Instruktivní klavírní dílo skladatelů spjatých s Ostravou

Transkript

1 JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Hudební fakulta Katedra klávesových nástrojů Klavírní pedagogika Instruktivní klavírní dílo skladatelů spjatých s Ostravou Bakalářská práce Autor práce: Mgr. Zora Gogelová Vedoucí práce: Mgr. Josefa Hloušková Oponent práce: prof. Jiří Doležel Brno 2013

2 Bibliografický záznam GOGELOVÁ, Zora. Instruktivní klavírní dílo skladatelů spjatých s Ostravou [Instructive piano works of composers associated with Ostrava city]. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Hudební fakulta, Katedra klávesových nástrojů, s. Vedoucí bakalářské práce Mgr. Josefa Hloušková. Anotace Bakalářská práce Instruktivní klavírní dílo skladatelů spjatých s Ostravou podává přehled skladatelů spjatých s Ostravou (za celé 20. století), v jejichž tvorbě se podařilo vyhledat instruktivní klavírní skladby. Seznamuje s těmito skladbami a posuzuje je z hlediska obtížnosti, stylu a možnosti využití ve výuce klavírní hry. Skladatelé jsou řazeni chronologicky podle roku narození s jejich stručným životopisem, vazba na Ostravsko je myšlena tak, že se zde narodili, žili, či profesně působili. Annotation The bachelor thesis Instructive piano works of composers associated with Ostrava city gives an overview of composers associated with Ostrava (during the whole 20th century), in whose work managed to be found the instructive piano compositions. The thesis aims to make acquainted with these compositions and assess them in terms of difficulty, style and usage in teaching of piano play. The composers are arranged chronologically by year of birth with their brief biography. Their linkage to Ostrava is in sense, that they were born, lived or professionally worked here. Klíčová slova instruktivní klavírní skladby, skladatelé spjatí s Ostravou, stručný životopis skladatelů, obtížnost skladeb, stručné hodnocení skladeb Keywords instructive piano compositions, composers associated with Ostrava city, brief biography of composers, difficulty of compositions, brief reviews of pieces

3 Prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracovala samostatně a použila jen uvedené prameny a literaturu. V Brně, dne 30. ledna 2013 Zora Gogelová

4 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala milé paní profesorce Mgr. Josefě Hlouškové za cenné rady během mého studia.

5 Obsah ÚVOD POZNATKY Z LITERATURY SKLADATELÉ SPJATÍ S OSTRAVOU A JEJICH INSTRUKTIVNÍ KLAVÍRNÍ SKLADBY SKLADATELÉ NAROZENÍ V LETECH Rudolf Wünsch Vilém Petrželka Ervín Schulhoff František Míťa Hradil Josef Schreiber Rudolf Kubín Július Kowalski František Vrána SKLADATELÉ NAROZENÍ V LETECH Miroslav Barvík Igor Vitaljevič Katajev Otmar Mácha Ilja Hurník Harry Macourek Miroslav Klega Čestmír Gregor Jaromír Podešva Milan Salich Antonín Tučapský Vladimír Svatoš Josef Ceremuga Miloslav Pěnička SKLADATELÉ NAROZENÍ V LETECH František Horký Eduard Dřízga Radovan Hudeček Jan Cron Pavel Helebrand Jiří Hanousek Vít Kološ Radim Linhart SKLADATELÉ NAROZENÍ V LETECH Jan Meisl Markéta Dvořáková Michaela Plachká Gabriela Hrubišová NEJMLADŠÍ SKLADATELSKÁ GENERACE V OSTRAVĚ KLAVÍRNÍ SKLADBY VYTVOŘENÉ ŽÁKY ZUŠ Marek Kozák ZÁVĚR POUŽITÉ INFORMAČNÍ ZDROJE... 50

6 Úvod Cílem mé bakalářské práce je představit instruktivní klavírní literaturu skladatelů spjatých s Ostravou. Někteří z těchto autorů dosáhli svým dílem celorepublikového významu (i oni však píší stále nové skladby), další mají význam spíše regionální a pak je tu generace mladá a nejmladší, jejíž drobné klavírní skladby jsem také chtěla poznat a sepsat. Pátrání ve slovnících mě přivedlo i ke jménům autorů ostravských rodáků, kteří dnes žijí v zahraničí. První fáze mé práce spočívala v procházení literatury mapující hudební historii města Ostravy. Tak jsem postupně poznávala, kteří skladatelé se zde narodili nebo zde studovali, či zde profesně působili. Procházela jsem jejich klavírní díla a vyčlenila ty autory, kteří napsali instruktivní klavírní skladby. Skladatele jsem seřadila chronologicky podle data narození a rozdělila do skupin podle historických předělů (rok 1918 konec 1. světové války, rok 1939 začátek 2. světové války, uvolnění ve společnosti před rokem 1968). U každé osobnosti uvádím krátký životopis, u autorů mladých i z toho důvodu, že ještě nejsou uvedeni v hudebních slovnících. Instruktivní klavírní skladby stručně popisuji a určuji jejich obtížnost. V mém seznamu se neobjevuje jméno Leoš Janáček. Tento skladatel se narodil ve vesnici Hukvaldy ležící 25 kilometrů na jih od Ostravy. V Ostravě ani nestudoval ani profesně nepůsobil, jen zde zemřel. S Ostravou je spojen zprostředkovaně tématy svých děl (např. mužské sbory Kantor Halfar, Maryčka Magdonova, Sedmdesát tisíc). Tato tři díla vytvořená na texty stejnojmenných básní Petra Bezruče jsou protestem proti útlaku sociálnímu a národnostnímu, dvěma základním konfliktům tehdejšího ostravského regionu. Dále je Janáček spojen s Ostravou přes své žáky, které vychoval na varhanické škole v Brně, a kteří pak působili jako učitelé hudby, ředitelé kůrů, dirigenti a organizátoři hudebního života (do Ostravy přišli: C. M. Hrazdira, Edvard Rund, Karel Budík, Eduard Marhula, Josef Černocký st., Antonín Hradil, Mirko Hanák). 1 Ostrava je hrdá na rodáka ze svého kraje a pojmenovala po něm konzervatoř Janáčkova konzervatoř a Gymnázium Ostrava, filharmonii Janáčkova filharmonie Ostrava i každoročně pořádaný hudební festival Janáčkův Máj. 1 KUNDERA, Ludvík. Janáčkova varhanická škola, s. 98, též GREGOR, V. Hudební místopis Severomoravského kraje, s. 145,

7 1. Poznatky z literatury Hudebnímu a zejména koncertnímu životu města Ostravy se věnuje kniha Umělecká hudba v Ostravě autora Ivo Stolaříka. Popisuje například, že při bombardování Ostravy v srpnu 1944 byl i s celým majetkem úplně zničen cenný osobní archiv Josefa Schreibera, za osvobozovacích bojů o město koncem dubna roku 1945 vyhořel bohatý rozhlasový archiv, podařilo se shromáždit jen část pozůstalostí Slezský hudební archiv získal v padesátých letech část pozůstalosti Rudolfa Wünsche, v Archivu města Ostravy se nachází pozůstalost Františka Míti Hradila. Dále jsou zde uvedeny programy koncertů (i se jmény interpretů), které se v Ostravě v daném období uskutečnily a skladby, které byly nahrány v Českém rozhlase Ostrava. Dalším cenným pramenem k poznání hudební historie města Ostravy je sborník Hudební kultura na Ostravsku po roce Z něj jsem čerpala informace o vývoji ostravské pobočky skladatelského svazu o její činnosti a členech. Sborník dále obsahuje malé profily hudebních skladatelů a koncertních umělců Ostravska. Hlavní ostravské autory a jejich díla od roku 1918 představuje též sborník Ostravská hudební kultura od konce 19. století do současnosti, který vydala Ostravská univerzita Pedagogická fakulta v roce Mnohé informace k hudebnímu životu v Ostravě se též nalézají pod heslem Ostrava ve Slovníku české hudební kultury editorů Jiřího Fukače a Jiřího Vysloužila. Životopisné údaje a soupisy děl jsou podrobně zachyceny v Československém hudebním slovníku osob a institucí (do data vydání) nebo v knize Čeští skladatelé současnosti kolektivu autorů. Na téma instruktivní klavírní literatura vzniká již více než dvacet let okolo desítky prací ročně v Metodickém centru na JAMU v Brně. Často se jedná o pedagogické analýzy dětských alb, ale práce se týkají všech problémů, které se v klavírní pedagogice mohou vyskytnout. O instruktivní klavírní literatuře píší své bakalářské a diplomové práce i studenti vysokých hudebních škol nebo studenti oboru Hudební výchova na pedagogických fakultách. Tématu určování obtížnosti klavírní literatury se v minulosti věnovali Kàan Hoffmeistr a poté V. Kurz R. Kurzová. Jejich kniha Postup při vyučování hře na klavír vyšla naposledy ve třetím vydání v roce V roce 1957 vyšla kniha 2 Kniha byla vydána díky finančním prostředkům z České grantové agentury v nákladu 300 kusů jako neprodejná publikace. 3 BÖHMOVÁ, Z., GRÜNFELDOVÁ, A. Postup při výběru klavírní literatury, s. 5. 7

8 Praktická methodika hry na klavír Emmy Doležalové, profesorky pražské konzervatoře, v níž autorka podává příklad pedagogického procesu, včetně výběru vhodné literatury. Věnuje se klavírní výuce od prvopočátků až do úrovně přijímací zkoušky na konzervatoř. Toto období dělí do šesti stupňů, které v příznivém případě mohou odpovídat stejnému počtu roků studia. 4 Jen žák mimořádně nadaný a pilný, který denně cvičí alespoň dvě až dvě a půl hodiny a na hodinách zřídka kdy dostává co opakovat, stačí prostudovat látku uvedenou v třetím stupni za pouhý rok. 5 V roce 1962 pak vyšla kniha Postup při výběru klavírní literatury od Zdeňky Böhmové a Arnoštky Grünfeldové, ve které autorky rozdělily skladby podle obtížnosti do 12 stupňů. Prvních šest je určeno pro základní hudební školy a dalších šest pro konzervatoře. V současné době mají učitelé základních uměleckých škol rozdělenou obtížnost skladeb nebo alb v učebních osnovách z roku 1981 po ročnících. 4 DOLEŽALOVÁ, E. Praktická methodika hry na klavír, s Tamtéž, s

9 2. Skladatelé spjatí s Ostravou a jejich instruktivní klavírní skladby 2.1 Skladatelé narození v letech Rudolf Wünsch * Zlonice (u Prahy) Brno Od dětství hrál na housle, klavír a varhany. Na varhanním oddělení pražské konzervatoře byl žákem Josefa Kličky a Karla Steckera ( ). Státní zkoušku vykonal ze zpěvu, houslí, klavíru a varhan. Své vzdělání prohluboval účastí na odborných kurzech ve Vídni, v Praze, Berlíně, Würzburgu a Norimberku, externě absolvoval vysokoškolské oddělení vídeňské Akademie pro církevní hudbu a chorální zpěv (1917) aj. Vyučoval v Dalmácii, v Čechách a na polských pedagogických učilištích. V letech byl profesorem učitelského ústavu v Ostravě. Dirigoval pěvecký spolek Záboj a Pěvecké sdružení slezských učitelů. V roce 1930 se přestěhoval do Brna, kde se stal profesorem ženského učitelského ústavu a lektorem filosofické fakulty. V letech učil hudebně teoretické předměty na konzervatoři. Některé ze svých skladeb vydal pod pseudonymem Štěpán Hlína, např. Vánoční rapsódii (1942) nebo Koncertní kus (1944). Vytvořil četné praktické učebnice a příručky. Naší mládeži Sedmero obrázků pro klavír na dvě ruce jedno a dvoustránkové skladbičky bez názvů v romantickém stylu. Vhodné od 4. ročníku. Skočná napsaná na způsob Smetanových raných polek, tempo Allegro vivace, tónina As dur, vhodné pro 2. cyklus ZUŠ. Náčrty dvě dvoustránkové skladby salónního charakteru, první v tónině E dur, druhá v As dur. Pro 2. cyklus ZUŠ. Vzpomínky věnováno slečně Máši Matějkové v Náchodě. Dvě dvoustránkové skladby ve formě ABA. První skladba má tempové označení Andante cantabile, díl A je v C dur, střední díl Un poco piú vivo v Des dur. Druhá skladba má označení Dolente, úvod je v d moll, střední díl v A dur se změnou tempa na Vivace scherzando, závěrečná část je v F dur. Noty jsou v Moravské zemské knihovně Brno, ovšem pouze k prezenčnímu studiu. 9

10 Klavírní etudy. Sešit 1 (1920?) 10 jedno a dvoustránkových etud rozdílné obtížnosti. První etuda: v pravé ruce uvádí třítónový motiv střídavě v durovém a mollovém tónorodu. Pro 2. roč. Druhá etuda: pravá ruka se seznamuje s odtahy v terciích. Třetí etuda: cvičí plynulé navazování rukou ve stupnicových chodech. Čtvrtá etuda: řeší problém vzestupných a sestupných lomených tercií. Pro 3. roč. Pátá etuda: pravá ruka různá vzdálenost 3. prstu k palci a dále vyrovnanost legatové hry 3., 4., 5. prstu na sousedních bílých klávesách. Pro 4. roč. Šestá etuda: vyrovnanost trojic prstů na sousedních bílých klávesách, ale v levé ruce. Sedmá etuda: kombinace stupnic v rozsahu oktávy a přenášení staccato akordů. Osmá etuda: pravá ruka legatový motiv v terciích, levá ruka doprovází stupnicí v rozsahu oktávy. Pro 5. roč. Devátá etuda: v pravé ruce je melodie v půlových notách hraných palcem coby první tón rozloženého čtyřhlasého akordu. Desátá etuda: levá ruka procvičuje rozklady čtyřhlasých akordů směrem dolů. Pro 2. cyklus. Domovina zpívá České a moravské písně pro klavír. Doplněk učiva Beyerovy školy 34 lidových písní i s textem, které jsou zkomponovány pro veřejné provedení. Obtížnost postupně narůstá. Úvodní skladby zahraje žák 3. ročníku, závěrečné jsou pro 7. ročník. Písně můžeme využít i pro hru z listu v 2. cyklu. Úpravy jsou pestré po harmonické 6 i stylizační stránce. Vyniká tak krása našich lidových písní, které jsou už dnes pro děti téměř neznámé a mohou je svou harmonickou a citovou náplní obohatit. Uvedené noty (vždy alespoň některé) se dají zapůjčit v hudebních odděleních velkých knihoven Vilém Petrželka * Brno Brno Vystudoval brněnskou varhanickou školu ( ), kde byl v kompozici žákem L. Janáčka a v klavíru M. Kuhlové. Po krátkém působení na hudební škole v Zábřehu nad Odrou 7 a u Východočeské divadelní společnosti se stal učitelem hudební teorie na varhanické škole v Brně ( ). Své vzdělání doplnil ročním studiem u V. Nováka v Praze ( ), kde též soukromě studoval klavír u K. Hoffmeistra. Po návratu do Brna učil na hudební škole Besedy brněnské ( ) a po zřízení 6 R.Wünsch je mj. tvůrcem 50 kadencí na varhany pro ústavy na vzdělávání učitelův. 7 V roce 1908 zde přijímá na doporučení L. Janáčka místo ředitele. Škola dnes nese jeho jméno: ZUŠ Viléma Petrželky Ostrava Hrabůvka. V Ostravě se také věnoval činnosti publikační a hudebně kritické v Ostravských listech. 10

11 konzervatoře v Brně byl zde jmenován profesorem skladby ( ). Od roku 1947 vyučoval skladbu na Janáčkově akademii múzických umění, kde působil do roku V padesátých letech přednášel též hudebně teoretické předměty na katedře hudební vědy filozofické fakulty brněnské univerzity. Svatební suita (1912) věnování: příteli Josefu Novákovi k sňatku, Autorovo doporučení je tištěno v podtitulu: Tyto příležitostné skladby v zdrobnělých formách psané lze užíti i jako instruktivní pro střední stupeň. Části: Pochod Svatební veselí Nokturno. Suita se nachází v Moravské zemské knihovně Brno, ale jen k prezenčnímu studiu. Obtížnost odhaduji spíše pro 2. cyklus ZUŠ. Z dětského života op. 24 Hrst drobných skladbiček pro klavír (1931) věnování: synáčku Ivanovi. Části: Ukolébavka Ve veselé náladě Zármutek Kouzelník Pan král Princezna Princ Na ulici Za míčem V cirkusu. Dvoustránkové skladby, jen V cirkusu má šest stran. Skladby jsou vhodné pro veřejná vystoupení, rozvíjejí pianistické dovednosti. Pro roč. Ukolébavka její melodie plyne v kvartách, Zármutek můžeme zadat místo Schumannovy První ztráty, neboť má podobný výraz i obtížnost, v Kouzelníkovi se střídají chvíle napětí a radosti, Pan král je majestátní fanfárou, Princezna zase křehká a v překvapivém 5/4 taktu. Princ ukazuje nám svou udatnost metrickými proměnami, v pravé ruce je třeba spojovat tóny melodie, která postupuje v sextách. Na ulici nad trylkovou prodlevou v base se rozvíjí jednohlasá myšlenka. Celá a část je nepřetržitý sled trylků v levé a pravé ruce na sebe navazujících. Za míčem výstižná charakterizace dětské hry s míčem. Repetované staccato akordy v levé ruce a k tomu přírazy na lehkých dobách v pravé ruce, též stupnice v protipohybu, z toho vždy jedna ruka jen na bílých klávesách (koulení míče). V cirkusu barvitá hudba plná děje, který nám autor objasňuje i slovy: najdeme tu téma Šašek, Zvěřinec, Na koni, Na provaze a závěrečnou přehlídku s označením Tempo di Marcia. Skladby jsou působivé hudebním vystižením námětu i kompozičním zpracováním. Popěvek jednostránková skladba, která vyšla v albu Moravští skladatelé mládeži. Má tempové označení Con moto a výrazové označení semplice e cantabile. Cituplná skladbička, v níž melodie graduje z prostoty do vřelosti. Žák musí překonat prvotní obtíže se čtením notového zápisu. Od 5. roč. 11

12 Pět prostých skladeb op. 47 (1948) skladby mají hustou strukturu, jsou plné posuvek a to žákům ztěžuje hudební představu. Nejsnazší je první skladba, má formu ABA, tempové označení Con moto, střední díl Meno mosso. Pro závěr 2. cyklu. Mladým pianistům op. 52 Drobné instruktivní skladby pro klavír (1952) části: Slavnostní pochod Dumka Moravský taneček Malá balada Vesele do života. Slavnostní pochod cvičí spojování dvojhmatů, téma Dumky i Moravského tanečku upomíná na lidovou melodiku a v Malé baladě se pod smutnou melodií objevuje krátký motiv z šestnáctinových not, jakoby sčasovka, jak ji známe z děl L. Janáčka. Pro 4., 5. roč., Dumku lze hrát už ve 3. roč. Pět nálad pro klavír op. 55 (1954) části: Vzrušená Toužebná Radostná Zasněná Slavnostní. Jedině skladby Vzrušená a Zasněná se mohou zadat žákům 2. cyklu, ve Vzrušené slyšíme názvuky Janáčka, Zasněná zaujme svou lyričností. Vilém Petrželka napsal i drobné klavírní skladbičky, které byly otištěny v Lidových novinách: Z karnevalu (otištěno ), U Severního moře (otištěno ), Radostná víra (otištěno ), Žertem (otištěno ), Larghetto (otištěno ), Vánoční (otištěno ), Cestou z karnevalu (otištěno ), Pastorale (otištěno ), Vít. Novákovi k šedesátce (otištěno ). 8 Tyto skladby jsem nevyhledala a nestudovala Ervín Schulhoff * Praha Wülzburg Studoval klavír na pražské konzervatoři, ve Vídni, v Lipsku (zde klavír u R. Teichmüllera a též skladbu, krátce i u M. Regera) a Kolíně nad Rýnem. Jako klavírista koncertoval po celé Evropě především se soudobou hudbou. Po 1. světové válce se usadil v Praze. Působil na pražské konzervatoři a v Osvobozeném divadle. V letech byl zaměstnán jako koncertní klavírista a doprovazeč v Československém rozhlase Ostrava. Byl členem Levé fronty, spolupracoval s dělnickými agitkami, koncertoval v duu s J. Kalábem a v jazzovém duu s O. Letfusem. 9 Po urychleném přestěhování do Brna v důsledku záboru Sudet a 8 FIRKUŠNÝ, Leoš. Vilém Petrželka: Život a dílo, s Za ostravského pobytu uskutečnil Schulhoff pozoruhodný technický čin tím, že spolu s O. Letfusem hrál jako Pražské piano-duo na dva klavíry na velkou vzdálenost. Letfus hrál v rozhlasovém studiu pražském a Schulhoff v ostravském. GREGOR, V. Skladatelská tvorba Ervína Schulhoffa v době jeho ostravského působení ( ). In: Slezský sborník. Opava: Slezský ústav ČSAV, 1962, roč. 60, č. 3, s

13 opětovném návratu do Prahy stal se obětí nacistické perzekuce rasové i politické. Vydělával si kryt K. B. Jirákem úpravami různých skladeb pro rozhlas. Byl zatčen nacisty a zemřel v internačním táboře. Neun kleine Reigen op. 13 (1913) v překladu devět malých tanců. První a druhý z nich vyšly v albu Musica Bohemica Iudaica ve vydavatelství Editio Moravia. Oba tance mají délku jedné strany, první je ve 3/4 taktu a má charakter valčíku, obtížnost 2. cyklus. Druhý tanec je ve 4/4 taktu, má poskočný charakter, obtížnost 7. roč. a výše. Ironien op. 34 Pro čtyřruční klavír (1920) věnování: Allen Cholerikern zugeeignet! Album obsahuje šest skladeb. Čtvrtou a pátou může pedagog zadat i vyšším ročníkům druhého cyklu. Čtvrtá má délku tří stran, pátá stran sedm. V ní hráč primu potřebuje výbušné prsty a hráč secondo musí být schopen vzít akordy v rozsahu nóny. Partita (1922) má osm částí. Taneční rytmy jsou zde vloženy do koncertních skladeb, v rozsahu dvou až čtyř stran. Pro ZUŠ je celkovou obtížností přístupná jen poslední z nich s označením Shimmy-Jazz. Autor ji uvádí krátkým textem: joli tambour_ donne moi ta rose V překladu: hezký bubeník _ daruj mi svou růži. Kabaretní nápěv, který je prokládán motivem znázorňujícím bubnování. Obtížné je neustálé přenášení paží z nízké polohy do vyšší a zpět. Vhodné až pro závěr 2. cyklu. Tato skladba je nahrána na LP desce Borisem Krajným. Pastorale (1923) z 2. suity pro klavír (1924) zahrnuto v albu Čeští moderní skladatelé mládeži. Je lyrické, poklidné. Levá ruka má i rozpětí decimy. Pro vyšší ročníky 2. cyklu. Ostinato Sechs familiäre Angelegenheiten. Lustige Klavierstücke für große und kleine Kinder (1923) věnování: Meinem kleinen Sohn Peter. Části: -Papa- - Mama- -da.da- -hopp.hopp- -a.a- -trara-. Schulhoffův syn měl v tom roce jeden rok. 10 Album je hudebním vyjádřením prožitků dospělého s ročním dítětem. Jedna ruka většinou levá hraje jednotaktový nebo dvoutaktový doprovodný ostinátní motiv po celou dobu trvání skladby. Od 6. roč. Esquisses de jazz Sechs leichte Klavierstücke für die obere Mittelstufe (1927) věnování: To my little friend Jim Clark. Části: Rag Boston Tango Blues 10 Petr Schulhoff se narodil v Berlíně. Je režisérem. 13

14 Charleston Black Bottom. Jedná se o jedno a dvoustránkové skladby technicky přístupné od 5. roč. Žákům prvního cyklu je svými nároky dostupný jen Rag nebo Charleston, ostatní skladby svým tanečním jazzovým charakterem vyhovují spíše vyšším ročníkům 2. cyklu. Nahráno na LP desce Milošem Mikulou. Synkopická etuda č. 5 (1928) - z cyklu Hot music: deset synkopických etud pro klavír. Tato etuda se nalézá v albu Čeští moderní skladatelé mládeži. Citace z předmluvy Věry Jůzlové: Tato etuda je stylizací slowfoxu. Charakteristický tečkovaný rytmus, tzv. shuffle-rhythm, při němž jsou všechny čtyři doby rovnoměrně akcentovány (fourbeatový rytmus neboli bounce), hraje pravá ruka, zatímco levá ruka ozvláštňuje celý průběh rytmickými posuny danými interpolovaným třídobým metrem. E. Schulhoff komponoval klavírní skladby už v raném věku. Např. Valse triste, Novelette, Schottische Weise (1909?), Skizzen op. 5, Das Bächlein im Walde (1910?), Irrlichter op. 6 (1910) a další. Jsou to pravděpodobně také skladby snazší bylo mu 14 let, ale dle knihy Josefa Beka Erwin Schulhoff. Leben und Werk 11 nejsou vydány tiskem. Schulhoffovy klavírní skladby u nás nahrál na CD u firmy Supraphon Tomáš Víšek František Míťa Hradil * Vsetín Ledeč nad Sázavou Vyšel z rodiny ředitele kůru a pedagoga Antonína Hradila, studoval v Ostravě učitelský ústav. Byl žákem Leoše Janáčka na mistrovské škole konzervatoře ( ). V Ostravě působil jako ředitel městské hudební školy a Masarykova ústavu hudby a zpěvu ( ), byl krátce zástupcem ředitele Vyšší hudebně pedagogické školy. V roce 1956 odešel do Prahy. Byl velmi aktivní organizátor hudebního života, popularizátor hudby, sbormistr Sokolského pěveckého sdružení a po něm dělnického sboru Dolu Hlubina, hudební kritik. Četná je také jeho literární práce hudební, metodická a osvětová. Pionýrská hudební knížka Klavírní cyklus pro mládež (1953) 13 notový materiál není v hudebních knihovnách [cit ] 12 Viz prameny. 13 HRADIL., F. M. Hudebníci a pěvci v kraji Leoše Janáčka. Paměti a dokumentace, s

15 Klavírní sonatina z vesmíru K poctě kosmonauta Gagarina (1961) 14 notový materiál není v hudebních knihovnách. Dle Československého hudebního slovníku osob a institucí napsal F. M. Hradil i tyto klavírní skladby: Moravské lidové písně (1922), Chlapec (1925, část vyšla v Lidových novinách), Deník (1925) a Pampelišky (1928) Josef Schreiber * Hlavnice (u Opavy) Ostrava Studoval skladbu na brněnské konzervatoři u J Kvapila a V. Petrželky (absolvoval 1924) a mistrovskou školu v Praze u J. B. Foerstra ( ). Od roku 1928 trvale působil v Ostravě. V třicátých letech dirigent pěveckých spolků Záboj a Lumír, agilní pracovník Kruhu přátel vážné hudby a Spolku pro komorní hudbu, přitom spolupracovník Jaroslava Vogela, 15 hudební pedagog a kritik. Po 2. světové válce aktivní člen a krátce i předseda odbočky Svazu československých skladatelů, dramaturg opery Státního divadla za éry Zdeňka Chalabaly a pedagog. V letech byl docentem na Ústavu pro hudební vědu a výchovu Univerzity Palackého v Olomouci, pak do roku 1970 profesor na katedře hudební výchovy Pedagogické fakulty v Ostravě. Upravovatel krajových lidových písní. Bohatá činnost přednášková a osvětová. Drobné skladby pro klavír (1924) premiéra H. 16 Heniková v r v Brně. Notový materiál se nezachoval. 17 Sonatina pro klavír (1936) premiéra Z. Škovránková v r v Ostravě. Notový materiál se nezachoval. 18 Deset instruktivních skladeb pro klavír (1956) premiéra v r v Ostravě. Interpret není znám. Notový materiál se nezachoval HRADIL, F. M. Hudebníci a pěvci v kraji Leoše Janáčka. Paměti a dokumentace, s Jaroslav Vogel, dirigent operní a orchestrální a také hudební skladatel. V letech byl šéfem opery dnešního Národního divadla moravskoslezského. 16 ADÁMKOVÁ HEIDROVÁ, Hana. Josef Schreiber, s. 153 v knize je pravděpodobně chybně uvedená zkratka křestního jména. V té době studovala brněnskou konzervatoř klavíristka Ema Heniková (* Přerov) později provdaná Lančíková, absolvovala v r PETRŽELKA, I., MAJER, J. Konzervatoř Brno, s ADÁMKOVÁ HEIDROVÁ, Hana. Josef Schreiber. Ostrava: Repronis, s Tamtéž, s Tamtéž, s

16 2.1.6 Rudolf Kubín * Ostrava Ostrava Zásluhou hudebních pedagogů Vladimíra Figara, Karla Patočky a Josefa Pozdiny poznal Rudolf Kubín již jako velmi mladý vážnou hudbu, základy teorie hudby a hru na violoncello. Mimořádný hudební a skladatelský talent se u něj projevil velmi brzy. V roce 1924 byl přijat na pražskou konzervatoř do violoncellové třídy J. Junka. Po odchodu z konzervatoře roku 1927 hrával v kavárnách a biografech, dva roky poté přijal místo violoncellisty v Symfonickém orchestru Československého rozhlasu v Praze, řízeném Otakarem Jeremiášem. Po šestiletém působení v tomto orchestru se v roce 1935 vrátil zpět do Ostravy. Prosadil zde založení pobočky Svazu československých skladatelů a stal se jejím prvním předsedou. Zasloužil se o založení Vyšší hudebně pedagogické školy (později Janáčkova konzervatoř v Ostravě) a byl jejím prvním ředitelem. Podpořil vznik Ostravského symfonického orchestru, vedl čtyřistačlenný Hornický umělecký soubor a jiné. Kubín má pro Ostravu a její kulturní rozvoj nepochybně velký význam, ať už jako rozhlasový režisér, skladatel, či organizátor zdejšího hudebního života. Malá suita (1927) vyšla v Praze v časopise Rytmus. 20 Noty jsem nestudovala. Jazz Dancing (1931) suita pro dva klavíry. Hráli ji E. Schulhoff a O. Letfus v Českém rozhlase Praha a Ostrava v letech Noty se v ostravském rozhlasovém archívu nedochovaly. Jazzety pro klavír sólo (1940) části Tobogan (jazzeta) Ocean (blues-serenáda) Automat (jazzeta) Tingl-Tangl (foxtrot). Složeny v duchu písní Jaroslava Ježka, může je hrát již žák 2. cyklu. Skladba Automat existuje i v úpravě pro dva klavíry a skladba Ocean a Automat v úpravě pro klavír a orchestr pod názvem Humoresky pro klavír a orchestr. 22 Valašský rok (1956) cyklus klavírních skladeb. Části: Podzim Léto Moderato Grave. Léto má podtitul Hukvaldy, in memoriam L. Janáčka. První provedení tohoto cyklu se uskutečnilo v roce 1958 na 5. přehlídce Svazu československých skladatelů (J. Kysela). 23 Noty by se měly nacházet v ostravském 20 GREGOR, Vladimír. Rudolf Kubín. Obraz života a díla, s Tamtéž, s Tamtéž, s Tamtéž, s

17 muzeu, kde je uložena pozůstalost Rudolfa Kubína, ale pod svou signaturou nejsou. Neznám proto, jaká je obtížnost tohoto cyklu Július Kowalski * Ostrava Bratislava Používal i pseudonym Alexander Dominik. V letech 1926 až 1929 navštěvoval Hudební školu Matice české v Moravské Ostravě (hra na housle u Julia Remeše). Poté až do roku 1933 studoval na konzervatoři v Praze skladbu u Rudolfa Karla, dirigování u Pavla Dědečka a hru na housle u Rudolfa Reissiga. Dále pokračoval ve studiu skladby na Mistrovské škole pražské konzervatoře u Josefa Suka a ve studiu dirigování u Václava Talicha. V letech 1935 až 1936 navštěvoval výuku skladby u Aloise Háby a v letech 1939 až 1940 završil studium dirigování u Clemense Krause v Salzburgu a Berlíně. Působil v Salzburgu, Bělehradě a od roku 1945 na Slovensku (v letech 1957 až 1979 byl ředitelem Lidové školy umění na Štefánikově ulici v Bratislavě, tato škola navázala družbu s Lidovou školou umění v Ostravě, kde začínal svá hudební studia). Z říše bábik (1932) album obsahuje 5 skladeb: Hra bábik Medved Teddy Tanček španielskej seňority Starý král Pochod olovených vojačikov. Hra bábik má v dílu a charakter hravého tanečku, který je uvedený předehrou. Střední b díl vyjadřuje možná přehazování míče akordy v pravé ruce se přelévají zleva doprava a zpět. Levá ruka hraje v této skladbě staccato nebo má odtahy. Medveď Teddy si jde svou kolébavou chůzí, levá ruka odtahy v dvojhmatech, pravá nese téma v akordech. Tanček španielskej seňority v Tempo di valse, nejsnazší skladba z alba. Starý kráľ má jen tři řádky, ale hudební průběh se odehrává ve třech vrstvách. Pochod olovených vojačikov forma a-b-a, nejprve úsečné pochodování vyjádřené staccato akordy, střední díl je kontrastní, vytvořený ze čtyřtaktových motivů, které je třeba vždy vyklenout a ztišit. Vyjadřuje to snad vlající prapory. Pro 3., 4. roč. Pät malých prednesových skladbičiek (1935) uvedeny v soupise díla, 24 nenalezeny v českých hudebních knihovnách ale Detské hry (1964) uvedeny v soupise díla, ale nenalezeny v českých hudebních knihovnách [cit ] 17

18 Desať štúdií pre klavír (1967) skladby dobře pianisticky napsané, tzn., jdou dobře do rukou a bohatě rozeznívají klavír. Nemají názvy, ale vzbuzují obrazné představy. Autor v notách uvádí: pro 6. ročník. Může je hrát i žák ve druhém cyklu. Mami, zahrám ti na klavíri (1975) 10 skladeb v rozsahu jedné až tří stran procvičujících elementární pianistické problémy staccato v obou rukách, odtahy, melodii nad doprovodem, střídání legata a staccata v jedné ruce, nezávislost rukou, pedál ve valčíku atd. Vhodné k veřejnému provedení. Pro roč. Lze je doporučit i jako hru z listu pro žáky 4., 5. roč. Kl udný odpočinok skladba je uvedená v Albu pre mládež II. Melodie zpívá nad klidným ostinátním doprovodem, od poloviny skladby se tento zpěv přenese do levé ruky. Pro 2. roč. KOMORNÍ SKLADBY S KLAVÍREM: Noty těchto komorních skladeb jsou v Národní knihovně v Praze. Některé se najdou i v jiných hudebních knihovnách v České republice. Malá detská suita pre sľáčiky a klavír (1977) obsazení: housle, viola, violoncello, kontrabas, klavír. Části: Preludium Air Danse Intermezzo Marcia. Klavírní part je pro 7. ročník. Malá suita pre začiatočnikov (1978) housle a klavír. Části: Pochod Melódia - Starý tanec Téma a variace Radostná nálada. Klavírní part je pro 4., 5. roč. Tercetto č. 1 (1967) pre dvoje husieľ a klavír. Pre mládež. Sonatína pre dvoje huslí, violoncello a klavír (1970) Trio inštruktívna komorní skladba pre klavír, husle a violoncello Následující díla jsem nestudovala a z názvu není jasné, zda jsou přístupná i pro žáky ZUŠ: Scény z rozprávok (1958) suita pre klavírne kvinteto. Sedem skíc (1966) suita pre sľáčikový orchester a 4ručný klavír. Hudba (1973) pre sľáčiky a 4ručný klavír. 18

19 2.1.8 František Vrána * Bystřice pod Hostýnem Praha Studoval na konzervatoři v Brně varhanní hru u J. Treglera a J. Holuba, kompozici u V. Petrželky ( ), na mistrovské škole pražské konzervatoře u V. Nováka a J. Suka (1936) a klavír u V. Kurze ( ). Od roku 1939 působil v ostravském rozhlase jako klavírista, nástupce E. Schulhoffa (do 1945), v poválečném období přešel do rozhlasu v Praze, kde se postupně zaměřil na hudební režii. Napsal na padesát skladeb komorních, symfonických a vokálních. Vystupoval rovněž jako koncertní klavírista a doprovazeč. Melodie jednostránková skladba s označením Dolce andante v albu Skladatelé dětem. Pravá ruka hraje kantilénu, levá má doprovod stále v osminových hodnotách figurované akordy. Pro 3. až 4. ročník. 2.2 Skladatelé narození v letech Miroslav Barvík * Lužice (u Hodonína) Brno Po maturitě v roce 1937 studoval na brněnské konzervatoři skladbu u V. Kaprála a dirigování u Q. Arnoldiho, absolvoval v roce Současně na Masarykově univerzitě studoval hudební vědu a estetiku, před válkou u Vl. Helferta, po válce u J. Racka, B. Štědroně a M. Nováka. V letech byl ve skladbě soukromým žákem Vítězslava Nováka, po osvobození navštěvoval ještě mistrovskou kompoziční školu v Praze u J. Řídkého. V letech pracoval jako učitel hudební teorie, klavíru a dirigování na Masarykově ústavu hudby F. M. Hradila v Ostravě. Po válce se stal kulturním referentem v Brušperku, oblastním inspektorem hudebních škol, tajemníkem brněnské konzervatoře a sbormistrem dělnického pěveckého sboru při Okresním výboru Komunistické strany v Králově Poli. Od roku 1949 učil politickou výchovu, kulturní dějiny a teoretické předměty na pražské konzervatoři až do roku 1966 a externě učil opět na brněnské konzervatoři a jiných školách. V roce 1966 byl jmenován uměleckým ředitelem Státní opery Brno (dnes Janáčkovo divadlo). Později byl z této funkce odvolán. Rozsáhlou kapitolu Barvíkovy tvůrčí činnosti tvoří publikační aktivity v tisku, rozhlase a televizi. 19

20 Slovácká sonatina pro klavír op. 14 (1941) je uvedena v knize Čeští skladatelé současnosti, ale nevím, zda vyšla tiskem, v českých hudebních knihovnách není k dispozici. Sonatiny (1944) jsou jmenovány v Československém hudebním slovníku osob a institucí, ale notový materiál není dostupný v hudebních knihovnách. V Českém rozhlase Ostrava je nahrála klavíristka Věra Čanová. 25 Ukolébavka (1947) je též uvedena v Československém hudebním slovníku osob a institucí, ale notový materiál není dostupný v hudebních knihovnách. Čtyři skladbičky pro klavír na dvě ruce (1944) skladby mají tempová označení: Velmi prostě a volně Živě rytmicky (Intermezzo) Allegro moderato, poco rubato (Tanec) Moderato. Skladby mi připadají těžké pro sluchovou představu, hlavně první z nich je sledem disonancí a ani nejsou posluchačsky vděčné. Pro 2. cyklus. Katka 10 polyfonních skladbiček pro nižší ročníky LŠU (lidových škol umění tzn. dnešních ZUŠ). Části: Písnička pro Katku Hra na honěnou Smutná princezna Rozpočitadlo Mamince k svátku Slepice snesla vajíčko Starodávný taneček Závody Ukolébavka pro Katku Slavnostní fanfáry a pochod. Většinou jednostránkové skladby. Album je opatřeno předmluvou od autora, ve které doporučuje: seznámit se nejprve dobře s partem každé ruky zvlášť a i při hře oběma rukama dohromady stále sledovat melodii každé ruky. Nechat podle potřeby vyniknout tu, jindy onu, potřetí obě. Tedy v duchu si jaksi stále zpívat dvojhlasně. Komu se to podaří, ten si může říci, že má samostatné ruce. Skladbičky se většinou pohybují po bílých klávesách. Autor také doporučuje transponovat např. č. 3 (Smutná princezna) do as moll, č. 5 (Mamince k svátku) do Cis dur Igor Vitaljevič Katajev * Vjatka (u Moskvy) Léta dospívání prožil v armádě jako přímý účastník bojů 2. světové války. Po jejím skončení začal studovat na moskevské konzervatoři hru na klavír (dva roky u Neuhause, pak u Oborina), později vystudoval i skladbu na Akademii Gněsiných (Čugajev). Velký vliv na něj mělo seznámení se s tvorbou a pedagogikou Dmitrije Šostakoviče. Již koncem svých studií vystupoval se sólisty Moskevské filharmonie 25 HRADIL, František Míťa. Hudebníci a pěvci v kraji Leoše Janáčka, s