Zdanění tabákových výrobků a nezákonný obchod s tabákem

Transkript

1 Toolkit 2012 CS Jednoduché, že? TOBTAXY (Making Tobacco Tax Trendy) Zdanění tabákových výrobků a nezákonný obchod s tabákem Tato publikace vychází z projektu TobTaxy Making Tobacco Tax Trendy, který je dotován Evropskou unií v rámci programu Zdraví. (Grantová dohoda )

2 49-51 Rue de Treves, Brusel, Belgie Tel.: +32 (0) Fax: / 61 smokefree.partnership@ersnet.org Vypracoval Stefan Callan Smoke Free Partnership Rue de Treves Brusel 1040 Belgie Tel.: +32 (0) Fax: +32 (0) stefan.callan@ersnet.org Redakční rada Joy Townsend Spojené království Anne-Marie Perucic Switzerland Angel Lopez Nicolas Spain Antoine Deutsch France Florence Berteletti Kemp France Hana Ross Czech Republic Luk Joossens Belgium Ilustrace Amélie Clément lilichkaia@gmail.com Smoke Free Partnership e nezávislé dynamické strategické partnerství Evropské společnosti pro respirační onemocnění (ERS, společnosti Cancer Research UK (CR-UK, a sítě European Heart Network (EHN, Laura Radu-Loghin Michal Stoklosa Romania Poland Jeho cílem je prosazovat regulaci tabákových výrobků a související strategický výzkum na úrovni EU a vnitrostátní úrovni ve spolupráci s dalšími zdravotnickými organizacemi EU a sítěmi EU pro kontrolu tabákových výrobků.

3 Obsah Background 4 O příručce 5 Zdanění: nástroj veřejného zdravotnictví? 7 Důležité výrazy a pojmy uvedené v této příručce: A Z In Practice 18 Reakce tabákového průmyslu na zdanění 19 Jak vypočítat efekt daně 25 Přínosy zvýšení daně z tabáku pro státy 26 Daně z cigaret a chudoba: mají daně regresivní efekt? 27 Vyčlenění daňových příjmů Education 9 Základní informace o zdanění tabáku 13 Vliv struktury daně 15 Dopad inflace 16 Vliv růstu příjmů: dostupnost Policy + Advocacy 27 Mezinárodní/světová perspektiva 29 Evropská perspektiva: stávající směrnice EU o dani z tabáku 32 Snižování daňového základu a daňové úniky 33 Pašování a nezákonný obchod 39 Omyly spojené se zdaněním tabáku a protiargumenty 42 Ukazatel zdravé délky života 43 Shrnutí osvědčených postupů spojených s veřejným zdravím pro systémy zdanění tabáku

4 O příručce Účel příručky Údaje uvedené v příručce Tento dokument byl vypracován jako nedílná součást a jeden z hlavních výstupů projektu k budování kapacit TobTaxy Making Tobacco Tax Trendy 1, TobTaxy Propagace zdanění tabákových výrobků), který financovala Evropská unie a probíhal v letech Záměrem tohoto projektu bylo zasvětit osoby, které působí ve veřejném zdravotnictví a podílejí se na regulaci tabákových výrobků, do komplikované problematiky zdanění tabákových výrobků a nezákonného obchodu s nimi na vnitrostátní a evropské úrovni. Původně, v průběhu hlavní fáze fungování projektu TobTaxy od září 2010 do června 2012, byla sepsána pracovní verze této příručky. Používala se ke školení na pěti workshopech zaměřených na budování kapacit v Paříži, Iași, Vilniusu, Dublinu a Praze a jako doplněk při budování kapacit, z něhož vyplynulo vyškolení více než 90 zdravotníků, ekonomů a členů ministerstev. Příručku finalizovali světově uznávaní ekonomové působící ve zdravotnictví, odborníci na regulaci tabákových výrobků a účastníci workshopu TobTaxy tak, aby se mohla využívat jako referenční pomůcka pro problematiku zdanění tabákových výrobků a nezákonného obchodu s nimi. Účel této příručky je pevně zakotven v kontextu hlavního cíle projektu TobTaxy: zajišťovat odborníkům veřejného zdravotnictví znalosti a dovednosti potřebné k prosazování vyššího zdanění tabákových výrobků na vnitrostátní úrovni evropských zemí. Najdete v ní následující informace: Z čeho se skládá cena tabákových výrobků a na základě jakých postupů lze odhadnout podíl daně na celkové ceně Jaký má zvyšování cen vliv na konzumaci tabákových výrobků Jak lze ceny zvýšit prostřednictvím zdanění Jak tabákový průmysl manipuluje cenami Různé struktury zdanění tabáku, jejich vliv a návaznost na příjmy ze zdanění tabáku Druhy, příčiny a dopad nezákonného obchodu s tabákovými výrobky a způsoby, jak se s nimi vypořádat Jaký vliv má změna zdanění a cen tabáku na rozšíření konzumace tabákových výrobků, úmrtnost a výskyt onemocnění v důsledku kouření a jiné státní výdaje Podrobnější informace o ukazateli zdravé délky života Je třeba upozornit na to, že údaje uvedené v této příručce se vztahují k období do roku 2011 včetně, v některých případech jsou aktualizovány pro duben Najdete v ní základní informace o zdanění tabákových výrobků, údaje pro příslušné země a informace o problémech, s nimiž se evropské země potýkají. Tento dokument je přeložen do většiny evropských jazyků a je určen pro všechny země vytyčené v rámci projektu TobTaxy. Veškeré příručky jsou k dispozici od léta 2012 na internetových stránkách Smoke Free Partnership: 1 >> Další informace o projektu TobTaxy najdete na adrese /-TobTaxy 4

5 Zdanění: nástroj veřejného zdravotnictví? Zdanění je nejúčinnější a nejhospodárnější zásah ke snížení spotřeby tabáku, a to zejména u mladší generace a skupin obyvatelstva s nízkými příjmy. Tuto strategii dlouhodobě podporuje Světová zdravotnická organizace 2 a Světová banka 3 a na zdanění, jakožto zásadní součást komplexních opatření ke snížení konzumace tabáku se klade důraz v Rámcové úmluvě o kontrole tabáku 4 Zavede-li se zdanění náležitým způsobem, jeho efektivita spočívá v nárůstu cen tabákových výrobků, čímž se přímo omezuje jejich dostupnost pro obyvatelstvo jako takové, a zejména pak pro skupiny s menší kupní silou. Co se týče lidí s nižšími příjmy a mladší generace, sníží se pravděpodobnost, že budou či začnou kouřit. S omezením cenové dostupnosti tabáku také klesá počet lidí, kteří k němu mají přístup, a zároveň klesá i jeho atraktivita. Pokles poptávky po tabáku signalizuje vzrůstající počet stávajících kuřáků, kteří se rozhodnou s kouřením přestat 5 a menší počet potenciálních konzumentů, kteří s kouřením začnou. Pohled ministerstva financí na zdanění? Na zvyšování cen jsou citliví obzvláště mladí lidé a v kouření se mohou omezit dvakrát až třikrát více než starší lidé. Například ve městě New York bylo součástí programu na regulaci tabáku, který zavedl v roce 2002 starosta Bloomberg, zvýšení daní z tabákových výrobků. V průběhu deseti let před zavedením programu počet kuřáků neklesal. Po jeho realizaci se počet náctiletých kuřáků snížil ze 17,6 % v roce 2001 na 8,5 % v roce 2007, což je téměř o dvě třetiny méně než průměr u dospívající mládeže v celých Spojených státech amerických v roce WHO Tobacco Free Initiative. Building blocks for tobacco control: a handbook. (Iniciativa WHO proti tabáku. Základní kameny regulace tabáku: příručka.) Ženeva, Světová zdravotnická organizace, handbook/en/. 3 Jha P Chaloupka F. Curbing the epidemic: governments and the economics of tobacco control (Potlačení epidemie: vlády a ekonomika regulace tabáku). Washington, DC: Světová banka, www1. worldbank.org/tobacco/cover2a.asp Hu T-W, Sung H-Y, Keeler TE. Reducing cigarette consumption in California: tobacco taxes vs. an antismoking media campaign (Snižování konzumace cigaret v Kalifornii: zdanění tabáku versus mediální kampaň proti kouření). Am J Public Health 1995b; 85(9): Cigarette Use Among High School Students (Konzumace cigaret u středoškoláků) --- Spojené státy, Morbidity and Mortality Weekly Report, 9. července, 2010/59 (26):

6 Jak to, že se důkazy nepromítají do politických změn? V kontextu moderních vládních mechanismů se zavádí zdanění na úrovni, která není zrovna ideální pro zamezení konzumaci tabákových výrobků. Proč? Jedním z mnoha zásadních důvodů je skutečnost, že pozitivní efekt zdanění sice chápou státní ministerstva zdravotnictví, nicméně samotné daně obvykle regulují ministři financí. Mezi ministerstvy zdravotnictví a financí bývá komunikace bohužel limitovaná nebo žádná, a tak ministerstva financí důsledky zdanění pro zdraví nebo dokonce vládní příjmy chápou jen v omezené míře. Tabák také vnímají jako zdroj příjmů nebo běžnou spotřební komoditu, aniž by si ovšem možná plně uvědomovali veškeré hospodářské a společenské výdaje spojené s kouřením nebo to, jak důležité zdanění může být pro snížení prevalence uživatelů tabáku. Ministerstva financí mají také často úzké vztahy s tabákovými společnostmi a jsou terčem silné lobby proti zvyšování daně z tabákových výrobků. Jak k tomu může přispět veřejné zdravotnictví? Subjekty veřejného zdravotnictví se musí zapojit prostřednictvím: 1 / Pochopení politického procesu spjatého se zdaněním tabáku (kdo o čem, kdy a jak rozhoduje) 2 / Rozšiřování povědomí veřejnosti o hodnotě, úloze, struktuře a dopadu zdanění tabáku 3 / Lobbování za efektivní zvýšení daně z tabákových výrobků v zájmu zdraví veřejnosti a státních příjmů 4 / Lobbování za podobnou úroveň zdanění všech tabákových výrobků 5 / Propojování zastánců vyššího zdanění na ministerstvu zdravotnictví s jejich kolegy v daňových agenturách 6 / Přímého zapojení ministerstva financí 7 / Kontaktu s poslanci parlamentu, kteří se o zdanění tabáku zajímají 8 / Zajištění komunikace poslanců s ministerstvem financí ohledně zdanění tabáku Zastánci vyššího zdanění tabáku bohužel často kvůli nedostatečným znalostem nedokážou efektivně informovat vlády a lobbovat u nich. Jedná se o komplexní problematiku, do níž je zdánlivě těžké proniknout. Pro propagátory vyššího zdanění z řad veřejných zdravotníků proto může být náročné Hájit opatření vedoucí ke zvýšení zdanění Vypracovat ucelené strategie ke zvýšení daní Účinně vyvracet argumenty ve prospěch snížení daní nebo prostého zachovávání růstu daní v souladu s inflací V souvislosti s těmito obtížemi je velmi důležité, aby veřejné zdravotnictví jednalo konstruktivně a čelilo tabákovému průmyslu, který investuje značné prostředky do rozvíjení vztahů s úředníky rozhodujícími o financích a daních. Tabákový průmysl 7 nesprávně, nicméně přesvědčivě argumentuje, že zdanění je nevhodný či neúčinný způsob omezení kouření tabákových výrobků a že se kvůli zvýšení daní rozroste nezákonný obchod s tabákem. 8 7 Tabákový průmysl se zde definuje jako veškeré organizace, které jsou financovány tabákovým průmyslem nebo zastupují jeho zájmy. 8 F-Jednoznačný příklad najdete v reakci na rozpočet Spojeného království na rok 2012, zveřejněný v deníku the Guardian >> See More 6

7 Důležité výrazy a pojmy uvedené v této příručce: A Z A-Z Ad valorem, daň ad valorem/valorická daň Daň založená na hodnotě tabákových výrobků (tj. stanovená jako podíl výrobní či maloobchodní ceny). Pašovaný tabák Pašovaným tabákem se rozumí tabákové výrobky, které se dováží, distribuují či prodávají na území členského státu ilegálně, tj. za porušování platných daňových, celních či jiných fiskálních předpisů dotyčného členského státu EU. Padělaný tabák Výroba padělaného tabáku je nezákonná výroba produktů označených ochrannou známkou bez souhlasu jejího majitele. CPI index spotřebitelských cen CPI neboli index spotřebitelských cen je ukazatel průměrných cen zboží a služeb, které kupuje průměrná domácnost. Jedná se o jeden z mnoha indexů počítaných státními statistickými úřady. Změna CPI vyjádřená v procentech odpovídá stupni inflace. Externí náklady V ekonomické terminologii představují externí náklady negativní hospodářský/sociální dopad na osoby (externí strany), které nejsou stranou dotyčného hospodářského rozhodnutí. Pokud jde o kouření (a důsledky s ním spojené), mohou externí náklady nekuřáků zahrnovat menší produktivitu a nemocenskou, náklady na zdravotnické a sociální služby, náklady spojené s pasivním kouřením a požáry vzniklými v souvislosti s tabákovými výrobky. Jemně řezaný tabák Jemně řezaný tabák je polotovar prodávaný na váhu. Kuřáci jemně řezaného tabáku tak musí k přípravě vlastních balených cigaret ( roll your own, RYO) zvlášť kupovat tento tabák a cigaretové papírky nebo dutinky a rolovačky. Nezákonný obchod Nezákonný obchod se týká nezákonně vyrobených výrobků (výroba tabákových výrobků v rozporu se zákonem). Dotyčnými zákony mohou být daňové či jiné právní předpisy (například spojené s udělováním licencí nebo monopolem) omezující produkci tabákových výrobků. Organizované pašování ve velkém měřítku Organizované pašování tabákových výrobků ve velkém měřítku zahrnuje nezákonnou přepravu, distribuci a prodej velkého objemu cigaret organizovanými zločineckými sítěmi, které se obvykle vyhýbají všem daním. Poloexterní náklady Náklady nekuřáků sdílejících domácnost s kuřákem. Specifická daň Ukládá se jako fixní částka na cigaret (nebo balíček 20 cigaret či jednu cigaretu). Tatáž daň se aplikuje nezávisle na základní ceně, a tak nevzrůstají rozdíly mezi levnějšími a dražšími značkami. 7

8 Důležité výrazy a pojmy uvedené v této příručce: A Z A-Z Velikost balení Krabička obvykle obsahuje 20 cigaret. Karton obvykle obsahuje 10 krabiček neboli 200 cigaret. Velkoobchodní balení (tzv. master box, tj. krabice) obvykle obsahuje 50 kartonů neboli cigaret. Kontejner obvykle obsahuje krabic neboli 10 milionů cigaret. Cenová elasticita poptávky Jedná se o ekonomický pojem, který vyjadřuje, jak poptávka po konkrétním výrobku reaguje na změnu ceny o 1 %. Cenová elasticita se výrobek od výrobku různí. Produkty základní potřeby (nebo návykové látky jako tabák či výrobky, které nelze ničím nahradit) obvykle podléhají změnám cen méně, protože je spotřebitelé navzdory zdražování stále kupují. Elasticitu lze odhadnout pomocí ekonometrické analýzy a obvykle je záporná, což znamená, že s rostoucími cenami klesá poptávka. Například cenová elasticita v hodnotě 0,4 značí, že 1% nárůst cen se promítne do 0,4% poklesu spotřeby. S měnícími se cenami se může změnit počet lidí užívajících daný výrobek a objem nákupů. Soukromé náklady (neboli interní náklady, opak externích nákladů) Náklady jednotlivých osob, které odpovídají jejich tržním rozhodnutím k maximalizaci prospěchu/ potěšení. Pašování v malém měřítku Pašování v malém měřítku je spojeno s nákupem tabákových výrobků jednotlivci nebo malými skupinami v zemích s nízkou daní a opětovným prodejem v zemi s vysokou daní. Pašování Pašování je obchod s nezákonně dováženými výrobky. Daňové zatížení Daňové zatížení je výše daně uvalené na výrobek nebo příjmy. Daňové zatížení se mění v závislosti na celé řadě faktorů, jako jsou úroveň příjmů, jurisdikce a aktuální daňové sazby. Dopad zdanění Dopad zdanění je analýza účinku konkrétního daňového zatížení na rozdělení hospodářského blahobytu. Říká se, že zdanění dopadá na skupinu, která nakonec daňové zatížení ponese. WAP- vážená průměrná maloobchodní cena WAP (weighted average retail selling price), vážená průměrná maloobchodní prodejní cena, se počítá vydělením celkové hodnoty všech cigaret prodávaných ke konzumaci (na základě maloobchodní prodejní ceny včetně všech daní) celkovým množstvím cigaret prodávaných ke konzumaci. Vypočítává se nejpozději 1. března každého roku na základě údajů z předešlého kalendářního roku. 8

9 Základní informace o zdanění tabáku Tabákové výrobky se daní pro tři hlavní účely: Ke zvýšení příjmů K podpoře zdraví prostřednictvím odrazování od konzumace (tj. ve formě tzv. Pigouovy daně) Ke korekci externalit Tabákové výrobky nejsou jako většina spotřebního zboží: nejsou nezbytné a jejich konzumace je spjata s výraznými a závažnými sociálními náklady (tak zvanými externalitami). K nim se řadí výdaje na zdravotní péči v případě chorob v důsledku kouření, které neplatí přímo kuřáci, náklady obětí pasivního kouření a náklady na pokles produktivity, jež kuřáci také neplatí. Tyto výdaje vysvětlují zásahy vlády k regulaci spotřeby tabákových výrobků a z ekonomického hlediska zdůvodňují jejich zdanění. Externí náklady spojené s kouřením lze hradit z části daňových příjmů. V ekonomických zdrojích se uvádí, že existence některých soukromých (neboli interních) nákladů také vysvětluje zásah vlády do osobních rozhodnutí o kouření. Důvodem je, že ne všichni si náležitě uvědomují, jaké nepříznivé účinky bude kouření do budoucna mít na jejich zdravotní stav a jaká rizika a náklady jsou spojeny se závislostí na nikotinu. Lidé totiž obvykle začínají kouřit v nízkém věku, kdy si návykovost nikotinu a zdravotní důsledky plně neuvědomují. V tomto směru je účelem spotřební daně z tabákových výrobků zmenšit jejich dostupnost a bránit tak v současné době i do budoucna kouření. 9 Jaká jsou hlediska optimální úrovně zdanění tabákových výrobků? Na optimální výši daně z tabáku lze nahlížet z různých perspektiv: Z hlediska veřejného zdraví úroveň, kdy všichni kuřáci přestanou kouřit Z hlediska vlády maximalizace příjmů, ale i zlepšení zdravotního stavu a snížení nákladů na zdravotní péči a jiných nákladů spojených s kouřením Z ekonomické perspektivy efektivní zdroj daňových příjmů a korekce externích a interních nákladů vyplývajících z konzumace tabákových výrobků Tyto úhly pohledu je důležité brát v potaz při argumentaci pro zvýšení daní. 9 Tato část je převzata z dokumentu The Aspect Consortium (Konsorcium ASPECT), publikace Evropské komise, říjen 2004, s. 9

10 Struktura daně z tabákových výrobků Na tabák vyráběný v EU se vztahují tři různé daně: dva typy spotřební daně a daň z přidané hodnoty (DPH). Specifická (neboli fixní) spotřební daň se ukládá jako pevná sazba na jednotku výrobku. Daň v téže výši se aplikuje nezávisle na základní ceně, a tak nevzrůstají rozdíly mezi levnějšími a luxusnějšími značkami. Jsem nejlepší daň Ne, já jsem nejlepší! Spotřební daň valorická představuje podíl maloobchodní ceny tabákových výrobků (tj. fixní procento z výrobcovy nebo maloobchodní ceny). Na rozdíl od specifické spotřební daně se s daní valorickou prohlubují rozdíly mezi levnějšími a dražšími značkami v případě inflace nebo zvýšení ceny výrobcem. Vybraná daň je chráněna před inflací a vzrůstá s každým zvýšením cen. Daně: kdo vyhraje? 10

11 Co všechno je zahrnuto v ceně cigarety? Tento graf zachycuje jednotlivé složky ceny cigaret: Retail price = 0.30 (Pack price = 6.00) Wholesale price = 0.07 Retail margin = 0.01 Total tax = 0.22 Specific excise tax = 0.09 Total exice tax Ad-valorem excise tax:% of wholesale of retail price; e.g 0.09 if rate is 30% of retail price VAT / sale tax % of (wholesale price + excise tax); e.g if VAT -15 %) Hana Ross 11

12 V rámci stávajících právních předpisů EU pro daň z tabákových výrobků (do ) se vyžaduje: Specifická daň odpovídající 5 76,5 % celkové daně (specifická spotřební daň + poměrná spotřební daň a daň z přidané hodnoty) Spotřební daň v minimální výši 57 % vážené průměrné maloobchodní ceny (s výjimkou zemí, v nichž činí daň nejméně 101 eur na cigaret) Min. spotřební daň 64 eur na cigaret bez ohledu na váženou průměrnou maloobchodní cenu Směrnice Rady 2010/12/EU ze dne 16. února 2010 počínaje stanoví: Specifickou daň ve výši 7,5 až 76,5 % (specifická spotřební daň + poměrná spotřební daň a daň z přidané hodnoty) Spotřební daň v minimální výši 60 % vážené průměrné maloobchodní ceny s výjimkou zemí, v nichž činí daň nejméně 115 eur na cigaret V Bulharsku, Estonsku, Řecku, Lotyšsku, Litvě, Maďarsku, Polsku a Rumunsku se povoluje výjimečné přechodné období do Minimální spotřební daň 90 eur na cigaret bez ohledu na váženou průměrnou maloobchodní cenu (do s výjimkou výše uvedených zemí) 12

13 Vliv struktury daně Správně uplatňovaná spotřební daň může zvýšit koncovou cenu tabákových výrobků. Je však třeba brát v potaz, že dva uvedené typy spotřební daně, specifická a valorická, mají při určování celkové koncové ceny tabáku různý efekt (v různých kombinacích). Specifická daň Specifické daně se snadno aplikují a vztahují se stejnou měrou na všechny značky v kategorii tabákových výrobků. Nepromítají se však do inflace, a tak je třeba tyto daně pravidelně upravovat, aby měly stejný ekonomický efekt. Neumožňují výrobcům tabákových výrobků manipulovat cenou a omezovat tak daňovou povinnost. Obvykle zmenšují cenovou konkurenci a upřednostňují je výrobci luxusních cigaret. Daňová povinnost průmyslu se se změnou výrobní (tovární) ceny nemění. Výhody Vláda má větší kontrolu nad daňovými příjmy Cenové rozdíly jsou malé, zamezuje se přechodům na jinou značku po zvýšení daní Levnější realizace Lepší pro veřejné zdraví, pokud dopad zdanění roste společně s inflací Valorická/Ad Valorem Výhody Úprava daně v souladu s inflací Daňová povinnost vzrůstá společně se zvyšováním cen Nevýhody Průmysl může lépe kontrolovat výši placené daně manipulací výrobní ceny V důsledku valorické daně se prohlubují cenové rozdíly, a tak se mohou kuřáci zvyšování daní vyhnout přechodem na levnější tabákové výrobky (tj. z luxusních cigaret na jemně řezaný tabák) Její uplatňování je dražší, protože je třeba sledovat hodnotu i objem různých prodaných značek Valorická daň podporuje cenovou konkurenci, a potenciálně tedy i nižší ceny Nevýhody Musí se pravidelně zvyšovat v souladu s inflací a úrovní příjmů Podporuje průmysl ve zdražování k větším ziskům 13

14 *** Osvědčený postup: kombinace specifické daně a valorické daně *** V zemích EU se uplatňuje daňová struktura, která kombinuje specifickou spotřební daň s daní valorickou. Na tyto země se také vztahuje minimální sazba celkové daně, která se musí vybrat za každou cigaretu k podpoře cílů spojených s veřejným zdravím a státními příjmy. Je třeba, aby tato dolní mez a sazba daně v dotyčné zemi přinejmenším držela krok s inflací a zachoval se odrazující účinek spotřební daně. 250 Vzhledem k rozdílům ve struktuře a sazbě daní v Evropě se v lednu 2008 do značné míry rozcházela výše daně / spotřební daně na cigaret: Hana Ross Russia Ukraine Bulgaria Romania Lithuania Latvia Estonia Czech Republic Hungary Poland Slovenia Germany France Ireland 14

15 Dopad inflace Pokud se daně nezvyšují v souladu s inflací, prakticky vzato se snižují. V důsledku toho stoupá počet kuřáků a klesají příjmy z tabákových výrobků. Specifickou daň může narušovat inflace a rostoucí příjmy, a tak musí být indexově vázaná na inflaci a výši příjmů. Valorická daň je automaticky přizpůsobena inflaci, ovšem pokud se výrobní ceny zvyšují v souladu s inflací. Nepřizpůsobuje se růstu příjmů. Je-li to politicky přijatelné, je v případě specifické daně důležité usilovat o automatické změny v souladu s inflací a růstem příjmů. Korekce v souladu s inflací Pokud není specifická daň indexovaná, může její vliv na konzumaci tabákových výrobků narušit inflace. Je třeba brát v potaz reálné ceny tabákových výrobků: reálná cena = aktuální (neboli nominální) cena cena veškerého zboží a služeb (vyjádřena jako index maloobchodních cen, nebo index spotřebitelských cen) 15

16 Vliv růstu příjmů: dostupnost Země s rostoucími příjmy musí zvážit dostupnost tabákových výrobků: dvojí efekt cen a příjmů. Ten závisí jak na ceně, tak na elasticitě příjmů. Pokles konzumace závisí na menší dostupnosti tabáku. O možnosti populace kupovat si tabákové výrobky rozhoduje celá řada faktorů: Na to nemám 1 / Aktuální výše daně z tabákových výrobků 2 / Aktuální maloobchodní cena tabáku 3 / Průměrné příjmy 4 / Růst příjmů 5 / Míra inflace 6 / Dostupnost levného tabáku (zlevněné cigarety, vlastnoručně balené cigarety, tabákové výrobky osvobozené od daně a pašované) Při zohlednění těchto aspektů je možné odhadnout vliv zvýšení daně na spotřebu tabáku. Dostupnost lze měřit dle: Ceny v poměru k příjmům (relative income price, RIP): % HDP na osobu potřebné ke koupi 100 krabiček nebo Počtu minut práce potřebných k zakoupení 1 krabičky: jak dlouho musí průměrný pracující pracovat, aby si mohl koupit krabičku cigaret Za kolik?!?! 16

17 Změna dostupnosti v Evropě v letech Average annual percentage change in the Relative Income Price 8% 4% 0% -4% -8% -12% Romania (a) Greece Denmark Iceland (b) Czech Rep. Norway Finland Ireland Turkey Croatia (c) Russia Luxembourg Austria Spain Sweden United Kingdom Poland Portugal Germany Hungary Italy Netherlands Belgium Australia Switzerland France 10 Zdroj: Evan Blecher, The Economics of Tobacco Control in Low- and Middle-income Countries, Thesis presented for the degree of Doctor of Philosophy, School Of Economics, University Of Cape Town (Ekonomika regulace tabákových výrobků v zemích s nízkými a středními příjmy. Doktorandská práce na School of Economics, University of Cape Town), duben a / Rumunsko: b / Island: c / Chorvatsko:

18 Reakce tabákového průmyslu na zdanění V zájmu tabákových společností je udržovat daň co nejnižší, aby byl tabák relativně levný, a aby tudíž prodávaly více výrobků a měly větší zisky. Tabákový průmysl vyvíjí ohromný tlak na všechny vlády a využívá veškerých prostředků, aby se daň snižovala nebo alespoň nezvyšovala. Daří se mu systematicky manipulovat systémy zdanění tabáku v jednotlivých zemích tak, že šíří nepravdivé informace ve smyslu, že 1 / státy budou mít v případě snížení daně větší příjmy nebo že 2 / jim v důsledku zvýšení daní příjmy klesnou. Zvýšení daně samozřejmě nemá vliv na kouření A já myslela, že jim můžeme věřit. Nadnárodní tabákové společnosti mají navíc svůj díl viny na pašování k rozšíření trhu, pronikání na trhy se státním monopolem nebo k vyhýbání se daňové povinnosti. V případě zavedení valorické daně společnosti obvykle snižují základní ceny, aby klesl objem vybrané daně. Uplatňuje-li se specifická daň, mohou společnosti zvětšovat cigarety, aby byla daň z jednotky tabáku nižší, a zároveň zvyšovat ceny. Jedna z mnoha lží 18

19 Jak vypočítat efekt daně K odhadu vlivu cen tabáku na jejich spotřebu lze využít data z minulosti. Vypočítává se podle cenové elasticity poptávky po tabáku. Odhadovanou cenovou elasticitu poptávky po tabáku lze využít k prognóze vlivu stávajících či navrhovaných změn cen a daní na budoucí konzumaci tabáku, daňové příjmy a počet úmrtí v důsledku kouření. 11 Teoreticky může být cenová elasticita poptávky po zboží nebo službách kladná. To by však znamenalo, že s nárůstem ceny stoupá spotřeba zboží nebo služeb, což je v praxi neobvyklé. V návaznosti na pokles cen/daní lze pomocí cenové elasticity poptávky vypracovat analýzu celkové konzumace tabáku. Obvykle je to záporné číslo 11, které odpovídá procentuálnímu poklesu spotřeby v reakci na 1% nárůst ceny tabáku. Například hodnota elasticity 0,4 by znamenala, že při 1% navýšení ceny by se spotřeba snížila o 0,4 %. Obvykle se tento efekt z poloviny promítá do počtu kuřáků, z poloviny se odráží na množství tabáku konzumovaného těmi, kteří kouřit nepřestali. Cenová elasticita poptávky se může v jednotlivých jurisdikcích různit a při vydávání prohlášení o poklesu konzumace se musí zohledňovat údaje z té které země. 10% zvýšení cen v jedné zemi nemusí mít stejný dopad na konzumaci v zemi jiné, i když v rozvinutých zemích, jako jsou země EU, bývá cenová elasticita poptávky velmi podobná. 19

20 Negativní vztah mezi spotřebou tabáku a jeho cenou Navzdory některým protiargumentům tabákového průmyslu z dlouholetého výzkumu v celé řadě zemí jednoznačně vyplývá, že poptávka po tabáku je citlivá na zdražování, nicméně ne tolik jako většina zbytných komodit. To potvrzují tři grafy, na nichž je zobrazena úroveň zdanění ve vztahu ke spotřebě: Itálie Spojené království Latvia (Per Capita Consumption and Real Cigarette Prices) Total consumption of tobacco (x tons) , , , , , , ,40 2,20 2,00 1,60 1,40 1,00 Price of one pack of cigarettes ( ) Cigarette consumption ( million, 1995 prices) Cigarette prices in LVL Annual per capita cigarette consumption Consumption Price Real (inflation adjusted) price in LVL per 1000 sticks Per capita cigarette consumption 12 Gallus S, Townsend J a kol., Price and consumption of tobacco in Italy over the last three decades (Cena a spotřeba tabáku v posledních třech desetiletích v Itálii). European Journal of Cancer prevention, 2003; sv. 12, číslo 4. 20

21 Relativně malá cenová elasticita poptávky po tabáku znamená, že zvýšení daně, jak si ukážeme později, vždy zaručuje vyšší příjmy. To jednoznačně dokládají údaje z výzkumu v mnoha různých souvislostech. 13 Daně z tabáku představují přesun zdrojů, které již v dané ekonomice vznikly (a tudíž nepřispívají k HDP), tj. peníze kuřáků do státní pokladny a poté společnosti prostřednictvím státem poskytovaných služeb. 13 Z dokumentu The Aspect Consortium (Konsorcium ASPECT), říjen 2004, s. 76 kontextová reference = Townsend J. Cena a konzumace tabáku. BMJ 1998, 52: Důležité poznámky: Konzumace tabáku obvykle roste ruku v ruce s příjmy a stejně tak se zvyšují i celkové příjmy ze zdanění tabáku (důchodová elasticita poptávky je kladná). Na výrobu a dovoz může důkladně dohlížet vláda, takže by mělo být vybírání daní poměrně snadné. 21

22 Zvyšování daně z tabáku a kouření v EU Vliv zvyšování daní na státní příjmy Díky zvýšení daně se konzumace cigaret v celé EU v letech 2005 až 2006 snížila o něco více než 10 %. V EU-15 v důsledku průměrného nárůstu daně o 33 % v období 2002 až 2006 došlo k poklesu kouření o 16 %. V novějších členských státech od přistoupení v roce 2004 do konce roku 2006 podobné zvýšení daně, o 34 procent, přineslo pokles počtu kuřáků o pouhé 1 %. Tak malé snížení pravděpodobně vysvětluje relativně nízká počáteční úroveň zdanění a velmi malá cenová elasticita poptávky. Ze všech studií vyplývá, že s vyššími daněmi z cigaret rostou státní příjmy, efektivně přispívají k poklesu počtu kuřáků a jejich nárůst má okamžitý efekt. Větší státní příjmy z vyšších daní lze nasměrovat do podpory zdraví a opatření k odvykání kouření. V témže období však v EU vzrostl přibližně o 10 % prodej jemně řezaného tabáku, na nějž se vztahuje mnohem nižší daň než z cigaret, a proto Evropská komise navrhla zvýšit daně z jemně řezaného tabáku jakožto iniciativu odrazující od kouření veškerých tabákových výrobků. 14 Podívejme se na výhody zvýšení spotřební daně z tabáku nad úroveň inflace: Okamžitě po navýšení daně vzrůstají státní příjmy z daní z tabáku. Jak uvádí Townsendová (1996), předpokládáme, že cenová elasticita poptávky po tabáku (tj. citlivost celkové konzumace tabáku ve vztahu k jeho ceně namísto elasticity počtu kuřáků, o níž jsme se zmínili výše) odpovídá v našem hlavním scénáři hodnotě 0,5. Elasticita spotřeby je reakce celkové konzumace tabáku/cigaret na 1% změnu ceny. Elasticita počtu kuřáků je změna podílu dospělé populace, která kouří v důsledku 1% změny ceny. Z toho vyplývá, že v důsledku zdražení tabákových výrobků vzrůstají příjmy. To dokazují tyto příklady: 14 Tato část je převzata z dokumentu SFP Spotlight on Taxation and Illicit Trade (Zaostřeno na zdanění a nezákonný obchod) (dostupný v lednu 2011) See the next examples as evidence: 22