Eurobarometr Evropského parlamentu

Transkript

1 Eurobarometr 76.3 Eurobarometr Evropského parlamentu Studii provedla společnost TNS Opinion & Social na žádost Evropského parlamentu Průzkum koordinovalo generální ředitelství pro komunikaci

2 OBSAH ÚVOD 3 SHRNUTÍ...5 I. INFORMOVANOST O EVROPSKÉM PARLAMENTU EP a média [QP1] Úroveň informovanosti o činnostech EP [QP2] Preferované zdroje informací [QP3] Témata nebo oblasti politik, o nichž by si občané přáli mít více informací [QP13]...24 II. ZNALOSTI O EVROPSKÉM PARLAMENTU Volba poslanců EP [QP6] Rozhodování v EP [QP7] Obecné znalosti o EP [QP8]...41 III. IMAGE A ROLE EVROPSKÉHO PARLAMENTU Image EP [QP5 QP4] Role EP [QP9 QP10]...64 IV. PRIORITY A HODNOTY EVROPSKÉHO PARLAMENTU Politiky, kterým by měla být dána přednost [QP11] Hodnoty, jež je třeba hájit [QP12]...83 ZÁVĚR 91 2

3 EUROBAROMETR 76.3 Eurobarometr Evropského parlamentu ÚVOD Poslední Eurobarometr Evropského parlamentu a tuto novou studii dělí období jednoho roku. Klíčovým cílem této nové studie je posoudit úroveň informovanosti evropských občanů o Evropském parlamentu a jejich znalosti o Evropském parlamentu. Studie se snaží identifikovat, jakým dojmem na ně Parlament působí, a pochopit, jakou roli by podle nich měl hrát. Eurobarometr Evropského parlamentu rovněž nabízí pohled na klíčové politiky a hodnoty, o nichž se občané domnívají, že by je měl tento orgán přednostně prosazovat. Tento Eurobarometr zadalo generální ředitelství Evropského parlamentu pro komunikaci. Provedla ho společnost TNS Opinion & Social ve dnech od 5. do 20. listopadu Průzkum probíhal formou osobních rozhovorů (v domácnostech respondentů), při nichž tazatelé sítě společnosti TNS Opinion & Social oslovili téměř Evropanů ve věku 15 let a více. Byla použita stejná metodologie jako u standardních průzkumů Eurobarometru generálního ředitelství Evropského parlamentu pro komunikaci (Oddělení pro sledování veřejného mínění). V příloze této zprávy je uvedena technická poznámka o způsobu, jakým instituty společnosti TNS Opinion & Social vedly terénní výzkum. V této poznámce je popsána metodika terénního výzkumu a intervaly spolehlivosti. Tento průzkum se vztahuje na 27 členských států Evropské unie a tvoří součást vlny Eurobarometru Tvoří ho otázky, které byly v rámci barometru položeny při předchozích průzkumech. Jedná se tedy o proces, jenž umožňuje zjistit nastalé změny. Zahrnuje rovněž dvě nové otázky týkající se zdrojů informací, jež respondenti preferují, a politických oblastí či témat, o nichž by si přáli mít více informací. 1 Přesně bylo provedeno rozhovorů. 3

4 Poznámka Jednotlivé země jsou v této zprávě označovány svými oficiálními zkratkami. Používané zkratky jsou následující: ZKRATKY EU27 NV Evropská unie 27 členských států Neví, bez odpovědi BE CZ BG DK DE EE EL ES FR IE IT CY LT LV LU HU MT NL AT PL PT RO SI SK FI SE UK Belgie Česká republika Bulharsko Dánsko Německo Estonsko Řecko Španělsko Francie Irsko Itálie Kyperská republika Litva Lotyšsko Lucembursko Maďarsko Malta Nizozemsko Rakousko Polsko Portugalsko Rumunsko Slovinsko Slovensko Finsko Švédsko Spojené království ***** 4

5 EUROBAROMETR 76.3 Eurobarometr Evropského parlamentu SHRNUTÍ Výsledky tohoto Eurobarometru Evropského parlamentu poskytují zajímavé údaje ohledně informovanosti Evropanů o Evropském parlamentu (EP), jejich znalostí o EP, ohledně toho, jakým dojmem na ně daný orgán působí, role, jakou by měl podle nich hrát, a dále hodnot, které by měl přednostně prosazovat. - Velká většina Evropanů (69 %) si vybavuje, že v poslední době v médiích četla, viděla nebo slyšela něco o Evropském parlamentu. To oproti průzkumu z listopadu až prosince 2010 představuje navýšení o 10 procentních bodů. - Dvě třetiny respondentů (66 %) však říkají, že nejsou dobře informováni o tomto orgánu. Tento výsledek je o něco slabší než před rokem: 3 procentní body. - Téměř sedm z deseti osob (69 %) se spoléhá na televizi, aby byly informovány o Evropském parlamentu. Tisk uvádí více než jedna třetina (35 %) respondentů. Internet uvádí 33 % dotazovaných a rádio pak 18 % z nich. - Evropané by si přáli mít více informací o velmi specifických (a aktuálních) tématech, jako jakým způsobem hodlá EU řešit krizi (čtyři z deseti respondentů). Více než jedna třetina respondentů (36 %) se rovněž zajímá o svá občanská práva v EU. Přibližně čtvrtina respondentů by chtěla být lépe informována o ochraně spotřebitelů (26 %) a budoucnosti energie v rámci Evropské unie (24 %). - Co se týče fungování tohoto orgánu jako takového, respondenti jsou o něco lépe (43 %, +1 procentní bod) informováni, že poslanci zasedají v Evropském parlamentu podle své politické příslušnosti. - Celkem 37 % respondentů (+8 procentních bodů) se domnívá, že rozhodnutí jsou v Evropském parlamentu přijímána podle politické příslušnosti poslanců EP; přibližně stejný podíl (36 %, +2 procentní body) se naopak domnívá, že rozhodnutí jsou přijímána podle zájmů členských států, ze kterých poslanci EP pochází. - Přestože v oblasti objektivních znalostí došlo ke zlepšení, image Evropského parlamentu se od podzimu 2008 zhoršuje. Něco více než čtvrtina (26 %, 8 procentních bodů) respondentů má z tohoto orgánu pozitivní dojem, ale na ekvivalentní počet respondentů působí negativně (+9 procentních bodů). Většina dotazovaných zároveň uvádí, že EP na ně působí neutrálním dojmem (45 %, +2 procentní body). 5

6 - Všechny pozitivní charakteristiky, které se vážou na image EP, zmizely ve srovnání s průzkumem z listopadu až prosince 2010 (EB74.3). To se týká případů, kdy občané vnímají tento orgán tak, že je demokratický, naslouchá evropským občanům nebo je dynamický. Popis není moc známý přitom vykázal stejné hodnoty, zatímco nevýkonný získal čtyři procentní body. - Velmi velká většina Evropanů (77 %) se však domnívá, že Evropský parlament hraje důležitou roli ve fungování EU, což znamená sedmibodový nárůst oproti EB 70 z podzimu Většina respondentů (45 %) rovněž upřednostňuje výraznější roli EP, ačkoli je tento výsledek o sedm bodů nižší než v případě průzkumu z podzimu Pokud jde o politiky, které by měl EP prosazovat, Evropané přikládají nejvyšší význam řešení chudoby a sociálního vyloučení, které jasně vynikají mezi ostatními možnostmi, jelikož ho uvádí 49 % respondentů ( 2 procentní body od dubna 2011). Po této možnosti následuje koordinace hospodářské, rozpočtové a daňové politiky (37 %, +9), zlepšení ochrany spotřebitelů a veřejného zdraví (30 %, 2) a bezpečnostní a obranná politika, která umožňuje EU čelit mezinárodní krizi (29 %, +5). - Jak lze pozorovat v průzkumech ze začátku a konce roku 2010, hodnoty, které má Evropský parlament podle respondentů obhajovat jako věc přednostní, se týkají veřejných svobod a boje proti diskriminaci: o o o Ochrana lidských práv je opět hodnotou, kterou uvádí nejvíce respondentů (56 %), i když od posledního Eurobarometru k tomuto tématu z podzimu 2010 došlo u této možnosti k čtyřbodovému poklesu. S mnohem menším počtem odpovědí následuje rovnost mužů a žen; uvádí ji třetina respondentů (33 %), což znamená ztrátu tří procentních bodů v průběhu jednoho roku. Na dalším místě je svoboda projevu (32 %), která ztratila čtyři procentní body. - Všechny tyto hodnoty jsou vlastně v rámci tohoto průzkumu zmiňovány v menší míře. Ve srovnání s předchozími průzkumy využilo příležitosti uvést maximálně tři odpovědi méně respondentů. Vyvstává tak otázka, zda je tento pokles způsoben tím, že uvedeným hodnotám se kvůli krizi přikládá menší význam, nebo zda se respondenti místo toho rozhodli zaujmout selektivnější přístup. 6

7 EUROBAROMETR 76.3 Eurobarometr Evropského parlamentu I. INFORMOVANOST O EVROPSKÉM PARLAMENTU Před posouzením subjektivní míry informovanosti Evropanů prozkoumáme výskyt Evropského parlamentu v médiích ve 27 členských státech Unie. 1. EP a média [QP1] 2 - Velká většina Evropanů si vybavuje, že v poslední době slyšela nebo viděla v médiích něco o Evropském parlamentu - Odpověď na otázku QP1 objasňuje úroveň informovanosti evropské populace o Evropském parlamentu a umožňuje srovnání těchto nových zjištění s výsledky Eurobarometru Evropského parlamentu provedeného před rokem, tedy v listopadu až prosinci Téměř sedm z deseti Evropanů (69%) uvádí, že četli v novinách, viděli na internetu nebo v televizi nebo slyšeli v rádiu něco o Evropském parlamentu. To je o 10 procentních bodů více než v rámci průzkumu z listopadu až prosince 2010 a v tomto případě lze pozorovat rozdíl oproti 30 % respondentů ( 9 procentních bodů), kteří odpověděli záporně, a s 1 % respondentů, kteří na otázku neodpověděli. U této otázky se jedná o nejvyšší dosažený výsledek od doby, kdy byla poprvé položena, tedy od průzkumu z podzimu 2007 (EB68.1). Předchozí nejvyšší úroveň výskytu v médiích (62 %) byla zaznamenána v případě Eurobarometru 73.1 z ledna až února 2010 prováděného šest měsíců po volbách do Evropského parlamentu, které se konaly v červnu QP1 Četl(a) jste v tisku, viděl(a) na internetu nebo v televizi nebo slyšel(a) jste v rádiu v poslední době něco o Evropském parlamentu? Ano; ne; neví, bez odpovědi. 7

8 Rozdíly mezi členskými státy V průzkumu z listopadu až prosince 2010 byl zjištěn desetibodový rozdíl mezi respondenty ze zemí, které k EU přistoupily před rokem 2004 (57 %), a zeměmi, které přistoupily v roce 2004/2007 (67 %), pokud jde o zaznamenané výskyty informací o Evropském parlamentu v médiích. Při tomto průzkumu se rozdíl mezi nimi zmenšil na dva procentní body (69 % a 67 % ve stejném pořadí), přičemž země, které k EU přistoupily před rokem 2004, dosáhly u této možnosti nárůstu o 12 procentních bodů: - Respondenti, kteří nejčastěji uvádí, že v poslední době slyšeli nebo viděli v médiích informace o Evropském parlamentu (EU27 69 %), pochází z Finska (87 %), Řecka (86 %) a Nizozemska, Slovinska a Slovenska (82 % ve všech třech případech). - Naopak respondenti, kteří v nejmenším počtu případů uvádí, že slyšeli nebo viděli tento druh informací, pochází z Francie (51 %), Polska (60 %) a České republiky (63 %). Pokud jde o vývoj výsledků za poslední rok, ve 20 ze 27 členských států byl zaznamenán nárůst kladných odpovědí. Šest zemí místo toho vykazuje pokles v počtu kladných odpovědí a pouze u jedné země, Maďarska, zůstaly výsledky neměnné. Největší nárůsty lze sledovat ve Spojeném království (67 %, +18 procentních bodů), Německu (77 %, +14 procentních bodů), Itálii (65 %, +14 procentních bodů), Řecku (86 %, +13 procentních bodů) a Rakousku (70 %, +13 procentních bodů). Dva největší poklesy byly zaznamenány v Polsku (60 %, 5 procentních bodů) a Portugalsku (68 %, 5 procentních bodů). 8

9 EUROBAROMETR 76.3 Eurobarometr Evropského parlamentu 9

10 Sociodemografická analýza - Jak bylo vypozorováno v dřívějších průzkumech, zaznamenaný výskyt v médiích (EU27 69 %) je poněkud vyšší mezi muži než mezi ženami: 72 % mužů uvádí, že četli, viděli nebo slyšeli v médiích něco o Evropském parlamentu, a to ve srovnání s 65 % žen. - Na odpovědi má vliv rovněž věk respondentů, jelikož 72 % respondentů ve věku od 40 do 54 let a 71 % respondentů ve věku 55 let a více zaznamenalo výskyt informací o EP v médiích ve srovnání s 56 % respondentů z věkové skupiny od 15 do 24 let. Podle všeho jsou však informacím o Evropském parlamentu vystaveny především více sociálně zvýhodněné kategorie: - U této otázky je patnáctibodový rozestup mezi nejvíce vzdělanými respondenty a těmi, kteří ukončili školní docházku ve věku 15 let či dříve (77 % a 62 % ve stejném pořadí). - To platí rovněž v případě 81 % vedoucích pracovníků a 77 % osob samostatně výdělečně činných (62 % nezaměstnaných). - Obdobně pak 73 % respondentů, kteří téměř nikdy nemají potíže s pokrytím svých výdajů, uvádí, že se s takovými informacemi setkali (oproti 61 % těch, kteří většinou mají potíže s pokrytím svých výdajů). - Totéž platí pro 72 % respondentů, kteří používají internet každý den (a pro 64 % těch, kteří ho nikdy nepoužívají). 10

12 2. Úroveň informovanosti o činnostech EP [QP2] 3 - Dvě třetiny Evropanů uvádí, že jsou stále špatně informovaní o činnostech Evropského parlamentu - Jak je vidět výše, výskyt Evropského parlamentu v médiích se mezi populací EU zvýšil a nyní tyto výskyty zmiňuje téměř sedm z deseti lidí. Dvě třetiny dotazovaných (66%) se však domnívají, že nejsou o EP dobře informováni. Tento výsledek představuje mírný pokles: 3 procentní body v průběhu jednoho roku. Téměř třetina respondentů (32 %, +4 procentní body) uvádí, že jsou dobře informovaní, a 2 % respondentů ( 1 procentní bod) neodpověděla na otázku. Je zde rozpor mezi uznáním častějšího výskytu Evropského parlamentu v médiích a pocitem dobré informovanosti o tomto orgánu, který stále vyjadřuje pouze menšina respondentů. 3 QP2 Myslíte si obecně, že jste velmi dobře informovaný(á), spíše dobře informovaný(á), spíše špatně informovaný(á), anebo jste velmi špatně informovaný(á) o činnostech Evropského parlamentu? 12

13 EUROBAROMETR 76.3 Eurobarometr Evropského parlamentu Rozdíly mezi členskými státy Na rozdíl od průzkumu z listopadu až prosince 2010 téměř stejné počty respondentů ze zemí, které k EU přistoupily v roce 2004/2007, a ze zemí, které k EU přistoupily před rokem 2004, uvádějí, že jsou dobře informovaní (33 % a 32 %) a špatně informovaní (64 % a 66 %). - Mezi členské státy, kde se respondenti nejčastěji domnívají, že jsou dobře informovaní (EU27 32 %), patří Litva (48 %), Irsko a Lucembursko (v obou případech 45 %) a Malta, Slovinsko a Slovensko (ve všech případech 40 %). - Naproti tomu za dobře informované se považuje nejméně respondentů na Kypru (23 %), ve Švédsku a Španělsku (v obou případech 25 %). Pozitivní vývoj se týká 19 z 27 členských států, zatímco v dalších šesti zemích došlo k poklesu. Ve dvou zemích se výsledky nezměnily. Mezi země, v nichž došlo k největšímu nárůstu v počtu respondentů, kteří říkají, že jsou dobře informovaní, patří Spojené království (39 %, +11 procentních bodů), Nizozemsko (39 %, +9 procentních bodů), Litva (48 %, +7 procentních bodů), Finsko (37 %, +6 procentních bodů), Dánsko (36 %, +6 procentních bodů) a Španělsko (25 %, +6 procentních bodů). Ve srovnání s průzkumem z listopadu až prosince 2010 naopak méně respondentů uvádí, že jsou dobře informovaní, na Slovensku (40 %, 5 procentních bodů) a totéž platí v případě Řecka (27 %, 3 procentní body), Maďarska (30 %, 3 procentní body) a Malty (40 %, 3 procentní body). 13

14 14

15 EUROBAROMETR 76.3 Eurobarometr Evropského parlamentu Sociodemografická analýza Ze sociodemografické analýzy vyplývají určité rozdíly: - Výrazně více mužů než žen uvádí, že jsou dobře informovaní o EP: 37 % a 28 % ve stejném pořadí, a to ve srovnání s 32 % všech Evropanů. - Častěji se tak cítí rovněž respondenti ve věku od 40 do 54 let (34 % oproti 28 % respondentů ve věkové skupině od 15 do 24 let). Stejně jako u předchozí otázky (QP1) týkající se výskytu EP v médiích se za nejlépe informované o Evropském parlamentu opět považují více sociálně zvýhodněné kategorie obyvatel: - Ty zahrnují především respondenty s nejvyšší kvalifikací (40 % oproti 23 % těch, kteří ukončili školní docházku do svých 16 let). - Vedoucí pracovníci (43 % oproti 23 % osob v domácnosti) se rovněž považují za dobře informované. - Tento názor sdílí také respondenti, kteří téměř nikdy nemají potíže s pokrytím svých výdajů (37 % oproti 22 % těch, kteří takové potíže většinou mají). - Větší podíl osob, které používají internet každý den, také uvádí, že jsou dobře informované (37 % oproti 26 % těch, kteří internet nikdy nepoužívají). 15

16 16

17 EUROBAROMETR 76.3 Eurobarometr Evropského parlamentu 3. Preferované zdroje informací [QP3] 4 - Televize je hlavním uváděným zdrojem informací - Dvě třetiny Evropanů se považují za špatně informované o Evropském parlamentu. Respondentům proto byla položena otázka, jaký zdroj by použili, kdyby hledali informace o tomto orgánu, a bylo jim umožněno uvést několik odpovědí. Téměř sedm z deseti lidí (69%) uvádí televizi. Tisk uvádí více než jedna třetina (35 %) dotazovaných. Internet zvolilo 33 % respondentů a rádio pak 18 %. - Zaměříme-li se na kategorii televize podrobně, tak nejčastěji jsou uváděny televizní zprávy, které udávají více než dvě třetiny respondentů (67 %), a to ve srovnání s pouhými 14 % respondentů, kteří zmiňují jiné pořady v televizi. - Respondenti rovněž dávají přednost dennímu tisku (32 %) před týdeníky či měsíčníky (7 %). - Pokud jde o internet, zpravodajské internetové stránky jsou navštěvovány nejčastěji (26 % respondentů), následují internetové stránky Evropského parlamentu (12 %), on-line sociální sítě (3 %) a blogy (2 %). Diskuse s příbuznými, přáteli a kolegy (12 %) také podle všeho představují další způsob získávání informací, je to nepochybně spíše neformální metoda, ale nikoli zanedbatelná. Ostatní zdroje informací jsou spíše jen okrajové. Zahrnují brožury, informační listy, letáky (uváděné 4 % respondentů), konference, přednášky, debaty (2 %), knihy (2 %) nebo jiné spontánně uvedené zdroje (1 %). Je také třeba poznamenat, že 8 % respondentů spontánně uvedlo, že nemá zájem o tento druh informací či takové informace nehledá. 4 QP3 Pokud byste hledal(a) informace o Evropském parlamentu, které z následujících zdrojů byste použil(a)? (VÍCE MOŽNÝCH ODPOVĚDÍ): konference, přednášky, debaty; diskuse s příbuznými, přáteli, kolegy; televizní zprávy; jiné pořady v televizi; rádio; denní tisk; týdeníky nebo měsíčníky; zpravodajské internetové stránky; internetové stránky Evropského parlamentu; blogy; on-line sociální sítě; knihy; brožury, informační listy, letáky; jiné (SPONTÁNNÍ); nemá zájem o tento druh informací / nehledá takové informace (SPONTÁNNÍ); neví, bez odpovědi. 17

18 TELEVIZE CELKEM 69 % Televizní zprávy 67 % Jiné poøady v televizi 14 % TISK CELKEM 35 % Denní tisk 32 % Týdeníky nebo mìsíèníky 7 % INTERNET CELKEM 33 % Zpravodajské internetové stránky 26 % Internetové stránky Evropského parlamentu 12 % On-line sociální sítì 3 % Blogy 2 % Rádio 18 % Diskuse s pøíbuznými, pøáteli, kolegy 12 % Brožury, informaèní listy, letáky 4 % Konference, pøednášky, debaty 2 % Knihy 2 % Jiné (SPONTÁNNÍ) 1 % Nemá zájem o tento druh informací / nehledá takové informace (SPONTÁNNÍ) 8 % Neví, bez odpovìdi 1 % 18

19 EUROBAROMETR 76.3 Eurobarometr Evropského parlamentu Rozdíly mezi členskými státy Velké rozdíly v odpovědích lze sledovat v závislosti na tom, ve kterém členském státě respondenti žijí. Televize je více uváděna v zemích eurozóny (71 % oproti 65 % v zemích mimo eurozónu) a v zemích, které k EU přistoupily v roce 2004/2007 (72 % oproti 68 % v zemích, které k EU přistoupily před rokem 2004). Tisk je více uváděn v zemích eurozóny (41 % oproti 24 % v zemích mimo eurozónu) a v zemích, které k EU přistoupily před rokem 2004 (38 % oproti 22 % v zemích, které k EU přistoupily v roce 2004/2007). Internet volilo 40 % respondentů ze zemí mimo eurozónu (ve srovnání s 30 % respondentů z eurozóny). Rádio je více využíváno v zemích eurozóny (21 % oproti 14 % v zemích mimo eurozónu). - Země, v nichž většina respondentů uvádí televizi (EU27 69 %), jsou Bulharsko a Rakousko (v obou případech 82 %), Slovensko (81 %), Itálie a Maďarsko (v obou případech 80 %). Tento podíl je ovšem mnohem nižší ve Švédsku (50 %), Lucembursku (54 %) a Lotyšsku (55 %). - Tisk (EU27 35 %) často preferují dotazované osoby v Rakousku (67 %) a Německu (60 %) na rozdíl od respondentů v Polsku (13 %), Lotyšsku a Rumunsku (v obou případech 17 %) a na Maltě (18 %). - Internet (EU27 33 %) je rozsáhle používaným zdrojem v severní části Unie: ve Švédsku (76 %), Nizozemsku (68 %) a Dánsku (65 %) ve srovnání se 14 % respondentů v Portugalsku, 17 % respondentů v Itálii a 21 % respondentů v Rakousku a na Kypru. - Rádio (EU27 18 %) je primárně uváděno v Irsku (35 %), Rakousku (34 %) a Estonsku (33 %). Na druhé straně pouze 6 % respondentů v Itálii a 9 % respondentů ve Spojeném království a Polsku říká, že jako zdroj informací o Parlamentu používají rádio. - Nezájem o informace o Evropském parlamentu (EU27 8 %) nakonec připouští více respondentů v Portugalsku (19 %), Irsku (17 %) a na Maltě (16 %). 19

20 20

22 Sociodemografická analýza - Přibližně stejný počet mužů a žen usiluje o získávání informací o Evropském parlamentu sledováním televize (68 % a 69 % ve stejném pořadí) a poslechem rádia (19 % a 17 %). Více mužů než žen však využívá tisk (37 % a 33 %) a internet (36 % a 31 %). - Zdá se, že věk je v tomto ohledu významným rozlišujícím faktorem. Mladší respondenti se mnohem více přiklánějí k používání internetu (55 % respondentů ve věku od 15 do 24 let ve srovnání s 16 % respondentů ve věku 55 let a více). Nejstarší respondenti upřednostňují televizi (75 % respondentů ve věku 55 let a více oproti 56 % respondentů ve věku od 15 do 24 let), tisk (40 % oproti 23 % respondentů ve věku od 15 do 24 let) a rádio (21 % oproti 12 % respondentů ve věku od 15 do 24 let). - Odpovědi ovlivňuje také to, zda respondenti náleží do sociálně zvýhodněné kategorie. Respondenti s nejvyšší kvalifikací se mnohem častěji uchylují k využívání internetu (51 % oproti 9 % respondentů, kteří ukončili školní docházku do svých 16 let), tisku (42 % oproti 28 %) a rádia (23 % oproti 15 %). Naopak nejméně kvalifikovaní respondenti upřednostňují televizi (74 % oproti 65 % těch, kteří se vzdělávali i po dosažení 19 let věku). Totéž platí v případě profesních kategorií: 60 % vedoucích pracovníků (ve srovnání s 13 % důchodců) využívá pro hledání informací o Evropském parlamentu internet a 46 % z nich pro tyto účely volí tisk (oproti 24 % nezaměstnaných). Obdobně 24 % z nich využívá rádio (oproti 15 % nezaměstnaných). - Respondenti, kteří si myslí, že jsou informovaní o činnostech Evropského parlamentu, častěji než ti, kteří se necítí být informovaní, využívají tyto čtyři zdroje informací: 78 % z nich uvádí televizi (oproti 64 %), 48 % uvádí tisk (oproti 29 %), 39 % uvádí internet (oproti 31 %) a 24 % uvádí rádio (oproti 15 %). - Ti, kteří využívají internet každý den, celkem logicky ke hledání informací o EP používají toto médium více než respondenti, jež internet využívají méně často (57 % a 23 % ve stejném pořadí). 22

24 4. Témata nebo oblasti politik, o nichž by si občané přáli mít více informací [QP13] 5 - Evropané by si především přáli mít více informací o tom, jakým způsobem hodlá EU řešit krizi - Respondenti byli požádáni, aby uvedli, o jakém tématu nebo politické oblasti, o nichž se diskutuje v Evropském parlamentu, nebo o jakém jiném tématu souvisejícím s Evropskou unií, by chtěli mít více informací. Dotazovaným bylo předloženo třináct návrhů. Respondenti byli nejprve požádáni, aby vybrali téma nebo politickou oblast, kterou považují za prioritu (QP13a). Následně byli požádáni, aby uvedli maximálně tři další témata či oblasti, které rovněž považují za důležité (QP13b). Analýza všech odpovědí (otázka QP13T), tj. souhrn odpovědí na první a následující otázku, poskytuje tyto výsledky: - Krize je stále ústřední obavou Evropanů. Čtyři z deseti respondentů by si přáli mít více informací o tom, jakým způsobem hodlá EU řešit krizi. - Více než jedna třetina respondentů (36 %) se rovněž zajímá o svá občanská práva v EU. - Přibližně čtvrtina respondentů chtěla být lépe informována o ochraně spotřebitelů (26 %) a budoucnosti energie v rámci EU (24 %). Ostatní témata uvádí méně než čtvrtina Evropanů: o hodnoty, které Evropská unie hájí, jako je rovnost mezi muži a ženami, ochrana lidských práv atd. (21 %); o euro (21 %); o solidarita s členskými státy ve finančních potížích (20 %); o změna klimatu (18 %); o přistěhovalectví, svoboda pohybu a azylové právo (18 %); o reforma společné zemědělské politiky (13 %); o role ratingových agentur (12 %); o evropské volby (8 %); o postavení EU po demokratických změnách v arabském světě (7 %). 5 QP13T O jakém jiném tématu souvisejícím s EU byste chtěl(a) mít více informací? Euro; možnosti EU, jak vyřešit krizi (sdílení dluhu, eurobondy, daň z finančních transakcí atd.); role ratingových agentur; ochrana spotřebitelů; budoucnost energie v rámci EU; přistěhovalectví, svoboda pohybu a azylové právo; Vaše občanská práva v EU; postavení EU po demokratických změnách v arabském světě (arabské jaro); reforma společné zemědělské politiky; solidarita s členskými státy ve finančních potížích; evropské volby; změna klimatu; hodnoty, které Evropská unie hájí (rovnost mezi muži a ženami, ochrana lidských práv atd.); jiné (SPONTÁNNÍ); nemá zájem o tento druh informací / nehledá takové informace (SPONTÁNNÍ); neví, bez odpovědi. 24

25 EUROBAROMETR 76.3 Eurobarometr Evropského parlamentu Trend v případě odpovědi uváděné na prvním místě je podobný, ačkoli pořadí se mírně odlišuje. První dvě uváděné odpovědi jsou totožné: možnosti EU, jak vyřešit krizi uvádí 21 % respondentů jako odpověď na prvním místě, čemuž následují občanská práva v EU (15 %). Na třetím místě se nachází euro s 8 % odpovědí (ve srovnání s 21 %, tedy pátým místem, v případě souhrnných odpovědí). 25

26 Rozdíly mezi členskými státy Nyní se zaměříme na tři témata, která v souhrnných odpovědích uvádí alespoň čtvrtina respondentů: - Téma, které Evropany nejvíce zajímá, jakým způsobem hodlá EU řešit krizi (EU27 40 %), je důležitější pro respondenty v eurozóně (44 % oproti 31 % respondentů ze zemí mimo eurozónu). Mezi členské státy, v nichž je tato odpověď uváděna nejčastěji, patří Slovensko (60 %), Řecko (55 %), Nizozemsko (54 %) a Dánsko (53 %) na rozdíl od Spojeného království (20 %) a Portugalska (24 %). Druhé téma, občanská práva v EU (EU27 36 %), uvádí velký počet respondentů na Kypru (70 %), který v tomto ohledu mezi ostatními zeměmi jasně vyniká, a v Bulharsku (48 %), Řecku (46 %) a Rumunsku a Belgii (45 %); mnohem méně častá je však tato volba v Maďarsku (25 %), Polsku (26 %) a Rakousku (27 %). - Ochrana spotřebitelů (EU27 26 %) je důležitější pro respondenty z eurozóny (29 % oproti 21 % respondentů ze zemí mimo eurozónu). Toto téma uvádí větší počet respondentů na Kypru (52 %), v Bulharsku (41 %) a Francii (38 %) ve srovnání s méně než jedním z pěti respondentů ve Švédsku a Spojeném království (v obou případech 12 %) a Dánsku (16 %). Co se týče ostatních témat (jež uvádí alespoň 20 % respondentů na úrovni EU), některé zvláštnosti stojí za povšimnutí: O budoucnost energie v rámci EU (EU27 24 %) se zajímají především respondenti v Maďarsku (42 %), ale v Portugalsku získala pouze 10% podporu. Euro (EU27 21 %) je tématem, které zajímá zejména respondenty v Nizozemsku (31 %) oproti 9 % respondentů na Kypru. Respondenti na Kypru však projevili největší zájem (50 %) o více informací o hodnotách, které hájí Evropská unie (EU27 21 %), a to oproti pouhým 11 % respondentů v Lotyšsku. Solidarita s členskými státy ve finančních potížích (EU27 20 %) je uváděna hlavně v Řecku (50 %) a mnohem méně ve Spojeném království (9 %). 26

28 Sociodemografická analýza Co se týče sedmi výše prodiskutovaných témat, která uvedla alespoň každá pátá osoba: - Mezi nejvíce zvýhodněnými kategoriemi obyvatelstva a ostatními kategoriemi panují markantní rozdíly. o 48 % respondentů s nejvyšší kvalifikací by si přálo mít více informací o o tom, jakým způsobem hodlá EU řešit krizi (oproti 31 % těch, kteří ukončili školní docházku do svých 16 let). Více se zajímají rovněž o budoucnost energie v rámci EU (30 % ve srovnání se 17 % respondentů s nejnižší kvalifikací), hodnoty, které Evropská unie hájí (24 % oproti 16 %) a solidaritu s členskými státy ve finančních potížích (23 % oproti 18 %). Naopak respondenti s nejnižší kvalifikací by si přáli mít více informací o ochraně spotřebitelů (28 % těch, kteří ukončili školní docházku ve svých 19 letech či dříve, oproti 24 % těch, kteří ve vzdělávání pokračovali). Vedoucí pracovníci si rovněž častěji přejí mít více informací o tom, jakým způsobem hodlá EU řešit krizi (50 % oproti 33 % důchodců), o budoucnosti energie v rámci EU (33 % oproti 17 % osob v domácnosti) a hodnotách, které Evropská unie hájí (24 % oproti 18 % důchodců). Naopak manuální pracovníci (29 %) a důchodci (28 %) se více zajímají o ochranu spotřebitelů (oproti 23 % vedoucích pracovníků). - Muži častěji než ženy vyhledávají informace o budoucnosti energie v rámci EU (27 % oproti 21 %). Ženy se více zajímají o hodnoty, které Evropská unie hájí (23 % oproti 18 %). - Mladí pracující lidé (ve věku od 25 do 39 let) častěji volí způsoby, jak řešit krizi: 43 % oproti 36 % osob ve věku 55 let a více, které se zajímají spíše o ochranu spotřebitelů (28 % oproti 23 % těch, kterým je 15 až 24 let). - Celkem 45 % respondentů, kteří tvrdí, že jsou informováni o činnostech Evropského parlamentu (oproti 38 % respondentů, kteří se necítí být informováni ), by si přálo mít více informací o možnostech EU, jak vyřešit krizi. 28

29 EUROBAROMETR 76.3 Eurobarometr Evropského parlamentu - 45 % respondentů, kteří by si přáli, aby EP hrál důležitější roli (oproti 35 % těch, kteří by upřednostnili, aby hrál méně důležitou roli), požaduje více informací o tom, jakým způsobem hodlá EU řešit krizi. Ve větší míře se rovněž zajímají (29 % a 24 % ve stejném pořadí) o získání podrobnějších informací o ochraně spotřebitelů a o svých občanských právech v EU (40 % a 32 % ve stejném pořadí). - Osoby s dobrými objektivními znalostmi o Evropském parlamentu častěji (47 % oproti 29 % těch, jejichž znalosti jsou slabé) požadují více informací o tom, jakým způsobem hodlá EU řešit krizi. Více je také zajímají (38 % a 32 % ve stejném pořadí) informace o jejich občanských právech v EU. 29

30 30

31 EUROBAROMETR 76.3 Eurobarometr Evropského parlamentu II. ZNALOSTI O EVROPSKÉM PARLAMENTU Odpovědi na řadu otázek se využívají k posouzení objektivních znalostí Evropanů o Evropském parlamentu. 1. Volba poslanců EP [QP6] 6 - Relativní většina Evropanů ví, že poslanci v Evropském parlamentu zasedají podle své politické příslušnosti - Větší počet respondentů než při průzkumu z listopadu až prosince 2010 (43%, +1 procentní bod) ví, že poslanci EP zasedají v Evropském parlamentu podle své politické příslušnosti. Více než třetina respondentů (36 %, 2) si nesprávně myslí, že poslanci zasedají podle své státní příslušnosti. Přibližně jedna z pěti osob (21 %, +1) na otázku neodpověděla. Míra správných odpovědí vzrostla o sedm procentních bodů v období mezi Eurobarometrem EP ze začátku roku 2009 a průzkumem ze začátku roku 2010 (43 %), a to díky volbám do Evropského parlamentu z června 2009, které zjevně přispěly ke zlepšení znalostí Evropanů, pokud jde o tuto otázku. 6 QP6 A zasedají podle Vašeho názoru poslanci v Evropském parlamentu podle? 31

32 Rozdíly mezi členskými státy Mezi členskými státy lze vysledovat velmi výrazné rozdíly: - Respondenti ve Slovinsku (63 %), Belgii a Estonsku (v obou případech 61 %) a Nizozemsku (60 %) nejčastěji ví, že poslanci v Evropském parlamentu zasedají podle své politické příslušnosti (EU2743%). - Naopak respondenti na Slovensku (63 %), v České republice (61 %) a Řecku (54 %) si v největším počtu případů chybně myslí, že poslanci EP zasedají podle své státní příslušnosti (EU27 36 %). - Nejvyšší podíly respondentů, kteří na tuto otázku neodpověděli (EU27 21 %), byly zaznamenány v Německu (podíl odpovědi nevím činí 29 %), Bulharsku a Spojeném království (v obou případech 28 %) a na Maltě (26 %). Nejvýraznější nárůst správné je ve Slovinsku (63 %, +5 procentních bodů) a Litvě (56 %, +5 procentních bodů). Naopak podíl správných odpovědí v průběhu daného roku nejvíce poklesl v Portugalsku (43 %, 10 procentních bodů). 32

34 Sociodemografická analýza Pokud jde o respondenty, kteří vědí, že poslanci EP v Evropském parlamentu zasedají podle své politické příslušnosti: - Existuje zde velký rozdíl, a to ve výši sedmi procentních bodů, mezi muži a ženami (47 % a 40 % ve stejném pořadí). Nicméně ve stejném počtu případů uvádějí nesprávnou odpověď (36 %). Ženy ovšem ve větším počtu případů na tuto otázku neodpověděly (24 % oproti 17 % mužů). - Příslušnost k více sociálně zvýhodněné kategorii u těchto odpovědí rovněž hraje roli: respondenti s nejvyšší kvalifikací častěji odpovídají na otázku správně (47 % oproti 38 % respondentů, kteří ukončili školní docházku do svých 16 let), totéž platí pro vedoucí pracovníky (46 % oproti 38 % osob v domácnosti). - Logicky z toho tedy vyplývá, že 49 % z těch, kteří ví, že poslanci EP zasedají podle své politické příslušnosti, uvádí, že jsou dobře informováni o činnostech Evropského parlamentu (oproti 41 % těch, kteří tvrdí, že jsou špatně informováni). 34

36 2. Rozhodování v EP [QP7] 7 - Názor, že rozhodnutí EP jsou přijímána podle politické příslušnosti poslanců EP, značně převažuje - Otázka ohledně toho, jakým způsobem poslanci EP přijímají rozhodnutí, byla položena na podzim roku 2008 (EB70.1). O tři roky později došlo v odpovědích k výraznému vývoji. Celkem 37 % respondentů (+8 procentních bodů) si totiž nyní myslí, že rozhodnutí jsou v Evropském parlamentu přijímána podle politické příslušnosti poslanců EP. Více než třetina respondentů (36%, +2 procentní body) však uvádí, že rozhodnutí jsou přijímána podle zájmů členských států, ze kterých poslanci EP pochází. Dalších 13 % ( 5 procentních bodů) spontánně uvádí, že platí obě odpovědi ( obojí"). Každá Každá desátá osoba (14 %, 5) na otázku neodpověděla. 7 QP7 Řekl(a) byste, že rozhodnutí Evropského parlamentu jsou přijímána zejména? Podle zájmů členských států, ze kterých poslanci EP pochází; podle politické příslušnosti poslanců EP; podle obojího (SPONTÁNNÍ); neví, bez odpovědi. 36

37 EUROBAROMETR 76.3 Eurobarometr Evropského parlamentu Rozdíly mezi členskými státy Obzvláště výrazné rozdíly jsou patrné mezi respondenty ze zemí, které k EU přistoupily v roce 2004/2007, a zemí, které přistoupily před rokem Ve státech, které k EU přistoupily v roce 2004/2007, 43 % respondentů (oproti 34 % ze zemí, které přistoupily před rokem 2004) uvádí, že rozhodnutí Evropského parlamentu jsou přijímána podle zájmů členských států, ze kterých poslanci EP pochází. Naopak 34 % z nich uvádí, že rozhodnutí jsou přijímána podle politické příslušnosti poslanců EP (oproti 38 % respondentů ze zemí, které k EU přistoupily před rokem 2004). - Zaměříme-li se na ty, kteří se domnívají, že rozhodnutí Evropského parlamentu jsou přijímána podle politické příslušnosti poslanců (EU27 37 %), vidíme, že tuto odpověď častěji udávají respondenti ve Slovinsku (50 %), Belgii (49 %), Švédsku a Spojeném království (v obou případech 45 %), a Dánsku, Finsku a Nizozemsku (ve všech případech 44 %). Naopak nejméně je tato odpověď uváděna v Bulharsku (22 %) a na Slovensku (26 %). Ve 24 z 27 členských států došlo od podzimu 2008 k častějšímu uvádění odpovědi podle politické příslušnosti. Mezi země, v nichž je toto zlepšení obzvláště citelné, patří Španělsko (43 %, +22 procentních bodů), Litva (34 %, +17 procentních bodů), Slovinsko (50 %, +16 procentních bodů), Švédsko (45 %, +16 procentních bodů), Portugalsko (40 %, +15 procentních bodů) a Rumunsko (35 %, +15 procentních bodů). Naopak k poklesu o jedenáct procentních bodů (26 %) došlo na Slovensku. - Soustředíme-li se na ty, kteří se domnívají, že rozhodnutí jsou přijímána podle zájmů členských států, ze kterých poslanci EP pochází (EU27 36 %), vidíme, že tuto odpověď uvádí větší počet respondentů na Slovensku (60 %), v České republice (57 %), Řecku (53 %) a Polsku (44 %); mnohem méně je tato odpověď udávána ve Španělsku (25 %), Portugalsku (26 %), Irsku (27 %) a Rakousku (28 %). Největší nárůst u této odpovědi byl zaznamenán v případě Slovenska (60 %, +16 procentních bodů), Lucemburska (39 %, +11 procentních bodů), České republiky (57 %, +9 procentních bodů) a Itálie (37 %, +8 procentních bodů). 37

38 38

39 EUROBAROMETR 76.3 Eurobarometr Evropského parlamentu Sociodemografická analýza Analýza údajů na základě sociodemografických proměnných lépe ukazuje, které kategorie obyvatelstva si myslí, že rozhodnutí jsou v Evropském parlamentu přijímána podle politické příslušnosti poslanců EP. - Muži v poněkud větší míře než ženy zastávají tento názor (39 % a 36 % ve stejném pořadí). - Odpovědi ovlivňuje rovněž věk, neboť 38 % respondentů ve věku 25 let a více uvedlo správnou odpověď oproti 34 % respondentů ve věku od 15 do 24 let. - Rozlišujícím faktorem je podle všeho také dosažená úroveň vzdělání. Celkem 40 % respondentů s nejvyšší kvalifikací uvádí, že rozhodnutí jsou přijímána podle politické příslušnosti poslanců EP (oproti 35 % těch, kteří ukončili školní docházku do svých 16 let). - Respondenti, na něž Evropský parlament působí negativním dojmem, častěji uvádějí, že rozhodnutí EP jsou přijímána podle politické příslušnosti poslanců (44 % oproti 34 % těch, na které EP působí pozitivním dojmem). - Tuto odpověď nakonec častěji uvádí respondenti, kteří mají dobré objektivní znalosti o Evropském parlamentu (39 % oproti 30 % těch, jejichž znalosti o EP jsou slabé). 39

40 40

41 EUROBAROMETR 76.3 Eurobarometr Evropského parlamentu 3. Obecné znalosti o EP [QP8] 8 - Většina Evropanů má dobré objektivní znalosti o EP - Pro posouzení znalostí Evropanů o Evropském parlamentu, jim bylo předloženo několik tvrzení a byli požádáni, aby uvedli, zda jsou pravdivá. Tyto otázky testovaly čtyři oblasti, které byly zkoumány již na jaře 2010 (EB73.1) a na jaře 2009 (EB71.1). - Tvrzení, že evropské právní předpisy musí být přijímány společně Evropským parlamentem a členskými státy, označuje za správné 59 % respondentů (+6 procentních bodů od jara 2009). Téměř každá pátá osoba (19 %, +3 procentní body) místo toho uvádí, že je toto tvrzení nepravdivé a 22 % respondentů ( 9 procentních bodů) neuvedlo odpověď. - V případě přímé volby poslanců Evropského parlamentu občany pak správně označuje toto tvrzení za pravdivé 58 % respondentů. To znamená o jeden procentní bod méně než na jaře Více než čtvrtina respondentů (28 %, +3 procentní body) však považuje toto tvrzení za nepravdivé a 14 % ( 2 procentní body) neodpovědělo. - Co se týče tvrzení, že každý členský stát má v EP stejný počet poslanců, 55 % respondentů správně uvádí, že je to nepravdivé, což je o jeden procentní bod méně než na jaře O něco málo než pětina osob (21 %, +1 procentní bod) si místo toho myslí, že je toto tvrzení pravdivé, zatímco téměř čtvrtina respondentů (24 %, beze změny) neodpověděla. - Poslední tvrzení se týká rozpočtu Evropské unie a poznamenává, že rozpočet je sestavován společně Evropským parlamentem a členskými státy. Absolutní většina respondentů (54 %, od jara 2009 beze změny) správně odpovídá, že je to pravda. Ovšem téměř dvě z deseti osob (18 %, +6 procentních bodů) říkají, že je toto tvrzení nepravdivé a téměř čtvrtina respondentů (28 %, 6 procentních bodů) neuvedla žádnou odpověď. 8 QP8 O každém z následujících tvrzení týkajících se EU prosím uveďte, zda si myslíte, že je pravdivé či nepravdivé: poslanci Evropského parlamentu jsou přímo voleni občany každého členského státu; každý členský stát má stejný počet poslanců v Evropském parlamentu; rozpočet EU je sestavován společně Evropským parlamentem a členskými státy; na úrovni EU musí být evropské právní předpisy (směrnice a nařízení) přijaty společně Evropským parlamentem a členskými státy. 41

42 Průměrné procentní vyjádření správných odpovědí k těmto čtyřem tvrzením dosahuje 57 %. 42

43 EUROBAROMETR 76.3 Eurobarometr Evropského parlamentu Rozdíly mezi členskými státy Interpretace výsledků na vnitrostátní úrovni zdůrazňuje některé rozdíly jednak mezi zeměmi eurozóny a zeměmi, které nepatří do eurozóny, a jednak mezi zeměmi, které k EU přistoupily před rokem 2004, a zeměmi, které přistoupily v roce 2004/ Více respondentů ze zemí mimo eurozónu uvádí, že poslanci Evropského parlamentu jsou voleni přímo občany každého členského státu (64 % oproti 55 % respondentů z eurozóny). - Respondenti ze zemí, které k EU přistoupily v roce 2004/2007, si častěji myslí, že poslanci Evropského parlamentu jsou voleni přímo občany každého členského státu (72 % oproti 54 % respondentů ze zemí, které přistoupily před rokem 2004). Více respondentů z těchto zemí také uvádí, že rozpočet EU je sestavován společně Evropským parlamentem a členskými státy (63 % oproti 52 %) a že evropské právní předpisy musí být přijímány společně Evropským parlamentem a členskými státy (64 % oproti 58 %). Nyní se zaměříme na zaznamenané rozdíly mezi členskými státy, pokud jde o každou správnou odpověď, již dotazované osoby uvedly. - Větší počet respondentů odpověděl správně na tvrzení, že evropské právní předpisy musí být přijímány společně Evropským parlamentem a členskými státy (EU27 59 % správných odpovědí, tedy pravdivé ), v Maďarsku (84 %), na Slovensku a ve Finsku (v obou případech 74 %), Řecku (73 %), České republice a Německu (v obou případech 72 %). Naopak nejméně správných odpovědí bylo zaznamenáno ve Francii a Itálii (v obou případech 47 %) a Irsku (48 %). K největšímu nárůstu správných odpovědí došlo na Slovensku (74 %, +19 procentních bodů), v Maďarsku (84 %, +18 procentních bodů) a Belgii (70 %, +14 procentních bodů). - Pokud jde o přímou volbu poslanců Evropského parlamentu, mezi země, kde respondenti nejčastěji správně odpovídají, že je toto tvrzení pravdivé (EU27 58 %), patří Kypr (89 %), Malta (86 %), Řecko (85 %) a Bulharsko (81 %). Nejméně správných odpovědí bylo zaznamenáno ve Francii (42 %), Rakousku (45 %) a Švédsku (49 %). VV Bulharsku nejvíce stoupl podíl správných odpovědí (81 %, +9 procentních bodů). 43

44 - Pokud jde o tvrzení, že každý členský stát má v EP stejný počet poslanců, respondenti ve Švédsku (83 %), na Kypru (82 %), v Dánsku, Slovinsku a Nizozemsku (ve všech případech 80 %) ví, že je nepravdivé (EU27 55 %). Nejméně správných odpovědí uvedli respondenti v Itálii (37 %), Portugalsku (40 %), Rumunsku (44 %) a Španělsku (46 %). V Lucembursku (77 %, +10 procentních bodů) byl zaznamenán největší nárůst v podílu správných odpovědí. - Větší počet respondentů uvádí správnou odpověď ( pravdivé ) v reakci na tvrzení, že rozpočet EU je sestavován společně Evropským parlamentem a členskými státy (EU27 54 %), v Maďarsku a Nizozemsku (v obou případech 73 %) a na Slovensku (72 %). Naopak nejméně respondentů odpovídá správně v Itálii (43 %) a ve Spojeném království, Francii, na Maltě a v Irsku (ve všech případech 47 %). Slovensko (72 %, +13 procentních bodů) a Polsko (69 %, +13 procentních bodů) zaznamenaly největší nárůst v podílu správných odpovědí. 44

45 EUROBAROMETR 76.3 Eurobarometr Evropského parlamentu Sociodemografická analýza Průměrná míra správných odpovědí v Evropě na tyto čtyři otázky činí 57 %. Tyto průměrné výsledky byly zkoumány z hlediska různých sociodemografických kategorií s cílem získat přesnější obraz o znalostech dotazovaných. - Celkově dosahují muži vyšší průměrné míry správných odpovědí u těchto čtyř otázek než ženy (60 % oproti 53 % žen). - Mladí pracující lidé (ve věku od 25 do 39 let) rovněž častěji uvádějí správné odpovědi: 59 % v průměru oproti 55 % respondentů ve věku od 15 do 24 let a ve věku 55 let a více. - V tomto ohledu je značně rozlišujícím faktorem také věk, kdy respondenti dokončili své vzdělávání: respondenti s nejvyšší kvalifikací v průměru udávají 64 % správných odpovědí (oproti 48 % méně kvalifikovaných). - Vzájemný vztah existuje rovněž mezi průměrnou mírou správných odpovědí a příslušností k sociálně zvýhodněné kategorii. Vedoucí pracovníci uvádí v průměru 66 % správných odpovědí oproti 47 % u osob v domácnosti. Je celkem logické, že čím lépe jsou respondenti informovaní o činnostech Evropského parlamentu, tím vyšší je průměr správných odpovědí. - Informovaní respondenti uvádí v průměru 65 % správných odpovědí oproti 53 % neinformovaných respondentů. Respondenti, na které daný orgán působí pozitivním dojmem, uvádí v průměru 66 % správných odpovědí (oproti 53 % těch, na něž působí negativním dojmem). 45

46 III. IMAGE A ROLE EVROPSKÉHO PARLAMENTU Poté, co jsme mezi Evropany zanalyzovali úroveň informovanosti a znalostí o Evropském parlamentu, zaměříme se podrobně na image tohoto orgánu a roli, jakou by měl podle nich hrát. 1. Image EP [QP5 QP4] 9 - Image Evropského parlamentu se zhoršuje - Aby bylo možné si udělat představu o tom, jakým dojmem působí Evropský parlament na Evropany, byli dotazovaní požádáni, aby uvedli, zda má podle nich EP pozitivní, nebo negativní image. Tato otázka byla dříve položena v rámci průzkumu Eurobarometru 70.1 z podzimu Výsledky ukazují, že image EP se za poslední tři roky jasně zhoršila. O něco více než čtvrtina respondentů (26%, 8 procentních bodů) uvedla, že tento orgán působí pozitivním dojmem, zatímco na stejný počet respondentů působí negativním dojmem (26%, +9 procentních bodů). Většina dotazovaných však uvádí, že EP na ně působí neutrálním dojmem (45 %, +2 procentní body). 9 QP5 Má pro Vás Evropský parlament obecně image velmi pozitivní, spíše pozitivní, neutrální, spíše negativní, nebo velmi negativní? QP4 U každého z následujících slov/výrazů prosím uveďte, zda velmi dobře, spíše dobře, spíše špatně nebo velmi špatně vystihuje, jak vnímáte Evropský parlament: dynamický; demokratický; naslouchá evropským občanům; není moc známý; nevýkonný. 46

47 EUROBAROMETR 76.3 Eurobarometr Evropského parlamentu Rozdíly mezi členskými státy Členskými státy, na něž působí Evropský parlament pozitivním dojmem nejsilněji (EU27 26 %), jsou Bulharsko (55 %), Rumunsko (45 %) a Itálie (40 %). Pozitivní image EP je nejslabší ve Spojeném království (12 %), Rakousku (17 %), Lotyšsku (18 %) a Francii (19 %). Negativní image EP (EU27 26 %) je nejrozšířenější ve Spojeném království (48 %), Rakousku (41 %), Řecku a Portugalsku (v obou případech 34 %) na rozdíl od situace zjištěné v Bulharsku (9 %), Polsku a Rumunsku (v obou případech 11 %) či Litvě (12 %). Pokud jde o vývoj zaznamenaný za tři uplynulé roky, můžeme si všimnout, že pozitivní image EP se zhoršila ve 23 z 27 členských států. Větší podporu získala pouze ve třech zemích a v jedné zemi, Polsku (35 %), zůstala nezměněná. Názory respondentů na EP se nejvíce zhoršily v Litvě (28 %, 24 procentních bodů), Španělsku (21 %, 23 procentních bodů) a Portugalsku (20 %, 22 procentních bodů); názory na EP se nejvíce zlepšily v Lucembursku (39 %, +6 procentních bodů). Názor, že Evropský parlament má negativní image, posílil ve 26 z 27 členských států a nezměněný zůstal ve Švédsku (21 %). K největšímu nárůstu došlo v Řecku (34 %, +21 procentních bodů), Slovinsku (24 %, +19 procentních bodů) a Portugalsku (34 %, +17 procentních bodů). 47

48 48

49 EUROBAROMETR 76.3 Eurobarometr Evropského parlamentu Sociodemografická analýza - Je zajímavé, že více mužů než žen (28 % oproti 24 %) uvádí, že Evropský parlament má jak pozitivní image, tak i negativní image (27 % oproti 25 %). Celkem 47 % žen (oproti 42 %) však říká, že tento orgán má neutrální image. - Respondenti ve věku od 25 do 39 let nejčastěji vnímají Evropský parlament pozitivně (28 % oproti 25 % respondentů nad 39 let). Respondenti ve věku 55 let a více ho nejčastěji vnímají negativně (30 % oproti 17 % respondentů ve věku od 15 do 24 let). Neutrální image EP je nejrozšířenější v nejmladší věkové skupině (51 % respondentů ve věku od 15 do 24 let oproti 41 % těch, kterým je 55 let a více). - Na odpovědi má vliv také příslušnost ke zvýhodněné sociální kategorii. Celkem 32 % respondentů s nejvyšší kvalifikací uvádí, že EP má pozitivní image (ve srovnání s 20 % těch, kteří ukončili školní docházku do svých 16 let). Totéž platí i pro 32 % respondentů, kteří sami sebe řadí na vrchol společenského žebříčku (oproti 21 % lidí, kteří se řadí do spodní části žebříčku). Naopak 32 % nejméně kvalifikovaných (oproti 22 % respondentů s nejvyšší kvalifikací) říká, že EP má negativní image, a to stejně jako 30 % těch, kteří se řadí do spodní části společenského žebříčku (oproti 23 % těch, kteří se řadí na vrchol žebříčku). - Na závěr 39 % respondentů, kteří jsou informováni o činnostech EP, uvádí, že daný orgán má pozitivní image (oproti 20 % těch, kteří nejsou takto informováni). Naopak méně respondentů v této skupině (23 % oproti 28 %) uvádí, že EP má negativní image. - Stejně tak 35 % respondentů s dobrými objektivními znalostmi o Evropském parlamentu označuje jeho image za pozitivní (oproti 15 % těch, jejichž znalosti jsou slabé). 49

50 Podrobné vnímání Evropského parlamentu Image Evropského parlamentu v očích Evropanů byla detailněji zkoumána tak, že Evropané uváděli svůj názor ohledně pěti charakteristik tohoto orgánu: tři z nich mají pozitivní konotaci (dynamický, demokratický a naslouchá evropským občanům) a dvě z nich mají negativní konotaci (není moc známý a nevýkonný). U každé z nich museli respondenti uvést, zda dané slovo či výraz vystihuje dobře nebo špatně způsob, jakým vnímají Evropský parlament. 50

51 EUROBAROMETR 76.3 Eurobarometr Evropského parlamentu Vidíme, že všechny pozitivní charakteristiky EP jsou od průzkumu z listopadu až prosince 2010 (EB74.3) uváděny méně, což zároveň potvrzuje zjištění související s předchozí otázkou (QP5). Charakteristiky demokratický a naslouchá občanům zaznamenaly pokles o dva procentní body (61 % a 33 % ve stejném pořadí), zatímco pojem dynamický přišel o jeden procentní bod (38 %). Popis není moc známý přitom zůstal beze změny (51 %), zatímco nevýkonný získal čtyři procentní body (42 %). Nyní se podrobně zaměříme na každou charakteristiku a začněme s analýzou pozitivních rysů: Názory na dynamičnost Evropského parlamentu se rozcházejí Relativní většina respondentů (44%, +2 procentní body) se domnívá, že tento pojem vystihuje Evropský parlament špatně, zatímco 38 % z nich ( 1 procentní bod) si myslí opak. Téměř každá pátá osoba (18 %, 1 procentní bod) nemá na tuto věc názor. 51

52 Rozdíly mezi členskými státy Mezi respondenty ze zemí, které k EU přistoupily před rokem 2004, a respondenty ze zemí, které přistoupily v roce 2004/2007, panuje velmi velký rozdíl (19 procentních bodů). O něco větší třetina respondentů (34 %) z první uvedené skupiny se domnívá, že Evropský parlament má dynamickou image, zatímco tento názor zastává absolutní většina respondentů z druhé skupiny (53 %). - Tento názor nejčastěji sdílí respondenti v Bulharsku (63 %), na Slovensku (57 %) a v Litvě (56 %). - Naopak mezi země, kde Evropský parlament budí dynamický dojem v nejmenší míře, se počítá Spojené království (20 %), Nizozemsko (27 %) a Německo (30 %). Největší pokles lze u této odpovědi vysledovat na Slovensku (57 %, 12 procentních bodů). Naopak největší nárůst je zaznamenám v Polsku (53 %, +8 procentních bodů). Je nutné poznamenat, že Polsko v době průzkumu předsedalo Evropské unii a předseda EP v daném období pocházel z Polska 10. To mohlo přispět k pozitivnímu názoru polských respondentů. 10 Polsko předsedalo Radě Evropské unie od července do prosince Jerzy Buzek byl předsedou Evropského parlamentu od července

53 EUROBAROMETR 76.3 Eurobarometr Evropského parlamentu Sociodemografická analýza AnAnalýza různých sociodemografických proměnných s cílem vyhodnotit výsledky může napomoci k určení kategorií obyvatelstva, které jsou k dynamické povaze Evropského parlamentu nejkritičtější. - ZZ hlediska věku považují nejčastěji mladí lidé Evropský parlament za dynamický: 44 % respondentů ve věku od 15 do 24 let vyjádřilo tento názor oproti 35 % respondentů ve věku 55 let a více. - Nejvzdělanější respondenti jsou o tom nejvíce přesvědčeni: 39 % těch, kteří pokračovali ve svém vzdělávání i po dosažení věku 15 let (oproti 33 % těch, kteří ukončili školní docházku do svých 16 let). - Pokud jde o profesní kategorii respondentů, 46 % studentů, 42 % administrativních pracovníků a 40 % osob samostatně výdělečně činných považuje Evropský parlament za dynamický oproti 35 % nezaměstnaných a důchodců. - Velmi velký rozdíl panuje mezi odpověďmi respondentů, kteří jsou informováni o činnostech EP, a těmi, kteří o jeho činnostech nejsou informováni: 55 % respondentů z první uvedené skupiny uznává, že je tento orgán dynamický, ve srovnání s 30 % těch, kteří nejsou informováni, a proto jsou vůči němu kritičtější. Mezi respondenty, kteří by si přáli, aby Evropský parlament hrál důležitější roli, ho 46 % považuje za dynamický (oproti 28 % těch, kteří říkají, že by měl hrát méně důležitou roli). 53

54 Více než šest z deseti Evropanů popisuje Evropský parlament jako demokratický V současné době se 61 % respondentů domnívá, že pojem demokratický dobře vystihuje Evropský parlament. Je to jediný evropský orgán, jehož členové jsou voleni ve všeobecných a přímých volbách. Tento dobrý výsledek je nicméně nižší, než jakého se dosáhlo v rámci průzkumu provedeného na začátku roku 2009, a o dva procentní body nižší než v rámci průzkumu z podzimu Více než čtvrtina respondentů (27 %, +3 procentní body) však vůči EP zaujímá kritický postoj a říká, že ho nelze popsat jako demokratický, a 12 % z nich ( 1 procentní bod) neodpovědělo na otázku. Rozdíly mezi členskými státy Jako demokratický vnímají Evropský parlament častěji respondenti ze zemí, které k EU přistoupily v roce 2004/2007, než respondenti ze zemí, které přistoupily před rokem 2004 (69 % a 59 % ve stejném pořadí). - Respondenti v Bulharsku a Polsku (v obou případech 73 %) a Německu, Lucembursku a na Slovensku (ve všech případech 72 %) častěji považují EP za demokratický orgán. - Naopak nejskeptičtější jsou v tomto ohledu dotazovaní ze Spojeného království (39 %), Portugalska (41 %) a Řecka (46 %). Co se týče vývoje, v Portugalsku (41 %, 18 procentních bodů) došlo k velmi prudkému poklesu v podílu osob, které uváděly, že EP je demokratickým orgánem, v menší míře to platí na Slovensku (72 %, 10), v Rakousku (56 %, 9) a Irsku (52 %, 9). Naopak nejvýraznější nárůst byl zaznamenán na Kypru: 60 %, +6 procentních bodů). 54

55 EUROBAROMETR 76.3 Eurobarometr Evropského parlamentu Sociodemografická analýza - Jak bylo možné vidět v analýze předchozích otázek ohledně úrovně informovanosti Evropanů (QP1, QP2 a QP3), sociálně zvýhodněné kategorie jsou podle všeho nejlépe informované o Evropském parlamentu. Je proto celkem logické, že v nejčastěji vědí, že EP je demokraticky fungujícím orgánem. Vedoucí pracovníci zdaleka nejčastěji odpovídají, že EP je demokratickým orgánem: 73 % oproti 55 % nezaměstnaných. Obdobně 69 % respondentů s nejvyšší kvalifikací zastává tento názor oproti 51 % těch, kteří ukončili školní docházku do svých 16 let. - Častější je to rovněž v případě 15 až 39letých respondentů (65 % oproti 57 % respondentů ve věku 55 let a více). - Celkem logicky tento názor sdílí také osoby, které jsou dobře informovány o Evropském parlamentu (72 % oproti 56 % těch, kteří říkají, že jsou špatně informováni). - Obdobně respondenti, kteří by si přáli, aby EP hrál důležitější roli, častěji uvádí, že je demokratickým orgánem (69 % oproti 48 % těch, kteří si myslí, že by měl hrát méně důležitou roli). 55

56 Více než polovina Evropanů se domnívá, že EP nenaslouchá občanům Když byli respondenti dotázáni, zda výraz naslouchá občanům správně vystihuje způsob, jakým vnímají Evropský parlament, odpověděla pouze třetina kladně (33 %), což znamená pokles o dva procentní body od podzimu 2010 a o sedm bodů od začátku roku 2009, kdy byl proveden průzkum EB71.1. Pouze 3 % z nich uvádí, že tento výraz vystihuje EP velmi dobře. Naopak absolutní většina respondentů (54%) se domnívá, že tento výraz není odpovídající, což představuje v průběhu jednoho roku nárůst o čtyři procentní body. Respondenti, kteří na tuto otázku neodpověděli, tvoří 13 % ( 2 procentní body) populace. Rozdíly mezi členskými státy Mezi respondenty ze zemí, které k EU přistoupily v roce 2004/2007, a respondenty ze zemí, které přistoupily před rokem 2004, opět panuje velmi velký rozdíl (21 procentních bodů). V první uvedené skupině je 49 % respondentů (oproti 28 % ve druhé skupině) přesvědčeno, že EP je orgánem, který naslouchá občanům. Tento rozdíl rovněž platí, i když v menší míře, mezi respondenty žijícími mimo eurozónu (39 %) a respondenty ze zemí eurozóny (29 %). - Mezi země, kde se respondenti nejčastěji domnívají, že EP naslouchá občanům, patří Maďarsko (57 %), Slovensko a Litva (v obou případech 53 %) a Bulharsko, Kypr, Malta a Polsko (51 % ve všech případech). - Nejkritičtějšími respondenty jsou dotazovaní z Francie (22 %), Spojeného království a Německa (v obou případech 24 %). K největšímu nárůstu došlo na Kypru (51 %, +8 procentních bodů) a největšímu poklesu v Irsku (28 %, 16 procentních bodů). 56

57 EUROBAROMETR 76.3 Eurobarometr Evropského parlamentu Sociodemografická analýza - Nejvíce sociálně zvýhodněné kategorie stejně jako u předchozích charakteristik nejčastěji uvádějí, že EP je orgánem, který naslouchá občanům. Pokud jde o respondenty s nejvyšší kvalifikací, tento názor vyjadřuje 36 % z nich (oproti 25 % respondentů s nejnižší kvalifikací), totéž platí pro 36 % vedoucích pracovníků a 37 % administrativních pracovníků oproti 27 % nezaměstnaných. - Tento názor vyjadřují také nejmladší respondenti: 39 % lidí ve věku od 15 do 24 let oproti 30 % lidí ve věku 55 let a více. - Obdobně se pak jednotlivci, kteří jsou dobře informováni o EP, domnívají, že naslouchá občanům (45 % oproti 27 % těch, kteří říkají, že jsou špatně informováni). - Tento názor sdílí respondenti s dobrými objektivními znalostmi o tomto orgánu: 44 % oproti 22 % těch, jejichž znalosti jsou slabé. 57

58 Negativní charakteristiky Polovina Evropanů si v současnosti stále myslí, že Evropský parlament není moc známý Více než polovina respondentů (51%) uvádí, že daný orgán není moc známý, zatímco 41 % z nich si myslí opak a 8 % z nich na otázku neodpovědělo. Tyto výsledky se od podzimu 2010, kdy byl proveden průzkum EB74.3, nezměnily. Rozdíly mezi členskými státy Respondenty, kteří se vůči Evropskému parlamentu staví nejkritičtěji, lze nalézt v eurozóně (54 % oproti 47 % respondentů ze zemí mimo eurozónu) a v zemích, které k EU přistoupily před rokem 2004 (54 % oproti 43 % respondentů ze zemí, které k EU přistoupily v roce 2004/2007). - Respondenti v Nizozemsku a Maďarsku (v obou případech 61 %) a Belgii a Dánsku (v obou případech 60 %) si nejčastěji myslí, že EP není moc známý. - Naopak respondenti z Malty (17 %), Kypru (18 %), Litvy (20 %) a Portugalska (23 %) tvrdí, že popis není moc známý v případě EP neplatí. Respondenty, jejichž názory se vyvíjí pozitivně (ti, kteří se domnívají, že popis není moc známý nevystihuje EP) lze nalézt především ve Slovinsku (49 %, +9 procentních bodů) a Španělsku (58 %, +6 procentních bodů). Naopak nejvýznamnější negativní vývoj je zaznamenán ve Finsku (57 %, 7 procentních bodů), Spojeném království (49 %, 5 procentních bodů), Bulharsku (43 %, 4 procentní body) a Lotyšsku (54 %, 4 procentní body). 58

59 EUROBAROMETR 76.3 Eurobarometr Evropského parlamentu Sociodemografická analýza - Respondenti, kteří zaujímají vůči Evropskému parlamentu nejkritičtější postoj (a nejčastěji říkají, že není moc známý ), náleží k nejvíce zvýhodněným sociálním kategoriím (jež jsou, jak je vidět výše, také nejlépe informované o tomto orgánu). Jedná se především o osoby, které pokračovaly ve svém vzdělávání i po dosažení 19 let věku (55 % oproti 50 % těch, kteří ukončili školní docházku do svých 16 let) a vedoucí pracovníky (57 % oproti 50 % manuálních pracovníků a osob v domácnosti). - Respondenti ve věku od 40 do 54 let rovněž sdílí tento názor (54 % oproti 46 % respondentů ve věku od 15 do 24 let). - Na závěr je tento názor výraznější v případech, kdy je respondent špatně informovaný o EP (56 % oproti 45 % dobře informovaných respondentů). 59

60 Názory Evropanů se značně rozcházejí u popisu nevýkonný Výsledky u této otázky jsou velmi smíšené, ale v postoji vyplývajícím z průzkumu z podzimu 2010 nyní došlo ke zvratu. Před rokem si 40 % respondentů myslelo, že pojem nevýkonný vystihuje EP špatně, a 38 % si myslelo opak. V současnosti se většina respondentů (42 %) domnívá, že pojem nevýkonný vystihuje tento orgán dobře, zatímco 39 % respondentů nesouhlasí s tím, že tento pojem dobře vystihuje Evropský parlament. Podíl osob, které neodpověděly na otázku, dosahuje 19 % ( 3 procentní body), což nadále svědčí o tom, že pro respondenty je obtížné vyjádřit k této věci svůj názor. Rozdíly mezi členskými státy Mezi zeměmi, které k EU přistoupily před rokem 2004 (44 %), a zeměmi, které přistoupily v roce 2004/2007 (30 %), panuje rozdíl ve výši čtrnácti procentních bodů v podílu těch, kteří se domnívají, že EP lze popsat jako nevýkonný. - Ve Švédsku, Nizozemsku (v obou případech 59 %) a Spojeném království (53 %) Evropané nejčastěji uvádí, že Evropský parlament je nevýkonný. - Naopak nejméně respondentů zastává tento názor v Bulharsku (12 %), na Maltě (15 %) a v Rumunsku (21 %). Nejvýraznější pozitivní vývoj v průběhu jednoho roku byl zaznamenán v Irsku (40 %, +17 procentních bodů). 60

62 Sociodemografická analýza Vyhodnocení výsledků s ohledem na různé sociodemografické proměnné přispívá ke vyzdvihnutí některých důležitých rozdílů. - Lze vypozorovat, že muži považují Evropský parlament za nevýkonný častěji než ženy (44 % mužů oproti 39 % žen). - Klíčovým kritériem je také věk, neboť desetibodový rozdíl dělí respondenty ve věku od 40 do 54 let od nejmladší věkové skupiny: 44 % prvně jmenovaných považuje EP za nevýkonný (oproti 34 % respondentů ve věku od 15 do 24 let). - Dosažená úroveň vzdělání ukazuje, že respondenti s nejvyšší kvalifikací jsou současně vůči tomuto orgánu nejkritičtější a nejčastěji ho považují za nevýkonný. Celkem 44 % respondentů, kteří pokračovali ve svém vzdělávání i po dosažení věku 19 let, se domnívá, že EP je nevýkonný (oproti 41 % těch, kteří ukončili školní docházku do svých 16 let). Avšak 43 % respondentů z této skupiny je rovněž přesvědčeno, že pojem nevýkonný vystihuje EP špatně (oproti 32 % respondentů z druhé jmenované skupiny). - Na závěr se 49 % respondentů s dobrými objektivními znalostmi o EP domnívá, že pojem nevýkonný vystihuje tento orgán špatně (a proto ho shledává výkonným), a to oproti 29 % těch, kteří nemají dobré objektivní znalosti. 62

64 2. Role EP [QP9 QP10] 11 S cílem zjistit názory na roli Evropského parlamentu pokládali tazatelé respondentům otázku, zda se domnívají, že EP hraje důležitou roli ve fungování EU. Následně byli požádáni, aby uvedli svůj názor na to, zda by měl Parlament hrát důležitější roli či nikoli. - P Převážná většina Evropanů se domnívá, že Evropský parlament hraje důležitou roli ve fungování EU - 77 % respondentů uvádí, že EP má důležitou roli, což znamená nárůst o sedm procentních bodů od podzimu 2008, kdy byl proveden průzkum EB70.1. Naopak 17 % respondentů (beze změny) nesouhlasí a domnívá se, že tento orgán nehraje důležitou roli; 6 % respondentů ( 7 procentních bodů) na otázku neodpovědělo. 11 QP9 Je podle Vašeho mínění role, kterou hraje Evropský parlament ve fungování EU? Velmi důležitá; důležitá; spíše nedůležitá; zcela nedůležitá; neví, bez odpovědi. QP10 Chtěl(a) byste Vy osobně, aby Evropský parlament hrál důležitější nebo méně důležitou roli, než jakou hraje v současné době? Důležitější; méně důležitou; stejnou (SPONTÁNNÍ); neví, bez odpovědi. 64

65 EUROBAROMETR 76.3 Eurobarometr Evropského parlamentu Rozdíly mezi členskými státy Výsledky zaprvé ukazují, že respondenti ze zemí, které k EU přistoupily v roce 2004/2007, uznávají, že Evropský parlament hraje ve fungování Evropské unie důležitou roli, častěji než respondenti ze zemí, které přistoupily před rokem 2004 (84 % a 74 % ve stejném pořadí). - Mezi členské státy, kde respondenti tuto roli uznávají nejčastěji (EU27 77 %), patří Slovensko (91 %), Maďarsko (89 %), Kypr (87 %) a Lucembursko, Polsko, Švédsko a Slovinsko (ve všech případech 86 %). - Respondenti ve Spojeném království (65 %), Rakousku (66 %) a Španělsku (67 %) v nejmenším počtu případů uznávají, že EP hraje důležitou roli. Pozitivní vývoj lze vypozorovat ve 24 z 27 členských států, výsledky zůstaly neměnné ve dvou členských státech a k negativnímu vývoji došlo v jednom členském státě, Španělsku (67 %, 4 procentní body). Největší nárůst v podílech respondentů, kteří uznávají roli EP, byly zaznamenány v Dánsku (78 %, +14 procentních bodů), Spojeném království (65 %, +13), Maďarsku (89 %, +11) a Itálii (78 %, +11). 65

66 66

67 EUROBAROMETR 76.3 Eurobarometr Evropského parlamentu Sociodemografická analýza - Důležitost role, již hraje Evropský parlament v Evropské unii, je nejvíce zřejmá mezi respondenty ve věku od 25 do 39 let (80 % oproti 71 % respondentů ve věku 55 let a více). - Odpovědi rovněž závisí na dosažené úrovni vzdělání. Respondenti s nejvyššími kvalifikacemi se domnívají, že tato role je důležitá, častěji než osoby, které ukončily školní docházku do svých 16 let (82 % oproti 67 %). - Obdobně se k tomuto názoru přiklánějí spíše vedoucí pracovníci: 83 % oproti 71 % důchodců. - Na závěr je zde velmi velký rozdíl ve výši 32 procentních bodů mezi respondenty, na něž EP působí pozitivním dojmem, a těmi, na které působí negativním dojmem. V první uvedené skupině 93 % respondentů uvádí, že EP hraje důležitou roli ve fungování EU (ve srovnání s 61 % respondentů z druhé skupiny). Takže čím pozitivnějším dojmem EP působí, tím spíše je jeho role považována za důležitou. 67

68 68

69 EUROBAROMETR 76.3 Eurobarometr Evropského parlamentu - Většina Evropanů by si přála, aby Evropský parlament hrál významnější roli, než jakou hraje v současné době - Navzdory protikladným výsledkům, co se týče dojmu, jakým Evropský parlament působí na evropské obyvatelstvo, většina stále podporuje posilování jeho role. Tento názor zastává 45 % respondentů, i když tento výsledek znamená od průzkumu z podzimu 2010 sedmibodový pokles. Dva a půl roku po evropských volbách se zdá, že respondenti si důležitost role tohoto orgánu uvědomují v menší míře. Naproti tomu jedna z pěti osob (20%, 2 procentní body) si myslí opak. Je třeba poznamenat, že přání, aby EP hrál méně významnou roli, oslabilo poprvé od podzimu 2007, kdy byl proveden průzkum EB68.1. Téměř čtvrtina Evropanů (24%, +8 procentních bodů) spontánně uvádí, že role EP by měla zůstat stejná. Více než každý desátý (11 %, +1 procentní bod) na otázku neodpověděl. 69

70 Rozdíly mezi členskými státy Zaměříme-li se na širší souvislosti 45% evropského průměru ve prospěch významnější role Evropského parlamentu, můžeme vypozorovat určité významné rozdíly mezi členskými státy. Nejvýraznější rozdíl se týká respondentů ze zemí eurozóny, jelikož v porovnání s respondenty ze zemí mimo eurozónu si mnohem více z nich si přeje, aby EP hrál důležitější roli (48% a 39 % ve stejném pořadí). V menší míře tento názor zastávají také dotazovaní ze zemí, které k EU přistoupily v roce 2004/2007 (50 % oproti 44 % respondentů ze zemí, které k EU přistoupily před rokem 2004). - Většinový názor podporující významnější roli Evropského parlamentu (EU27 45 %) je nejrozšířenější na Kypru (73 %), ve Španělsku (62 %) a Rumunsku (60 %). - Naopak v Dánsku (38 %), Spojeném království (36 %), Nizozemsku a Švédsku (v obou případech 30 %) si větší počet respondentů přeje, aby EP hrál méně významnou roli (EU2720%). - Respondenty, kteří preferují, aby se role EP nezměnila (EU27 24 %), lze nalézt především v Irsku (37 %), Bulharsku (34 %), Rakousku a Itálii (v obou případech 33 %). Největší pokles u odpovědi důležitější roli byl zaznamenán v Itálii (41 %, 16 procentních bodů), Maďarsku (45 %, 16), Řecku (57 %, 15) a Belgii (52 %, 13). Opačná odpověď ( méně důležitou roli ) zaznamenala největší nárůst v Maďarsku (21 %, +8 procentních bodů), Litvě (14 %, +5), Řecku (16 %, +5) a Španělsku (9 %, +5). 70

72 Sociodemografická analýza - V rámci Eurobarometru Evropského parlamentu z podzimu 2010 (EB74.3) vyzývali k významnější roli Evropského parlamentu nejčastěji nezaměstnaní a osoby samostatně výdělečně činné. U těchto výsledků došlo k mírnému vývoji. V rámci současného průzkumu tento názor vyjadřují častěji vedoucí pracovníci a osoby samostatně výdělečně činné (49 % v obou případech ve srovnání s 43 % osob v domácnosti). - Tuto odpověď udává rovněž absolutní většina respondentů s nejvyšší kvalifikací (51 % oproti 40 % respondentů s nejnižší kvalifikací). - Muži rovněž vyjadřují tento názor častěji než ženy (47 % oproti 43 %). - Respondenti ve věku od 25 do 39 let (47 % oproti 44 % respondentů z ostatních věkových skupin) jsou taktéž více přesvědčeni, že EP by měl hrát významnější roli. - Obzvláště velký rozdíl panuje mezi respondenty, na které Evropský parlament působí pozitivním dojmem (59 % z nich si přeje, aby EP hrál důležitější roli než v současné době), a respondenty, na něž tento orgán působí negativním dojmem (38%). 72

74 IV. PRIORITY A HODNOTY EVROPSKÉHO PARLAMENTU 1. Politiky, kterým by měla být dána přednost [QP11] 12 - Většina Evropanů se stále domnívá, že řešení chudoby a sociálního vyloučení by mělo být prosazováno přednostně - V souvislosti s pokračující hospodářskou a sociální krizí bylo zajímavé se znovu Evropanů dotázat na to, co očekávají od Evropského parlamentu, pokud jde o prioritní politiky. Respondenti byli nejprve požádáni, aby z dvanácti politik vybrali jednu, které by podle nich měla být dána přednost (QP11a). Mohli uvést pouze jednu odpověď. Posléze měli respondenti určit maximálně tři další politiky, které rovněž považují za významné (QP11b). QP11a (zaprvé): Řešení chudoby a sociálního vyloučení opět obsadilo první místo. Pokud analyzujeme pouze politiku, již Evropané uvádějí na prvním místě, řešení chudoby a sociálního vyloučení se jasně dostává do vedení. Tuto možnost uvádí 21 % respondentů, což v porovnání s průzkumem Eurobarometru z jara 2011 (EB75.2) znamená pokles o tři body. Druhou politikou, kterou vybralo 17 % respondentů, je koordinace hospodářské, rozpočtové a daňové politiky. Na třetím místě (10 %) stojí bezpečnostní a obranná politika, která umožňuje EU čelit mezinárodním krizím. 12 QP11 Evropský parlament podporuje rozvoj některých politik na úrovni EU. Které z následujících politik by podle Vás měla být dána přednost? Zaprvé? (MĚŇTE POŘADÍ POLOŽEK); A jakým dalším? (MĚŇTE POŘADÍ POLOŽEK MAX. 3 ODPOVĚDI); CELKEM: zahraniční politika, která umožňuje EU vystupovat jednotně na mezinárodním poli; bezpečnostní a obranná politika, která umožňuje EU čelit mezinárodní krizi; boj proti změně klimatu; společná energetické politika pro zajištění energetické nezávislosti EU; zlepšení ochrany spotřebitelů a veřejného zdraví; zemědělská politika šetrná k životnímu prostředí a přispívající ke globální potravinové rovnováze; boj proti terorismu při současném respektování svobod jednotlivce; koordinace hospodářské, rozpočtové a daňové politiky, politika výzkumu a vývoje zajišťující konkurenceschopnost a inovace; prosazování evropského sociálního modelu, řešení chudoby a sociálního vyloučení; přistěhovalecká politika prováděná po konzultaci se zeměmi původu; jiné (SPONTÁNNÍ); nic z tohoto (SPONTÁNNÍ); neví, bez odpovědi. 74

75 EUROBAROMETR 76.3 Eurobarometr Evropského parlamentu Následuje devět ostatních politik, z nichž každá získala méně než 9 % odpovědí: - zahraniční politika, která umožňuje EU vystupovat jednotně na mezinárodním poli (8 %); - zlepšení ochrany spotřebitelů a veřejného zdraví (7 %); - boj proti změně klimatu (6 %); - zemědělská politika šetrná k životnímu prostředí a přispívající ke globální potravinové rovnováze (5 %); - přistěhovalecká politika prováděná po konzultaci se zeměmi původu (5 %); - boj proti terorismu při současném respektování svobod jednotlivce (5 %); - společná energetická politika pro zajištění energetické nezávislosti EU (4 %); - prosazování evropského sociálního modelu (4 %); - politika výzkumu a vývoje zajišťující konkurenceschopnost a inovace (3 %). QP11T (zaprvé a jakým dalším): Řešení chudoby a sociálního vyloučení uvádí téměř polovina Evropanů, následuje koordinace hospodářské, rozpočtové a daňové politiky. Soustředíme-li se na celkové odpovědi, tj. souhrnné odpovědi, pořadí se mírně liší od výsledků získaných v případě odpovědi udávané na prvním místě (otázka QP11a). Nejčastěji uváděnou politikou je stále řešení chudoby a sociálního vyloučení (49 %), i když ve srovnání s průzkumem EB75.2 z jara 2011 tato možnost ztratila dva procentní body. Na dalším místě se nachází koordinace hospodářské, rozpočtové a daňové politiky (37 %), která ve srovnání s průzkumem z jara 2011 získala devět procentních bodů a posunula se ze třetího na druhé místo. Po této politice následuje zlepšení ochrany spotřebitelů a veřejného zdraví (30 %), jež ztratilo dva procentní body a spadlo z druhého na třetí místo. Na čtvrtém místě se nachází bezpečnostní a obranná politika, která umožňuje EU čelit mezinárodním krizím (29 %, +5 procentních bodů). Následují čtyři návrhy, z nichž každý uvedlo 22 % respondentů: společná energetická politika pro zajištění energetické nezávislosti EU ( 1 procentní bod), boj proti změnám klimatu ( 4), zemědělská politika šetrná k životnímu prostředí a přispívající ke globální potravinové rovnováze ( 3) a boj proti terorismu při současném respektování svobod jednotlivce ( 3). 75

76 Zdá se, že o následující čtyři politiky mají respondenti nejmenší zájem, jelikož je uvádí ve všech případech ne více než každá pátá osoba: zahraniční politika, která EU umožňuje vystupovat jednotně na mezinárodním poli (21%, +5 procentních bodů), přistěhovalecká politika prováděná po konzultaci se zeměmi původu (19 %, 4 procentní body), politika výzkumu a vývoje zajišťující konkurenceschopnost a inovace (14 %, +1 procentní bod) a prosazování evropského sociálního modelu (14 %, +2 procentní body). Pokud jde o vývoj, lze vypozorovat, že dvě vnější politiky Evropské unie získaly ve srovnání s průzkumem z dubna 2011 značně silnější podporu: jedná se o zahraniční politiku a bezpečnostní a obrannou politiku. Naopak politiky, které nejsou přímo spojené s vyřešením krize, ztratily na podpoře a v některých případech pak ve značné míře: to platí u boje proti změně klimatu, zemědělské politiky, boje proti terorismu a přistěhovalecké politiky. 76

78 Rozdíly mezi členskými státy Analýza se nyní zaměřuje na souhrnné odpovědi, zejména v případě čtyř nejčastěji uváděných politik (volí je alespoň čtvrtina respondentů). - Respondenti z Řecka (73 %), země velmi vážně zasažené krizí, následováni respondenty z Portugalska (66 %) a Finska (60 %) nejčastěji uvádějí, že řešení chudoby a sociálního vyloučení (EU2749%) by mělo být prioritou. Naopak respondenty v Itálii (33 %), na Maltě (37 %) a ve Spojeném království (41 %) toto téma znepokojuje nejméně. Od jara 2011 se názory vyvinuly pozitivním směrem (tj. respondenti tuto možnost volí častěji) nejvíce v Nizozemsku (47 %, +9 procentních bodů) a v Řecku (73 %, 4 procentní body). V negativním smyslu se tyto názory vyvinuly nejvíce v Rumunsku (42 %, 14 procentních bodů), Litvě (57 %, 12 procentních bodů) a Polsku (49 %, 9 procentních bodů). - Koordinace hospodářské, rozpočtové a daňové politiky (EU27 37 %) je zdaleka mnohem častěji zmiňována v zemích eurozóny (42 % oproti 28 % mimo eurozónu). Totéž platí, i když v menší míře, v zemích, které k EU přistoupily před rokem 2004 (38 % ve srovnání s 32 % v zemích, které přistoupily v roce 2004/2007). Tato politika je nejčastěji uváděna v Litvě (58 %), Německu (53 %), Estonsku (52 %) a Nizozemsku (51 %) a nejméně v Dánsku (12 %), na Maltě (16 %) a v Rumunsku (22 %). Počet odpovědí ve prospěch této politiky vzrostl nejprudčeji v Nizozemsku (51 %, +20 procentních bodů), Německu (53 %, +17 procentních bodů) a Itálii (39 %, +15 procentních bodů). Klesl velmi mírně pouze ve dvou zemích: Lotyšsku (46 %, 2 procentní body) a Rumunsku (22 %, 1 procentní bod). - Třetí politiku, již Evropané považují za prioritu, tedy zlepšení ochrany spotřebitelů a veřejného zdraví (EU27 30 %), často zmiňují respondenti na Kypru (55 %), v Řecku (40 %), Belgii, Bulharsku a na Maltě (38 % ve všech těch případech). Nejméně často ji uvádí respondenti ve Spojeném království a Švédsku (v obou případech 20 %) a v Maďarsku (22 %). Nejprudší pokles u této politiky byl v Irsku (35 %, 13 procentních bodů) a Bulharsku (38 %, 10 procentních bodů), zatímco k největšímu nárůstu došlo ve Švédsku (20 %, +5 procentních bodů). 78

79 EUROBAROMETR 76.3 Eurobarometr Evropského parlamentu - Na čtvrtém místě se nachází bezpečnostní a obranná politika, která umožňuje EU čelit mezinárodním krizím (EU27 29 %), tu uvádějí respondenti ze zemí, které k EU přistoupily v roce 2004/2007, častěji než respondenti ze zemí, které přistoupily před rokem 2004 (34 % oproti 27 %). Větší zájem o ni jeví respondenti v Rumunsku (49 %), na Kypru (48 %), v Itálii (45 %) a Lucembursku (38 %) a nejmenšímu zájmu se těší ve Spojeném království (18 %) a Portugalsku (19 %). Největší vývoj je zaznamenán na Kypru (48 %, +13 procentních bodů), v Rumunsku (49 %, +11 procentních bodů) a Itálii (45 %, +10 procentních bodů). 79

80 Sociodemografická analýza Zaměříme-li se na čtyři politiky, jež Evropané uvádějí v souhrnných odpovědích nejvíce, a provedeme-li analýzu na základě sociodemografických kategorií, lze vyvodit následující závěry: - Řešení chudoby a sociálního vyloučení (EU2749%): o Toto téma je významnější pro ženy než muže (51 % oproti 46 %). o Naproti tomu všechny věkové kategorie ho uvádí přibližně ve stejné míře. o Nejvíce sociálně zranitelné kategorie, a tedy i nejvíce zasažené skupiny, uvádí chudobu a sociální vyloučení častěji. To platí pro 57 % nezaměstnaných (oproti 43 % administrativních pracovníků a osob samostatně výdělečně činných) a pro respondenty, kteří ukončili školní docházku do svých 16 let (53 % ve srovnání s 44 % respondentů s nejvyšší kvalifikací). - Koordinace hospodářské, rozpočtové a daňové politiky (EU27 37 %): o Tato politika zajímá spíše muže než ženy: 40 % oproti 35 %. o Svoji roli zde má rovněž věk respondentů, přičemž mladí pracující lidé uvádějí tuto politiku nejčastěji (39 % respondentů ve věku od 25 do 39 let oproti 35 % těch, kteří jsou ve věku od 15 do 24 let a 55 let a více). o Na rozdíl od politiky uváděné na prvním místě tuto politiku nejčastěji volí nejvíce sociálně zvýhodněné kategorie. To platí pro 46 % vedoucích pracovníků (oproti 32 % osob v domácnosti) a 43 % respondentů s nejvyšší kvalifikací (oproti 32 % respondentů s nejnižší kvalifikací). o Na závěr tento názor sdílí také respondenti s dobrými objektivními znalostmi o EP (44 % oproti 27 % respondentů se slabými znalostmi). 80

81 EUROBAROMETR 76.3 Eurobarometr Evropského parlamentu - Zlepšení ochrany spotřebitelů a veřejného zdraví (EU27 30 %): o Ženy tuto politiku uvádějí častěji než muži (uvádí ji 32 % a 27 % ve stejném pořadí). o Ve skutečnosti však není možné rozlišovat odpovědi podle věkových kategorií. Tuto politiku uvádí 30 % respondentů ve věku od 15 do 39 let a ve věku 55 let a více a 29 % respondentů ve věku od 40 do 54 let. o Stejně jako v případě řešení chudoby a sociálního vyloučení tuto politiku častěji volí nejzranitelnější sociální kategorie: 31 % respondentů, kteří ukončili své vzdělávání do svých 19 let či dříve (oproti 27 % respondentů s vyšší kvalifikací), a 34 % osob v domácnosti (oproti 23 % vedoucích pracovníků). - V případě bezpečnostní a obranné politiky, která umožňuje EU čelit mezinárodním krizím (EU27 29 %), se nevyskytují žádné výrazné rozdíly mezi sociodemografickými kategoriemi. o Nicméně respondenti s nejvyšší kvalifikací tuto politiku podporují častěji: 30 % oproti 25 % respondentů s nejnižší kvalifikací. o To platí i pro administrativní pracovníky (34 %) v poněkud větší míře než pro nezaměstnané (25 %). 81

82 82

83 EUROBAROMETR 76.3 Eurobarometr Evropského parlamentu 2. Hodnoty, jež je třeba hájit [QP12] 13 Evropský parlament je jako jediný evropský orgán, jehož členové jsou voleni ve všeobecných a přímých volbách, symbolem demokracie a dialogu. Evropanům byla položena otázka ohledně toho, jaké základní hodnoty by měl podle jejich názoru hájit. Když odpovídali na otázku, byli požádáni, aby si vybrali nanejvýše tři hodnoty z osmi navrhovaných. Pořadí hodnot je téměř stejné jako v případě průzkumů z podzimu 2010 (EB74.3) a začátku roku 2010 (EB73.1) a výsledky se tedy liší pouze mírně. Hodnoty, jež Evropané upřednostňují, se týkají veřejných svobod a boje proti diskriminaci. - Hodnotou, kterou respondenti opět zmiňují nejčastěji, je ochrana lidských práv. Většina respondentů (56%) uvádí, že Evropský parlament by měl tuto hodnotu hájit přednostně, ačkoli je tento výsledek o čtyři body nižší než v případě předchozího Eurobarometru k tomuto tématu, který proběhl na podzim S mnohem menším počtem odpovědí následuje rovnost mužů a žen; uvádí ji třetina respondentů (33 %), což znamená ztrátu tří procentních bodů v průběhu jednoho roku. - Další v pořadí je svoboda projevu (32 %) se čtyřbodovým propadem. - Té bezprostředně následuje solidarita mezi členskými státy EU (31 %, 4 procentní body). 13 QP12 Které z následujících hodnot by podle Vašeho mínění měl Evropský parlament obhajovat přednostně? (MĚŇTE POŘADÍ POLOŽEK MAX. 3 ODPOVĚDI): rovnost mužů a žen; ochrana menšin; dialog mezi kulturami a náboženstvími; solidarita mezi členskými státy EU; solidarita mezi EU a chudými státy světa; ochrana lidských práv; svoboda projevu; zrušení trestu smrti na celém světě; jiné (SPONTÁNNÍ); nic z uvedeného (SPONTÁNNÍ); neví, bez odpovědi. 83

84 - Solidaritu mezi EU a chudými státy světa uvádí čtvrtina respondentů (25 %, beze změny). Následující dvě odpovědi udává každá pátá osoba a o něco méně než pětina: - dialog mezi kulturami a náboženstvími (20 %, 2 procentní body); - ochrana menšin (19 %, 3 procentní body); - Poslední hodnotu, zrušení trestu smrti na celém světě, zmiňuje 12 % respondentů ( 4 procentní body). Analýza vývoje ukazuje, že většina hodnot od listopadu 2010 ztratila část své podpory nebo zůstala beze změny. Respondenti se tedy ve svých odpovědích v porovnání s předchozím průzkumem chovali více selektivně: není jasné, zda to způsobuje skutečnost, že těmto hodnotám obecně přikládají menší význam v souvislosti s krizí, nebo je to důsledkem toho, že se specifičtěji zaměřují na některé z těchto hodnot na úkor ostatních. 84

85 EUROBAROMETR 76.3 Eurobarometr Evropského parlamentu Rozdíly mezi členskými státy Stejně jako v případě posledních tří průzkumů Eurobarometru (ze začátku roku 2009 (EB71.1), ze začátku roku 2010 (EB73.1) a z konce roku 2010 (EB74.3)) analýza výsledků podle jednotlivých zemí odhaluje určité rozdíly mezi členskými státy, zejména s ohledem na datum přistoupení k Unii. - Respondenti ze zemí, které k EU přistoupily v roce 2004/2007, častěji než respondenti ze zemí, které přistoupily před rokem 2004, podporují solidaritu mezi členskými státy EU (37 % a 30 % ve stejném pořadí), zatímco ochranu lidských práv podporují v podobné míře (57 % oproti 56 %). - Dalších šest hodnot je však častěji uváděno v zemích, které k EU přistoupily před rokem 2004: o rovnost mužů a žen: 35 % (oproti 27 % respondentů ze zemí, které k EU přistoupily v roce 2004/2007); o svoboda projevu (34 % oproti 25 %); o solidarita mezi EU a chudými státy světa (26 % oproti 23 %); o dialog mezi kulturami a náboženstvími (21 % oproti 17 %); o ochrana menšin (20 % oproti 14 %); o zrušení trestu smrti na celém světě (14 % oproti 7 %). 85

86 Analýza vnitrostátních výsledků objasňuje některé rozdíly: - Ochrana lidských práv (EU2756%) je primárně uváděna na Kypru (82 %), ve Švédsku (70 %) a Finsku, Německu a Slovinsku (ve všech případech 68 %). Tato možnost se umístila na prvním místě ve všech členských státech s výjimkou Řecka a Spojeného království. Největší vývoj je zaznamenán v Polsku ( 14 procentních bodů), Maďarsku a Irsku (v obou případech 12 procentních bodů). - Rovnost mužů a žen (EU27 33 %) je za prioritu považována především ve Francii (50 %), Švédsku (46 %) a Rakousku (44 %). K největšímu poklesu u této možnosti došlo v Řecku a Dánsku (v obou případech 8 procentních bodů) a na významu naopak nejvíce získala na Kypru a Maltě (v obou případech +6 procentních bodů). - Svobodu projevu (EU27 32 %) nejčastěji volí respondenti ze severu Unie: v Dánsku (56 %), Švédsku (55 %), Nizozemsku (52 %), Finsku (48 %) a Spojeném království (46 %). Největší vývoj je zaznamenán v Polsku a Spojeném království (v obou případech 8 procentních bodů). - Solidarita mezi členskými státy EU (EU27 31 %) je středem zájmu hlavně v Řecku (62 %), Bulharsku (58 %) a na Kypru (49 %); ve srovnání s tím ji volilo pouhých 14 % respondentů ve Spojeném království. Největší vývoj je zaznamenán v České republice a Německu (v obou případech 9 procentních bodů). - Solidarita mezi EU a chudými státy světa (EU27 25 %) je za prioritní hodnotu považována především v Řecku (44 %), na Kypru (35 %), ve Švédsku, Lucembursku a Španělsku (ve všech případech 31 %). - Dialog mezi kulturami a náboženstvími (EU27 20 %) nejčastěji považují za prioritu respondenti v Dánsku (39 %) a Bulharsku (32 %). - Ochrana menšin (EU27 19 %) získala největší podporu respondentů na Maltě (34 %), v Irsku (31 %) a Finsku (27 %). - Zrušení trestu smrti na celém světě (EU27 12 %) je nejčastěji uváděno v Rakousku (32 %), Německu (20 %), Dánsku (19 %), Finsku, Francii a Švédsku (ve všech případech 15 %). 86

88 Sociodemografická analýza - Výsledky v případě ochrany lidských práv (EU27 56 %) jsou celkem podobné mezi všemi kategoriemi, co se týče pohlaví a věku. Naopak dosažená úroveň vzdělání má podle všeho vliv na odpovědi, neboť ochranu lidských práv volí 59 % respondentů, kteří se vzdělávali do svých 20 let a déle, ve srovnání s 52 % těch, kteří ukončili školní docházku v 15 letech či dříve. Obdobně vedoucí pracovníci tuto hodnotu uvádí častěji (60 %) než osoby v domácnosti (51 %). - Rovnost mužů a žen (EU27 33 %) je tématem, které si získalo větší podporu ze strany žen než mužů (38 % oproti 28 %). Je to významné rovněž pro osoby v domácnosti (37 % oproti 28 % osob samostatně výdělečně činných). Výsledky v případě ostatních sociodemografických kategorií jsou celkem podobné. - Svoboda projevu (EU27 32 %) je nadále sjednocujícím tématem mezi všemi respondenty. Mezi kategoriemi se nicméně vyskytují určité rozdíly: o o o Muži tuto hodnotu uvádějí o něco málo častěji než ženy: 34 % oproti 30 %. Toto platí i pro nejmladší respondenty: 39 % lidí ve věku od 15 do 24 let oproti 29 % lidí ve věku 55 let a více. Pokud jde o profesní kategorie, manuální pracovníci tuto možnost podporují také častěji: 34 % oproti 29 % důchodců. - U solidarity mezi členskými státy EU (EU27 31 %) jsou však zjištěny výsledky, které se mezi různými kategoriemi liší: o Muži se častěji než ženy domnívají, že Evropský parlament by měl tuto o o o hodnotu hájit: 35 % oproti 28 %. Tento názor sdílí rovněž mladí pracující lidé: 33 % lidí ve věku od 25 do 39 let oproti 25 % lidí ve věku od 15 do 24 let. Podobný názor vyjadřují nejvíce sociálně zvýhodněné kategorie. To je případ 35 % respondentů s nejvyšší kvalifikací oproti 27 % respondentů s nejnižší kvalifikací a dále je to případ 37 % vedoucích pracovníků a osob samostatně výdělečně činných ve srovnání s 25 % nezaměstnaných. Na závěr tento názor vyjadřuje i 39 % respondentů, na které působí Evropský parlament pozitivním dojmem (ve srovnání s 26 % těch, na něž působí negativním dojmem). - Solidarita mezi EU a chudými státy světa (EU27 25 %) je sjednocující hodnotou pro všechny sociodemografické kategorie. 88

89 EUROBAROMETR 76.3 Eurobarometr Evropského parlamentu - Rovněž dialog mezi kulturami a náboženstvími (EU27 20 %) je sjednocujícím tématem. Nicméně respondenti s nejvyšší kvalifikací uvádí tuto hodnotu častěji než ti s nejnižší kvalifikací (24 % oproti 15 %); totéž platí pro více zvýhodněné profesní kategorie (28 % vedoucích pracovníků oproti 16 % nezaměstnaných). - Ochrana menšin (EU27 19 %) a zrušení trestu smrti na celém světě (EU27 12 %) rovněž získaly velmi podobnou úroveň podpory ve všech kategoriích. 89

90 90

Zobrazit více