STUDIE Sledování veřejného mínění Generální ředitelství pro komunikaci

Transkript

1 Eurobarometr Evropského parlamentu 2016 Analytická syntéza Zvláštní průzkum Eurobarometr Evropského parlamentu STUDIE Sledování veřejného mínění Generální ředitelství pro komunikaci Autor: Jacques Nancy, Oddělení pro sledování veřejného mínění Publikováno ERPS Výzkumnou službou Evropského parlamentu PE Listopad

2 European Union, For further information : public.opinion.monitoring@europarl.europa.eu 2

3 OBSAH I. EVROPANÉ A EVROPSKÁ UNIE A. ČLENSTVÍ A PROSPĚCH PLYNOUCÍ Z ČLENSTVÍ V EVROPSKÉ UNII Členství v Evropské unii Výhody členství Důvody, proč má země výhody Kterým směrem se EU ubírá? B. HLAS EVROPSKÝCH OBČANŮ Můj hlas má váhu Můj hlas má v naší zemi váhu Můj hlas má v Evropské unii váhu C. EVROPSKÁ IDENTITA A OBČANSTVÍ Identita Co spojuje evropské občany / co je rozděluje Aspekty tvořící evropskou identitu Občanství Aspekty, které by posílily pocit evropského občanství II. EVROPSKÝ PARLAMENT...42 A. INFORMACE O EVROPSKÉM PARLAMENTU Zmínka v médiích Pocit informovanosti o činnostech Evropského parlamentu B. PŘEDSTAVA, ROLE A DŮVĚRA V EVROPSKÝ PARLAMENT Obecná představa o Evropském parlamentu Role Evropského parlamentu v budoucnu C. ZNALOSTI O EVROPSKÉM PARLAMENTU Jak Evropský parlament pracuje Rozhodovací proces Evropského parlamentu D. POLITICKÉ PRIORITY A HODNOTY Upřednostňované politiky Hodnoty Evropského parlamentu

4 Technické specifikace Oblast působnosti: EU28 Cílová skupina: Evropanů ve věku 15 let nebo starších Metodika: Osobní dotazování Období dotazování: Průzkum prováděla společnost Kantar Public od 24. září do 3. října 2016 Poznámka Čtenářům se připomíná, že výsledky průzkumu jsou odhady, jejichž přesnost, za předpokladu, že všechno je stejné, záleží na velikosti vzorku a zjištěných procentních hodnotách. Pro asi 1000 rozhovorů (velikost vzorku obvykle použita na úrovni členského státu) skutečné procentuální hodnoty, tj. pokud by se rozhovorů zúčastnila celá populace, kolísají mezi následujícími intervaly spolehlivosti: Sledovaná procenta 10% or 90% 20% or 80% 30% or 70% 40% or 60% 50% Tolerance chyb +/- 1,9 bodu +/- 2,5 bodu +/- 2,7 bodu +/- 3,0 body +/- 3,1 bodu 4

5 ÚVOD Průzkum Eurobarometru pro Evropský parlament 2016 uskutečnila ve všech 28 členských státech Evropské unie ve dnech 24. září až 3. října 2016 společnost Kantar Public (dříve TNS opinion). Jako každý rok byl tento výzkum věnován tomu, jak Evropané vnímají Evropský parlament, jeho obraz a úlohu a co o něm vědí, a otázkám spojeným s příslušností k Evropské unii, identitou, občanstvím, prioritními politikami a hodnotami. Při analýze výsledků je třeba jako u všech podobných výzkumů přihlížet k evropskému, vnitrostátnímu a mezinárodnímu kontextu, v němž byli respondenti dotazováni. Na úrovni členských států ovlivnilo kontext terénní části průzkumu několik voleb či referend, které se konaly krátce předtím nebo potom. V září 2016 se konaly parlamentní volby v Chorvatsku. Rovněž se konaly regionální volby v některých spolkových zemích Německa a ve dvou regionech Španělska. V říjnu zvolil parlament v Estonsku poprvé do prezidentského úřadu ženu. V Maďarsku proběhlo referendum o uprchlických kvótách, jehož výsledky byly bohatě komentovány. Taktéž v měsíci říjnu se konaly parlamentní volby v Litvě a krajské a senátní volby v České republice. V Bulharsku probíhala příprava na ústavní referendum, které se konalo dne 25. října, a na prezidentské volby v listopadu a parlamentní volby v prosinci. V Itálii je na 4. prosince naplánováno ústavní referendum a téhož dne se budou konat prezidentské volby v Rakousku, které byly již podruhé odloženy. Klíčový vliv na aktuální dění mají již ve Francii vzdálenější volby prezidentské a parlamentní, které se budou konat v květnu, resp. červnu 2017; stejně jako v Německu, kde proběhnou parlamentní volby v září Ve Španělsku nebyla v době průzkumu stále vytvořena vláda, a to po opakovaných volbách, které proběhly v červnu. V Spojeném království se jednalo o první Parlametr pro Brexitu ze dne 23. června Na úrovni celé EU byly týdny předcházející terénní fázi průzkumu ve znamení debaty o stavu Unie, ale rovněž následky Brexitu. Je třeba rovněž zdůraznit přetrvávající migrační vlnu a její lidské i politické důsledky. Na mezinárodní scéně dominuje aktuálnímu dění stále konflikt v Sýrii a migrační krize. Během terénní fáze průzkumu měla vliv na tempo aktuálního dění rovněž kampaň před americkými prezidentskými volbami, kdy první debata kandidátů proběhla dne 26. září. 5

6 Zdůrazněme konečně také aféru Bahama Papers, o níž byly první články publikovány dne 21. září Analýza výsledků tohoto průzkumu Eurobarometru pro Evropský parlament ukazuje, že některé z těchto kontextových událostí měly na odpovědi respondentů velmi významný vliv. Je třeba mít na paměti, že evropský průměr je vážený a že přibližně 70 % tohoto průměru představuje šest nejlidnatějších členských států (Německo, Itálie, Spojené království, Francie, Španělsko a Polsko). 6

7 Hlavní závěry Hlavní závěry tohoto ročníku každoročního průzkumu byly shrnuty v této analýze a doplňují je úplné výsledky včetně podrobných grafů a tabulek s výsledky na úrovni členských států, které jsou uvedeny v druhé části tohoto dokumentu. Jak je uvedeno výše, stejně jako při každém průzkumu měly na odpovědi respondentů vliv aktuální události v daném členském státě, Evropě i na mezinárodní scéně. Jsou tak patrné následující tendence: Téma boje proti terorismu za dodržení osobních svobod, které v Parlametru figuruje od roku 2012, setrvale posiluje svou pozici mezi politikami, kterými by se měl Evropský parlament zabývat prioritně, a nyní obsadilo druhou příčku. Některé jiné ukazatele vykazují stabilní pozici. Absolutní většina Evropanů tak má stále za to, že členství v Evropské unii je dobrá věc a že jejich země z této příslušnosti měla prospěch. Přibližně sedm Evropanů z deseti si také myslí, že to, co Evropany sbližuje, je důležitější než to, co je rozděluje. Téměř každý druhý Evropan rovněž sdílí názor, že by jejich pocit, že jsou evropskými občany, posílil harmonizovaný systém sociální ochrany. Také lze konstatovat, že to, že má Evropský parlament u Evropanů neutrální obraz a že si přejí, aby hrál významnější úlohu, jsou ukazatele, které vykazují stabilní pozici. Dodejme, že znalosti Evropanů o Evropském parlamentu jsou i nadále dobré. Konečně další výsledky se v tomto průzkumu ocitly na sestupu. Evropané tak mají pocit, že jejich hlas má jak na vnitrostátní, tak na evropské úrovni čím dále nižší váhu. Ve 26 z 28 členských států se však domnívají, že jejich hlas má v daném členském státě větší váhu než na evropské úrovni. Na otázku ohledně toho, jakým směrem se ubírají věci jak v EU, tak v jejich zemi, dávají Evropané čím dále pesimističtější odpověď. Mezi hlavními prvky evropské identity pozorujeme také výrazné oslabení pozice společné měny jako jednoho z jejích zásadních prvků, a to zejména v eurozóně. 7

8 Hlavní výsledky na evropské a vnitrostátní úrovni V průměru se o něco málo více než polovina Evropanů domnívá, že příslušnost k EU je dobrá věc, avšak se stále výraznějšími rozdíly mezi jednotlivými státy 53 % Evropanů (-2 oproti září 2015) se domnívá, že členství v EU je dobrá věc. 29 % (+1) se domnívá, že to není ani dobrá, ani špatná věc, a 16 % (+1) se domnívá, že to je špatná věc. Na vnitrostátní úrovni se ve 14 členských státech podpora členství zvyšuje nebo zůstává stabilní. Naproti tomu odpověď dobrá věc v 13 členských státech nedosahuje absolutní většiny a konstatujeme, že rozdíly dosahují 50 procentních bodů (81 % odpovědí dobrá věc v Lucembursku oproti 31 % v Řecku). A právě v Řecku zeslábla podpora členství v EU od září 2015 nejvíce, kdy poklesla o 14 procentních bodů. V menší míře je tomu tak i v dalších 13 členských státech. Viz tabulka (klikněte na číslo strany): strana 15 Být součástí EU považuje nadále šest Evropanů z deseti za přínosné Stejně jako v září 2015 se průměrně 60 % domnívá, že jejich země měla prospěch z příslušnosti k EU, a to oproti necelé třetině, která si to nemyslí (31 %, =). Na úrovni členských států představují respondenti v 23 členských státech, kteří se domnívají, že členství v EU znamená pro jejich zemi přínos, absolutní většinu. Pět zemí však vykazuje výsledek pod 50 %: Itálie, Řecko, Kypr, Rakousko a Bulharsko. Viz tabulka (klikněte na číslo strany): strana 18 Proč je členství v EU pro mou zemi přínosem? Podle názoru 60 % respondentů, kteří v minulé otázce uvedli, že jejich země měla z členství v EU prospěch, jsou hlavní důvody tyto: 35 % (= 2015): EU přispívá k hospodářskému růstu jejich země. Nejsilnější zastoupení názoru bylo zjištěno v Nizozemsku (62 %, +8), Německu (48 %, +2), Irsku (48 %, -3) a v Litvě (46 %, =); 30 % (+2), vzestup v pořadí důvodů: EU dává [státním příslušníkům] nové pracovní příležitosti, kdy nejsilnější zastoupení názoru bylo zjištěno v Bulharsku (53 %, =), Estonsku (50 %, +3), Maďarsku (49 %, +5) a Finsku (49 %, +8); 8

9 30 % (-2): udržení míru a posílení bezpečnosti, s nejsilnějším zastoupením na Kypru (52 %, +2), v Řecku (44 %, -7) a v Německu (42 %, +2); 29 % (-2): spolupráce mezi naší zemí a ostatními zeměmi EU. U tohoto názoru zaznamenaly nejsilnější výsledky Nizozemsko (58 %, -2), Švédsko (53 %, -6) a Finsko (50 %, +1). Viz tabulka (klikněte na číslo strany): strana 21 Většina respondentů se domnívá, že se věci ubírají špatným směrem Odpovědi Evropanů na otázku, jakým směrem se věci v jejich zemi a v EU ubírají, se polarizují. Rostoucí většina respondentů se nadále domnívá, že se věci ubírají špatným směrem. Těch, kdo si myslí, že věci v EU se ubírají správným směrem, také přibývá, ale méně výrazně. Letos totiž méně respondentů odpovědělo spontánně ani správným, ani špatným. 1. Jakým směrem se ubírají věci v mé zemi V průměru se ve srovnání se zářím 2015: 58 % respondentů (+14) domnívá, že se věci ubírají špatným směrem ; 27 % respondentů (-1) domnívá, že se ubírají správným směrem ; 9 % respondentů (-14) domnívá, že se neubírají ani špatným, ani správným směrem. 2. Jakým směrem se ubírají věci na úrovni EU? Pokud jde o tuto úroveň, v průměru se ve srovnání se zářím 2015: 54 % respondentů (+13) domnívá, že se věci ubírají špatným směrem; 25% respondentů (+3) domnívá, že se ubírají dobrým směrem; a 11 % (-14) si nevybralo ani jednu variantu. Názory občanů na směr, jakým se ubírají věci, rozdělují členské státy na dvě skupiny: V jedné se respondenti domnívají, že věci se ubírají špatným směrem výrazněji v jejich zemi než v EU. Toto je případ 13 členských států, ve kterých panoval kontext voleb či referenda (Litva, Bulharsko, Rumunsko, Španělsko, Chorvatsko a Itálie), anebo složitá politická situace (Řecko, Francie, Polsko, Belgie, Lotyšsko, Slovinsko a Slovensko). 9

10 Ve druhé skupině se respondenti domnívají, že věci se ubírají horším směrem výrazněji na úrovni EU než v jejich zemi. Tak tomu je v případě 15 členských států: v Lucembursku, České republice, Nizozemsku, Švédsku, Irsku, Finsku, Spojeném království, Rakousku, Maďarsku, Německu, na Maltě, v Estonsku, Portugalsku, na Kypru a v Dánsku. Viz tabulka (klikněte na číslo strany): strana 24 Pocit, že můj hlas má jak na vnitrostátní, tak na evropské úrovni čím dále nižší váhu 1. Má můj hlas váhu v mé zemi? Evropanů, kteří mají za to, že jejich hlas má v jejich zemi váhu, je stále většina, avšak jejich počet oproti září 2015 výrazně klesl, a to na 53 % (-10). Oproti tomu rostoucí počet respondentů se domnívá, že jejich hlas váhu nemá (44 %, +9). 2. Má můj hlas váhu v EU? 37 % respondentů (-2 oproti 2015) se domnívá, že jejich hlas má v EU váhu. Oproti tomu většina Evropanů má za to, že jejich hlas v EU váhu nemá (59 %, +3), kdy jejich podíl od minulého roku vzrostl. Pokud jde o odpovědi na vnitrostátní úrovni, konstatujeme rostoucí rozdíly mezi členskými státy, které dosahují 57 procentních bodů, kdy v Dánsku si 70 % respondentů (+8 za rok) myslí, že jejich hlas má v EU váhu, zatímco v Řecku si to myslí jen 13 % (-10) občanů. Ve 26 z 28 členských států se domnívají, že jejich hlas má v daném členském státě větší váhu než na evropské úrovni. Výjimku představují dva státy Litva a Rumunsko. Viz tabulka (klikněte na číslo strany): strana 27 To, co Evropany spojuje, je důležitější než to, co je rozděluje Na evropské úrovni s tímto tvrzením souhlasí 71 % respondentů (-3 oproti dubnu 2016). Tento průměr skrývá čím dále výraznější rozdíly mezi členskými státy, avšak s konstatováním, že to, co Evropany spojuje, je důležitější než to, co je rozděluje, se ztotožňuje ve všech 28 členských státech absolutní většina respondentů. Viz tabulka (klikněte na číslo strany): strana 33 10

11 Ústup společné měny jako prvku evropské identity Na evropské úrovni zůstává stejná hierarchie konstitutivních prvků evropské identity, kdy na prvním místě jsou hodnoty demokracie a svobody, které zůstávají nejčastěji uváděným prvkem evropské identity (50 %, +1 oproti 2015). Naproti tomu oproti roku 2015 pozorujeme významný ústup společné měny jako identitního prvku (33 %, -6). Toto oslabení je výraznější v zemích eurozóny a v Estonsku (43 %), Nizozemsku (43 %) a Portugalsku (33 %) dosahuje až -12 procentních bodů. Tato odpověď oslabila o -11 bodů také v Litvě (28 %), zatím poslední zemi, která přijala euro, a o deset bodů na Kypru (37 %). Prvky, které posilují, jsou kultura, která je nyní na třetí příčce (32 %, +2), následována dějinami (28 %, +1), úspěchy evropského hospodářství (22 %, +3) a zeměpisem (20 %, +1). Viz tabulka (klikněte na číslo strany): strana 36 Hlavní prvek evropského občanství: harmonizovaný systém sociální ochrany Na evropské úrovni je nadále zdaleka nejčastější odpovědí Evropanů evropský systém sociálního zabezpečení harmonizovaný mezi členskými státy (zdravotnictví, vzdělávání, důchody atd.) (46 %, +1). Druhým a třetím nejčastěji uváděným prvkem jsou evropské jednotky pro naléhavý zásah v boji proti mezinárodním přírodním katastrofám (27 %, -1) a možnost usadit se po odchodu do důchodu v libovolné zemi EU a důchod pobírat tam (27, +1). Pokud jde o to, aby existoval prezident EU přímo volený občany všech členských států, tato odpověď setrvale posiluje a v roce 2016 dosáhla 22 %, tedy nárůst o dva procentní body v porovnání se zářím 2015 a o šest bodů v porovnání s rokem Viz tabulka (klikněte na číslo strany): strana 39 Obraz Evropského parlamentu u Evropanů má stabilní úroveň Na evropské úrovni dominuje neutrální obraz, a to se 44 % (-2 oproti 2015). U 25 % (+1) respondentů má pozitivní obraz. Naproti tomu u 28 % (+1) má negativní obraz. Na vnitrostátní úrovni posiluje pozitivní obraz ve 14 členských státech, kdy nejsilnější nárůst panuje na Slovensku, které v září 2016 vykonávalo předsednictví v Radě EU (28 %, +9), a ve Švédsku (31 %, +6). Viz tabulka (klikněte na číslo strany): strana 49 11

12 Většina Evropanů si stále přeje, aby měl Parlament do budoucna důležitější úlohu Na otázku, jakou úlohu by si přáli, aby Evropský parlament hrál do budoucna, odpovídá stále většina Evropanů tak, že si přejí, aby hrál důležitější úlohu (46%, +2 procentní body ve srovnání s červnem 2015). V tomto ohledu pozorujeme výrazný vývoj ve prospěch důležitější úlohy na Slovensku (47 %, +17), v Litvě (62 %, +12) a ve Slovinsku (54 %, +11) a Švédsku (42 %, +11). Zároveň výrazně posiluje podíl těch, kdo si přejí, aby hrál méně důležitou úlohu (28 %, +7). Na vnitrostátní úrovni tento vývoj dosahuje až +16 procentních bodů v České republice (53 %), +15 bodů v Polsku (31 %) a +13 bodů v Nizozemsku (42 %) a Irsku (30 %). Pokud jde o respondenty, kteří spontánně uvedli, že si přejí, aby hrál stejnou úlohu, výrazně jich ubylo (13 %, -12). Viz tabulka (klikněte na číslo strany): strana 52 Po výrazném nárůstu v roce 2015 vzpomínka na zmínku o Evropském parlamentu v médiích v roce 2016 výrazně zeslábla Na evropské úrovni 60% respondentů uvádí, že v poslední době slyšeli o Evropském parlamentu (-6 bodů oproti 2015). Evropanů, kteří prohlašují, že si nevzpomínají, že by v poslední době o Evropském parlamentu slyšeli, je 39 % (+6). Tento pokles vysvětluje především ta skutečnost, že v roce 2015 probíhala v Evropském parlamentu v době průzkumu debata o návrzích Jeana-Clauda Junckera, jak má EU reagovat na migrační krizi. Viz tabulka (klikněte na číslo strany): strana 42 Nedostatečná informovanost o činnosti Evropského parlamentu Počet Evropanů, kteří tvrdí, že jsou dobře informováni o činnosti Evropského parlamentu, se mírně snížil (32 %, -3 oproti 2015). Oproti tomu 66 % (+ 3) respondentů uvádí, že o činnosti EP jsou špatně informováni. Viz tabulka (klikněte na číslo strany): strana 45 12

13 Znalosti Evropanů o Evropském parlamentu jsou i nadále dobré 47 % (-1 za rok) respondentů ví, že evropští poslanci zasedají v jednacím sále podle své politické příslušnosti. 35 % (-3) respondentů si myslí, že zasedají podle své státní příslušnosti. Podíl těch, kdo uvádějí, že nevědí, jak poslanci zasedají, se zvýšil a dosahuje nyní 18 % (+4). 43 % (+5) Evropanů se domnívá, že rozhodnutí Evropského parlamentu jsou přijímána na základě politické příslušnosti jeho členů. Tato odpověď posiluje ve 23 členských státech. Posiluje také odpověď, že rozhodnutí Parlamentu jsou přijímána podle zájmů členských států, z nichž evropští poslanci pocházejí (35 %, +3). 9 % (-11) respondentů spontánně odpovídá, že rozhodnutí jsou přijímána jak podle politické příslušnosti, tak podle vnitrostátních zájmů evropských poslanců, kdy tato odpověď ve 26 členských státech oslabuje a v Estonsku dokonce ztratila 27 procentních bodů. Viz tabulka (klikněte na číslo strany): strana 55 Silné posílení boje proti terorismu mezi politikami, kterými se má Evropský parlament zabývat přednostně Boj proti terorismu za dodržení osobních svobod již několik let posiluje a v roce 2016 tuto možnost uvádí 42 % (+8 oproti 2015) respondentů, hned po boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení (50 %, -1). Nárůst u možnosti boje proti terorismu se týká 25 členských států a nejvýraznější je v Maďarsku (50 %, +14) a Španělsku (38 %, +14), jakož i v Rakousku (42 %, +13) a v Portugalsku (45 %, +12), Bulharsku (43 %, +12) a Švédsku (42 %, +12). Imigrační politika v dohodě se zeměmi původu obsadila třetí pozici, kdy v 21 členských státech oslabila (33 %, -5). Tato možnost silně posílila pouze v Bulharsku (42 %, +10), zatímco nejsilněji oslabila v Lucembursku (18 %, -12), Spojeném království (30 %, -11) a na Slovensku (25 %, -11). Viz tabulka (klikněte na číslo strany): strana 61 13

14 Ústřední hodnotou, kterou má Evropský parlament přednostně hájit, zůstávají lidská práva Mezi hodnotami vede na evropské úrovni ochrana lidských práv (57 %, -2 oproti 2015). Na druhém místě se umístila svoboda projevu, kterou stejně jako minulý rok uvedlo 34 % respondentů. 33% (+1) získala rovnost žen a mužů a 30 % (-2) solidarita mezi členskými státy EU. Následuje solidarita mezi EU a chudými zeměmi světa (23 %, =), dialog mezi kulturami a náboženstvími (23 %, +2), ochrana menšin (18 %, =) a zrušení trestu smrti všude ve světě (12 %, +1). Viz tabulka (klikněte na číslo strany): strana 66 14

15 I. EVROPANÉ A EVROPSKÁ UNIE A. ČLENSTVÍ A PROSPĚCH PLYNOUCÍ Z ČLENSTVÍ V EVROPSKÉ UNII 1. Členství v Evropské unii 1) Průměr EU Q12 Řekl(a) byste obecně, že členství (NAŠÍ ZEMĚ) v EU je...? (%) Dobrá věc Špatná věc Ani dobrá, ani špatná věc Neví, bez odpovědi 70% 60% 50% % 30% % % % Ríjen-Listopad 2007 EB68.1 Cerven 2009 EB71.3 Ríjen-Listopad 2009 EB72.4 Kveten 2010 EB73.4 Kveten 2011 EB75.3 Cerven 2012 EB77.4 Cerven 2013 EB79.5 Listopad-Prosinec 2014 EB82.4 Zárí 2015 EB84.1 Zárí-Ríjen

16 2) Vnitrostátní výsledky Q12 Řekl(a) byste obecně, že členství (NAŠÍ ZEMĚ) v EU je...? Dobrá věc (%) (Vývoj září září-říjen 2016) 16

17 3) Vnitrostátní vývoj Q12 Řekl(a) byste obecně, že členství (NAŠÍ ZEMĚ) v EU je...? (%) Dobrá věc Špatná věc Ani dobrá, ani špatná věc Neví, bez odpovědi EU = EUROZÓNA = = MIMO EUROZÓNU = 2-1 SK = SE FI IE = NL = 0-1 BG = 4 = SI EE = 28 = 2-1 HU = AT = DE 71 = 9 = LT 67 = = LV 48 = = UK 47 = LU PL PT HR = 36 = 2 +2 CY CZ = BE = DK = = ES = FR = MT = IT RO EL (Vývoj září září-říjen 2016) 17

18 2. Výhody členství 1) Průměr EU Q13 Když uvážíte všechny souvislosti, řekl(a) byste, že (NAŠE ZEMĚ) má nebo nemá prospěch a výhody ze vstupu do EU? (%) 80% Ano, má Ne, nemá Neví, bez odpovědi 70% 60% % 40% 30% % 10% % Ríjen-Listopad 2007 EB68.1 Cerven 2009 EB71.3 Ríjen-Listopad 2009 EB72.4 Kveten 2010 EB73.4 Kveten 2011 EB75.3 Cerven 2013 EB79.5 Zárí 2015 EB

19 2) Vnitrostátní výsledky Q13 Když uvážíte všechny souvislosti, řekl(a) byste, že (NAŠE ZEMĚ) má nebo nemá prospěch a výhody ze vstupu do EU? (%) Ano, má (%) (Vývoj září září-říjen 2016) 19

20 3) Vnitrostátní vývoj Q13 Když uvážíte všechny souvislosti, řekl(a) byste, že (NAŠE ZEMĚ) má nebo nemá prospěch a výhody ze vstupu do EU? (%) Ano, má Ne, nemá Neví, bez odpovědi EU28 60 = 31 = 9 = EUROZÓNA MIMO EUROZÓNU = CY = NL SK FI SI UK BE = 2-4 DE = SE = IE DK BG LT = EE = 7-1 HU CZ AT = LU 85 = MT 84 = 8 = 8 = PL LV PT FR HR IT RO = ES EL (Vývoj září září-říjen 2016) 20

21 3. Důvody, proč má země výhody 1) Průměr EU Q14 Které z následujících výroků jsou hlavními důvody, proč si myslíte, že (NAŠE ZEMĚ) má prospěch ze vstupu do EU? (MAXIMÁLNĚ 3 MOŽNÉ ODPOVĚDI) (%) Základ: respondenti, kteří by řekli, že Česká republika má prospěch a výhody z členství v Evropské unii 21

22 2) Vnitrostátní výsledky Q14 Které z následujících výroků jsou hlavními důvody, proč si myslíte, že (NAŠE ZEMĚ) má prospěch ze vstupu do EU? (MAXIMÁLNĚ 3 MOŽNÉ ODPOVĚDI) EU přispívá k hospodářskému růstu (NAŠÍ ZEMĚ) (%) Základ: respondenti, kteří by řekli, že Česká republika má prospěch a výhody z členství v Evropské unii (Vývoj září září-říjen 2016) 22

23 3) Vnitrostátní vývoj Q14 Které z následujících výroků jsou hlavními důvody, proč si myslíte, že (NAŠE ZEMĚ) má prospěch ze vstupu do EU? (MAXIMÁLNĚ 3 MOŽNÉ ODPOVĚDI) EU přispívá k hospodářskému růstu (NAŠÍ ZEMĚ) EU dává (NÁRODNÍM) lidem nové pracovní příležitosti EU přispívá k zachovávání míru a posílení bezpečnosti Členství v EU přispívá k lepší spolupráci (NAŠÍ ZEMĚ) a ostatních zemí EU EU dává (NÁRODNÍM) lidem větší slovo ve světě EU přispívá k lepší životní úrovni (NÁRODNÍCH) lidí EU28 35 = EUROZÓNA = MIMO EUROZÓNU = 25 = = LU = = 19 = NL = SI = SE = 2-1 EE AT = HR FI = DE PT HU = IT FR LT 46 = = LV 36 = SK 31 = 47 = RO 27 = BG 23 = 53 = DK = PL = IE = ES CY = CZ BE = UK = 21 = EL MT Základ: respondenti, kteří by řekli, že Česká republika má prospěch a výhody z členství v Evropské unii (Vývoj září září-říjen 2016) 23

24 4. Kterým směrem se EU ubírá? 1) Průměr EU D73.2 Řekl(a) byste, že v současné době se věci v... obecně ubírají správným směrem nebo špatným směrem? Evropské unii (%) 24

25 2) Vnitrostátní výsledky D73.2 Řekl(a) byste, že v současné době se věci v... obecně ubírají správným směrem nebo špatným směrem? Evropské unii (%) Věci se ubírají správným směrem (%) (Vývoj září září-říjen 2016) 25

26 3) Vnitrostátní vývoj D73.2 Řekl(a) byste, že v současné době se věci v... obecně ubírají správným směrem nebo špatným směrem? Evropské unii (%) Věci se ubírají správným směrem Věci se ubírají špatným směrem Ani tak, ani tak (NENABÍZEJTE) Neví, bez odpovědi EU EUROZÓNA MIMO EUROZÓNU SK FI MT HR = CY IE = LU BG DE SI HU LV = CZ AT EE PL BE IT PT = LT NL EL SE 30 = UK 16 = FR ES RO DK (Vývoj září září-říjen 2016) 26

27 B. HLAS EVROPSKÝCH OBČANŮ 1. Můj hlas má váhu 1.1. Můj hlas má v naší zemi váhu 1) Průměr EU D72.2 Do jaké míry souhlasíte, nebo nesouhlasíte s každým z následujících výroků? Můj hlas má v (NAŠÍ ZEMI) váhu (%) 80% Celkem 'Souhlasím' Celkem 'Nesouhlasím' Neví, bez odpovědi 70% 63 60% 50% % 30% % 10% 0% 6 6 Cerven 2009 EB71.3 Kveten 2010 EB Cerven 2012 EB77.4 Listopad-Prosinec 2012 EB78.2 Cerven 2013 EB79.5 Listopad-Prosinec 2014 EB82.4 Zárí 2015 EB84.1 Zárí-Ríjen

28 2) Vnitrostátní výsledky D72.2 Do jaké míry souhlasíte, nebo nesouhlasíte s každým z následujících výroků? Můj hlas má v (NAŠÍ ZEMI) váhu Celkem Souhlasím (%) (Vývoj září září-říjen 2016) 28

29 3) Vnitrostátní vývoj D72.2 Do jaké míry souhlasíte, nebo nesouhlasíte s každým z následujících výroků? Můj hlas má v (NAŠÍ ZEMI) váhu (%) Celkem 'Souhlasím' Celkem 'Nesouhlasím' Neví, bez odpovědi EU EUROZÓNA MIMO EUROZÓNU BE NL = FI AT = 2 +1 DK = LU DE SE = CZ IE = SK SI UK HU HR = EE LV = BG CY FR MT IT PT ES = LT PL RO = EL (Vývoj září září-říjen 2016) 29

30 1.2. Můj hlas má v Evropské unii váhu 1) Průměr EU D72.1 Do jaké míry souhlasíte, nebo nesouhlasíte s každým z následujících výroků? Můj hlas má v Evropské unii váhu (%) Celkem 'Souhlasím' Celkem 'Nesouhlasím' Neví, bez odpovědi 70% 60% % 40% % 20% 10% % Cerven 2009 EB71.3 Kveten 2010 EB73.4 Cerven 2012 EB77.4 Listopad-Prosinec 2012 EB78.2 Cerven 2013 EB79.5 Listopad-Prosinec 2014 EB82.4 Zárí 2015 EB84.1 Zárí-Ríjen

31 2) Vnitrostátní výsledky D72.1 Do jaké míry souhlasíte, nebo nesouhlasíte s každým z následujících výroků? Můj hlas má v Evropské unii váhu Celkem Souhlasím (%) (Vývoj září září-říjen 2016) 31

32 3) Vnitrostátní vývoj D72.2 Do jaké míry souhlasíte, nebo nesouhlasíte s každým z následujících výroků? Můj hlas má v Evropské unii váhu (%) Celkem 'Souhlasím' Celkem 'Nesouhlasím' Neví, bez odpovědi EU EUROZÓNA = MIMO EUROZÓNU DK NL FI BE AT = SK SE IE = CZ DE = SI = FR 35 = 61 = 4 = UK = CY = 4 +1 LU BG HR PL EE LV = RO PT = IT HU ES = MT = EL LT = (Vývoj září září-říjen 2016) 32

33 C. EVROPSKÁ IDENTITA A OBČANSTVÍ 1. Identita 1.1. Co spojuje evropské občany / co je rozděluje 1) Průměr EU Q9 Můžete mi říci, zda souhlasíte, nebo nesouhlasíte s následujícím výrokem: to, co občany různých členských států Evropské unie spojuje, je důležitější než to, co je rozděluje. (%) Neví, bez odpovědi 7 (=) Celkem 'Nesouhlasím' 22 (+3) Celkem 'Souhlasím' 71 (-3) (Vývoj duben září-říjen 2016) 33

34 2) Vnitrostátní výsledky Q9 Můžete mi říci, zda souhlasíte, nebo nesouhlasíte s následujícím výrokem: to, co občany různých členských států Evropské unie spojuje, je důležitější než to, co je rozděluje. Celkem Souhlasím (%) (Vývoj duben září-říjen 2016) 34

35 - Dub Dub Dub ) Vnitrostátní vývoj Q9 Můžete mi říci, zda souhlasíte, nebo nesouhlasíte s následujícím výrokem: to, co občany různých členských států Evropské unie spojuje, je důležitější než to, co je rozděluje. (%) Celkem 'Souhlasím' Celkem 'Nesouhlasím' Neví, bez odpovědi EU = EUROZÓNA MIMO EUROZÓNU LV FI NL = LU = 3-4 BE = 1-3 UK = 9-3 AT LT EL FR = SI 82 = IE SE = 3 +2 SK = CZ = 6 +2 DE DK PL EE MT CY BG HU RO IT ES PT HR = (Vývoj duben září-říjen 2016) 35

36 1.2. Aspekty tvořící evropskou identitu 1) Průměr EU Q10 Evropská identita může spočívat na několika aspektech. Které z následujících věcí jsou, podle Vašeho názoru, nejdůležitější pro pocit evropské Identita? (MAXIMÁLNĚ 3 MOŽNÉ ODPOVĚDI) (%) 50% 40% 30% 20% 10% 0% Kveten 2012 EB Cerven 2012 EB77.4 Cerven 2013 EB79.5 Listopad-Prosinec 2014 EB82.4 Zárí 2015 EB Hodnoty demokracie a svobody Jednotná měna, euro Kultura Historie Úspěch evropského hospodářství Geografie Motto EU: "jednota v rozmanitosti" Evropská vlajka Evropská hymna 36

37 2) Vnitrostátní výsledky Q10 Evropská identita může spočívat na několika aspektech. Které z následujících věcí jsou, podle Vašeho názoru, nejdůležitější pro pocit evropské Identita? (MAXIMÁLNĚ 3 MOŽNÉ ODPOVĚDI) Jednotná měna, euro (%) (Vývoj září září-říjen 2016) 37

38 3) Vnitrostátní vývoj Q10 Evropská identita může spočívat na několika aspektech. Které z následujících věcí jsou, podle Vašeho názoru, nejdůležitější pro pocit evropské Identita? (MAXIMÁLNĚ 3 MOŽNÉ ODPOVĚDI) (%) Hodnoty demokracie a svobody Jednotná měna, euro Kultura Historie EU EUROZÓNA 51 = MIMO EUROZÓNU PT = 22-1 LU = 28-3 NL BE BG SE FI = AT IE SI EL RO LV = SK MT CZ LT HU UK PL DE 66 = FR CY DK EE IT = 25 = HR ES Uvedeny první čtyři položky (Vývoj září září-říjen 2016) 38

39 2. Občanství 2.1 Aspekty, které by posílily pocit evropského občanství 1) Průměr EU Q11T Které z následujících možností by nejvíce podpořily váš pocit, že jste evropským občanem? Zaprvé? A které další? (MAXIMÁLNĚ 4 MOŽNÉ ODPOVĚDI) (%) 39

40 2) Vnitrostátní výsledky Q11T Které z následujících možností by nejvíce podpořily váš pocit, že jste evropským občanem? Zaprvé? A které další? (MAXIMÁLNĚ 4 MOŽNÉ ODPOVĚDI) Evropský systém sociálního zabezpečení sladěný mezi členskými státy (zdravotnictví, školství, důchody atd.) (%) (Vývoj září září-říjen 2016) 40

41 3) Vnitrostátní vývoj Q11T Které z následujících možností by nejvíce podpořily váš pocit, že jste evropským občanem? Zaprvé? A které další? (MAXIMÁLNĚ 4 MOŽNÉ ODPOVĚDI) Evropský systém sociálního zabezpečení sladěný mezi členskými státy (zdravotnictví, školství, důchody atd.) Možnost přestěhovat se do kterékoli země EU po odchodu do důchodu a vzít si s sebou svůj důchod Evropská služba reakce na nouzové situace pro boj proti mezinárodním přírodním katastrofám Prezident EU přímo volený občany všech členských států EU EUROZÓNA = MIMO EUROZÓNU 41 = FI = PT NL HU IE SE = LT = 8-1 DE = SI FR = BE LU IT CZ UK DK 42 = CY BG SK LV = 18 = 12-2 EL ES RO AT = MT = HR = = PL EE Uvedeny první čtyři položky (Vývoj září září-říjen 2016) 41

42 II. EVROPSKÝ PARLAMENT A. INFORMACE O EVROPSKÉM PARLAMENTU 1. Zmínka v médiích 1) Průměr EU Q1 Četl(a) jste v tisku, viděl(a) na Internetu nebo v televizi nebo slyšel(a) jste v rádiu v poslední době něco o Evropském parlamentu? (%) Ano Ne Neví, bez odpovědi 80% 70% 60% 50% % 30% % 10% 0% Ríjen-Listopad 2007 EB68.1 Ríjen 2008 EB70.1 Led.-Ún EB Led.-Ún EB73.1 Listopad- Prosinec 2010 EB74.3 Listopad 2011 EB76.3 Listopad- Prosinec 2012 EB78.2 Cerven 2013 EB79.5 Listopad- Prosinec 2014 EB82.4 Zárí 2015 EB84.1 Zárí-Ríjen

43 2) Vnitrostátní výsledky Q1 Četl(a) jste v tisku, viděl(a) na Internetu nebo v televizi nebo slyšel(a) jste v rádiu v poslední době něco o Evropském parlamentu? ANe (%) (Vývoj září září-říjen 2016) 43

44 3) Vnitrostátní vývoj Q1 Četl(a) jste v tisku, viděl(a) na Internetu nebo v televizi nebo slyšel(a) jste v rádiu v poslední době něco o Evropském parlamentu? (%) Ano Ne Neví, bez odpovědi EU = EUROZÓNA = MIMO EUROZÓNU = UK = MT = 0-1 LT = FI = SI = PT = PL = IE = SE DK = EE = LV EL = BG = ES = CZ CY = FR = SK NL = DE BE LU = HR = IT HU AT RO (Vývoj září září-říjen 2016) 44

45 2. Pocit informovanosti o činnostech Evropského parlamentu 1) Průměr EU Q2 Myslíte si obecně, že jste velmi dobře informovaný(á), spíše dobře informovaný(á), spíše jste špatně informovaný(á), anebo jste velmi špatně informovaný(á) o činnosti Evropského parlamentu? (%) Neví, bez odpovědi 2 (=) Celkem 'Informovaný(á)' 32 (-3) Celkem 'Neinformovaný(á)' 66 (+3) (Vývoj září září-říjen 2016) 45

46 2) Vnitrostátní výsledky Q2 Myslíte si obecně, že jste velmi dobře informovaný(á), spíše dobře informovaný(á), spíše jste špatně informovaný(á), anebo jste velmi špatně informovaný(á) o činnosti Evropského parlamentu? Celkem Informovaný(á) (%) (Vývoj září září-říjen 2016) 46

47 Q2 Myslíte si obecně, že jste velmi dobře informovaný(á), spíše dobře informovaný(á), spíše jste špatně informovaný(á), anebo jste velmi špatně informovaný(á) o činnosti Evropského parlamentu? Celkem Neinformovaný(á) (%) (Vývoj září září-říjen 2016) 47

48 3) Vnitrostátní vývoj Q2 Myslíte si obecně, že jste velmi dobře informovaný(á), spíše dobře informovaný(á), spíše jste špatně informovaný(á), anebo jste velmi špatně informovaný(á) o činnosti Evropského parlamentu? (%) Celkem 'Informovaný(á)' Celkem 'Neinformovaný(á)' Neví, bez odpovědi EU = EUROZÓNA = MIMO EUROZÓNU 38 = UK = MT = IE 41 = AT = SK = RO = CZ = 3 +2 PL SI = BE = LV = NL = ES = FR = DK DE HR = IT FI = BG = EL = PT LT LU CY SE = HU = EE (Vývoj září září-říjen 2016) 48

49 B. PŘEDSTAVA, ROLE A DŮVĚRA V EVROPSKÝ PARLAMENT 1. Obecná představa o Evropském parlamentu 1) Průměr EU Q3 Obecně řečeno, představa, jakou ve Vás vyvolává Evropský parlament, je velmi pozitivní, spíše pozitivní, neutrální, spíše negativní nebo velmi negativní? (%) Celkem 'Pozitivní' Neutrální Celkem 'Negativní' Neví, bez odpovědi 60% 50% 40% % 20% % % Ríjen-Listopad 2007 EB68.1 Ríjen 2008 EB70.1 Listopad 2011 EB76.3 Listopad-Prosinec 2012 EB78.2 Cerven 2013 EB79.5 Listopad-Prosinec 2014 EB82.4 Zárí 2015 EB

50 2) Vnitrostátní výsledky Q3 Obecně řečeno, představa, jakou ve Vás vyvolává Evropský parlament, je velmi pozitivní, spíše pozitivní, neutrální, spíše negativní nebo velmi negativní? Celkem Pozitivní (%) (Vývoj září září-říjen 2016) 50

51 3) Vnitrostátní vývoj Q3 Obecně řečeno, představa, jakou ve Vás vyvolává Evropský parlament, je velmi pozitivní, spíše pozitivní, neutrální, spíše negativní nebo velmi negativní? (%) Celkem 'Pozitivní' Neutrální Celkem 'Negativní' Neví, bez odpovědi EU = EUROZÓNA 23 = MIMO EUROZÓNU = 4 +1 SK SE PT IE CZ DK DE = 3 +1 UK = = RO = NL = BG MT = CY HU = SI 21 = 51 = 26 = 2 = EE 18 = 63 = PL IT BE = AT FI LU ES = FR HR LT EL = LV (Vývoj září září-říjen 2016) 51

52 2. Role Evropského parlamentu v budoucnu 1) Průměr EU Q4 Chtěl(a) byste Vy osobně, aby Evropský parlament hrál důležitější nebo méně důležitou roli, než jakou hraje v současné době? (%) Důležitější Méně důležitou Tu samou (NENABÍZEJTE) Neví, bez odpovědi 70% 60% 50% % 30% 20% 10% % Ríjen-Listopad 2007 EB68.1 Ríjen 2008 EB70.1 Led.-Ún EB71.1 Led.-Ún EB73.1 Listopad- Prosinec 2010 EB74.3 Listopad 2011 EB76.3 Listopad- Prosinec 2012 EB78.2 Cerven 2013 EB79.5 Listopad- Prosinec 2014 EB82.4 Zárí 2015 EB84.1 Zárí-Ríjen

53 2) Vnitrostátní výsledky Q4 Chtěl(a) byste Vy osobně, aby Evropský parlament hrál důležitější nebo méně důležitou roli, než jakou hraje v současné době? Důležitější (%) (Vývoj září září-říjen 2016) 53

54 3) Vnitrostátní vývoj Q4 Chtěl(a) byste Vy osobně, aby Evropský parlament hrál důležitější nebo méně důležitou roli, než jakou hraje v současné době? Důležitější Méně důležitou Tu samou (NENABÍZEJTE) Neví, bez odpovědi EU EUROZÓNA MIMO EUROZÓNU 39 = SK = LT SI SE = LU FI PT LV MT ES = BE BG IE IT NL = EE CY FR CZ = PL DK HR 45 = RO EL UK AT HU DE (Vývoj září září-říjen 2016) 54

55 C. ZNALOSTI O EVROPSKÉM PARLAMENTU 1. Jak Evropský parlament pracuje 1) Průměr EU Q5 A zasedají podle Vašeho názoru poslanci v Evropském parlamentu podle? Své politické orientace Své státní příslušnosti Neví, bez odpovědi 60% 50% % 30% % 10% % Ríjen-Listopad 2007 EB68.1 Led.-Ún EB71.1 Led.-Ún EB73.1 Listopad- Prosinec 2010 EB74.3 Listopad 2011 EB76.3 Listopad- Prosinec 2012 EB78.2 Cerven 2013 EB79.5 Listopad- Prosinec 2014 EB82.4 Zárí 2015 EB84.1 Zárí-Ríjen

56 2) Vnitrostátní výsledky Q5 A zasedají podle Vašeho názoru poslanci v Evropském parlamentu podle? Své politické orientace (%) (Vývoj září září-říjen 2016) 56

57 3) Vnitrostátní vývoj Q5 A zasedají podle Vašeho názoru poslanci v Evropském parlamentu podle? Své politické orientace Své státní příslušnosti Neví, bez odpovědi EU EUROZÓNA MIMO EUROZÓNU PL FI CY PT = LV ES FR UK BE 63 = EL 46 = SK SI = RO DE = CZ NL = 5 +3 IT HR LU HU MT AT SE DK IE EE LT BG (Vývoj září září-říjen 2016) 57

58 2. Rozhodovací proces Evropského parlamentu 1) Průměr EU Q6 Řekl(a) byste, že rozhodnutí Evropského parlamentu jsou přijímána zejména? 50% 40% 30% % % % Ríjen-Listopad 2007 EB68.1 Ríjen 2008 EB70.1 Listopad 2011 EB76.3 Listopad- Prosinec 2012 EB78.2 Cerven 2013 EB79.5 Listopad- Prosinec 2014 EB82.4 Zárí 2015 EB84.1 Zárí-Ríjen 2016 Podle politické orientace poslanců EP Podle zájmů členských států, ze kterých poslanci EP jsou Podle obojího (NENABÍZEJTE) Neví, bez odpovědi 58

59 2) Vnitrostátní výsledky Q6 Řekl(a) byste, že rozhodnutí Evropského parlamentu jsou přijímána zejména? Podle politické orientace poslanců EP (%) (Vývoj září září-říjen 2016) 59

60 3) Vnitrostátní vývoj Q6 Řekl(a) byste, že rozhodnutí Evropského parlamentu jsou přijímána zejména? Podle politické orientace poslanců EP Podle zájmů členských států, ze kterých poslanci EP jsou Podle obojího (NENABÍZEJTE) Neví, bez odpovědi EU EUROZÓNA MIMO EUROZÓNU LV PL CY = MT FI EE FR SI DE ES SE BE RO LU = IE AT CZ = SK NL DK IT EL HR LT 33 = = HU BG PT UK = (Vývoj září září-říjen 2016) 60

61 D. POLITICKÉ PRIORITY A HODNOTY 1. Upřednostňované politiky 1) Průměr EU Q7T Evropský parlament podporuje rozvoj některých politik na úrovni EU. Které z následujících věcí by podle Vás měla být dána přednost? Zaprvé? A jakým dalším? (MAXIMÁLNĚ 4 MOŽNÉ ODPOVĚDI) (%) 61

62 Q7T Evropský parlament podporuje rozvoj některých politik na úrovni EU. Které z následujících věcí by podle Vás měla být dána přednost? Zaprvé? A jakým dalším? (MAXIMÁLNĚ 4 MOŽNÉ ODPOVĚDI) (%) 60% 50% 40% 30% 20% % 0% Led.-Ún EB73.1 Srp.-Zárí 2010 EB74.1 Dub.-Kveten 2011 EB75.2 Listopad 2011 EB76.3 Cerven 2012 EB77.4 Listopad- Prosinec 2012 EB78.2 Cerven 2013 EB79.5 Listopad- Prosinec 2014 EB82.4 Řešení chudoby a sociálního vyloučení Bojovat proti terorismu a přitom respektovat svobody jednotlivce Přistěhovalecká politika prováděná po konzultaci se zeměmi původu Bezpečnostní a obranná politika, která umožňuje EU čelit mezinárodním krizím Zlepšení ochrany spotřebitelů a veřejného zdraví Koordinovat hospodářskou, rozpočtovou a daňovou politiku Zárí 2015 EB84.1 Zárí-Ríjen 2016 Uvedeno prvních šest položek 62

63 Q7T Evropský parlament podporuje rozvoj některých politik na úrovni EU. Které z následujících věcí by podle Vás měla být dána přednost? Zaprvé? A jakým dalším? (MAXIMÁLNĚ 4 MOŽNÉ ODPOVĚDI) (%) 40% 34 30% 20% 10% % Led.-Ún EB73.1 Srp.-Zárí 2010 EB74.1 Dub.-Kveten 2011 EB75.2 Listopad 2011 EB76.3 Bojovat proti změnám klimatu Cerven 2012 EB77.4 Listopad- Prosinec 2012 EB78.2 Cerven 2013 EB79.5 Listopad- Prosinec 2014 EB82.4 Zemědělská politika šetrná k životnímu prostředí a přispívající ke globální potravinové rovnováze Zahraniční politika, která umožňuje EU vystupovat jednotně na mezinárodním poli Společná energetická politika pro zajištění energetické nezávislosti EU Prosazovat evropský sociální model Politika výzkumu a vývoje zajišťující konkurenceschopnost a inovaci Zárí 2015 EB84.1 Zárí-Ríjen 2016 Uvedeno posledních šest položek 63

64 2) Vnitrostátní výsledky Q7T Evropský parlament podporuje rozvoj některých politik na úrovni EU. Které z následujících věcí by podle Vás měla být dána přednost? Zaprvé? A jakým dalším? (MAXIMÁLNĚ 4 MOŽNÉ ODPOVĚDI) Řešení chudoby a sociálního vyloučení (%) (Vývoj září září-říjen 2016) 64

65 3) Vnitrostátní vývoj Q7T Evropský parlament podporuje rozvoj některých politik na úrovni EU. Které z následujících věcí by podle Vás měla být dána přednost? Zaprvé? A jakým dalším? (MAXIMÁLNĚ 4 MOŽNÉ ODPOVĚDI) (%) Řešení chudoby a sociálního vyloučení Bojovat proti terorismu a přitom respektovat svobody jednotlivce Přistěhovalecká politika prováděná po konzultaci se zeměmi původu Bezpečnostní a obranná politika, která umožňuje EU čelit mezinárodním krizím Zlepšení ochrany spotřebitelů a veřejného zdraví Koordinovat hospodářskou, rozpočtovou a daňovou politiku EU = EUROZÓNA 52 = MIMO EUROZÓNU FI PT MT CY = LV LT = 45-3 IT HR SI = SK HU DK = EE = CZ ES 71 = SE 55 = DE 45 = = PL BG IE FR = 24 = 24-5 NL LU AT UK EL = RO BE = Uvedeno prvních šest položek (Vývoj září září-říjen 2016) 65

66 2. Hodnoty Evropského parlamentu 1) Průměr EU Q8 Které z následujících hodnot by podle Vašeho mínění měl Evropský parlament obhajovat jako věc přednostní? (MAXIMÁLNĚ 3 MOŽNÉ ODPOVĚDI) (%) 66

67 Q8 Které z následujících hodnot by podle Vašeho mínění měl Evropský parlament obhajovat jako věc přednostní? (MAXIMÁLNĚ 3 MOŽNÉ ODPOVĚDI) (%) 70% 60% % 40% 30% 20% 10% % Ríjen-Listopad 2007 EB68.1 Ríjen 2008 EB70.1 Led.-Ún EB71.1 Led.-Ún EB73.1 Listopad 2011 EB76.3 Listopad- Prosinec 2012 EB78.2 Cerven 2013 EB79.5 Listopad- Prosinec 2014 EB82.4 Ochrana lidských práv Svoboda projevu Rovnost mužů a žen Zárí 2015 EB84.1 Zárí-Ríjen 2016 Solidarita mezi členskými státy EU Solidarita mezi EU a chudými státy světa Dialog mezi kulturami a náboženstvími Ochrana menšin Zrušení trestu smrti na celém světě 67

68 2) Vnitrostátní výsledky Q8 Které z následujících hodnot by podle Vašeho mínění měl Evropský parlament obhajovat jako věc přednostní? (MAXIMÁLNĚ 3 MOŽNÉ ODPOVĚDI) Ochrana lidských práv (%) (Vývoj září září-říjen 2016) 68

69 3) Vnitrostátní vývoj Q8 Které z následujících hodnot by podle Vašeho mínění měl Evropský parlament obhajovat jako věc přednostní? (MAXIMÁLNĚ 3 MOŽNÉ ODPOVĚDI) Ochrana lidských práv Svoboda projevu Rovnost mužů a žen Solidarita mezi členskými státy EU Solidarita mezi EU a chudými státy světa Dialog mezi kulturami a náboženstvími EU = = EUROZÓNA = = MIMO EUROZÓNU = PT HR CY = = 11-4 SI FI IE = EE 63 = IT 49 = LT LV EL LU BE SE NL = DE DK ES HU = 21 = 19-1 SK = UK = BG = CZ = 13-2 FR RO = AT = PL = MT Uvedeno prvních šest položek (Vývoj září září-říjen 2016) 69

70 Tento Eurobarometr Evropského parlamentu 2016 (EP/EB 86.1) prováděla ve 28 členských státech Evropské unie od 24. září do 3. října 2016 společnost Kantar Public (předtím TNS Opinion). Průzkum je zaměřen na to, jak Evropané vnímají Evropský parlament, jakou mají představu o něm a jeho roli a jaké mají znalosti o této instituci. Rovněž předkládá klíčové otázky o členství v EU, identitě, občanství, upřednostňovaných politikách a hodnotách. Toto je publikace Útvaru Oddělení pro sledování veřejného mínění Generální ředitelství pro komunikaci, Evropský parlament PE ISBN: DOI: /96041 QA EN-N Za obsah tohoto dokumentu je výhradně odpovědný autor a jakékoli názory v něm vyjádřené nemusí nutně představovat oficiální postoj Evropského parlamentu. Je určen poslancům a zaměstnancům EP pro jejich parlamentní činnosti. Evropská unie