CR pro růst kraje: Orientace na úzké cílové skupiny Lázeňství na SRN, Rusko Zimní

Více

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 1-47

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 1-47 Evropský parlament 2014-2019 Výbor pro zahraniční věci 2014/2214(INI) 10.6.2015 POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 1-47 Dubravka Šuica (PE557.114v01-00) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému

Více

Smart City a MPO. FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014. Ing. Martin Voříšek

Smart City a MPO. FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014. Ing. Martin Voříšek Smart City a MPO FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014 Ing. Martin Voříšek Smart City Energetika - snižování emisí při výrobě elektřiny, zvyšování podílu obnovitelných zdrojů, bezpečnost dodávek Doprava snižování

Více

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE. ze dne 2.6.2015,

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE. ze dne 2.6.2015, EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 2.6.2015 C(2015) 3755 final PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE ze dne 2.6.2015, kterým se pro operační program "Operační program Rybářství 2014-2020" schvaluje podpora z Evropského

Více

Národní akční plán čistá mobilita

Národní akční plán čistá mobilita Národní akční plán čistá mobilita AMPER 26. března 2015 Obsah Představení projektu Definice čisté mobility, struktura Časový plán čisté mobility Analytická část Opatření Představení projektu Cílem projektu

Více

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace * *OBSAH PREZENTACE 1) Evropské dotace v novém programovacím období 2) Nástroj ITI 3) Hradecko-pardubická aglomerace 2 *EVROPSKÁ POLITIKA 2014-2020 STRATEGIE EVROPA 2020 Inteligentní růst» rozvíjet ekonomiku

Více

Kraj: Plzeňský kraj. Pořadí významnosti prioritní oblasti pro kraj (1,2, ) Vazba na regionální strategický dokument.

Kraj: Plzeňský kraj. Pořadí významnosti prioritní oblasti pro kraj (1,2, ) Vazba na regionální strategický dokument. Určení prioritních oblastí a identifikace hlavních oblastí podpory s uvedením vazby na Integrované hlavní směry strategie Evropa 2020 a na regionální strategické y Kraj: Plzeňský kraj Prioritní oblast

Více

Prioritní cíle programu LIFE+

Prioritní cíle programu LIFE+ Prioritní cíle programu LIFE+ 1 Prioritní oblasti LIFE+ Příroda a biologická rozmanitost Základní cíl: chránit, zachovat, obnovit, sledovat a zjednodušit fungování přírodních systémů, přírodních stanovišť,

Více

Vhodní příjemci dotace v české části programového území

Vhodní příjemci dotace v české části programového území Vhodní příjemci dotace v české části programového území Prioritní osa 1 Podpora přizpůsobení se změně klimatu, předcházení rizikům a řízení rizik Investiční priorita 5b) - Podpora investic zaměřených na

Více

RÁMCOVÁ DOHODA MEZI EVROPSKOU UNIÍ A JEJÍMI ČLENSKÝMI STÁTY NA JEDNÉ STRANĚ A KOREJSKOU REPUBLIKOU NA STRANĚ DRUHÉ

RÁMCOVÁ DOHODA MEZI EVROPSKOU UNIÍ A JEJÍMI ČLENSKÝMI STÁTY NA JEDNÉ STRANĚ A KOREJSKOU REPUBLIKOU NA STRANĚ DRUHÉ RÁMCOVÁ DOHODA MEZI EVROPSKOU UNIÍ A JEJÍMI ČLENSKÝMI STÁTY NA JEDNÉ STRANĚ A KOREJSKOU REPUBLIKOU NA STRANĚ DRUHÉ EVROPSKÁ UNIE, dále jen Unie, a BELGICKÉ KRÁLOVSTVÍ, BULHARSKÁ REPUBLIKA, ČESKÁ REPUBLIKA,

Více

(Informace) RADA. Závěry Rady o digitalizaci kulturního materiálu a jeho dostupnosti on-line a o uchovávání digitálních (2006/C 297/01) 3.

(Informace) RADA. Závěry Rady o digitalizaci kulturního materiálu a jeho dostupnosti on-line a o uchovávání digitálních (2006/C 297/01) 3. 7.12.2006 C 297/1 I (Informace) RADA Závěry Rady o digitalizaci kulturního materiálu a jeho dostupnosti on-line a o uchovávání digitálních záznamů (2006/C 297/01) RADA EVROPSKÉ UNIE, Berouc v úvahu, že:

Více

DOPRAVNÍ POLITIKA A STATISTIKA DOPRAVY

DOPRAVNÍ POLITIKA A STATISTIKA DOPRAVY DOPRAVNÍ POLITIKA A STATISTIKA DOPRAVY Co to je dopravní politika deklaruje co stát (EU atd.) musí a chce v oblasti dopravy udělat vytváří se na delší plánovací období (např. ČR 2007 2013, EU 2001 2010)

Více

5.2.4 OSA IV - LEADER

5.2.4 OSA IV - LEADER 5.2.4 OSA IV - LEADER Účelem osy IV Leader je především zlepšení kvality života ve venkovských oblastech, posílení ekonomického potenciálu a zhodnocení přírodního a kulturního dědictví venkova, spolu s

Více

Energetické cíle ČR v evropském

Energetické cíle ČR v evropském kontextu kontextu 1 Vrcholové strategické cíle ASEK Energetická bezpečnost Bezpečnost dodávek energie Odolnost proti poruchám Konkurenceschopnost Bezpečnost Konkurenceschopné ceny pro průmysl Sociální

Více

Programy Evropské územní spolupráce INTERREG EUROPE, CENTRAL EUROPE 2020 a DANUBE

Programy Evropské územní spolupráce INTERREG EUROPE, CENTRAL EUROPE 2020 a DANUBE Programy Evropské územní spolupráce INTERREG EUROPE, CENTRAL EUROPE 2020 a DANUBE MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Plzeň 27. ledna 2015 Seminář Dotace pro obce Kohezní politika - alokace Cíl 1: Investice

Více

Obce a evropské fondy v období 2014-2020. Mgr. František Kubeš odbor regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj

Obce a evropské fondy v období 2014-2020. Mgr. František Kubeš odbor regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj Obce a evropské fondy v období 2014-2020 Mgr. František Kubeš odbor regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj Evropský fond pro regionální rozvoj Evropské strukturální a investiční fondy 2014

Více

Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah

Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah 2013R1379 CS 01.06.2015 001.001 1 Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah B NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1379/2013

Více

Návrh závěrů uvedených v příloze připravil v průběhu řady zasedání Výbor pro kulturní otázky. Na tomto znění se dohodly všechny delegace.

Návrh závěrů uvedených v příloze připravil v průběhu řady zasedání Výbor pro kulturní otázky. Na tomto znění se dohodly všechny delegace. RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 19. dubna 2011 (27.04) (OR. en) 9057/11 CULT 27 EDUC 80 SOC 347 COMPET 149 POZNÁMKA Odesílatel: Generální sekretariát Rady Příjemce: Výbor stálých zástupců (část I) / Rada Č.

Více

PRACOVNÍ DOKUMENT. CS Jednotná v rozmanitosti CS 18. 3. 2011

PRACOVNÍ DOKUMENT. CS Jednotná v rozmanitosti CS 18. 3. 2011 EVROPSKÝ PARLAMENT 2009 2014 Výbor pro dopravu a cestovní ruch 18. 3. 2011 PRACOVNÍ DOKUMENT o změně nařízení (ES) č. 1406/2002, kterým se zřizuje Evropská agentura pro námořní bezpečnost Výbor pro dopravu

Více

Budoucnost kohezní politiky EU

Budoucnost kohezní politiky EU Budoucnost kohezní politiky EU Daniela Grabmüllerová Stanislav Cysař Ministerstvo pro místní rozvoj Rozpočet a finanční vize obcí, měst a krajů Praha, 23. září 2010 Klíčové milníky - EU Schválení Strategie

Více

Otázky: Regulační a institucionální rámec pro trh EU s doručováním balíků

Otázky: Regulační a institucionální rámec pro trh EU s doručováním balíků Otázky: Regulační a institucionální rámec pro trh EU s doručováním balíků 1) Pro účely této zelené knihy je pojem balík vymezen v nejširším smyslu a rozumí se jím veškeré zásilky s hmotností do 30 kg včetně.

Více

Jak fungují evropské dotace

Jak fungují evropské dotace Jak fungují evropské dotace Ing. Marcela Tomášová m.tomasova@regionhranicko.cz 14. října 2008 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Základní principy získávání

Více

Jak financovat ICT projekty z EU fondů. Martin Dolný 6.-7.4.2009

Jak financovat ICT projekty z EU fondů. Martin Dolný 6.-7.4.2009 Jak financovat ICT projekty z EU fondů Martin Dolný 6.-7.4.2009 Současná situace v čerpání EU fondů Pomalé čerpání Menší zájem, obava z komplikovanosti systému Krize Redefinice dotačních priorit Zneužívání

Více

RÁMCOVÁ DOHODA MEZI EVROPSKOU UNIÍ A JEJÍMI ČLENSKÝMI STÁTY NA JEDNÉ STRANĚ A KOREJSKOU REPUBLIKOU NA STRANĚ DRUHÉ

RÁMCOVÁ DOHODA MEZI EVROPSKOU UNIÍ A JEJÍMI ČLENSKÝMI STÁTY NA JEDNÉ STRANĚ A KOREJSKOU REPUBLIKOU NA STRANĚ DRUHÉ 1062 der Beilagen XXIV. GP - Staatsvertrag - 26 Vertragstext tschechisch (Normativer Teil) 1 von 61 RÁMCOVÁ DOHODA MEZI EVROPSKOU UNIÍ A JEJÍMI ČLENSKÝMI STÁTY NA JEDNÉ STRANĚ A KOREJSKOU REPUBLIKOU NA

Více

Financování investic v České republice: Investiční plán pro Evropu

Financování investic v České republice: Investiční plán pro Evropu Financování investic v České republice: Investiční plán pro Evropu Praha, 17. září 2015 MPO, podpora podnikání a tzv. Junckerův balíček MPO je dlouhodobě hlavním podporovatelem českého průmyslu a inovací

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 8.12.2014 COM(2014) 721 final 2014/0345 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o zmocnění Belgie, Polska a Rakouska k ratifikaci Budapešťské úmluvy o smlouvě o přepravě zboží po vnitrozemských

Více

Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020

Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020 ESF ERDF Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020 Mgr. Zdeňka Bartošová vedoucí oddělení metodiky a strategie odbor evropských fondů Magistrát hl. města Prahy Východiska z programového

Více

EVROPSKÝ PARLAMENT. Hospodářský a měnový výbor. 11. 1. 2008 PE400.384v01-00

EVROPSKÝ PARLAMENT. Hospodářský a měnový výbor. 11. 1. 2008 PE400.384v01-00 EVROPSKÝ PARLAMENT 2004 Hospodářský a měnový výbor 2009 11. 1. 2008 POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 1 28 Návrh stanoviska Cristobal Montoro Romero Strategie spotřebitelské politiky EU 2007 2013 (2007/2189(INI)) (PE398.541v01-00)

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 V prosinci 2013 Rada Evropské unie formálně schválila nová pravidla a právní předpisy upravující další kolo investic v rámci politiky soudržnosti

Více

Udržitelný rozvoj na venkově v nařízeních Parlamentu a Rady EU na léta 2014-2020

Udržitelný rozvoj na venkově v nařízeních Parlamentu a Rady EU na léta 2014-2020 Udržitelný rozvoj na venkově v nařízeních Parlamentu a Rady EU na léta 2014-2020 posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací zlepšení přístupu, využití a kvality informačních a komunikačních technologií

Více

Den malých obcí - Program rozvoje venkova

Den malých obcí - Program rozvoje venkova Den malých obcí - Program rozvoje venkova 1 Obsah: Program rozvoje venkova ČR 2007 2013 Program rozvoje venkova na období 2014 2020 2 Program rozvoje venkova ČR 2007-2013 PRV je podpůrný nástroj k zvýšení

Více

Územní rozvoj. SAWP Meeting, 3 July 2012. Peter Berkowitz, Head of Unit DG REGIO C.1

Územní rozvoj. SAWP Meeting, 3 July 2012. Peter Berkowitz, Head of Unit DG REGIO C.1 Územní rozvoj SAWP Meeting, 3 July 2012 Peter Berkowitz, Head of Unit DG REGIO C.1 1 KVMR LEADER-legislativa EU Navazuje na bohaté zkušenosti z: LEADER (EAFRD), Osa 4 (EFF), iniciativu společenství Urban

Více

CÍL EÚS 2014-2020 PROGRAM OBSAH PŘÍKLADY

CÍL EÚS 2014-2020 PROGRAM OBSAH PŘÍKLADY CÍL EÚS 2014-2020 PROGRAM OBSAH PŘÍKLADY Dr. Johannes Hartl www.by-cz.eu Cíl EÚS Česká republika Svobodný stát Bavorsko 2014 2020 Evropská unie Evropský fond pro regionální rozvoj CÍL EÚS 2014 2020 CO

Více

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 1-27

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 1-27 EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin 25. 2. 2010 2009/2228(INI) POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 1-27 (PE439.100v01-00) o mobilizaci informačních a komunikačních

Více

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 XVII. celostátní finanční konference Mgr. Lenka Kaucká, MPSV Praha 4. prosince 2014 Obsah prezentace Věcné zaměření OP Zaměstnanost

Více

EVROPSKÁ REGIONÁLNÍ POLITIKA KOHEZNÍ POLITIKA POLITIKA ÚZEMNÍ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI. Regionalistika 2

EVROPSKÁ REGIONÁLNÍ POLITIKA KOHEZNÍ POLITIKA POLITIKA ÚZEMNÍ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI. Regionalistika 2 EVROPSKÁ REGIONÁLNÍ POLITIKA POLITIKA ÚZEMNÍ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI KOHEZNÍ POLITIKA Regionalistika 2 NÁVRH ROZPOČTU EU NA 2014-2020 POSTAVENÍ RP V POLITIKÁCH EU 1. etapa 1957-1974 2. etapa 1975-1987 3.

Více

COVER PPT_Compressed. budoucnosti Evropy. Denisa Perrin oddělení pro Českou Republiku Generální ředitelství pro regionální politiku Evropské komise

COVER PPT_Compressed. budoucnosti Evropy. Denisa Perrin oddělení pro Českou Republiku Generální ředitelství pro regionální politiku Evropské komise COVER PPT_Compressed Investování do budoucnosti Evropy Denisa Perrin oddělení pro Českou Republiku Generální ředitelství pro regionální politiku Evropské komise 1 5. zpráva o hospodářské, sociální a územní

Více

Operační program Doprava 2014-2020

Operační program Doprava 2014-2020 Operační program Doprava 2014-2020 Mgr. Michal Ulrich 10. 4. 2014 Operační program Doprava 2014-2020 základní charakteristiky Operační program Doprava 2014-2020 (OPD 2) navazuje na Operační program Doprava

Více

OP Meziregionální spolupráce. 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR

OP Meziregionální spolupráce. 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR OP Meziregionální spolupráce 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR 1 říjen 2010 Počet projektových partnerů v předložených projektech srovnání 1., 2., 3.

Více

L 320/8 Úřední věstník Evropské unie 17.11.2012

L 320/8 Úřední věstník Evropské unie 17.11.2012 L 320/8 Úřední věstník Evropské unie 17.11.2012 NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1078/2012 ze dne 16. listopadu 2012 o společné bezpečnostní metodě sledování, kterou mají používat železniční podniky, provozovatelé

Více

Dotační příležitosti a příprava na nové dotační období 40. dny malých obcí, Prostějov

Dotační příležitosti a příprava na nové dotační období 40. dny malých obcí, Prostějov Dotační příležitosti a příprava na nové dotační období 40. dny malých obcí, Prostějov Tomáš Vacenovský 31. října 2013 Obsah prezentace Aktuální dotační příležitosti pro obce OP Životní prostředí Norské

Více

KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ = CLLD POLITIKA SOUDRŽNOSTI EU 2014-2020

KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ = CLLD POLITIKA SOUDRŽNOSTI EU 2014-2020 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ = CLLD POLITIKA SOUDRŽNOSTI EU 2014-2020 CLLD nebo také CLLD-U? aneb nezávislý pohled na oblast místního udržitelného rozvoje Brno, 24. února 2014 Komunitně vedený místní

Více

Program rozvoje venkova. na období 2014-2020. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí

Program rozvoje venkova. na období 2014-2020. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Program rozvoje venkova na období 2014-2020 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Strategický rámec pro období 2014-2020 Strategie Evropa 2020 (EU 2020) Společná

Více

Uplatnění CLLD v oblasti sociálního začleňování a spolupráce MAS s Agenturou pro sociální začleňování

Uplatnění CLLD v oblasti sociálního začleňování a spolupráce MAS s Agenturou pro sociální začleňování Uplatnění CLLD v oblasti sociálního začleňování a spolupráce MAS s Agenturou pro sociální začleňování 24. 2. 2014 Zuzana Drhová Z Dohody o Partnerství (str. 173, leden 2014) 3.1.1 Komunitně vedený místní

Více

SSR Společný strategický rámec, nejširší vymezení priorit EU na dané období. EZFRV Evropský zemědělský fond rozvoje venkova

SSR Společný strategický rámec, nejširší vymezení priorit EU na dané období. EZFRV Evropský zemědělský fond rozvoje venkova Souhrn strategických záměrů EU 2014-2020: SSR Společný strategický rámec, nejširší vymezení priorit EU na dané období s cílem maximalizovat dopad těchto politik při dosahování evropských priorit Komise

Více

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci NÁVRH STANOVISKA. Výboru pro zaměstnanost a sociální věci

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci NÁVRH STANOVISKA. Výboru pro zaměstnanost a sociální věci EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro zaměstnanost a sociální věci 19. 6. 2012 2011/0177(APP) NÁVRH STANOVISKA Výboru pro zaměstnanost a sociální věci pro Rozpočtový výbor k návrhu nařízení Rady, kterým

Více

Debata na téma Cíle energetické účinnosti: cesta správným směrem?

Debata na téma Cíle energetické účinnosti: cesta správným směrem? Debata na téma Cíle energetické účinnosti: cesta správným směrem? 2. října 2014 OBSAH PREZENTACE: I. Směrnice o energetické účinnosti z roku 2012 II. Legislativní provedení Směrnice o energetické účinnosti

Více

Sbližování právních předpisů jako faktor upevňování jednotného vnitřního trhu EU

Sbližování právních předpisů jako faktor upevňování jednotného vnitřního trhu EU Sbližování právních předpisů jako faktor upevňování jednotného vnitřního trhu EU Mgr. Ing. Petr Wawrosz Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Vyhodnocení Lisabonské

Více

Operační programy pro léta 2007-2013 (3) Prezentace pro školení v rámci modulu Venkovská politika pro projekt OP RLZ 4.1. JMK Víme co chceme odborné vzdělávání obecních zastupitelstev na Vyškovsku Rostěnice-Zvonovice,

Více

Evropská územní spolupráce. Programy přeshraniční spolupráce 2014-2020

Evropská územní spolupráce. Programy přeshraniční spolupráce 2014-2020 Evropská územní spolupráce Programy přeshraniční spolupráce 2014-2020 Financování společenských funkcí lesů, možnosti podpory EVVO z národních a evropských zdrojů 24. 6. 2015, Mazurova chalupa, Hoděšovice

Více

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Program spolupráce RAKOUSKO ČESKÁ REPUBLIKA 2014-2020 MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR RECOM CZ-AT Brno, 11.3.2015 Obsah prezentace programové území tematické zaměření programu 2014-2020 alokace programu

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 JEDNOTNÝ UDRŽITELNÝ ROZVOJ MĚST POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 V prosinci 2013 Rada Evropské unie formálně schválila nová pravidla a právní předpisy upravující další kolo investic v rámci politiky soudržnosti

Více

Informace k IOP, IROP a Národnímu programu autor: MMR

Informace k IOP, IROP a Národnímu programu autor: MMR Informace k IOP, IROP a Národnímu programu autor: MMR Integrovaný operační program (IOP) období 2007 2013 Prioritní osa 5: Národní podpora územního rozvoje Oblast intervence 5.3: Modernizace a rozvoj systémů

Více

AKADEMIE VEŘEJNÉHO INVESTOVÁNÍ

AKADEMIE VEŘEJNÉHO INVESTOVÁNÍ Poodhalte budoucnost českého zadávání, aneb co nás čeká a nemine AKADEMIE VEŘEJNÝCH INVESTIC AKADEMIE VEŘEJNÉHO INVESTOVÁNÍ Ing. Klára Dostálová Ministerstvo pro místní rozvoj ČR STATISTIKA ČERVENEC

Více

EVROPSKÝ PARLAMENT 2014-2019. Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku NÁVRH STANOVISKA

EVROPSKÝ PARLAMENT 2014-2019. Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku NÁVRH STANOVISKA EVROPSKÝ PARLAMENT 2014-2019 Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku 2015/2011(BUD) 5.3.2015 NÁVRH STANOVISKA Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku pro Rozpočtový výbor k návrhu opravného : Evropský fond

Více

Česká politika. Alena Marková

Česká politika. Alena Marková Česká politika Alena Marková Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR schválený vládou v lednu 2010 základní dokument v oblasti udržitelného rozvoje dlouhodobý rámec pro politické rozhodování v kontextu

Více

SMÍŠENÉ PARLAMENTNÍ SHROMÁŽDĚNÍ AKT- EU. Výbor pro sociální věci a životní prostředí NÁVRH ZPRÁVY

SMÍŠENÉ PARLAMENTNÍ SHROMÁŽDĚNÍ AKT- EU. Výbor pro sociální věci a životní prostředí NÁVRH ZPRÁVY SMÍŠENÉ PARLAMENTNÍ SHROMÁŽDĚNÍ AKT- EU Výbor pro sociální věci a životní prostředí 28. 10. 2013 NÁVRH ZPRÁVY o těžbě ropy a nerostných surovin na mořském dně s ohledem na udržitelný rozvoj Spoluzpravodajové:

Více

Příští víceletý finanční rámec EU 2014-2020

Příští víceletý finanční rámec EU 2014-2020 Příští víceletý finanční rámec EU 2014-2020 Jana MALKRABOVÁ Sekce pro evropské záležitosti, Úřad vlády ČR 24. listopadu 2011 Obsah prezentace I. Obecně k rozpočtu EU II. III. IV. Harmonogram vyjednávání

Více

Úvodní informace. Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí. Úvodní informace. Úvodní informace.

Úvodní informace. Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí. Úvodní informace. Úvodní informace. Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí Třanovice, 27. 4. 2015 Úvodní informace Posláním (misí) této strategie je přispět k všestrannému rozvoji Pobeskydí prostřednictvím

Více

Přeshraniční spolupráce v kontextu strategií Jihomoravského kraje

Přeshraniční spolupráce v kontextu strategií Jihomoravského kraje Přeshraniční spolupráce v kontextu strategií Jihomoravského kraje Brno, hotel Voroněž, 20. září 2012 Historie přeshraniční spolupráce Program CBC Phare Předvstupní program EU pro přeshraniční spolupráci

Více

PhDr. Ivo Hlaváč NM a ředitel sekce technické ochrany ŽP

PhDr. Ivo Hlaváč NM a ředitel sekce technické ochrany ŽP Priority MŽP M P pro období 2014+ VODA FÓRUM F 2012 PhDr. Ivo Hlaváč NM a ředitel sekce technické ochrany ŽP Obsah prezentace Evropský a mezinárodní kontext Národní kontext Priority MŽP pro období 2014+

Více

Program rozvoje venkova. na období 2014-2020. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí

Program rozvoje venkova. na období 2014-2020. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Program rozvoje venkova na období 2014-2020 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Obsah prezentace 1) Co je v období 2014-2020 nového pro rozvoj venkova v

Více

Základní informace o rozšiřování schengenského prostoru

Základní informace o rozšiřování schengenského prostoru MEMO/07/618 V Bruselu, 20. prosince 2007 Základní informace o rozšiřování schengenského prostoru Dne 14. června 1985 podepsaly vlády Belgie, Německa, Francie, Lucemburska a Nizozemska v Schengenu, malém

Více

NÁVRH STANOVISKA. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2013/0224(COD) 4. 11. 2013. Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku

NÁVRH STANOVISKA. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2013/0224(COD) 4. 11. 2013. Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku 4. 11. 2013 2013/0224(COD) NÁVRH STANOVISKA Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku pro Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a

Více

Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje The Union for the Development of the Moravian-Silesian Region

Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje The Union for the Development of the Moravian-Silesian Region Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje The Union for the Development of the Moravian-Silesian Region Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje bylo založeno počátkem devadesátých let, v současnosti

Více

Aktuální stav jednání o podobě Integrovaného regionálního operačního programu pro období 2014 2020

Aktuální stav jednání o podobě Integrovaného regionálního operačního programu pro období 2014 2020 Aktuální stav jednání o podobě Integrovaného regionálního operačního programu pro období 2014 2020 Mgr. Kateřina Matýšková Ministerstvo kultury Zlín, 30. 4. 2015 Programové období 2014 2020 Strategie Evropa

Více