PORUCHY METABOLIZMU U SKOTU A JEJICH ŘEŠENÍ

Transkript

1

2

3

4

5 ČESKÁ BUIATRICKÁ SPOLEČNOST Palackého 1-3, Brno, SBORNÍK REFERÁTŮ ODBORNÉHO SEMINÁŘE PORUCHY METABOLIZMU U SKOTU A JEJICH ŘEŠENÍ Odborný garant: Doc. MVDr. Josef Illek, DrSc. Dipl.ECBHM., MVDr. Jan Šterc, Ph.D. VFU Brno, Pavilon Prof. Klobouka ISBN:

6 Vážené kolegyně a kolegové Dobrý zdravotní stav zvířat a zabezpečení optimálních podmínek pro jejich pohodu, jsou důležitými předpoklady pro realizaci genetického potenciálu jedince i celého chovu a tím pro vysokou a kvalitní produkci, reprodukci a ekonomiku chovu. Pohoda zvířat je výsledkem působení mnoha faktorů vnějšího prostředí, které ve svém komplexu pozitivně ovlivňují chování, užitkovost i zdraví zvířat. Nesoulad mezi zvířetem a uvedenými faktory vyvolává stresovou zátěž, na kterou organismus zvířete reaguje změnami ve vnitřním prostředí, zapojením regulačních a kompenzačních mechanizmů, zvýšenou potřebou energie a dalšími změnami. Výsledkem je pak snížená žravost zvířat, pokles užitkovosti, poruchy metabolizmu, zdraví a plodnosti. Zvířata jsou předčasně vyřazována s chovu a dochází k úhynům zvířat. Rozhodující vliv na vznik této situace má člověk. Ten rozhoduje o technologii ustájení, kvalitě stavebního provedení, míře exploatace zvířat, výživě, ošetřování i prevenci. Dosavadní zkušenosti ukazují, že se zvyšující se užitkovostí dojnic dochází ke zhoršení zdravotní situace v chovech, častější je výskyt poruch metabolizmu a produkčních chorob. Jsou vysoké ztráty z důvodu předčasného vyřazování krav z chovu a z důvodu úhynu krav. Narůstají i náklady na veterinární činnost. Najít optimální řešení, kdy při vysoké produkci mléka bude zdravotní stav zvířat uspokojivý, bude dobrá plodnost krav a přímé i nepřímé ztráty únosné, je úkol nesnadný, ale velmi provokující. Zajistit tak zvané produkční zdraví je úkol pro chovatele, šlechtitele, výživáře, veterináře a další specializované služby i řadové pracovníky v živočišné výrobě. Zkušenosti z některých našich chovů, ale i ze zahraničí dokazují, že dojnice jsou schopné dosáhnout vysokou produkci mléka při stabilní plodnosti a zdraví. Pro dosažení tohoto cíle je nezbytná účinná prevence orientovaná na celé stádo s využitím všech současných moderních diagnostických metod, terapeutických postupů, současných možností monitoringu a managementu chovu všech kategorií skotu. Cílem dnešního semináře je poukázat na význam a příčiny vzniku poruch metabolizmu u dojnic v přechodném období, jejich vztah k orgánovým onemocněním, včasnou diagnostiku, terapii a účinnou prevenci. Jsem přesvědčen že účast významných zahraničních odborníků na dnešním semináři přispěje k rozšíření teoretických i praktických poznatků v této oblasti. Brno, Doc.MVDr. Josef Illek, DrSc.,Dipl.ECBHM prezident ČBS 6

7 ZDRAVOTNÍ PROBLEMATIKA DOJNIC V PERIPARTÁLNÍM OBDOBÍ Doc. MVDr. Josef Illek, DrSc., Dipl. ECBHM. Peripartální ( přechodné, tranzitní) období je nejnáročnějším obdobím z celého mezidobí. V této době dochází v organizmu krávy k významným hormonálním, metabolickým i morfologickým, změnám. Je to zároveň období pro krávu nejrizikovější. Goff a Horst (1997) uvádí: Změna z březí suchostojné krávy v krávu otelenou a laktující je pro ni velmi zatěžující a často hrozivá. Není li kráva na porod dobře připravena, vyskytují se problémy v průběhu porodu, poporodní období bývá komplikované, produkce mléka nedosahuje optimální úroveň, je narušena plodnost a dochází k vzniku řady subklinických i klinických forem onemocnění, která způsobují značné ztráty a často končí vyřazením zvířat z chovu či jeho úhynem. Z celého mezidobí je morbidita a mortalita zvířat v tomto období nejvyšší. Avšak i v tomto přechodném období se značně liší požadavky krávy na výživu, dochází ke změnám v chování krav, v příjmu sušiny krmné dávky, schopnosti krýt potřebu živin a udržet stálost vnitřního prostředí. S jakoukouliv stresovou zátěží v tomto období se kráva hůře vyrovnává. I když chovatel má dostatek informací o rizicích, které toto období přináší, stále dochází ke značným chybám ve výživě, ustájení i ošetřování krav. Tomu pak odpovídá i zdravotní stav zvířat a přímé i nepřímé ztráty. U krav v období přípravy na porod se často vyskytuje syndrom ztučnění krav, jaterní steatóza, karence fosforu, selenu mědi, vitaminu E a beta karotenu. V době porodu je narušena homeostáza vápníku a vzniká především u starších krav hypokalcémie a porodní paréza. Rozvíjí se lipomobilizace a steatóza jater, přetrvávají karence mikronutrientů. V poporodním období a období rozdojování u části krav přetrvává subklinická hypokalcémie, v důsledku negativní energetické bilance se rozvíjí lipomobilizace a jaterní steatóza a ketóza. Přetrvává karence selenu, mědi, vitamine E a beta karotenu. V důsledku stresové zátěže, karence mikronutrientů a dalších změn ve vnitřním prostředí, které souvisí s negativní energetickou bilancí, dochází k imunosuprsi. Tuto situaci doprovází řada interkurentních onemocnění, jako je dislokace slezu, narušená involuce dělohy, metritida, mastitida, laminitida a indigesce. Uvedené zdravotní problémy souvisí především s nedostatky ve výživě zvířat. Syndrom ztučnění krav vzniká zpravidla již ke konci laktace, především u krav s dlouhou SP a z důvodu vysokého příjmu energie v období stání na sucho. Přetučnělé krávy v předporodním období snižují příjem sušiny významněji než krávy s optimální kondicí. V posledním období gravidity se zvyšuje potřeba živin pro rostoucí plod, dělohu i placentu a též pro mléčnou žlázu a postupně se tvořící kolostrum. Kráva s optimální kondicí se s touto situací lépe vyrovná, protože přijme více sušiny KD než kráva ztučnělá. U ztučnělé krávy dochází k lipomobilizaci již několik dnů před porodem, rozvíjí se steatóza jater, zvyšuje se koncentrace NEMK a později i ketolátek v krvi. Relativně často u těchto krav vzniká již před porodem mírná hypokalcémie. Porody bývají protrahované, mnohdy značně komplikované. Dochází k retenci placenty a následně je narušen i průběh puerperia. Le Blanc (2008) uvádí, že zadržení placenty a následná metritida jsou projevem snížené imunity v předporodním období a prokazuje vztah mezi vznikem retence placenty a zvýšenou koncentrací NEMK v krvi krav před porodem a sníženou žravostí v tomto období. Je prokázáno, že krávy, u kterých se před porodem rozvine lipomobilizace a mají zvýšenou koncentraci NEMK v krvi je i častější výskyt dislokace slezu. Naše sledování tento názor podporují. Steatóza jater je důsledkem lipomobilizace, která vzniká v průběhu negativní energetické bilance (NEB). Mobilizace mastných kyselin z tukové tkáně slouží k odstranění deficitu energie za situací, kdy to organizmus potřebuje. Je to běžné při hladovění, při podchlazení zvířat a na začátku laktace, kdy výdej energie je vyšší než příjem. Tato situace je u vysokoprodukčních dojnic běžná. Proces lipomobilizace je kontrolován endokrinním systémem a lze ho považovat za biologický fenomén. Jestliže však proces lipomobilizace je příliš intenzivní, hepatocyty nestačí veškeré množství NEMK metabolizovat a ty se hromadí v hepatocytech a dávají základ pro tvorbu triacylglyceridů. Ty se postupně hromadí v jaterních buňkách, omezují jejich činnost jako je syntéza glukózy, albuminu, detoxikační činnost, narušují buněčné membrány, a imunitní funkce. Za této situace játra spotřebovávají velké množství kyslíku, tvoří se ketolátky, dochází k hypoxii jater a k hyperketonemii. Narušené hepatocyty nestačí tvořit dostatečné množství lipoproteinů o velmi 7

8 nízké hustotě (VLDL), které umožňují transport mastných kyselin přes buněčnou membránu do krve. Játra se zvětšují, zvyšuje se koncentrace ketolátek v krvi a vzniká subklinická až klinická forma ketózy. V průběhu intenzivní lipomobilizace a ketózy vzniká ketoacidóza, dochází k imunosupresi a k predispozici k dalším onemocněním jako je metritida, mastitida a laminitida. Kráva snižuje žravost, užitkovost, hubne a dochází k narušení různých hormonálních a enzymatických systémů, což se mimo jiné projevuje poruchou funkce ovarií. Klinická diagnostika je obtížná a vzhledem k současně probíhajícím onemocněním není vždy včas správně postavena a nebývají odhaleny základní příčiny onemocnění. Při diagnostice je nutné využívat laboratorní metody, kterými lze jaterní steatózu, lipomobilizaci i ketózu včas diagnostikovat. Steatóza jater a následná onemocnění postihují více zvířat a proto se jedná o problém stádový. Jaká preventivní a terapeutická řešení lze volit. 1) optimalizovat kondici krav 2) omezit lipomobilizaci 3) podpořit oxidaci NEMK v hepatocytech a svalové tkáni 4) ovlivnit transport NEMK prostřednictvím lipoproteinů VLDL z jaterních buněk Udržení optimální kondice krav v období stání nasucho je zásadní požadavek, který lze správnou výživou a managementem chovu zajistit. Lipomobilizaci omezuje inzulín. Tvorby inzulinu lze podpořit glykoplastickými přípravky ( propylenglykol, propionáty, glycerol) V indikovaných případech aplikovat inzulín. Naopak stresové hormony lipolýzu zvyšují. Proto je nutné stresovou zátěž minimalizovat a zajistit pohodu zvířat. Zmírění NEB rovněž omezuje lipomobilizaci ( správně sestavená KD s dostatkem energie v různých formách- nestrukturální sacharidy, strukturální sacharidy, chráněné tuky) Oxidaci NEMK v hepatocytech podporuje niacin. Dávka 6 15 g na kus a den chráněného niacinu má dobrý efekt, ale pouze za předpokladu, že lipomobilizace neprobíhá extrémně rychle. Spalování NEMK napomáhá pohyb zvířat. Transportu NEMK z hepatocytů napomáhá cholin, metionin a niacin. Je však nezbytné je podávat v chráněné formě, protože bachorová mikroflóra je rychle rozkládá. Hypokalcémie se vyskytuje jako klinická či subklinická forma. Je vázána na porod a to u krav při druhém, ale častěji při třetím a dalších porodech. Podstatou onemocnění je porucha regulace metabolizmu vápníku a to z důvodu nedostatečné produkce parathormonu a nedostatku 1,25 dihydroxy vitaminu D. Značný význam při vzniku této poruchy má nedostatečná aktivita receptrů pro PTH, která je dávána do souvislosti s hypomagnezemií, hyperkalemií a metabolickou alkalózou. Predispozičně se uplatňuje zvýšený příjem vápníku u zprahlých krav a osteoporóza starších krav. Porodní paréza představuje klinickou formu hypokalcémie. Vzniká v den porodu až do 2 dnů po porodu, vyjimečně může vzniknou několik hodin před porodem. Postihuje především starší krávy. Onemocnění je charakterizováno výraznou hypokalcémií, ulehnutím a ztrátou vědomí, narušenou cirkulací a sníženou povrchovou i vnitřní teplotou. Diagnostika nečiní potíže. Terapie bývá většinou úspěšná, ale musí být zahájena včas. Spočívá v aplikaci vápenatých přípravků i.v. a i. m. Není li terapie zahájena do 2-3 hodin po ulehnutí a ztráty vědomí dojnice, dochází k hypoxii svaloviny, velké produkci volných radikálů, narušení nervů a k rychlému vývoji steatózy jater. Při i.v. aplikaci kalciových přípravků takto postižené krávě může dojít i po malé dávce vápníku k náhlému exitu. Prevence porodní parézy je všeobecně známa. Spočívá v omezení příjmu vápníku v období zaprahnutí, v podávání solí silných kyselin a slabých zásad v době přípravy na porod, čímž se vyvolá slabá metabolická acidóza a stimuluje se tak činnost příštitné žlázy a tvorba parathormonu. Tento způsob je vhodný tam, kde krmná dávka vysokobřezích krav obsahuje vysoké množství draslíku. Nevýhodou použití těchto solí je snížená chutnost krmné dávky, což vede ke vzniku lipomobilizace a jaterní steatózy již před porodem. Další možností prevence porodní parézy je aplikace vápenatých gelů, nebo bolusů kravám do bachoru, či podávání poporodních nápojů s obsahem propionátu vápenatého. Bolusy obsahují vápník ve formě síranu a chloridu, forem dobře resorbovatelných. Jedna dávka upraví hladinu vápníku v krvi na 3 až 4 hodiny a nedojde k výrazné hypokalcémii spojené s plně vyvinutým klinickým syndromem ani po této době. Tento postup může zvládnout chovatel sám. Z celkového pohledu je závažnější subklinická hypokalcémie. Jestliže porodní paréza jako klinická forma hypokalcémie se vyskytuje u 3 až 8% krav, subklinická hypokalcémie postihuje 30 až 50% krav multipar a přetrvává u dojnic až 15 dnů. I mírná hypokalcémie negativně ovlivňuje kontraktilitu kosterní i hladké svaloviny. Kráva se při pohybu snadno unaví, méně žere a přežvykuje, větší dobu leží. Motorická činnost předžaludku a slezu je 8

9 zeslabená, slabé jsou i kontakce svaloviny dělohy. To predisponuje vznik dislokace slezu, retence placeny a endometritidy. V důsledku hypokalcémie je omezena i činnost svěrače strukového kanálku, čímž je dána predispozice pro vznik environmentálních mastitid. Snížená žravost při subklinické hypokalcémii predisponuje vznik ketózy a negativně ovlivňuje imunitu. Ketóza je akutní či chronicky probíhající porucha energetického metabolizmu charakterizovaná zvýšenou tvorbou ketolátek, jejich zvýšeným obsahem v krvi, moči a mléce, tukovou degenerací jater a nedostatečnou tvorbou glukózy. Vyskytuje se především u vysokoprodukčních dojnic převážně v první třetině laktace. Zpravidla se začíná rozvíjet v poporodním období s nástupem negativní energetické bilance doprovázené lipomobilizažním syndromem a přetrvává jako subklinické onemocnění po několik týdnů. Postihuje větší počet zvířat a je tedy stádovým onemocněním. Ketóza je řazena mezi tak zvané produkční choroby a způsobuje značné ekonomické ztráty a to tím, že snižuje produkci mléka, zhoršuje jeho jakost, narušuje plodnost, vyvolává imunosupresi a predisponuje vznik řady dalších onemocnění, jako je mastitida, metritida, laminitida a dislokace slezu. Subklinickou ketózou bývá v našich chovech postiženo 20 až 60 % dojnic v prví třetině laktace. V další části mezidobí se s primární ketózou setkáváme ojediněle. Rovněž výskyt klinické formy ketózy je nižší a postihuje především vynikající dojnice hned na počátku laktace ( ve 2. a 3. týdnu) V tomto období zpravidla ketóza neprobíhá jako samostatné onemocnění, ale společně s endometritidou, subklinickou mastitidou, indigescemi a laminitidou. Proto diagnostika je obtížná a terapie zpravidla nepostihuje všechna interkurentní onemocnění. Onemocnění pak přechází do chronické formy, zvíře chátrá a bývá vyřazeno s chovu. Nervová forma ketózy se v našich chovech vyskytuje ojediněle, ale je jí třeba věnovat pozornost především z pohledu diferenciální diagnostiky. Pro efektivní řešení poruch energetického metabolizmu a souběžných onemocnění je třeba využívat různé metody sledování a to kondici, žravost a chování krav, konzistenci výkalů, denní nádoj, skladbu mléka, počet somatických buněk v mléce i biochemická vyšetření biologického materiálu, aby bylo možné subklinická onemocnění diagnostikovat včas a zabránilo se tak vysokým ztrátám. V přechodném období jsou u krav problémem i některé karence mikroelementů jako je selen, měď, mangan, jód a zinek, i vitamin E a beta karoten. Tyto mikronutrienty hrají v metabolizmu skotu značnou roli. Zasahují do regulačních mechanizmů organizmu, většina z nich má antioxidační funkci, významně ovlivňují imunitu a reprodukci. Uvedené mikronutrienty jsou v základní krmné dávce nedostatečně zastoupeny a proto musí být dotovány. Ekonomická situace většiny chovů vede k šetření a proto nejsou dodržovány doporučené dávky minerálií a vitaminů. V posledním roce se zhoršila situace v úrovni zásobení skotu selenem, jodem, vitaminem E i beta karotenem. Z toho důvodu se zhoršuje plodnost, zdravotní stav mléčné žlázy a zdravotní stav telat. Některé problémy se vyskytují v chovech, kde v nedávné době problémem nebyly. Znovu se setkávám s klinickými formami karence selenu, s výskytem vrozených strum u telat a dalšími problémy i u krav. Řešení těchto problémů se neobejde bez cílené kontroly úrovně výživy a diagnostiky onemocnění již na subklinické úrovňi za využití laboratorních metod. Zvládnutí přechodného období u krav je základem pro dobrý průběh puerperia, vysokou užitkovost a dobrou plodnost i dobrý zdravotní stav v průběhu celého mezidobí. Práce vznikla v rámci řešení projektu NAZV č.qh

10 ZÁSADY PÉČE O ULEHLÉ ZVÍŘE S OHLEDEM NA DIFERENCIÁLNÍ DIAGNÓZU MVDr. Jan Šterc, Ph.D., MVDr. Tomáš Haloun Syndrom ulehnutí = stav kdy se zvíře není schopno postavit. Etiologie: Metabolické poruchy o Hypokalcemie o Hypofosforemie o Hypokalemie Onemocnění pohybového aparátu a/nebo traumata spojená s porodem o Fraktury dlouhých kostí a pánve o Luxace o Ruptury svalů o Obrny nervů Peripartální onemocnění o Ztráta krve o Lipomobilizační syndrom o Jaterní kóma o Poporodní sepse, toxemie (metritis, mastitis) Psychogenní imobilita (nejistota a strach z bolesti při pokusu o vstávání) Stanovení příčiny ulehnutí je jeden z nejobtížnějších úkolů!!! Stav zvířete se mění každou hodinu. Mnoho případů začíná jako jednoduchá hypokalcemie. Pokud jsou první pokusy o postavení neúspěšné (nedostatačující medikace, kluzká podlaha, nedostačující prostor pro postavení) může dojít k psychogenní imobilitě. Leží-li zvíře delší dobu na jednom boku > compartment syndrom tlak těla na dolní končetinu komprese cév (venózní odtok je postižen více než arteriální přítok) nedostatečné okysličení svalů zvíře ztrácí sílu se postavit (ireverzibilní změny ve svalech začínají vznikat asi po 6 hodinách ležení) Zásady přístupu k ulehlému skotu Při vyšetření každého ulehlého pacienta by měl být dodržen následující protokol: posouzení historie vzniku, výskytu a prostředí u krav bezprostředně po porodu začít léčit hypokalcemii u krav neobvykle čilých vzít vzorky na Ca, P, Mg vaginální vyšetření (zapomenutý, rozkládající se plod) rektální vyšetření (fraktury pánve) vyšetření mléčné žlázy při každé návštěvě (toxická mastitis) posouzení, zda není na kluzké podlaze posouzení, zda není stísněná v koutě nebo zábranami donutit chovatele převracet zvíře každé 2 hodiny Posouzení anamnézy a vzledu pacienta Kdy je kráva otelená? Není-li otelená v posledních 4 týdnech -> příčinou nebude hypokalcemie (pravděpodobné je trauma) Pacient leží v laterální poloze. toto je krizový stav o nebezpečí regurgitace a aspirace, tympanie a tlak bránice na dutinu hrudní obrátit do sternální polohy o snížit tlak bachoru na bránici ještě před Ca terapií o Ca aplikovat pomalu za současné auskultace srdce o při odchylce srdečního úderu zastavit infuzi Kráva je apatická, slabá, obluzená. tento stav naznačuje hypokalcemii > léčit jako hypokalcemii je vhodné odebrat vzorek krve na Ca, P, Mg, elektrolyty (obraz elektrolytů může být matoucí) Kráva je apatická, slabá a má svěšenou hlavu a pokleslá víčka. vzhled toxické krávy (je nutné pečlivé klinické vyšetření) rektální teplota o měla by být v normě o je nižší nastupující šok perzistence kožní řasy déle než 6 s dehydratace bledost sliznic potvrzuje toxemii slabý pulz a bradykardie namáhavé dýchání o tlak orgánů dutiny břišní na bránici namáhavé dýchání a současně vysoký pulz a cyanotická nosní sliznice o plicní edém o může mít souvislost s pneumonii nebo anafylaktickým šokem 10

11 vyšetření mléčné žlázy a mléka (toxemická mastitis) vaginální vyšetření o traumata po obtížném porodu? o zapomenuté tele? o akutní metritis? rektální vyšetření o fraktury pánve o hroudy organizované krevní sraženiny nebo nekrotický tuk Kráva je živá a ostražitá někdy jsou označovány jako creeper (plazivec?) rutinní vyšetření včetně vemene a dělohy Kráva je smutná psychosomatické ulehnutí (selhávají pokusy o postavení) při postižení pohybového aparátu Ulehlé zvíře je mladé nebo případ nesouvisí s porodem následek poranění nebo zvláštní případy je nutno m.j. provést o posouzení polohy pánevních končetin o pasivní pohyby pánevních končetin o palpaci pánevních končetin o rektální vyšetření Ošetření ulehlých krav Medikace. musí být zahájena co nejdřív u krav po porodu je první volbou léčba hypokalcémie při pochybnostech, je vhodné provést biochemické stanovení poměru Ca / P klinické příznaky poporodní parézy se projeví při koncentraci Ca pod 1,2 mmmol/l koncentrace vápníku cca 1,8 mmol/l bezprostředně po porodu je běžná!! pokud je terapie neúspěšná -> doplnit o P, Mg, K (optimální je dle laboratorních testů) Nejrychlejší cestou k obnově normální koncentrace vápníku je intravenozní aplikace vápenatých solí. Obecná dávka vápníku = 1 g / 50 kg živé hmotnosti. Důležité je aplikovat vápník rychlostí maximálně 1 g za minutu, v opačném případě hrozí vznik fatální srdeční arytmie. Pro perorální léčbu hypokalcémie je možné používat kalciové gely. Vápník v nich obsažený se vstřebává přes sliznici aktivním transportem zprostředkovaným kalcitriolem nebo pasivní difůzí přes spojení slizničních buněk. Tento druhý způsob resorbce je závislý na koncentraci Ca v blízkosti sliznice. Aby k transportu došlo, musí být koncentrace Ca v blízkosti sliznice cca 6 mmol/litr. Důležitým předpokladem je dobrá rozpustnost Ca obsaženého v gelu. U nás nejčastěji Cal gel (chlorid vápenatý), Calcibest (mravenčan vápenatý). Lze je aplikovat preventivně o v chovech s vysokou incidencí poporodní parézy o v den porodu, či bezprostředně po porodu kravám na vyšší laktaci Jako doplněk terapie je doporučována u starších krav ochranná léčba jater. preparáty s obsahem aminokyselin lysinu a methioninu ( např. Heparemin inj.) iv. aplikace glukozy v dávce 0,5 1 g/kg ž.hm. je možné ji nahradit perorálním nálevem glycerolu ( ml) nebo propylenglykolu.( ml). vhodné je podání vitamínů skupiny B a vitaminu C U mladých zvířat po namáhavém porodu - výskyt poporodní parézy je nepravděpodobný. Proto: kalciové preparáty neaplikovat vhodnější je aplikovat iv. glukozu a případnou bolest omezit aplikací NSAID. Nejčastěji používané HVLP přípravky pro léčbu hypokalcémie: Přípravek Velikost Forma vápníku Koncentrace účinné Doporučené dávkování balení (účinná látka) látky Calciveyxol 38 inj. 500 ml ml / 50 kg ž.h. glukonát vápenatý 380 mg /ml Calcium - Magnesium inj. 500 ml 50 ml / 50 kg ž.h. glukonát vápenatý 200 mg /ml Calcium glukonát inj. 500 ml ml / 50 kg ž.h. glukonát vápenatý 240 mg/ml Calcium 20 % Biotika inj. 500 ml ml / 500 kg ž.h. glukonát vápenatý 162 mg/ml Calcium 50 % Biotika inj. 100 ml ml / 500 kg ž.h. glukonát vápenatý 350 mg/ml Calciject 40 CM inj. 400 ml ml pro toto glukonát vápenatý 333 mg/ml 11

12 podat energetický nápoj, nebo alespoň teplou vodu (ad libitum) Péče o zvíře zajistit oporu (na kluzkou podlahu 20 cm chlévské mrvy a na ni suchou slámu) podepřít do sternální polohy (balíky slámy apod.) převracet každé 2 hodiny (přes břicho) přemístění na místo vhodné pro postavení (leží-li déle než 12 hodin) o chráněné před povětrnostními vlivy o s dobrou oporou o bez barier ztěžujících postavení o stodola s hliněnou podlahou, pastva za příznivého počasí, vystlaná ohrada Postup při přemístění vytažení z nevyhovujícího boxu o otočit hlavou ve směru tahu o dostatečná vrstva slámy mezi krávu a východ z boxu o tah lanem za dolní končetinu o přidržovat hlavu nahoře přemístění na vhodné místo o na přední nakládací lopatě traktoru o smykem na bráně pokryté plachtou a slámou Ošetřovatelská péče napájení o čerstvá, čistá voda každé 2 3 hodiny o z koryta nebo mělké nádoby (minimalizace rozlití) o pokud nepije drenče nebo iv. infuze předkládání potravy (vyžaduje trpělivost) o nikdy nenabízet moc krmiva o pokud ho nesežere do 30 min. > odklidit (krmivo potřísněné slinami už nebude žrát) o ochutit voňavé seno břečťan nebo pampelišky do tlamy drenčování řídkou ovesnou kaší se lžíci zázvoru Zvedání ulehlých krav pokus o postavení provést každý den u právěulehlých krav o hladové bučení telete o bouchání do žeber o křik o bolestivé stimuly mají nejistý (pochybný) účinek o pokud se snaží postavit stabilizovat po stranách o zvedání za ocas a slabiny je kontraproduktivní u déle ležících krav o použití kyčelní spony vyžaduje zkušenosti a citlivý přístup připevnění na kyčelní hrboly pomalé nadzvednutí (kladkou, nakladačem) (pánevní končetiny jsou obvykle ve flexi) zvednout jen tolik, aby se prsty dotýkala země toto nadzvednutí opakovat několikrát spolu s mírnými stimuly to krávu přinutí k vědomé akci pokud se nechce postavit = visí netečně nenechávat dlouho zavěšenou upustit od pokusů a zopakovat je za hodin o použití zvedáku s plachtou pod břicho Neuropatie periferních nervů Obrna n. ischiadicus Inervuje svaly, které jsou inervovány n. tibialis a n. peroneus. Et+Pg: Komprese nervů uvnitř pánve během prolongovaného porodu oboustranná obrna Úraz (fraktury pánve) Intramuskulární njekce do kaudálních svalů stehna (a následný absces) Sy: V klidu > končetina ochable visí, hlezno v extenzi Ve fázi kmitu > končetina je vlečena, klouby prstu jsou ve flexi Ve fázi podpěru > pacient nastupuje na dorzální plochu prstu za současné větší flexe v kloubu hlezenním Couvání je obtížné Při oboustranné obrně - příznaky stejné jako při poškození míchy nedochází ale k obrně ocasu a svěračů. Obrna n. peroneus Inervuje Flexory hlezenního kloubu Extensory prstů Et+Pg: Traumatizace laterální plochy kolena (i dekubity při delším ležení) Sy: V klidu končetina je normálně zatěžována nebo 12

13 opírá se o zem dorzální plochou prstu za silné extenze v kloubu hlezenním Při chůzi končetina je předváděna dopředu laterálním obloukem někdy je dorzální plocha stěny kopytní vlečena po zemi Při zatížení pacient nastupuje na dorzální plochu prstu při současné extenzi v hlezenním kloubu Obrna n. tibialis Inervuje Extenzory kyčelního kloubu Flexory kolenního kloubu Extenzory hlezenního kloubu Flexory prstu Et+Pg: Rozsáhlé trauma v oblasti m. gastrocnemius Injekce do kaudálních svalů stehna Sy: V klidu končetina je držena mírně vepředu hlezenní kloub je v mírné flexi a leží níže mírná flexe prstu (ne tak jako u obrně n. peroneus) Při chůzi končetina je předváděna dopředu laterálním obloukem Při zatížení větší flexe v hlezenním kloubu flexe v kloubu spěnkovém Obrna n. obturatorius Inervuje adductory kyčelního kloubu m. pectineus, m. gracilis, m. adductor, m. obturatorius externus Et+Pg: Obtížný porod = malé krávy + velký plod Sy: Jednostranná obrna v klidu > abdukce končetiny při chůzi > končetina je obtížně předváděna dopředu Oboustranná obrna pacient leží s končetinami v abdukci a nemůže vstát pokud je schopný stát rozkročený postoj obvykle upadne, uklouzne progrese (poškození adduktorů) Obrna n. femoralis Inervuje m. quadriceps femoris (extenzor kolenního kloubu) Et+Pg: Trauma nadměrná extenze kyčelního kloubu. U novorozených telat silný tah při uvíznutí plodu v porodních cestách Sy: V klidu > koleno se jeví pokleslé, rychle nastupující atrofie m. quadriceps Ve fázi kmitu > končetina je předváděna pomaleji a méně dopředu Ve fázi podpěru > silná flexe v kloubu kolenním a hlezenním Obrna n. radialis Inervuje: Extensory loketního kloubu a flexory ramenního kloubu (+rr. musculares) Extensory karpu a prstů Et+Pg: Trauma v oblasti ramene (zde kříží 1. žebro). fraktura 1. žebra zaříznutý provaz prudké zatáhnutí končetiny dozadu Trauma v oblasti diafýzy humeru. Sy: Proximální obrna (nerv je poškozen mezi místem svého vzniku až po vydání rr. musculáres) V klidu ramenní kloub v maximální extenzi loketní kloub nápadně pokleslý distální klouby ve flexi končetina spočívá na zemi dorzální plochou prstu Při chůzi končetina je předváděna pomaleji fáze kmitu je kratší končetina může být vlečena po zemi při zatížení je končetina ve flexi v karpálním a spěnkovém kloubu > přikleknutí nebo zhroucení v rychlém tempu jde pacient končetinu nezatěžuje Distální obrna (nerv je poškozen distálně od vydání rr. musculares) loketní kloub ve stejné výši jako na zdravé končetině distální klouby ve flexi při zatížení je končetina ve flexi v karpálním a spěnkovém kloubu > přikleknutí nebo zhroucení při pasivní fixaci karpálního kloubu z dorzální plochy > pacient je schopen nést zatížení při couvání > postižená končetina je nesena daleko dozadu 13

14 Terapie periferních neuropatií: Lehké neuropatie (bez přerušení nervu) často odezní samy. Je nutné zajistit klid, kvalitní stání a potřebnou péči (viz. ošetření ulehlých krav) Medikace: Dexamethazon 0,5 mg/kg denně po dobu 3 5 dní Phenylbuthazon 5 mg/kg iv. v prvních 24 hodinách 2,5 mg/kg po. 2 x denně po dobu 5 dní 2,5 mg/kg po. 1 x denně po dobu následujících 5 dní Trvá-li dysfunkce déle než 2 týdny je prognóza špatná. 14

15 METABOLICKÉ PORUCHY U DOJNIC V TRANZITNÍM OBDOBÍ: NOVÉ TERAPEUTICKÉ A PREVENTIVNÍ NÁSTROJE PRO ZLEPŠENÍ PARAMETRŮ UŽITKOVOSTI A REPRODUKCE Prof. Raffaele Luigi Sciorsci Department of Animal Production, Faculty of Veterinary Medicine, University of Bari Tranzitní období začíná 3 týdny před porodem a trvá do 3 týdnů po porodu. Během tohoto období se dojnice dostává do stavu negativní energetické bilance (NEB), kdy její potřeba energie překračuje příjem energie. V této situaci organizmus dojnice mobilizuje velké množství neesterifikovaných mastných kyselin, které mohou být v játrech částečně či úplně oxidovány, nebo reesterifikovány na triglyceridy. Pokud je deficit energie příliš velký, játra nedokáží úplně metabolizovat přebytečné NEFA a může dojít k akumulaci triglyceridů v játrech, což vede k jaterní steatóze. Tetno stav predisponuje dojnici ke vzniku postpartálních onemocnění a poruch reprodukce (Ingvartsen a Andersen, 2000; Drackley et al., 2005). Během NEB lze podpořit metabolismus lipidů stimulací receptorů aktivovaných peroxizómovými proliferátory-α (PPARα), jejichž aktivace prodporuje peroxizomální β-oxidaci. (Wilson et al., 2000; Ide et al., 2003). Cílem této studie bylo vyšetřovat in vivo vliv kyseliny mefepronové (MA), agonisty PPARα, na jaterní metabolismus, expresi PPARα v játrech a na reprodukční parametry u dojnic v postpartálním období. Dále jsme studovali in vitro vliv MA na kontraktilitu žlučníku skotu, abychom zjistili její cholagogní aktivitu. 60 krav holštýnsko-fríského plemene bylo náhodně rozděleno do dvou skupin A a B, v každé skupině bylo 30 krav. Skupina A dostala 5g MA (50 ml přípravku Hepagen, Fatro, Itálie) i.m. během 24 hodin postpartum, a 3. a 5. den postpartum. Dojnicím skupiny B bylo podáno 50 ml fyziologického roztoku stejnou cestou a ve stejných časech. Od všech krav byly odebrány vzorky krve do 24 hodin po otelení (T1), a 3., 5., 10., 15., 30., a 40. den po otelení (T2, T3, T4, T5, T6, T7). Glukóza, NEFA, betahydroxybutyrát (BHB), cholesterol, triglyceridy, aspartát aminotransferáza (AST), alanin aminotransferáza (ALT), gamma-glutamyltrasferáza (GMT), sérová alkalická fosfatáza (ALP), celková bílkovina (TP), albumin, celkový, přímý a nepřímý bilirubin a lipoprotein o vysoké hustotě (HDL) byly stanoveny v plazmě. Jaterní biopsie byly provedeny v T1, T5 a T6 u 10 krav ze skupiny A a 10 krav ze skupiny B, za účelem vyhodnocení obsahu lipidů a glykogenu v játrech. Dále jsme ve stejných časech prováděli imunohistochemické studie pro detekci PPARα receptorů v řezech jaterní tkáně a modulaci jejich exprese působením MA. V obou skupinách byly vyhodnoceny také reprodukční parametry (interval mezi otelením a první říjí, interval mezi otelením a zabřeznutím, zabřezávání po 1. a 2. inseminaci), a dále koncentrace progesteronu (P4) v 11. (T11) a 13. (T13) den po inseminaci. Dále jsme vyšetřovali in vitro účinky MA na kontraktilní aktivitu 20 řezů (proužků tkáně) bovinního žlučníku, oštetřených nebo neošetřených acetylcholinem. Mezi testovanými biochemickým parametry se HDL a cholesterol zvyšovaly do konce studie a ve skupině A dosáhly vyšších koncentrací než ve skupině B. Můžeme tedy vyslovit hypotézu, že MA má ovlivňuje metabolismus lipidů v játrech. Navíc ve skupině A se koncentrace glukózy zvyšovala ode dne T3, kdežto ve skupině B tento parametr vykazoval postupný pokles až do T5, a teprve potom došlo k mírnému zvýšení. MA tedy mohla stimulovat glukoneogenezti v játrech a kompenzovat fyziologické snížení glykémie, ke kterému často dochází u dojnic v poporodním období. Koncentrace albuminu v T7 byly průkazně vyšší ve skupině A než ve skupině B a navíc ve skupině B byly koncentrace albuminu mírně pod fyziologickým rozmezím v časech T4 a T7. Zvýšení albuminu pozorované ve skupině A má klinický význam, protože znamená zvýšení metabolické aktivity v játrech. Biochemické parametry jsou v souladu s histologickými výsledky, charakterizovanými ve skupině A progresívním zvýšením obsahu gylkogenu a snížením obsahu lipidových vakuol v hepatocytech, zatímco ve skupině B se průměrná velikost a celková plocha, kterou zabíraly tukové kapénky, zvyšovala progresívně. Byly pozorovány průlkazné rozdíly mezi skupinami v T1, T5 a T6. 15

16 Co se týká exprese PPARα, řezy jaterní tkáně krav ze skupiny A vykázaly vyšší reaktivitu než ve skupině B. Byl tak prokázán modulační vliv MA na expresi PPARα a v důsledku toho in na peroxizomální β-oxidaci v játrech. Interval mezi otelením a první říjí a mezi otelením a zabřeznutím byl průkazně snížen ve skupině A v porovnání se skupinou B. Koncentrace P4 byly signifikantně vyšší ve skupině A než ve skupině B v čase T13. In vitro studie ukázaly zřetelný podpůrný vliv MA na kontraktility žlučníku při všech testovaných koncentracích. Tento efekt je pravděpodobně způsoben zvýšeným příjmem glukózy z Krebsova roztoku. Závěrem lze říci, že naše studie prokázala příznivé působení MA na různé fyziologické aspekty dojnice v tranzitním období. Snížení obsahu lipidů v játrech a zvýšení obsahu glykogenu jsou velmi významná zjištění, protože ztučnění jater predisponuje dojnici k rozvoji dalších souvisejících onemocnění. Tento efekt spolu s podporou reprodukčních parametrů, umožňuje snížení nákladů. Na základě našich výsledků lze doporučit rutinní použití MA jako veterinárního léčiva za účelem zlepšení jaterního metabolismu a reprodukčních parametrů u dojnic v tranzitním období. Seznam literatury 1. Drackley J.K., Dann H.M., Douglas G.N., Guretzky N.A.J., Litherland N.B., Underwood J.P., Loor J.J. (2005). Physiological and pathological adaptations in dairy cows that may increase susceptibility to periparturient diseases and disorders. Ital. J. Anim. Sci., 4: Ide T., Shimano H., Yoshikawa T., Yahagi N., Amemiya-Kudo M., Matsuzaka T., Nakakuki M., Yatoh S., Iizuka Y., Tomita S., Ohashi K., Takahashi A., Sone H., Gotoda T., Osuga J., Ishibashi S., Yamada N. (2003). Cross-Talk between Peroxisome Proliferator-Activated Receptor (PPAR) α and Liver X Receptor (LXR) in nutritional regulation of fatty acid metabolism. II. LXRs suppress lipid degradation gene promoters through inhibition of PPAR signalling. Mol. Endocr., 17(7): Ingvartsen K.L., Andersen J.B. (2000). Integration of metabolism and intake regulation: a review focusing on periparturient animals. J. Dairy Sci. 83: Wilson T.M., Brown P.J., Sternbach D.D., Henke B.R. (2000). The PPARs: from orphan receptors to drug discovery. J. Med. Chem. 43:

17 METABOLICKÉ PORUCHY U DOJNIC V TRANZITNÍM OBDOBÍ: NOVÉ TERAPEUTICKÉ A PREVENTIVNÍ NÁSTROJE PRO ZLEPŠENÍ PARAMETRŮ UŽITKOVOSTI A REPRODUKCE Prof. Raffaele Luigi Sciorsci Department of Animal Production, Faculty of Veterinary Medicine, University of Bari 17

18 18

19 19 Poruchy metabolizmu u skotu a jejich řešení

20 20