SOCIÁLNÍCH POTŘEB OBYVATELSTVA A ÚROVNĚ ZNALOSTÍ OBYVATEL O SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH

Transkript

1 PRŮZKUM SOCIÁLNÍCH POTŘEB OBYVATELSTVA A ÚROVNĚ ZNALOSTÍ OBYVATEL O SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH Vyhodnocení základě dotazníkového šetření Leden 2008 Zpracoval: Asociace poradenských a informačních středisek, o. s. Pro rychnovský region vyhodnotila : Bc. Jitka Hrnčířová odbor sociálních věcí Městský úřad Rychnov d Kněžnou Projekt Standardizace procesu komunitního plánování území Královéhradeckého kraje je spolufincován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem České republiky a Královéhradeckým krajem.

2 Obsah: Úvod Cíl průzkumu 1. Cílová skupi: SENIOŘI VE VĚKU NAD 65LET str Cílová skupi: ZDRAVOTNĚ A TĚLESNĚ POSTIŽENÍ OBČANÉ DO 65 LET str Cílová skupi: RODINY S DĚTMI MLADŠÍMI 6-TI LET str Cílová skupi: OBČANÉ NAD 18 LET S RIZIKOVÝM STYLEM ŽIVOTA str Cílová skupi: PŘÍSLUŠNÍCI NÁRODNOSTNÍCH A ETNICKÝCH MENŠIN str Cílová skupi: MLÁDEŽ VE VĚKU LET str Shrnutí průzkumu sociálních potřeb obyvatelstva v Královéhradeckém kraji str

3 Vážení občané, předkládáme Vám výsledky dotazníkového šetření, které se uskutečnilo území Královéhradeckého kraje v polovině roku I když je už leden 2008, tyto podklady Vám jistě pomohou přiblížit možnosti, jak řešit sociální potřeby. Cíl průzkumu Cílem průzkumu bylo zjistit, jaké situace potřebují občané v šem regionu nejčastěji řešit, jaké služby jsou občany považovány za potřebné a mohly by zlepšit jejich sociální situaci. Zjišťovali jsme také, jakým způsobem se občané z jednotlivých cílových skupin o možnostech řešení jejich životní situace nejčastěji dozvídají. Dotazník obsahoval uzavřené otázky s možností volby z jedné či více odpovědí. Celkem jsme proškolili 29 tazatelů, kteří zajistili řádné vyplnění a odevzdání dotazníků, byla s nimi sepsá dohoda o provedení práce. Finční náklady průzkum a tisk výsledků byly hrazeny z evropských fondů realizace projektu: Standardizace procesu komunitního plánování sociálních služeb v Královéhradeckém kraji. Dotazník byl zpracován pro šest cílových skupin a možnosti odpovědí byly uzpůsobeny hlavním problémovým okruhům, které byly u daných cílových skupin předpokládány. Nejedlo se tedy o průzkum mezi uživateli sociálních služeb, ale o průzkum mezi cílovými skupimi. Průzkum si vymezil těchto šest cílových skupin obyvatelstva, které byly vyhodnocené podle pohlaví, věku, zaměstnání a velikosti obce (celkem 648 dotazníků) : 1. Senioři ve věku d 65 let (202 dotazníků) 2. Zdravotně a tělesně postižení občané do 65 let (111 dotazníků) 3. Rodiny s dětmi mladšími 6 ti let (114 dotazníků) 4. Občané d 18 let s rizikovým stylem života (25 dotazníků) (bezdomovci, uživatelé drog, osoby po návratu z výkonu trestu) 5. Příslušníci národnostních a etnických menšin (85 dotazníků) 6. Mládež ve věku let (111 dotazníků) Za celý Královéhradecký kraj bylo vyhodnoceno dotazníků. Celkem bylo zmapováno 15 lokalit Královéhradeckého kraje Broumov, Dobruška, Dvůr Králové, Hořice, Jaroměř, Kostelec d Orlicí, Náchod, Nová Paka, Nový Bydžov, Rychnov d Kněžnou, Trutnov, Vrchlabí, Chlumec d Cidlinou, Smiřice, Třebechovice pod Orebem. V případě zájmu můžete hlédnout do průzkumu za celý Královéhradecký kraj odboru sociálních věcí v Rychnově d Kněžnou. 3

4 1. CÍLOVÁ SKUPINA - SENIOŘI VE VĚKU NAD 65 LET otázka č. 1: Cítíte ve svém životě potřebu řešit některou z následujících situací? Odpověď seniorů Rychnovsku často v % občas v % vůbec ne v % CELKEM Věnovat se zálibám 59 29, , ,7 202 Setkávat se s dalšími vrstevníky 42 20, , ,2 202 Dovoz oběda do domácnosti 40 20, , ,0 200 Možnost teplého oběda v jídelně 19 9, , ,6 201 Zajištění a donáška nákupu 32 15, , ,4 202 Vyprání prádla 25 12, , ,3 202 Pomoc s úklidem domácnosti 22 10, , ,4 202 Drobná zdravotní ošetření v domácnosti (převazy, injekce, měření tlaku) 13 14, ,5 5 5,8 88 Vyřizování záležitostí 12 6, , ,2 201 úřadech Mít celodenní péči 6 3,0 9 4, ,6 202 Pomoc při každodenních 5 2, , ,9 192 úkonech (osobní hygie, oblékání apod.) Přivolat v tísni 3 1, , ,8 199 Nejvíce se senioři přiklonili k potřebě věnovat se zálibám (29%), setkávat se s vrstevníky (21%) a k zajištění oběda do domácnosti (20%). Celkově se zdá, že rychnovští senioři se cítí být soběstačnými a nevyžadují pravidelnou péči. otázka č. 2: Na koho byste se obrátil/a při řešení uvedených potřeb? rodinu sousedy, známé lékaře úřady faráře zařízení, kam se dochází zařízení, kde se bydlí pracovník pomáhající v domácnosti nikoho, poradím si sám 32,8% 13,5% 20,1% 1,5% 2,1% 3,9% 11,6% 8,8% 5,8% Z odpovědí respondentů vyplývá, že ústřední roli při řešení potřeb seniorů hraje rodi, lékař a sousedská vý. 4

5 otázka č. 3: Co si myslíte, že by Vám při řešení výše uvedených potřeb nejvíce pomohlo? požádat mít mít jistotu, získat rozmluva zlepšení o informace, že kontakt odborníka mé co mohu poskytnutá s mými finční úřady dělat je místo, rodinnými situace bezpečná kde se příslušníky mohu požádat o rodinu, známé, sousedy poradit 74,2% 6,6% 4% 2,5% 5,1% 1% 4% 2,5% promluvit s odborníkem Respondenti se domnívají, že by jim při řešení uvedených potřeb nejvíce pomohla rodi (74%) a následně uvedli příslušných úřadů(6,6%). otázka č.4: Brání Vám nějaká překážka v tom, abyste využil/a při řešení výše uvedených potřeb? nevím o nevyhovuje mi brání mi bízená stydím se, strach nemám i způsob čas poskyt. rodi je daleko ze ztráty anonymity peníze služby 5,5% 3,1% 1,0% 1,0% 3,1% 2,7% 5,2% využívám, nic mi v tom nebrání nedůvěřuji cizím lidem nedovolí mi to zdravotní stav překáží mi stavební bariéry špatná dopravní dostupnost žádnou nepotřebuji 29,6% 11,3% 4,8% 4,5% 6,5% 21,6% 30% seniorů odpovědělo, že služby využívají a nic jim v tom nebrání a 22% respondentů odpovědělo, že žádnou z bízených služeb nepotřebuje. Mezi nejčastější překážky patří nedůvěra k cizím lidem, špatná dopravní dostupnost a neinformovanost o i. otázka č. 5a: Se kterým z následujících tvrzení se nejvíce ztotožňujete? Za bízenou : celkem% a) jsem ochotný dojíždět do nejbližšího města 30,3% b) jsem ochotný dojíždět do krajského města 0,5% c) nejsem ochotný dojíždět, měla by být v místě bydliště 69,2% Odpovědi ukázaly, že senioři Rychnovsku nejsou ochotni dojíždět za bízenými službami a nejvíce by jim vyhovovalo mít službu v místě bydliště (69%) otázka č. 5b: Se kterým z následujících tvrzení se nejvíce ztotožňujete? Za služby, které mi pomohou zvládnout mou situaci a) jsem ochotný platit jejich plnou cenu 17,9% b) jsem ochotný platit část jejich ceny 49,3% c) nejsem ochotný platit, měly by být zdarma 32,8% 5

6 Celkově za Královéhradecký kraj v otázce platit za bízené služby převládá neochota platit cokoliv, služby by měly být zdarma. Plnou cenu za poskytnuté služby by bylo ochotno platit pouze 18% rychnovských seniorů z celkového počtu dotazovaných v Královéhradeckém kraji. otázka č. 6: Kde byste hledal/a informace, jak řešit výše uvedené potřeby? obecní vývěska 1,6% kostel, fara 0,0% policie 0,0% starosta 5,3% internetové stránky obce 1,1% pracovníci městského úřadu 18,4% vyhledávání internetu 1,1% instituce, kde se pomáhá druhým 10,5% telefonní sezm 1,1% místo neformálního setkávání (obchod, pošta, 1,6% hospoda) časopisy, výstřižky 2,6% městské informační centrum, knihov, kul. 1,6% z novin instituce ordice lékaře 5,8% rodi, známí, sousedé 49,5% Z těchto odpovědí vyplývá, že senioři výrazně preferují osobní kontakt. Nejčastěji by hledali informace u pracovníků úřadů a v institucích, kde se pomáhá druhým. V celém Královéhradeckém kraji ve všech sledovaných lokalitách však výrazně převažuje kontakt rodinu a sociální sítě. otázka č. 7: Odkud a jak často čerpáte informace o tom, co se děje ve vaší obci a okolí? Z odpovědí vyplynulo, že nejvyužívanějším informačním kanálem pro seniory je Zpravodaj města. Dalším užitečným nástrojem získávání informací o dění v obci jsou pro seniory letáky ve schránce. Naopak internetové stránky obce (internet obecně) se projevují jako nepreferovaný nástroj. Zde je prostor pro zvýšení počítačové gramotnosti u této cílové skupiny. Závěr (cílová skupi senioři ve věku d 65 let) Respondenti z řad seniorů 65+ vyslovili potřebu věnovat se zálibám a setkávat se s dalšími vrstevníky. Nejčastěji by se chtěli obracet o vlastní rodinu, ale i lékař se stává výrazným zdrojem i a důvěry. Mezi hlavní bariéry v přístupu k i řadí senioři nedůvěru k cizím lidem a špatnou dopravní dostupnost. Senioři nejvíce vyžadují dostupnost služeb přímo v místě svého bydliště, ale větši dotázaných je ochot částečně platit za poskytované služby. 6

7 2. CÍLOVÁ SKUPINA ZDRAVOTNĚ A TĚLESNĚ POSTIŽENÍ OBČANÉ DO 65 LET Otázka č.1 : Cítíte ve svém životě potřebu řešit některou z následujících situací? Zdravotně a tělesně postižení do často v % občas v % vůbec v % CELKEM 65 let ne Zajištění kompenzačních pomůcek 65 58, ,4 0 0,0 111 Zajištění dopravy 29 26, , ,7 111 Pomoc s chodem domácnosti 27 24, , ,5 111 Pomoc při každodenních úkonech 26 23, , ,8 109 Vyřizování záležitostí úřadech 22 19, , ,8 111 Doprovázení při pohybu po obci 20 18, , ,0 110 Mít celodenní péči 15 13, , ,0 111 Zajištění kontaktu s okolím 14 12, , ,8 111 Naplnění volného času 14 12, , ,9 111 Drobná zdravotní ošetření v 12 10, , ,2 111 domácnosti Nutnost stavební úpravy 7 6, , ,9 110 bytu/domu Pomoc s hledáním zaměstnáním 3 2,7 6 5, ,9 111 Vzdělávání a příprava 1 0,9 10 9, ,1 111 zaměstnání Tlumočení a překládání 1 0,9 5 4, ,5 110 Nejčastější potřebou této cílové skupiny je zajištění kompenzačních pomůcek a zajištění dopravy. Velmi malou potřebu vidí v i při hledání zaměstnání a při vzdělávání, což je dáno skladbou respondentů, kteří jsou starobní (26,3%) nebo invalidní (62,6%)důchodci. otázka č.2: Na koho byste se obrátil/a při řešení uvedených potřeb? rodinu sousedy, známé lékaře faráře zařízení, kam se dochází zařízení, kde se bydlí úřady pracovník pomáhající v domácnosti osobního asistenta sdružení zdravot. postiž. 22,9% 13,1% 18,3% 1,0% 4,3% 4,8% 14,3% 5,0% 2,0% 11,3% Respondentů, kteří uvedli, že nepotřebují, bylo 3,0%. Hlavním zdrojem i je ve skupině respondentů z řad zdravotně postižených rodi. Rovněž lékař se stává preferovaným zdrojem i. Dalším silným zdrojem i je ve většině lokalit Královéhradeckého kraje úřad. 7

8 otázka č. 3: Co si myslíte, že by Vám při řešení výše uvedených potřeb nejvíce pomohlo? požádat o rodinu, známé, sousedy požádat o úřady mít informace, co mohu dělat mít jistotu, že poskytnutá je bezpečná získat kontakt místo, kde se mohu poradit rozmluva odborníka s mými rodinnými příslušníky zlepšení mé finční situace 51,9% 11,1% 5,6% 2,8% 8,3% 5,6% 11,1% 3,7% promluvit s odborníkem Rodi opět figuruje jako nejpreferovanější potenciální poskytovatel i. Dalším zdrojem i pro cílovou skupinu zdravotně a tělesně postižené občany do 65 let je úřadů a zlepšení své finční situace. otázka č. 4: Brání Vám nějaká překážka v tom, abyste využil/a při řešení výše uvedených potřeb? nevím o nevyhovuje mi brání mi bízená stydím se, nemám i způsob čas poskyt. rodi je daleko strach ze ztráty anonymity peníze služby 6,9% 3,8% 1,5% 0% 8,8% 1,9% 13% využívám, nedůvěřuji cizím nedovolí mi to překáží mi špatná dopravní žádnou nepotřebuji nic mi v tom nebrání lidem zdravotní stav stavební bariéry dostupnost 13,8% 8,8% 13,4% 11,9% 8,8% 7,3% Největší překážkou při vyhledávání i je špatný zdravotní stav, nedostatek peněz služby a stavební bariéry. otázka č. 5a: Se kterým z následujících tvrzení se nejvíce ztotožňujete? Za bízenou : Celkem % a) jsem ochotný do nejbližšího města 20% b) jsem ochotný dojíždět do krajského města 0,9% c) nejsem ochotný dojíždět, měla by být v místě bydliště 79,1% Požadavek služby v místě bydliště projevilo 79% dotázaných respondentů. 8

9 otázka č. 5b: Se kterým z následujících tvrzení se nejvíce ztotožňujete? Za služby, které mi pomohou zvládnout mou situaci a) jsem ochotný platit jejich plnou cenu 9,9% b) jsem ochotný platit část jejich ceny 39,6% c) nejsem ochotný platit, měly by být zdarma 50,5% Více jak polovi dotázaných respondentů této cílové skupiny odpověděla, že nejsou ochotni platit za bízené služby, měly by být zdarma. otázka č. 6: Kde byste hledal/a informace, jak řešit výše uvedené potřeby? obecní vývěska 1,0% kostel, fara 0,0% policie 0,0% starosta 8,0% internetové stránky obce 2,0% pracovníci městského úřadu 22,0% vyhledávání internetu 9,0% instituce, kde se pomáhá druhým 10,0% telefonní sezm 1,0% místo neformálního setkávání (obchod, pošta, 0,0% hospoda) časopisy, výstřižky z novin 1,0% městské informační centrum, knihov, kul. instituce 3,0% ordice lékaře 16% rodi, známí, sousedé 27,0% Ve skupině zdravotně postižených využívají dotázaní jako informační kanál nejvíce rodinu, úřady a ordici lékaře. otázka č. 7: Odkud a jak často čerpáte informace o tom, co se děje ve vaší obci a okolí? Výrazným zdrojem informací se pro tuto cílovou skupinu stává Zpravodaj. Rovněž letáky ve schránce jsou pravidelně využívaným informačním kanálem. Internetové stránky obecně a internetové stránky města jsou více preferované než tomu bylo u cílové skupiny seniorů. Závěr (cílová skupi zdravotně a tělesně postižení občané do 65 let) Nejčastější potřebou zdravotně postižených je zajištění kompenzačních pomůcek a zajištění dopravy. Velmi malou potřebu i vidí oslovení respondenti při hledání zaměstnání a při přípravě zaměstnání, což je dáno tím, že více jak polovi respondentů je v invalidním důchodu a 26,3% dotazovaných ve starobním důchodu. Pomoc by nejčastěji zdravotně postižení opět hledali u rodiny a lékaře. Naopak osobního asistenta oslovení nepreferují. Množství bariér je v přístupu k i u zdravotně postižených zmiňováno více než u jiných cílových skupin. Ve velké míře poukazují špatný zdravotní stav, nedostatek peněz služby a stavební bariéry. Více než polovi dotazovaných není ochot za bízené služby platit, měly by být zdarma. 9

10 3. CÍLOVÁ SKUPINA RODINY A MATKY S DĚTMI MLADŠÍMI 6-LET VĚKU otázka č. 1: Cítíte ve svém životě potřebu řešit některou z následujících situací? Rodiny s dětmi mladšími 6 let často v % občas v % vůbec v % CELKEM ne Zajištění pohybu s kočárkem po obci 27 24, , ,0 112 Možnost věnovat se zálibám a 26 23, , ,4 112 sportu Umět lépe hospodařit s penězi 25 22, , ,0 112 Zajištění vhodné činnosti dětí 25 21, , ,6 114 mimo domov Zajištění materiálních potřeb 24 21, , ,0 113 Návrat nebo vstup do zaměstnání 22 19, , ,6 114 Péče o dítě a jeho výchova 21 18, , ,5 114 Uplatnění nároků dávky či 19 16, , ,4 113 věcnou Dostupná předškolní výchova 17 14, , ,5 114 Dostupná dětská zdravotní péče 16 14, , ,9 113 Hlídání dětí 11 9, , ,7 113 Zajištění trvalého bydlení 11 9, , ,5 113 Zajištění kontaktu s okolím, 7 6, , ,8 114 s jinými rodiči s dětmi Neshody v rodině 5 4, , ,4 113 Bariéry při vstupu do úřadu 5 4, , ,6 112 V cílové skupině rodin s dětmi nedochází k výrazné převaze určité konkrétní potřeby. Mezi potřeby, které rodiny s dětmi potřebují řešit občas, se nejvíce objevuje umět lépe hospodařit s penězi (61%), hlídání dětí (49,5%) a také uplatnění nároků dávky či věcnou (48%). Z odpovědí lze vyvodit, že respondenti této cílové skupiny nepotřebují řešit zajištění trvalého bydlení (73,5%), dostupnou předškolní výchovu (60,5%), bariéry při vstupu do úřadu ani dostupnou dětskou zdravotní péči. otázka č.2: Na koho byste se obrátil/a při řešení uvedených potřeb? rodinu sousedy, známé lékaře faráře zařízení, kam se dochází zařízení, kde se bydlí úřady pracovník pomáhající v domácnosti kolegu v zaměstnání školku, jesle 28,4% 13,2% 10% 0,6% 4,6% 0,6% 16,3% 0,6% 4,6% 11,5% kluby nikoho, poradím si sám pro rodiče 7,2 2,6 10

11 Kromě rodiny (28,4%) jsou preferovanými zdroji i v případě rodin s dětmi i úřady (16,3%), sousedi a známí (13,2%). otázka č. 3: Co si myslíte, že by Vám při řešení výše uvedených potřeb nejvíce pomohlo? požádat o rodinu, známé, sousedy požádat o úřady mít informace, co mohu dělat mít jistotu, že poskytnutá je bezpečná získat kontakt místo, kde se mohu poradit rozmluva odborníka s mými rodinnými příslušníky zlepšení mé finční situace 34% 2,9% 16,5% 7,8% 22,3% 0,0% 14,6% 1,9% promluvit s odborníkem Opět se v této cílové skupině preferuje způsob i požádat rodinu, známé (34%) a získat kontakt místo, kde se mohou poradit (22,3%). otázka č. 4: Brání Vám nějaká překážka v tom, abyste využil/a při řešení výše uvedených potřeb? nevím o nevyhovuje mi brání mi bízená stydím se, nemám i způsob čas poskyt. rodi je daleko strach ze ztráty anonymity peníze služby 19,8% 9,9% 4,3% 0% 4,9% 6,8% 8,0% využívám, nedůvěřuji cizím nedovolí mi to překáží mi špatná dopravní žádnou nepotřebuji nic mi v tom nebrání lidem zdravotní stav stavební bariéry dostupnost 21% 9,3% 0,0% 1,9% 4,3% 9,9% Mezi jedny z nejsilněji pociťovaných překážek patří nedostatek informací o možnostech i. otázka č. 5a: Se kterým z následujících tvrzení se nejvíce ztotožňujete? Za bízenou : Celkem % a) jsem ochotný do nejbližšího města 58,0% b) jsem ochotný dojíždět do krajského města 2,7% c) nejsem ochotný dojíždět, měla by být v místě bydliště 39,3% Odpovědi ukázaly, že více jak polovi rodin s dětmi je ochot dojíždět za bízenými službami a pouze 2,7 % respondentů je zde ochotno dojíždět do krajského města. 11

12 otázka 5b: Se kterým z následujících tvrzení se nejvíce ztotožňujete? Za služby, které mi pomohou zvládnout mou situaci a) jsem ochotný platit jejich plnou cenu 13,2% b) jsem ochotný platit část jejich ceny 50,0% c) nejsem ochotný platit, měly by být zdarma 36,8% Polovi dotázaných respondentů z cílové skupiny rodin s dětmi mladšími 6 let Rychnovsku je ochot za bízené služby platit jen část jejich ceny a 36,8% respondentů není ochotno za služby platit. otázka č. 6: Kde byste hledal/a informace, jak řešit výše uvedené potřeby? obecní vývěska 4,9% kostel, fara 0,0% policie 0,0% starosta 1,9% internetové stránky obce 18,4% pracovníci městského úřadu 21,4% vyhledávání internetu 22,3% instituce, kde se pomáhá druhým 4,9% telefonní sezm 0,0% místo neformálního setkávání (obchod, pošta, 2,9% hospoda) časopisy, výstřižky 2,9% městské informační centrum, knihov, kul. 2,9% z novin instituce ordice lékaře 0,0% rodi, známí, sousedé 17,5% Z těchto odpovědí vyplývá, že rodiny s dětmi výrazně preferují internetové stránky jako informační kanál spolu s poskytováním informací úřadech 21,4%. U této otázky se projevuje generační posun ve využívání moderních technologií, což překolo i tradiční spoléhání se rodinu a dostupné sociální sítě. Pro mladé rodiny s dětmi již příklad není výzmným zdrojem telefonní sezm, rovněž kostel je pro mladé rodiny s dětmi jako zdroj velice okrajový za celá Královéhradecký kraj pouze 0,6% respondentů. Otázka č. 7: Odkud a jak často čerpáte informace o tom, co se děje ve vaší obci a okolí V Královéhradeckém kraji se pravidelnými zdroji informací stávají radniční listy (47,2%), stejně jako je tomu v jiných cílových skupinách. U těchto respondentů dochází k výrazné preferenci práce s internetem jakožto informační médiem 31,5% respondentů Královéhradeckého kraje. Závěr V cílové skupině rodin s dětmi do 6 let nedochází k výrazné převaze určité konkrétní potřeby. Mezi potřeby, které potřebují respondenti řešit se řadí zejmé umět lépe hospodařit s penězi, hlídání dětí a také uplatnění nároků dávky či věcnou. Rodiny s dětmi by se nejčastěji obracely s prosbou o širší rodinu, úřady, sousedy a známé. Nejcitelnější bariéru v přístupu k i vidí rodiny s dětmi v nedostatku informací. Rodiny s dětmi z malých obcí jsou ochotni jezdit za bízenými službami do nejbližšího města. 12

13 4. CÍLOVÁ SKUPINA OBČANÉ NAD 18 LET S RIZIKOVÝM STYLEM ŽIVOTA otázka č. 1: Cítíte ve svém životě potřebu řešit některou z následujících situací? Občané d 18 let s rizikovým často v % občas v % vůbec v % CELKEM stylem života ne Pomoc se získáním zaměstnání 10 40, ,0 4 16,0 25 Uplatnění nároků dávky či věcnou 8 32,0 8 32,0 9 36,0 25 Zajištění ubytování (trvalé, 7 28,0 7 28, ,0 25 krizové, noclehár) Umět lépe hospodařit s penězi 6 24, ,0 6 24,0 25 Možnost kontaktního místa 3 12, , ,0 25 v akutní krizi Pomoc s vyřízením dokladů 3 12,0 8 32, ,0 25 Navázání kontaktu s rodinou, 3 12,0 6 24, ,0 25 přáteli Neshody v rodině, s partnerem 2 8, , ,0 25 Zajištění materiálních potřeb (jídlo, 2 8,0 8 32, ,0 25 ošacení) Možnost věnovat se zálibám, 2 8,0 7 28, ,0 25 sportu Dostupnost zdravotní péče 1 4,0 5 20, ,0 25 Zahájení léčebného programu 1 4,0 2 8, ,0 25 Zajištění hygienických pomůcek, mýdlo, čistá voda, injekční stříkačky, kondomy ) 0 0,0 4 16, ,0 25 U osob s rizikovým stylem života se nejcitelněji projevují potřeby vážící se zaměstnost (40%). Na finční stránku života se váže při uplatnění nároku dávky či věcnou. Nemalé procento respondentů (28%) by potřebovalo se zajištěním ubytování. otázka č.2: Na koho byste se obrátil/a při řešení uvedených potřeb? rodinu sousedy, známé lékaře faráře zařízení, kam se dochází zařízení, kde se bydlí úřady, kurátora člověka poskytujícího, kde se cházím lékárníka řidiče MHD 14,1% 29,7% 10,9% 0,0% 3,1% 10,9% 12,5% 6,3% 3,1% 1,6% telefonní nikoho, poradím si sám linka důvěry 3,1% 4,7% Pro osoby s rizikovým stylem života jsou velmi důležitým zdrojem i sousedé a známí(29,7%), rodi stojí až v pozadí (14,1%). Dále by respondenti této cílové skupiny požádali o úřady nebo kurátora. 13

14 otázka č. 3: Co si myslíte, že by Vám při řešení výše uvedených potřeb nejvíce pomohlo? požádat o rodinu, známé, sousedy požádat o úřady mít informace, co mohu dělat mít jistotu, že poskytnutá je bezpečná získat kontakt místo, kde se mohu poradit rozmluva odborníka s mými rodinnými příslušníky zlepšení mé finční situace 33,3% 8,3% 0,0% 16,7% 12,5% 0,0% 20,8% 8,3% promluvit s odborníkem Podle subjektivního vyjádření respondentů z Rychnovska by nejvíce pomohlo požádat o rodinu, známé, sousedy(33%), požádat o úřady je jako primárně žádoucí pouze u 8,3% respondentů. Z cílové skupiny občané d 18 let s rizik. stylem života se domnívají, že by jejich situaci nejvíce pomohlo zlepšení finční situace (21%), ale odborníka by vyhledalo pouze 8% respondentů. otázka č. 4: Brání Vám nějaká překážka v tom, abyste využil/a při řešení výše uvedených potřeb? nevím o nevyhovuje mi brání mi bízená stydím se, nemám i způsob čas poskyt. rodi je daleko strach ze ztráty anonymity peníze služby 9,3% 4,7% 2,3% 0% 2,3% 4,7% 18,6% využívám, nedůvěřuji cizím nedovolí mi to překáží mi špatná dopravní žádnou nepotřebuji nic mi v tom nebrání lidem zdravotní stav stavební bariéry dostupnost 20,9% 20,9% 2,3% 0,0% 2,3% 4,7% Překážkami k využívání bízených služeb i je nejčastěji uvádě nedůvěra k cizím lidem(21%) a nedostatek fincí služby. Špatnou dopravní dostupnost vidí jako bariéru pouze 2,3% dotázaných. otázka č. 5a: Se kterým z následujících tvrzení se nejvíce ztotožňujete? Za bízenou : Celkem % a) jsem ochotný do nejbližšího města 33,3 % b) jsem ochotný dojíždět do krajského města 4,2 % c) nejsem ochotný dojíždět, měla by být v místě bydliště 62,5 % U otázky, zda-li jsou respondenti ochotni dojíždět za službami, odpovědělo 62,5% dotázaných tak, že nejsou ochotni dojíždět a služby by měly být v místě bydliště. Na rozdíl od Rychnovska Kostelecku je to obráceně, 68% dotázaných je ochotno dojíždět do nejbližšího města. 14

15 otázka 5b: Se kterým z následujících tvrzení se nejvíce ztotožňujete? Za služby, které mi pomohou zvládnout mou situaci a) jsem ochotný platit jejich plnou cenu 4,0% b) jsem ochotný platit část jejich ceny 20,0% c) nejsem ochotný platit, měly by být zdarma 76,0% Celkově za Královéhradecký kraj v otázce platit za bízené služby převládá neochota platit cokoli, služby by měly být zdarma. V šem regionu takto odpovědělo 76% dotázaných z cílové skupiny občanů d 18 let s rizikovým stylem života. otázka č. 6: Kde byste hledal/a informace, jak řešit výše uvedené potřeby? obecní vývěska 0,0% kostel, fara 0,0% policie 0,0% starosta 4,5% internetové stránky obce 0,0% pracovníci městského úřadu 27,3% vyhledávání internetu 0,0% instituce, kde se pomáhá druhým 45,5% telefonní sezm 0,0% místo neformálního setkávání (obchod, pošta, 9,1% hospoda) časopisy, výstřižky 4,5% městské informační centrum, knihov, kul. 0,0% z novin instituce ordice lékaře 0,0% rodi, známí, sousedé 9,1% V rámci dané cílové skupiny vybočuje z hlediska preferovaných způsobů získávání informací výrazně Dobruška, kde pro 45% respondentů je užitečným zdrojem vyhledávání internetu. V šem regionu by nejvíce respondentů této cílové skupiny hledalo informace v institucích, kde se pomáhá druhým až 45,5% dotázaných. Otázka č. 7: Odkud a jak často čerpáte informace o tom, co se děje ve vaší obci a okolí Pravidelným zdrojem informací je u této cílové skupiny za celý Královéhradecký kraj místo neformálního setkávání (hospoda, lékař, samoobsluha, pošta, kostel, fara), které zde figuruje ve 26,7% odpovědí. Zastoupení tohoto informačního kanálu je výrazně vyšší než u jiných cílových skupin. Občané s rizikovým stylem života relativně více než jiné cílové skupiny sledují plakátovací plochy (16,4%). Výrazně méně než u jiných skupin je sledován obecní zpravodaj (12,5%). Závěr Z hlediska potřeb se projevuje nejvýrazněji skupi respondentů s rizikovým stylem života, u nichž se větši subjektivně vnímaných potřeb orientuje směrem ke zlepšení finční situace a k i se zajištěním ubytování. Jako zdroj i zde jako u jediné cílové skupiny není prvním místě rodi, ale sousedé a známí. Za hlavní překážky ve využití i je považová nedůvěra k cizím lidem a nedostatek finčních prostředků jejich uhrazení. V otázce ochoty platit za služby patří k nejsilnějším zastáncům názoru, že by služby měly být zcela zdarma. 15

16 5. CÍLOVÁ SKUPINA PŘÍSLUŠNÍCI NÁRODNOSTN9CH A ETNICKÝCH MENŠIN otázka č. 1: Cítíte ve svém životě potřebu řešit některou z následujících situací? Příslušníci národnostních a často v % občas v % vůbec v % CELKEM etnických menšin ne Pomoc se získáním zaměstnání 26 30, , ,6 85 Umět lépe hospodařit s penězi 19 22, , ,4 83 Uplatnění nároků dávky či 15 17, , ,2 84 věcnou Zajištění materiálních potřeb (jídlo, 11 12, , ,4 85 ošacení) Schopnost domluvit se v češtině 11 12, , ,3 85 Zlost práv a povinností, 10 11, , ,6 85 fungování úřadů Možnost věnovat se zálibám, 9 10, , ,3 85 sportu Dostupnost zdravotní péče 9 10, , ,2 85 Pomoc s vyřízením dokladů 8 9, , ,2 84 Řešení rodinných problémů 5 6, , ,1 84 Doučování dětí, s přípravou 3 3, , ,5 85 do školy Tlumočení při jednání s institucemi (úřady, škola) 0 0,0 5 5, ,1 85 Ve výsledcích dotazníků u etnických menšin se projevuje jako nejsilnější potřeba se získáním zaměstnání (30,6%). Výrazně je pociťová i potřeba umět lépe hospodařit s penězi (23%). Poměrně výrazná může být i potřeba uplatnění nároků dávky či věcnou (18%). otázka č.2: Na koho byste se obrátil/a při řešení uvedených potřeb? rodinu známé, sousedy policii zařízení, zařízení, úřady, místní příbuzné kam se kde se kurátor, osobnost, dochází bydlí romský poradce vůdce nikoho, poradím si sám 29,1% 20,9% 12,2% 7,0% 1,7% 1,2% 20,9% 0,6% 6,4% Nejvíce respondenti preferovali od rodiny (29%), následně je zde patrná i vazba známé a příbuzné, shodně s í úřadů, kurátora či romského poradce (20,9%). Na místní osobnost (vůdce) by se nejvíce obrátili v Jaroměři (10,6%). 16

17 otázka č. 3: Co si myslíte, že by Vám při řešení výše uvedených potřeb nejvíce pomohlo? požádat o rodinu, známé, sousedy požádat o úřady mít informace, co mohu dělat mít jistotu, že poskytnutá je bezpečná získat kontakt místo, kde se mohu poradit rozmluva odborníka s mými rodinnými příslušníky zlepšení mé finční situace 30,3% 21,7% 13,3% 0,0% 3,3% 0,0% 23,3% 8,3% promluvit s odborníkem Příslušníci národnostních a etnických menšin se opět domnívají, že jim při řešení problémů pomůže požádat o rodinu, známé či sousedy, dále pociťují potřebu zlepšit svou finční situaci. otázka č. 4: Brání Vám nějaká překážka v tom, abyste využil/a při řešení výše uvedených potřeb? nevím o nevyhovuje mi brání mi bízená stydím se, nemám i způsob čas poskyt. rodi je daleko strach ze ztráty anonymity peníze služby 16,2% 4,6% 0,8% 1,5% 1,5% 4,6% 13,8% využívám, nedůvěřuji cizím nedovolí mi to překáží mi špatná dopravní žádnou nepotřebuji nic mi v tom nebrání lidem zdravotní stav stavební bariéry dostupnost 18,5% 16,2% 0,8% 0,0% 0,8% 17,7% Bariéry v přístupu k i jsou spatřovány v nedůvěře k cizím lidem a v neinformovanosti o i, tuto možnost uvedlo 16,2% respondentů. otázka č. 5a: Se kterým z následujících tvrzení se nejvíce ztotožňujete? Za bízenou : Celkem % a) jsem ochotný do nejbližšího města 67,1 % b) jsem ochotný dojíždět do krajského města 6,1 % c) nejsem ochotný dojíždět, měla by být v místě bydliště 26,8 % U otázky, zda-li jsou respondenti ochotni dojíždět za službami, více jak polovi dotázaných odpověděla, že jsou ochotni dojíždět do nejbližšího města, což je nejvíce z celého Královéhradeckého kraje (67,1%). 17

18 otázka 5b: Se kterým z následujících tvrzení se nejvíce ztotožňujete? Za služby, které mi pomohou zvládnout mou situaci a) jsem ochotný platit jejich plnou cenu 10,6% b) jsem ochotný platit část jejich ceny 43,5% c) nejsem ochotný platit, měly by být zdarma 45,9% Celkově za Královéhradecký kraj v otázce platit za bízené služby převládá neochota platit cokoliv, služby by měly být zdarma. V šem regionu takto odpovědělo z cílové skupiny etnické a národnostní menšiny 45,9% dotázaných. otázka č. 6: Kde byste hledal/a informace, jak řešit výše uvedené potřeby? obecní vývěska 1,2% kostel, fara 1,2% policie 0,0% starosta 6,0% internetové stránky obce 8,3% pracovníci městského úřadu 27,4% vyhledávání internetu 11,9% instituce, kde se pomáhá druhým 4,8% telefonní sezm 1,2% místo neformálního setkávání (obchod, pošta, 1,2% hospoda) časopisy, výstřižky 4,8% městské informační centrum, knihov, kul. 3,6% z novin instituce ordice lékaře 1,2% rodi, známí, sousedé 27,4% Cílová skupi příslušníků národnostních a etnických menšin preferuje jako zdroj informací shodně městský úřad a rodinu. Otázka č. 7: Odkud a jak často čerpáte informace o tom, co se děje ve vaší obci a okolí V otázce aktuálně využívaných kanálů informací (celý Královéhradecký kraj) lze konstatovat, že letáky ve schránce jsou obdobně jako u jiných cílových skupin (s výjimkou osob s rizikovým stylem života) výrazně využívány (32,6%). Mezi využívané kanály patří i obecní zpravodaj. Závěr U skupiny etnických a národnostních menšin se projevuje jako nejsilnější potřeba se získáním zaměstnání. Naopak není jako závažný problém pociťová otázka potřeby tlumočení při jednání s institucemi. O by se nejčastěji příslušníci národnostních a etnických menšin obraceli rodinu, známé a příbuzné a následně úřad. Hlavní překážky ve využívání i spatřují dotázaní v nedůvěře k cizím lidem a v neinformovanosti o i. Ochota dojíždět za službou vybočuje z průměru u ostatních cílových skupin respondenti z Rychnovska projevují největší ochotu dojíždět do nejbližšího města a nejsou zcela zastánci toho, že by služby měly být zcela zdarma, ale jsou ochotni platit i část jejich ceny. 18

19 6. CÍLOVÁ SKUPINA MLÁDEŽ VE VĚKU LET otázka č. 1: Cítíte ve svém životě potřebu řešit některou z následujících situací? Mládež ve věku let často v % občas v % vůbec ne v % CELKEM Svěřit se někomu s problémy 60 54, ,9 0 0,0 111 Rozvoj dovedností, profesní 34 30, , ,1 111 přípravy Umět lépe hospodařit s penězi 33 30, , ,0 110 Možnost věnovat se zálibám, 27 24, , ,5 111 sportu Pomoc se získáním zaměstnání 24 21, , ,1 111 Zlost práv a povinností, 21 18, , ,4 111 fungování úřadů Najít přátele, partnera 18 16, , ,6 109 Uplatnění nároků dávky či věcnou 11 9, , ,4 111 Zajištění ubytování (trvalé, 17 15, , ,6 111 krizové, podnájem) Pomoc s přípravou do školy 17 15, , ,2 111 Neshody v rodině, s partnerem 12 10, , ,5 110 Pomoc s hospodařením a chodem 7 6, , ,3 111 domácnosti Získání informací o zdraví a sexu 7 6, , ,0 111 Pomoc s řešením konfliktů s 7 6, , ,8 111 institucemi Získání informací o důsledcích rizikového chování (drogy, sekty aj.) 7 6, , ,5 111 Nejčastěji pociťovaným problémem mezi mládeží je potřeba svěřit se někomu s problémy. Mládež rovněž pociťuje potřebu rozvíjet své dovednosti a profesní přípravy, umět lépe hospodařit s penězi a důraz klade i se získáním zaměstnání. otázka č.2: Na koho byste se obrátil/a při řešení uvedených potřeb? rodinu kamarády,známé lékaře faráře zařízení, kam se dochází zařízení, kde se bydlí úřady školu, výchovného poradce nikoho, poradím si sám 25,1% 22,3% 5,2% 1,1% 1,9% 0,6% 9,6% 4,1% 3,0% spolužáky kluby, sportovní střediska telefonní linka důvěry internet 7,7% 3,6% 1,9% 13,8% 19

20 U této cílové skupiny jsou výraznými zdroji i rodi, kamarádi a internet. Poměrně preferovaný způsob je i hledání i úřadech(9,6%). otázka č. 3: Co si myslíte, že by Vám při řešení výše uvedených potřeb nejvíce pomohlo? požádat o rodinu, známé, sousedy požádat o úřady mít informace, co mohu dělat mít jistotu, že poskytnutá je bezpečná získat kontakt místo, kde se mohu poradit rozmluva odborníka s mými rodinnými příslušníky zlepšení mé finční situace 53,7% 4,6% 16,7% 3,7% 5,6% 1,9% 7,4% 6,5% promluvit s odborníkem Názor nejpřínosnější formu i reprezentuje nejčastěji někoho blízkého (53,7%). Mezi nejméně populární subjektivní vyjádření způsobu i se řadí možnost promluvy odborníka s rodinným příslušníkem (1,9%). otázka č. 4: Brání Vám nějaká překážka v tom, abyste využil/a při řešení výše uvedených potřeb? nevím o nevyhovuje mi brání mi bízená stydím se, nemám i způsob čas poskyt. rodi je daleko strach ze ztráty anonymity peníze služby 16,3% 5,2% 6,4% 0,6% 1,7% 8,7% 11,0% využívám, nedůvěřuji cizím nedovolí mi to překáží mi špatná dopravní žádnou nepotřebuji nic mi v tom nebrání lidem zdravotní stav stavební bariéry dostupnost 15,1% 15,1% 0,6% 1,2% 0,6% 16,3% Mládež do 26 let vidí hlavní bariéry při využití i v nedostatku informací (16,3%), dalším výrazným zkem je nedůvěra k cizím lidem (15,1%). Soběstačnými se cítí být 16,3% respondentů a využívá 15,1% oslovených. otázka č. 5a: Se kterým z následujících tvrzení se nejvíce ztotožňujete? Za bízenou : Celkem % a) jsem ochotný do nejbližšího města 53,7 % b) jsem ochotný dojíždět do krajského města 12,0 % c) nejsem ochotný dojíždět, měla by být v místě bydliště 34,3% Lze konstatovat, že vysoké procento respondentů cílové skupiny mládež let je ochotno dojíždět do nejbližšího města. 20

21 otázka 5b: Se kterým z následujících tvrzení se nejvíce ztotožňujete? Za služby, které mi pomohou zvládnout mou situaci a) jsem ochotný platit jejich plnou cenu 10,8% b) jsem ochotný platit část jejich ceny 45,0% c) nejsem ochotný platit, měly by být zdarma 44,1% Nejvíce se projevila ochota platit za bízené služby část jejich ceny, a to 45% dotázané mládeže. otázka č. 6: Kde byste hledal/a informace, jak řešit výše uvedené potřeby? obecní vývěska 0,9% kostel, fara 1,9% policie 0,0% starosta 1,9% internetové stránky obce 11,2% pracovníci městského úřadu 8,4% vyhledávání internetu 36,4% instituce, kde se pomáhá druhým 4,7% telefonní sezm 0,9% místo neformálního setkávání (obchod, pošta, 0,9% hospoda) časopisy, výstřižky 1,9% městské informační centrum, knihov, kul. 0,9% z novin instituce ordice lékaře 0,9% rodi, známí, sousedé 29,0% Z těchto odpovědí vyplývá, že mládež výrazně preferuje internetové stránky (36,4%). Rodi a kontakt blízké figurují jako další výzmné zdroje opory v životní situaci. Otázka č. 7: Odkud a jak často čerpáte informace o tom, co se děje ve vaší obci a okolí Hlavním aktuálně využívaným informačním kanálem je opět internet, internetové stránky. I pro cílovou skupinu mládež je obecní zpravodaj pravidelným zdrojem informací. Relativně vysoce zastoupenou kategorií jsou zde i místa neformálního setkávání. Závěr Cílová skupi mládež ve věku let vykazuje nejednostrannost potřeb. Převažují problémy spojené s komunikací, s potřebou možnosti svěřit se někomu se svými problémy a umět lépe hospodařit s penězi. Jako hlavní zdroj i se objevuje v odpovědích rodi, kamarádi a internet. Mládež vidí jako hlavní překážky při řešení v nedostatku informací a v nedůvěře k cizím lidem. Mládež se jeví (za Královéhradecký kraj) z hlediska ochoty dojíždět za službami jako nejmobilnější. Za náš region je více jak polovi dotázaných ochot dojíždět do nejbližšího města. Výrazným zdrojem informací pro mládež do 26 let jsou internetové stránky, rodi, zpravodaj města. Veřejné zasedání zastupitelstva neuvedl nikdo z mládeže do 26 let jako zdroj informací. 21

22 Shrnutí průzkumu sociálních potřeb obyvatelstva v Královéhradeckém kraji Tento průzkum byl realizován v 15 lokalitách Královéhradeckého kraje a celkově se jej zúčastnilo 7319 respondentů. Průzkum sledoval situaci v šesti vzájem oddělených cílových skupinách respondentů a zjišťoval jejich životní situace, které potřebují řešit a informační kanály, jakými se dozvídají o možnostech řešení těchto situací. Respondenti z řad seniorů (d 65 let) nejvýrazněji artikulují potřebu věnovat se zálibám. Podobně často jsou vnímány potřeby setkávat se s dalšími vrstevníky a konkrétní požadavek službu donášky oběda do domácnosti. Nejčastěji by se chtěli obracet o vlastní rodinu, ale lékař se stává rovněž výrazným potencionálním zdrojem i. Rodi se projevuje jako primární zdroj i u osob z malých obcí, mezi městskou populací seniorů se vyskytuje větší šíře možností i, které dotazovaní uváděli jako žádoucí a potřebné. Mezi hlavní bariéry v přístupu k i řadí senioři nedůvěru k cizím lidem a také nedostatek informací o tom, kterou by mohli využít. Senioři nejvíce vyžadují dostupnost služeb přímo v místě svého bydliště, což se projevuje obzvláště v případě městské populace. Na druhou stranu více než polovi dotázaných je ochot platit za poskytované služby alespoň částečně ze svých zdrojů. Tato ochota je nejvyšší u městského obyvatelstva. Nejčastější potřebou zdravotně postižených je zajištění kompenzačních pomůcek. Velmi malou potřebu však vidí oslovení respondenti v i při hledání zaměstnání a při vzdělávání a přípravě zaměstnání. Pomoc by nejčastěji zdravotně postižení opět hledali v rodině a u lékaře. Naopak osobního asistenta není oslovenými respondenty ve výrazné míře preferová. Množství bariér v přístupu k i je u zdravotně postižených zmiňováno více než u jiných cílových skupin. Ve velké míře artikulují dotazovaní respondenti překážky v podobě stavebních bariér, ale také finční překážky, nedůvěru k cizím lidem a nedostatek informací. Necelá třeti respondentů uvádí, že je ochot za službami dojíždět mimo své bydliště, nejméně ochotné je opět městské obyvatelstvo. Polovi všech dotázaných je ochot za služby platit alespoň část jejich ceny ze svých prostředků. V cílové skupině rodin s dětmi (do 6 let) nedochází k výrazné převaze určité konkrétní potřeby. Mezi potřeby, které potřebují respondenti řešit často se tak řadí zejmé zajištění vhodné činnosti mimo domov, velká část rodin cítí potřebu věnovat se zálibám a sportu. Rodiny s dětmi by se nejčastěji obracely s prosbou o širší rodinu, důležitými zdroji i se ale také stávají úřady a mateřské školy. Nejcitelnější bariéru v přístupu k i vidí rodiny s dětmi v nedostatku informací. Rodiny s dětmi jsou relativně nejochotnější dojíždět za službami mimo své bydliště, ale většinu těchto odpovědí uvádí dotazovaní z malých obcí. Naopak městské obyvatelstvo je v této otázce oproti obyvatelstvu malých obcí velmi vyhraněné a vyžaduje ze dvou třetin dostupnost služeb přímo v místě bydliště. Z hlediska potřeb se projevuje nejvyhraněněji skupi respondentů s rizikovým stylem života, u nichž se větši subjektivně vnímaných potřeb orientuje směrem ke zlepšení finční situace a k i s lezením zaměstnání. Jako potencionální zdroj i zde jako u jediné cílové skupiny není prvním místě rodi, ale známí a přátelé, tedy nejužší sociální sítě respondenta. Za hlavní překážky ve využití i je považován nedostatek finčních prostředků jejich uhrazení. Relativně nejvíce je potřeba u této cílové skupiny počítat 22

23 s nedůvěrou k cizím osobám jakožto bariérou využití i. Respondenti z této cílové skupiny vyjádřili relativně nejvyšší míru ochoty dojíždět za službami až do krajského města. V otázce ochoty platit za služby pak patří k nejsilnějším zastáncům názoru, že by služby měly být zcela zdarma. U skupiny etnických a národnostních menšin se projevuje jako nejsilnější potřeba i se získáním zaměstnání. Naopak není jako závažný problém pociťová otázka schopnosti domluvit se v češtině a související otázka potřeby tlumočení při jednání s institucemi. Poměrně výrazná však může být do budouc potřeba doučování dětí a s jejich přípravou do školy. O by se nejčastěji příslušníci etnických a národnostních menšin obraceli opět rodinu, ale podobně výrazným zdrojem i jsou úřady (romský poradce). Hlavní překážky ve využívání i spatřují dotázaní ve finční situaci a také v nedostatku informací. Ochota dojíždět za službou nijak nevybočuje z průměru u ostatních cílových skupin, jsou však poměrně vysoké rozdíly v názorech městského obyvatelstva a obyvatelstva malých obcí. Naopak v otázce ochoty za služby platit patří k výraznějším zastáncům myšlenky, že služby by měly být zcela zdarma. Skupi mládeže do 26 let vykazuje velkou šíři a nejednostrannost potřeb. Převažují však problémy spojené s komunikací, tedy potřeba možnosti svěřit se někomu se svými problémy. Mládež rovněž silně pociťuje potřebu věnovat se zálibám a koníčkům. Jako primární zdroj i figuruje s převahou rodi a další blízké osoby (také spolužáci). Jako zdroj i zde figuruje také internet. Hlavní bariéry jsou spatřovány v nedostatku informací a v nedůvěře k cizím lidem. Mládež do 26 let se jeví z hlediska ochoty za službami dojíždět jako nejmobilnější, pouze třeti respondentů vyžaduje dostupnost služeb v místě bydliště. V otázce ochoty platit za služby však nelze vysledovat výrazný generační posun vůči generaci současných rodičů s dětmi. Zřetelně vyšší ochota za služby platit je až ve srovnání s generací jejich prarodičů. Celkově lze říci, že větši dotazovaných skupin respondentů pociťuje bariéry v přístupu k i straně nedostatku informací. Je nutno také počítat s faktem, že výzmné procento respondentů v cílových skupinách považuje za bariéru v přístupu k i nedůvěru k cizím lidem a obavy ze ztráty soukromí. Průzkum potvrzuje některá známá fakta o informačních kanálech, příklad, že cílová skupi seniorů (d 65 let) má velké rezervy ve využívání moderních informačních nástrojů (internet) a spoléhá se především osobní kontakt s pracovníky městských a obecních úřadů. Podobně však tom jsou i etnické a národnostní menšiny a skupi osob s rizikovým stylem života. Mladé rodiny s dětmi (do 6 let) a mládež (do 26 let) se v těchto charakteristikách výrazně liší. U všech skupin se projevuje relativně vysoké zastoupení informačních letáků rozdávaných do poštovních schránek jako pravidelně využívaný zdroj informací. Podobně důležitým a pravidelně využívaným zdrojem informací je pro všechny cílové skupiny obecní zpravodaj (radniční listy) a regionální noviny. Celkově lze tedy zdůraznit přetrvávající potřebu tištěných médií, která se dostanou lidem až do ruky. Míra využívání elektronických médií je nejvyšší u mladé generace včetně současných rodičů dětí do 6 let. Do budouc míra využívání elektronických informačních kanálů dozajista poroste vzhledem k postupnému stárnutí mladších věkových kohort do věku rodičovství a vzhledem k postupnému vymírání starších věkových kohort, které elektronický způsob komunikace nejsou dlouhodobě zvyklé. 23