Realizace protidrogové politiky v krajích v roce 2010 souhrnná zpráva

Transkript

1 Realizace protidrogové politiky v krajích v roce 2010 souhrnná zpráva

2 Souhrn hlavních zjištění a doporučení Koordinace - Krajský protidrogový koordinátor je ustaven ve všech krajích (v Moravskoslezském kraji agendu krajského protidrogového koordinátora vykonává referent pro sociální služby). - Přestože zákon 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů výslovně stanoví, že v rámci pracovního poměru krajského protidrogového koordinátora nemůže být sjednán jiný druh práce, než je plnění úkolů krajského protidrogového koordinátora ( 23, odst. 3), má v některých krajích krajský protidrogový koordinátor ve své pracovní náplni další agendy. - Poradní orgán pro oblast protidrogové politiky je ustaven ve všech krajích. Problémem je nečlenství některých krajských protidrogových koordinátorů v poradních orgánech krajů nebo jejich účast pouze v roli tajemníka. - Koordinace na místní úrovni se jeví jako problematická. Protidrogovou problematiku mají ve většině obcí pracovníci na minimální úvazek, nemají prostor pro vykonávání agendy ani na vzdělávání v této oblasti. V některých obcích dochází k častým personálním obměnám v agendě protidrogové politiky. - Chybí koncepce vzdělávání protidrogových koordinátorů na krajské i místní úrovni. - Rok 2009 byl ve většině krajů posledním rokem platnosti strategických dokumentů, následně kraje vytvořily dokumenty na další období, některé kraje provedly také evaluaci předchozích strategických dokumentů. Financování - Všechny kraje vypisují dotační či grantová řízení v oblasti protidrogové prevence. - Hlavními prioritami dotačních/grantových programů krajů byla v roce 2010 podpora programů harm reduction - terénních programů a kontaktních a poradenských center za účelem a udržení stávající sítě služeb a programů. - Systém víceletého financování využívá hl. m. Praha u vybraných projektů, které splňují podmínky víceletého financování. - Výdaje z krajských i obecních rozpočtů se oproti r mírně zvýšily. - Kraje i obce vynakládají nejvíce finančních prostředků na oblast harm reduction, nejméně na oblast koordinace. - Deficit finančních prostředků je značný, a to především z důvodu snižování finančních prostředků ze státního rozpočtu. Některým krajům se ho daří vyrovnávat prostřednictvím finančních prostředků z ESF nebo ho pokrývají ze svých rozpočtů. - Problémem je pozdní odesílání finančních prostředků poskytovatelům služeb z centrální úrovně a nízká podpora ze strany resortu zdravotnictví a resortu spravedlnosti. Síť služeb - Síť služeb poskytovaných uživatelům drog je ve většině krajů stabilizovaná, nicméně snižujícím se objemem finančních prostředků pro poskytovatele služeb je existence a provoz zařízení ohrožena či omezována, vyvstává pak hrozba rozpadu sítě. - V některých krajích je nedostatečné zajištění terénními programy, chybí pokrytí některých regionů v krajích. - Chybí dostatečná nabídka systematických programů specifické primární prevence, zejména programů selektivní prevence. - Vznikly nové programy pro uživatele návykových látek financované prostřednictvím Evropského sociálního fondu (Liberecký, Vysočina, Moravskoslezský). - Kapacita AT ambulancí a psychiatrických ambulancí pro uživatele návykových látek je v krajích dlouhodobě poddimenzovaná. Souhrnná zpráva krajů Strana 1 (celkem 25)

3 Doporučení orgánům na centrální úrovni - Vytvořit koncepci vzdělávání protidrogových koordinátorů na krajské i místní úrovni. - Změnit stávající způsob financování služeb. - Zvýšit finanční podporu resortu zdravotnictví a resortu spravedlnosti programům protidrogové prevence. Doporučení krajům a obcím - Zajistit členství krajských protidrogových koordinátorů v poradních orgánech krajů týkajících se protidrogové problematiky. - Zajistit větší kompetence místním protidrogovým koordinátorům v oblasti protidrogové politiky. Strana 2 (celkem 25) Souhrnná zpráva krajů

4

5 1. Koordinace protidrogové politiky na krajské a místní úrovni Koordinace protidrogové politiky v České republice probíhá na dvou vzájemně nezastupitelných úrovních, a to na centrální úrovni a krajské (místní) úrovni za využití nástrojů horizontální a vertikální koordinace. Organizace a realizace protidrogové politiky na úrovni centrální i regionální je vymezena zákonem 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Hlavními nástroji koordinace na regionální úrovni jsou protidrogoví koordinátoři, protidrogové komise, pracovní skupiny a strategické dokumenty. Situace v oblasti koordinace na krajské úrovni ve srovnání s rokem 2009 je obdobná, pouze ve dvou krajích došlo začátkem roku 2011 k přeřazení krajského protidrogového koordinátora na jiný odbor (hl.m. Praha, Pardubický kraj). V některých krajích (Středočeský, Plzeňský, Karlovarský, Ústecký, Moravskoslezský) má krajský protidrogový koordinátor ve své náplni ještě další agendy, a to přestože zákon 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů výslovně stanoví, že v rámci pracovního poměru krajského protidrogového koordinátora nemůže být sjednán jiný druh práce, než je plnění úkolů krajského protidrogového koordinátora ( 23, odst. 3). Poradní orgán pro oblast protidrogové politiky je ve většině krajů ustaven, a to buď jako Protidrogová komise Rady kraje (hl.m. Praha, Karlovarský, Liberecký, Pardubický) nebo jako poradní orgán hejtmana či jeho náměstka (Středočeský, Jihočeský) nebo mají protidrogovou politiku ve své náplni jiné komise Rady kraje se širším zaměřením (Plzeňský, Ústecký, Královéhradecký, Vysočina, Olomoucký, Zlínský). V Moravskoslezském kraji otázky protidrogové problematiky řeší Pracovní skupina protidrogové prevence při Výboru sociálním zastupitelstva kraje, v Jihomoravském kraji Pracovní skupina prevence kriminality. Složení poradních orgánů je v jednotlivých krajích rozdílné. Problémem je nečlenství krajských protidrogových koordinátorů v poradních orgánech některých krajů (Plzeňský, Ústecký, Vysočina, Jihomoravský, Olomoucký) nebo jejich účast pouze v roli tajemníka (Středočeský, Karlovarský, Liberecký). Koordinace na místní úrovni je ve srovnání s rokem 2009 také bez větších změn, nicméně z krajských výročních zpráv se jeví jako problematická. Místní protidrogoví koordinátoři jsou sice ustaveni téměř na všech obcích s rozšířenou působností, avšak všichni mají kumulované funkce, funkci protidrogového koordinátora vykonávají na minimální úvazek. Není reálné ani potřebné, aby pracovali na plný úvazek, nicméně mají-li ve svých úvazcích více agend (v některých případech více než pět), nemají prostor agendu potřebným způsobem vykonávat, ani nemají prostor na vlastní vzdělávání. V obcích dochází k časté personální obměně na postu místních protidrogových koordinátorů, což má mj. také vliv na jejich odbornost. Není v silách krajů organizovat vzdělávání v krátkých časových intervalech. Vzdělávání místních protidrogových koordinátorů v některých krajích probíhá, avšak i to je v budoucnosti ohroženo nedostatkem finančních prostředků. Za hlavní potřebu v oblasti koordinace protidrogové politiky na krajské a místní úrovni lze považovat zajištění vzdělávání místních protidrogových koordinátorů v rámci celé České republiky. Kraje zpracovávají své strategické dokumenty zaměřené specificky na problematiku drog, kraje Plzeňský a Ústecký mají tuto problematiku zařazenu do širšího dokumentu. Oblast drogové prevence zapracovávají kraje také do svých střednědobých plánů rozvoje sociálních služeb. Ve většině krajů byl rok 2009 posledním rokem platnosti dokumentů, kraje vytvořily/vytvářejí dokumenty na další období. Dokument Minimální síť zařízení kraje má kraj Jihočeský 1 a Jihomoravský 2. Evaluaci strategických 1 Základem této sítě není idea, postavená na konkrétních organizacích, poskytujících služby v oblasti prevence a léčby drogových závislostí. Tyto organizace mohou zanikat a nové vznikat. Jako efektivnější a dlouhodobě výhodnější se jeví systém, opřený o rozdělení finančních prostředků, které budou primárně určeny na podporu konkrétních služeb způsobilých poskytovatelů (kteří splní podmínky dále specifikované), kteří budou pokrývat potřeby skutečných nebo potenciálních uživatelů služeb v konkrétních regionech, pochopitelně s ohledem na efektivitu a odbornost poskytování těchto služeb. (Výroční zpráva o realizaci protidrogové politiky Jihočeského kraje v r. 2010, s.20) 2 Minimální sítí péče se rozumí minimální počet služeb, nutných k zajištění nejzákladnějšího servisu v dané oblasti. Tyto služby musí být dostupné pro každého občana v adekvátní vzdálenosti, čekací době i odborné úrovni.(výroční zpráva o realizaci protidrogové politiky Jihomoravského kraje v r. 2010, s. 34) Souhrnná zpráva krajů Strana 3 (celkem 25)

6 dokumentů za uplynulé období provedlo 6 krajů (hl.m. Praha, Jihočeský, Liberecký, Královéhradecký, Pardubický, Olomoucký a Zlínský). Vyhodnocení jsou dostupná na webových stránkách krajů. Podrobnější informace o koordinaci na krajské a místní úrovni a přehled koordinačních nástrojů protidrogové politiky v jednotlivých krajích v roce 2010 udává následující část této kapitoly a tabulka Koordinace na krajské a místní úrovni v jednotlivých krajích Hl.m.Praha: Krajská protidrogová koordinátorka byla do r zařazena do odboru Kancelář primátora. Od r je v Odboru zdravotní péče MHMP na úvazek 1,0. Současně je vedoucí Oddělení protidrogové prevence, která zajišťuje také prevenci rizikového chování dětí a mládeže v resortu školství na úrovni kraje. Protidrogová komise Rady HMP (PK RHMP) se podílí na analýze situace, tvorbě návrhů dílčích či koncepčních změn, na nacházení slabých míst v systému protidrogové politiky a na propojení klíčových subjektů snižování nabídky a poptávky na drogách v HMP. Členy PK RHMP jsou odborníci veřejné správy, představitelé poskytovatelů služeb, státních i nestátních institucí a představitelé politické reprezentace HMP. Krajská protidrogová koordinátorka byla do r tajemnicí Komise, od r je členkou. PK HMP se schází pravidelně 1x za měsíc. Do roku 2010 byla PK RHMP zároveň Komisí pro udělování grantů z rozpočtu HMP v oblasti protidrogové politiky. Při PK RHMP jsou zřízeny sekce stálé pracovní skupiny: sekce primární prevence, sekce léčby a následné péče, sekce harm reduction a sekce sběru dat. Vedoucím sekce je vždy člen PK RHMP a členy jsou zástupci státních a nestátních organizací. Všechny sekce se schází 1x za měsíc v návaznosti na jednání PK RHMP a plní úkoly zadané PK RHMP. Oddělení protidrogové prevence spolupracuje v rámci MHMP s dalšími subjekty protidrogové politiky na krajské úrovni v následujících oblastech: prevence kriminality, národnostní menšiny, romská problematika, granty v oblasti zdravotnictví, obecní školství, koordinace komunitního plánování, problematika mládeže. Na městských částech Praha 1 až 22 jsou ustanoveni protidrogoví koordinátoři. Většinou se jedná o kumulovanou funkci, např. protidrogový koordinátor + koordinátor prevence kriminality nebo sociální pracovník. Zařazení protidrogových koordinátorů je nejednotné jak ve výši úvazků, tak v kumulaci funkcí. (14 protidrogových koordinátorů má úvazek menší než 1,0, 6 má úvazek 1,0, 2 nemají úvazek stanoven. V průběhu roku 2010 se opět měnilo složení protidrogových koordinátorů MČ. Tento trend je každoroční a nedaří se stabilizovat. Protidrogoví koordinátoři se scházejí na pravidelných jednáních 1x za měsíc na MHMP. Podstatou společných setkání protidrogových koordinátorů je vzájemná informovanost o realizaci protidrogové politiky na jednotlivých městských částech, výměna zkušeností, společná řešení vzniklých problémů. Krajská protidrogová koordinátorka organizuje pro všechny místní koordinátory dva dvoudenní vzdělávací semináře za rok na aktuální téma, která jsou spojená s jednáním PK RHMP. Tím je zabezpečeno jednak pokračující vzdělávání koordinátorů a také aktivní účast koordinátorů na jednání a rozhodování PH RHMP. Vzhledem k nedostatku finančních prostředků je otázkou, zda bude možné tyto vzdělávací semináře dále organizovat. Obvodní metodici prevence (pracovníci PPP) se scházejí na pravidelných jednáních 4x ročně na MHMP. Podstatou společných setkání je vzájemná informovanost o realizaci protidrogové politiky v HMP a městských částech, výměna zkušeností, společné řešení vzniklých problémů. Oddělení protidrogové prevence pořádá spolu s Pražským centrem primární prevence dlouhodobé vzdělávání školních i obvodních metodiků v prostorách MHMP. Středočeský Krajský protidrogový koordinátor je zařazen v odboru sociálních věcí s výší úvazku 0,5. Krajská protidrogová komise je poradním orgánem hejtmana. Jejími členy jsou zástupci jednotlivých odborů krajského úřadu, představitelé poskytovatelů služeb, zástupci státních institucí. Krajský protidrogový koordinátor je tajemníkem Komise. V r nebyla ustavena žádná stálá pracovní skupina, v současnosti pracují odborné skupiny na strategickém plánu pro období 2010 až Krajský protidrogový koordinátor úzce spolupracuje s koordinátorem prevence kriminality a koordinátorem pro romskou problematiku a aktivně se účastní jednání odborů školství a zdravotnictví. Místní protidrogoví koordinátoři jsou ustaveni ve 24 obcí z celkového počtu 26 (kromě obce Neratovice a Příbram). Spolupráce krajského protidrogového koordinátora s místními koordinátory Souhrnná zpráva krajů Strana 4 (celkem 25)

7 proběhla především formou několikadílného školení, v případě potřeby vyjížděl krajský protidrogový koordinátor za místními koordinátory a řešil problematiku jejich lokality. Jihočeský Krajský protidrogový koordinátor je zařazen na Odboru sociálních věcí a zdravotnictví ve výši úvazku 1,0. Zároveň vykonává funkci vedoucího oddělení prevence a humanitních činností. Krajská protidrogová koordinační skupina (KPKS) je poradním orgánem náměstkyně hejtmana. Jejími členy jsou místní protidrogoví koordinátoři, školský koordinátor prevence a zástupci státních institucí. Krajský protidrogový koordinátor je jejím předsedou. Důležitou událostí pro práci KPKS je konání krajské konference, která je primárně určena odborníkům z kraje, témata a příspěvky jsou vztaženy ke kraji. Konference slouží i jako prostředí k neformálnímu setkání členů KPKS (převáženě místních koordinátorů) s pracovníky služeb a ostatních profesí, které mají vztah k řešení drogové problematiky. Další pracovní skupiny, jejichž náplň by měla primární vztah k drogové problematice, ustanoveny nejsou. Koordinátor prevence kriminality, romský koordinátor a krajský školský metodik prevence jsou zařazeni na stejném oddělení jako krajský protidrogový koordinátor. Spolupráce je pravidelná, podle aktuálních potřeb. Koordinátor plánování sociálních služeb je zařazen také na odboru sociálních věcí a zdravotnictví, protidrogový koordinátor je kvalifikován jako metodik pláno vání sociálních služeb. Spolupráce je vzájemná, na velmi dobré úrovni. Místní protidrogoví koordinátoři jsou ustaveni v 16 obcích z celkového počtu 17 (dlouhodobě není tato funkce ustavena v Soběslavi). Spolupráce mezi krajem a místními protidrogovými koordinátory probíhá ve třech rovinách: Všichni místní protidrogoví koordinátoři jsou členy krajské protidrogové koordinační skupiny, probíhají individuální konzultace na základě formulovaných potřeb místních koordinátorů i samospráv obecně a v rámci možností kraj zprostředkovává vzdělávání místních koordinátorů (předává informace o konání vzdělávacích či informativních akcích pořádaných krajem, protidrogoví koordinátoři se pravidelně účastní každoroční krajské konference). Protidrogoví koordinátoři svou funkci vykonávají pouze na část úvazku, mají přidruženo několik dalších agend, v některých případech více než pět. Další agendy, které obvykle vykonávají, jsou: romský poradce, kurátor pro dospělé, komunitní plánování sociálních služeb, příspěvky v sociální oblasti apod. V několika případech jsou protidrogoví koordinátoři i přímo vedoucí sociálních odborů. Mezi lety 2010 a 2011 došlo na postech místních protidrogových koordinátorů v kraji k pěti obměnám, mezi lety 2007 až 2011 celkem k cca dvanácti (z 16 PK). Na několika obcích i víckrát, na svých místech setrvalo pět místních protidrogových koordinátorů. Plzeňský Krajská protidrogová koordinátorka je zařazena v odboru sociálních věcí ve výši úvazku 0,5, další agendou, kterou vykonává je koordinace prevence kriminality. V kraji není ustavena krajská protidrogová komise. Krajská protidrogová koordinátorka spolupracuje s Komisí sociální Rady Plzeňského kraje a s Výborem pro sociální věci a zdravotnictví Zastupitelstva Plzeňského kraje při projednání protidrogové politiky v kraji a při předkládání projektů k získání dotací ze státního rozpočtu. Pracovní skupiny byly ustanoveny ad hoc v případě potřeby. Krajská protidrogová koordinátorka spolupracuje s krajským školským metodikem sociálně patologických jevů, dále pak s institucemi Krajskou hygienickou stanicí, ÚZIS v Plzni, Psychiatrickou klinikou FN Plzeň, Policií ČR, Národní protidrogovou centrálou, Krajským soudem a Státním zastupitelstvím Plzeň, Mediační a probační službou a jinými institucemi. V 15 obcích pracují pověření pracovníci zajišťující protidrogovou agendu. Jsou zařazeni jako kurátoři pro mládež, kurátoři pro mládež a dospělé a vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví. Pracovní úvazky 0,1 0,3, na Magistrátu města Plzně je úvazek 0,5. Místní protidrogoví koordinátoři jsou zváni krajským protidrogovým koordinátorem na akce týkající se protidrogové politiky (konference, semináře, výzkumy, analýzy apod.), které pořádají jak poskytovatelé protidrogových služeb, tak i krajský protidrogový koordinátor. V říjnu 2010 se konalo I. Pracovní setkání místních protidrogových koordinátorů s organizacemi poskytujícími protidrogové služby za přítomnosti krajského protidrogového koordinátora. Karlovarský Krajská protidrogová koordinátorka je zařazena na odboru sociálních věcí a pracuje ve výši úvazku 0,33. Dalšími agendami, které vykonává, je manažer prevence kriminality a krajský metodik prevence. Strana 5 (celkem 25) Souhrnná zpráva krajů

8 Krajská protidrogová komise je poradním orgánem Rady Karlovarského kraje. Komise předkládá podklady a opatření orgánům kraje, podílí se na rozhodování o přidělování finančních prostředků z rozpočtu kraje na protidrogové aktivity v kraji. Členy Krajské protidrogové komise jsou zástupci různých institucí, krajská protidrogová koordinátorka je její tajemnicí. V roce 2010 byla ustanovena Pracovní skupina pro realizaci protidrogové politiky v kraji. Jejími členy jsou odborníci zabývající se problematikou užívání drog krajský protidrogový koordinátor, krajský školský koordinátor prevence, zástupce odboru zdravotnictví, místní protidrogoví koordinátoři, pracovník Krajské hygienické stanice, Policie ČR, Probační a mediační služby, Vězeňské služby ČR a zástupci poskytovatelů služeb pro drogově závislé v Karlovarském kraji. Krajská protidrogová koordinátorka úzce spolupracuje s krajským školským koordinátorem prevence (zejména v rámci příprav jednání pracovní skupiny, v rámci dotačních řízení apod.). Spolupracuje také s koordinátorem pro romské záležitosti, národnostní menšiny a integraci cizinců. Místní protidrogoví koordinátoři jsou ustaveni ve 3 obcích (Sokolov, Kraslice a Ostrov) z celkového počtu 7. Jejich funkce je kumulovaná. Ve zbývajících obcích jsou ustanoveni kontaktní pracovníci pro otázky ve věcech drog. Spolupráce krajské protidrogové koordinátorky, místních protidrogových koordinátorů a kontaktních pracovníků probíhá v rámci pracovní skupiny, dále pak formou přenosu informací, a to především elektronickou cestou. Ústecký Krajská protidrogová koordinátorka je zařazena do oddělení humanitních činností odboru sociálních věcí a zdravotnictví ve výši pracovního úvazku 0,2. Další agendy, které vykonává, je krajský metodik soc. prevence, rozhodování o odvolání ve věci přestupků v oblasti ochrany před alkoholismem a jinými toxikomániemi a koordinace a plánování rozvoje soc. služeb. Krajská protidrogová koordinátorka je členkou pracovní skupiny pro prevenci kriminality a dále členkou pracovní skupiny pro aktualizaci Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb. V Ústeckém kraji není zřízena protidrogová komise Rady kraje. Problematikou drog se v případě potřeby zabývá Komise zdravotní Rady Ústeckého kraje. Pracovní skupiny pro oblast protidrogové politiky zřízeny nejsou. Na místní úrovni jsou protidrogoví koordinátoři ustanoveni na 11 obcích z celkového počtu 16 (kromě obce Bílina, Děčín, Rumburk, Ústí n. L., Varnsdorf). Oproti roku 2009 došlo ke změnám. Liberecký Krajská protidrogová koordinátorka je zařazena v oddělení koordinace a střednědobého plánování odboru sociálních věcí na pracovní úvazek ve výši 1,0. Krajská protidrogová koordinátorka je členkou pracovní skupiny prevence kriminality. Protidrogová komise Rady Libereckého kraje je složená ze zástupců resortu sociálního, školského a zdravotního, dále ze zástupců represivních složek, justice, státní správy a soukromého sektoru. V r komise zasedala 5x. Protidrogová komise má čtyři ad-hoc sestavené pracovní skupiny: primární prevence, harm reduction, léčby a resocializace a koordinace. Každá z pracovních skupin se v roce 2010 sešla 2x nad tvorbou nového akčního plánu. Protidrogová politika je realizována také v úzké návaznosti a personálním i věcném propojení se Zdravotní politikou Libereckého kraje. Krajská protidrogová koordinátorka je stálou členkou pracovní skupiny pro realizaci Zdravotní politiky Libereckého kraje. Koordinátorka je gestorem cíle Snížit škody způsobené alkoholem, drogami, tabákem a jinými zdraví škodlivými návyky. Místní protidrogoví koordinátoři jsou ustaveni ve všech obcích (10). Jedná se vždy o kumulovanou funkci. V roce 2010 byly realizovány celkem 2 metodické porady místních protidrogových koordinátorů. Každý z koordinátorů byl členem některé ze 4 pracovních skupin protidrogové komise, které se podílely na tvorbě akčního plánu. Prezentace protidrogové politiky kraje a činnosti NNO proběhla ve 3 obcích kraje (Náhlov, Semily, Turnov) vždy za účasti krajské protidrogové koordinátorky a zástupců poskytovatelů protidrogových služeb. Protidrogová problematika a aktuální situace v území byly 2x tématem jednání Krajské poradní skupiny. Jedná se o poradní orgán radního pro sociální resort, který je tvořen zástupci samospráv a pracovníky státní správy obcí (vedoucí sociálních odborů). Královéhradecký Krajská protidrogová koordinátorka je zařazena v odboru sociálních věcí, oddělení prevence, rozvoje a sociálně-právní ochrany ve výši pracovního úvazku 1,0. Souhrnná zpráva krajů Strana 6 (celkem 25)

9 Jako poradní a iniciační orgán je zřízena Komise specifické prevence Rady Královéhradeckého kraje. Komise se zabývá preventivními programy a projekty. Od listopadu 2008, kdy byla zrušena Protidrogová komise, se na Komisi specifické prevence projednávají i věci z oblasti protidrogové problematiky. Krajská protidrogová koordinátorka je členka této komise. V roce 2010 došlo ke změnám ve složení komise. V roce 2010 byly vytvořeny 2 pracovní skupiny za účelem tvorby Strategie protidrogové politiky Královéhradeckého kraje na období 2011 až 2015 pracovní skupina primární prevence a skupina harm reduction, léčby a resocializace. Členy pracovních skupin jsou zástupci NNO, Policie ČR, Krajské hygienické stanice, Probační a mediační služby,lnn Nechanice, krajská školská koordinátorka prevence, místní protidrogoví koordinátoři a metodici prevence z PPP. Krajská protidrogová koordinátorka spolupracuje se školskou koordinátorkou prevence, s manažerkou prevence kriminality, se Správou Východočeského kraje Policie ČR a s jednotlivými neziskovými organizacemi. Místní protidrogoví koordinátoři jsou ustaveni ve všech obcích (15). Ve všech případech se jedná o kumulované funkce, stává se, že na jednom úřadě jsou pro tuto agendu 2 kontaktní osoby, které se vzájemně zastupují. V roce 2010 došlo ke změně na pozici protidrogového koordinátora pouze v jedné obci s rozšířenou působností v Nové Pace. V roce 2010 se místní protidrogoví koordinátoři účastnili pracovních skupin k tvorbě Strategie protidrogové politiky Královéhradeckého kraje na období 2011 až Krajská protidrogová koordinátorka pořádá semináře dle aktuálních vzdělávacích potřeb místních koordinátorů. V roce 2010 byly zrealizovány 2 semináře. Semináře jsou většinou spojeny s poradami místních protidrogových koordinátorů. Pardubický Krajská protidrogová koordinátorka byla v r na odboru zdravotnictví, v oddělení zdravotní péče, v r je zařazena na odboru sociálních věcí, v koncepčním oddělení ve výši pracovního úvazku 0,5. Další agendou, kterou vykonává je manažerka prevence kriminality. Komise pro koordinaci protidrogové politiky byla zřízena jako poradní a iniciativní orgán Rady Pardubického kraje v oblasti uplatňování protidrogové politiky na území Pardubického kraje. Členy jsou členové Rady i Zastupitelstva kraje, zástupci sociálního a školského odboru Krajského úřadu, zástupci poskytovatelů služeb, Krajské hygienické stanice, Policie ČR a protidrogový koordinátor Magistrátu města Pardubice. Krajská protidrogová koordinátorka je členkou Komise. V roce 2010 neproběhlo jednání žádné pracovní skupiny. Spolupráce s ostatními resorty probíhá na dobré úrovni, i vzhledem k faktu, že od začátku roku 2011 je krajská protidrogová koordinátorka zařazena do stejného odboru jako koordinátor střednědobého plánování sociálních služeb a romský koordinátor. Spolupráce probíhá zejména při vyhodnocování grantových programů kraje, tvorbě strategických plánů kraje, řešení konkrétních problémů v oblasti drogové problematiky v kraji apod. Krajský školský koordinátor je členem Komise Rady Pardubického kraje pro koordinaci protidrogové politiky a krajská protidrogová koordinátorka je členkou obdobného orgánu na odboru školství. Probíhá také spolupráce s dalšími institucemi, jejich zástupci jsou členy Komise pro koordinaci protidrogové politiky. Spolupráce s Probační a mediační službou byla v roce 2010 spíše omezená. Místní protidrogoví koordinátoři jsou ustaveni ve všech obcích s rozšířenou působností (15). Funkce jsou kumulované (výjimkou je město Chrudim, kde protidrogový koordinátor pracuje na úvazek téměř 1,0), často tuto agendu pracovníci vykonávají na minimální úvazek. Pokud pracují na vyšší úvazky, působí v oblasti primární prevence vykonávané přímo na školách. Toto negativně ovlivňuje postavení pracovníka obce a také kompetence při plánování specifické drogové služby, a to v důsledku nedostatku finančních prostředků (minimální či nízká podpora z rozpočtu obcí). I v r pokračoval kontinuálně (od r. 2002) vzdělávací program pro místní protidrogové koordinátory formou jednoho dvoudenního setkání. Bylo zaměřeno na tvorbu strategie protidrogové politiky Pardubického kraje na další období. Protidrogoví koordinátoři komunikují s o.s. Laxus o podobě terénních programů v pověřených obcích a případném financování. Záměrem kraje je v příštím období více posílit a přenést odpovědnost za realizaci protidrogových programů na obce, a to ve smyslu deklarace potřebnosti ze strany samosprávy obcí a spoluúčasti na financování ve výši cca 50 tis. Kč za rok. Krajská protidrogová koordinátorka ve spolupráci s Centrem primární prevence v Ústí nad Orlicí v roce 2010 připravila a realizovala vzdělávání školních metodiků prevence a výchovných poradců. Vysočina Krajský protidrogový koordinátor je zařazen v odboru sociálních věcí, v oddělení sociálních služeb ve výši pracovního úvazku 1,0. Strana 7 (celkem 25) Souhrnná zpráva krajů

10 Komise sociální a pro oblast protidrogové politiky je poradním orgánem Rady kraje Vysočina. Jejím tajemníkem je vedoucí oddělení sociálních služeb. V r vznikla pracovní skupina Krajské centrum primární prevence při Krajském úřadu kraje Vysočina. Členy pracovní skupiny jsou realizátoři projektu Podpora systému primární prevence sociálně patologických jevů, krajský protidrogový koordinátor, krajský koordinátor prevence kriminality, krajský koordinátor primární prevence, orgány sociálně pravní ochrany dětí, místní protidrogoví koordinátoři, sociální kurátoři, zástupci Policie ČR, Probační a mediační služby ČR, Pedagogicko-psychologicých poraden, Městských policií. Místní protidrogoví koordinátoři jsou ustaveni ve všech obcích s rozšířenou působností (15). Jejich funkce jsou kumulované. Úvazek na vykonávání funkce protidrogového koordinátora je buď minimální nebo jej nelze specifikovat. Jihomoravský Krajská protidrogová koordinátorka je ustavena na odboru školství, oddělení prevence a volnočasových aktivit ve výši pracovního úvazku 1,0. Protidrogová komise ustavena není, Radou Jihomoravského kraje byla jmenována pracovní skupina prevence kriminality řešící i otázky protidrogové prevence. Členy pracovní skupiny jsou členové Rady a Zastupitelstva Jihomoravského kraje, náměstek hejtmana, výkonný místopředseda RVKPP, pracovníci odboru školství, zástupci Krajského ředitelství policie, Městské policie, Probační a mediační služby, Magistrátu města Brna a zástupci obcí. Krajská protidrogová koordinátorka členkou pracovní skupiny není. Spolupráce krajské protidrogové koordinátorky s krajským školským metodikem prevence, koordinátorem prevence kriminality a koordinátorkou pro národnostní menšiny probíhá na dobré úrovni, spolupráce je usnadněna díky zařazení všech koordinátorů na oddělení prevence a a volnočasových aktivit odboru školství. Místní protidrogoví koordinátoři jsou ustaveni na všech obcích s rozšířenou působností (21). V rámci metodické pomoci a předávání informací byla zrealizována setkání nestátních neziskových organizací s metodiky prevence PPP, setkání nestátních neziskových organizací s místními protidrogovými koordinátory (kontaktními pracovníky pro oblast protidrogové politiky v obcích) a setkání místních protidrogových koordinátorů. Dále byly v rámci odboru školství uspořádány čtyři tematické semináře pro pracovníky nestátních neziskových organizací, pro místní protidrogové koordinátory a pro pracovníky obcí s rozšířenou působností zabývající se prevencí kriminality. Olomoucký Krajská protidrogová koordinátorka je zařazena na odboru zdravotnictví ve výši úvazku 1,0. Komise pro prevenci kriminality a drogových závislostí je poradním orgánem Rady Olomouckého kraje. Místní protidrogoví koordinátoři (kontaktní pracovníci) jsou ustaveni ve všech obcí s rozšířenou působností (13). Krajská protidrogová koordinátorka spolupracuje s manažerem prevence kriminality, krajským koordinátorem romských poradců, odborem školství a metodikem prevence sociálně patologických jevů, zdravotnictvím i policií. Do protidrogové politiky kraje je zapojena řada institucí, organizací a odborníků z různých oblastí protidrogové prevence. Krajská protidrogová koordinátorka je aktivně zapojena do Komunitního plánování sociálních služeb v Olomouci - pracovní skupina Občané ohrožení drogou a do projektu Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Olomouckém kraji pracovní skupina Osoby ohrožené návykovým jednáním. V roce 2010 byla navázána intenzivnější spolupráce s koordinátorkou protidrogové prevence z partnerského Opolského Vojvodství v Polsku. Zlínský Krajský protidrogový koordinátor je zařazen na odboru Kancelář hejtmana, oddělení neziskového sektoru ve výši úvazku 1,0; dalšími agendami, které krajský protidrogový koordinátor vykonává, je oblast sociálně patologických jevů a oblast prevence kriminality. Od roku 2009 je zřízena Komise Rady Zlínského kraje pro protidrogovou prevenci a prevenci kriminality. Její předsedkyní je členka Rady Zlínského kraje pro sociální oblast, dalšími členy jsou pracovníci krajského úřadu, zástupci poskytovatelů služeb, krajské hygienické stanice, pracovníci Policie ČR, Probační a mediační služby ČR a Českého červeného kříže. Krajský protidrogový koordinátor je členem Komise. V oblasti protidrogové politiky nepůsobí v rámci výše uvedené komise žádná pracovní skupina. Souhrnná zpráva krajů Strana 8 (celkem 25)

11 Krajský protidrogový koordinátor se účastnil jednání Pracovní skupiny nízkoprahových zařízení pro děti a mládež Zlínského kraje (volné sdružení zastupující všechna NZDM v kraji), která pravidelně v r řešila otázky prevence sociálně patologických jevů. Subjekty zabývající se terciární protidrogovou prevencí se scházely pravidelně na společných jednáních jednou za cca 3-4 měsíce za účasti krajského protidrogového koordinátora. Vzájemná spolupráce se zástupci jednotlivých složek veřejné správy je na dobré úrovni, m.j. i z toho důvodu, že řada z nich je členy Komise Rady Zlínského kraje pro protidrogovou prevenci a prevenci kriminality (např. kurátor pro mládež a krajská školská koordinátorka, zástupci Policie ČR, Probační a mediační služby, krajské hygienické stanice). Jednotlivé subjekty se dle věcné příslušnosti v r podílely na tvorbě Koncepce protidrogové politiky Zlínského kraje na léta Místní protidrogoví koordinátoři jsou ustaveni ve všech obcích s rozšířenou působností (13). Ve všech případech jde o funkce kumulované. Obsazení pracovních míst místních protidrogových koordinátorů je v dlouhodobém horizontu relativně stabilní, v r došlo pouze k jedné změně obsazení (Bystřice pod Hostýnem). V r se uskutečnilo jedno pracovní setkání krajského protidrogového koordinátora s místními protidrogovými koordinátory. Moravskoslezský Problematika protidrogové koordinace je primárně zajišťována odborem sociálních věcí. Krajský protidrogový koordinátor je ve struktuře Krajského úřadu zařazen jako referent pro sociální služby. Protidrogovou problematikou se zabývá ve výši úvazku 0,5. Krajská protidrogová komise zřízena není. Existuje však pracovní skupina protidrogové prevence při Výboru sociálním Zastupitelstva kraje, v níž jsou zastoupeni především odborníci zabývající se realizací protidrogové politiky (protidrogový koordinátor obce s rozšířenou působností, zástupce Krajského ředitelství policie, lékař, odborník na specifickou primární prevenci a zástupci nestátních neziskových organizací poskytujících služby protidrogové prevence). Krajská protidrogová koordinátorka je členkou. Hlavní aktivitou pracovní skupiny v roce 2010 byla příprava Strategie protidrogové politiky Moravskoslezského kraje na období 2010 až Spolupráce krajské protidrogové koordinátorky s koordinátorem pro národnostní menšiny a romské záležitosti a koordinátorem prevence kriminality je na velmi dobré úrovni, také z důvodu organizačního zařazení na odboru sociálních věcí. Místní protidrogoví koordinátoři jsou ustaveni na 17 obcích s rozšířenou působností z celkového počtu 2. Jde o kumulované funkce. V roce 2010 neproběhlo žádné společné setkání místních protidrogových koordinátorů s krajskou protidrogovou koordinátorkou. Místní protidrogoví koordinátoři se aktivně podíleli na přípravě Strategie protidrogové politiky Moravskoslezského kraje na období 2011 až Strana 9 (celkem 25) Souhrnná zpráva krajů

12 Tabulka 1-1: Přehled koordinačních nástrojů v krajích a obcích v r Kraj Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Úvazek a zařazení krajského protidrogového koordinátora 1,0 vedoucí oddělení protidrogové prevence, odbor Kancelář primátora (od r odbor zdravotní péče MHMP) 0,5 odbor sociálních věcí 1,0 vedoucí oddělení prevence a humanitních činností, odbor sociálních věcí a zdravotnictví 0,5 oddělení sociálních věcí, odbor sociálních věcí 0,33 oddělení rozvoje sociálních služeb, odbor sociálních věcí 0,2 oddělení humanitních činností, odbor sociálních věcí a zdravotnictví Protidrogové komise Pracovní skupiny Strategie/akční plány Protidrogová komise Rady Hlavního města Prahy (do r byla zároveň Komisí pro udělování grantů z rozpočtu HMP v oblasti protidrogové politiky) kpk: tajemník Komise, od r členem Krajská protidrogová komise (poradní orgán hejtmana) Kpk: tajemník Krajská protidrogová koordinační skupina (poradní orgán náměstkyně hejtmana) Kpk: předseda Komise sociální Rady Plzeňského kraje Kpk: není členem Krajská protidrogová komise Rady Karlovarského kraje Kpk: tajemník Komise zdravotní Rady Ústeckého kraje Kpk: není členem Pracovní skupiny (sekce) protidrogové komise: primární prevence léčba a následná péče harm reduction sběr dat Pracovní skupiny pracující na strategii Zřizují se podle potřeby. Pracovní skupina pro realizaci protidrogové politiky kraje Strategie protidrogové politiky Hlavního města Prahy na období Akční plán na období 2010 až 2012 (schválen Protidrogovou komisí HMP, nyní probíhá aktualizace na 2011 a 2012, potom předložen Radě a Zastupitelstvu hl.m. Prahy ke schválení) Evaluace: Akční plán na období Krajská protidrogová strategie na období Příprava strategie na období do roku 2015 Evaluace nebyla provedena. Strategie protidrogové politiky Jihočeského kraje Minimální síť protidrogových služeb na území Jihočeského kraje na období 2008 až 2010 Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb Jihočeského kraje na období 2008 až 2010 Evaluace: Strategie protidrogové politiky Jihočeského kraje Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb Jihočeského kraje na období 2008 až 2010 Koncepce prevence kriminality a sociálně patologických jevů Plzeňského kraje Evaluace nebyla provedena. Pro r nebyl zpracován žádný hlavní strategický dokument protidrogové politiky Karlovarského kraje Evaluace nebyla provedena. Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Ústeckém kraji Evaluace nebyla provedena. Počet obcí s místním protidrogovým koordinátorem 22 z 22 (kumulované fce: pk + koordinátor prevence kriminality nebo sociální pracovník) 24 z z z 15 3 z 7 11 z 16 Souhrnná zpráva krajů Strana 10 (celkem 25)

13 Kraj Liberecký Královehradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Úvazek a zařazení krajského protidrogového koordinátora 1,0 oddělení koordinace a střednědobého plánování, odbor sociálních věcí 1,0 oddělení prevence, rozvoje a sociálně-právní ochrany, odbor sociálních věcí 1,0 oddělení zdravotní péče, odbor zdravotnictví (od úvazek 0,5, koncepční oddělení, odbor sociálních věcí) 1,0 oddělení sociálních služeb, Odbor sociálních věcí, 1,0 oddělení prevence a volnočasových aktivit, odbor školství Protidrogové komise Pracovní skupiny Strategie/akční plány Protidrogová komise Rady Libereckého kraje Kpk: tajemník Komise specifické prevence Rady Královéhradeckého kraje* kpk: člen Komise Rady Pardubického kraje pro koordinaci protidrogové politiky Kpk: člen Komise sociální a pro oblast protidrogové politiky Rady kraje Vysočina Kpk není členem Ad-hoc prac. skupiny: primární prevence harm reduction léčby a resocializace koordinace Ad-hoc pracovní skupiny ke strategii: skupina primární prevence skupina harm reduction, léčby a resocializace Pracovní skupina Krajské centrum primární prevence při Krajském úřadu kraje Vysočina. Pracovní skupina prevence kriminality (řeší také otázky protidrogové prevence) Kpk není členem (stálý host) Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb Liberecký kraj 2009 až 2013 Akční plán protidrogové politiky Libereckého kraje Zdravotní politika Libereckého kraje na rok 2010 Evaluace: Akční plán protidrogové politiky za období Strategie protidrogové politiky Královéhradeckého kraje Akční plán její realizace na období Strategie protidrogové politiky Královéhradeckého kraje Akční plán její realizace Evaluace: Akční plán realizace Strategie protidrogové politiky Královéhradeckého kraje R nebyl pokrytý strategickým dokumentem zaměřeným výslovně na protidrogovou politiku kraje Střednědobý plán sociálních služeb Pardubického kraje 2008 až 2010 Strategie protidrogové politiky Pardubického kraje (v přípravě) Evaluace: Strategie protidrogové politiky Pardubického kraje Strategie protidrogové politiky kraje Vysočina na léta Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb kraje Vysočina na období 2010 až 2011 Evaluace nebyla provedena. Strategie protidrogové politiky Jihomoravského kraje Rámcový realizační plán protidrogové politiky Jihomoravského kraje na rok 2012 Minimální síť služeb v protidrogové oblasti v Jihomoravském kraji Evaluace nebyla provedena. Počet obcí s místním protidrogovým koordinátorem 10 z z z z z 21 Strana 11 (celkem 25) Souhrnná zpráva krajů

14 Kraj Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Úvazek a zařazení krajského protidrogového koordinátora 1,0 odbor zdravotnictví 1,0 oddělení neziskového sektoru, odbor Kanceláře hejtmana 0,5 Agendu kpk vykonává referent pro sociální služby, odbor sociálních věcí Protidrogové komise Pracovní skupiny Strategie/akční plány Komise Rady pro prevenci kriminality a drogových závislostí Kpk:není člen Komise Rady Zlínského kraje pro protidrogovou prevenci a prevenci kriminality Kpk: člen Pozn.: * V r byla v Královéhradeckém kraji zrušena protidrogová komise. Pracovní skupina protidrogové prevence při Výboru sociálním zastupitelstva kraje Kpk: člen Strategický protidrogový plán Olomouckého kraje na období Strategický protidrogový plán Olomouckého kraje na období Evaluace: Strategický protidrogový plán Olomouckého kraje na období Koncepce protidrogové politiky ve Zlínském kraji na léta Akční plán jako součást koncepce Analýza stavu drogové scény Zlínského kraje Evaluace: Akční plán - průběžné hodnocení za období r V r nebyl platný strategický dokument. Strategie protidrogové politiky Moravskoslezského kraje Evaluace nebyla provedena. Počet obcí s místním protidrogovým koordinátorem 13 z z z 22 Souhrnná zpráva krajů Strana 12 (celkem 25)

15 2. Finanční zajištění protidrogové politiky Nejvýznamnějšími poskytovateli služeb uživatelům drog jsou nestátní neziskové organizace. Jejich činnost je převážně financována ze státního rozpočtu, z rozpočtu krajů a rozpočtu obcí. Někteří poskytovatelé služeb využívají finanční prostředky z Evropského sociálního fondu. Kraje vypisují svá dotační či grantová řízení, žádosti jsou hodnoceny příslušnými krajskými komisemi, navržené dotace pak schvalují orgány samosprávy. Finance na oblast protidrogové politiky kraje jsou vyčleněny buď v samostatné rozpočtové kapitole protidrogová politika kraje nebo v rozpočtech jednotlivých odborů, podle charakteru služby. Systém víceletého financování využívá pouze hl.m. Praha. 3 Hlavními prioritami dotačních/grantových programů krajů je podpora programů harm reduction - terénních programů a kontaktních a poradenských center a udržení stávající sítě. Deficit finančních prostředků je značný, a to především z důvodu snižování finančních prostředků ze státního rozpočtu. Některým krajům se ho daří vyrovnávat prostřednictvím finančních prostředků z ESF (Jihočeský, Plzeňský, Liberecký, Královéhradecký, Pardubický, Vysočina, Moravskoslezský) nebo ho pokrývají ze svých rozpočtů. Jako hlavní problém v oblasti financování protidrogové politiky vnímají kraje financování z centrální úrovně. V r byl pro kraje/poskytovatele služeb tento problém znatelnější než v letech předchozích. Platby přicházely poskytovatelům služeb pozdě, samotná dotační řízení se protahovala. Dalším nedostatkem je nízká podpora ze strany některých resortů, a to resortu zdravotnictví a resortu spravedlnosti Výdaje z krajských a obecních rozpočtů V r poskytly kraje na protidrogovou politiku 193,7 mil. Kč, obce 62,1 mil. Kč. Ve srovnání s rokem 2009 došlo u výdajů z krajských i obecních rozpočtů k navýšení. Tabulky 2-1 a 2-2 uvádějí výdaje na protidrogovou politiku z rozpočtu krajů a obcí v letech Tab.2-1: Výdaje na protidrogovou politiku z rozpočtu krajů v r (v tis. Kč) Kraje PHA STC JHC PLK KVK ULK LBK HKK PAK VYS JHM OLK ZLK MSK Celkem Od r jsou podporovány projekty sekundární a terciární protidrogové prevence na období delší než jeden rok, konkrétně na čtyřleté období. Základní podmínkou je platná certifikace programu. Jedná se o projekty nezbytné pro služby základní sítě nebo o projekty tuto síť doplňující a rozvíjející dle aktuálních potřeb (např. specifické cílové skupiny). Podmínky víceletého financování schválila RHMP 2006 a jsou vždy součástí metodického pokynu pro předkladatele žádostí o financování. 4 V Královéhradeckém kraji byl schválen Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb, kde je v této souvislosti zapracováno, že drogové služby ve vězeňství nebudou finančně podporovány ze systému sociálních služeb vzhledem k tomu, že za hlavního nositele kraj považuje Vězeňskou službu a resort spravedlnosti nikoli systém sociálních služeb. Strana 13 (celkem 25) Souhrnná zpráva krajů

16 Tab. 2-2: Výdaje na protidrogovou politiku z rozpočtu obcí v r (v tis. Kč) Kraj PHA STC JHC PLK KVK ULK LBK HKK PAK VYS JHM OLK ZLK MSK Celkem Tab. 2-3: Výdaje na protidrogovou politiku v ČR v r podle kategorií služeb (tis. Kč) Kategorie služby Kraj Obce Územní rozpočty celkem Primární prevence Harm reduction Léčba Záchytné stanice Následná péče Koordinace, výzkum, hodnocení Ostatní, nezařazeno* Celkem * např. poradenství, nákup testů, vzdělávání,. Nejvyšší objem finančních prostředků vynakládají kraje ze svých rozpočtů na zajištění provozu záchytných stanic. Ze srovnání finančních výdajů dle služeb vyplývá (tab. 2-3), že kraje i obce vynakládají prostřednictvím dotačních/grantových řízení nejvíce finančních prostředků na programy harm reduction (terénní programy, K-centra), nejméně pak na oblast koordinace, výzkum a hodnocení. Souhrnná zpráva krajů Strana 14 (celkem 25)

17 3. Síť poskytovatelů služeb pro uživatele drog Síť služeb poskytovaných uživatelům drog je ve většině krajů stabilizovaná, nicméně snižujícím se objemem finančních prostředků pro poskytovatele služeb je existence a provoz zařízení ohrožena či omezována, vyvstává hrozba rozpadu sítě. V některých krajích (Plzeňský, Jihočeský, Olomoucký) je nedostatečné zajištění terénními programy, chybí pokrytí některých regionů v krajích. Naopak k rozšíření terénních programů došlo v kraji Moravskoslezském. 5 Chybí dostatečná nabídka systematických programů specifické primární prevence, zejména programů selektivní prevence. V roce 2010 některé programy realizovaly svou činnost díky finanční podpoře z Evropského sociálního fondu (Vysočina, Moravskoslezský). Podrobnější informace o síti služeb dává následující přehled: 3.1 Síť služeb v jednotlivých krajích přehled změn, hlavní nedostatky/problémy, zhodnocení sítě služeb Hl.m. Praha Situaci ve službách harm reduction zkomplikovalo neprodloužení nájemní smlouvy Sananim městskou částí Praha 7, kde kontaktní centrum sídlilo od roku O.s. Sananim zakoupilo za finanční podpory hl.m. Prahy místnosti na Praze 5. Vzhledem k zásadnímu odporu obyvatel této městské části nebylo možné provozovat službu ve zmíněných prostorách. Služby byly poskytovány v terénu a náhradních prostorách. Provoz centra byl obnoven v prosinci Jihočeský Hlavní změny v poskytování služeb - Počátkem roku byl z Individuálního projektu kraje významně podpořen terénní program Jihočeský streetwork Prevent, což umožnilo rozšířit jeho záběr na menší regiony a obce v kraji, zlepšit dostupnost služeb pro dosud nezachycené uživatele drog. - Počátkem roku zahájilo poskytování služeb kontaktní centrum v Českých Budějovicích o.s. Prevent na základě výsledků poptávkového řízení magistrátu města České Budějovice z roku Dosavadní poskytovatel, o.s. Háječek, omezil vzhledem k nedostatečnému financování z veřejných rozpočtů svou činnost. Počátkem roku 2011 toto sdružení oznámilo přerušení své činnosti, k zrušilo registraci sociální služby a tím fakticky ukončilo svou činnost. O.s. Prevent se po celý rok potýkalo s nedostatkem finančních prostředků, nicméně rok 2010 úspěšně zvládlo; - V polovině roku se vzhledem k finančním omezením, plynoucích z krizových úprav veřejných rozpočtů dostalo do vážných problémů i substituční centrum v Českých Budějovicích. Za spolupráce Jihočeského kraje, nemocnice ČB, Magistrátu města České Budějovice a Ministerstva zdravotnictví se podařilo zvrátit již rozjeté zrušení tohoto zařízení a poskládat finanční prostředky na alespoň minimální zajištění provozu této služby do konce roku; Hlavní nedostatky v poskytování služeb v kraji - Neexistence terénního programu na okrese Tábor, vzhledem k nedostatku finančních prostředků na všech úrovních je nereálné uvažovat o rozšíření sítě služeb; - Špatná dostupnost ambulantní léčby ze strany zdravotnických zařízení kraje; 5 Oba kraje ve svých výročních zprávách o realizaci protidrogové politiky za rok 2009 nedostatek terénních programů identifikovaly. Strana 15 (celkem 25) Souhrnná zpráva krajů

18 - Nedostatek finančních prostředků pro služby a programy realizující protidrogovou politiku. Zhodnocení sítě služeb - Síť není zcela dostatečná, je v současné době konstruována a udržována jako realistické minimum. Mezery jsou především v dostupnosti zdravotnických služeb, především ambulantní léčby nealkoholových závislostí a doprovodných programů substituční léčby. Obtížně dostupně je v mnoha regionech i odborné poradenství pro sociální okolí, rodinné příslušníky uživatelů drog. Plzeňský Hlavní změny v poskytování služeb - Bylo realizováno personální propojení programu Kontaktního centra a Regionálního terénního programu Centra protidrogové prevence a terapie, o.p.s. (CPPT). Programy zůstávají projektově odděleny. Cílem byla úspora finančních prostředků organizace na řízení a navýšení pracovních kapacit v nízkoprahových službách. Důvodem pro tento krok bylo především neposkytnutí dotace programu Dance 8, který je součástí terénního programu CPPT. Aktivity D8 byly v polovině roku pozastaveny. Hlavní nedostatky v poskytování služeb v kraji - Nedostatečné pokrytí regionů terénními programy, problém je především v nezájmu obcí. - Podfinancování vězeňských programů. - Podle informací VZP je v kraji dostatek lékařů a AT ordinací. Podle informací od klientů a zkušeností z praxe tomu tak není minimálně v 50%. Lékaři mají tuto činnost nasmlouvanou s VZP a ostatními pojišťovnami, avšak v reálu ji neprovozují. Jedná se o zdánlivě saturovanou síť této služby a díky tomu nelze otevřít novou AT ordinaci nebo alespoň zvednout úvazek lékaře, který ji skutečně provádí. Chybí informace od VZP, kteří lékaři s ní mají uzavřenou smlouvu, popř. kontrola jimi vykazovaných výkonů a ověření jejich praxe. - Chybí detoxifikační lůžko pro děti a mladistvé a krizové lůžko pro hospitalizaci v akutním stavu intoxikace pro následnou stabilizaci - Nedostatek finančních prostředků na zdravotnický materiál. Organizace se snaží o doplňkové dotace z jiných zdrojů, zde však naráží stále (i přes opakovaná vysvětlování) na řadu mýtů a nepochopení významu výměnného injekčního programu. Karlovarský Síť služeb protidrogové prevence je neměnná, služby poskytované v r byly ve stejném rozsahu poskytovány i v r Zhodnocení sítě služeb Síť služeb protidrogové prevence je poměrně řídká. Chybí ústavní léčba, kterou uživatelé vyhledávají v zařízeních v jiných krajích, omezená je dostupnost ambulantní léčby a služby následné péče. Možnou alternativou, jak zaplnit zjištěné mezery v nabídce a dostupnosti služeb ambulantní léčby, případně služeb substituční léčby nebo ambulantní následné péče je zřizování tzv. adiktologických ambulancí s vytvořením multidisciplinárních týmů z řad místních odborníků z oboru psychiatrie, psychologie, speciální pedagogiky, psychoterapie, adiktologie. Ústecký Síť služeb zaměřených na drogovou problematiku se jeví jako dobrá. Hlavní nedostatky v poskytování služeb v kraji - Nedostatek psychiatrů a psychoterapeutů, kteří jsou ochotni pracovat s uživateli drog. - Nedostatek finančních prostředků. Souhrnná zpráva krajů Strana 16 (celkem 25)