CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc. Romové a komunitní práce

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc. Romové a komunitní práce"

Transkript

1 CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc Absolventská práce Romové a komunitní práce Iveta Janovská Vedoucí práce: Mgr. Hana Štěpánková Olomouc 2014

2 Prohlašuji, ţe jsem tuto práci zpracoval/a samostatně na základě pouţitých pramenů a literatury uvedených v bibliografickém seznamu. V Olomouci

3 Chtěla bych poděkovat své rodině za jejich pevné nervy, které se mnou měli v průběhu psaní této práce, ale i v průběhu celého svého studia. Také bych chtěla poděkovat svojí vedoucí práce Mgr. Haně Štěpánkové za vstřícný přístup při vzniku této práce.

4 Obsah Úvod Romové jako menšina Původ Romů Tradiční komunita Hodnoty Romů jako menšiny Sociální vyloučení Sociální vyloučení Romů Příčiny vyloučení Trh práce Vzdělání Bydlení Sluţby Sociální síť Podmínky integrace Romů do společnosti Komunitní práce Komunita Vztah sociální a komunitní práce Charakteristika komunitní práce Cíl komunitní práce Teorie komunitní práce Ekologický přístup Antiopresivní přístup Teorie zplnomocnění Radikální teorie Feministická teorie Modely komunitní práce podle Poppe... 22

5 2.7 Modely komunitní práce dle Thomase Fáze komunitní práce Komunitní rozvoj Body komunitního rozvoje dle Schuringy Komunitní pracovník Komunitní pracovník a jeho zaměření Romové a komunitní práce Závěr Bibliografie Anotace/ Abstract... 35

6 Úvod Ve své práci bych se ráda zaměřila na vyuţití komunitní práce vzhledem k romskému etniku. Problematika Romů a jejich začlenění do společnosti stejně jako zlepšení jejich sociální situace je velkým tématem, a to v kaţdé oblasti v Evropě, stejně jako v České Republice. Často dochází k projevům diskriminace. Romové jako etnická menšina nemají zde dobrou pověst a postavení společnosti vůči nim je velmi negativní. Z toho plynou další důsledky a sociální problémy, se kterými se Romové potýkají. Vzhledem k tomu ţe mají špatnou pověst, většina sociálních pracovníků s nimi nechce pracovat. Komunitní práce by mohla být jedním z klíčových modelů, jak dosáhnout nejen toho, aby se Romové byli schopni zapojit do společnosti, ale také toho, aby zlepšili svoji pověst, aby se postoje a názory na ně mohly měnit. K tomuto názoru, týkajícího se diskriminace, jsem došla vzhledem ke svému osobnímu vztahu k muţi romského původu. Ačkoliv byl vyučen v oboru pekař, měl velké problémy najít si zaměstnání. Ţil sám se svou matkou v rodinném domu a byl jejím jediným dítětem. Jeho matka pracovala a řádně se starala o domácnost. Oba měli hodně přátel mezi lidmi neromského původu. I přesto se však tomuto muţi nedařilo najít práci. Při mnohých vstupech na kulturní akce ho odmítali s tím, ţe se jedná o akce uzavřené společnosti. To mě vedlo k pocitu potřeby zabývat se ve své práci touto cílovou skupinou. Také v rámci své odborné praxe, kterou jsem měla moţnost realizovat prostřednictvím školy, jsem se setkala s touto cílovou skupinou. Konkrétně ve městě Kojetín. Zde v rámci sluţby Klub Maria probíhá setkávání dětí a rodičů romského původu, konají se zde nejrůznější aktivity. Také v rámci této sluţby probíhá terénní program, kdy pracovnice, která je sama romského původu, navštěvuje lokalitu, ve které ţijí Romové, a která je na samém okraji města Kojetín. Měla jsem moţnost účastnit se takovéto sociální práce. Tato zkušenost pro mě byla dalším motivem, proč se ve své absolventské práci zabývat romskou menšinou a práci s ní. Nejdříve se ve své práci budu zabývat tím, jaký Romové mají původ. Myslím, ţe proto, abychom mohli přistoupit lépe k tomuto etniku je nezbytné poznání jejich původu, pochopení jejich kultury. Přistoupení k nim jako k menšině s pravdivými informacemi. Dále bych se ráda zabývala tím, co způsobuje problémy, kteří Romové ve společnosti mají. Důvody jejich sociálního vyloučení. Tyto důvody jsou totiţ nezbytné 5

7 k tomu, aby mohlo dojít k pochopení potřebnosti právě komunitní práce jako jednoho z modelů sociální práce. Co způsobuje to, ţe jsou Romové sociálně vyloučeni? Dále je bych se velmi ráda zaměřila právě na komunitní práci. Komunitní práce je dle mého názoru jednou z moţností, jak pomoci Romům integrovat se do společnosti, ale také nabýt vědomí, ţe jsou zcela plnohodnotnými občany našeho státu. Proto je potřeba získání informací, co vlastně komunitní práce nabízí, jaké jsou její moţnosti, a jak by se daly tyto moţnosti vyuţít při práci s romským etnikem. Cílem mé práce je tedy popsat, jaká je vhodnost vyuţití metody komunitní práce s romskou menšinou. Ke zjištění tohoto cíle bych ráda vyuţila neempirickou formu, a to analýzu dokumentů, to znamená z dostupné literatury, která nás seznámí s problematickou romské menšiny, a zároveň z literatury, která popisuje komunitní práci. Jedná se tedy o čistě teoretickou práci, která je zaloţená na kompilaci existujících zdrojů. 6

8 1 Romové jako menšina Dle mého názoru je velmi důleţité nejdříve představit Romy, jako etnickou menšinu. Důvodem je správné pochopení některých prvků jejich chování. Pro sociálního pracovníka, respektive komunitního pracovníka, je velmi důleţité znát cílovou skupinu, se kterou pracuje. Poznání jejich původu, kultury, tradic ale také problémů je nezbytnou znalostí pro profesionální práci s nimi. To platí u všech cílových skupin, se kterými se sociální pracovník setkává. 1.1 Původ Romů Odkud Romové vlastně pocházejí? Autorka Horvátová ve své publikaci píše, ţe Romové pocházejí z Indie. Není sice přesně daná lokalita, a proto není jasné, odkud přesně na západ Romové putovali. Nicméně na tom, ţe se jedná o indický subkontinent, se většina odborníků shoduje. Autorka dále uvádí, ţe není jasné, proč Romové vlastně ze subkontinentu odešli, stejně jako není jasné, jestli se stěhovali na západ po částech, nebo jako celá skupina všichni hromadně. Jisté však je, ţe první Romové byli v Evropě jiţ ve 12. století (2002, s. 5). Podle autorky Evy Šotolové je však jasné, ţe Romové přicházeli po vlnách do Evropy, nikdo jim nerozuměl, nikdo je nechápal. Tento jev dost pravděpodobně přetrvává i do dnes, coţ je příčinou toho, proč je romské etnikum povaţováno za problematické. Autorka následně uvádí, ţe poté, co opadl prvotní úţas, začalo pronásledování této menšiny. Evropa Romy pronásledovala, jejich pronásledování pak pokračovalo 2. sv. válkou. (1999, s ) Romové to tedy jako menšina nikdy neměli v Evropě jednoduché. Horvátová však uvádí, ţe toto etnikum nemělo ve společnosti vţdy negativní ohlasy, ale ţe jejich postavení bylo mnohdy významné, a to především před migrací do Evropy v Indii (2002, s. 6). Rovněţ Sekyt píše se ve své publikaci, ţe Romové byli nejdříve vítáni. Byli povaţování za osoby, které mohly poskytnout zajímavé informace o vzdálených zemích. Přinášeli něco nového a zajímavého. Problém však nastal později, církev nařkla Romy, ţe mají co dočinění s čarodějnictvím. Ostatní lidé, tedy světská moc, zase nařkla tuto menšinu ze špionáţe. Dle světské moci přišli Romové zde, na naše území, z důvodu získávání informací jako výzvědové (2001, s ). 7

9 Na české území přišli Romové a usadili se zde nejpozději v 17. století. V poválečném období, v letech přišli většinou na české území ze sousedního Slovenska, a to v několika vlnách. První vlna přistěhovalců představovala celé rodiny. Zde byla proto šance zachovat kulturu, jazyk i tradice. Veškeré kulturní dědictví zůstávalo v rodině, a přenášelo se z generace na generaci. Druhou vlnu představovali lidé romského původu, kteří byli součástí organizovaných náborů. Cílem bylo získat pracovní sílu pro těţký průmysl. Po ukončení těchto prací se ale lidé romského původu neodstěhovali zpět na Slovensko. Naopak, přivedli na naše území své rodiny. U této vlny jiţ není tak dobře zachovaná tradice i jazyk. Třetí vlnu pak představovali Romové stěhující se na území Česka pod nátlakem. Šlo o vyhlášení vlády č. 502 z října Cílem tohoto usnesení byla naprostá likvidace romských osad. Došlo k násilné změně prostředí. Tato vlna zaţila velký kulturní šok. Jak uvádí autorka, je velmi pravděpodobné, ţe z toho šoku plynou právě některé problémy, se kterými se romská menšina potýká. Tato třetí vlna Romů vnímá české občany jako své nepřátele (Sekyt, 2001, s ). 1.2 Tradiční komunita Příhodová obecně popisuje ve svém článku tradiční komunitu. Charakterizuje komunitu jako místo plné vřelosti a intimních vztahů. Popisuje tradiční komunitu jako prostředí zcela bezpečné pro své členy (2004, s. 45). Horvátová se ve své publikaci zabývá tím, jak funguje tradiční romská komunita. Uvádí, ţe romská komunita byla vţdy tvořena širší rodinou. Nezáleţí na tom, zda se jednalo o rodinu kočovnou nebo rodinu, která se usadila v určitém místě. Uvádí také, ţe tato rodina, která zároveň tvořila komunitu, měla jisté hierarchické postavení všech členů dané komunity. To znamená, ţe tato komunita měla určitou strukturu, ve které panovaly nepsané zákony, které však musely být dodrţovány. (2002, s. 24) Od autorky Lázničkové se můţeme rovněţ dozvědět, ţe základní hodnotou, která je nejdůleţitější pro příslušníky romského etnika, je rodina. Komunita Romů je tedy síť vztahů mezi rodinnými příslušníky. Romská rodina jako komunita měla v ochraně kaţdého člena. Proto člověk, který měl co dočinění s jedním členem, měl co dočinění s celou rodinou. Podle této autorky tuto strukturu ještě více podporovalo postavení společnosti, které Romy vylučovalo a odmítalo. To vedlo k tomu, ţe došlo ještě k většímu sepětí a utuţení vztahů v rodině. (1994, s. 53) Autorka Horvátová dále zmiňuje, tento fakt je 8

10 argumentem proto, ţe je zcela scestné domnívat se, ţe Romové jsou anarchickou menšinou. To by totiţ znamenalo, ţe by tyto nepsané zákony a tato struktura nemohla nikdy fungovat (2002, s. 25). Rodina je vlastně základní jednotkou romské společnosti. Velký rozdíl je v tom, ţe pro romskou rodinu je charakteristické několika generační souţití. (Hájková, 2001, s. 137) Dále se pak autorka zabývá tím, jaké jsou tradice romské komunity. Jako jeden z nejvýznamnějších faktorů zde uvádí lidovou víru. Důleţitou části byly animické představy. Tyto představy pak vysvětlovaly to, kde se bere veškeré zlo (Horvátová 2002, s. 25). Také zde mluví o postavení muţů a ţen v dané komunitě. Tyto informace jsou dle mého názoru důleţité, neboť je potřeba respektovat zvyklosti Romů jako cílové skupiny sociální práce. To stejné platí při vyuţití modelu komunitního práce. Horvátová uvádí, ţe postavení ţen a muţů ve společenství je rozdílné, a to vzhledem k tomu, ţe na ţenu byly kladeny větší nároky a platily pro ni přísnější pravidla neţ pro muţe. Ţena byla v tradiční komunitě a rodině ta, která musela být schopná ne pouze udrţovat domácnost a vařit, ale mnohdy také ta, která zajišťovala obţivu. Tento fakt je pozorovatelný i v dnešní společnosti. I dnes jsou dívky romského původu jiţ ve velmi mladém věku schopny uvařit jídlo pro celou rodinu. (2002, s. 25) Jak je uvedeno v publikaci autorky Horvátové, po ţeně se poţadovalo, aby byla jakýmsi vzorem morálky, a to především uvnitř rodiny. Muţ byl tedy ten, který byl hlavou rodiny pouze zvenčí. (1994, s. 21) Zde je podle mě jasně viditelný rozdíl mezi Romy a českou společností jako národem. U lidí neromského původu ţijících na území České Republiky převládá představa, ţe zajištění financí v obţivě by měl být schopen zajistit muţ. Hájková rovněţ píše o jisté hierarchii, o které rozhodují dva stěţejní faktory, a těmi jsou pohlaví a věk. Tento model rodiny je velmi podobný indickému modelu. Hlavní postavení zde má muţ, ţena je hodna úcty z hlediska počtu dětí. U obou pak samozřejmě hraje roli věk, čím starší je člen rodiny, tím větší úctu si pak zasluhuje (2001, s. 137). Sekyt pak také jako další popisuje tradice Romů. Dle autorky je základem těchto tradic vzájemná úcta, zdvořilost a také pohostinnost. Autorka dále uvádí, ţe z hlediska pohledu na svátky, tato menšina nemá svátky plynoucí z kultury. Ve většině případů ale Romové dodrţují svátky křesťanské. Současná situace je taková, ţe se tradice a kultura 9

11 ztrácí, mladá generace je dále nepodporuje. Je zde však malý počet romských intelektuálů, kteří se snaţí o to tradice a kulturu znovu obnovit (2001, s. 122). Z tradic pak vychází hodnoty Romů jako etnické menšiny. Pochopení těchto hodnot je pak velmi důleţité pro komunitní práci s touto menšinou. Komunitní pracovník musí být s těmito hodnotami seznámen a respektovat je. 1.3 Hodnoty Romů jako menšiny Hodnota solidarity je pro Romy velmi důleţitá. Prameny má v dělbě o jídlo. Dříve tato hodnota představovala dokonce ceremoniál. Ţena v dřívějších dobách uvařila jídlo. Pak poslala jedno z dětí s jídlem do chudší rodiny. Dále se pak tato hodnota projevovala jako vzájemná ochrana proti cizím lidem. Většinou to znamenalo ochranu před členem většinové společnosti (Hübschmannová, 1999, s. 16). Hodnota cudnosti je další z důleţitých hodnot. Většinová společnost můţe mít na Romy zkreslený pohled. Jakýsi předpoklad, ţe je u této menšiny schválen sexuální styk kaţdý s kaţdým. Přitom incest představuje pro Romy největší hřích (Hübschmannová, 1999, s. 23). Další velmi důleţitou hodnotou je rodina. Asi nejdůleţitější pro celé příbuzenstvo je bezkonfliktní souţití. Rodina představuje zároveň členy, kteří zajišťují primární socializaci. Rodina dohlíţela na dodrţování uznávaných norem. Pokud jeden člen rodiny udělal nějakou chybu či provinění, ostuda následně padla na celou rodinu. (Hübschmannová, 1999, s. 27) Rous souhlasí s tím, ţe rodina je jednou z nejdůleţitějších hodnot. Zároveň ale upozorňuje na fakt, ţe v dnešní době je 60% dětí v dětských domovech romského původu (2001, s. 37). Další důleţitou hodnotou v tradiční romské komunitě bylo vzdělání. V dnešní době má majoritní společnost pocit, ţe Romové se nechtějí vzdělávat, ţe o vzdělávání se nemají zájem. Toto vzdělání bylo však spojeno s romstvím. Důleţité bylo například hudební vzdělání nebo kovářství. Ostatní typy vzdělání byly podle Romů zbytečné, protoţe stejně nemohly změnit jejich postavení ve společnosti. Problémem je, ţe v dnešní společnosti tato řemesla nejsou tak ţádoucí. (Hübschmannová, 1996, s. 33) I přesto, jak uvádí Navrátil v článku pro sociální práci, aţ 64% Romů stále předpokládá, ţe jejich hudební nadání bude zdrojem jejich obţivy (2002, s. 35). 10

12 1.4 Sociální vyloučení Autorka Šimíková mluví ve své knize o tom, ţe sociální vyloučení je téma, se kterým se v dnešní době setkáváme stále častěji. Tento fakt vyplývá z toho důvodu, ţe sociální vyloučení je velmi reálným problémem. Důvodem pro sociální vyloučení jsou velmi různé, velmi často jsou však propojeny. Patří zde například věk, pohlaví, zdravotní stav nebo etnická příslušnost (2003, s. 59). Jak píše Mareš, stále častěji se v moderní společnosti setkáváme s pojmem sociální vyloučení. V dřívějších dobách se sociálním vyloučením v nejextrémnější podobě mínilo samotné právo na ţivot (2002, s. 11). Sociální vyloučení se dá chápat jako soubor faktorů zahrnující diskriminaci, nezaměstnanost, závislost na sociálních dávkách či ţivot v odloučených lokalitách. S těmito jevy je pak dle autorky spojen hodnotový ţebříček. Typická je orientace na přítomnost. (Kutnohorská, Cichá, Goldmann, 2012, s. 128) Zahraniční autor Sheppard pak uznává jako nejlepší definici sociálního vyloučení jako dynamického procesu, který znemoţňuje vyuţít jak politického a ekonomického, sociálního, tak kulturního systému, které představují základ integrace jedince do společnosti (2006, s. 7, podle Walker a Walker, 1997). Mareš pak dále popisuje jednotlivé sloţky systému konkrétněji. Dimenze ekonomického vyloučení znamená, ţe člověk je zbaven ţivotního standardu, ekonomická dimenze je zdrojem chudoby. Týká se také rovnosti šancí ve společnosti, například při hledání zaměstnání. Sloţka sociální se pak týká moţnosti sdílet určitý status, nebo například sdílet stejné instituce. Také tato sloţka znamená moţnost tyto instituce vyuţívat. Politická dimenze se pak týká moţnosti rozhodovat se jako občan, volit. Dále pak tato dimenze můţe sahat aţ na dodrţování Listiny základních práv a svobod. Kulturní sloţka sociálního vyloučení znamená zánik moţnosti sdílet s ostatními kulturu, ale také hodnoty, které jsou ve společnosti uznávány (2002, s. 15, podle Walker a Walker, 1997) Sociální vyloučení Romů Z mého pohledu je velice důleţité uvědomit si, z jakých důvodů jsou Romové ve své situaci. Jen pokud známe jejich skutečné problémy a potíţe ve společnosti, můţeme 11

13 se dále zabývat tím, jak by bylo moţné tyto problémy řešit a zmírňovat jejich sociální vyloučení. Odhaduje se, ţe v západní Evropě ţije asi 1,5 milionu Romů a ve východní Evropě pak více jak tři miliony. V České Republice tvoří početně nejvýznamnější etnickou menšinu. (Navrátil a kol, 2003, s. 11) To je významný fakt, protoţe většina Romů se potýká s četnými problémy. Nejčastěji se jedná o problém sociálního začleňování nebo sociálního fungování. To vede k sociálnímu vyloučení. Různé analýzy mluví o tom, ţe Romové nikdy nebyli přijímání jako rovnocenní občasné, nikdy neměli stejné postavení jako ostatní příslušníci českého národa. Navrátil a kol. pak dále definuje sociální nerovnost takto: Sociální nerovnost lze obecně definovat jako nerovnost v participaci na ţivotě společnosti, která je výsledkem nedostatků příleţitostí k této participaci. Tato nerovnost pak plodí neschopnost spolupodílet se na ţivotě společnosti (2003, s ). Jak uvádí Sekyt, souţití Romů s Čechy doprovází velké mnoţství problémů. Členům romské menšiny bývá často vytýkána jejich nízká kvalifikace, lenost najít si pak práci. Je zde také problém s kriminalitou, agresivitou a nečestným chováním. Všeobecným problémem je zobecňování určitých vlastností, především na základě negativní zkušenosti. Romové jsou vnímání jako přistěhovalci, lidi, které zde nikdo nezval a kteří české obyvatelstvo vykořisťují (2001, s. 123). Romové nejsou dobře sociálně začlenění, jsou tedy sociálně vyloučeni. Z četných průzkumů veřejného mínění vyplývá, ţe většina občanů nemá k romskému etniku pozitivní postoj, ba právě naopak. Tento fakt plyne z důvodu, ţe společnost není tolerantní k odlišnostem. Od netolerance pak přechází postoj vůči Romům aţ ke xenofobii a rasismu. Zajímavé a tragické je, ţe postoj prochází všemi úrovněmi společnosti, nehledě například na vzdělání (Horvátová, 2002, s. 58). Soubor veškerých problémů, se kterými se Romové potýkají, byl pak nazván Romský problém. Tento termín byl však značně zavádějící, vzhledem k tomu ţe se jednalo o více problémů. Jak uvádí Horvátová, tyto problémy by se měly řešit odděleně. Mluví o dvou hlavních bloků. (2002, s. 61) Autorka doslova říká: První blok tvoří vztah Romů ke společnosti. Jedná se o otázky mj. související s historicky determinovanou nízkou vzdělanostní a sociální úrovní Romů, ale také s nedůvěrou vůči neromům. Druhým blokem je vztah společnosti k Romům. Spočívá především v 12

14 narovnání deformovaného vztahu k Romům, který se projevuje uplatňováním principu kolektivní viny a řadou stereotypních náhledů na příslušníky dané etnické skupiny. (Horvátová 2002, s. 61) Obě tyto části mají však jedno společné, a to zapojení toho etnika do společnosti Příčiny vyloučení Příčiny vyloučení popisují hlavní problémy, které Romové jako menšina mají. Tyto problémy pak způsobují sociální vyloučení Romů Trh práce Schuringa uvádí, ţe potíţe s finančními prostředky nastaly po revoluci, po pádu socialismu, kdy nejdříve přišli o práci lidé romského původu. Zajištění bylo zajištěno dávkami, po ekonomické krizi však došlo k omezení dávek ze systému sociálního zabezpečení. Schuringa dále píše, ţe v některých oblastech dosáhla nezaměstnanost Romů aţ 95 % (2007, s. 16). Za jeden z nejdůleţitějších faktorů je povaţován právě přístup na trh práce. Jsou známy údaje o obrovské nezaměstnanosti romské populace. Přístup na trh práce je samozřejmě ovlivněn vzděláním. Protoţe pro romské obyvatelstvo není vzdělání aţ tak důleţitou hodnotou, nemají touhu se vzdělávat. Proto většina Romů, především muţského pohlaví, řeší finanční stránky převáţně sezónní prací. Zde vzniká problém nestálého příjmu. Stát nabízí romskému obyvatelstvu pomocí aktivní politiky zaměstnanosti moţnost tzv. veřejně prospěšných prací. Tyto práce ale rovněţ neřeší stálý příjem a jsou pouze dočasným řešením finančních problémů (Šimíková, 2003, s. 62). Šimíková uvádí, ţe moţností, jak zlepšit svou finanční situaci jsou rekvalifikační kurzy z úřadu práce Problémem je, ţe tyto rekvalifikační kurzy neposkytují takové vzdělání a kvalifikaci, které je ţádoucí pro výkon odborného povolání z pohledu zaměstnavatele. Jedná se o něco zcela jiného neţ je například absolvování odborného učiliště (2003, s ). Davidová uvádí, ţe většina příslušníků této menšiny spadla do problému nezaměstnanosti aţ v 90. letech 20. století. Podle autorky tato změna nastala především kvůli změně přístupu ve vzdělání. Dříve byli Romové velmi zručnými řemeslníky. Dnes uţ nejsou stará řemesla tolik ţádoucí. I přesto jsou Romové povaţováni za lidi, kteří 13

15 nejsou schopni najít si zaměstnání, pracovat. Pak logicky nejsou schopni zajistit fungování rodiny bez jakékoliv pomoci ze strany státu. (1994, s. 47) Romové se tedy ocitají v kruhu, kde nemají šanci se bez vzdělání zaměstnat a to vede k jejich vyloučení vzhledem k nedostatku financí. Proto se ve většině případů spoléhají na finance od státu. To je pak následně jeden z důvodů, proč na ně společnost, jako na menšinu, pohlíţí negativně. Problematika financí pak vede k následné chudobě. Jak ale uvádí Hartl, chudoba je zcela jistě relativní pojem, klíčové je zde zachování stanovených minimálních standardů pro zajištění kvalitního ţivota (1997, s. 126). Bajer vidí řešení situace na trhu práce ve sníţení diskriminace, kterou romská menšina trpí. Také hovoří o opatřeních, která zamezí moţnosti pracovat v rámci černé ekonomiky. Mělo by se jednat o opatření v legislativě týkající se zaměstnavatelů. Autor hovoří o tom, je pro zaměstnavatele výhodnější zaměstnávat zaměstnance nelegálně. Poskytnout pracovní smlouvu pro zaměstnavatele není finančně atraktivní (2002a, s. 30) Vzdělání Většinová společnost se domnívá, ţe Romové se jako menšina nejsou schopni vzdělávat. Na problém vzdělání spojený s následným uplatněním na trhu práce se ale dá dívat také jiným způsobem. Podle Horvátové není problém v tom, ţe by se romské děti nechtěly vzdělávat. Problémem je to, ţe školský systém České Republiky není schopen vzdělávat romské dítě s jeho specifiky. Vzniká situace, kdy právě ono romské dítě není přijato s pochopením, a proto si pěstuje nenávist vůči škole a tedy i vůči vzdělávání. Pak mohou vznikat konflikty, a proto jsou romské děti řazeny do zvláštních škol. To pak vede k velmi nízké kvalifikaci. Přirozeně následují obtíţe s uplatněním na trhu práce (2002, s. 57). Důleţitým aspektem je zde fakt, ţe většina romských dětí bývá přiřazována do tzv. zvláštních škol. Ne ţe by romské děti byly méně inteligentní. Pouze potřebují více pozornosti, aby nerušily. Také je potřeba věnovat se více problémům s chováním. Chování romských dětí velmi často vyplývá ze špatné sociální situace celé rodiny. Je potřeba si uvědomit, ţe je potřeba brát ohledy na prostředí, ve kterém dítě ţije, na jeho bydlení. (Koldinská, 2009, s. 263) Navrátil pak uvádí, ţe podle odhadů se jedná o aţ 80% romských dětí, které navštěvují zvláštní školy. Autor vidí problém v nepřiměřeném testování jejich dovedností (2002, s. 37). 14

16 Schuriga mluví ve své publikaci o tom, ţe vzdělání nejen v České Republice, ale v celé střední a východní Evropě zaměřeno na nejlepší děti. Systém vzdělání není nastaven tak aby rozvíjel potencionál všech dětí. Z toho plyne, ţe školní systém nebere do úvahy romské děti. Je pouze potřeba přijmout moţnost zaostávání dětí romské menšiny při prvním roku školní docházky (2006, s. 17). Autorka Šotolová pak dále rozebírá, ţe problémem je nepřijetí ze strany školy. Učitelům chybí výcvik. Nejsou tedy schopni připravit děti na vzdělávání a děti následně nejsou adaptované. K romským dětem se přistupuje jako k mentálně postiţeným dětem, proto není moţný jejich rozvoj (1997, s. 83). Bajer vidí ale velké pozitivum v postupné změně přístupu Romům k zaměstnání. Dle jeho názoru se zvyšuje zájem a prohlubování vzdělání. Vzdělání se tedy stává hodnotou, která je z pohledu Romů stále více důleţitá. Autor však zároveň upozorňuje, ţe pokud se jedná o starší lidi, blíţí se seniorskému věku, rekvalifikace jiţ nemá moc smysl (2004a, s. 33) Bydlení Jak píše Navrátil (2006, s. 59), dalším problémem vyloučení je bydlení Romů. Právě kvůli nedostatku financí vzniká chudoba. Vznik chudoby následně vede k tomu, ţe Romové mají tendenci sdruţovat se v určitých lokalitách. Tyto lokality bývají většinou charakteristické tím, ţe se jedná o holobyty a zchátralé domy. Koldinská se rovněţ zmiňuje o sociálním vyloučení Romů z hlediska bydlení. Autorka uvádí výsledky výzkumu, které znázorňují čísla lokalit, kde ţijí Romové, a dalo by se říct, ţe se jedná o ghetta. Jedná se asi o 300 lokalit v České Republice. Tyto lokality pak obývají zejména právě Romové. (2009, s. 184) Podle Věry Pelíškové, která píše v publikaci socioklubu, má tento sociální problém podobu sociálně patologického chování. Toto patologické chování souvisí s nepřipraveností Romů vést samostatný ţivot v oblasti bydlení. Další moţnou příčinou je neschopnost Romů plnit si své povinnosti, plynoucí z uţívání bytu, to znamená neochota platit nájem. (2000, s ) Dále pak doslova uvádí: Zdánlivě nejjednodušším, nejlevnějším, nejrychlejším a pro veřejnost nejpřijatelnějším řešením je izolace Romů, pod heslem ať si ţijí po svém, ale ne mezi námi, ve zdevastovaných bytech, protoţe jiné si ani nezaslouţí (Pelíšková, 2000, s. 16). 15

17 Autor Schuringa dále upřesňuje, ţe Romové se jiţ dávno odcizili od kočovného způsobu ţivota. Autor dále vidí rovněţ problém v tom, ţe Romové mají tendence sdruţovat se v sousedstvích, čímţ vznikají komunity. Zde pak vzniká velký problém s chudobou a s dalšími jevy s ní spojenými, jako jsou zdravotní obtíţe, nezaměstnanost a také například špatné hygienické podmínky. Samozřejmě těchto obtíţí je celá řada (2007, s. 15) Služby Dalším problémem dle Navrátila je přístup ke sluţbám, který je omezený. Vše začíná u sloţitých formulářů, které se musí vyplňovat, a s kterými mají Romové problém. Úředníci jsou často neochotni klientům s těmito formuláři pomáhat. Na druhou stranu, nevyuţívání sluţeb, které jsou nabízeny, jsou dány hodnotami, které Romové uznávají. Členové romských rodin se v hojné míře starají o své příbuzné, coţ je jistě velmi pozitivní, problémem pak ale nastává v situaci, kdy není dostatek financí, a potřební příbuzní nemají profesionální péči (2006, s. 71). Jak uţ jsem dříve psala, Romové mají v oblasti sluţeb a pomoci od státu pověst, ţe se na tyto sluţby a na stát spoléhají, ba ţe je dokonce vyuţívají. Navrátil však toto tvrzení jasně vyvracuje tím, ţe Romové z důvodů své nevzdělanosti často nejsou schopni vyuţívat všech moţností, které jsou poskytovány systémem sociální pomoci. (Navrátil 2006, s. 71) Ze své zkušenosti z nynější praxe v Azylovém domě jsem měla moţnost zapojit se do terénního programu pro Romské obyvatelstvo. Došla jsem k zjištění, ţe Romové opravdu nejsou dobře informováni o svých moţnostech. Také jsem se přesvědčila, ţe vztah úředníků k těmto menšinám je velice negativní. Jako příklad bych uvedla matku, která nedostala tři měsíce dávku na dítě, a to jen kvůli neochotě pracovnice úřadu práce zabývat se jejím případem Sociální síť Jako další problém uvádí Navrátil řídkou nebo neexistující sociální síť. O vyloučených lokalitách se většinou mluví jako o komunitách. Není to tak docela pravda. Je potřeba si uvědomit, ţe Romské rodiny jsou většinou uměle sestěhovány do určitých oblastí. Proto nemohou aţ tak dobře fungovat jako společenství. Tyto uměle sestěhované rodiny mají problém organizovat se jako společenství a angaţovat se na společném ţivotě. Velmi důleţitým faktem je však to, ţe obyvatelé těchto lokalit jsou na ostatní z této stejné oblasti závislí, a to proto, ţe jsou do ní sociálně vyloučeni (2006, s ). 16

18 1.4.3 Podmínky integrace Romů do společnosti Eva Šotolová píše v publikaci Romové-Reflexe problému, ţe hlavní podmínkou k tomu, aby mohli být Romové integrovaní do společnosti, je akceptování etnických, sociálních a kulturních odlišností ve výchovně vzdělávacím procesu.. (1997, s. 79) Šotolová se zde dále zmiňuje o tom, ţe je potřeba začít pracovat na integraci uţ od dětství. To především z toho důvodu, ţe velkým problémem je vzdělání a vzdělávání romské menšiny. Děti v Romské rodině dle autorky nemají dobrý pocit z toho, jak je nastaven vzdělávací systém v českých školách. Argumentem je tvrzení, ţe jejich základní hodnotou je rodina. Nejdůleţitější je pro ně dozvídat se o svém etniku, protoţe jejich postavení v rodině je významné. Tyto informace však ve škole nezískají. Proto kdyţ rodiče rozhodují, zda dítě půjde, nebo nepůjde do školy, je významnějším faktorem sdílení kultury a má přednost před vzděláním. (1997, s. 80). Schuringa ve své knize uvádí, co je zapotřebí k tomu, aby se celková situace Romů mohla zlepšit. Podle něj modernizace, která probíhá, nedává šanci, aby ke zlepšení mohlo dojít. V dnešní společnosti je zcela běţný jev diskriminace. To, co by mohlo být klíčové ke změně sociální situace Romů je podle autora změna přístupu, změna myšlení. Romům je potřeba dát šanci (2007, s. 20). 17

19 2 Komunitní práce Dále bych se ve své práci ráda zaměřila na komunitní práci. Vzhledem výše uvedeným k problémům které Romové mají, je dle mého názoru jednou z nejvhodnějších metod, jak jim pomoci lépe ţít a řešit sociální problémy. K tomuto názoru jsem došla v rámci své odborné praxe, jak jsem jiţ zmiňovala ve svém úvodu práce. Sociální pracovnice, která vykonávala terénní sociální práci ve vyloučené lokalitě v okrajové oblasti Kojetína, mluvila často o tom, ţe terénní práce nestačí, protoţe komplexně neřeší problémy, které tato lokalita má. Navrátil uvádí, ţe spolu s antiopresivním a ekologickým modelem je jeví komunitní práce jako jedna z nejvhodnějších při práci s vyloučenými menšinami. Především jde v těchto modelech o to, ţe jsou schopny pracovat s širší skupinou lidí (2003, s ). 2.1 Komunita Co je to vlastně komunita? Komunita je pojímána jako místo vřelosti, intimity a sociální koheze. Hovoří se o zlatém věku jasně definovaného a bezpečného prostředí.. (Gojová 2007, s. 6) Autorka pak dále popisuje, ţe pro sociální práci je komunita charakteristická tím, ţe se jedná o určitou skupinu lidí, kteří sdílí nějaké znevýhodnění. Sociální pracovníky zajímá právě ono znevýhodnění. Mimo to autorka dále popisuje podle Musila komunitu zájmů, servisní komunitu, jejímţ cílem je vytvoření sítě lidí schopných poskytovat pomoc spolu s organizacemi, a také komunitu jako obec, určitý sociální prostor, kde má kaţdý člověk moţnost utvářet vztahy mezi těmi, kdo potřebnou sluţbu zprostředkovávají a mezi potřebnými (2007, s , podle Musil, 1998). Příhodová popisuje, ţe pojem jako takový je však velmi těţké přesně definovat. Existuje mnoho různých definicí. Proto se ve svém článku zaměřila na slovo komunita v kontextu sociální práce. Autorka pak označuje na základě Musilovy literatury (1998, s. 2) ţe sociální pracovníci vnímají slovo komunita kategorii znevýhodněných klientů (2004, s. 50). 18

20 2.2 Vztah sociální a komunitní práce A jaký je pak tedy konkrétně vztah komunitní práce a sociální práce? Gojová (2007, s. 23) charakterizuje tento vztah takto: Komunitní práce je metodou sociální práce, komunitní práce je metoda a zároveň filozofická koncepce, která je vystavěna na jiném filozofickém a politickém světovém názoru, neţ na kterém stojí sociální práce. Sociální práce a komunitní práce mohou být částmi stejného systému sociálních sluţeb, ale mají rozdílnou filozofickou orientaci a rozdílnou praxi. Hartl má na tento vztah jiný názor. Podle něj nelze komunitní práci přirovnávat, nebo ztotoţňovat se sociální prací. Základním argumentem je fakt, ţe komunitní práce je především o pospolitosti občanů dané lokality. Jde o společenství, přičemţ v běţné sociální práci pocit sounáleţitosti a pospolitosti není potřebný (1997, s. 69). 2.3 Charakteristika komunitní práce Základní charakteristikou komunitní práce je dle Navrátila (2001, s. 132) to, ţe klientem pro sociálního pracovníka je komunita jako taková. Potřeby komunity jsou vyjádřeny právě problémy, které tato komunita má. Tyto problémy se týkají všech lidí ţijících v dané lokalitě. Dále pak uvádí doslova: V komunitní práci jde o proces uvnitř komunity, při němţ se vyuţívají její moţnosti a zdroje. Identifikované sociální problémy mají být odstraněny prostředky komunity. (Navrátil 2001, s. 132). Komunitní práce vychází z toho, ţe účastníci se aktivně zapojují do řešení svých vlastních problémů. Jak je uvedeno v dřívějším textu, Romové nemají příliš důvěru v instituce, a platí to i naopak. Gojová popisuje toto aktivní zapojení například modelem komunitního rozvoje. Strategií komunitního rozvoje je pomoct skupinám, aby si osvojily dovednosti, rozvíjely svou sebedůvěru a své zdroje za účelem zvýšení celkové kvality ţivota (Gojová 2006, s. 88). Dále pak Schirmelingová píše o komunitní práci jako o metodě, která je výrazně sociologicky zaměřená. Specifikum této práce, tedy komunitní, je především v tom faktu, ţe pomáhá lidem ať uţ jako jednotlivci, jako skupině, nebo jako celé komunitě, ale na jednom územním celku. Je zde vyhrazen respekt vůči všem potřebám dané komunity (1992, s. 27). Navrátil píše, ţe klientem v komunitní práci není jednotlivec, jak je to u ostatních přístupů, ale ţe klientem je právě celá komunita. Při tomto modelu jde o práci právě 19

Mohou se žáci bez zdravotního postižení vzdělávat i nadále v základních školách s upraveným vzdělávacím programem?

Mohou se žáci bez zdravotního postižení vzdělávat i nadále v základních školách s upraveným vzdělávacím programem? Výklad vyhlášky č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, ve znění vyhlášky č. 147/2011 Sb. nejčastější otázky

Více

Přehled základních právních forem podnikání podává tato grafika: Právní formy podnikání. k.s. s.r.o. a.s.

Přehled základních právních forem podnikání podává tato grafika: Právní formy podnikání. k.s. s.r.o. a.s. PRÁVNÍ FORMY PODNIKÁNÍ Právní formy podnikání - přehled Podrobné cíle učení: Umět vysvětlit, proč existují různé právní formy podnikání. Podnikání se vţdy uskutečňuje v určité právní formě. Chce-li někdo

Více

Podpora rozvoje inovačních přístupů k vzdělávání a jejich vyuţívání v MŠ. Úvodní odborná konference projektu

Podpora rozvoje inovačních přístupů k vzdělávání a jejich vyuţívání v MŠ. Úvodní odborná konference projektu Podpora rozvoje inovačních přístupů k vzdělávání a jejich vyuţívání v MŠ CZ.1.07/1.3.02/04.0014 Úvodní odborná konference projektu 12. října 2011 PERSPEKTIVY INOVACÍ A ALTERNATIVNÍCH METOD V PRAXI MATEŘSKÝCH

Více

Dotazník školního klimatu pro učitele základních škol School Climate Survey: School Staff Version

Dotazník školního klimatu pro učitele základních škol School Climate Survey: School Staff Version Dotazník školního klimatu pro učitele základních škol School Climate Survey: School Staff Version Cílem tohoto dotazníku je získat přehled o názorech všech pedagogických pracovníků na klima školy, ve které

Více

ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: 5.1 Udržení stávajících sociálních služeb terénních a ambulantních

ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: 5.1 Udržení stávajících sociálních služeb terénních a ambulantních ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: Název Cíle: Popis a zdůvodnění Cíle: Na která zjištění z analýz cíl reaguje Seznam opatření, které vedou k naplnění Cíle: 5.1 Udržení stávajících

Více

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM PROČ SE ZAPOJIT DO PRACOVNÍHO PROCESU? Pocit užitečnosti. Překonání handicapu uvnitř sebe sama. Alespoň částečná finanční nezávislost. Aktivní zapojení do formování

Více

3.3. Začlenění průřezových témat

3.3. Začlenění průřezových témat 1.3. morál ní 1.2. sociální 1.1. osobnostní 3.3. Začlenění průřezových témat Průřezová témata reprezentují ve Školním vzdělávacím programu v souladu s RVP ZV okruhy aktuálních problémů současného světa.

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

Komunitní práce a inkluze Romů

Komunitní práce a inkluze Romů Komunitní práce a inkluze Romů L E I DA S C H U R I N G A Předmluva Klíč k úspěchu v rozvoji romských komunit a jejich začlenění do většinové společnosti spočívá v jejich aktivní účasti a předpokladu,

Více

Regionální pobočka Červeného kříže v Plovdivu a její aktivity v oblasti sociální péče Případová studie (Bulharsko)

Regionální pobočka Červeného kříže v Plovdivu a její aktivity v oblasti sociální péče Případová studie (Bulharsko) Regionální pobočka Červeného kříže v Plovdivu a její aktivity v oblasti sociální péče Případová studie (Bulharsko) 1. Úvod Tato případová studie pojednává o aktivitách, které nabízí regionální pobočka

Více

2. Evropský sociální fond

2. Evropský sociální fond 2. Evropský sociální fond Úkoly Evropského sociálního fondu vyplývají jednak přímo ze Smlouvy (speciální ustanovení o ESF), jednak z rámce úkolů strukturálních fondů. Smlouva o ES: Hlava XI článek 146/ex-čl.

Více

KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE MĚSTĚ PROSTĚJOVĚ. Pracovní skupina pro národnostní menšiny a cizince

KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE MĚSTĚ PROSTĚJOVĚ. Pracovní skupina pro národnostní menšiny a cizince KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE MĚSTĚ PROSTĚJOVĚ Pracovní skupina pro národnostní menšiny a cizince CÍLOVÉ SKUPINY Národnostní menšiny = společenství osob, které mají státní občanství ČR a projevují

Více

1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA

1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA 1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA Prioritní oblast Cíl Úkol Indikátor 1. Včasná péče Zvýšit účast sociálně dětí v předškolním vzdělávání. Vytvoření komplexního

Více

Matice k gendrově politickým strategiím

Matice k gendrově politickým strategiím / GENDER TOOLBOX Matice k gendrově politickým strategiím Cílová skupina (-y): Řídící skupiny, vedoucí pracovníci/pracovnice, multiplikátorky a multiplikátoři U delších gendrových školeních nebo kurzů:

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny (dálkové studium) TÉMATA

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny (dálkové studium) TÉMATA PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška Předmět Obor vzdělání: Kód oboru: Školní rok: 2013/2014 Třída: DS5 ROMISTIKA Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny (dálkové studium)

Více

Evaluace průřezových témat

Evaluace průřezových témat KONFERENCE 2013 EVALUACE PRO BUDOUCNOST Evaluace průřezových témat Daniel Svoboda 28. 5. 2013 1 Úvod Busanské partnerství pro efektivní rozvojovou spolupráci potvrdilo, že odstraňování chudoby a nerovností

Více

3.1 Podpora kvality předškolního vzdělávání a rané péče v rámci EU

3.1 Podpora kvality předškolního vzdělávání a rané péče v rámci EU 3.1 Podpora kvality předškolního vzdělávání a rané péče v rámci EU Kvalita předškolního vzdělávání a rané péče se stala v rámci EU velmi diskutovaným tématem. V posledních letech proběhla řada evropských

Více

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb:

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb: 1. Základní informace o sociálních službách: V lednu roku 2007 vstoupil v platnost zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé

Více

MARKETINGOVÁ KOMUNIKACE NA INTERNETU

MARKETINGOVÁ KOMUNIKACE NA INTERNETU MARKETINGOVÁ KOMUNIKACE NA INTERNETU Seminární práce OBSAH Úvod... 3 1 Elektronická komunikace... 3 2 Marketing... 4 2.1 Marketing na internetu... 4 2.2 Nástroje internetového marketingu... 5 2.3 Budoucnost

Více

Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci

Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci 14. 10. 2013 2013/2183(INI) NÁVRH ZPRÁVY o plánu EU proti homofobii a diskriminaci na základě sexuální orientace a genderové

Více

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020 Výstupy z jednání pracovní skupiny MAS Bohumínsko SPOLEČNOST, 6. srpna 2013 od 15,30h v Petrovicích u Karviné Příprava Integrované strategie území MAS Bohumínsko - Strategický pilíř SPOLEČNOST Tento strategický

Více

Operační plány jako součást Krizového plánu Moravskoslezského kraje Anotace Legislativa 2. Místo operačních plánů ve struktuře krizového plánu

Operační plány jako součást Krizového plánu Moravskoslezského kraje Anotace Legislativa 2. Místo operačních plánů ve struktuře krizového plánu Kratochvílová D., Hendrych T., Krömer A., Operační plány jako součást Krizového plánu Moravskoslezského kraje 112, Odborný časopis požární ochrany, integrovaného záchranného systému a ochrany obyvatelstva,

Více

Position paper. Podpora inkluzívního vzdělávání romských dětí.

Position paper. Podpora inkluzívního vzdělávání romských dětí. Position paper Podpora inkluzívního vzdělávání romských dětí. Východiska současné situace 2 Dlouhodobě se odborníci v oblasti pedagogiky a sociálního začleňování zabývají rolí vzdělávání v řešení sociálního

Více

Základní škola Poběžovice

Základní škola Poběžovice Základní škola Poběžovice Inkluze hledání možných cest Motto: Otevřít školu znamená otevřít především sebe sama Proč chceme právě inkluzivní školu? Chceme dát šanci na kvalitní vzdělání všem dětem bez

Více

*** Podle mého názoru jsou základními podmínkami pro začlenění se do nové společnosti přístup

*** Podle mého názoru jsou základními podmínkami pro začlenění se do nové společnosti přístup říjen 2008 Základními podmínkami pro integraci do nové společnosti je přístup k dobrému vzdělání a k pracovnímu trhu. Rozhovor s Barbarou John, bývalou komisařkou pro integraci a migraci v Berlíně Abstrakt:

Více

Priorita VI. - Řešení/podpora zaměstnávání ohrožených osob

Priorita VI. - Řešení/podpora zaměstnávání ohrožených osob Opatření VI. 1.: Podpora zaměstnávání ohrožených osob Ze sociologického šetření prováděného v rámci komunitního plánování v Mladé Boleslavi vyplynulo, že problém získat a udržet si práci je pro dotazované

Více

Anketní šetření k funkci asistent pedagoga. Odpovědi ředitelů škol/školských zařízení

Anketní šetření k funkci asistent pedagoga. Odpovědi ředitelů škol/školských zařízení Anketní šetření k funkci asistent pedagoga Odpovědi ředitelů škol/školských zařízení 1 Dotazník zaslán do 176 škol/škol.zařízení 12 dotazníků vráceno z důvodu zrušení školy Dotazník reálně zaslán do 164

Více

Zpráva o činnosti za období od 1.1.2010 do 31.12.2010

Zpráva o činnosti za období od 1.1.2010 do 31.12.2010 Zpráva o činnosti za období od 1.1.2010 do 31.12.2010 Zařízení: Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Registrovaná sociální sluţba: Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, id.5509869

Více

Jaká ekologická opatření by bylo moţno provést v našem sportu KARATE

Jaká ekologická opatření by bylo moţno provést v našem sportu KARATE Sport a ţivotní prostředí Jaká ekologická opatření by bylo moţno provést v našem sportu KARATE Ing. Jan Vališ 1. ročník trenérské školy specializace karate FTVS Praha 2003 Kutná Hora, 4.6.2003 Obsah: 1.

Více

IP Podpora vzdělávání v sociální oblasti v MSK III CZ.1.04/3.1.00/A9.00011. lektor: Mgr. Jaroslava Krömerová

IP Podpora vzdělávání v sociální oblasti v MSK III CZ.1.04/3.1.00/A9.00011. lektor: Mgr. Jaroslava Krömerová Proces střednědobého plánování rozvoje sociálních služeb v Moravskoslezském kraji v letech 2015 2020 v kontextu návaznosti na rozvoj a strategii komunitního plánování sociálních služeb v Ostravě IP Podpora

Více

Memorandum o spolupráci

Memorandum o spolupráci Memorandum o spolupráci Česká republika - Úřad vlády ČR Agentura pro sociální začleňování (dále jen Agentura ) zastoupená: Bc. Martinem Šimáčkem, ředitelem sídlem: nábřeží Edvarda Beneše 4, 118 01, Praha

Více

Prof. Dr. Ute Stoltenberg. Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité?

Prof. Dr. Ute Stoltenberg. Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité? infis Institut für integrative Studien Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité? Závěrečná konference česko-německého projektu Vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární

Více

Zaměstnanec je při výkonu služby povinen dodržovat práva skupin a jednotlivců,

Zaměstnanec je při výkonu služby povinen dodržovat práva skupin a jednotlivců, ETICKÝ KODEX ZAMĚSTNANCŮ DS Strana: 1/6 Změna: 0 Etický kodex zaměstnanců DS Wágnerka Tento etický kodex byl napsán z důvodu ujednocení náhledu na standardy chování všech zaměstnanců Domova pro seniory

Více

Marketingový plán základ podnikatelského plánu část 2. MUDr. Jan Šrogl 21.5.2013

Marketingový plán základ podnikatelského plánu část 2. MUDr. Jan Šrogl 21.5.2013 Marketingový plán základ podnikatelského plánu část 2 MUDr. Jan Šrogl 21.5.2013 Doporučená struktura I. Titulní strana II. Shrnutí plánu (executive summary) III. Popis Vaší společnosti IV. Popis vašeho

Více

UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice. 1., 2. i 3. období

UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice. 1., 2. i 3. období UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět: Období: Počet hodin ročník: 33 Učební texty: Náboženství 1., 2. i 3. období 1 1., 2. i 3. období A) Cíle a charakteristika náboženství

Více

Využití demografického potenciálu a adaptace města na demografické změny Seminář IPR, 29. května 2014

Využití demografického potenciálu a adaptace města na demografické změny Seminář IPR, 29. května 2014 Využití demografického potenciálu a adaptace města na demografické změny Seminář IPR, 29. května 2014 Mgr. Petr Wija, Ph.D. Garant pracovní skupiny Sociální koheze, člen expertního týmu pro Strategický

Více

Doprovodné obrázky a videa na Internetu

Doprovodné obrázky a videa na Internetu POKYNY KE STUDIU Rozšiřující data na Internetu Doprovodné obrázky a videa na Internetu Rejstřík pojmů 7 VÝZNAM DOBROVOLNICTVÍ Čas ke studiu: 1 hodina Cíl: Po prostudování této podkapitoly poznáte význam

Více

Modely inkluzivní praxe v základní škole

Modely inkluzivní praxe v základní škole Modely inkluzivní praxe v základní škole Metodický materiál projektu Modely inkluzivní praxe v základní škole CZ.1.07/1.2.00/14.0125 Základní škola Staňkova 14, Brno 12.11.2012 Integrace Rozdílnost ve

Více

Studijní pobyt v Turecku

Studijní pobyt v Turecku Studijní pobyt v Turecku V květnu tohoto roku jsem měla moţnost společně s dalšími účastníky studijní návštěvy poznat město Afyonkarahisar v Turecku, o jehoţ existenci jsem do té doby neměla ani potuchy.

Více

ALTERNATIVNÍ ZDROJE FINANCOVÁNÍ VEŘEJNÉHO SEKTORU (PPP PROJEKTY A JEJICH ANALÝZA)

ALTERNATIVNÍ ZDROJE FINANCOVÁNÍ VEŘEJNÉHO SEKTORU (PPP PROJEKTY A JEJICH ANALÝZA) 1. medzinárodná internetová konferencia MLADÁ VEDA VŠEMVS 2012 Vysoká škola ekonómie a manaţmentu verejnej správy v Bratislave ALTERNATIVNÍ ZDROJE FINANCOVÁNÍ VEŘEJNÉHO SEKTORU (PPP PROJEKTY A JEJICH ANALÝZA)

Více

Městský úřad Catania. "Osvědčené zkušenosti"- "Hudba ve škole"

Městský úřad Catania. Osvědčené zkušenosti- Hudba ve škole Obec Catania Rámcový program URBACT Projekt Prevent Městský úřad Catania "Osvědčené zkušenosti"- "Hudba ve škole" 1. Začněte "štíhle! Tedy - prezentujte svůj projekt nebo osvědčenou praxi 10 větami "Osvědčené

Více

Profil absolventa vyššího odborného studia oboru sociální práce

Profil absolventa vyššího odborného studia oboru sociální práce Střední zdravotnická škola a vyšší odborná škola Cheb Hradební 2, 350 38 Cheb tel: 354 422 877, 354 422 259 fax: 354 422 089 E-mail : szs.cheb@worldonline.cz http://szscheb.cz Profil absolventa vyššího

Více

Výstupy z konference o inkluzivním vzdělávání romských dětí v Ostravě

Výstupy z konference o inkluzivním vzdělávání romských dětí v Ostravě Výstupy z konference o inkluzivním vzdělávání romských dětí v Ostravě Dne 2. března 2015 uspořádalo Vzájemné soužití o.p.s. v Ostravě konferenci s cílem formulovat konkrétní soubor doporučení a cílů k

Více

ENVIRONMENTALISTIKA GYM

ENVIRONMENTALISTIKA GYM ENVIRONMENTALISTIKA GYM ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA CHARAKTERISTIKA PRŮŘEZOVÉHO TÉMATU V době, kdy jsme svědky rychlého zhoršování stavu globálních životodárných systémů z hlediska podmínek udržitelného rozvoje,

Více

MĚSÍČNÍK VÝZKUMU SHARE (50+ v Evropě) 2/2013 15-64. 65 a více

MĚSÍČNÍK VÝZKUMU SHARE (50+ v Evropě) 2/2013 15-64. 65 a více MĚSÍČNÍK VÝZKUMU SHARE (50+ v Evropě) 2/2013 Zpravodaj SHARE Survey of Health, Retirement and Ageing in Europe Třetina obyvatel starších 50 let žije sama Stárnutí populace není pouze tématem pro demografy

Více

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Marie Hatalová Jihlava 2. prosince 2014 Současný stav přípravy OPZ Schválení návrhu OPZ vládou ČR - 9. 7. 2014 Zaslání návrhu

Více

III. Úplné znění vyhlášky č. 73/2005 Sb. s vyznačením navrhovaných změn a doplnění. VYHLÁŠKA č. 73/2005 Sb.,

III. Úplné znění vyhlášky č. 73/2005 Sb. s vyznačením navrhovaných změn a doplnění. VYHLÁŠKA č. 73/2005 Sb., III. Úplné znění vyhlášky č. 73/2005 Sb. s vyznačením navrhovaných změn a doplnění. VYHLÁŠKA č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů

Více

Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV)

Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV) Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV) Zpracoval: Bc. Jaroslav Mikšaník, Úřad práce ČR E-mail: Jaroslav.Miksanik@ol.mpsv.cz Olomouc, 12. 10. 2011 Obsah přednášky 1)

Více

Zadání tohoto úkolu, jeho potřebnost a jeho důležitost vyplývají ze stavu: probíhající reformy veřejného sektoru, což je jistě závislé na odborné

Zadání tohoto úkolu, jeho potřebnost a jeho důležitost vyplývají ze stavu: probíhající reformy veřejného sektoru, což je jistě závislé na odborné HODNOCENÍ KVALITY VZDĚLÁVÁNÍ PRACOVNÍKŮ VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ MANUÁL PRO LEKTORY VZDĚLÁVACÍCH PROGRAMŮ v rámci projektu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost CZ.1.07/3.2.07/01.0069 Tvorba vzdělávacích programů

Více

INICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE

INICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE INICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE Popis iniciativy a jejího cíle Iniciativa EQUAL je definována čl. 20 (1) Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999, o obecných ustanoveních o Strukturálních fondech,

Více

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Příloha č. 1 TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Dle bodů 1-3 je možné samostatně zvolit téma. Tento výběr podléhá schválení pracovní skupinou Domácí práce. 1. Samostatně vybrané téma na základě studia

Více

Priorita II. - Podpora prostupného rozptýleného bydlení pro osoby v krizi

Priorita II. - Podpora prostupného rozptýleného bydlení pro osoby v krizi Opatření II. 1.: Podpora prostupného rozptýleného bydlení pro osoby v krizi V Mladé Boleslavi nyní chybí motivující systém nabídky prostupného bydlení. Systém prostupného bydlení lze rozdělit do tří stupňů:

Více

ZVÝŠENÍ KVALITY ŘÍZENÍ NA MĚSTSKÉM ÚŘADU LANŠKROUN V RÁMCI OP LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST. Reg. č. CZ.1.04/4.1.01/89.00080 KOMPETENČNÍ MODEL

ZVÝŠENÍ KVALITY ŘÍZENÍ NA MĚSTSKÉM ÚŘADU LANŠKROUN V RÁMCI OP LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST. Reg. č. CZ.1.04/4.1.01/89.00080 KOMPETENČNÍ MODEL ZVÝŠENÍ KVALITY ŘÍZENÍ NA MĚSTSKÉM ÚŘADU LANŠKROUN V RÁMCI OP LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST Reg. č. CZ.1.04/4.1.01/89.00080 PRAHA, 2013 Kompetenční model je nástroj práce se zaměstnanci MěÚ Lanškroun. Slouží

Více

Problematika seniorů v České republice

Problematika seniorů v České republice Problematika seniorů v České republice Obsah Demografický vývoj v České republice a Evropské unii Aktivní stárnutí z pohledu MPSV Národní akční plán podporující pozitivního stárnutí pro období 2013 až

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

Školní vzdělávací program Dát šanci každému Verze 3 ZŠ a MŠ Praha 5 Smíchov, Grafická 13/1060

Školní vzdělávací program Dát šanci každému Verze 3 ZŠ a MŠ Praha 5 Smíchov, Grafická 13/1060 3. CHARAKTERISTIKA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU 3.1 Zaměření školy Zaměření naší školy se utvářelo postupně a přirozeným způsobem jiţ několik let a vychází z objektivního stavu : sídlo školy v centru

Více

Chudoba vs. sociální vyloučení přechod od vertikální koncepce k horizontálnímu pojmu Chudoba nedostatek finančních prostředků a ekonomických statků

Chudoba vs. sociální vyloučení přechod od vertikální koncepce k horizontálnímu pojmu Chudoba nedostatek finančních prostředků a ekonomických statků Chudoba vs. sociální vyloučení přechod od vertikální koncepce k horizontálnímu pojmu Chudoba nedostatek finančních prostředků a ekonomických statků Sociální vyloučení osoba, rodina, domácnost, společenství

Více

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Projekt CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Posilování bipartitního dialogu v odvětvích Realizátor projektu: Konfederace

Více

Název a adresa právnické osoby vykonávající činnost školského zařízení: Základní škola a mateřská škola Bečov, okres Most, příspěvková organizace

Název a adresa právnické osoby vykonávající činnost školského zařízení: Základní škola a mateřská škola Bečov, okres Most, příspěvková organizace Školní vzdělávací program školního klubu ZŠ Bečov Školní vzdělávací program školního klubu je v souladu se zákonem č.561/2004 Sb. 28 ods.1. Formuluje konkrétní cíle vzdělávání i jeho obsah, navrhuje odpovídající

Více

ETICKÝ KODEX ORGANIZACE

ETICKÝ KODEX ORGANIZACE ETICKÝ KODEX ORGANIZACE Proxima Sociale o. p. s. Rakovského 3138 143 00 Praha 12 Modřany tel. /fax: 277 007 280 Zapsána v Rejstříku obecně prospěšných společností, Městský soud v Praze, oddíl O, vložka

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA ŽALANY

ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA ŽALANY ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA ŽALANY Školní plán EVVO Základní škola a Mateřská škola Žalany, Rtyňská 156, Žalany 417 63 2014 2015 Vypracovala: Ing. Bc. Pavla Broná Školní plán EVVO je vydán a vychází

Více

DOPAD FISKÁLNÍ/MONETÁRNÍ POLITIKY NA ŘÍZENÍ PODNIKU. seminární práce

DOPAD FISKÁLNÍ/MONETÁRNÍ POLITIKY NA ŘÍZENÍ PODNIKU. seminární práce DOPAD FISKÁLNÍ/MONETÁRNÍ POLITIKY NA ŘÍZENÍ PODNIKU seminární práce OBSAH ÚVOD... 1 1. Fiskální politika... 1 2. Monetární politika... 3 3. Dopad nástrojů fiskální politiky na řízení podniku... 4 4. Dopad

Více

Cvičení ze společenských věd

Cvičení ze společenských věd Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských

Více

Tematická zpráva. Žáci vzdělávaní podle RVP ZV přílohy upravující vzdělávání žáků s LMP

Tematická zpráva. Žáci vzdělávaní podle RVP ZV přílohy upravující vzdělávání žáků s LMP přílohy upravující vzdělávání žáků s LMP Praha, leden 2015 Obsah Úvod... 3 Cíle... 3 Metoda... 3 Odborné konzultace... 5 Validita dat... 5 1 Zjištění... 6 1.1 Počty žáků podle vzdělávacího programu...

Více

6. Hodnocení ţáků a autoevaluace školy

6. Hodnocení ţáků a autoevaluace školy 6. Hodnocení ţáků a autoevaluace školy 6.1. Pravidla pro hodnocení ţáků Hodnocení ţáků se řídí Vyhláškou č. 48/2005 Sb., o základním, pokud není zvláštním právním předpisem stanoveno jinak. Rozpracováno

Více

SOCIÁLNĚ AKTIVIZAČNÍ SLUŽBY PRO RODINY S DĚTMI

SOCIÁLNĚ AKTIVIZAČNÍ SLUŽBY PRO RODINY S DĚTMI SOCIÁLNĚ AKTIVIZAČNÍ SLUŽBY PRO RODINY S DĚTMI Informační balíček pro uživatele služeb (veřejný závazek) Poslání služby Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi jsou služby poskytované rodině s nezaopatřeným

Více

Jak hodnotit změnu přístupu místních aktérů k otázkám sociálního začleňování aneb potíže s kvalitativní evaluací

Jak hodnotit změnu přístupu místních aktérů k otázkám sociálního začleňování aneb potíže s kvalitativní evaluací Jak hodnotit změnu přístupu místních aktérů k otázkám sociálního začleňování aneb potíže s kvalitativní evaluací Hana Synková (Agentura pro sociální začleňování) Jakob Hurrle (Centrum pro společenské otázky

Více

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky MOPPS Modelový program podpory slaďování profesního a rodinného života kraj Vysočina Seminář Gender Mainstreaming

Více

2. 1. Ve vztahu k uživateli sociální služby

2. 1. Ve vztahu k uživateli sociální služby Etický kodex občanských poradců Občanské poradny Jihlava Etický kodex občanských poradců vychází ze Základní listiny práv a svobod, Etického kodexu sociálních pracovníků české republiky a kodexu přijatého

Více

Rozvoj odborného právního poradenství pro specifické cílové skupiny

Rozvoj odborného právního poradenství pro specifické cílové skupiny PRIORITY PRO CÍLOVOU SKUPINU SENIOŘI Priorita 1 Rozvoj odborného právního poradenství pro specifické cílové skupiny Opatření 1.1. Zajištění právního poradenství pro seniory Priorita 2. Opatření 2.1 Udržení

Více

při Církvi bratrské Kladno

při Církvi bratrské Kladno při Církvi bratrské Kladno Rozšířit nabídku a dostupnost sociálně právních sluţeb pro sociálně znevýhodněné občany města Kladna a přilehlého okolí. Péče o celého člověka, o jeho duševní, duchovní a materiální

Více

Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě

Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě VYTVOŘENÍ INDIVIDUÁLNÍHO PLÁNU PÉČE O DÍTĚ V okamžiku, kdy sociální pracovnice a přizvaní odborníci a organizace dokončili

Více

Příležitosti pro obce a města

Příležitosti pro obce a města Evropské strukturální a investiční fondy v programovém období 2014-2020 Příležitosti pro obce a města Jednání měst a obcí v územní působnosti org. složky MAS SERVISO, SERVISO o. p. s. Třebenice, 16.6.2015

Více

Úpravy Prováděcího dokument OP VK k 9. 6. 2010

Úpravy Prováděcího dokument OP VK k 9. 6. 2010 Úpravy Prováděcího dokument OP VK k 9. 6. 2010 Kapitola/ Strana PO1, 1.1 Kap.3.1.3/17 Úprava Rozdělení podporovaných aktivit GG na realizaci zahájenou 2008 ukončenou do 31. 12. 2012 a realizaci zahájenou

Více

UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice

UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice Vzdělávací oblast: Člověk a svět práce Vyučovací předmět: Volba povolání Období: 3. období Počet hodin ročník: 0 0 33 33 Učební texty: 1 3. období A) Cíle vzdělávací oblasti

Více

OZNÁMENÍ O ZMĚNĚ V IPRM Č. 4

OZNÁMENÍ O ZMĚNĚ V IPRM Č. 4 OZNÁMENÍ O ZMĚNĚ V IPRM Č. 4 Reg. číslo IPRM: 1/SZ/40 Nositel IPRM: Statutární město Chomutov Dohoda č.: 4463 (v CES) se sídlem: Zborovská 4602, 430 28 Chomutov Plánované změny v IPRM výstiţný popis dle

Více

Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013. Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011

Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013. Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011 Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013 Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011 Sociální integrace a rovné příležitosti Podpora a rozvoj systému sociálních služeb je

Více

Hodnocení žáků základní školy speciální vyjadřuje míru zvládnutí vědomostí a dovedností a stupeň samostatnosti žákovy činnosti.

Hodnocení žáků základní školy speciální vyjadřuje míru zvládnutí vědomostí a dovedností a stupeň samostatnosti žákovy činnosti. Pravidla pro hodnocení ţáka Úvod Hodnocení ţáků je součástí běţné výchovně vzdělávací činnosti pedagogických pracovníků, kterou vykonávají podle dohodnutých pravidel ve výuce i mimo ni. Hodnocení, probíhající

Více

INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM

INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM 7.8.2014 PROGRAMOVÝ DOKUMENT Globální cíl IROP: Zajistit vyvážený rozvoj území, zlepšit veřejné služby a veřejnou správu pro zvýšení konkurenceschopnosti a zajištění

Více

PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ

PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ OPERAČNÍ PROGRAM VÝZKUM, VÝVOJ A VZDĚLÁVÁNÍ PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ Oblast regionálního školství se zaměří na tyto priority: excelentní vzdělávání

Více

Školení středního managementu mistři, vedoucí výroby

Školení středního managementu mistři, vedoucí výroby NABÍDKA ŠKOLENÍ Předmětem nabídky je obecný přehled možných školení: Školení obchodníků Školení středního managementu mistři, vedoucí výroby Školení manažerských dovedností Základní prioritou společnosti

Více

vypracovala Petra Štelclová

vypracovala Petra Štelclová Rodina a handicap vypracovala Petra Štelclová Lidé s handicapem (dle speciální pedagogiky): jedinci, u nichž se objevila vada či porucha Mezinárodní kvalifikace ICIDH definuje tyto pojmy: Vada, porucha

Více

SOCIOLOGIE Gender, rovné příležitosti

SOCIOLOGIE Gender, rovné příležitosti SOCIOLOGIE Gender, rovné příležitosti Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační číslo projektu:

Více

VYHLAŠOVATEL MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY SEKCE ŘÍZENÍ OPERAČNÍCH PROGRAMŮ EVROPSKÉ UNIE

VYHLAŠOVATEL MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY SEKCE ŘÍZENÍ OPERAČNÍCH PROGRAMŮ EVROPSKÉ UNIE VYHLAŠOVATEL MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY SEKCE ŘÍZENÍ OPERAČNÍCH PROGRAMŮ EVROPSKÉ UNIE ZPROSTŘEDKUJÍCÍ SUBJEKT OPERAČNÍHO PROGRAMU ROZVOJ LIDSKÝCH ZDROJŮ (OP RLZ) vyhlašuje VÝZVU pro

Více

Gender. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková

Gender. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gender MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 2 Název materiálu: Gender Ročník: 3. Identifikace

Více

7. Občanská výchova 81

7. Občanská výchova 81 7. Občanská výchova 81 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Výchova k občanství Vyučovací předmět: Občanská výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací obor Občanská výchova

Více

Projekt obsah, popis stávající situace, příklady ze zahraničí. Gestor MPSV Spolugestor MF ČR, MPO, MV

Projekt obsah, popis stávající situace, příklady ze zahraničí. Gestor MPSV Spolugestor MF ČR, MPO, MV 25 Projekt obsah, popis stávající situace, příklady ze zahraničí Název projektu Gestor MPSV Spolugestor MF ČR, MPO, MV Zahájení projektu 1.5.2011 Ukončení projektu 31.12.2013 Obsah, charakteristika projektu

Více

Sociální služby v Pardubickém kraji. v kontextu péče o osoby s poruchou. autistického spektra

Sociální služby v Pardubickém kraji. v kontextu péče o osoby s poruchou. autistického spektra Sociální služby v Pardubickém kraji v kontextu péče o osoby s poruchou autistického spektra Bc. Edita Moučková Krajský úřad Pardubického kraje 20. 4. 2015 ÚVOD Poruchou autistického spektra trpí v ČR odhadem

Více

+ - - ť ch interakci - lené přesvědčení a solidarita - kolektivní akce - konfliktní mata

+ - - ť ch interakci - lené přesvědčení a solidarita - kolektivní akce - konfliktní mata + SOCIÁLNÍ HNUTÍ + Sociální hnutí 2 Skupiny lidí nejčastěji neformálně sdružené, které mají společný cíl, jenž chtějí prosadit Systematická kolektivní snaha o žádoucí změnu Decentralizovaná organizační

Více

ETICKÝ KODEX SOCIÁLNÍCH PRACOVNÍKŮ ČESKÉ REPUBLIKY. 1. Etické zásady

ETICKÝ KODEX SOCIÁLNÍCH PRACOVNÍKŮ ČESKÉ REPUBLIKY. 1. Etické zásady ETICKÝ KODEX SOCIÁLNÍCH PRACOVNÍKŮ ČESKÉ REPUBLIKY 1. Etické zásady 1. 1. Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na

Více

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region)

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region) NÁŠ SVĚT Vyučovací předmět Náš svět se vyučuje jako samostatný předmět v prvním až třetím ročníku a jako vyučovací blok přírodovědných a vlastivědných poznatků v čtvrtém a pátém ročníku. Zastoupení v jednotlivých

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 3) Borovského Ţáky

Více

ETICKÝ KODEX PRACOVNÍKŮ Lata, o.s.

ETICKÝ KODEX PRACOVNÍKŮ Lata, o.s. ETICKÝ KODEX PRACOVNÍKŮ Lata, o.s. Etický kodex byl vytvořen s cílem stanovit základní pravidla jednání pracovníků organizace v oblastech vztahu s uživatelem sociální služby, vztahu k dobrovolníkovi, mezi

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA O REALIZACI PROJEKTU NÁVRAT DO PRÁCE

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA O REALIZACI PROJEKTU NÁVRAT DO PRÁCE ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA O REALIZACI PROJEKTU NÁVRAT DO PRÁCE 1. Projekt Návrat do práce Projekt Návrat do práce - podpora znevýhodněných osob z odlišného sociokulturního prostředí a osob po výkonu trestu odnětí

Více

Multikulturní ošetřovatelství 2

Multikulturní ošetřovatelství 2 Multikulturní ošetřovatelství 2 Studijní opora Mgr. Kateřina Mařanová Liberec 2014 Cíle předmětu Předmět navazuje na znalosti studentů získané v rámci předmětu Multikulturní ošetřovatelství 1. Cílem předmětu

Více

Zjišťování potřeb uživatelů v oblasti poskytování sociálních služeb na území Jihomoravského kraje ČÍSLO DOTAZNÍKU..

Zjišťování potřeb uživatelů v oblasti poskytování sociálních služeb na území Jihomoravského kraje ČÍSLO DOTAZNÍKU.. Individuální projekt Jihomoravského kraje reg. číslo CZ.1.04/3.1.00/05.00027 s názvem Podpora plánování rozvoje sociálních sluţeb v Jihomoravském kraji Zjišťování potřeb uživatelů v oblasti poskytování

Více

Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných

Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných Částka: 20/2005 Sb. Datum účinnosti: 17. února 2005 Ve znění

Více

VYHLÁŠKA č. 73/2005 Sb. ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ

VYHLÁŠKA č. 73/2005 Sb. ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ VYHLÁŠKA č. 73/2005 Sb. ze dne 9. února 2005 o vzdělávání dětí, ţáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, ţáků a studentů mimořádně nadaných Změna: 147/2011 Sb. Ministerstvo školství,

Více

Rovné příležitosti. Od nediskriminace k rovným příležitostem

Rovné příležitosti. Od nediskriminace k rovným příležitostem Rovné příležitosti Od nediskriminace k rovným příležitostem Rovné příležitosti Dva klíčové prvky všeobecného principu rovných příležitostí jsou zákaz diskriminace na základě státní příslušnosti (článek

Více