EUROBAROMETR 75.2 KRIZE A ZAJIŠŤOVÁNÍ POTRAVIN

Transkript

1 EUROBAROMETR 75.2 KRIZE A ZAJIŠŤOVÁNÍ POTRAVIN Průzkum uskutečnila společnost TNS Opinion & Social na žádost Evropského parlamentu Průzkum koordinovalo generální ředitelství pro komunikaci TNS Opinion & Social 40 Avenue Herrmann Debroux 1160 Brusel Belgie - 1 -

2 Obsah KRIZE A ZAJIŠŤOVÁNÍ POTRAVIN... 1 ÚVOD... 3 SHRNUTÍ Politiky, které by měl EP prosazovat přednostně Evropané a návrat k růstu Evropané a úloha eura Způsoby, jakými mají členské státy řešit krizi Jak by podle názoru Evropanů měly členské státy jednat? Priorita: omezit veřejné výdaje nebo podpořit hospodářství? Evropané a daň z finančních transakcí Princip zavedení daně z finančních transakcí Evropané celkem široce akceptují Daň z finančních transakcí: zastánci principu této daně jsou obecně pro její zavedení bez ohledu na to, zda se jedná o celosvětovou nebo evropskou úroveň Důvody pro podporu daně z finančních transakcí Důvody pro nesouhlas se zavedením daně z finančních transakcí nejprve v Evropské unii Evropané a zajišťování potravin Veřejné mínění silně podporuje opatření EU na podporu zajišťování potravin Jako nejúčinnější opatření v boji proti rostoucím cenám potravin se jeví poskytování zemědělské podpory v rozvojových zemích...71 ZÁVĚR PŘÍLOHY Technická poznámka - 2 -

3 ÚVOD Přestože hospodářské ukazatele pro druhou polovinu roku 2010 vykazovaly mírný pokles růstu v EU, prognózy pro rok 2011 jsou celkem povzbudivé. Odhaduje se, že HDP vzroste o 1,8 %, přičemž tento nárůst bude způsoben zejména oživením světového hospodářství a větší důvěrou v rámci společností 1. Hospodářská situace na úrovni EU se nicméně neodráží v každém členském státě stejným způsobem. Ačkoli Německo a Francie vykazují pozitivní výsledky, situace zejména v Řecku, Irsku, Portugalsku a Španělsku je stále znepokojivá. Demonstrace a stávky svědčí o znepokojení významného podílu obyvatelstva těchto zemích. Arabské jaro, k němuž dochází blízko hranic Evropské unie, navíc v Evropské unii vyvolává řadu otázek, které se týkají především přistěhovalectví. Právě v tomto kontextu byla ve dnech od 13. dubna do 2. května 2011 prováděna vlna Eurobarometru Průzkum, který je zde analyzován, se primárně snaží zdůraznit vývoj evropského veřejného mínění, pokud jde o hospodářskou krizi. Je to třetí průzkum, který se specificky věnuje tomuto tématu a který provádí generální ředitelství Evropského parlamentu pro komunikaci (Oddělení pro sledování veřejného mínění). První průzkum se uskutečnil v lednu až únoru 2009, tedy několik měsíců pro propuknutí krize, druhý průzkum se uskutečnil o rok a půl později, v srpnu až září Budeme tak mít příležitost porovnat výsledky tohoto Eurobarometru s výsledky dvou předchozích průzkumů. Poté se budeme zabývat obavami a očekáváními Evropanů, pokud jde o zajišťování potravin. Aby to bylo možné, tazatelé společnosti TNS Opinion & Social položili otázky v rámci osobních rozhovorů přibližně evropských občanů ve věku 15 let a více (dotazník byl vyplňován tazatelem v domově respondenta). Byla použita metodologie generálního ředitelství Evropského parlamentu pro komunikaci (Oddělení pro sledování veřejného mínění). K této zprávě je přiložena technická poznámka o rozhovorech, které provedly instituty sítě tazatelů společnosti TNS Opinion & Social. V této poznámce jsou definovány metody terénního výzkumu a intervaly spolehlivosti. Tento průzkum mínění zahrnuje 27 členských států a tvoří součást vlny Eurobarometru V této zprávě budeme nejprve analyzovat různé politiky, o nichž se Evropané domnívají, že by je měl Evropský parlament prosazovat přednostně. 1 Viz tisková zpráva Evropské komise k tomuto tématu: =FR&guiLanguage=en - 3 -

4 Následně budeme zjišťovat, zda se Evropané domnívají, že zaznamenali období nového hospodářského růstu, nebo zda si myslí, že krize bude pokračovat. Poté budeme zkoumat, jakou úlohu Evropané přisuzují euru: napomohlo zmírnit negativní dopady krize či nikoli? Dále se zaměříme na nejlepší způsob, jak se vypořádat s krizí, aby bylo možné se z ní rychle zotavit. Nejprve provedeme analýzu postojů členských států ke krizi: cítili by se Evropané lépe chráněni, pokud by jejich země jednaly v rámci Unie koordinovaně? Aby bylo možné vymanit se z krize rychleji, měly by členské státy upřednostňovat omezování veřejných výdajů, nebo investice do opatření na podporu hospodářství? Zadruhé budou Evropanům kladeny otázky ohledně principu a metod, které mají být použity v souvislosti se zavedením daně z finančních transakcí. Na závěr se budeme věnovat otázce zajišťování potravin s cílem odhalit nejlepší způsoby, jak bojovat proti rostoucím cenám potravin a zároveň chránit zemědělské odvětví

5 Poznámka Jednotlivé země jsou v této zprávě označovány svými oficiálními zkratkami. ZKRATKY EU27 NV Evropská unie 27 členských států Neví, bez odpovědi BE CZ BG DK DE EE EL ES FR IE IT CY LT LV LU HU MT NL AT PL PT RO SI SK FI SE UK Belgie Česká republika Bulharsko Dánsko Německo Estonsko Řecko Španělsko Francie Irsko Itálie Kypr Litva Lotyšsko Lucembursko Maďarsko Malta Nizozemsko Rakousko Polsko Portugalsko Rumunsko Slovinsko Slovensko Finsko Švédsko Spojené království Internetovou stránku Eurobarometru lze navštívit na adrese: Rádi bychom touto cestou poděkovali všem respondentům v celé Evropské unii, kteří účasti v tomto průzkumu věnovali čas. Bez jejich aktivní účasti by tato studie nebyla možná

6 SHRNUTÍ Tento průzkum odráží aktuální postoj Evropanů téměř tři roky po vypuknutí největší hospodářské a sociální krize, jakou od 30. let 20. století zažívá západní svět, v souvislosti s mírným hospodářským oživením. Toto jsou hlavní zjištění průzkumu: - Tyto výsledky nejprve ukazují, že většina Evropanů tvrdě zasažených krizí, jež vypukla na podzim roku 2008, stále tvrdí, že boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení by měl být prioritou na úrovni EU (51 %). - Výrazný podíl evropského obyvatelstva navíc opět zasáhl určitý pesimismus. Více než třetina Evropanů (36 %) se totiž domnívá, že hospodářská krize potrvá ještě mnoho let. Tento výsledek je o 10 procentních bodů vyšší ve srovnání s průzkumem Eurobarometr ze srpna až září Většina Evropanů (57 %) se domnívá, že euro nepřispělo ke zmírnění negativních dopadů krize, přičemž tento podíl vzrostl ve srovnání s průzkumem ze srpna až září 2010 o sedm procentních bodů. - Většina respondentů (56 %, +4 procentní body) by se nicméně cítila lépe chráněná před krizí, pokud by jejich země přijímala a uplatňovala opatření v koordinaci s ostatními členskými státy, zatímco více než třetina respondentů (36 %, +3 procentní body) by upřednostnila, kdyby jejich země postupovala individuálně. Stejně jako u výsledků u ostatních otázek v tomto průzkumu Eurobarometr jsme si všimli určité polarizace názorů. Počet lidí, kteří nemají žádný názor, totiž prudce klesá; nyní poklesl na 8 % ( 7 procentních bodů). - S ohledem na to jsou Evropané stále rozděleni, pokud jde o to, která opatření by měla být upřednostňována. Relativní většina respondentů (40 %, +2 procentní body) se domnívá, že členské státy by nejprve měly investovat do opatření na podporu hospodářství, zatímco 34 % ( 1 procentní bod) si myslí, že členské státy by se měly rozhodnout pro omezování veřejných výdajů, a 22 % by uplatnilo obě metody zároveň. - Více než šest z deseti lidí (61 %) uvádí, že podporují zavedení daně z finančních transakcí

7 o o Celkem 85 % z nich by pak podporovalo, aby se toto opatření uplatňovalo po celém světě. Nicméně 81 % by takovou daň podporovalo, i kdyby se měla nejprve uplatňovat pouze v Evropské unii (v případě, že se nepodaří dosáhnout mezinárodní dohody). Dva hlavní důvody, které ospravedlňují daň z finančních transakcí, jsou tyto: daň by zaprvé pomohla bojovat proti nadměrným spekulacím a přispěla tak k předcházení budoucím krizím (41 %) a zadruhé by po finančních subjektech vyžadovala, aby přispěly na náklady finanční krize (35 %). - Naopak odpůrci zavedení takové daně nejprve na evropské úrovni prosazují svůj názor částečně proto, že se domnívají, že to není proveditelné (26 %), neboť si myslí, že takovou daň z finančních transakcí lze zavést pouze na celosvětové úrovni. - Pokud jde o otázku potravin, velká většina Evropanů naprosto podporuje navrhovaná opatření, která napomohou zemědělskému odvětví a zároveň zachovají bezpečnost dodávek potravin po celém světě. o Více než devět z deseti Evropanů souhlasí, že potraviny mají být spotřebitelům dostupné za rozumné ceny, přičemž má být zajištěna slušná životní úroveň zemědělců (95 %), a dále podporují myšlenku, že Evropská unie musí zabezpečit dodávky potravin pro své občany tím, že bude chránit zemědělskou činnost v EU (92%). o Téměř stejný podíl souhlasí, že EU by se měla zapojit do boje proti nedostatku potravin, jenž je v několika rozvojových zemích příčinou nepokojů a stávek, a že by EU měla přispět ke zřízení celosvětové potravinové banky, která by lidem zabezpečovala dodávky potravin, a bojovat proti spekulacím s cenami potravin (86 % u obou tvrzení). o Názory Evropanů se však nadále výrazně rozcházejí, co se týče nejúčinnějšího opatření pro boj proti rostoucím cenám potravin. Pomoc zemědělství v rozvojových zemích byla nejčastějším uváděným opatřením (34 %) a následoval rozvoj celosvětového mechanismu na podporu koordinace a prevence nadměrných spekulací (32 %)

8 1. Politiky, které by měl EP prosazovat přednostně [QA1] - Většina Evropanů se stále domnívá, že boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení by měl být prioritou - V obzvláště složité hospodářské a sociální situaci se zdálo vhodné ještě jednou se evropských občanů zeptat na jejich očekávání, pokud jde o politické priority Evropského parlamentu. Respondenti byli nejprve požádáni, aby vybrali politiku, kterou považují za prvořadou prioritu, přičemž vybírat mohli z dvanácti politik (QA1a) (na prvním místě). Poté byli požádáni, aby z uvedeného seznamu vybrali nanejvýše tři politiky, které rovněž považují za důležité (QA1b) ( a jaké další ). o QA1a (na prvním místě): řešení chudoby a sociálního vyloučení jednoznačně převažuje Pokud analyzujeme pouze politiky, které Evropané uváděli na prvním místě, pak jasně vyniká boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení: uvádí ho téměř čtvrtina respondentů (24 %). Druhou nejžádanější politikou, kterou vybralo 10 % respondentů, je koordinace hospodářských, rozpočtových a daňových politik. Na třetím místě (9 %) je zlepšení ochrany spotřebitele a veřejného zdraví. Po těchto třech politikách následovalo dalších devět návrhů, přičemž každý z nich uvedlo méně než 9 % respondentů: - bezpečnostní a obranná politika, která EU umožní reagovat na mezinárodní krize (8 %); - boj proti změně klimatu (7 %); - boj proti terorismu při současném respektování svobod jednotlivce (7 %); - přistěhovalecká politika prováděná po konzultaci se zeměmi původu (7 %); - společná energetická politika, jež zajistí energetickou nezávislost EU (6 %); - zemědělská politika, která je šetrná k životnímu prostředí a přispívá ke globální potravinové rovnováze (6 %); - zahraniční politika, která umožňuje EU vystupovat jednotně na mezinárodním poli (5 %); - politika výzkumu a vývoje zajišťující konkurenceschopnost a inovaci (3 %); - a prosazování evropského sociálního modelu (3 %). Pokud nyní vezmeme v úvahu všechny odpovědi (otázka QA1T), to znamená souhrn poskytnutých odpovědí, získáme poněkud odlišné pořadí ve srovnání s výsledky u odpovědi na prvním místě (QA1a). Je třeba poznamenat, že výsledky u otázky QA1T nám umožňují představit všechny odpovědi, a to jak - 8 -

9 z kategorie politik, jejichž prosazování si Evropané přejí na prvním místě, tak z kategorie ostatních politik. o QA1T (na prvním místě a jaké další ): boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení uvádí polovina Evropanů, poté následuje ochrana spotřebitelů a veřejného zdraví Tvrzením, které respondenti sdílejí nejčastěji (51 %), je stále boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení, ačkoli podíl této odpovědi ve srovnání s Eurobarometrem 74.1 mírně poklesl ( 1 procentní bod), ale stále je výrazněji vyšší než na začátku roku 2010, kdy byl proveden průzkum Eurobarometr 73.1 (+7 procentních bodů). Druhým nejčastěji uváděným tvrzením je opět zlepšení ochrany spotřebitele a veřejného zdraví, které tvoří téměř jednu třetinu odpovědí (32 %), ačkoli podíl této odpovědi je zde rovněž nižší ve srovnání s posledními dvěma průzkumy Eurobarometr: 1 procentní bod ve srovnání s průzkumem ze srpna až září 2010 a 3 procentní body ve srovnání s průzkumem z ledna až února Pořadí politik, které se nyní nachází na třetím a čtvrtém místě, se od doby předchozího průzkumu výrazně změnilo. Politiku, která se nyní nachází na třetím místě, tedy koordinaci hospodářských, rozpočtových a daňových politik, v současné době uvedlo 28 % respondentů. Před osmi měsíci se tato politika umístila až na pátém místě s 27 % odpovědí. Čtvrtá nejčastěji uváděná politika, boj proti změně klimatu, byla podobně v průzkumu Eurobarometr EB74.1 uváděna až na šestém místě, přičemž v obou průzkumech ji volilo 26 % respondentů. Po těchto politikách následoval soubor pěti návrhů, které uváděla čtvrtina nebo o něco méně než čtvrtina respondentů. První z nich, zemědělská politika, která je šetrná k životnímu prostředí a přispívá ke globální potravinové rovnováze, a druhý, boj proti terorismu při současném respektování svobod jednotlivce (v obou případech 25 %), zaznamenaly od průzkumu ze srpna až září 2010 pokles o dva a tři body v témže pořadí. Poté 24 % respondentů (+1 procentní bod oproti průzkumu ze srpna až září 2010) uvádělo bezpečnostní a obrannou politiku, která EU umožní čelit mezinárodním krizím, 23 % respondentů (+3 procentní body) uvádělo společnou energetickou politiku, jež zajistí energetickou nezávislost EU, a 22 % respondentů (+2 procentní body) uvádělo přistěhovaleckou politiku prováděnou po konzultaci se zeměmi původu. Naopak následující tři politiky se setkaly s menší podporou, protože je uváděl méně než jeden z pěti respondentů. Jedná se o zahraniční politiku, která umožňuje EU vystupovat jednotně na mezinárodním poli (16 %, 1 procentní bod), politiku výzkumu a vývoje zajišťující konkurenceschopnost a inovaci - 9 -

10 (13 %, 1 procentní bod) a prosazování evropského sociálního modelu (12 %, 1 procentní bod)

11 Odlišnosti mezi jednotlivými členskými státy Pokud jde o tyto politiky, analýza výsledků podle jednotlivých zemí poukazuje na nejčastější volby respondentů v různých členských státech. Z analýzy odpovědí vyplývá, že odlišnosti mezi těmito dvěma průzkumy někdy mohou být v některých zemích výrazné. Jsou přímým důsledkem měnících se hospodářských, sociálních a energetických podmínek a stejně tak i měnící se mezinárodní situace. Rozhodli jsme se analyzovat výsledky otázky QA1T, která poskytuje souhrnné odpovědi. - První poznatek: zjistili jsme, že řešení chudoby a sociálního vyloučení je častěji uváděno v zemích, které k EU přistoupily v roce 2004/2007 (56 %), než v zemích, které k EU přistoupily před rokem 2004 (49 %), přičemž v Evropské unii jako celku tento podíl činí 51 %. Mezi členské státy, v nichž respondenti uváděli tuto politiku nejčastěji, patří Portugalsko (71 %), Řecko a Litva (v obou případech 69 %), Kypr (64 %), Finsko (63 %), Bulharsko (62 %) a Belgie (61 %). Méně podstatné se to však zdá být v Itálii (32 %), na Maltě (35 %), v Nizozemsku (38 %), Spojeném království (39 %) a České republice (43 %). Respondenti, jejichž názor na tuto politiku se od průzkumu ze srpna až září 2010 vyvinul nejpříznivěji (kteří tuto politiku uvádějí častěji), pocházejí z Kypru (+10 procentních bodů), Estonska, Portugalska a Litvy (ve všech případech o 7 procentních bodů více) a Bulharska, Rumunska a Lotyšska (ve všech případech o 6 procentních bodů více). Naopak méně respondentů ve srovnání s průzkumem ze srpna až září 2010 tuto politiku v současnosti uvádí v Nizozemsku ( 10 procentních bodů) a Itálii a České republice (v obou případech 8 procentních bodů)

12 - Zlepšení ochrany spotřebitelů a veřejného zdraví (EU27 32 %) je rovněž o něco častěji uváděno v zemích, které k EU přistoupily v roce 2004/2007 (37 %), než v zemích, které přistoupily před rokem 2004 (31 %). Tato politika je uváděna obzvláště často na Kypru (62 %) a v Bulharsku a Irsku (v obou případech 48 %), méně často je zmiňována ve Švédsku (15 %), Lucembursku (23 %, Spojeném království (25 %) a Portugalsku (27 %). - Politiku, která je považována za třetí prioritu, konkrétně jde o koordinaci hospodářských, rozpočtových a daňových politik (EU27 28 %), častěji uváděli respondenti ze zemí eurozóny (29 %) než ze zemí mimo eurozónu (24 %). O prosazování této politiky mají zájem zejména respondenti z Litvy (51 %), Lotyšska (48 %), Maďarska (46 %), ale ve velmi malé míře ji volili

13 respondenti z Dánska (8 %), Lucemburska (14 %) a Švédska a Malty (v obou případech 15 %). - Boj proti změně klimatu (EU27 26 %) zůstává ve středu zájmů zejména v severoevropských zemích, ale často v menší míře, než jak tomu bylo při průzkumu ze srpna až září 2010, zvláště ve Švédsku (56 %, 13 procentních bodů), Dánsku (43 %, 4 procentní body), Rakousku (38 %, 6 procentních bodů) a Slovinsku (36 %, 6 procentních bodů). Totéž si myslí rovněž 38 % respondentů z Německa, což je o dva procentní body více než v rámci průzkumu ze srpna až září Tento názor však vyjadřuje mnohem méně respondentů z pobaltských států: Estonska (7 %), Lotyšska (10 %) a Litvy (12 %). Oddanost myšlence bojovat proti změně klimatu je rozšířenější v zemích, které k EU přistoupily před rokem 2004 (27 %), než v zemích, které přistoupily v roce 2004/2007 (20 %); totéž platí o zemích eurozóny (27 % ve srovnání s 22 % mimo eurozónu)

14 - Zemědělskou politiku, která je šetrná k životnímu prostředí a přispívá ke globální potravinové rovnováze (EU27 25 %), považují za zásadní zejména Evropané dotazovaní v Lotyšsku (48 %), Rumunsku (45 %), Bulharsku (41 %) a na Slovensku a ve Slovinsku (v obou případech 40 %) a za mnohem méně důležitou ji považují respondenti na Maltě (17 %), v Portugalsku a Španělsku (v obou případech 18 %) a ve Spojeném království (19 %). - Boj proti terorismu při současném respektování svobod jednotlivce, který rovněž volilo 25 % respondentů na úrovni EU, je ve středu pozornosti hlavně v Dánsku (39 %), na Kypru (35 %), v Bulharsku (34 %) a Spojeném království (32 %). Za mnohem méně důležitý ho považují v Lotyšsku (10 %), Estonsku (11 %) a Slovinsku (13 %). Oproti průzkumu ze srpna až září 2010 získala tato politika v rámci stávajícího průzkumu menší podporu ve 20 z 27 členských států. - Šesté uváděné tvrzení, bezpečnostní a obranná politika, která EU umožní čelit mezinárodním krizím (EU27 24 %), volili zejména respondenti v Rumunsku (38 %), Itálii a na Kypru (v obou případech 35 %) a v České republice, na Slovensku a v Maďarsku (ve všech případech 31 %), naproti tomu v menší míře ho podpořili respondenti v Litvě (14 %), Slovinsku (15 %) a v Belgii a Lotyšsku (v obou případech 17 %). - Společná energetická politika, jež zajistí energetickou nezávislost EU (EU27 23 %), je častěji uváděna v Německu (42 %, +15 procentních bodů), Rakousku (38 %) a Maďarsku (35 %) a mnohem méně v Portugalsku (12 %), Španělsku, Rumunsku, Spojeném království a Francii (ve všech případech 14 %) a na Kypru (15 %). - Osmé tvrzení, přistěhovalecká politika prováděná po konzultaci se zeměmi původu (EU27 22 %), je mnohem více podporováno v zemích, které k EU přistoupily před rokem 2004 (26 %), než v zemích, které přistoupily v roce 2004/2007 (9 %). V menší míře ho rovněž častěji uvádějí respondenti v zemích eurozóny (25 %) než v zemích mimo eurozónu (18 %). - Tuto politiku nejčastěji uvádějí respondenti v Itálii 2 (36 %, +13 procentních bodů), Rakousku (36 %, +1 procentní bod), na Kypru (33 %, +12 procentních bodů), Maltě (32 %, +15 procentních bodů) a také v Belgii a Spojeném království (v obou případech 30 %). Naopak respondenti 2 K vysvětlení tohoto výsledku mohou přispět nedávné události, k nimž došlo na italském ostrově Lampedusa (příchod mnoha přistěhovalců, z nichž velký počet pochází z Tuniska a Libye)

15 v Rumunsku (6 %) a v Bulharsku, Polsku a Lotyšsku (ve všech případech 7 %) tuto politiku nepovažují za zásadní

16 - Zahraniční politika, která umožňuje EU vystupovat jednotně na mezinárodním poli (EU27 16 %) je podporována hlavně respondenty na Kypru (27 %), v Lucembursku (24 %) a v Itálii, na Maltě, v Nizozemsku (ve všech případech 22 %), a to ve srovnání s pouhými 8 % respondentů ve Slovinsku a Lotyšsku a 9 % v Portugalsku a Litvě. - Politika výzkumu a vývoje zajišťující konkurenceschopnost a inovaci (EU27 13 %) je o něco vyšší prioritou pro respondenty ve Slovinsku (24 %) a Dánsku a Itálii (v obou případech 20 %), což kontrastuje s názorem respondentů ve Spojeném království (7 %), na Kypru (8 %) a Maltě (9 %). - Prosazování evropského sociálního modelu (EU27 12 %) je ve větší míře uváděno ve Slovinsku (26 %) a Rakousku (22 %), zatímco velmi malý význam této politice přisuzují respondenti ve Spojeném království (2 %), na Maltě (4 %), v Irsku (5 %) a Švédsku (6 %)

17 - 17 -

18 Sociodemografická analýza Zde se soustředíme na souhrnné odpovědi dotázaných (QA1T). Jestliže se zaměříme na tři politiky, které Evropané zmiňovali nejčastěji, a provedeme analýzu výsledků podle sociodemografických kategorií, můžeme poukázat na několik zajímavých závěrů. - Řešení chudoby a sociálního vyloučení (EU27 51 %): o Toto téma více znepokojuje ženy než muže (uvedlo ho 54 % žen a 47 % mužů). o Naproti tomu všechny věkové kategorie uvádí tuto politiku přibližně stejně často, přičemž mladí respondenti se k ní kloní o něco více (53 % respondentů ve věku od 15 do 24 let ve srovnání se 49 % respondentů ve věku 55 let a více). o Je pochopitelné, že sociálně nejzranitelnějších kategorií se toto téma nejvíce dotýká. Je tomu tak u 61 % nezaměstnaných a 54 % osob v domácnosti ve srovnání s pouhými 44 % vedoucích pracovníků. Stejně tak 59 % respondentů, kteří se řadí do spodní části společenského žebříčku (ve srovnání se 42 % těch, kteří se řadí na vrchol tohoto žebříčku), se domnívá, že by tato politika měla být prioritou. o Je rovněž zjevné, že respondenti, kteří se řadí spíše do levé části politického spektra, jsou v této otázce důraznější: 56 % ve srovnání se 42 % těch, kteří se řadí k pravici. o Na závěr je třeba poznamenat, že tuto politiku uvedlo 57 % respondentů, kteří se domnívají, že krize potrvá řadu let (ve srovnání se 44 % těch, kteří tvrdí, že již nastal návrat k růstu). - Zlepšení ochrany spotřebitele a veřejného zdraví (EU27 32 %): o Jedná se o další politiku, o kterou se v poněkud větší míře zajímají ženy než muži; volilo ji 35 % žen a 30 % mužů. o V těchto odpovědích naopak nejsou žádné skutečné rozdíly mezi věkovými kategoriemi. Tuto politiku uvádělo 31 % respondentů ve věku od 15 do 24 let a 32 % respondentů ve věku 55 let a více. o Stejně jako v případě řešení chudoby a sociálního vyloučení tuto politiku opět poměrně častěji volí nejzranitelnější sociální kategorie. Platí to pro 36 % nezaměstnaných (ve srovnání s 26 %

19 vedoucích pracovníků) a 35 % respondentů, kteří se řadí do spodní části společenského žebříčku (ve srovnání s 29 % těch, kteří se řadí na vrchol tohoto žebříčku). o A konečně tuto politiku volí 33 % respondentů, kteří se domnívají, že krize pravděpodobně potrvá řadu let (ve srovnání s 28 % respondentů, kteří tvrdí, že již nastal návrat k růstu). - Koordinace hospodářských, rozpočtových a daňových politik (EU27 28 %): o V této otázce panuje významný rozdíl sedmi bodů mezi muži a ženami. Tentokrát se k této politice přiklání spíše muži (31 % ve srovnání s 24 % žen). o Také věk respondentů se jeví jako rozhodující faktor; mladí manuální pracovníci tvoří největší skupinu, která uváděla tuto politiku (31 % respondentů ve věku od 25 do 39 let ve srovnání s 24 % osob ve věku 55 let a více). o Na rozdíl od prvních dvou politik zmíněných výše tuto politiku nejčastěji podporují majetnější sociální třídy. Je tomu tak u 30 % nejvzdělanějších respondentů (ve srovnání s 22 % respondentů, kteří ukončili školní docházku ve věku 15 let a dříve) a také u 34 % vedoucích pracovníků (ve srovnání s 23 % osob v domácnosti a 24 % důchodců). o A konečně tuto politiku uvádí 34 % respondentů, kteří se domnívají, že již nastal návrat k růstu (ve srovnání s 26 % těch, kteří si myslí, že krize potrvá řadu let)

20 - 20 -

21 2. Evropané a návrat k růstu [QA5] - Většina Evropanů se domnívá, že krize potrvá řadu let; veřejné mínění se od průzkumu ze srpna až září 2010 prudce zhoršilo - Hospodářské prognózy Evropské unie, které byly zveřejněny v květnu 2011, jsou spíše optimistické 3. Ukazuje se však, že Evropané jsou pesimističtější, než byli během posledního průzkumu Eurobarometr (EB74.1), který byl prováděn v srpnu až září V té době většina respondentů (37 %) uváděla, že v příštích letech dojde k návratu k růstu. Většina respondentů (36 %, +10 procentních bodů) se nyní domnívá, že krize potrvá řadu let. Avšak 33 % respondentů ( 4 procentní body) je toho názoru, že k návratu k růstu dojde v příštích letech. Nejoptimističtější respondenti tvoří pouze o něco více než čtvrtinu dotázaných: 14 % respondentů (+1 procentní bod) si myslí, že návrat k růstu již začal, a 13 % respondentů ( 4 procentní body) se domnívá, že návrat k růstu nastane během několika měsíců. 3 Viz jarní hospodářské prognózy zveřejněné Evropskou komisí, které potvrdily postupné oživování evropského hospodářství. Mějte prosím na paměti, že tyto prognózy byly zveřejněny dne 13. května 2011, tedy několik týdnů poté, co byl proveden tento průzkum:

22 Odlišnosti mezi jednotlivými členskými státy První poznatek: je zajímavé povšimnout si, že od průzkumu Eurobarometr ze srpna až září 2010 nabyl nejpesimističtější názor (který je také převládajícím názorem v celé EU) na důležitosti ve 26 z 27 zemí. Pouze u jediné země, Rumunska, se zachoval stejný údaj (38 %). Zadruhé je toto zhoršení veřejného mínění obzvláště výrazné v zemích, které jsou nejvíce zasaženy nezaměstnaností. Mezi tyto země patří Lotyšsko (nárůst 20 bodů v případě respondentů, kteří si myslí, že krize potrvá mnohem více let, a míra nezaměstnanosti ve výši 17,2 % 4 ), Španělsko (+18 procentních bodů a míra nezaměstnanosti ve výši 20,7 %) a Řecko, které v souvislosti s tímto tématem dosáhlo vysokého výsledku již při posledním průzkumu (+16 procentních bodů a míra nezaměstnanosti ve výši 14,1 %)

23 - 23 -

24 - 24 -

25 Nicméně mezi těmi zeměmi, kde je veřejné mínění nejpesimističtější, ve Spojeném království, dosahovala míra nezaměstnanosti v lednu pouhých 7,7 %. Velké obavy ohledně budoucnosti, které byly vyjádřeny v této nové vlně průzkumu (+17 procentních bodů), lze pravděpodobně zčásti vysvětlit dopadem zpráv o úsporných opatřeních, jež v posledních měsících přicházely od britské vlády. Nejoptimističtější názor (který uvádí, že jsme již vstoupili do fáze návratu k růstu) je navíc rozšířenější v eurozóně (16 % ve srovnání s 10 % v zemích mimo eurozónu). Tento názor rovněž častěji vyjadřují respondenti ze zemí, které k EU přistoupily před rokem 2004 (16 %), než ze zemí, které přistoupily v roce 2004/2007 (7 %). Naopak to, že k návratu k růstu dojde v příštích letech, se domnívá více respondentů ze zemí, které k EU přistoupily v roce 2004/2007 (37 % ve srovnání s 31 % respondentů ze zemí, které přistoupily před rokem 2004). Analýza těchto výsledků podle jednotlivých zemí odhaluje řadu rozdílů: - Nejoptimističtější Evropany, kteří se domnívají, že jsme již vstoupili do fáze návratu k růstu (EU27 14 %), nalezneme hlavně na severu EU: ve Švédsku (58 %), které mezi ostatními členskými státy nápadně vyniká, v Německu (35 %), Finsku (34 %) a Lucembursku, Nizozemsku a Rakousku (ve všech třech případech 29 %). Naopak nejmenší míra této odpovědi byla zaznamenána následovně: 1 % respondentů v Řecku a Bulharsku, 2 % ve Španělsku, 3 % v Irsku, Portugalsku, Rumunsku a Slovinsku a 4 % na Kypru. Často se jedná o země, jež krize tvrdě zasáhla. - Přesvědčení (jež je také celkem pozitivní), že návrat k růstu nastane během několika měsíců (EU27 13 %), je rozšířené v Rakousku (24 %), Itálii (22 %) a Belgii (20 %), ale mnohem méně ho podporují v Lotyšsku (4 %), Řecku a Litvě (v obou případech 5 %) a Irsku (6 %). - Naproti tomu pesimističtější názor, že k návratu k růstu dojde v příštích letech (EU27 33 %), sdílí mnoho respondentů z Dánska (57 %), Španělska (45 %), Slovinska (43 %) a Kypru a Rumunska (v obou případech 41 %), a to ve srovnání s 19 % respondentů z Německa a 20 % z Rakouska. - Nejpesimističtější Evropany, kteří se domnívají, že krize potrvá řadu let (EU %), nalezneme především v Řecku (63 %), Portugalsku (57 %), Lotyšsku (53 %) a Irsku (50 %); mnohem méně takových pesimistů nalezneme ve Švédsku (9 %) či Dánsku (18 %). Sociodemografická analýza - Muži jsou poněkud optimističtí než ženy: 16 % mužů a 12 % žen se domnívá, že jsme již vstoupili do fáze návratu k růstu

26 Stejný podíl mužů i žen (33 %) se domnívá, že k návratu k růstu dojde v příštích letech. Ženy jsou ohledně budoucnosti méně důvěřivé: 38 % z nich (ve srovnání s 34 % mužů) tvrdí, že krize potrvá řadu let. - Jak tomu v průzkumech často bývá, mladí respondenti jsou optimističtější než starší respondenti: pouze 29 % z nich (ve srovnání se 40 % respondentů ve věku 55 let a více) se domnívá, že krize potrvá řadu let. - Výrazný pesimismus je patrný zejména mezi znevýhodněnými sociálními kategoriemi. Pokud tedy jde o názor, že krize potrvá řadu let, mezi vedoucími pracovníky a nezaměstnanými je rozdíl dvaceti bodů (27 % u vedoucích pracovníků a 47 % u nezaměstnaných). Dosažená úroveň vzdělání respondentů v této oblasti také vytváří určité rozdíly: 46 % lidí, kteří ukončili školní docházku do svých 16 let, se domnívá, že krize potrvá řadu let; oproti tomu sdílí tentýž názor 29 % respondentů, kteří studovali dlouho. - Je rovněž nutné poznamenat, že pesimistický názor více převládá mezi lidmi, kteří se domnívají, že euro nepřispělo ke zmírnění negativních dopadů krize (44 % ve srovnání s 25 % těch, kteří se domnívají, že euro zmírnilo dopady krize). - A konečně 40 % respondentů, kteří by se cítili lépe chráněni, pokud by jejich země uplatňovala individuální opatření, se vyjadřuje velmi pesimisticky (ve srovnání s 33 % respondentů, kteří by upřednostnili koordinovaný postup společně s ostatními členskými státy)

27 - 27 -

28 3. Evropané a úloha eura [QA2] - Většina Evropanů není přesvědčena o tom, že euro přispělo ke zmírnění negativních dopadů krize - Hospodářské oživení Evropské unie pokračuje a můžeme sledovat, že obraz eura v jednotlivých členských státech se vyvíjí. Většina Evropanů (57 %) uvádí, že euro obecně nepřispělo ke zmírnění negativních dopadů krize. Oproti průzkumu ze srpna až září 2010 to znamená nárůst o sedm procentních bodů. Je třeba poznamenat, že i opačnému názoru se dostalo o něco větší podpory (34 %, +1 procentní bod), zatímco podíl respondentů, kteří neudali žádnou odpověď, klesl o osm procentních bodů (ze 17 % na 9 %). Veřejné mínění je tedy polarizované a rozdíl mezi pozitivním a negativním názorem na euro se zvětšuje: tento rozdíl vzrostl ze 17 procentních bodů z období srpna až září 2010 na 23 procentních bodů v období dubna až května

29 Tento negativní názor na euro neustále posiloval od prvního průzkumu z ledna až února 2009, kdy se 44 % Evropanů domnívalo, že euro nepřispělo ke zmírnění negativních dopadů krize. Odlišnosti mezi jednotlivými členskými státy Je zajímavé povšimnout si, že jak již bylo pozorováno v období ledna až února 2009 a srpna až září 2010 Evropané v eurozóně souhlasí s tím, že euro přispívá ke zmírnění dopadů krize, častěji než občané žijící mimo eurozónu (38 % a 28 % v témže pořadí). Většina občanů z eurozóny se však domnívá, že jednotná měna obecně nepřispěla ke zmírnění negativních dopadů krize (56 %, +5 procentních bodů ve srovnání s údajem získaným v průzkumu ze srpna až září 2010). Tento názor sdílí 57 % respondentů, kteří žijí mimo eurozónu. - Ve 22 z 27 členských států většina respondentů nesouhlasí s tím, že euro obecně přispělo ke zmírnění negativních dopadů krize. Oproti průzkumu ze srpna až září 2010 to je o tři země více. Tento názor sdílí naprostá většina respondentů (EU27 57 %) ve Slovinsku (71 %), České republice (70 %), na Kypru (69 %), ve Španělsku (68 %), Francii (67 %) a Estonsku (64 %)

30 Země, kde se veřejné mínění oproti průzkumu ze srpna až září 2010 nejvíce posunulo k tomuto názoru ( zcela nesouhlasím ), jsou následující: Bulharsko (60 %, +23 procentních bodů), Španělsko (+21 procentních bodů), Rumunsko (+18 procentních bodů), Kypr (+17 procentních bodů), Litva (+16 procentních bodů) a Řecko (+15 procentních bodů). - Naopak respondenti, kteří si myslí, že euro přispělo ke zmírnění negativních dopadů krize, pochází z následujících zemí: Slovensko (55 %), Itálie a Rakousko (v obou případech 53 %), Finsko (50 %) a Irsko (47 %). Není možné přehlédnout, že názor na tuto věc v Irsku a Řecku je velmi rozdílný, ačkoli obě země krize zasáhla obzvláště prudce a obě tyto země mohly využít záchranných opatření, která zařídila eurozóna s pomocí Mezinárodního měnového fondu (MMF). Je rovněž nutné poznamenat, že názor, že euro obecně přispělo ke zmírnění negativních dopadů krize, ustupuje v téměř všech členských státech

31 - 31 -

32 Sociodemografická analýza Prvním důležitým poznatkem je to, že téměř ve všech dotazovaných kategoriích většina respondentů uvádí, že nesouhlasí s tím, že euro přispělo ke zmírnění celkových negativních dopadů krize. Jediné výjimky lze nalézt mezi respondenty, kteří se domnívají, že již nastal návrat k růstu nebo že nastane během několika měsíců, kteří většinou souhlasí, že euro přispělo ke zmírnění negativních dopadů krize (50 % a 52 % v témže pořadí). - Jednotnou měnu podporují více muži než ženy (38 % ve srovnání s 31 %), protože tvrdí, že přispěla ke zmírnění negativních dopadů krize. S tímto tvrzením nesouhlasí v poněkud větší míře ženy než muži (58 % ve srovnání s 55 % mužů). Silnější podpora eura ze strany mužů je výsledkem, který vyplývá z mnoha průzkumů. - Nejvíce znevýhodněné sociální kategorie jsou vůči zmírňujícímu účinku eura nejvíce skeptické. Platí to v případě 63 % nezaměstnaných a 60 % manuálních pracovníků ve srovnání s 54 % vedoucích pracovníků a administrativních pracovníků. Tento názor pak obdobně sdílí 62 % respondentů, kteří se řadí do spodní části společenského žebříčku (ve srovnání s 51 % těch, kteří se řadí na vrchol tohoto žebříčku). - Je třeba poznamenat, že 67 % osob, které by se cítily lépe chráněny před krizí, pokud by jejich země přijímala a uplatňovala opatření individuálně, se domnívá, že euro nepřispělo ke zmírnění negativních dopadů krize (ve srovnání s 51 % respondentů, kteří by upřednostnili koordinovaný postup s ostatními zeměmi EU)

33 - 33 -

34 4. Způsoby, jakými mají členské státy řešit krizi 4.1 Jak by podle názoru Evropanů měly členské státy jednat? [QA3] Nyní se podívejme na to, v jaké situaci by se Evropané cítili lépe chráněni před krizí. Upřednostnili by, aby jejich země přijímala a uplatňovala opatření individuálně, nebo koordinovaně s ostatními členskými státy EU? - Většina Evropanů je přesvědčena, že by byli lépe chráněni, pokud by jejich země opatření přijímala a uplatňovala v koordinaci s ostatními členskými státy - Je zajímavé, že přání postupovat koordinovaně s ostatními členskými státy posílilo o čtyři procentní body (56 %) ve srovnání s posledním průzkumem prováděným v srpnu až září 2010 (EB74.1), přestože v období mezi průzkumy z ledna až února 2009 (EB71.1) a srpna až září 2010 došlo k poklesu o devět bodů. Nicméně je třeba podotknout, že opačný názor (upřednostnění individuálního postupu) rovněž posílil (36 %, +3 procentní body). Tento souběžný nárůst v podpoře koordinovaného i individuálního postupu způsobil prudký pokles v míře odpovědí nevím (8 %, 7 procentních bodů), což dokazuje, že dotázaní zaujímají rozhodnější postoj a jejich názory jsou jednoznačněji vymezené

35 Odlišnosti mezi jednotlivými členskými státy Respondenti z eurozóny v mnohem větší míře než respondenti ze zemí mimo eurozónu uvádějí, že by se cítili lépe chráněni, pokud by jejich země přijímala a uplatňovala opatření koordinovaně s ostatními zeměmi Unie (63 % a 45 % v témže pořadí). Názory respondentů ze zemí mimo eurozónu se mnohem více rozcházejí: jak jsme viděli, 45 % z nich by si přálo koordinovaný postup, ale o něco více, konkrétně 47 %, by upřednostnilo individuální postup. Tyto výsledky se v posledních osmi měsících změnily, protože při posledním průzkumu respondenti ze zemí eurozóny i mimo ni upřednostňovali koordinovaný postup mezi členskými státy. - Ve 24 z 27 zemí většina respondentů upřednostňuje koordinovaný postup (EU27 56 %), výrazných výsledků se dosáhlo v Nizozemsku (72 %), Španělsku (70 %), Finsku a Estonsku (v obou případech 69 %) a Dánsku a na Maltě (v obou případech 67 %). - Ačkoli v období srpna až září 2010 bylo Spojené království jedinou zemí, kde většina respondentů upřednostňovala individuální postup, nyní je to případ tří zemí: Spojeného království (64 %), Lotyšska (51 %) a České republiky (50 %), zatímco evropský průměr dosahuje 36 %. - Závěrem je třeba poznamenat, že míra odpovědi nevím (EU 8 %) nejmarkantněji poklesla na Maltě (7 %, 20 procentních bodů), v Rumunsku (11 %, 12 procentních bodů), Bulharsku (9 %, 12 procentních bodů) a Spojeném království (7 %, 12 procentních bodů). To je znamením, že názory se upevňují. Pokud jde o vývojové trendy, zaznamenali jsme, že země, kde se názory nejmarkantněji posunuly směrem ke koordinovanému postupu, zastupuje Lucembursko (+13 procentních bodů), Bulharsko, Dánsko a Nizozemsko (ve všech případech +12 procentních bodů), Malta (+11 procentních bodů) a Švédsko (+10 procentních bodů). Mezi země, kde se názory nejvíce vyvinuly ve směru individuálního postupu, patří Česká republika (+14 procentních bodů), Kypr a Spojené království (v obou případech +13 procentních bodů) a Slovinsko (+11 procentních bodů)

36 - 36 -

37 Sociodemografická analýza Většina Evropanů ve všech kategoriích se domnívá, že postup koordinovaný s ostatními členskými státy by zajistil lepší ochranu před krizí. Je zde však několik rozdílů, pokud jde o intenzitu tohoto názoru: - Názor, že koordinovaný postup s ostatními členskými státy by respondentům zajistil lepší ochranu, je častější mezi muži (59 % ve srovnání s 54 % žen). - Tento názor podporují rovněž nejmladší respondenti (63 % ve srovnání s 53 % lidí ve věku 55 let a více). - Jako velmi rozhodující proměnná se jeví také věk, ve kterém respondenti dokončili svá studia, protože 65 % nejvzdělanějších respondentů s tímto názorem souhlasí, a to ve srovnání se 49 % respondentů, kteří ukončili školní docházku do svých 16 let. - Totéž platí u sociálních kategorií: čím více je kategorie zvýhodněná, tím častěji respondenti upřednostňují koordinovaný postup. Tento názor vyjadřuje 64 % vedoucích pracovníků ve srovnání s 52 % nezaměstnaných. - A konečně více respondentů podporujících koordinovaný postup lze nalézt mezi těmi, kteří si myslí, že euro přispělo ke zmírnění negativních dopadů krize (68 % ve srovnání s 50 % těch, kteří jsou přesvědčeni o opaku); obdobně pak lze nalézt více takových respondentů mezi nejoptimističtějšími dotázanými, kteří se domnívají, že návrat k růstu již nastal (64 % ve srovnání s 51 % těch, kteří tvrdí, že krize potrvá řadu let)

38 - 38 -

39 4.2 Priorita: omezit veřejné výdaje nebo podpořit hospodářství? [QA4] - Názory Evropanů na to, která opatření jsou nejlepší pro podporu hospodářství, se stále rozcházejí - Dotázaným byla navržena dvě řešení a byli požádáni, aby vybrali jedno, o kterém se domnívají, že nejpravděpodobněji přispěje k rychlému ukončení krize: 1) členské státy by nejdříve měly omezit své veřejné výdaje, nebo 2) členské státy by měly nejdříve investovat do opatření na podporu hospodářství. Stejně jako v průzkumu Eurobarometr 74.1 z období srpna až září 2010 se odpovědi na tuto otázku poněkud rozcházejí. Relativní většina Evropanů (40 %, +2 procentní body) se domnívá, že členské státy by měly nejdříve investovat do opatření na podporu hospodářství. O něco méně respondentů (34 %, 1 procentní bod) se domnívá, že členské státy by měly zvolit omezení veřejných výdajů. Podíl respondentů, kteří spontánně uvedli, že by měly být uplatněny obě metody společně, je pouze o něco více než jeden z pěti (22 %, +3 procentní body)

40 Odlišnosti mezi jednotlivými členskými státy Ačkoli jsou názory Evropanů na tuto otázku rozdělené, ve 27 zemích EU byly získány různé odpovědi. Nejprve je zde významný rozdíl 15 bodů mezi zeměmi eurozóny a zeměmi mimo eurozónu, pokud jde o otázku investování do opatření na podporu hospodářství: tento názor podporuje 50 % respondentů ze zemí mimo eurozónu ve srovnání s 35 % respondentů z eurozóny. Obdobně tuto možnost podporuje 48 % respondentů ze zemí, které k EU přistoupily v roce 2004/2007, ve srovnání s 38 % respondentů ze zemí, které přistoupily před rokem Spojení opatření na podporu hospodářství s omezením veřejných výdajů rovněž upřednostňuje více respondentů z eurozóny (28 % ve srovnání s 12 % respondentů ze zemí mimo eurozónu) a dotázaných ze zemí, které k EU přistoupily před rokem 2004 (24 % ve srovnání s 15 % dotázaných ze zemí, které přistoupily v roce 2004/2007). - Opatření na podporu hospodářství (EU27 40 %) získala největší podporu v Dánsku (63 %), Litvě (62 %), Rumunsku (54 %), Lotyšsku (52 %) a Švédsku (50 %) na rozdíl od Německa (22 %) a Portugalska (24 %). Tato možnost je upřednostňována ve dvaceti členských státech. - Omezení veřejných výdajů (EU 34 %) je za nejlepší možnost považováno ve Francii (47 %) a Portugalsku (41 %) ve srovnání s pouhými 19 % respondentů v Irsku a 23 % v Bulharsku a Dánsku. Celkově je tato možnost upřednostňována v šesti členských státech. - V následujících zemích je veřejné mínění výrazně rozdělené mezi zastánce opatření na podporu hospodářství a ty, kteří upřednostňují omezení veřejných výdajů: Česká republika (44 % u obou možností), Slovinsko (33 % a 32 % v témže pořadí), Slovensko (43 % a 44 %) a Finsko (40 % a 41 %). - Dotázané, kteří spontánně uvedli, že oba typy opatření by se měly uplatnit společně (EU27 22 %), lze nalézt hlavně v Nizozemsku (46 %), Německu (42 %), Irsku (36 %) a na Kypru (34 %). Skutečnost, že byla tato odpověď spontánní, zvyšuje její význam

41 - 41 -

42 Sociodemografická analýza Mezi sociodemografickými kategoriemi se velmi liší míra toho, jak silně se respondenti domnívají, že by členské státy měly především investovat do opatření na podporu hospodářství. - Opatření na podporu hospodářství volí o něco častěji muži (42 %) než ženy (39 %). Avšak stejný podíl mužů i žen (22 % v obou případech) spontánně zvolil možnost spojit tyto dva typy opatření. - Odpovědi ovlivňuje také věk, protože čím jsou respondenti mladší, tím více se přiklání k opatřením na podporu hospodářství (43 % respondentů ve věku od 15 do 39 let ve srovnání s 36 % těch, kterým je 55 let a více). - V odpovědích hraje svoji roli také dosažená úroveň vzdělání, protože nejvzdělanější respondenti častěji volí opatření na podporu hospodářství (43 % ve srovnání s 36 % respondentů, kteří ukončili školní docházku do svých 16 let). - Odpovědi podmiňuje i kategorie povolání respondentů, protože administrativní pracovníci (45 %), vedoucí pracovníci (42 %) a nezaměstnaní (44 %) se přiklánějí k opatřením na podporu hospodářství častěji než osoby v domácnosti (34 %) a důchodci (36 %). - A konečně 44 % respondentů, kteří by se cítili lépe chráněni, pokud by jejich země přijímala a uplatňovala opatření koordinovaně s ostatními členskými státy, je pro opatření na podporu hospodářství (ve srovnání s 37 % těch, kteří by upřednostnili individuální opatření)

43 - 43 -

44 5. Evropané a daň z finančních transakcí 5.1 Princip zavedení daně z finančních transakcí Evropané celkem široce akceptují [QA6.1] Lze uvážit několik řešení, která by vedla k vymanění se z krize. Respondentům byly jakožto možná řešení předloženy tři návrhy. Byli dotazováni, zda s nimi souhlasí či nikoli. - Většina Evropanů uvádí, že jsou pro daň z finančních transakcí - První návrh (QA6.1), princip daně z finančních transakcí, získal souhlas více než šesti z deseti respondentů (61 %). Respondentům byl vysvětlen princip této daně a dověděli se, jak bude uplatňována. 5 Téměř třetina respondentů naprosto souhlasí s tímto návrhem (30 %). Naopak více než čtvrtina (26 %) respondentů s touto myšlenkou nesouhlasí. Na otázku neodpovědělo 13 % respondentů. 5 Plné znění otázky bylo následující: Nedávno Evropský parlament schválil zavedení daně z finančních transakcí na celosvětové úrovni, nebo přinejmenším nejdříve v EU. Tato daň by byla velmi nízká: 0,05 % z každé finanční transakce. Netýkala by se široké veřejnosti, ale pouze transakcí mezi finančními

45 Odlišnosti mezi jednotlivými členskými státy První poznatek: daň z finančních transakcí (EU 61 %) podle všeho mnohem více podporují respondenti ze zemí, které k EU přistoupily před rokem 2004 (64 %) než respondenti ze zemí, které přistoupily v roce 2004/2007 (48 %). Obdobně s touto možností častěji souhlasí respondenti z eurozóny (63 % oproti 54 % respondentů ze zemí mimo eurozónu). - Země EU, kde jsou respondenti nejčastěji pro daň z finančních transakcí, jsou Rakousko (80 %), Německo (71 %) a Francie a Slovensko (v obou případech 69 %). - Naopak mezi členské státy, kde respondenti s touto daní nejvíce nesouhlasí, patří Malta (44 %), Slovinsko (39 %), Polsko (36 %) a Nizozemsko (35 %). - Respondenty, kteří měli s vyjádřením názoru k této otázce největší problémy a kteří na ni neodpověděli, lze nalézt v Bulharsku (43 %), Rumunsku (30 %) a na Maltě a v Irsku (v obou případech 26 %). subjekty (bankami, zajišťovacími fondy atd.). Řekněte mi prosím, zda jste pro, nebo proti každému z následujících výroků:

46 - 46 -

47 Sociodemografická analýza Většina respondentů v každé sociodemografické kategorii podporuje princip této daně. Nicméně nejzranitelnější třídy respondentů s ní souhlasí v nejmenší míře. - Muži podporují daň z finančních transakcí častěji než ženy (63 % a 58 % v témže pořadí). Ženy ve větším počtu případů na tuto otázku neudaly žádnou odpověď (16 % ve srovnání s 10 % mužů). - Myšlenka daně z finančních transakcí je o něco oblíbenější u středních věkových kategorií (63 % respondentů ve věku od 40 do 54 let a 61 % respondentů ve věku od 25 do 39 let ve srovnání s 59 % respondentů ve věku od 15 do 24 let a 58 % respondentů ve věku 55 let a více). - Nejvíce sociálně zvýhodněné kategorie jsou rovněž v největší míře pro tento typ daně: 70 % vedoucích pracovníků (ve srovnání s 53 % osob v domácnosti a 54 % nezaměstnaných) a 66 % nejvzdělanějších respondentů (ve srovnání s 53 % těch, kteří ukončili školní docházku do svých 16 let). Přestože se tento typ daně vztahuje pouze na transakce a nikoli na jednotlivce 6, výsledky tohoto průzkumu naznačují, že méně zvýhodněné kategorie se obávají, že by se staly vedlejšími oběťmi takového opatření: i když byli respondenti z těchto kategorií informováni, že tato daň by nebyla ukládána občanům, je pravděpodobné, že mají obavy, že finanční subjekty na ně břemeno této daně nějakým způsobem přesunou. - A konečně, tento názor podporuje 69 % osob, které se domnívají, že euro přispělo ke zmírnění negativních dopadů krize (ve srovnání s 57 % těch, kteří nevěří, že euro přispělo ke zmírnění dopadů krize). - Je třeba poznamenat, že respondenti, kteří jsou levicově orientovaní, rovněž častěji souhlasí s principem daně z finančních transakcí (68 % ve srovnání s 59 % pravicově orientovaných respondentů). 6 V úvodu otázky, která byla respondentům položena, jsme zdůrazňovali, že tato daň by byla velmi nízká a týkala by se pouze transakcí mezi finančními subjekty (bankami, zajišťovacími fondy atd.) a nikoli široké veřejnosti

48 - 48 -

49 5.2 Daň z finančních transakcí: zastánci principu této daně jsou obecně pro její zavedení bez ohledu na to, zda se jedná o celosvětovou nebo evropskou úroveň [QA6.2 a QA6.3]. Podrobněji se tedy zaměříme na výsledky získané u předchozí otázky. Respondenti, kteří odpověděli pozitivně ( jsem pro ) na první otázku (QA6.1), byli požádáni, aby uvedli, zda by tato daň měla být zavedena pouze na celosvětové úrovni, pokud bude dosaženo dohody mezinárodní úrovni, a zda by podpořili zavedení této daně nejprve v EU, pokud nebude dosaženo mezinárodní dohody. Převážná většina respondentů by podpořila zavedení daně z finančních transakcí pouze na celosvětové úrovni (85 %). Pouze 11 % respondentů je proti a 4 % nedokázala odpovědět. Základ: otázka položená zastáncům principu daně z finančních transakcí (61 % vzorku)

50 Respondenti však rovněž velmi silně podporují (81 %) zavedení této daně nejprve na úrovni EU, pokud nebude dosaženo mezinárodní dohody. Tento výsledek potvrzuje, že princip takové daně se setkává s podporou. Podle tohoto scénáře by princip takové daně nepodpořilo pouze 14 % respondentů. Neodpovědělo 5 % respondentů. Základ: otázka položená zastáncům principu daně z finančních transakcí (61 % vzorku) Stejně jako Evropané podporují princip této daně, podporují rovněž zavedení daně z finančních transakcí: na celosvětové úrovni, pokud bude dosaženo mezinárodní dohody, a pokud tomu tak nebude, pak nejprve alespoň v Evropské unii

51 Odlišnosti mezi jednotlivými členskými státy - Daň pouze na celosvětové úrovni (QA6.2): Převážná většina respondentů souhlasí s tímto návrhem (EU27 85 %). V některých členských státech je podpora ještě větší, protože souhlas vyjádřilo více než devět z deseti dotázaných. Těmito zeměmi jsou Bulharsko (93 %), Rumunsko (92 %) a Kypr a Malta (v obou případech 91 %). Ačkoli tento návrh podporuje velmi velká většina respondentů, poněkud méně výrazné je to v Německu (79 %) a Portugalsku (79 %)

52 Základ: otázka položená zastáncům principu daně z finančních transakcí (61 % vzorku)

53 - Navrhované zavedení daně nejprve na úrovni Evropské unie, pokud nebude dosaženo mezinárodní dohody (QA6.3): Mezi země, kde respondenti takovou daň nejčastěji podporují, patří Řecko (89 %), Kypr (87 %), Francie, Rumunsko a Maďarsko (ve všech případech 86 %) a Španělsko a Itálie (v obou případech 85 %). Zeměmi, kde jsou respondenti nejméně ochotní takovou daň podpořit, jsou Nizozemsko (67 %), Lucembursko (73 %) a Polsko (74 %). Sociodemografická analýza Vzhledem k tak vysokým úrovním podpory pochopitelně nejsou žádné významné rozdíly mezi různými sociodemografickými skupinami. Je to, jako kdyby se přirozeně vyvinula všeobecná shoda a podpora pro zavedení této daně z finančních transakcí, a to buď pouze na celosvětové úrovni, nebo nejprve na evropské úrovni. Měli bychom si však všimnout významného rozdílu v intenzitě podpory zavedení daně z finančních transakcí nejprve na evropské úrovni (QA6.3) v závislosti na tom, zda jsou respondenti zcela pro nebo spíše pro samotný princip daně (QA6.1): jde o 87 % a 75 % v témže pořadí

54 5.3 Důvody pro podporu daně z finančních transakcí [QA7]. - Většina Evropanů se domnívá, že daň z finančních transakcí by pomohla bojovat proti nadměrným spekulacím - Právě jsme se přesvědčili, že většina Evropanů by schválila zavedení daně z finančních transakcí (61 %). Nyní můžeme zkoumat hlavní důvod této podpory. Aby to bylo možné, respondenti, kteří daň podpořili (QA6.1), byli požádáni, aby vybrali hlavní důvod (ze čtyř návrhů), který jejich volbu motivoval. - Hlavním udávaným důvodem (41 % odpovědí) je to, že tato daň by umožnila bojovat proti nadměrným spekulacím a pomohla tak předcházet budoucím krizím. - Více než třetina respondentů (35 %) rovněž uvádí, že taková daň by přiměla finanční subjekty, aby přispěly na náklady krize. V obou případech se většina respondentů zaměřuje zejména na ty, jimž přisuzují odpovědnost za krizi, konkrétně pak na finanční subjekty % respondentů rovněž uvádí, že by pomohla snížit deficity veřejných financí. - A konečně, 10 % z nich si myslí, že by umožnila financovat inovační politiky (např. boj proti změně klimatu, životní prostředí, rozvojová pomoc atd.). Základ: otázka položená zastáncům principu daně z finančních transakcí (61 % vzorku)

55 Odlišnosti mezi jednotlivými členskými státy - První důvod udávaný respondenty (EU27 41 %), kteří podporují zavedení daně z finančních transakcí, bojovat proti nadměrným spekulacím a pomoci tak předcházet budoucím krizím, uvádí více respondentů v eurozóně (44 %) než mimo ni (35 %). V 21 členských státech to představuje odpověď uváděnou na prvním místě (v Nizozemsku tento důvod dosáhl stejného výsledku jako možnost přimět finanční subjekty, aby přispěly na náklady krize ). Členské státy, kde respondenti na tento důvod zvláště reagují, jsou Německo (49 %) a Bulharsko a Itálie (v obou případech 48 %); dále jde o státy v severní části EU: Dánsko a Finsko (v obou případech 47 %) a Švédsko (46 %). Tento názor je ale méně rozšířený ve Spojeném království (26 %), Irsku (27 %) a na Maltě (28 %). - Druhý důvod (EU27 35 %), přimět finanční subjekty, aby přispěly na náklady krize, je uváděn zejména v Irsku (57 %) a Španělsku a Spojeném království (v obou případech 45 %). Tento důvod je na prvním místě uváděn v šesti členských státech. To naopak příliš neplatí ve Švédsku (22 %) a České republice (24 %). - Třetí důvod (EU27 11 %), snížit deficity veřejných financí, schvalují zejména respondenti v České republice a na Maltě (24 %) a v Litvě (20 %), ale s velmi malou podporou se setkal u respondentů v Bulharsku (2 %), Finsku (4 %) a Španělsku (5 %). - A konečně, důvod financovat inovační politiky (např. boj proti změně klimatu, životní prostředí, rozvojová pomoc atd.) (EU 10 %), je o něco častěji uváděn ve Švédsku (23 %) a v Rakousku a Lucembursku (v obou případech 15 %) než v Irsku (4 %) nebo Maďarsku, Bulharsku a Finsku (6 % ve všech těchto zemích)

56 Základ: otázka položená zastáncům principu daně z finančních transakcí (61 % vzorku)

57 Sociodemografická analýza - Respondenti ve věku od 40 do 54 let a nejstarší respondenti častěji než ostatní uvádí jako důvod, se kterým souhlasí, nadměrné spekulace (43 % a 42 % v témže pořadí ve srovnání s 36 % mladých lidí ve věku od 15 do 24 let). Naopak mladší Evropané svoji podporu daně z finančních transakcí častěji odůvodňují tím, že by umožnila financovat inovační politiky (17 % ve srovnání s 8 % respondentů ve věku 55 let a více). - Nejvíce sociálně zvýhodněné kategorie se přiklání k důvodu (většinovému názoru v EU, EU27 41 %), kterým je boj proti nadměrným spekulacím: to platí u 48 % vedoucích pracovníků (ve srovnání s 36 % manuálních pracovníků) a 41 % respondentů, kteří nemají potíže s pokrytím svých výdajů téměř nikdy nebo pouze čas od času (ve srovnání s 36 % respondentů, kteří se s takovými potížemi většinou potýkají). Tento názor rovněž ve větší míře sdílí lidé, kteří se domnívají, že již nastal návrat k růstu (48 % ve srovnání s 37 % těch, kteří se domnívají, že krize potrvá řadu let)

58 Základ: otázka položená zastáncům principu daně z finančních transakcí (61 % vzorku)

59 5.4 Důvody pro nesouhlas se zavedením daně z finančních transakcí nejprve v Evropské unii [QA8] - Evropané, kteří nesouhlasí se zavedením daně z finančních transakcí pouze v EU, uvádí pro své rozhodnutí několik důvodů - Někteří z respondentů, kteří odpovídali na otázku QA6.1 a souhlasili s daní z finančních transakcí, uvedli, že nesouhlasí se zavedením této daně nejprve v EU, pokud nebude dosaženo mezinárodní dohody (QA6.3). Této skupině byla následně položena otázka s cílem zjistit, proč za takových okolností s touto daní nesouhlasí. Za tímto účelem byla respondentům předložena čtyři tvrzení a byli požádáni, aby vybrali jedno, které se jim jeví být nejvýznamnějším důvodem. Odpovědi na tuto otázku jsou velmi různorodé: např. 26 % respondentů se domnívá, že by to nebylo proveditelné a že takovou daň z finančních transakcí lze zavést pouze na celosvětové úrovni. Následující dva důvody získaly 22 % odpovědí: - Skutečnost, že tato daň by oslabila konkurenceschopnost finančního trhu. - Skutečnost, že by přiměla pouze evropské finanční subjekty, aby přispěly na náklady krize. Posledním důvodem, který spojuje 21 % respondentů, je, že by tato daň způsobila odliv kapitálu z EU. Základ: odpůrci daně z finančních transakcí na úrovni EU (14 %)

60 Odlišnosti mezi jednotlivými členskými státy Vzhledem k tomu, že základ použitý pro tuto otázku je velmi nízký, neboť tvoří 8 % celkového vzorku, není možné poskytnout číselné výsledky. Proto jednoduše popíšeme celkové trendy. - Myšlenka, že takovou daň lze zavést pouze na celosvětové úrovni, je uváděna zejména v Řecku, Portugalsku a Maďarsku. Tuto odpověď nejméně často volili respondenti v Lotyšsku a Bulharsku. - Riziko oslabení konkurenceschopnosti evropského finančního trhu je uváděno hlavně na severu Evropské unie: v Dánsku, Finsku, Nizozemsku, na Slovensku a v Rakousku. Méně často k této volbě přistoupili respondenti v Rumunsku a Estonsku. - Myšlenka, že by tato daň přiměla pouze evropské finanční subjekty, aby přispěly na náklady krize, je platným důvodem hlavně pro respondenty na Kypru, v Estonsku a Řecku. Tento názor však sdílí velmi málo respondentů z Irska a Polska. - Riziko odlivu kapitálu z EU je uváděno hlavně v Belgii, Itálii a Polsku, ale zřídka ho zmiňují respondenti v Rumunsku a Řecku

61 Sociodemografická analýza Vzhledem k nízkým základům je nutné počínat si při sociodemografické analýze opatrně. - Nejmladší respondenti častěji namítali, že daň z finančních transakcí na úrovni EU by přiměla pouze evropské finanční subjekty, aby přispěly na náklady krize (28 % respondentů ve věku od 15 do 24 let ve srovnání s 19 % respondentů ve věku od 40 do 54 let). Častěji se rovněž domnívají (25 % ve srovnání s 19 % respondentů ve věku 55 let a více), že by oslabila konkurenceschopnost evropského finančního trhu. Nejmenší počet respondentů (19 % ve srovnání s 27 % respondentů ve věku 25 let a více) se však domnívá, že takovou daň z finančních transakcí lze zavést pouze na celosvětové úrovni. - V tomto ohledu je skutečnost, zda respondent náleží do zranitelnější sociální kategorie, rozlišující proměnnou: udanou odpověď podmiňuje jak dosažená úroveň vzdělání, tak kategorie povolání. Dotázaní, kteří ukončili školní docházku do svých 16 let, častěji uvádí, že taková daň by pouze přiměla evropské finanční subjekty, aby přispěly na náklady krize (29 % ve srovnání s 17 % nejvzdělanějších respondentů). To platí rovněž pro 25 % osob v domácnosti a 23 % nezaměstnaných (ve srovnání s 13 % vedoucích pracovníků). Nejméně vzdělaní respondenti však nejméně často (13 % ve srovnání s 26 % nejvzdělanějších) uvádí, že by tato daň oslabila konkurenceschopnost evropského finančního trhu. Totéž platí pro 17 % osob v domácnosti (ve srovnání s 36 % vedoucích pracovníků). - Respondenti, kteří se domnívají, že euro přispělo ke zmírnění negativních dopadů krize, častěji uvádí, že daň na úrovni EU by oslabila konkurenceschopnost evropského finančního trhu (26 % ve srovnání s 20 % těch, kteří si myslí, že euro nepřispělo ke zmírnění dopadů krize). Celkem 31 % z nich (ve srovnání s 23 %) si rovněž myslí, že takovou daň lze zavést pouze na celosvětové úrovni

62 - Nejoptimističtější respondenti (kteří tvrdí, že návrat k růstu již začal) se častěji domnívají, že takovou daň lze zavést pouze na celosvětové úrovni (30 % ve srovnání s 22 % nejpesimističtějších respondentů). Naopak respondenti, kteří se domnívají, že krize potrvá řadu let, byli častěji (30 % ve srovnání s 20 % těch, kteří tvrdí, že návrat k růstu již začal) přesvědčeni, že taková daň by pouze přiměla evropské finanční subjekty, aby přispěly na náklady krize. - A konečně, k určitým rozdílům rovněž vede politická orientace respondentů: levicově orientovaní respondenti častěji než pravicově orientovaní respondenti (26 % ve srovnání s 15 %) namítají, že by taková daň na úrovni EU pouze přiměla evropské finanční subjekty, aby přispěly na náklady krize. Naopak si méně často (19 % ve srovnání s 25 %) myslí, že by oslabila konkurenceschopnost evropského finančního trhu

63 Základ:odpůrci daně z finančních transakcí na úrovni EU (14 %)

64 6. Evropané a zajišťování potravin 6.2 Veřejné mínění silně podporuje opatření EU na podporu zajišťování potravin [QA9.1, 9.2, 9.3 a 9.4] Evropský parlament je znepokojen vysokým růstem celosvětových cen potravin částečně z důvodu finančních spekulací se zemědělskými surovinami. Abychom mohli posoudit názor Evropanů na toto téma, respondentům byly položeny čtyři otázky. - Převážná většina Evropanů naprosto souhlasí s navrhovanými opatřeními na podporu zemědělského odvětví, která zároveň zachovají bezpečnost dodávek potravin po celém světě - Převážná většina Evropanů (95 %) uvádí, že souhlasí s následujícím tvrzením: potraviny musí být pro spotřebitele dostupné za rozumnou cenu a zároveň musí být zajištěna slušná životní úroveň zemědělců. Pouze 4 % respondentů nesouhlasí s tímto tvrzením, zatímco 1 % se nevyjádřilo. Více než devět z deseti respondentů (92 %) se také domnívá, že EU musí zabezpečit dodávky potravin pro své občany prostřednictvím zachování zemědělské činnosti v EU. Celkem 6 % respondentů má odlišný názor a 2 % se nevyjádřila. Více než čtyři z pěti respondentů (86 %) se domnívají, že EU se musí zapojit do boje proti nedostatku potravin, jenž je v několika rozvojových zemích zdrojem nepokojů a sociálních hnutí. Jeden z deseti respondentů nesouhlasí a 4 % se nevyjádřila. Celkem 86 % Evropanů podporuje také tvrzení, že EU musí přispět ke zřízení celosvětového systému skladování potravin, který by obyvatelstvu zaručoval dodávky potravin, a bojovat proti spekulacím v cenách potravin. Stejně jako u předchozího tvrzení s tímto nesouhlasí 10 % respondentů a 4 % se nevyjádřila

65 Evropané vlastně vyjádřili silné přání, aby EU zaujímala hlavní roli v boji proti nedostatku potravin: domnívají se, že to pro Evropskou unii a její orgány představuje významné poslání

66 Odlišnosti mezi jednotlivými členskými státy Přestože naprostá většina dotázaných uvádí, že souhlasí s tím, že potraviny musí být pro spotřebitele dostupné za rozumnou cenu a zároveň musí být zajištěna slušná životní úroveň zemědělců (EU27 95 %), podrobná analýza odpovědí odhaluje určité rozdíly mezi zeměmi, pokud jde o intenzitu názoru. Respondenti jsou tedy nejpozitivnější na Kypru (93 % odpovědí zcela souhlasím ), ve Slovinsku (85 %), Německu (83 %), Bulharsku a Švédsku (82 % v obou případech). Naopak v Portugalsku (48 % odpovědí zcela souhlasím ), Itálii (53 %) a Irsku (58 %) je podíl těchto odpovědí poněkud slabší, i když celkový počet těch, kteří souhlasí, stále představuje převážnou většinu: ve skutečnosti ve všech zemích alespoň 90 % respondentů s tímto tvrzením souhlasí. - Myšlenku, že EU by měla zabezpečit dodávky potravin pro své občany prostřednictvím zachování zemědělské činnosti v EU (EU27 92 %), schvaluje převážná většina respondentů v celé EU, přičemž nejméně často s tímto tvrzením souhlasí respondenti v Dánsku (79 %). Podrobná analýza odpovědí ukazuje, že souhlas je nejsilnější na Kypru (91 % odpovědí zcela souhlasím ), ve Slovinsku (81 %) a Bulharsku (80 %). Respondenti v Portugalsku (45 % odpovědí zcela souhlasím ), Itálii (47 %), Dánsku (48 %) a Polsku (49 %) jsou v této otázce o něco méně důrazní. - Více než tři čtvrtiny respondentů ve všech zemích EU se domnívají, že zapojení Unie do boje proti nedostatku potravin, jenž je v několika rozvojových zemích zdrojem nepokojů a sociálních hnutí (EU27 86 %), je dobrou myšlenkou. Nicméně tento názor je podporován s menší intenzitou, než jak tomu bylo v případě prvních dvou tvrzení: respondenti z Kypru opět častěji zcela souhlasí, že Unie by se měla zapojit do boje proti nedostatku potravin (86 %), a následují respondenti ze Švédska (67 %), Slovinska (63 %) a Řecka (61 %). Méně než čtyři z deseti respondentů však vyjadřují toto přání v České republice (37 %) či Spojeném království a Itálii (v obou případech 39 %)

67 - 67 -

68 Úsilí Evropské unie zřídit celosvětový systém skladování potravin, který by obyvatelstvu zaručoval dodávky potravin, a bojovat proti spekulacím v cenách potravin (EU27 86 %) by bylo podpořeno zvláště ve Slovinsku (97 %), na Kypru (96 %), Maltě a Slovensku (v obou případech 94 %). Toto tvrzení sice podporuje velká většina respondentů, ale tato podpora je poněkud méně výrazná, než jak tomu bylo v případě prvních dvou tvrzení: přestože 81 % respondentů na Kypru, 73 % respondentů ve Slovinsku, 65 % respondentů v Bulharsku a 61 % respondentů v Rumunsku a na Maltě zcela souhlasí, že EU by měla přispět ke zřízení celosvětového systému skladování potravin, tento názor sdílí pouze 37 % respondentů ve Spojeném království, 40 % respondentů v Itálii, 44 % respondentů v Portugalsku a 45 % respondentů v Polsku

69 - 69 -

70 Sociodemografická analýza Analýza výsledků těchto čtyř otázek neodhaluje s ohledem na sociodemografické proměnné žádné zásadní rozdíly v udaných odpovědích. Toto téma se těší všeobecné shodě: všichni respondenti podporují opatření, která zabezpečují dodávky potravin pro všechny a zároveň chrání zemědělské odvětví

71 6.3 Jako nejúčinnější opatření v boji proti rostoucím cenám potravin se jeví poskytování zemědělské podpory v rozvojových zemích [QA10] Ve složité hospodářské situaci je otázka rostoucích cen potravin obzvláště důležitá. Proto jsme se chtěli respondentů zeptat, co považují za nejlepší způsob boje proti tomuto zvyšování cen potravin. Požádali jsme je tedy, aby ze tří tvrzení vybrali opatření, o kterém si myslí, že by bylo nejúčinnější. - Názory Evropanů na nejúčinnější řešení boje proti rostoucím cenám potravin se velmi rozcházejí - O něco více než třetina Evropanů (34 %) se domnívá, že pomoc zemědělství v rozvojových zemích by byla nejúčinnějším opatřením, které má zabránit nárůstu v cenách potravin. O něco méně respondentů (32 %) by místo toho volilo zřízení celosvětového mechanismu pro koordinaci a prevenci nadměrných spekulací. A konečně čtvrtina respondentů by volila přidělení více pravomocí novým evropským orgánům pro finanční regulaci s cílem předcházet nadměrným spekulacím

72 Odlišnosti mezi jednotlivými členskými státy Pořadí upřednostňovaných řešení se mezi jednotlivými členskými státy velmi liší. - Respondenti v zemích mimo eurozónu jsou přesvědčeni, že pomoc zemědělství v rozvojových zemích by byla účinným způsobem, jak bojovat proti nárůstu v cenách potravin (EU27 34 %), mnohem více než respondenti ze zemí eurozóny (45 % a 29 % v témže pořadí). Toto opatření je vnímáno jako nejúčinnější v patnácti členských státech, přičemž přední pozice zaujímá Spojené království (58 %), Lotyšsko (52 %), Švédsko (51 %) a Dánsko (49 %). Naopak ho zmiňuje pouze 16 % respondentů na Slovensku, 17 % respondentů v Rakousku a 18 % respondentů na Kypru. - Zřízení celosvětového mechanismu pro koordinaci a prevenci nadměrných spekulací (EU27 32 %) je opatřením, které je častěji uváděné v eurozóně (35 % ve srovnání s 24 % respondentů ze zemí mimo eurozónu). Za nejúčinnější opatření je považováno v deseti členských státech, zejména na Kypru (44 %), ve Španělsku (41 %) a Itálii, Řecku a na Slovensku (ve všech případech 39 %). Tento názor však sdílí pouze 15 % respondentů na Maltě a 19 % respondentů ve Spojeném království a Irsku. - Přidělení více pravomocí novým evropským orgánům pro finanční regulaci s cílem předcházet nadměrným spekulacím (EU27 25 %) považují za nejúčinnější opatření respondenti v Rakousku (39 %), Maďarsku (35 %) a Litvě (33 %). Toto opatření je rovněž často uváděno na Slovensku (38 %) a v Itálii (37 %). Naopak nejméně respondentů tuto odpověď volilo ve Spojeném království (13 %), Dánsku (14 %) a v Lotyšsku (15 %)

73 - 73 -

74 Sociodemografická analýza Rozdíly mezi kategoriemi jsou v této otázce poměrně omezené. Nicméně byly vypozorovány tyto skutečnosti: - Ženy volily zřízení celosvětového mechanismu pro koordinaci a prevenci nadměrných spekulací v poněkud větší míře než muži (33 % a 30 % v témže pořadí). - Nejmladší respondenti (od 15 do 24 let) častěji (41 % ve srovnání s 32 % respondentů ve věku od 40 do 54 let) volili pomoc zemědělství v rozvojových zemích. Naopak nejméně často (27 % ve srovnání s 34 % respondentů ve věku od 40 do 54 let) upřednostňují zřízení celosvětového mechanismu pro koordinaci a prevenci nadměrných spekulací; a nejméně často (23 % ve srovnání s 26 % respondentů ve věku od 25 do 54 let) volili možnost přidělit více pravomocí novým evropským orgánům pro finanční regulaci s cílem předcházet nadměrným spekulacím. - Respondenti, kteří jsou toho názoru, že euro přispělo ke zmírnění negativních dopadů krize, se častěji domnívají, že přidělení více pravomocí novým evropským orgánům pro finanční regulaci s cílem předcházet nadměrným spekulacím je nejúčinnějším opatřením pro boj proti rostoucím cenám potravin (31 % ve srovnání s 23 % těch, kteří si nemyslí, že euro přispělo ke zmírnění dopadů krize). Tento názor má také 36 % respondentů, kteří se domnívají, že návrat k růstu začne během několika měsíců (ve srovnání s 22 % těch, kteří tvrdí, že krize potrvá řadu let). - A konečně 40 % odpůrců daně z finančních transakcí by podpořilo pomoc zemědělství v rozvojových zemích (ve srovnání s 32 % těch, kteří s takovou daní souhlasí). Toto opatření by rovněž podpořilo 38 % respondentů, kteří by se cítili lépe chráněni, pokud by jejich země přijímala opatření individuálně (ve srovnání s 32 % těch, kteří by upřednostnili, kdyby jejich země přijímala opatření koordinovaně s ostatními členskými státy)

75 - 75 -