Školní preventivní program

Transkript

1 Základní škola a mateřská škola Aš, Okružní 57 Školní preventivní program MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Prevence rizikového chování Pro školní rok 2013 / 2014 ZŠ a MŠ Aš Zpracovatel : Milan Kunc Realizátor : ZŠ a MŠ Aš, Okružní 57, Aš, ředitelka školy Mgr. Jiřina Červenková Termín realizace programu : školní rok , plán je zpracován jako pokračující Materiál připomínkovali : vedení školy, třídní učitelé, učitelé CH, OV, Z a učitelé 1.stupně

2 Obsah: 1. Úvod 2. Charakteristika školy 3. Školní - preventivní tým 4. Vnější zdroje pro tvorbu MPP 5. Cíle MPP 6. Skladba aktivit MPP 7. Dovednosti pro život 8. Dokumentace a další součásti MPP 9. Analýza současného stavu 10. Seznam aktivit naplánovaných na školní rok 2013 / 2014

3 1. Úvod Minimální preventivní program ( dále jen MPP ) na ZŠ a MŠ Aš je programem, který začíná vstupem dítěte do školy a končí odchodem. Kontinuálně probíhá modelem spirály ( navazují na sebe ) napříč celou základní školou. Koresponduje se školním řádem,, celkovými podmínkami školy a je součástí ŠVP, který vychází z příslušného rámcového vzdělávacího programu. MPP je zaměřen na výchovu žáků ke zdravému životnímu stylu a na jejich osobnostní a sociální rozvoj. Součástí jsou i specifické intervence pomáhající žákům osvojit si takové kompetence, které efektivně snižují riziko výskytu konkrétních forem rizikového chování. MPP je podporován vlastní aktivitou žáků ( školní parlament ), zapojením celého pedagogického sboru školy a spoluprácí se zákonnými zástupci školy. Na jeho tvorbě a realizaci se podílejí všichni pedagogičtí pracovníci školy. Problematika rizikového chování je celospolečenským problémem a dotýká se i dětí, které navštěvují naší školu. Pomocí MPP se pokusíme poskytnout dětem co nejvíce informací o problematice všech projevů rizikového chování podaných přiměřeně jejich věku a na toto téma s nimi mluvit i na neformální úrovni.

4 2. Charakteristika školy Naše škola se nachází v okrajové části města Aš. Školu tvoří jedna třípatrová budova. Součástí školy je i mateřská školka. Další dvě mateřské školy se nacházejí mimo budovu školy. V současnosti ji navštěvuje zhruba 250 žáků, převažují děti z 1. stupně. Mezi dětmi jsou zastoupeny i jiné národnosti ( Vietnamci, Ukrajinci, Slováci.), z nichž se někteří potýkají s jazykovou bariérou, neboť do školy nastoupili bez znalosti českého jazyka. Nemalé zastoupení mají děti romského původu. Na zmapování rizikových míst ve škole pro výskyt nebezpečných a rizikových situací se podílí celý pedagogický sbor a to během výuky ve venkovních prostorech školy a během dozorů na chodbách školy ( šatny, hřiště, WC ). Žáci školního parlamentu vytvoří pro zmapování rizikových míst anketu, kterou vyplní jak někteří žáci, tak i pedagogičtí a nepedagogičtí pracovníci školy a rodiče. Monitoring v jednotlivých třídách provádějí třídní učitelé a o rizikových formách chování žáků informují některého ze členů preventivního týmu. Patříme mezi malé školy s nízkým počtem žáků, a tak ani materiálně technické vybavení pro realizaci preventivních volnočasových aktivit není takové, jaké bychom si představovali. Finanční prostředky se snažíme čerpat z grantů Karlovarského kraje. Popis současného stavu a zdůvodnění potřebnosti prevence SNJ Město Aš a prevence na Ašsku Aš je město s cca obyvateli. V součastné době se jedná o méně významné město, které hledá v poslední době novou tvář v oblasti turistiky a sportu. Vzhledem k tomu, že se město nachází poblíž hranic se SRN, patří mezi palčivé problémy také problematika zneužívání drog. Ve městě jsou celkem tři ZŠ, jedna speciální škola a gymnázium sloučené se SPŠ. Městský úřad se podílí na preventivní činnosti ( paní M. Petříková ). Od roku 2007 se pravidelně schází Multidisciplinární tým, který si klade za cíl podchytit a koordinovat preventivní aktivity na Ašsku. Dalším cílem je výměna zkušeností a metodická pomoc členům, které tvoří školní metodici prevence všech škol Ašska, manažerka prevence MěÚ Aš, velitel PČR v Aši, velitel MP Aš, ředitelka PPP Cheb, pracovníci Odboru sociálních věcí a zdravotnictví MěÚ Aš a zástupce dětských praktických lékařů z Aše. Od roku 2008 se ve městě konalo několik případových konferencí, v nichž hodlá tým dále pokračovat. K další koordinaci a metodické pomoci dochází na pravidelných schůzkách všech ŠMP a VP z bývalého okresu Cheb, které organizuje PPP Cheb zhruba jednou za půl roku.

5 3. Školní preventivní tým Složení týmu: Mgr. Jiřina Červenková, ředitelka školy( ŘŠ ) a výchovná poradkyně ( VP ) - zodpovídá za realizaci preventivního programu - jedná s rodiči žáků - eviduje děti s SPU, eviduje integrované žáky - vede profesní orientaci žáků - pomáhá při tvorbě individuálních vzdělávacích plánů Milan Kunc, školní metodik prevence ( ŠMP ), učitel na 1. a 2. stupni - sestavuje MPP a koordinuje preventivní aktivity ve škole - spolupracuje s vedením školy, výchovným poradcem, třídními učiteli, PPP, okresní metodičkou, a dalšími organizacemi - mapuje výskyt rizikového chování ve škole - eviduje rizikové chování ve škole - zajišťuje a koordinuje preventivní aktivity a programy prevence pro žáky - poskytuje materiály a informace všem učitelům k dané problematice Mgr. Hana Dantlingerová zástupce ŘŠ, zástupce učitelů 1.stupně Mgr. Karel Sláma zástupce učitelů 2.stupně Náplň práce týmu - tým plánuje aktivity a koordinuje školu v oblastech, které spadají do výchovného poradenství, do prevence sociálně patologických, či sociálně nežádoucích jevů ( SPJ, SNJ ) - řeší aktuálně výchovné problémy úzce spolupracuje s OSPODem, PPP a Policií ČR - vystupuje jako konzultant při řešení výše uvedených problémů - šetří rizikové chování žáků, dodržuje platné postupy pro naši školu

6 4. Vnější zdroje pro tvorbu MPP Webové stránky MŠMT metodická pomoc : metodik prevence PPP v Chebu Mgr. Petra Spieglová krajský školský koordinátor prevence Ing. Eva Cíchová OSPOD Policie ČR Městská policie Volnočasové aktivity v regionu : DDM Sluníčko TJ Jiskra Aš skauting Pedagogičtí pracovníci jsou pravidelně vzděláváni v rámci DVPP.

7 5. Cíle MPP Dlouhodobé žáci Soustavně působit v oblasti vzájemných vztahů, uvádět příklady vhodného a nevhodného chování. Vytvářet pocit sounáležitosti a z něj plynoucí potřebu a ochotu pomáhat ostatním. Soustavně působit v oblasti zdravého životního stylu, ukazovat pozitivní důsledky jeho dodržování. Trvale posilovat právní vědomí, prohlubovat umění komunikace mezi vrstevníky i mezi dětmi a dospělými. Začlenění témat jednotlivých oblastí rizikového chování do výuky a ŠVP napříč základní školou. Systematická výuka a výchova žáků ke zdravému životnímu stylu. Podpora vlastních aktivit žáků a rozvoj jejich komunikativních dovedností. Dlouhodobé učitelé Podporovat spolupráci a kolegialitu pedagogického sboru. Podporovat vzdělávání všech učitelů v oblasti prevence SNJ. Zapojení celého pedagogického sboru školy do systému prevence. Dlouhodobé rodiče Prohlubovat povědomí o sociálně nežádoucích jevech a o jejich prevenci. Podněcovat k aktivní spolupráci se školou. Krátkodobé sledování chování žáků sledování vztahů ve třídě besedy pro žáky Předcházení rizikovým jevům v chování žáků: záškoláctví šikanování, ubližování, kyberšikana vandalismus a další formy násilného chování krádeže osobních věcí rizikové sporty a rizikové chování v dopravě sebepoškozování poruchy příjmu potravy Rozpoznání a zajištění časté intervence zejména v případech : kryté záškoláctví týrání a zneužívání dětí

8 6. Skladba aktivit MPP A : Témata zaazovaná do vyučovacích hodin ( závazná pro všechny vyučující ) : Záškoláctví ( Zášk ) Šikana / agrese ( Šik/A ) Rizikové sporty / doprava (RS/D ) Rasismus / xenofobie ( R/X ) Sekty ( Sekt ) Sexuální rizikové chování ( SRCH ) Adiktologie ( Adik ) Týrání / zneužívání ( Týr/Z ) Poruchy příjmu potravy ( PorPP ) Přehled začlenění témat a jejich tematických okruhů uvádíme v tabulkách.

9 Tematický okruh 1.roč. 2.roč. 3.roč. 4.roč. 5.roč. 6.roč. 7.roč. 8.roč. 9.roč. Zášk PRV (1 hod.) (1hod.) Šik/A PRV (2 hod.) PRV(1) TV(1) ČJL (1 hod) VLA(1) ČJL(1) PŘ(1) (2 hod) (2 hod) RS/D PRV (1 hod) PŘÍ (2 hod) TV PŘ PČ TV TV R/X VLA Sekt VLA (1hod.) (1hod.) SRCH PŘÍ (1hod.) PŘ VZ (2hod) Adik PRV (2hod.) PRV (1hod.) PRV PŘ (1hod.) (1hod.) (1hod.) CH (1hod.) VZ (2hod) Týr/Z PRV VLA PorPP PŘÍ (2hod.) PČ (1hod.) PŘ (2hod.) PČ VZ (2hod)

10 Dopravní výchova je součástí výuky ve 4.a5.ročníku. Konkrétní témata prevence lze uplatnit v jakémkoli vyučovacím předmětu, a též jsou probírána při třídnických hodinách. Jako součást výuky nebo třídnických hodin bude v tomto školním roce zařazeno na 2. stupni promítání filmů na různá témata, která by pomohla předcházet různým nástrahám sociálně patologických jevů. 6.1 Záškoláctví Záškoláctví ( chození za školu ) lze definovat jako neomluvenou nepřítomnost žáka základní či střední školy ve škole. Jedná se o přestupek žáka, který úmyslně zanedbává školní docházku. Je chápáno jako porušení školního řádu, zároveň však jde též o provinění proti školskému zákonu (zákon č. 561/2004 Sb., v aktuálním znění), který obsahuje ustanovení o povinné školní docházce. Nezřídka je spojeno s dalšími typy rizikového chování, které mají neblahý vliv na osobnostní vývoj jedince. Prevence záškoláctví je součástí školního řádu, školní docházku eviduje třídní učitel a v případě podezření na záškoláctví se obrací na zákonného zástupce nezletilého žáka nebo může požádat o spolupráci věcně příslušný správní orgán. Prevence záškoláctví, způsob omlouvání nepřítomnosti žáků, řešení neomluvené nepřítomnosti a postup zúčastněných subjektů je ošetřen Metodickým pokynem MŠMT K jednotnému postupu při uvolňování a omlouvání žáků z vyučování, prevenci a postihu záškoláctví vydaným pod č. j.: / Rozvoj klíčových kompetencí žáků 1.a 2.ročník Zná školní řád a pravidla omlouvání absence ve škole. Rozumí tomu, proč je důležité chodit pravidelně do školy. Ví, na koho se může obrátit, když má problém. 5.a 6.ročník Umí dodržovat stanovená pravidla chování ve vztahu ke škole. Je schopno respektovat školní řád. Zná postihy, které by jej čekaly v případě nedodržování školního řádu a docházky.

11 6.2 Šikana a extrémní projevy agrese Do této skupiny projevů rizikového chování řadíme jakékoli extrémní formy agresivního chování namířeného proti druhé osobě (např. fyzické napadení s následkem ublížení na zdraví atd.), proti sobě (sebepoškozování, sebetrýznění, suicidální chování atd.) nebo proti věcem (vandalismus ve smyslu poškozování např. školního majetku, zařízení při sportovních utkáních, sprejerství atd.). Z tohoto hlediska je šikana pouze jedním z mnoha různých podob extrémně agresívního chování. Hranici pro označení extrémní projevy agresivního chování přitom chápeme tak, že takové chování má za následek prokazatelnou psychologickou, fyzickou nebo materiální škodu či újmu. V tomto smyslu pak do tohoto velmi širokého konceptu samozřejmě spadají jakékoli projevy chování, které mají za následek dopad na zdraví či majetek a také sebepoškozování v jakémkoli smyslu slova. Podrobně se problematikou šikany zabývá Metodický pokyn MŠMT K prevenci a řešení šikanování mezi žáky škol a školských zařízení, vydaný pod č. j / Další informace týkající se prevence a způsobů řešení šikany ve škole uvádí ve svých publikacích M. Kolář (2003; 2005a; 2005b; 2005c) nebo Z. Matějček (2005a; 2005b). Rozvoj klíčových kompetencí žáků 1.a 2.ročník Ví, že je zakázáno do školy nosit nebezpečné nástroje nože, zbraně a střelné pistole apod. Rozumí tomu, proč a jak jsou tyto nástroje nebezpečné. Ví, že není povoleno ubližovat spolužákům a týrat zvířata. Chápe zásady slušného chování ve škole a vůči druhým lidem (viz školní řád). 3.a 4.ročník Zná zásady bezpečnosti práce a provozu ve škole. Rozumí základním etickým a spol. pravidlům. Ví, jak se chovat v modelových nebezpečných situacích. Chápe bolest, kterou může způsobit agresivním jednáním. Ví, jak se má zachovat, když zjistí, že je někomu ubližováno. Umí se samo ocenit. Neuplatňuje svou sílu skrze ubližování slabším spolužákům. Umí podpořit a pochválit svého kamaráda/spolužáka. 5.a 6.ročník Ví, jaké zdravotní a sociální následky může mít ublížení nebo zásah zbraní druhého člověka. Zná pravidla a zásady mezilidské komunikace. Ví, jak má postupovat v případě řešení konfliktů.

12 Ví, jaké má možnosti, když se cítí ohrožené šikanou. Má k dispozici kontakty na příslušné osoby ve škole, které mu mohou pomoci v řešení šikany a sporů se spolužáky. Umí dodržovat pravidla a normy slušného chování. Umí říct druhému, co mu vadí, neurážlivým způsobem. 7.až 9.ročník Zná zásady asertivního jednání. Je schopno uplatnit znalosti, schopnost asertivity a sociální dovednosti v jednání a mezilidských interakcích (např. dohodnout se na vzájemném kompromisu, hledat společná řešení, udržet si vlastní identitu v komunikaci se silnějším spolužákem, nechovat se destruktivně k sobě ani k ostatním atd.). Nepoužívá ve svém chování devalvaci hodnoty a sebedůvěry druhých spolužáků. Aplikuje osvojené znalosti, a komunikační dovednosti v chování k druhým lidem (např. dokáže obhájit vlastní názory a hodnoty, zvládne uznat názor druhého a přitom si ponechat vlastní stanovisko, vyhýbá se konfrontačnímu stylu jednání). Zvládne dosahovat vytyčených cílů, aniž by muselo ubližovat druhým. 6.3 Rizikové sporty a doprava Rizikové sporty a rizikové chování v dopravě je z hlediska realizace školské prevence v ČR relativně nová forma rizikového chování. Obecně jej definujeme jako záměrné vystavování sebe nebo druhých nepřiměřeně vysokému riziku újmy na zdraví, nebo dokonce přímého ohrožení života v rámci sportovní činnosti nebo v dopravě. Řadíme sem např. tajné závody aut přímo za plného provozu, záměrné ježdění pod vlivem psychoaktivních látek atd. Z hlediska sportu pak jde např. o aktivity jednoznačně a vědomě překračující fyzické síly a možnosti aktéra či aktérů (např. nekvalitně připravené raftové sjezdy divokých řek bez potřebného vybavení a zkušeností), vystavování se nepřiměřenému riziku při sportu (např. snowboarding v lavinových polích či vysoce nebezpečných zónách nebo extrémní sjezdy horských kol v nebezpečném terénu bez ochranných pomůcek atd.). Riziko přitom v duchu předchozího textu nechápeme jen jako záměrné vystavování sebe sama nepřiměřenému riziku, ale současně také jako ohrožování dalších osob a poškozování svého i cizího majetku a vybavení. Rozvoj klíčových kompetencí žáků 1.a 2.ročník Ví, jak má postupovat, když se ztratí ve městě, nákupním centru, v parku, v ZOO atd. Ví, jak se bezpečně pohybovat na chodníku, po vozovce či na přechodu. Chápe, proč je zakázáno hrát si na chodníku a v blízkosti dopravních komunikací.

13 3.a 4.ročník Zná základní předpisy pohybu po dopravních komunikacích, zásady bezpečné chůze a přecházení přes vozovku. Chápe pravidla chování při cestování v jednotlivých dopravních prostředcích. Ví, že si nesmí sednout k cizímu člověku do auta. Zná zásady a doporučení bezpeční jízdy na kole. Ví, co jsou to reflexní prvky a jak je správně používat. Aplikuje osvojené znalosti a dovednosti v oblasti dodržování pravidel bezpečného chování v silničním provozu. Identifikuje, který hmyz může být pro člověka nebezpečný. Chápe příčiny, proč zvíře napadne člověka (boj o teritorium, dominantní pozici, obrana mláďat, samice apod.) Zná zásady, jak předcházet napadení zvířetem. Umí být opatrné v kontaktu se zvířaty, v přírodě a chránit se. 5.a 6.ročník Ví, jak se má chovat ve škole při hodině a o přestávkách. Chápe školní řád a pravidla slušného a bezpečného chování. Rozlišuje pravidla chování na hřišti, v tělocvičně, v šatně či ve školní družině. Ví, co je smyslem těchto pravidel a proč jsou užitečná. Ví, jak lze předcházet úrazům doma, ve škole a při sportu. Ví, jak správně ošetřit drobná poranění. Zná základy první pomoci. Ví, na koho se může obrátit v případě poranění či úrazu. Umí poskytnout první pomoc a vyhledat příslušnou odbornou pomoc v případě vlastní nebo cizí potřeby. Dokáže poskytnout první pomoc v případě nutnosti. 7.až 9.ročník Vnímá své zdraví jako hodnotu. Umí odhadnout své tělesné schopnosti a výkon ve sportu. Aplikuje osvojené znalosti, postoje a dovednosti ve vztahu ke sportu (tj. vyhýbá se rizikovým sportům, nosí přilbu a ochranné pomůcky, je dostatečně opatrné apod.). Je způsobilé provozovat sport na sobě vyhovující, individuální úrovni. 6.4 Prevence projevů rasismu a xenofobie Rasismus a xenofobie je obecně soubor projevů směřujících k potlačení zájmů a práv menšin, které pro potřeby školské prevence třídíme do obou uvedených kategorií, tedy zastávání rasové nerovnocennosti v jakémkoli smyslu slova, podporování rasové nesnášenlivosti a netoleranci vůči menšinám a odlišnostem. Podrobnější informace o prevenci a výchově vůči projevům rasismu, xenofobie a intolerance lze nalézt v Metodickém pokynu MŠMT K výchově proti projevům rasismu, xenofobie a intolerance, vydaným pod č. j.: /99-22.

14 Rozvoj klíčových kompetencí žáků 3.a 4.ročník Chápe odlišnosti a specifika dané etnické skupiny jako obohacující a přínosné pro naše kulturní prostředí nikoliv jako zdroj konfliktů. Rozpozná projevy rasismu a xenofobie ve svém okolí. Má jasně profilované postoje, znalosti a dovednosti k projevům rasismu a xenofobie ve své třídě a soc. prostředí. 5.a 6.ročník Má jasně profilované postoje, znalosti a dovednosti k projevům rasismu a xenofobie ve své třídě a soc. prostředí. 7.až 9.ročník Zná Listinu základních práv a svobod a Úmluvu o právech dítěte. Je schopno reflektovat a respektovat zvyšující se sociokulturní rozmanitost v našem prostředí. Umí vnímat sám/a sebe jako právoplatného občana naší společnosti a orientovat se v pluralitní společnosti. 6.5 Prevence rizik spojených s působením sekt a členství v nich Navzdory diskusi o tom, jaká kritéria jsou pro definici sekty přijatelná, či nikoli, chápeme z hlediska prevence tuto oblast jako soubor psychologických, sociálních, ekonomických a dalších důsledků působení sekty. Sektou v tomto kontextu rozumíme pro naši potřebu určitou ohraničenou sociální skupinu, jejíž členové sdílí ideologický koncept, jehož prostřednictvím se skupina vymezuje vůči svému okolí, přičemž dochází k postupné sociální izolaci, manipulaci a dalším extrémním zásahům do soukromí participujících osob. Podrobněji se tématem vlivu sekty na dítě zabývají autoři A. Misauerová a Z. Vojtíšek (2006). Z hlediska prevence je zde opět klíčová oblast důsledků pro duševní a somatické zdraví, sociální postavení, ekonomickou oblast, ojediněle též trestněprávní důsledky (nabádání či podpora trestné činnosti páchané v zájmu sekty). Rozvoj klíčových kompetencí žáků 3.a 4.ročník Chápe, že existují různé přístupy k náboženství a víře a rozumí obsahu pojmů víra a náboženství. Je přirozeně zvídavé.

15 Umí si najít svůj způsob sebevyjádření. 7.až 9.ročník Ví, jaké metody a strategie používají příslušníci sekt k získání nového člena. 6.6 Prevence sexuálního rizikového chování Sexuální rizikové chování považujeme za soubor behaviorálních projevů doprovázejících sexuální aktivity a vykazujících prokazatelný nárůst zdravotních, sociálních a dalších typů rizik. Může se přitom jednat o relativně v populaci frekventované fenomény (např. nechráněný pohlavní styk při náhodné známosti, výrazně promiskuitní chování, rizikové sexuální praktiky např. v nevhodných hygienických podmínkách atd.). Patří sem také fenomény kombinující více typů rizikových projevů, jako např. kombinace užívání návykových látek a rizikového sexu, sexuální zneužívání ve všech jeho formách atd. Zařazujeme sem také různé nové trendy/fenomény přinášející zvýšené riziko i jiných než pouze zdravotních dopadů, jako např. zveřejňování intimních fotografií na internetu či jejich zasílání mobilním telefonem, ev. nahrávání na video se zvýšeným rizikem zneužití takového materiálu. Proces realizace sexuální výchovy na základních školách je uveden v Doporučení MŠMT K realizaci sexuální výchovy v základních školách, vydaném pod č. j / Rozvoj klíčových kompetencí žáků 3.a 4.ročník Ví obecně, jak vzniká a rodí se dítě. Uplatňuje samostatné rozhodování. Umí projevit souhlas i nesouhlas v záležitostech týkajících se zdraví a těla. 5.a 6.ročník Zná rozdíly mezi průběhem dospívání. Umí identifikovat pohlavní rozdíly mezi chlapci a dívkami. Je schopno vytvářet hodnotné osobní vztahy. Dokáže být věrné ve vztahu k blízkému člověku. Je schopno klidně mluvit o mezilidských vztazích a sexuálním chování. 7.až 9.ročník Má dostatek informací o antikoncepčních prostředcích. Ví, co je to bezpečný sex. Uvědomuje si rizika spojená s nákazou virem HIV a nemocí AIDS.

16 Zná způsoby, kterými se přenáší virus HIV. Ví, jak předcházet nechtěnému těhotenství. Ví, jak probíhá porod dítěte. Má přirozený respekt a strach ze sex. Přenosných chorob. Umí si najít potřebné informace. Umí prezentovat své názory, postoje a myšlenky před skupinou vrstevníků. Umí se chovat ohleduplně k druhým lidem. Má ujasněny své postoje ve vztahu k promiskuitě a prostituci. 6.7 Prevence v adiktologii Za prevenci v adiktologii považujeme takové aktivity a programy, které jsou skutečně zaměřeny a souvisejí s užíváním a uživateli návykových látek v šíři pojetí oboru adiktologie. Programy specifické primární prevence užívání návykových látek se vyznačují třemi hlavními charakteristikami: přímým a explicitně vyjádřeným vztahem k oblasti užívání a uživatelů návykových látek a tématům s tím spojeným, jasnou časovou a prostorovou ohraničeností realizace (na ose: zmapování potřeb, plán programu a jeho příprava, provedení a zhodnocení programu a jeho návaznost) a zacílením na jasně ohraničenou a definovanou cílovou skupinu a s tím související zdůvodnění matchingu (tj. přiřazování určité skupiny či jednotlivce k danému typu programu odpovídajícímu potřebám a problémům cílové skupiny) (viz také Miovský et al., 2010). Přímým a explicitně vyjádřeným vztahem s problematikou užívání a uživatelů návykových látek je v tomto kontextu míněno to, aby cíl, obsah a způsob provádění preventivního programu měl jasnou přímou vazbu na problematiku užívání návykových látek. Například u nácvikových programů, jejichž součástí je nácvik aktivního posilování odmítavého postoje k nabídnuté návykové látce (odmítnutí nabízeného alkoholického nápoje nebo marihuanové cigarety), je podobně jako u různých modelů peer programů, vzdělávacích kurzů pro pedagogy atd. jasně prokazatelný a ověřitelný vztah k prevenci užívání návykových látek. 1.a 2.ročník Rozvoj klíčových kompetencí žáků Ví, že existují návykové látky, a základní z nich zná. Chápe, že některé látky, které jsou běžně doma, mohou být nebezpečné a měly by být bezpečně skladovány. Ví, že je zakázáno vlastnit některé látky drogy. 3.a 4.ročník Zná zákony omezující kouření, užívání alkoholu a nelegálních drog. Ví na koho se ve škole obrátit v případě problémů s užíváním návyk. látek. Má vnitřní morální přesvědčení, že nechce užívat drogy. 5.a 6.ročník Rozpozná pozitivní a negativní účinky alkoholu.

17 Má přehled o možnostech, jak a kde trávit volný čas. Má kladný vztah k sobě a vlastnímu zdraví. 7.až 9.ročník Zná chemické, biologické, zdrav. a sociální účinky drog. Má znalosti o školních předpisech týkajících se užívání drog. Chápe právní důsledky užívání, uchovávání a distribuce drog. Umí identifikovat hlavní zdravotní a společenské dopady užívání drog. Realizuje se v diskuzích o rizicích návykových látek. Zachovává si negativní postoje k užívání drog. Dokáže aplikovat osvojené znalosti a dovednosti vzhledem k prevenci a podpoře zdraví. 6.8 Prevence poruch příjmu potravy Spektrum poruch příjmu potravy chápeme v souladu se současným pojetím zdravotní prevence jako poruchy způsobené rizikovými vzorci chování ve vztahu k příjmu potravy založeném většinou na negativním sebehodnocení odvozeném od zkresleného vnímání vlastního těla s důsledky jak výrazné podváhy, tak výrazné nadváhy a jejich dalších komplikací zdravotních, sociálních a psychologických. Rizikové chování ve vztahu k výživě u adolescentů podrobněji popisují Krch, Csémy, & Drábková (2003). Současně je nutné tuto oblast chápat v širším kontextu potřeb zdravého, vyváženého životního stylu a životosprávy od raného dětství zvláště u rizikového jedince a jeho rodiny na pozadí společenského přístupu k problematice (tlaku k extrémním, pro mnohé nedostižným virtuálním ideálům krásy). 3.a 4.ročník Rozvoj klíčových kompetencí žáků Rozumí konceptu problémů se stravováním. Ví, že není správné nejíst, když má hlad. Chápe význam pravidelnosti v příjmu potravy. Má představu o tom, jak vypadá zdravé jídlo. Umí si připravit jednoduchou zdravou svačinu. Ví, že některá jídla je vhodné jíst častěji a jiná méně. Zná výhody pravidelného sportování. 5. a 6.ročník Ví, že emocionální stav a aktuální nálada se podílí na množství typu a potravy. Zná výhody dobrého zdravotního stavu na tělesný výkon a psychickou činnost. Dokáže ocenit jedinečnost svého tělesného vzhledu.

18 7.až 9.ročník Uplatňuje své znalosti v přípravě a výběru jídel. Zná zásady správné životosprávy, psychohygieny a zdravého životního stylu. Chápe hodnotu vlastního zdraví a tělesné pohody. Ví, jak identifikovat poruchy příjmu potravy u sebe i druhého člověka. Zná doporučený poměr mezi energetickým příjmem a výdejem/den. Zná výživovou pyramidu. 6.9 Prevence týrání, zneužívání a zanedbávání dětí Do okruhu poruch a problémů spojených se syndromem týraného, zanedbávaného a zneužívaného dítěte řadíme veškeré projevy spojené s následky týrání, zanedbávání či zneužívání (jako jsou např. deprivační projevy, výchovné problémy, adaptační problémy, zdravotní a psychické následky atd.). Do této oblasti spadá jak okruh programů zaměřených na prevenci výskytu těchto jevů ve společnosti, tak včasné zachycení jejich projevů včetně odpovídající intervence. 1.a 2.ročník Ví, že není povoleno, aby se jej intimně dotýkal cizí člověk. Umí požádat o pomoc v případě ohrožení nebo strachu z týrání a sex. zneužívání. Uplatňuje slušné chování ke svým spolužákům/žačkám. 5.a 6.ročník Zná základní dokumenty o právech a svobodách dítěte. Umí rozpoznat přiměřený a neadekvátní tělesný trest. 7.až 9.ročník Ví, že je nutné ohlásit ve škole nebo na policii projevy týrání či sex. Zneužívání u sebe či svého spolužáka/kamaráda. Je schopno použít svých znalostí, komunikačních dovedností a asertivních schopností v konkrétních situacích (konflikty, konfrontace, kritika apod.). B : Jednorázové tématické aktivity, tradice naší školy Důležitým výchovným prvkem jsou tradice naší školy, v nichž chceme vycovávat a vzdělávat žáky. Tradice naší školy : Projektové dny Halloween Pálení čarodějnic Tělomrsk

19 Turistický kroužek Vánoční jarmark Adopce na dálku Sportovní akce pro děti Sportovní den ke Dni dětí Den pro les Soutěž o nejhezčí vánoční ozdobu a stromek Výlety Spolupráce s příhraničními školami v SRN O akcích pořádaných naší školou jsme žáky, rodiče i širokou veřejnost informovali prostřednictvím webových stránek naší školy ( Aktuality, zprávy o akcích a jejich výsledky jsou přístupny žákům, pedagogům, rodičům i veřejnosti na zmíněných webových stránkách. Do některých tradičních aktivit se pravidelně zapojují rodiče našich žáků. Neméně důležitým prvkem je školní prostředí, ve kterém žáci tráví hodně času. Škola je průběžně modernizovaná, vybavovaná, aby se žáci cítili co nejlépe. Žáci se podílejí na tvorbě prostředí, na jeho výzdobě, udržování pořádku. Dostávají prostor k vlastní realizaci svých nápadů při výzdobě školy, třídy. I v letošním roce bude pracovat žákovský parlament žáci 3.až 9.tříd. Začlenění neziskových a jiných organizací do MPP Přednášky pana Pospíšila Moderní je nekouřit Vztahy a sex Beseda s PČR Šikana a kyberšikana a jiné Přednáška Evropský den tísňové linky 112 Dlouhodobý komplexní program primární prevence Kotec O. s. Oblasti aktivit pro rodiče v rámci MPP Informační servis pro rodiče seznámení s MPP, školním řádem a další důležité informace jsou k dispozici na webových stránkách školy. Akce pro rodiče s dětmi Spolupráce s rodiči probíhá také prostřednictvím Školské rady, třídních schůzek, výchovných pohovorů, výchovných komisí, individuálních pohovorů a návštěv atd. Jednorázové, příležitostné akce Koncerty Exkurze Ukázky fungování zásahových vozidel a vozidel první pomoci

20 7. Dovednosti pro život Druhou komponentu MPP tvoří tzv. dovednosti pro život, které definujeme jako schopnosti usnadňující adaptivní chování jedince a pomáhající ve zvládání každodenních problémů. Jsou to schopnosti, které umožňují dětem a dospívajícím chovat se zdravým způsobem, vzhledem k jejich přáním a potřebám s cílem realizovat je v co nejširším rozsahu. Efektivní získávání a uplatňování životních dovedností může ovlivnit způsob, jakým se cítí jedinec sám i jeho okolí, a může mít vliv také na způsob, jakým je vnímán druhými lidmi. Dovednosti pro život mohou přispět ke vnímání vlastní účinnosti, podpoře sebedůvěry a sebeúcty a podílet se na vnímání duševní pohody (well-being). V procesu výuky a nácviku životních dovedností se děti tzv. učí co dělat a jak to udělat. Životní dovednosti významně souvisí s úrovní znalostí, osobními postoji a hodnotami jedince. Jejich osvojení se následně promítne v chování zejména ve vztahu k vlastnímu zdraví a k prevenci rizikového chování či dalších fyzických i psychických zdravotních problémů. 7.1 Dovednosti sebeovlivnění Jednotlivé dovednosti se mohou překrývat např. využívání komunikačních dovedností (sociální dovednost), které vyžaduje jisté sebeovládání a určitou schopnost zvládat negativní emoce (dovednost sebeolivnění). Mezi jednotlivé dovednosti sebeovlivnění patří např.: Kritické myšlení (critical thinking) můžeme definovat jako schopnost analyzovat a objektivně posoudit informace a zkušenosti. Kritické myšlení pomáhá rozpoznat rizikové faktory, které ovlivňují naše postoje, chování a hodnoty a uvědomit si tlak ze strany médií či vrstevnické skupiny. Cílem je získat kritický náhled např. na užívání návykových látek (WHO, 1994a). Kreativní myšlení (creative thinking) umožňuje člověku, aby si prozkoumal a zhodnotil různé alternativy a následky svých činů. Přispívá tak jednak k rozhodování, ale i k samotnému řešení problémů. Usnadňuje opuštění dosavadního rámce přímých zkušeností. Pomocí kreativního myšlení se lze naučit reagovat na situace každodenního života pružně a flexibilně (WHO, 1994a). Řešení problémů (problem solving) je důležitá dovednost ve vztahu k duševnímu zdraví a psychické pohodě (well-being). Jedná se o schopnost konstruktivně se vypořádávat s každodenními problémy a konflikty v běžném životě. V případě dlouhodobé neschopnosti nebo nemožnosti vyřešit závažný problém je organismus ohrožen zvýšeným stresem a psychickou zátěží (WHO, 1994a). Rozhodování (decision making) napomáhá konstruktivně se rozhodovat o důležitých oblastech našeho života. Oblasti zdravotní prevence se dotýká v případě, když se mladí lidé rozhodují o vlastním zdraví na základě zhodnocení jiných možností a konkrétních následků těchto jednotlivých rozhodnutí. Cílem je získat schopnost rozhodovat se o vlastních životních cílech a prioritách a předvídat následky určitého jednání ( WHO, 1994a).