Globální problémy světového hospodářství. Přenáška č. 11 Světová ekonomika I Doc.Ing.Lubomír Civín, CSc., MBA

Transkript

1 Globální problémy světového hospodářství Přenáška č. 11 Světová ekonomika I Doc.Ing.Lubomír Civín, CSc., MBA

2 Osnova Strukturální problémy, rozpory a konflikty světového hospodářství Intersociální problémy Ekosociální problémy Antroposociální problémy Mezinárodní programy k řešení globálních problémů

3 Strukturální problémy, rozpory a konflikty světového hospodářství

4 Strukturální problémy,rozpory a konflikty světového hospodářství Strukturální problémy dalšího rozvoje světového hospodářství vytvářejí závažné nerovnováhy, vnitřní a vnější rozpory zemí světa, které pokud nebudou efektivně řešeny můžou vyvolat negativní důsledky ohrožující v dlouhodobé perspektivě samotnou existenci lidské civilizace - nazývají se i globálními problémy

5 Strukturální problémy,rozpory a konflikty světového hospodářství Globální problémy mají : univerzální charakter - tj. mají všeobecnou platnost a podobné či totožné projevy ve všech zemích světa tak i globální charakter - nejsou ohraničeny státními hranicemi a mají celosvětové (globální ) projevy a dopady

6 Strukturální problémy,rozpory a konflikty světového hospodářství Globální problémy se objevují postupně od konce 2.světové války, přičemž se jejich rozsah jejich vlivu stále rozšiřuje a dopady prohlubují. Jejich specifickým rysem je, že se týkají problémů budoucí existence, orientace a způsobů rozvoje lidské civilizace

7 Strukturální problémy,rozpory a konflikty světového hospodářství Největší pozornost je v současnosti věnována určitým seskupením globálních problémů, které lze metodologicky členit do tří skupin. Jedná se o : 1. intersociální problémy 2. ekosociální problémy 3. antroposociální problémy

8 Intersociální problémy globální ekonomiky

9 Strukturální problémy,rozpory a konflikty světového hospodářství 1. Intersociální problémy vznikají ve vztazích mezi lidmi a jejich společenstvími. Jsou spojeny s rozpory a konflikty zájmů různých sociálně ekonomických skupin lidí a systémů: problém války a míru překonání sociálně-ekonomické zaostalosti a nerozvinutosti méně vyspělých zemí problémy zahraniční zadluženosti problémy změny systému mezinárodních ekonomických vztahů

10 Válečné konflikty s jejich lokalizace podle kontinentů ( )

11 Globální index mírumilovnosti ( index počítaný SIPRI 2014) Pořadí Země Hodnota Meziroční změna

12 Rozšíření jaderných zbraní

13 Rozpočty na obranu nejvýznamnějších zemí světa v % HDP a v mld. USD Celkové vojenské výdaje v roce 2015 představovaly mld. USD 2,3% globálního HDP Prameny: The Economist, SIPRI

14 Největší světové firmy exportující zbraně (2014 v mld.usd) Pořadí Název Roční prodej Zisk**) *) *) *) *) mimo USA **) ze všech obchodů nejen zbrojních Pramen: SIPRI Annual Report 2015

15 Překonání sociálně-ekonomické zaostalosti a nerozvinutosti méně vyspělých zemí Příčiny zaostalosti: a) následky kolonialismu přesun zisků do center s vyspělou ekonomikou b) nedostatek inovací a ostrá konkurence na světových trzích c) mnohostranná závislost na vyspělých zemích technologická, finanční, obchodní d) kmenové zřízení neslučitelné s tržní ekonomikou e) rychlý přírůstek obyvatelstva f) nekvalitní řízení společnosti vládnoucími činiteli g) nedostatek prostředků pro budování infrastruktury h) nepříznivá geografická poloha nepříznivé klima, půdy atd.

16 Možnosti řešení: Překonání sociálně-ekonomické zaostalosti a nerozvinutosti méně vyspělých zemí a) odpuštění všech dluhů rozvojovým zemím b) podpora gramotnosti a vzdělání c) zrušení opatření znevýhodňující zaostalé země na světových trzích d) regulace přírůstku obyvatelstva e) navýšení finanční podpory na rozvojové programy

17 Zadluženost rozvojových zemí Pod termínem zadluženost rozvojových zemí jsou v chápany dluhy vlád rozvojových zemí. V ekonomické literatuře se pod pojmem zadluženost často rozumí celkovy vnější dluh (tedy souhrn vládního a soukromého dluhu). V tomto případě však toto dělení postrádá smysl jak v případě zemí Latinské Ameriky v osmdesátých letech, jejichž zadlužení mělo téměř výhradně vládní podobu, tak v současnosti pro nejvíce zadlužené rozvojové země státy subsaharské Afriky.

18 Zadluženost zemí v poměru k HDP

19 Celkové sumy syndikovaných půjček rozvojovým zemím podle regionu poskytovatele

20 Ekosociální problémy globální ekonomiky

21 Strukturální problémy,rozpory a konflikty světového hospodářství 2. Ekosociální problémy vznikají z narušení vztahů mezi přírodou a lidským společenstvím, patří sem: problém růstu obyvatelstva problém výživy obyvatelstva surovinové a energetické problémy ekologické problémy

22 Demografický růst ve světě 2. Ekosociální problémy vznikají z narušení vztahů mezi přírodou a lidským společenstvím, patří sem: problém 9 růstu miliard obyvatelstva v 2050 problém výživy obyvatelstva surovinové a energetické problémy ekologické problémy

23 Růst obyvatelstva a produkce potravin (1990=100)

24 Růst populace a urbanizace Zastavěné plochy na Zemi se od roku 1975 do 2015 zvýšily 2,5 krát. V současnosti 7,3 mld. lidí žije a pracuje pouze na 7,6% celosvětového zemského povrchu. Devět z deseti nejvíce zalidněných městských center leží v Asii, pět z deseti největších městských center ve USA.

25 Růst měst za posledních 40 let

26 2600 největších měst světa

27 Urbanizace ve světě

28 Příliv humanismu (Předměstí Mexico city)

29 Potravinový problém Pouze asi cca 500 miliónů lidí na Zemi je zabezpečených přebytkem potravin Evropa, severní Amerika, Austrálie. V rozvojových zemích žije 95% všech hladovějících a ročně zde umírá na následky hladu 20 miliónů lidí, z nichž 75% tvoří děti. Kolem 70 zemí není schopno zabezpečit své obyvatelstvo dostatečnou výživou a jsou odkázány na dovoz, což způsobuje jejich značné zadlužení. Stále častěji je jim poskytována bezplatná potravinová pomoc.

30 Potravinová bezpečnost Globální potravinová a výživová bezpečnost je velkou celosvětovou obavou v době, kdy se svět připravuje uživit rostoucí populaci ze snižující se základny zdrojů, v éře zvýšené nevyzpytatelnosti a nejistoty. Více než 836 mil. lidí dnes trpí hladem a další lidé jsou ohroženi klimatickými jevy a prudkými změnami cen. Potřeba opatření na zlepšení potravinové bezpečnosti jsou mimořádně naléhavavá.

31 Procentuální míra populace na hranici podvýživy

32 Ekologické problémy Ohrožení z vesmíru Jaderné a chemické havárie Přírodní katastrofy Kácení lesů Skleníkový efekt Ozónová díra Tání ledovců Nakládání s odpady Přemnožení škůdců Znehodnocování půdy

33 Plantáže místo pralesa (Palmové plantáže v Indonézii)

34 Kam s ním? (skládka elektronického odpadu v Ghaně)

35 Odpad jako potrava

36 Pole bez úrody (vytěžená ropná pole v Kalifornii)

37 Válka s přírodou (vypálený deštný prales v Brazílii)

38 Válka s přírodou (ropná katastrofa v Mexickém zálivu)

39 Nedostatek vody Na Zemi není v podstatě nedostatek vody, ale je akutní nedostatek vody sladké, čisté a pitné. více než 70% světové plochy je pokryto vodou, avšak jen 2,5% ze všech vodních zdrojů jsou vodou sladkou a z toho : v polárních ledovcích je 74% pod zemským povrchem 25% nedostatkem vody trpí asi 20% světové populace, 65% má k vodě ztížený přístup a pouze 15% si vody užívá bez omezení za poslední století se spotřeba vody zvýšila šestinásobně!

40 Nedostatek vody Příčiny nedostatku vody : a) růst populace b) klimaktické vlivy souvisí s všeobecnou cirkulací atmosféry c) znečišťování vodních zdrojů člověkem pesticidy, hnojiva, splašky, průmyslové odpadní vody d) plýtvání vodou ve vyspělých zemích Největší nedostatek vody Afrika, Střední a JV Asie, Čína, Indie, JZ USA Možnosti řešení : a) omezení plýtvání ve vyspělých zemích limity, zdražení, časové omezení b) financování čištění vodních zdrojů c) financování hydrogeologických průzkumů

41 Příliš mnoho tepla (tající ledovec v Norsku)

42 Příliš mnoho vody (záplavy po hurikánu v New Orleans)

43 Příliš málo vody

44 Zranitelnost zemí v důsledku desertifikace

45 Struktura zdrojů energie na Zemi

46 2 energetické scénáře IEA Mezinárodní energetická agentura (IEA) pracuje ve svém posledním výhledu z roku 2016 s 2 scénáři globálního vývoje energetické struktury do roku 2040 s ohledem na cíle Udržitelného rozvoje OSN č. 7 (NPS) a cíle COP 21 z Paříže (CAS) oba z roku 2015 Scénář nových energetických politik (New Policies Scenario - NPS) Scénář čistého vzduchu ( Clean Air Scenario - CAS )

47 2 energetické scénáře IEA a emise NPS Scénář nových politik (OSN SDG 7) CAS Scénář čistého vzduchu (COP 21) 40

48 Globální poptávka po zdrojích primární energie podle scénáře nových politik (NPS) 10% 5% 3% 29% Uhlí Ropa Plyn Bio 11% 7% 6% % 22% 31% Obnovitelné zdroje +voda Jádro 24% 27%

49 Struktura poptávky po zdrojích energie podle scénáře CAS Uhlí 22% 2% 5% 10% 1% Mtoe 29% Ropa Plyn 25% 7% 4% 10% Mtoe 7% 21% 31% Jádro 26% Vodní

50 Alternativní (obnovitelné) geotermální, sluneční, přílivová, větrná, zdroje energie zřejmě v dohledné době nenahradí tradiční zdroje. Často u nich zdůrazňovaná ekologická čistota není zcela dokonalá (větrné elektrárny jsou hlučné, sluneční náročné na plochu, přílivové brání promíchávání a průtoku vody a rybám v pohybu).

51 Surovinový problém Suroviny slouží k uspokojování výrobních potřeb průmyslu a zemědělství. Dělí se na: paliva, rudy, nerudy. Z pohledu využití pak na: hutnické, chemické, potravinářské apod. Pro člověka jsou důležité jen ty zdroje, které je možno technicky a ekonomicky v dané době využívat. Z vytěženého množství hornin se nejvýše 20% využívá pro další výrobu, zbylých 80% připadá na hlušinu skladovanou jako odpad na haldách.

52 Surovinový problém Vyčerpávání kvalitních ložisek se nahrazuje zvýšeným využíváním ložisek méně kvalitních. To přináší zvýšení nákladů a množství odpadů. Zabezpečení rostoucí světové populace potřebnými surovinami vyžaduje úsporné výrobní technologie a recyklaci materiálů. Významné je využití odpadu jako zdroje druhotných surovin. Již dnes se jejich celkový objem v rozvinutých zemích rovná zásobám přírodních zdrojů.

53 Decoupling UNDP projekt odhadnul že v r. 2050, lidstvo spotřebuje cca 140 mld. tun nerostů, rud, fosilních paliv, a biomasy za rok což je 3x víc než je současná spotřeba pokud nejdoje k oddělení tempa ekonomického růstu od spotřeby přírodních zdrojů. Nejbezprostřednějším způsob, jak snížit negativní dopady lidské činnosti na planetě, je snížit spotřebu materiálu v těch položkách, kterých se v současné době spotřebuje nejvíce.

54 Decoupling Prioritou pro většinu zemí musí být stabilizace, případně snížení materiální spotřeby a přijetí inovativních technologií zajišťujících udržitelný rozvoj To může být dosaženo zlepšováním efektivnosti využití zdrojů, snížením znečištění v důsledku spotřeby, využitím alternativních zdrojů a nových technologií s menším vlivem na životní prostředí, usnadňováním změny v chování lidí a podniků, prostřednictvím stimulů, a oddělením ekonomické činnosti od vlivu na životní prostředí (decoupling)

55 Antroposociální problémy globální ekonomiky

56 Strukturální problémy,rozpory a konflikty světového hospodářství 3.Antroposociální problémy se vztahují k problému budoucnosti lidské společnosti. Patří sem problémy jako např. odstranění absolutní bídy boj s epidemiemi a narkomanii otázky nekontrolované migrace problémy terorismu vyvolané politickými, náboženskými a etnickými konflikty

57 Podíl obyvatelstva žijícího na hranici absolutní bídy

58 Organizovaný zločin Mezinárodní organizovany zločin představuje stejně jako terorismus další bezprostřední bezpečnostní hrozbu pro mnoho zemí nejen rozvojového světa. Nejdůležitějšími fenomény v tomto směru jsou ilegální organizovaná migrace, komerční sexuální zneužívání dětí, prostituce, snahy o legalizaci příjmů pocházejících z kriminální činnosti, obchod s vojenským materiálem a technologiemi dvojího použití (civilního i vojenského) a globální obchod s narkotiky. Nejkritičtějšími regiony na poli obchodu s tvrdými drogami jsou stále střední Asie (Afghánistán) a Jižní Amerika (Kolumbie).

59 Podíl násilných smrtí na obyvatelstvu vybraných zemí

60 Počet závažných infekčních onemocnění v rozvojových zemích Výskyt, propuknutí a umrtnost na TBC na 100 tis. obyv. Výskyt HIV v regionech a ve světě v % obyvatelstva let

61 Vlny migrace (Středozemní moře 2015)

62 Počet příjezdů po moři Počet migrantů do Evropy přes Středozemní moře

63 Strukturální problémy, krize,rozpory a konflikty světového hospodářství Řešení globálních problémů vyžaduje : aktivní mezinárodní spolupráci na úrovni států, intergračních seskupeni ale i TNK hledání nových forem řízení a regulace světového hospodářství alternativních ke stávajícímu systému změnu fungování systému mezinárodních vztahů a mechanismů globálních institucí

64 Strukturální problémy, krize,rozpory a konflikty světového hospodářství Změny ve struktuře světového hospodářství a systému mezinárodních ekonomických vztahů: reforma mezinárodního měnového a finančního systému restrukturalizaci světového obchodu a kapitálových transferů s cílem vyrovnat nerovnováhy světového hospodářství prosazení koncepce udržitelného rozvoje a zavádění ekologicky čistých výrob systém globálního řízení a vládnutí bez existence globální vlády integrující státní ale i korporátní úroveň

65 Podíl exportu na dluhové službě

66 Strukturální problémy, rozpory a konflikty světového hospodářství Globální problémy se objevují postupně od konce 2.světové války, přičemž se jejich rozsah jejich vlivu stále rozšiřuje a dopady prohlubuj. Jejich specifickým rysem je, že se týkají problémů budoucí existence, orientace a způsobů rozvoje lidské civilizace Z jejich dvojího charakteru vyplává, že globální problémy jsou řešitelné jenom společným úsilím všech zemí světa

67 Strukturální problémy, krize,rozpory a konflikty světového hospodářství Řešení globálních problémů vyžaduje : aktivní mezinárodní spolupráci na úrovni států, intergračních seskupeni ale i TNK hledání nových forem řízení a regulace světového hospodářství alternativních ke stávajícímu systému změnu fungování systému mezinárodních vztahů a mechanismů globálních institucí

68 Strukturální problémy, krize,rozpory a konflikty světového hospodářství Změny ve struktuře světového hospodářství a systému mezinárodních ekonomických vztahů: reforma mezinárodního měnového a finančního systému restrukturalizaci světového obchodu a kapitálových transferů s cílem vyrovnat nerovnováhy světového hospodářství prosazení koncepce udržitelného rozvoje a zavádění ekologicky čistých výrob systém globálního řízení a vládnutí integrující státní ale i korporátní úroveň v podmínkách neexistence globální vlády

69 Mezinárodní programy k řešení globálních problémů

70 Rozvojové cíle milénia Summit tisíciletí: V roce 2000 zástupci 189 členských států OSN (dnes má OSN již 193 členských států) na Summitu tisíciletí v New Yorku společně přijali Deklaraci tisíciletí. Ta se stala základem celosvětové spolupráce v boji proti chudobě. Na summitu byly také odsouhlaseny cíle rozvoje na období , tzv. Rozvojové cíle tisíciletí (MDGs, Millennium Development Goals).

71 Rozvojové cíle milénia

72 Rozvojové cíle milénia

73

74 Cíle udržitelného rozvoje V září 2015 se státy OSN dohodly na programu transformace světa k udržitelnosti. Tento program stojí na 17 konkrétních Cílech udržiteného rozvoje (SDGs, z anglického termínu Sustainable Development Goals). Hlavním smyslem SDGs je, aby všichni lidé na světě mohli žít důstojný život bez chudoby, hladu a nerovnosti, a mohli plně rozvinout svůj potenciál. Současná generace je první, která může odstranit extrémní chudobu na Zemi a zároveň poslední generací, která může zabránit nejhorším dopadům globálního oteplování.

75

76 Cíl č. 1: Vymýtit chudobu ve všech jejích formách všude na světě Počet lidí žijících v extrémní chudobě se celosvětově z 1,9 miliardy lidí v roce 1990 snížil o více než polovinu. Jejich počet ale stále přesahuje 836 milionů. Každý pátý člověk v rozvojových zemích žije za méně než 1,25 USD na den. Nejvíce extrémně chudých lidí žije v jižní Asii a subsaharské Africe. Vysoká míra chudoby se často vyskytuje v malých, nestabilních a konflikty zasažených zemích.

77 Cíl č. 2: Vymýtit hlad, dosáhnout potravinové bezpečnosti a zlepšení výživy, prosazovat udržitelné zemědělství Počet podvyživených lidí v rozvojových zemích se od roku 1990 snížil téměř o polovinu, z 23,3 procenta v letech na 12,9 procenta ( ). Nicméně stále každý devátý člověk na světě (795 milionů) trpí podvýživou. Naprostá většina hladovějících lidí žije v rozvojových zemích, kde podvýživou trpí 12,9 procent populace. Nejvíce lidí hladoví v Asii dvě třetiny populace. Počet těchto lidí v jižní Asii v posledních letech klesl, ale v západní Asii se nepatrně zvýšil. Největší procento hladovějících lidí je v subsaharské Africe. Asi každý čtvrtý člověk je zde podvyživený. Špatná výživa způsobuje téměř polovinu (45 procent) úmrtí dětí mladších pěti let, to je 3,1 milionu dětí ročně. Celosvětově každé čtvrté dítě trpí nedostatečným růstem. V rozvojových zemích je to každé třetí dítě. 66 milionů dětí školního věku v rozvojových zemích chodí do školy hladových, z toho je 23 milionů dětí z Afriky. Zemědělství poskytuje obživu 40 procentům světové populace. Je největším zdrojem příjmů a pracovních míst pro chudé venkovské domácnosti. 500 milionů malých farem z celého světa, z nichž většina je zavlažována pouze deštěm, poskytuje až 80 procent jídla spotřebovávaného ve velké části rozvojového světa. Investice drobného zemědělství mají významný vliv na zvyšování potravinové bezpečnosti a výživy nejchudších i na produkci

78 Cíl č. 3: Zajistit zdravý život a zvyšovat jeho kvalitu pro všechny v jakémkoli věku Každý den umírá o 17 tisíc dětí méně než v roce 1990, ale stále více než šest milionů dětí ročně umírá před svými pátými narozeninami. Od roku 2000 zabránilo očkování proti spalničkám téměř 15,6 milionu úmrtí. Navzdory globálnímu zlepšení umírá stále více dětí v jižní Asii a subsaharské Africe. Čtyři z pěti úmrtí dětí mladších pěti let se týkají těchto regionů.

79 Cíl č. 4: Zajistit rovný přístup k inkluzivnímu a kvalitnímu vzdělání a podporovat celoživotní vzdělávání pro všechny Zápis do základních škol v rozvojových zemích dosáhl 91 procent. Bez vzdělání ale stále zůstává 57 milionů dětí. Více než polovina dětí, které nenavštěvují školu, žije v subsaharské Africe. Odhaduje se, že polovila dětí nenavštěvujících základní školu žije v zemích zasažených konfliktem. Děti z nejchudších domácností mají čtyřikrát vyšší pravděpodobnost, že nebudou chodit do školy, než děti z nejbohatších domácností. Míra gramotnosti mladých ve věku let se v letech 1990 až 2015 celosvětově zlepšila z 83 procent na 91.

80 Cíl č. 5: Dosáhnout genderové rovnosti a posílit postavení všech žen a dívek Svět dosáhl rovnosti v základním vzdělávání mezi chlapci a dívkami. Ale je v málo zemích se to podařilo na všech úrovních vzdělání. V jižní Asii bylo v roce 1990 zapsáno do základní školy pouze 74 dívek na 100 chlapců. V roce 2012 byly počty zapsaných dívek a chlapců vyrovnané. V subsaharské Africe, Oceánii a západní Asii dívky stále čelí překážkám v přístupu k základnímu i sekundárnímu vzdělání. Ženy v severní Africe zastávají méně něž každé páté placené pracovní místo v nezemědělském sektoru. V 46 zemích mají ženy více než 30 procent křesel alespoň v jedné komoře národních parlament.

81 Cíl č. 6: Zajistit všem dostupnost vody a sanitačních zařízení a udržitelné hospodaření s nimi V roce 2015 má 91 procent světové populace přístup k bezpečným zdrojům pitné vody. V roce 1990 to bylo 76 procent populace. 2,5 miliardy lidí ale stále nemá přístup k sanitaci (hygienická zařízení jako je kanalizace, toalety nebo latríny). Každý den umírá v průměru pět tisíc dětí v důsledku špatné vody nebo sanitace. Vodní elektrárny jsou nejdůležitějším a rozšířeným zdrojem obnovitelné energie.v roce 2011 generovaly 16 procent celosvětové produkce elektřiny. Přibližně 70 procent veškeré dostupné vody se používá pro zavlažování. Při povodních zahyne 15 procent všech obětí přírodních katastrof.

82 Cíl č. 7: Zajistit všem přístup k cenově dostupným, spolehlivým, udržitelným a moderním zdrojům energie 1,3 miliardy lidí (každý pátý člověk na Zemi) nemá přístup k elektřině. 3 miliardy lidí využívají na vaření a topení dřevo, uhlí, dřevěné uhlí a živočišný odpad. Energetika významně přispívá ke klimatické změně. Produkuje přibližně 60 procent celkových celosvětových emisí skleníkových plynů. Energie z obnovitelných zdrojů větru, vody, slunce, biomasy a geotermální energie je nevyčerpatelná a čistá. Obnovitelné zdroje v současnosti tvoří 15 procent globálního energetického mixu.

83 Cíl č. 8: Podporovat trvalý, inkluzivní a udržitelný hospodářský růst, plnou a produktivní zaměstnanost a důstojnou práci pro všechny Celosvětově se nezaměstnanost zvýšila ze 170 milionů v roce 2007 na téměř 202 milionů v roce Z toho je asi 75 milionů mladých. Téměř 2,2 miliardy lidí žijí za méně než 2 USD na den, což je hranice chudoby. Stabilní zaměstnání je hlavním prostředkem k odstranění chudoby. V letech bude potřeba 470 milionů nových pracovních míst. Malé a střední podniky, které se zabývají průmyslovou výrobou a zpracováním, jsou v raných fázích industrializace klíčové, protože vytvářejí nejvíce pracovních míst. Tvoří více než 90 procent celosvětového podnikatelského sektoru a zajišťuje procent pracovních míst.

84 Cíl č. 9: Vybudovat odolnou infrastrukturu, podporovat inkluzivní a udržitelnou industrializaci a inovace Asi 2,6 miliardy obyvatel v rozvojovém světě nemá přístup k nepřetržité dodávce elektřiny. 2,5 miliardy lidí nemá přístup k základním sanitačním zařízením a téměř 800 milionů nemá přístup k vodě. Mnoho milionů z nich žije v Subsaharské Africe a jižní Asii. 1 až 1,5 milionu lidí nemá přístup ke spolehlivým telefonním službám. V mnoha afrických zemích, zejména těch s nízkými příjmy, snižuje nedostatečná infrastruktura produktivitu firem asi o 40 procent. Zpracovatelský průmysl je důležitým zaměstnavatelem s asi 470 miliony pracovních míst na celém světě (2009), to je je asi 16 procent z celosvětové pracovní síly (2,9 miliardy lidí). Odhaduje se, že v roce 2013 zpracovatelský průmysl zaměstnával více než půl miliardy lidí. Jedno pracovní místo v průmyslu vytváří 2,2 pracovního místa v jiných odvětvích. V rozvojových zemích se průmyslově zpracovává méně než 30 procent zemědělské produkce, v zemích s vysokými příjmy je to 98 procent. V rozvojových zemích je tedy velký potenciál pro zemědělskoprůmyslové podniky.

85 Cíl č. 10: Snížit nerovnost uvnitř zemí i mezi nimi V období vzrostla v rozvojových zemích nerovnost v příjmech v průměru o 11 procent (s přihlédnutím k velikosti populace). Významná většina domácností v rozvojových zemích (více než 75 procent) žije dnes ve společnosti, kde jsou příjmy rozděleny ještě více nerovnoměrně než v 90. letech minulého století. U dětí z nejchudších 20 procent populace je stále třikrát vyšší pravděpodobnost, že se nedožijí pěti let, než u dětí nejbohatší pětiny populace. Celosvětově se významně zlepšil systém sociální ochrany, ale např. u osob s postižením je stále až pětkrát vyšší pravděpodobnost, že budou muset za zdravotní péči vynaložit obrovské prostředky. Navzdory celkovému poklesu mateřské úmrtnosti ve většině rozvojových zemí, je u žen z venkovských oblastí až třikrát větší pravděpodobnost úmrtí při porodu, než u žen z města.

86 Cíl č. 11: Vytvořit inkluzivní, bezpečná, odolná a udržitelná města a obce Polovina lidstva (3,5 miliardy lidí) žije ve městech. Do roku 2030 bude bude podíl městské populace téměř 60 procent. 828 milionů lidí žije ve slumech a jejich počet stále roste. Města pokrývají pouhá dvě procenta zemského povrchu, ale spotřebovávají procent energie a vytvářejí 75 procent emisí skleníkových plynů. Rychlá urbanizace vyvíjí tlak na dodávky pitné vody, kanalizaci, životní prostředí i zdravotní systém. Vysoká koncentrace lidí ve městech ale může vést ke zvýšení efektivity a technologickým inovací a snižování spotřeby zdrojů a energie. Města mají potenciál buď promrhat energii nebo optimalizovat účinnost energie snižováním spotřeby a přijetím ekologických standardů.

87 Cíl č. 12: Zajistit udržitelnou spotřebu a výrobu Za rok lidstvo vyplýtvá nebo jinak znehodnotí 1,3 miliardy tun potravin. Pokud by lidé na celém světě přešli na energeticky úsporné žárovky, ušetřilo by se 120 miliard USD. Pokud v roce 2050 dosáhne světová populace počtu 9,6 miliardy, bude potřeba asi tří planet Země, abychom měli přírodní zdroje potřebné pro udržení současného životního stylu. Více než 1 miliarda lidí stále nemá přístup k pitné vodě z přírodních zdrojů.

88 Cíl č. 13: Přijmout bezodkladná opatření na boj se změnou klimatu a zvládání jejích dopadů Emise skleníkových plynů z lidské činnosti jsou hnací silou klimatické změny a stále rostou. Momentálně jsou na nejvyšší úrovni v historii. Globální emise oxidu uhličitého se od roku 1990 zvýšily o téměř 50 procent. Koncentrace oxidu uhličitého, metanu a oxidu dusného v atmosféře se zvýšily na bezprecedentní úroveň za posledních nejméně 800 tisíc let. Koncentrace oxidu uhličitého se od doby před průmyslovou revolucí zvýšily o 40 procent, a to především spalováním fosilních paliv a také vlivem výrazně zvýšeného využívání půdy. Oceány absorbovaly asi 30 procent vypouštěného antropogenního oxidu uhličitého a tím došlo k acidifikaci oceánů. Všechny poslední tři dekády byly jedna po druhé teplejší než všechny předcházející od roku Období mezi lety bylo pravděpodobně nejteplějších 30 let za posledních 14 století. Od roku 1880 do roku 2012 se průměrná globální teplota zvýšila o 0,85 C. Pokud se nic nezmění, zvýší se průměrná světová povrchová teplota ve 21. století pravděpodobně o více než 3 stupně Celsia. V některých zemích v tropických a subtropických oblastech to může být dokonce více. Nejvíce to postihne nejchudší a nejzranitelnější lidi a státy. Míra vzestupu mořské hladiny od poloviny 19. století byla větší než průměrná míra za poslední dvě tisíciletí. Mezi lety 1901 až 2010 se průměrně hladina moře celosvětově zvýšila o 0,19 [0,17 až 0,21] metru. Od roku 1901 do roku 2010 se hladina moře celosvětově zvýšila v průměru o 19 cm v důsledku globálního oteplování a tání Rozloha ledové plochy v Arktidě se každé desetiletí od roku 1979 zmenšuje o1,07 milionu km 2. Pokud lidstvo změní své chování a využije širokou škálu technologických opatření, bude ještě možné omezit zvýšení průměrné globální teploty na 2 stupně Celsia nad úroveň před průmyslovou revolucí. Existuje mnoho způsobů, jak dosáhnout významného snížení emisí v průběhu několika příštích desetiletí, které jsou potřebné ke snížení růstu průměrné globální teploty na max. 2 stupně Celsia (cíl stanovený vládami států).

89 Cíl č. 14: Chránit a udržitelně využívat oceány, moře a mořské zdroje pro zajištění udržitelného rozvoje Oceány pokrývají tři čtvrtiny zemského povrchu, zahrnují 97 procent vody na Zemi a z hlediska objemu vytvářejí 99 procent životního prostoru na planetě. Celosvětově se tržní hodnota mořských a pobřežních zdrojů a průmyslu odhaduje na tři biliony USD za rok, což je asi pět procent celosvětového HDP. Celosvětově se intenzita rybolovu blíží produktivní kapacitě oceánů, úlovky se pohybují v řádu 80 milionů tun ryb. V oceánech žije téměř 200 tisíc identifikovaných druhů, ale skutečná čísla se mohou pohybovat v milionech. Oceány zachycují asi 30 procent CO 2 produkovaného lidskou činností, čímž tlumí dopady globálního oteplování. Oceány slouží jako největší světový zdroj bílkovin, více jak 3 miliardy lidí jsou na oceánech závislí jako na svém primárním zdroji. Námořní rybolov přímo či nepřímo zaměstnává přes 200 milionů lidí. Dotace na rybolov přispívají k rychlému úbytku mnoha druhů ryb a brání snahám o zachování a znovuobnovení zásob ryb a souvisejících pracovních míst. V důsledku toho mořský rybolov ročně generuje o 50 miliard USD méně. Až 40 procent světových oceánů je významně poznamenaných lidskou činností včetně znečištění, vyčerpaného rybolovu a ztráty přirozených pobřežních prostředí.

90 Cíl č. 15: Chránit, obnovovat a podporovat udržitelné využívání suchozemských ekosystémů, udržitelně hospodařit s lesy, potírat rozšiřování pouští, zastavit a následně zvrátit degradaci půdy a zastavit úbytek biodiverzity Každý rok zmizí 13 milionů hektarů lesa. Živobytí přibližně 1,6 miliardy lidí je závislé na lesích. Toto číslo zahrnuje asi 70 milionů původních obyvatel. Lesy jsou domovem pro více než 80 procent všech suchozemských druhů zvířat, rostlin a hmyzu. 2,6 miliardy lidí je přímo závislých na zemědělství, ale 52 procent zemědělské půdy je více či méně postiženo degradací. V důsledku sucha a dezertifikace mizí každý rok 12 milionů hektarů půdy (23 hektarů za minutu). Na takové ploše by se dalo vypěstovat 20 milionů tun obilí. Z osmi tisíc tři sta druhů známých zvířat již osm procent vyhynulo a 22 procentům hrozí vyhynutí. Až 80 procent lidí žijících ve venkovských oblastech v rozvojových zemích se spoléhá na tradiční rostlinné léčivé přípravky pro základní zdravotní péči.

91 Cíl č. 16: Podporovat mírové a inkluzivní společnosti pro udržitelný rozvoj, zajistit všem přístup ke spravedlnosti a vytvořit efektivní, odpovědné a inkluzivní instituce na všech úrovních Podle UNHCR stoupl počet uprchlíků pod mezinárodní ochranou v polovině roku 2014 na 13 milionů. Korupce, úplatkářství, krádeže a daňové úniky připravují rozvojové země ročně o asi 1,26 bilionu USD. Počet dětí opouštějících základní školu v zemích zasažených konfliktem dosáhl v roce ,5 milionu, to je přibližně 50 procent.

92 Cíl č. 17: Oživit globální partnerství pro udržitelný rozvoj a posílit prostředky pro jeho uplatňování Oficiální rozvojová pomoc (ODA) činila v roce 2014 asi 135 miliard USD. V roce 2014 bylo 79 procent dovozů z rozvojových zemí do zemí rozvinutých osvobozeno od cla. Dluhové břemeno rozvojových zemí zůstává stabilní na úrovni kolem tří procent příjmů z vývozu. Počet uživatelů internetu v Africe se v posledních čtyřech letech téměř zdvojnásobil. Od roku 2015 je asi 95 procent světové populace pokryto mobilním signálem. V roce 2006 s internetem pracovalo jen 6 procent světové populace, v roce 2014 už je to 43 procent. Avšak více než čtyři miliardy lidí internet nevyužívá, 90 procent z nich je z rozvojového světa.

93 Alternativy zbrojním výdajům využitelné k financování udržitelného rozvoje Roční celosvětové výdaje na zbrojení v roce 2015 přibližně 1676 miliard USD

94 Literatura Foltýn, Jeníček: Globální problémy světa v ekonomických souvislostech.c.h.beck,praha World Development Indicators 2015, UN, NY, 2015 SIPRI Yearbook 2016, Stockholm,