Systém pro využívání metodiky Management of Business Informatics

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Systém pro využívání metodiky Management of Business Informatics"

Transkript

1 České vysoké učení technické v Praze Fakulta informačních technologií Katedra softwarového inženýrství Diplomová práce Systém pro využívání metodiky Management of Business Informatics Bc. Michal Dobiáš Vedoucí práce: prof.ing. Jiří Voříšek, CSc. 7. května 2013

2

3 Poděkování Chtěl bych poděkovat profesoru Ing. Jiřímu Voříškovi, CSc. za to, že nám umožnil pracovat na tomto projektu, za to, že vedl naši práci a spolu s ním bych chtěl poděkovat i docentu Ing. Janu Pourovi, CSc. za spolupráci při konzultacích a podporu při realizaci diplomové práce. V neposlední řadě bych chtěl poděkovat kolegovi Bc. Ondřeji Kofroňovi za spolupráci na tomto projektu a koordinaci výsledného díla, které je výstupem našich prací.

4

5 Prohlášení Prohlašuji, že jsem předloženou práci vypracoval samostatně a že jsem uvedl veškeré použité informační zdroje v souladu s Metodickým pokynem o etické přípravě vysokoškolských závěrečných prací. Beru na vědomí, že se na moji práci vztahují práva a povinnosti vyplývající ze zákona č. 121/2000 Sb., autorského zákona, ve znění pozdějších předpisů, zejména skutečnost, že České vysoké učení technické v Praze má právo na uzavření licenční smlouvy o užití této práce jako školního díla podle 60 odst. 1 autorského zákona. V Praze dne 7. května

6 České vysoké učení technické v Praze Fakulta informačních technologií c 2013 Michal Dobiáš. Všechna práva vyhrazena. Tato práce vznikla jako školní dílo na Českém vysokém učení technickém v Praze, Fakultě informačních technologií. Práce je chráněna právními předpisy a mezinárodními úmluvami o právu autorském a právech souvisejících s právem autorským. K jejímu užití, s výjimkou bezúplatných zákonných licencí, je nezbytný souhlas autora. Odkaz na tuto práci Dobiáš, Michal. Systém pro využívání metodiky Management of Business Informatics. Diplomová práce. Praha: České vysoké učení technické v Praze, Fakulta informačních technologií, 2013.

7 Abstract The goal of this work is to familiarize with widespread IT management methodologies like ITIL and COBIT and with the newly created methodology MBI, which has been developed at University of Economics in Prague. Another goal of this work is to examine the reasons that hinder companies from implementing enterprise IT management methodologies. Second part of the work is to create a system that will be used by companies that want to user MBI. The system will allow them to customize the model so it fits their needs. Keywords Enterprise IT management, IT mangement methodologies, ITIL, COBIT, MBI ix

8 Abstrakt Cílem práce je seznámit se s rozšířenými metodikami řízení IT jako jsou ITIL a COBIT a s nově vytvořenou metodikou MBI, která byla vyvinuta na VŠE. Spolu s metodikami je obsahem práce prozkoumání důvodů, které brání firmám tyto metodiky zavést do řízení IT. Druhou částí práce je vytvoření systému pro využívání metodiky MBI konkrétními firmami. Systém umožní uživatelům kopírovat přizpůsobovat si obsah metodiky tak, aby vyhovoval potřebám společnosti. Klíčová slova Řízení IT, metodiky řízení IT, ITIL, COBIT, MBI x

9 Obsah Úvod 1 1 Metodiky řízení IT Metodika ITIL Norma ISO Metodika COBIT Podniková informatika v praxi v České republice Metodika MBI Faktory ovlivňující vývoj MBI Cíl metodiky Struktura MBI Srovnání s metodikami ITIL a COBIT Způsob využití metodiky Verze MBI a budoucí vývoj Implementace systému pro využívání metodiky Analýza a návrh Volba platformy Životní cyklus požadavku v aplikaci Realizace Platform specific model Vygenerování základu aplikace Návrh uživatelského rozhraní Průběh realizace Zabezpečení xi

10 5 Testování 59 6 Zátěžové testování 61 Závěr 63 Literatura 65 A Seznam použitých zkratek 67 B Obsah přiloženého CD 69 xii

11 Seznam obrázků 1.1 Statistika využití metodiky ITIL Míra definování procesů v závislosti na velikosti podniku Metamodel MBI Use case diagram pro vlastníka modelu Use case diagram pro uživatele Doménový model Diagram nasazení Životní cyklus požadavku v CakePHP Databázové schéma - část Databázové schéma - část Databázové schéma - část Databázové schéma - část Uživatelské rozhraní - hlavní stránka Uživatelské rozhraní - rozdělení rozhraní Ad hoc procházení generického modelu - výběr filtru Ad hoc procházení generického modelu - výsledek vyhledávání Vytváření podnikového modelu Proces vytváření podnikového modelu Stránka s výpisem úloh v podnikové modelu Editace objektu z podnikového modelu xiii

12

13 Seznam tabulek 6.1 Benchmark - vytváření podnikového modelu Benchmark - listování úloh xv

14

15 Úvod Metodiky řízení IT poskytují firmám prostředek, jak se vyhnout chybám, které už za ně udělali ostatní a nejen to, nabízí i nejlepší známá řešení daných problémů. Na trhu existuje mnoho metodik řízení, avšak stále si nedokázaly i přes svůj prokazatelný přínos najít cestu ke značné části společností. Katedra informačních technologií VŠE provedla v minulosti sadu průzkumů s cílem zjistit, proč tomu tak je. Jak bylo zjištěno - častou překážkou bývají zdroje, konkrétně jejich nedostatek, a to ať už finančních či personálních, a to platí hlavně pro malé a střední firmy. Metodika MBI, která byla vyvinuta na VŠE, se snaží být řešením tohoto problému a působit jako dostupná metodika řízení IT, která je navíc dostatečně flexibilní, aby po přizpůsobení přesně vyhovovala prakticky každému podniku. Metodika ve své první verzi vyvolala již zájem některých společností, avšak stále je ve fázi vývoje a jedním z plánovaných rozšíření je systém, který umožní vývoj a využití metodiky MBI v praxi. Vytvoření tohoto systému je předmětem této práce. Systém slouží dvěma hlavním účelům, konkrétně usnadní autorům rozvoj metodiky. Druhá část systému je určena pro koncové uživatele a poslouží jako nástroj pro pohodlné používání a přizpůsobování tohoto metodologického rámce. Práce je koordinována s prací Bc. Ondřeje Kofroně, a to takovým způsobem, že analýza a návrh systému probíhá v součinnosti, zatímco implementaci svých částí realizujeme samostatně. Má část práce se týká rozhraní pro koncové uživatele, díky němuž bude možné s metodikou pracovat na uživatelské úrovni. 1

16

17 Kapitola 1 Metodiky řízení IT Společným cílem metodik pro řízení IT je nastínit best-practice řešení problémů, které se často objevují v oblasti řízení IT. Metodiky staví na praktických poznatcích kumulovaných napříč různými firmami Z rozličných odvětví a hledají nejlepší řešení problémů, před které jsou manažeři často stavěni. Některé metodiky se zaměřují pouze na některé sektory řízení IT, některé se snaží obsáhnout všechny oblasti. Dalším rozdílem mezi metodikami je například zaměření metodiky podle velikosti podniku, který se metodikou má řídit. Existují například metodiky, jejichž využitelnost pro malé podniky je prakticky nulová, ale existují i metodiky, které jsou vhodné pro libovolně velký podnik. Mezi nejčastěji zmiňované metodiky patří ITIL, COBIT. U těchto metodik je patrný výše zmiňovaný rozdíl v zaměření, kde ITIL se zaměřuje zejména na IT služby a je vhodný pro libovolně velký podnik, kdežto CO- BIT se snaží postihnout všechny aspekty řízení informatiky. Jednotlivé metodiky budou rozebrány podrobněji v kapitolách jim přímo věnovaných. Při vyhledávání informací o řízení IT je možné také často narazit na další rozšířené metodiky a standardy, jejichž obsah není předmětem této práce, pro úplnost je však vhodné některé z nich vyjmenovat. Mimo ITIL a COBIT do této skupiny patří: Normy pro IT service management ISO ISO CMMI - Capability Maturity Model Integration Standardy vymezujíc procesy v IT governance - ISO/IEC

18 1. Metodiky řízení IT TOGAF Zachman Framework Procesy životního cyklu software - ISO/IEC Metodiky pro řízení projektů jako PRINCE2, PRiSM, PMBOK, apod. Standardy týkající se informační bezpečnosti ISO/IEC ISO/IEC ISO/IEC ISO/IEC Standardy pro řízení kvality ISO 9000 ISO 9001 ISO Metodika ITIL Metodika ITIL 1 je produktem britského úřadu OGC 2 (v té době původně CCTA 3 ), který byl vládou pověřen k vytvoření frameworku pro návrh a užívání IT služeb, a to z důvodu, že kvalita vládě dodávaných služeb nebyla dostatečná. První verze frameworku byla vydána v 80. letech minulého století a tato verze se postupem času rozrostla až na 30 knih zabývajících se různými částmi životního cyklu IT služeb. Mnoho firem ITIL přijalo a tato metodika se rychle rozšiřovala i mimo vládní sektor. V roce 2001 došlo k revizi a restrukturalizaci obsahu, což vedlo k vydání ITIL verze 2, který členil informace do 8 kategorizovaných knih. Vydání nové verze vedlo k další popularizaci metodiky. Zatím nejnovější verze nese pořadové číslo 3 - byla vydána v roce 2007 a aktualizována o 4 roky později, v roce Nyní ITIL čítá 5 knih, a to konkrétně: 1 IT Infrastructure Library 2 Office of Government Commerce 3 The Central Computer and Telecommunications Agency 4

19 1.1. Metodika ITIL Service Strategy Service Design Service Transition Service Operation Continual Service Improvement Knihy popisují celý životní cyklus IT služby a každá z nich se zaobírá jednou oblastí tohoto cyklu Service Strategy První knihou ITIL v3 je Service Strategy [12], která radí, jak správně zvolit strategii. Mezi základní kroky zmiňované v této knize patří zjištění zákazníkových potřeb a zmapování trhu. Výstupem je ve stručnosti znalost toho, jaké služby bude organizace poskytovat a jaké schopnosti musí vyvinout či zlepšit. Hlavním cílem je přimět organizaci myslet a jednat strategicky a na základě toho stavět portfolio poskytovaných služeb Service Design Kniha Service Design [10] shrnuje doporučení pro fázi návrhu služeb, a to se týká jak služeb nových, tak úprav stávajících, tak, aby plnily potřeby zákazníků a zároveň byly říditelné a přínosné. Mezi hlavní cíle popisované v této knize je správa portfolia služeb, které zákazníkovi přinesou hodnotu, řešení dostupnosti IT služeb, řízení kapacity IT služeb, řizení nepřetržité dodávky služeb, řízení úrovně služeb prostřednictvím SLA 4, zajištění bezpečnosti služeb a řízení dodavatelů poskytujících službu Service Transition Třetím krokem životního cyklu IT služby je její přenesení do ostrého provozu [13]. V rámci této knihy je popsáno, co je třeba zajistit před zveřejněním služby, jak nakládat se změnami, ověřovat správnou funkci služeb a jak spravovat informace společnosti. Dále kniha doporučuje připravit se na různé situace, které mohou nastat při provozování služby a nastavit správu nasazování služeb do ostrého provozu. 4 Service Level Agreement - smlouva, která zajišťuje, že služba bude provozována za předem daných podmínek ve sjednané kvalitě a dostupnosti 5

20 1. Metodiky řízení IT Service Operation Svazek číslo 4 [11] se zaměřuje na období, kdy je již služba v provozu a hlavním cílem doporučení v této knize je provozovat službu správně a udržet ji v provozu. Organizace řídící se těmito doporučeními by měla zajistit stabilitu služby, optimalizovat služby jak z pohledu nákladů, tak kvality a dokáže se připravit na neočekávané situace. Součástí těchto doporučení je například funkce service desk, podle které by měli klienti mít možnost kontaktovat provozovatele služby s připomínkami a požadavky týkajícími se dané služby. Provozovatel by měl míst nastaveny procesy, které popisují, jak s touto zpětnou vazbou naloží Continual Service Improvement Poslední kniha aktuální verze knihovny ITIL [9] obsahuje sadu doporučení, jejichž hlavním cílem je pokračovat ve vylepšování služby i po tom, co je plně v provozu. Doporučení jsou rozdělena na 4 hlavní procesy: Service review - cílem tohoto procesu je pravidelně zkoumat službu a hledat oblasti, ve kterých by se dala zlepšit, Process evaluation - formální ohodnocení procesů souvisejících s poskytováním služeb, kdy se vyhodnocuje splněný metrik, benchmarky a v případě nutnosti se provádí audity, Definition of CSI 5 - definování činností, které vedou ke zlepšení služeb a procesů založené na výsledcích předchozích 2 procesů service review a process evaluation, Monitoring of CSI initiatives - cílem tohoto procesu je ověřit, zda jdou vylepšení podle původního plánu a pokud tomu tak není, tak podniknout příslušné kroky k nápravě. V případě implementace ITILu se společnost může rozhodnout, že využije pouze některé části z rozsáhlé sady doporučení pro zlepšení svých procesů, jelikož ostatní části nemusí být pro daný typ podniku vhodné. Kvůli tomuto faktu se neprovádí certifikace společností na soulad s knihovnou ITIL. V případě nutnosti získat certifikaci blízkou souladu s ITILem je možnost využít normy ISO Continual Service Improvement 6

21 1.2. Norma ISO Norma ISO Normy ISO/IEC jsou standardem pro řízení IT služeb, které jsou silně spjaty s ITILem a řeší absenci možnosti certifikace na řízení IT služeb. Norma specifikuje provozovateli požadavky na plánování, vytváření, implementaci, provoz, monitorování, přezkoumání, udržení a vylepšování IT služeb. Jak je vidět, i zde je velká podobnost s ITILem, a to je jen podtrženo faktem, že sledování praktik definovaných v ITILu je nejlepší cestou k získání certifikace ISO Norma je cílena jak na společnosti, které poptávají IT služby, jelikož jim zajišťuje, že certifikovaná společnost bude poskytovat služby na dostatečné úrovni kvality, tak na dodavatele služeb, kteří pomocí této certifikace mohou prokázat, že jejich služby jsou opravdu dostatečně kvalitní a jejich monitorování a rozvoji je věnováno dostatečné úsilí. Celkem se norma skládá z 5 částí a 3 další jsou v současnosti připravovány: ISO/IEC :2011 Information technology Service management - Part 1: Service management system requirements - definuje požadavky na systém řízení IT služeb. Na základě shody s požadavky je možné provádět certifikaci. ISO/IEC :2012 Information technology Service management - Part 2: Guidance on the application of service management systems - obsahuje pokyny a doporučení pro použití systému řízení IT služeb. ISO/IEC :2009 Information technology Service management Part 3:Guidance on scope definition and applicability of ISO/IEC tato norma poskytuje návod, jak aplikovat normu ISO 20000:1 a ukazuje příklady shody s normou. Tato část doplňuje druhou část normy a obsahuje spíše konkrétní příklady. ISO/IEC :2010 Information technology Service management Part 4:Process reference model - specifikace referenčního modelu. ISO/IEC :2010 Information technology Service management Part 5:Exemplar implementation plan for ISO/IEC Ukázková implementace systému pro správu IT služeb, která vyhovuje ISO ISO/IEC : Application of ISO/IEC to the cloud - Tento standard podává návod, jak aplikovat ISO v prostředí cloudu. V současnosti připravováno. 7

22 1. Metodiky řízení IT ISO/IEC : Concepts and terminology for ISO/IEC Detailní popis konceptu a terminologie ISO V současnosti připravováno. ISO/IEC : Guidance on the relationship between ISO/IEC and related frameworks - Tato technická zpráva definuje vztah mezi ISO a ITILem, případně dalšími obdobnými metodikami. V současnosti připravováno. 1.3 Metodika COBIT Metodika COBIT 6 byla vytvořena organizací ISACA 7 a dnes je distribuována ve verzi s označením COBIT 5 [3]. Tato metodika se zaměřuje na popis sady procesů, návodů, cílů, hodnocení, nejlepších praktik a ukazatelů s cílem maximalizovat využití informačních technologií při dosahování podnikových cílů Historie První verze vydaná v roce 1996 obsahovala pouze framework pro řízení podnikové informatiky. Při tvorbě COBITu vycházela ISACA z mezinárodních standardů a rozsáhlých zkušeností s řízením IT a auditorskou činností. Druhé vydání, které vyšlo o 2 roky později bylo obohaceno o auditorské postupy (audit guidelines), implementační nástroje (implementation toolset) a kontrolní cíle (control objectives). Dvouletý interval byl dodržen i mezi druhým a třetím vydáním, které bylo vydáno roku Novinkou ve třetím vydání byla část zabávající se manažerskými postupy (management guidelines) a přepracování se dočkala část týkající se řízení podnikové informatiky. Čekání na čtvrté vydání zkrátilo v roce 2003 zpřístupnění online verze, na samotnou čtvrtou verzi se však muselo čekat až do roku Následující dva roky práce přinesly revizi čtvrtého vydání na verzi s označením 4.1. V této verzi se procesy v COBITu dělily do 4 domén: Plan and Organize, Acquire and Implement, Deliver and Support, 6 Control Objectives for Information and Related Technology 7 dříve známá Information Systems Audit and Control Association, dnes vystupuje pouze pod zkratkou ISACA 8

23 1.3. Metodika COBIT Monitor and Evaluate. Tato verze byl nejčastěji využívána pro audit systémů podnikové informatiky Současná verze Nejaktuálnější verze z roku 2012, COBIT 5, byla rozšířena a restrukturalizována tak, že nyní obsahuje 37 procesů rozdělených do 5 následujících domén (zdroj [5]): doména EDM (Evaluate, Direct and Monitor) zahrnuje procesy zaměřené na nastavení rámce pro IT governance a procesy zaměřené na dosažení efektů, optimalizaci rizik, zdrojů a řízení zúčastněných stran, doména APO (Align, Plan and Organise) obsahuje procesy zaměřené na plánování a řízení nákupů, obchodních vztahů a dodavatelů, řízení rizik, řízení IT strategie, řízení podnikové architektury, plánování programů, portfolií a projektů, řízení kvality, řízení bezpečnosti, doména BAI (Build, Acquire and Implement) se zaměřuje na budování a implementaci IT řešení, jedná se zejména o procesy pro správu uživatelských požadavků, návrh a realizaci IT řešení, řízení programů a projektů, řízení změn, správu aktiv a správu konfigurací, doména DSS (Deliver, Service and Support) obsahuje popis procesů zaměřených na dodávku IT řešení a následnou podporu jejich provozu, včetně řízení kontinuity, řízení bezpečnosti v oblasti provozu IT řešení, doména MEA (Monitor, Evaluate and Assess) se zaměřuje na monitorování, měření a posuzování souladu s externími požadavky, sledování a posuzování systému interních kontrol. Největšími posuny kupředu z pohledu verze 5 bylo zahrnutí IT governance, integrace dílčích standardů jako Val IT a Risk IT a stejně, jako tomu bylo u předcházející liché verze, přepracování pohledu na řízení IT, díky čemuž bylo možné využít metodiku pro výchozí nastavení procesů v oblasti řízení podnikové informatiky. 9

24 1. Metodiky řízení IT 1.4 Podniková informatika v praxi v České republice Cílem této kapitoly je identifikovat stav, v jakém se nachází řízení informatiky v ČR a zjistit, proč nejsou v množství případů využívány metodiky ITIL a COBIT Hlavní problémy v řízení informatiky Dodržování prověřených metodik je určitě správnou cestou, po které jít, avšak ne vždy se o společnosti snaží nebo k tomu pro ně existuje řada překážek, které jim v tom brání. Jak ukazuje výzkum provedený Katedrou informačních technologií Vysoké školy ekonomické v Praze v únoru roku 2012 na semináři ČSSI 8 [15], mezi nejzásadnější problémy v oblasti řízení informatiky z pohledu pracovníků konkrétních společností patří: Chybějící strategie informatiky, nedostatečné řízení nákladů na informatiku, chybějící katalog informatických služeb, orientace na strategické aplikace 9, sledování návratnosti investic, řízení personálních zdrojů pro rozvoj informatiky. Mezi další problémy v řízení podnikové informatiky, které byly v rámci daného výzkumu zjištěny, patří zejména nízká míra dokumentace procesů, či dokumentace bez dalšího využití (do těchto dvou kategorií spadá až 60 % podniků) Využívání metodik ITIL a COBIT pro řízení podnikové informatiky v ČR Z obrázku 1.1 je patrné, že téměř polovina respondentů odpovídala záporně na otázku, zda využívají metodiku ITIL. Část respondentů využívala ně- 8 Česká společnost pro systémovou integraci 9 Strategickými aplikacemi jsou označovány ty aplikace, které rozhodujícím způsobem přispívají ke zvyšování konkurenceschopnosti podniku. Příkladem jsou ERP, Business intelligence či CRM systémy 10

25 1.4. Podniková informatika v praxi v České republice Obrázek 1.1: Využití metodiky ITIL v řízení informatiky [%], zdroj: [15] které její části, avšak komplexního využití se metodika dočkala pouze v 6 % případů. Co se týče metodiky COBIT, tak je situace ještě horší, konkrétně 53 % dotazovaných přiznalo, že metodiku nevyužívá vůbec a 12 % ji využívá pouze v oblasti strategického řízení, ostatní na tuto otázku neodpověděli, což je možné vysvětlit tak, že metodiku také nevyužívají. Mezi nejpravděpodobnější příčiny této situace patří relativně velká složitost metodik, velké nároky na čas a finance potřebné pro jejich implementaci, nutnost nastudovat rozsáhlou dokumentaci a v neposlední řadě jsou kladeny vysoké nároky na znalosti pracovníků. Vzhledem k těmto faktorům je pravděpodobnější, že spíše velké firmy budou tyto metodiky využívat, zatímco malé firmy budou mít větší problémy vyhradit potřebné zdroje na implementaci. Rozdíl ve využívání je možné vidět například na obrázku 1.2, který srovnává míru definování procesů podle velikosti podniku. Průzkum z roku 2006 [2] ukázal významnou závislost relativního počtu certifikovaných firem na velikosti podniku, kdy se mezi nejmenšími podniky mohlo pyšnit certifikací v oblasti řízení IT ani ne 18 % z nich, oproti tomu mezi firmami nad 25 zaměstnanců již byla více než polovina certifikována. Součástí průzkumu byla i snaha zjistit, proč je mezi malými podniky tak málo certifikovaných subjektů. Výsledky se neliší od předpokladů zmíněných 11

26 1. Metodiky řízení IT Obrázek 1.2: Míra definování procesů v závislosti na velikosti podniku [%], zdroj: [4] výše, kdy největší překážkou pro malé firmy jsou zdroje a složitost norem, pro než neexistuje dostatečně "jednoduchý"návod na jejich implementaci. Většina z těchto podniků však zájem o certifikaci má, avšak zmíněné bariéry jim k tomu blokují cestu. 12

27 Kapitola 2 Metodika MBI Nově vznikající metodika MBI 10 má být odpovědí na problémy zmiňované v předchozí kapitole. Hlavním cílem, který si autoři kladli při vytváření metodiky bylo zvýšit využití metodik řízení IT v praxi, přičemž se metodika zaměřuje hlavně na malé a střední firmy, které se s těmito problémy potýkají nejvíce a které mají, ač často nechtěně, k metodikám a certifikacím cestu uzavřenou, a to nejvíce svými časovými a finančními omezeními. Metodika MBI je součástí metodiky MMDIS 11 vyvinuté KIT VŠE 12 v Praze. 2.1 Faktory ovlivňující vývoj MBI Návrh metodiky vychází z rozsáhlých analýz a průzkumů. Jednou z hlavních otázek, které vyvstaly před samotnou tvorbou modelu, bylo, zda by se měla metodika ubírat směrem k univerzálně platnému modelu či zda respektovat fakt, že se podniky z různých odvětví různých velikostí mohou lišit i co do požadavků na řízení IT. Na základě výzkumů KIT VŠE, jak vlastních, tak cizích, bylo zjištěno, že by podoba modelu řízení měla být závislá na podniku samotném a že i například dva podniky ze stejného odvětví, které jsou stejně velké, mohou mít naprosto odlišné požadavky na model řízení IT. O nalezení či vytvoření řešení pro daný podnik by se měl starat CIO 13 spolu se svým týmem, jelikož je z pohledu řízení IT nejkompetentnější osobou, respektive skupinou lidí ve společnosti. 10 Management of Business Informatics 11 Multidimensional Management and Design of Information Systems 12 Katedra informačních technologií Vysoké školy ekonomické 13 Chief Information Officer 13

28 2. Metodika MBI Mezi faktory, které byly brány v potaz při vývoji metodiky patří například: Faktory společné všem podnikům: stav hospodářského prostředí, stav legislativy, situace na IT trhu, aktuální úroveň znalostí IT komunity. Faktory specifické pro jednotlivé podniky: význam IT pro daný sektor, význam IT pro realizaci cílů podniku, velikost podniku, rozdělení kompetencí a pravomocí v řízení informatiky, zvolený typ IT strategie, zaměření IT služeb, náležitost podniku do soukromého či veřejného sektoru, počet zaměstnanců a uživatelů IS a úroveň jejich znalostí, rozsah a úroveň outsourcingu, podniková kultura. 2.2 Cíl metodiky Hlavním cílem metodiky bylo poskytnout řídícím pracovníkům IT metodický rámec, který by mohli jednoduše využívat pro řízení podnikové informatiky. Tento rámec si zakládá na tzv. best practices 14. Důležitým faktem, který je třeba zmínit je ten, že metodika se nezaměřuje na podniky, jejichž hlavním předmětem podnikání je IT jako takové, a to hlavně z důvodu, že řízení IT v těchto společnostech funguje na jiné, jednodušší, bázi, kdy je jejich cílem udržovat pouze takové služby, které přinášejí zisk. Pro ostatní společnosti může být nutné udržovat služby, které jsou nutné pro dosažení vlastních business cílů. Hlavní přínos modelu vidí autoři v následujících oblastech, které usnadňují nebo pomáhají řízení podnikové informatiky: 14 Nejlepší známá řešení, která byla ověřena v praxi 14

29 2.3. Struktura MBI zaznamenávání a dokumentace v podniku implementovaného systému řízení podnikové informatiky, návrh a implementace nového systému řízení IT, mapování jednotlivých částí systému řízení na mezinárodně uznávané metodiky, standardy a nejlepší praktiky využití best practice řešení konkrétních problémů Vzhledem k výše zmíněnému množství faktorů, které mohou být různé napříč jednotlivými podniky je nespornou výhodou možnost přizpůsobit model vlastním potřebám a využívat z něj jenom ty části, které zrovna ta která firma potřebuje, či si nejlepší praktiky definované v modelu upravit tak, jak to dané firmě bude vyhovovat nejvíce a vytvořit si tím pádem vlastní model řízení podnikové informatiky, který je založen na best practices, avšak zároveň je postaven přesně na míru danému podniku. Druhotným cílem metodiky je poskytnout budoucím manažerům přehled o tom, jak by mělo fungovat řízení informatiky a na jakých principech je založeno. 2.3 Struktura MBI Úlohy Hlavním stavebním kamenem metodiky MBI jsou úlohy, jak je vidět na obrázku 2.1, které se pak vážou na řadu dalších entit a tvoří hlavní jednotku řízení podnikové informatiky. Úloha obsahuje popis, jak řešit nějakou konkrétní situaci, jako příklady mohou posloužit následující úlohy: U0001A - Plán řešení informační strategie, U011A - Vymezení subjektu, pro který se strategie zpracovává, a jeho významného okolí, U101A - Vytvoření a rozvoj katalogu služeb U221A - Analýzy stavu personálních zdrojů a jejich kvalifikace Každá entita v MBI má svůj unikátní identifikátor, u úloh je to v seznamu vypsaný identifikátor ve tvaru UxxxY, kde U označuje úlohu, xxx je číslo úlohy a Y zastupuje variantu úlohy. Varianty úlohy jsou v modelu 15

30 2. Metodika MBI Obrázek 2.1: Metamodel MBI 16

31 2.3. Struktura MBI obsaženy proto, že některé druhy společností se na stejnou úlohu mohou dívat jinak, případně se na ně vztahují například jiné legislativní požadavky a řešení pro ně může být odlišné. Je však zbytečné, aby do svého modelu přidávali úlohu, která je vhodným řešením daného problému pro jiný typ společnosti, když už ve svém modelu řešení daného problému mají a navíc takové, které jim vyhovuje nejvíce. Vzhledem ke značnému počtu úloh v modelu jsou pro lepší orientaci úlohy tříděny do dvouúrovňové hierarchické struktury. První úrovní dělení jsou domény řízení, které rozdělují úlohy podle toho, jaké části řízení IT se týkají. Mezi domény řízení patří: Strategické řízení, řízení informatických služeb, řízení informatických zdrojů, řízení ekonomiky podnikové informatiky, řízení rozvoje podnikové informatiky, řízení provozu podnikové informatiky. Domény řízení se dále dělí na skupiny úloh, které seskupují úlohy do společných kategorií. Jako příklad skupin úloh mohou posloužit následující skupiny spadající do domény řízení informatických zdrojů: Řízení datových zdrojů, řízení technologických zdrojů, řízení personálních zdrojů Další významné entity v MBI Schéma úlohy a klíčové činnosti Pro každou úlohu platí, že může mít přiřazeno schéma, které znázorňuje postup, jak při plnění úlohy správně postupovat. Pokud je potřeba k jednotlivým krokům přidat detailnější popisy, je nutné vyplnit klíčové činnosti, což jsou kroky, jak již z jejich názvu vyplývá, které je třeba pro splnění úlohy učinit. 17

32 2. Metodika MBI Role Role v MBI slouží ke znázornění zodpovědností týkajících se dané úlohy, konkrétně je využíváno RACI matice, která definuje různé druhy zodpovědností a míry účasti na splnění dané úlohy Dokumenty Častým vstupem či výstupem úloh bývají dokumenty. Například pro úlohu U105A Příprava a uzavírání SLA je vstupním dokumentem katalog služeb a výstupem je smlouva s konkrétním zákazníkem o poskytování některé ze služeb Metody Pod označením metoda se skrývá způsob, jakým můžeme dosáhnout kýženého cíle. Jedná se o osvědčené a formalizované postupy Referenční metodika a referenční proces Vazba úlohy na referenční metodiku a referenční proces umožňuje namapovat úlohy MBI na procesy ostatních metodik a standardů, jako například ITIL, COBIT, PRINCE2, ISO Každá z úloh MBI může obsahovat více vazeb na referenční procesy a metodiky a stejně tak je tomu i naopak, že jeden referenční proces (resp. metodika) může být vázán na více úloh MBI. Tato vazba je využitelná například při ověřování shody modelu MBI a referenční metodiky Critical Success Factors Klíčové faktory úspěchu, anglicky Critical Success Factors (CSF), definují, co je potřeba zajistit, aby bylo možné úlohu splnit. Mezi CSF může patřit: Podpora vrcholového vedení, zkušený vedoucí projektu, seznámení týmu s metodikou Praktiky Praktika definuje doporučení, které usnadní realizaci úlohy. V rámci každé úlohy může být navrženo více praktik, ale jejich dodržení není mandatorní. 18

33 2.3. Struktura MBI Životní situace Vztah úlohy k nějaké životní situaci umožňuje na základě právě této životní situace získat seznam úloh, které nám pomohou danou situaci vyřešit. Konkrétně se může jednat například o životní situaci Je třeba snížit rozpočet na IT při zachování dosavadní úrovně služeb Vlastnosti informačního systému Na obdobném principu jako spojení úloh a životních situací funguje i napojení úloh na vlastnosti informačního systému. V případě, že je třeba ověřit nějakou vlastnost informačního systému, je možné si v modelu vyhledat jenom úlohy týkající se dané vlastnosti a zajistit jejich splnění. Mezi vlastnosti informačního systému popsané ve výchozím nastavení MBI jsou: Pokrytí požadované funkcionality dostupnost, včasnost, správnost a důvěryhodnost potřebných funkcí a informací soulad s legislativou uživatelská přívětivost bezpečnost, flexibilita, otevřenost, integrita, standardizace, výkonnost, efektivita Objekty řízení Další kritérium k vyhledávání úloh zastupují objekty řízení, což jsou objekty podnikové informatiky či objekty podniku. Mezi objekty podnikové informatiky patří: ICT služby, 19

34 2. Metodika MBI ICT procesy, ICT zdroje: aplikace (ASW), technologické zdroje (ZSW, HW, komunikační infrastruktura), datové zdroje, finanční zdroje, personální zdroje ICT útvaru a znalosti, organizace ICT útvaru, pravidla řízení podnikové informatiky, ICT projekty. Mezi objekty podniku můžeme zahrnout: podnikové procesy, podnikovou organizaci, podnikové směrnice a pravidla, externí partnery, můžeme také hovořit o marketingovém mikroprostředí, rozvojové projekty podniku Metriky a dimenze Aby bylo možné nějakým formálním způsobem měřit míru dosažení cíle úlohy, byly do modelu zapojeny i metriky. Každá metrika může v rámci úlohy vystupovat jako KGI 15 či KPI 16, případně nemusí být ani KGI ani KPI. Metriky označené jako KGI vyjadřují míru dosažení cíle úlohy, zatímco KPI metriky měří kvalitativní a kvantitativní parametry úlohy. V případě metrik je možné definovat i IT podpůrné aplikace, které slouží k měření dané metriky. Těsně k metrikám se váží dimenze, které reprezentují analytická hlediska pro identifikaci a hodnocení sledovaných ukazatelů. 15 Key goal indicator 16 Key performance indicator 20

35 2.4. Srovnání s metodikami ITIL a COBIT IT podpůrné aplikace Mimo použití podpůrných aplikací pro měření metrik je možné pro úlohu definovat aplikace, které úloha používá pro splnění svého cíle Charakteristika podniku a profil Velmi důležitou součástí modelu je i charakteristika podniku a jeho profil, na jejichž základě je pro podnik vytvořen prvotní model, který je potom dále přizpůsobován. Toto však platí pouze pro použití modelu popsané v sekci Srovnání s metodikami ITIL a COBIT Nemělo by smysl vyvíjet metodiku, která by se z velké části podobala zavedeným metodikám jako ITIL a COBIT. I když z těchto metodik MBI čerpá podklady a často mapuje své prvky právě na tyto metodiky, existují zásadní odlišnosti, které by měly v konečném důsledku znamenat větší adaptabilitu MBI ve srovnání s ITIL a COBIT, a to zejména v oblasti SMB 17. Tyto podniky s menším počtem zaměstnanců charakterizuje hlavně jejich rozmanitost, kterou MBI respektuje a bere v potaz, že každý podnik má jiné požadavky a tím pádem neexistuje jeden obecně platný model. S tímto souvisí i to, že MBI respektuje oproti velkým podnikům širší pravomoce a zodpovědnosti jednotlivých zaměstnanců v SMB, takže zodpovědnosti za vykonávání úloh z modelu řízení si může každá organizace nastavit sama. Mezi hlavními znaky, kterými se MBI odlišuje, jsou: Zaměření na SMB, součástí užívání modelu je přizpůsobení specifickým podmínkám daného podniku, základ modelu vychází z přesně definovaného metamodelu2.1, jednotlivé prvky jsou mapovány na vybrané metodiky a standardy. 2.5 Způsob využití metodiky Pokud se organizace rozhodne využívat metodiku MBI má k tomu připraveny dva způsoby použití. První možností je využití modelu tzv. Ad hoc, 17 Small and medium sized businesses neboli malé a střední firmy 21

36 2. Metodika MBI tato možnost je cílena spíše na menší podniky a druhá varianta zahrnuje vytvoření modelu na míru danému podniku Ad hoc využití Často se stává, že podnik potřebuje vyřešit jeden konkrétní problém, vylepšit jeden aspekt podnikové informatiky a nemá zájem či prostředky na to procházet komplexní metodiky a hledat nejlepší řešení jeho konkrétní situace. Pro tento případ umožňuje metodika ad hoc využití, díky kterému si uživatel může vyfiltrovat úlohy z generického, které jsou pro něj v tu chvíli důležité. Filtrování je možné na základě následujících 4 faktorů: Životní situace, objekt řízení, vlastnost informačního systému, typ podniku. Zvolením příslušných filtrů je možné ihned získat seznam úloh, které řeší situaci, kdy v podniku náklady na informatiku přesahují povolený rozpočet. Pokud uživatel navíc zvolí objekt řízení aplikace ASW, Efektivitu jako vlastnost IS a svůj obor podnikání, například Bankovnictví, dostane seznam úloh, které radí, jak snížit náklady na informatiku pomocí úprav aplikačního software a které budou vést ke zvýšení efektivity využívání tohoto software. Vše bude mít navíc seřazeno podle vhodnosti pro společnosti podnikající v bankovnictví. Tento unikátní nástroj dodává metodice nesrovnatelnou výhodu v jednoduchosti používání oproti ostatním metodikám, a to hlavně proto, že nároky na znalosti uživatele metodiky jsou prakticky nulové. Uživateli stačí k užívání metodiky vědět jen jedinou věc, a tou je problém, který chce aktuálně vyřešit Vytvoření podnikového modelu Pro větší podniky, či podniky, které mají zájem o striktnější definici podnikových procesů je zde možnost vytvořit si vlastní podnikový model. Proces funguje tak, že si uživatel - vlastník modelu (detailní popis role je k nalezení v sekci ) - při vytváření účtu zadá údaje o podniku, konkrétně obor podnikání a počet zaměstnanců. 22

37 2.6. Verze MBI a budoucí vývoj Následuje krok, kdy je třeba vytvořit podnikový model. Při vytváření modelu je nejdříve uživateli předvybrána sada úloh, které jsou vhodné pro jeho typ podniku. Tato sada úloh, společně s přidruženými objekty, je nazývána specifickým modelem 18. Dalším krokem je přizpůsobení modelu, kdy uživatel ze specifického modelu odebere ty úlohy, které nepovažuje za důležité a může si naopak přidat ty úlohy z generického modelu, které by ve svém modelu chtěl mít a nebyly zařazeny do specifického modelu. Po přizpůsobení je model již připraven k používání. Uživatel si může procházet úlohy rozdělené do skupin a domén a hlavním rozdílem mezi tímto a ad hoc přístupem je ten, že v případě podnikového modelu má uživatel možnost si editovat veškeré objekty svého modelu, mazat je, či vytvářet úplně nové, čímž vznikne unikátní model, který je vytvořen přímo na míru podniku, který však vychází z nejlepších praktik. 2.6 Verze MBI a budoucí vývoj Možnost vytváření podnikových modelů ve webové aplikaci je součástí až druhé verze metodiky. První verze metodiky vyšla knižně pod názvem Management podnikové informatiky [5]. V této verzi je zahrnut popis struktury modelu a seznam objektů, se kterými metodika pracuje spolu s obsahem klíčových objektů modelu. Druhá verze, jejích součástí je i výstup této práce, je plánována na první kvartál roku Mimo systému pro správu objektů MBI, který je výstupem práce Bc. Ondřeje Kofroně [6] a systému pro využívání metodiky pro koncové uživatele bude součástí další verze i doplnění objektů tak, aby model pokrýval všechny úlohy, které jsou aplikovatelné v SMB. Dále je v plánu aktualizace úloh ve skupině Řízení rozvoje služeb podnikové informatiky, a to hlavně s cílem držet si aktuální úlohy i pro nové trendy v IT jako jsou mobilní aplikace, cloud computing, BI či sociální sítě. O rok později, čili v prvním čtvrtletí roku 2015 by měla být podle plánu uvolněna třetí verze MBI, která bude obsahovat nově metodiku použití MBI jako nástroje pro audit systému řízení informatiky v podniku. Při vývoji této verze budou brány v potaz připomínky a návrhy uživatelů, které se objeví v průběhu provozu metodiky v první a druhé verzi. Předpokládá se, že v rámci třetí verze bude vytvořena sociální síť uživatelů MBI, která bude sloužit k dalšímu rozvoji metodiky. Uživatelé by si v ideálním případě měli vyměňovat zkušenosti s používáním metodiky a 18 Specifický model označuje model, který v sobě zahrnuje úlohy, které jsou pro dané odvětví nejvhodnější 23

38 2. Metodika MBI sdílet své modely, díky čemuž by docházelo ke zdokonalování modelu generického. Zároveň by takto bylo možné získat zpětnou vazbu od uživatelů k nejmodernějším trendům a vyvíjet model, který bude schopen podat nejlepší řešení aktuálních problémů. 24

39 Kapitola 3 Implementace systému pro využívání metodiky 3.1 Analýza a návrh Cílem této části je prozkoumat požadovanou funkcionalitu a identifikovat potencionální rizika, která by mohla mít negativní dopad na aplikaci v době implementace. Základem analýzy byla identifikace aktérů, kteří budou se systémem interagovat, identifikace veškerých datových struktur, se kterými se pracuje a hlavních interakcí mezi nimi Problémy tištěné verze metodik V případě tištěných verzí metodik mohou vznikat nesrovnalosti při úpravách objektů, a to zejména asociací. Když by například došlo ke změně názvu uživatelské role, bylo by třeba tuto změnu propagovat do všech úloh, ve kterých se vyskytuje, což může vést k opomenutí některých výskytů a tím pádem nepřesnosti modelu. Další nevýhodou, která se týká také aktualizace je to, že v případě vydání nové verze si uživatelé musí sehnat nový výtisk, chtějí-li mít vše aktuální. Mezi nejzávažnější nevýhody tištěných verzí však patří za prvé nízká možnost přizpůsobení metodiky a hlavně vyhledávání relevantních objektů. Všechny tyto problémy by měly být odstraněny se zavedením aplikace pro správu a užívání modelu, která je cílem této práce a práce kolegy Kofroně. 25

40 3. Implementace systému pro využívání metodiky Funkční požadavky Požadavky na funkčnost aplikace vychází hlavně ze specifikace metodiky a dají se shrnout následujícími body: 26 Vytváření uživatelských účtů: registrace nového uživatele, vytvoření uživatele s přístupem k podnikovému modelu, který ho může pouze procházet. Ad hoc procházení generického modelu s filtrací podle: životních situací, objektů řízení, vlastností informačního systému. Ad hoc procházení generického modelu s možností řadit podle vhodnosti pro daný typ podniku Vytvoření podnikového modelu, které se skládá z: navržení specifického modelu, výběru výskytů úloh, které chce uživatel zařadit do svého modelu, kopírování generického modelu do modelu podnikového, úprava podnikového modelu s možností dodatečně přidat či odebrat úlohy. Úprava objektů v podnikovém modelu - vytváření, editace, mazání: úlohy (včetně entit na ně přímo navázaných jako CSF, Klíčové činnosti apod.), dokument, metriky, metody, životní situace, referenční procesy, role,

41 3.1. Analýza a návrh možnost sloučit role tak, že se v nové roli spojí přiřazení jejich zodpovědností objekty řízení, it aplikace, vlastnosti informačního systému. Procházení podnikového modelu, úlohy budou tříděny do domén a skupin úloh Nefunkční požadavky systém a databáze musejí být navrženy tak, aby umožňovaly napojení administrační části aplikace, která je vyvíjena paralelně s touto prací, aplikaci bude možné provozovat na některém ze serverů zadavatele, krátká doba odezvy, pravidelné zálohování databáze a uložených souborů Role v systému Nepřihlášený uživatel Uživatel, který není přihlášen v systému, má jenom velmi omezené možnosti - může si buď vytvořit nový účet a nebo se přihlásit k již existujícímu účtu. Veškerá ostatní funkcionalita aplikace je přístupná až po přihlášení Vlastník modelu Po úspěšné registraci vznikne nový účet, kde uživatel bude v roli vlastníka modelu. Nejdůležitější funkcionalitou je pro vlastníka modelu vytvoření podnikového modelu, který si poté může libovolně upravovat a přidávat další uživatele, kteří už mohou model pouze procházet. Dále má tento uživatel možnost spravovat veškeré objekty, se kterými se v podnikovém modelu pracuje, čili může vytvářet kompletně nové úlohy se vším potřebným. Další důležitou funkcí přístupnou vlastníkovi modelu je ad hoc procházení generického modelu. Veškeré možnosti uživatele znázorňuje use case diagram na obrázku

42 3. Implementace systému pro využívání metodiky Obrázek 3.1: Use case diagram pro vlastníka modelu Obrázek 3.2: Use case diagram pro uživatele Uživatel Poslední rolí, která se v uživatelské části vyskytuje je uživatel, kterého má vlastník modelu možnost vytvořit. Tento uživatel má velice omezené možnosti, a to konkrétně na procházení generického a podnikového modelu. Souhrn jeho povolených akcí vyobrazuje use case diagram na obrázku

43 3.1. Analýza a návrh Domény v systému Systém pracuje z velké části na základě metamodelu, který je součástí první verze MBI. Některé entity však musely být přizpůsobeny potřebám aplikace a některé entity byly z modelu odstraněny, jiné zase přidány. Současný doménový model je zobrazen na obrázku 3.3. Oproti původnímu modelu zde došlo k následujícím změnám: Odstraněné / nevyužité domény: Profil, Charakteristika, Hodnota charakteristiky, Hodnota vhodnosti profilu. Přidané domény: Company, User, Person, Document Group, Role Group, Technical Term, Model. Domény Profil, Charakteristika, Hodnota charakteristiky a Hodnota vhodnosti podniku byly odstraněny z toho důvodu, že v současném použití nemá takto složitá datová struktura smysl. Ze schůzek vyplynulo, že informace, které jsou potřebné pro využívání metodiky jsou pouze obor podnikání a počet zaměstnanců, což tedy jasně směřovalo k odstranění této struktury. Mezi přidanými entitami figuruje na prvním místě entita Company, která zastupuje výše zmíněné 4 objekty a slouží k uchování nutných informací o společnosti. V aplikaci je nutné rozlišovat, kdo je autorem úloh, kdo je vlastníkem modelu apod. a také který uživatel má přístup ke kterému modelu. Z tohoto důvodu bylo nutné zavést entitu která reprezentuje osobu, a tou byla entita User společně s doplňujícími informacemi, které zastupuje entita Person. Ze schůzek, na kterých se řešil obsah diplomové práce byl vznesen požadavek na zavedení skupin dokumentů a skupin rolí, a to hlavně z důvodu 29

44 3. Implementace systému pro využívání metodiky 30 Obrázek 3.3: Doménový model

45 3.1. Analýza a návrh lepší orientace v těchto objektech. Na základě toho byly do modelu zařazeny entity Document Group a Role Group. Mezi další požadavky, které vyplynuly ze schůzek patří zavedení terminologického slovníku, jehož cílem je zajistit, aby nedocházelo k nesouladu mezi pochopením pojmu a jeho pravým významem. Následují dvě položky, které se týkají modelů - Model a Model Type. Vzhledem ke značné podobnosti podnikového a generického modelu je rozumné pracovat s nimi jako s totožnými entitami, avšak je nutné mít způsob, jak je odlišit. Entita Model tedy reprezentuje celý model, který obsahuje úlohy, dokumenty, metriky, atd. a Model Type udává, zda se jedná o model podnikový či generický Kopírování modelu Velmi důležitou operací je pro uživatele kopírování úloh z generického modelu do modelu podnikového a z toho důvodu bylo nutné tuto operaci dobře promyslet a vybrat nejvhodnější řešení. Varianty, které se nabízí pro vytváření podnikového modelu: Podnikový model budou tvořit pouze vazby odkazující na objekty generického modelu, podnikový model bude vytvořen jako kopie objektů generického modelu, a to pouze pro objekty, které si uživatel vybral, ostatní objekty budou přebírány z generického modelu, podnikový model bude vytvořen jako kopie objektů generického modelu a pouze u vybraných bude nastaven příznak, že je uživatel uvidí Podnikový model budou tvořit pouze vazby odkazující na objekty generického modelu Realizace kopírování generického modelu způsobem, kdy jsou pouze vytvořeny vazby mezi nově vytvořeným podnikovým modelem a existujícími úlohami a dalšími objekty z generického modelu, by byla vhodná v případě, že by bylo cílem vytvořit podnikový model jen pro čtení. U takového modelu by nebylo možné přizpůsobovat si úlohy podle svého, model by působil vlastně jen jako vyfiltrovaná verze generického modelu. Výhodou by však na druhé straně byl fakt, že se úlohy aktualizují všem uživatelů poté, co budou upraveny administrátorem. Na konzultacích k projektu bylo dosaženo závěru, že je nutné, aby si uživatelé mohli přizpůsobovat svůj podnikový model, což samo o sobě tuto 31

46 3. Implementace systému pro využívání metodiky variantu znemožňuje a jako druhý argument proti zvolení této varianty byla dříve zmíněná výhoda, a to automatická aktualizace podnikového modelu při změně generického modelu. Ukázalo se, že změny v podnikovém modelu, které uživatel nemá pod kontrolou nejsou žádoucí, čili tato varianta je zcela jistě nepoužitelná Podnikový model bude vytvořen jako kopie objektů generického modelu, a to pouze pro objekty, které si uživatel vybral, ostatní objekty budou přebírány z generického modelu Další variantou řešení způsobu kopírování modelu je kopírování pouze vybrané části objektů a zbytek objektů by byl řešen vazbou na generický model. Výhodou této varianty je možnost editovat si objekty, které chceme a zároveň nechat aktualizovat objekty, které si vybereme. Na druhou stranu by se v modelu objevovaly i nově přidané objekty, což nemusí být žádoucí, chce-li mít nějaká společnost opravdu jednoduchý model, ve kterém by nemátly nepoužívané objekty. Navíc u existujících objektů by docházelo k aktualizaci, což může být výhoda, ale když uživatel bude očekávat nějaký objekt, se kterým ve svém podnikovém modelu pracoval delší dobu a poté se mu zničehonic tento objekt změnil. Je však otázkou, zda v tomto případě převažují výhody nad nevýhodami, ale to bude možné zjistit až za provozu na základě četnosti a rozsahu prováděných změn v objektech. Mezi nevýhody patří složitější implementace, kdy je třeba u každého objektu sledovat, ke kterému objektu se váže a na základě toho vybírat, zda budou prvky generického modelu, nebo v případě, že má uživatel tyto prvky zkopírované, tak místo nich ty uživatelovy. Stejně jako v předchozím případě se automatická aktualizace ukázala jako problémový faktor a bez automatické aktualizace se tato varianta z funkční stránky jeví stejně jako varianta následující, což vzhledem ke složitější implementaci znamená zamítnutí i této možnosti Podnikový model bude vytvořen jako kopie objektů generického modelu a pouze u vybraných bude nastaven příznak, že je uživatel uvidí Třetí varianta je tou, která byla nakonec zvolena - jedná se o variantu, kdy je při vytváření podnikového modelu vybrána sada úloh, které uživatel chce využívat. Po výběru úloh jsou zkopírovány jak všechny úlohy, tak všechny asociované objekty z generického modelu a u vybraných je nastaveno, že budou použity v podnikovém modelu. 32

47 3.2. Volba platformy Pokud bude mít uživatel později zájem o přidání dosud nepřidaných objektů, je možné jenom změnit nastavení u daných objektů, že jsou uživatelem vybrány a může s nimi pracovat. V případě, že by se objevil v budoucnu požadavek na možnost volitelné aktualizace - například přidání nových úloh, které v době vytváření nebyly součástí generického modelu - je možné jednoduše získat seznam úloh z generického modelu a zařadit nově vybrané do podnikového. 3.2 Volba platformy Architektura aplikace Volba architektury vychází z požadavků na aplikaci, které by nebylo možné splnit, pokud by bylo použito architektury standalone desktopové aplikace 19, a to hlavně proto, že je třeba vždy pracovat s aktuálními daty. Jasnou volbou byla architektura klient-server, která se vyznačuje tím, že na straně uživatele je klientská část aplikace, která získává a posílá data jednomu či více serverům. V případě takto řešených aplikací je třeba vyřešit otázku, zda bude vhodným řešením tlustý nebo tenký klient. Tlustý klient je takový, který zná a vykonává veškerou logiku aplikace a komunikuje se serverem pouze s požadavky na data, která zpracuje a zase odešle zpět serveru. Hlavní nevýhodou tohoto řešení je nutnost instalovat aplikace na všechna zařízení, která mají systém využívat, což může být ve větších firmách velmi nákladné. Na druhou stranu bývá práce s tlustým klientem rychlejší, jelikož není třeba kvůli každé operaci komunikovat se serverem. Kromě nutnosti instalace aplikace na všechny stanice má obecně tlustý klient řadu dalších nevýhod, kterými jsou například: Vyšší HW nároky na straně klienta, vyšší nároky na přenosový kanál, složité aktualizace a opravy, nutnost vyvíjet klientskou aplikaci pro různé verze operačních systému a různý HW. Z pohledu aplikace pro využívání MBI není první bod moc relevantní, jelikož aplikace není nijak výpočetně ani paměťově náročná. Nároky na přenos 19 Aplikace, která nevyžaduje internetové připojení pro svůj provoz 33

48 3. Implementace systému pro využívání metodiky dat nejsou vysoké, čili tato položka také problémová není. Velkým problémem je však třetí bod v seznamu - aktualizace a opravy. Hlavním důvodem je to, že metodika je stále ve vývoji a tím pádem se očekává, že se řada aspektů jejího používání bude měnit, což bude znamenat častou nutnost měnit logiku aplikace a časté rozšiřování funkcionality. To ovšem vzhledem k nákladům na aktualizace software na všech stanicích není žádoucí. Tlustý klient má kromě nevýhod samozřejmě i řadu výhod, mezi nimiž je například možnost pracovat s aplikací bez připojení k internetu, či nižší HW nároky na server, avšak žádné z těchto kladných stránek nejsou v našem případě přínosné a tím pádem byla jasně zvolena alternativní možnost tenkého klienta. V případě tenkého klienta má uživatel na své straně prezentační vrstvu a veškeré logické operace s daty zajišťuje server, který uživateli dodá pouze výsledek operace. Nespornou výhodou této architektury je fakt, že k využívání aplikace stačí internetový prohlížeč, který je přítomný na každém počítači či tabletu a také na řadě mobilních telefonů, což znamená nulové náklady na instalaci aplikace, stejně tak je tomu i v případě aktualizací, které se projeví ihned všem klientům. Jedinou nevýhodou tenkého klienta je absence možnosti pracovat se systémem bez připojení k internetu. To ale v dnešní době poměrně irelevantní, jelikož je možné se připojit k internetu prakticky na každém rohu, a velké množství lidí je připojeno pomocí mobilního telefonu neustále. Výsledkem je, že systém poběží jako webová aplikace v prohlížeči Volba programovacího jazyka Pro realizaci systému byl zvolen programovací jazyk PHP, jedná se o jeden z nejrozšířenějších, ne-li nejrozšířenější, jazyk volený pro tvorbu webových aplikací. S vývojem aplikací v jazyce PHP mám již několikaleté zkušenosti, což byl také jeden z důvodů pro výběr tohoto jazyka. Spolu s programovacím jazykem jsme vybírali i framework, který pro vývoj aplikace zvolíme. Volba padla na framework CakePHP, se kterým mám jen kladné zkušenosti. Framework z různých testů ([1],[8],[7]) vychází jako jeden z pomalejších, avšak s přihlédnutím k očekávanému využití aplikace zpočátku řádově desítkami, maximálně stovkami uživatelů je tento fakt zanedbatelný a převládají výhody plynoucí z použití známého frameworku. Z vlastní zkušenosti však vím, že s frameworkem nebyl problém ani v aplikaci se stovkami tisíc unikátních uživatelů měsíčně - jednalo se o aplikaci pro server která sloužila uživatelům ke správě vlastních zásilek a administrátorům ke správě obsahu a nastavování serverů. 34

49 3.2. Volba platformy CakePHP CakePHP je open-source MVC framework, který si klade za cíl co nejvíce urychlit vývoj webových aplikací. Vývoj tohoto frameworku je mimo jiné sponzorován i firmou Microsoft, což vypovídá o jeho potenciálu. V následujících odstavcích budou shrnuty vybrané vlastnosti frameworku, díky kterým se stal oblíbeným a často využívaným frameworkem. Každá webová aplikace musí nějakým způsobem řešit zabezpečení proti případnému útoku. CakePHP poskytuje komponentu, která chrání před různými druhy útoků či škodlivé činnosti. Více o bezpečnostních opatřeních poskytovaných frameworkem a využívaných v aplikaci je možné se dočíst v kapitole 4.5. Při tvorbě vizuální stránky aplikace je využit šablonovací systém, který je integrální součástí CakePHP a umožňuje mimo jiné například ukládat do mezipaměti kód jednotlivých view souborů, aby bylo dosaženo rychlejšího načítání stránek. Navíc je možné ukládat do cache například jen vybrané části stránky, díky čemuž je možné kombinovat cacheování s dynamickým obsahem. CakePHP disponuje vlastní implementací ORM 20, díky čemuž je kterákoliv aplikace nezávislá na tom, zda funguje na MySQL (verze 4 a vyšší), PostgreSQL, Microsoft SQL server či SQLite. V nové verzi CakePHP, ve verzi 3, je navíc v plánu přidání podpory pro další databázové stroje. Programátor nepíše SQL dorazy, které by byly specifické pro danou databázi, nýbrž každý model je vybaven sadou CRUD 21 operací u kterých framework sám rozhodne, jak je přeložit do jazyka vybrané databáze. Mocným nástrojem pro aplikace vyžadující velmi specifickou definici přístupových práv, který však při implementaci systému pro využívání MBI nebyl využit, je tzv. ACL 22. ACL umožňuje přidělovat oprávnění provádět akce na úrovni uživatelů či uživatelských skupin. Je tak možné definovat, kdo bude mít k jaké akci přístup a naopak kdo bude od dané akce zcela odstíněn. Validace formulářů byla vždy činností, která se napříč webovými aplikacemi opakovala stále dokola. CakePHP nabízí možnost, jak tuto činnost automatizovat a pomocí jednoduchých definic vytvořit komplexní validace. Za jednu z největších výhod frameworku považuji jeho preferenci konvencí před konfigurací, čímž je míněno to, že je pro aplikace doporučováno používat jistou sadu konvencí pro pojmenovávání tříd, souborů a databázových polí a tabulek. Dodržování těchto konvencí má hned dvě obrovské vý- 20 Objektově relační mapování 21 Create, Read, Update, Delete - základní sada operací pro správu objektů 22 Access Control List 35

50 3. Implementace systému pro využívání metodiky hody - první je to, že pokud se někdo cizí, kdo však již s CakePHP pracoval, dostane k aplikaci, kterou předtím neviděl, dokáže se rychle zorientovat a pochopit jak aplikace funguje a začít na ní rychleji pracovat. Druhou, častěji oceňovanou výhodou je možnost vygenerovat si kostru aplikace na základě návrhu databáze. Při dodržení konvencí si dokáže framework automaticky zjistit, jaké jsou vazby mezi různými objekty a podle toho připravit základ aplikace. V rámci zadání této práce se objevuje i požadavek na otestování aplikace. CakePHP využívá testovacího frameworku PHPUnit, který se, jak z názvu vyplývá, zaměřuje na provádění unit testů. Aplikace bude k ověření správné funkcionality využívat testů napsaných v tomto frameworku. Další neoddiskutovatelnou výhodou je rozsáhlá komunita vývojářů pracujících s CakePHP, díky čemuž je framework rychle rozvíjen a často je otázkou jen několika minut najít řešení nějakého problému, který se při implementaci vyskytne Volba databáze Pro uchovávání dat byla zvolena databáze MySQL, a to hlavně díky rozšíření a dostupnosti této databáze. S ohledem na předpokládanou nutnost vytvářet či editovat velké množství záznamů během jedné operace byl zvolen engine InnoDB, který podporuje transakce. Oproti netransakčnímu engine MyISAM vyžaduje InnoDB více diskového prostoru a ve výchozím nastavení trvají read operace na tomto engine déle, avšak InnoDB poskytuje spoustu výhod, které s přehledem vyváží zápory tohoto řešení. Mezi další nevýhody oproti MyISAM patří omezení limitu velikosti databáze na 64 TB v porovnání s 256 TB pro MyISAM, což však nejsou hodnoty, které by valnou většinu aplikací používajících libovolný z výše zmíněných engine používal jakkoliv omezovaly. Ve výčtu výhod InnoDB v porovnání s MyISAM nesmí chybět (zdroj [14]): podpora ACID 23 transakcí, ochrana proti ztrátě dat při pádu aplikace, 23 ACID - zkratka slov Atomicity, Consistency, Isolation a Durability. Toto označení pod sebou skrývá transakce, které jsou atomické - provedou se buďto kompletně nebo vůbec, zachovávají konzistenci dat - výsledkem každé transakce je databáze v konzistentním stavu, izolované - dokud není transakce odeslána příkazem commit, nikdo se k datům změněným v transakci nedostane. Poslední vlastnost udává, že data jsou po skončení transakce uložena a ani výpadek proudu nezpůsobí jejich ztrátu 36

51 3.3. Životní cyklus požadavku v aplikaci Obrázek 3.4: Diagram nasazení podpora cizích klíčů, při editaci záznamů je přidán zámek pouze na daný záznam (u MyI- SAM je zámek na celé tabulce), mnohem lepší škálovatelnost. Aplikace bude tedy postavena jako klient-server aplikace s tenkým klientem. Programována bude v PHP na frameworku CakePHP a pro uchování dat poslouží databáze MySQL. Na serveru bude běžet operační systém Linux a jako aplikační server poslouží Apache. Diagram nasazení v tomto případě vypadá velmi jednoduše a je znázorněn na obrázku Životní cyklus požadavku v aplikaci Aplikace bude využívat architekturu MVC, která rozděluje aplikaci do vrstev - model, view a controller, kde každá z těchto vrstev se stará pouze o záležitosti, které jí přísluší. Vrstva modelu zajišťuje správu dat, což v základním pojetí znamená čtení, ukládání a mazání. Controller se stará o byznys logiku aplikace a View definuje, jak bude aplikace vypadat. Jednotlivé vrstvy pracují nezávisle na sobě, což dovoluje v aplikaci vyměnit i celou vrstvu, aniž by byly ovlivněny zbývající dvě. Životní cyklus zpracování požadavku je k vidění na obrázku 3.5. V prvním kroku klient vyšle na server požadavek, adresa může být například Dispatcher požadavek přijme a nasměruje 37

52 3. Implementace systému pro využívání metodiky Obrázek 3.5: Životní cyklus požadavku v CakePHP na správný controller. Mezi controllerem a dispatcherem je možné si všimnout bloku s názvem Router, který definuje mapování vlastních url na jednotlivé akce. Výchozí nastavení CakePHP je takové, že adresa se skládá z následujících částí: doména spolu s adresářem, ve kterém aplikace běží - jméno controlleru - tasks, akce controlleru - list, volitelný libovolný počet parametrů - 1. V tomto případě by došlo k zavolání metody: TasksController::list(1); Router dovoluje definovat v adresách tzv. prefixy, které umožňují seskupovat akce a na základě prefixů je poté možné omezit používání akcí jenom pro administrátory, či jinou uživatelskou skupinu. Alternativní URL s admin prefixem pro akci z předchozího příkladu by bylo sestaveno takto: 38

53 3.3. Životní cyklus požadavku v aplikaci V tomto případě však není volána akce list, nýbrž admin_list. Pomocí routeru je možné namapovat libovolnou URL adresu na akci, kterou si zvolíme. Router tyto URL rozluští a dalším krokem zpracování požadavku je zavolání příslušné metody controlleru. Metody controllerů, neboli akce, vykonávají byznys logiku aplikace. Šedý čtvereček v diagramu 3.5 reprezentuje tzv. callback metody, které se volají v různých okamžicích životního cyklu. Před voláním jakékoliv akce je volán callback beforefilter, což je nejčastěji využíváno pro kontrolu, zda je uživatel přihlášen. Pokud ne, je přesměrován na přihlašovací stránku a v ostatních případech se pokračuje na volání metody controlleru. Ve valné většině případů jsou z controlleru volány metody modelu, a to aby buď data uložily nebo načetly. Zde jsou opět připraveny callback funkce, první z nich, beforefind, umožňuje centralizovaně upravovat požadavky na získání dat z databáze. Druhá callback funkce, afterfind, je volána po získání dat z databáze a slouží k úpravě dat před tím, než se s nimi bude dále pracovat v controlleru. Dále jsou k dispozici ještě funkce beforesave, aftersave, beforedelete, afterdelete a další. Dalším krokem je poslání dat pro zobrazení do view. U čísla 7 je vidět obdélník znázorňující volání další callback funkce, tentokráte s název beforerender, která slouží k úpravě dat těsně před jejich vykreslením. Prezentační vrstva aplikace se skládá z různých komponent. Nejvyšší úrovní je Layout, což je část view, která definuje základní šablonu stránky, jako například rozložení elementů a obsahuje prvky, které jsou společné všem stránkám. Uvnitř jsou potom vykreslovány views, což jsou šablony, které jsou zpravidla přiřazeny nějaké akci a nesou stejné pojmenování jako daná akce. Poslední součástí view jsou tzv. elementy, které slouží jako způsob k vložení obsahu, který je používán na více místech, aby nebylo nutné psát stále dokola stejný kód. Příkladem může být například výpis posledních článků na blogu. Po připravení šablony následují dva callbacky, které umožňují volat akce buď v okamžiku po vyrenderování view souboru včetně vložených elementů a nebo po vyrenderování view i s layoutem a všemi elementy. Výsledek je nakonec odeslán zpět klientovi. 39

54

55 Kapitola 4 Realizace 4.1 Platform specific model Prvním krokem při vytváření aplikací v CakePHP bývá zpravidla vytvoření databázového schématu, a to podle konvencí, které jsou pro framework definovány. Pro pojmenovávání tabulek platí doporučení používat množná čísla s malými písmeny, čili tabulka pro uchování úloh je pojmenována tasks. U víceslovných názvů je k oddělení slov použito podtržítko, takže tabulka obsahující seznam procesů z referenčních metodik se jmenuje reference_processes. Pro vazební tabulky konvence praví používat jména obou modelů, mezi kterými je vazba, a to v abecedním pořadí a oddělené podtržítkem - příkladem je zde vazební tabulka mezi úlohami a referenčními procesy reference_processes_tasks. Další dvě doporučení se týkají sloupců v tabulce, konkrétně klíčů. Primární klíč by měl nést jméno id a všechny cizí klíče by měly být pojmenovávány názvem asociované tabulky ve tvaru podstatného jména v jednotném čísle s příponou _id. Opět konkrétní příklad, pro který poslouží cizí klíč s názvem task_group_id z tabulky tasks, který udává, do které skupiny úloh daná úloha patří. Výsledné schéma databáze je možné vidět na obrázcích 4.1, 4.2, 4.3 a 4.4. Schéma databáze bylo lehce zjednodušeno a rozděleno na 4 části, aby bylo možné se v něm orientovat. Zjednodušení se týká toho, že všechny tabulky, které mají sloupec state_id nemají v diagramech vazbu na tabulku state a stejně tak tomu je i pro tabulku mbimodel s výjimkou posledního diagramu, ve kterém tyto tabulky jsou i s příslušnými vazbami. Stav u objektů indikuje, v jaké fázi vytváření se objekt nachází, tyto stavy jsou využívány jen v administrační části, v uživatelské jsou všechny nově vytvořené a zkopírované objekty ve stavu OK, který udává, že s objektem je možné pracovat. Vazba na mbimodel říká, do kterého modelu daný objekt patří. V tabulce 41

56 4. Realizace Obrázek 4.1: Databázové schéma - část 1 mbimodels je implicitně vytvořen jeden model, který reprezentuje generický model. Schéma databáze bylo vytvářeno v programu MySQL Workbench, který umožňuje připojit se k databázi a vytvářený diagram reprezentující schéma databáze převést na změny v dané databázi. Jelikož CakePHP v současné verzi nepodporuje namespaces, bylo nutné přejmenovat tabulku models na mbimodels, a to z důvodu, že odpovídající třída by se jmenovala Model a došlo by ke konfliktu se třídou Model, která 42

57 4.1. Platform specific model Obrázek 4.2: Databázové schéma - část 2 43

58 4. Realizace Obrázek 4.3: Databázové schéma - část 3 je předkem všech tříd reprezentujících model v CakePHP. Tento problém řeší CakePHP v nové verzi, avšak u této verze ještě není známo, kdy bude uvolněna. Dalším rozšířením oproti doménovému modelu je zavedení uživatelských skupin, které umožňují rozlišovat uživatele a podle skupiny, do které patří uživateli povolit či zakázat vybrané akce. V systému figurují 4 uživatelské skupiny: 44 Administrátor, Editor, Vlastník modelu, Uživatel.

59 4.1. Platform specific model Obrázek 4.4: Databázové schéma - část 4 45

60 4. Realizace První dvě z těchto skupin opravňují uživatele k přístupu do administračního rozhraní, ve kterém se edituje generický model. Zbývající dvě role byly popsány v sekci Vygenerování základu aplikace Spolu s CakePHP je dodáván CLI 24 skript, který umožňuje vygenerovat soubory Modelu, View a Controllerů, které podporují základní operace jako vytváření, čtení, úpravy a mazání záznamů. Vygenerovaný kód je opravdu jen základem a pro drtivou většinu aplikací, stejně jako tomu bylo u aplikace pro využívání MBI, je třeba tento kód značně rozšířit, aby bylo dosaženo požadované funkcionality. Hlavním přínosem generování kódu je však generování souborů s definicí modelu, v nich jsou definovány vazby na ostatní třídy. Tato část aplikace byla poté editována jen minimálně, a to v případě, kdy bylo třeba přidat nějakou novou asociaci. Z akcí v controlleru nezůstala v původní podobě prakticky žádná, jelikož ve výchozím stavu neprobíhají například žádné kontroly přístupových práv a ve výchozím nastavení dotazy hledají i asociace, které nejsou potřeba a tím pádem je prováděno velké množství dotazů, což může vést ke zbytečnému zpomalení aplikace. 4.3 Návrh uživatelského rozhraní Uživatelské rozhraní je rozděleno na 2 hlavní části - horní menu, které slouží pro navigaci v rámci celé aplikace a hlavní část, která slouží k zobrazování informací relevantních k dané stránce. Hlavní stránka, kterou uživatel uvidí po vytvoření podnikového modelu či po kliknutí na logo MBI nebo odkaz Úvod v hlavním menu je k vidění na obrázku 4.5. Hlavní část se může dále dělit na dvě podoblasti, a to v případě editace objektů z podnikového modelu. V levé části se nachází navigace, která souvisí s daným modelem a v pravé už buďto výpis objektů či editační formulář. Rozdělení hlavní části je vidět na obrázku Command Line Interface - rozhraní příkazové řádky 46

61 4.4. Průběh realizace Obrázek 4.5: Uživatelské rozhraní - hlavní stránka Obrázek 4.6: Uživatelské rozhraní - rozdělení rozhraní 4.4 Průběh realizace Vytváření uživatelských účtů Prvním požadavkem, který byl v aplikaci implementován, byla možnost vytvářet uživatelské účty, a to hlavně z toho důvodu, že by veškerá funkcionalita aplikace měla být přístupna pouze pro přihlášené uživatele. Pro zaregistrování je potřeba zadat jméno, příjmení, ovou adresu, heslo a základní údaje o firmě jako název, obor podnikání a počet zaměstnanců. Po registraci je automaticky uživateli nastavena role vlastníka modelu, i když zatím žádný model vytvořen nemá. 47

62 4. Realizace Obrázek 4.7: Ad hoc procházení generického modelu - výběr filtru Ad hoc prohledávání modelu Po možnosti vytvářet uživatelské účty byla do systému přidána funkcionalita umožňující prohledávat generický model. Prohledávání generického modelu ad hoc má sloužit uživatelům k vyhledávání konkrétních úloh podle několika kritérií. Formulář pro výběr kritérií obsahuje pouze základní výběr možností, podle kterých filtrovat a nic, co by dále uživatele mátlo, což je v souladu s cílem poskytnout co nejjednodušší možnost procházet model. Formulář pro výběr filtru je zobrazen na obrázku 4.7. Po odeslání formuláře je uživateli zobrazen seznam úloh, které vyhovují jeho dotazu a v případě, že byl zadán typ podniku, jsou tyto úlohy řazeny podle vhodnosti pro daný podnik Vytváření podnikového modelu Jako další přišlo na řadu vytváření podnikového modelu. Hlavním cílem podnikového modelu je dát společnosti možnost upravit si objekty generického modelu tak, aby přesně vyhovovaly potřebám jejich podniku. V případě, že uživatel ještě nemá vytvořen podnikový model, bude mít na hlavní stránce, která je mu zobrazena hned po přihlášení pouze 2 možné akce, a to buď procházení generického modelu ad hoc nebo vytvoření pod- 48

63 4.4. Průběh realizace Obrázek 4.8: Ad hoc procházení generického modelu - výsledek vyhledávání nikového modelu. Vybere-li si uživatel možnost vytváření podnikového modelu, dostane se na obrazovku obsahující seznam úloh roztříděných do domén a skupin úloh, viz obrázek 4.9. V horní části se nachází posuvník, který umožňuje nastavit rozsah úloh, které budou do podnikového modelu předvybrány. Předvýběr úloh funguje na základě definice vhodnosti úlohy pro typ a velikost podniku, kterou zadal uživatel během registrace. Při posunu posuvníku doleva bude předvybráno pouze menší množství úloh, avšak bude se jednat o klíčové úlohy, které by měl daný podnik řešit. Přesunutí posuvníku do zcela pravé pozice naopak označí úplně všechny úlohy modelu MBI. Po fázi automatického výběru úloh na základě vhodnosti a preference uživatele ohledně rozsahu modelu je poté možné dodatečně přidat či odebrat úlohy, u kterých si uživatel myslí, že jsou pro jeho podnik důležité, nebo naopak, mají pouze mizivý přínos. Výběr úloh je prováděn pomocí zaškrtávacího pole, které je přítomno vedle každé úlohy. Implementace se zde odlišuje od procesu popsaném v textu verze 1 [5], kde stojí, že se při vytváření podnikového modelu pracuje nejdříve s ge- 49

Co je to COBIT? metodika

Co je to COBIT? metodika COBIT Houška, Kunc Co je to COBIT? COBIT (Control OBjectives for Information and related Technology) soubor těch nejlepších praktik pro řízení informatiky (IT Governance) metodika určena především pro

Více

Management informační bezpečnosti

Management informační bezpečnosti Management informační bezpečnosti Definice V Brně dne 3. října 2013 Definice Common Criterta ITIL COBIT CRAMM Přiměřená ábezpečnostč Management informační bezpečnosti 2 Common Criteria Common Criteria

Více

Standardy/praktiky pro řízení služeb informační bezpečnosti. Doc. Ing. Vlasta Svatá, CSc. Vysoká škola ekonomická Praha

Standardy/praktiky pro řízení služeb informační bezpečnosti. Doc. Ing. Vlasta Svatá, CSc. Vysoká škola ekonomická Praha Standardy/praktiky pro řízení služeb informační bezpečnosti Doc. Ing. Vlasta Svatá, CSc. Vysoká škola ekonomická Praha Služby informační bezpečnosti Nemožnost oddělit informační bezpečnost od IT služeb

Více

Nástroje IT manažera

Nástroje IT manažera Obsah Nástroje IT manažera Školení uživatelů Ochrana osobních údajů Bezpečnostní politika Software a právo Legální software Management jakosti Výběr a řízení dodavatelů Pracovněprávní minimum manažerů

Více

Otázky kurzu 4IT417 Řízení podnikové informatiky verze z 1/2/2009. 1.Podniková informatika pojmy a komponenty

Otázky kurzu 4IT417 Řízení podnikové informatiky verze z 1/2/2009. 1.Podniková informatika pojmy a komponenty Otázky kurzu 4IT417 Řízení podnikové informatiky verze z 1/2/2009 1.Podniková informatika pojmy a komponenty (1) Objasněte pojmy: IS, ICT, ICT služba, ICT proces, ICT zdroj. Jakou dokumentaci k ICT službám,

Více

Katalog služeb a podmínky poskytování provozu

Katalog služeb a podmínky poskytování provozu Příloha č. 1 Servisní smlouvy Katalog služeb a podmínky poskytování provozu Část P2_1 P2_1_Katalog služeb a podmínky poskytování provozu 1 Obsah 1 OBSAH... 2 2 DEFINICE POJMŮ... 3 3 DEFINICE SLUŽEB, KOMPONENT

Více

CobiT. Control Objectives for Information and related Technology. Teplá u Mariánských Lázní, 6. října 2004

CobiT. Control Objectives for Information and related Technology. Teplá u Mariánských Lázní, 6. října 2004 CobiT Control Objectives for Information and related Technology Teplá u Mariánských Lázní, 6. října 2004 Agenda Základy CobiT Pojem CobiT Domény CobiT Hodnocení a metriky dle CobiT IT Governance Řízení

Více

Obsah Úvod 11 Jak být úspěšný Základy IT

Obsah Úvod 11 Jak být úspěšný Základy IT Obsah Úvod 11 Jak být úspěšný 13 Krok 0: Než začneme 13 Krok 1: Vybrat si dobře placenou oblast 14 Krok 2: Vytvořit si plán osobního rozvoje 15 Krok 3: Naplnit osobní rozvoj 16 Krok 4: Osvojit si důležité

Více

SPECIFIKA CERTIFIKACE PODLE ČSN EN ISO 9001:2001 V ORGANIZACÍCH, KTERÉ SE ZABÝVAJÍ VÝVOJEM SOFTWARE

SPECIFIKA CERTIFIKACE PODLE ČSN EN ISO 9001:2001 V ORGANIZACÍCH, KTERÉ SE ZABÝVAJÍ VÝVOJEM SOFTWARE SPECIFIKA CERTIFIKACE PODLE ČSN EN ISO 9001:2001 V ORGANIZACÍCH, KTERÉ SE ZABÝVAJÍ VÝVOJEM SOFTWARE Václav Šebesta Ústav informatiky Akademie věd ČR, e-mail: vasek@cs.cas.cz Abstrakt Jestliže ještě před

Více

Nástroje IT manažera

Nástroje IT manažera Obsah Nástroje IT manažera Školení uživatelů Ochrana osobních údajů Bezpečnostní politika Software a právo Legální software Management jakosti Výběr a řízení dodavatelů Pracovněprávní minimum manažerů

Více

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ICS 35.020; 35.040 2008 Systém managementu bezpečnosti informací - Směrnice pro management rizik bezpečnosti informací ČSN 36 9790 Červen idt BS 7799-3:2006 Information Security Management

Více

Vazba na Cobit 5

Vazba na Cobit 5 Vazba na Cobit 5 Hlavní cíle návodu Návod na to, jak užívat rámec Cobit 5 pro podporu a organizaci auditu/ujištění Strukturovaný přístup pro realizaci auditu podle jednotlivých enablers definovaných v

Více

Cobit 5: Struktura dokumentů

Cobit 5: Struktura dokumentů Cobit 5: Struktura dokumentů Cobit 5 Framework; popisuje základní rámec (principy, předpoklady, vazby na jiné rámce), Cobit 5 Enabler Guides; jde o dokumenty, které jsou obecným návodem na vytváření předpokladů

Více

Bezpečnostní politika společnosti synlab czech s.r.o.

Bezpečnostní politika společnosti synlab czech s.r.o. Bezpečnostní politika společnosti synlab czech s.r.o. Platnost dokumentu: 14. ledna 2015 Datum vypracování: 8. ledna 2015 Datum schválení: 13. ledna 2015 Vypracoval: Schválil: Bc. Adéla Wosková, Ing. Jaroslav

Více

1.1. Správa a provozní podpora APV ROS, HW ROS a základního SW

1.1. Správa a provozní podpora APV ROS, HW ROS a základního SW Příloha č. 4 - Specifikace a informace o předmětu veřejné zakázky Předmětem veřejné zakázky je řízení projektu, správa a údržba programového vybavení pro informační systém Základní Registr osob (dále rovněž

Více

Přístupy k efektivnímu využití modelu MBI

Přístupy k efektivnímu využití modelu MBI MBI, Management byznys informatiky Přístupy k efektivnímu využití modelu MBI Jan Dohnal Katedra softwarového inženýrství, F, ČVUT Jan Pour Katedra, FIS, VŠE MBI, Management byznys Snímek informatiky 1

Více

Předmluva: Vítejte v ITIL! Úvod 15 IT Infrastructure Library O této knize ITIL (IT Infrastructure Library ) 1.3. Služby a správa služeb

Předmluva: Vítejte v ITIL! Úvod 15 IT Infrastructure Library O této knize ITIL (IT Infrastructure Library ) 1.3. Služby a správa služeb Obsah Předmluva: Vítejte v ITIL! 13 Úvod 15 IT Infrastructure Library 15 Podpora podniku 15 Myšlenka ABC 15 O této knize 16 Členění knihy 16 Tým stojící za knihou 17 KAPITOLA 1 ITIL (IT Infrastructure

Více

Audit ICT. KATALOG služeb. Ing. Jiří Štěrba

Audit ICT. KATALOG služeb. Ing. Jiří Štěrba KATALOG služeb Ing. Jiří Štěrba Obsah Úvod 3 Služby 4 Zaměření 5 Nabídka 7 Poptávka 8 Ke stažení 9 Reference 10 Informace 11 Kontakty 12 2 Úvod Dovolte, abychom Vám poskytli informace, které jsou věnovány

Více

Stav řešení Enterprise Architektury na Moravskoslezském kraji

Stav řešení Enterprise Architektury na Moravskoslezském kraji Stav řešení Enterprise Architektury na Moravskoslezském kraji Zpracoval(a): Ing. Tomáš Vašica Datum: 23. 9. 2015 Obsah prezentace 1. Představení projektového záměru 2. Co očekává Moravskoslezský kraj od

Více

MBI portál pro podporu řízení podnikové informatiky. mbi.vse.cz

MBI portál pro podporu řízení podnikové informatiky. mbi.vse.cz MBI, Management Byznys Informatiky MBI portál pro podporu řízení podnikové informatiky mbi.vse.cz J. Pour Katedra IT VŠE pour@vse.cz MBI, Management byznys informatiky Snímek 1 Agenda 1. Vznik a rozvoj

Více

CA Business Service Insight

CA Business Service Insight SPECIFIKACE PRODUKTU: CA Business Service Insight CA Business Service Insight agility made possible Díky produktu CA Business Service Insight budete vědět, které služby jsou v rámci vaší společnosti využívány,

Více

HODNOCENÍ VÝKONNOSTI PODNIKU VE SPOJITOSTI SE STRATEGICKÝMI CÍLY

HODNOCENÍ VÝKONNOSTI PODNIKU VE SPOJITOSTI SE STRATEGICKÝMI CÍLY 29 HODNOCENÍ VÝKONNOSTI PODNIKU VE SPOJITOSTI SE STRATEGICKÝMI CÍLY POKORNÝ Karel Abstrakt: Metoda Balanced Scorecard (BSC) její podstata, obsah a principy. Vztah BSC ke strategickému a operativnímu řízení

Více

Ing. Pavel Rosenlacher

Ing. Pavel Rosenlacher Marketing v sociálních sítích Webová analytika Ing. Pavel Rosenlacher pavel.rosenlacher@vsfs.cz Krátké shrnutí SEO spočívá v lepším zobrazování stránek ve výsledcích vyhledávání na vyhledávačích Souhrnně

Více

Podrobná analýza k aktivitě č. 3 - implementace procesního řízení do praxe úřadu

Podrobná analýza k aktivitě č. 3 - implementace procesního řízení do praxe úřadu Příjemce dotace: Město Moravská Třebová Název projektu: Zvýšení kvality řízení a poskytovaných služeb MÚ Moravská Třebová Registrační číslo projektu: CZ.1.04/4.1.01/89.00116 Podrobná analýza k aktivitě

Více

Výhody a rizika outsourcingu formou cloud computingu

Výhody a rizika outsourcingu formou cloud computingu Výhody a rizika outsourcingu formou cloud computingu Jiří Voříšek katedra informačních technologií Vysoká škola ekonomická v Praze vorisek@vse.cz 1 Výchozí model MMDIS pro identifikaci možností outsourcingu

Více

VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA FAKULTA STROJNÍ DATABÁZOVÉ SYSTÉMY ARCHITEKTURA DATABÁZOVÝCH SYSTÉMŮ. Ing. Lukáš OTTE, Ph.D.

VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA FAKULTA STROJNÍ DATABÁZOVÉ SYSTÉMY ARCHITEKTURA DATABÁZOVÝCH SYSTÉMŮ. Ing. Lukáš OTTE, Ph.D. VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA FAKULTA STROJNÍ DATABÁZOVÉ SYSTÉMY ARCHITEKTURA DATABÁZOVÝCH SYSTÉMŮ Ing. Lukáš OTTE, Ph.D. Ostrava 2013 Tento studijní materiál vznikl za finanční podpory

Více

POŘÍZENÍ A IMPLEMENTACE INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ

POŘÍZENÍ A IMPLEMENTACE INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ POŘÍZENÍ A IMPLEMENTACE INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ ŽIVOTNÍ CYKLUS IS Stejně jako stroje a technologické linky, které jsou pořízeny, provozovány a následně, po opotřebování vyřazeny, má i informační systém svůj

Více

3 Bezpečnostní politika 3/1 Základní pojmy, principy standardy a požadavky

3 Bezpečnostní politika 3/1 Základní pojmy, principy standardy a požadavky Obsah strana 3 1 Školení uživatelů 1/1 Školení zaměstnanců 1/4 Bezpečnost práce 1/4.1 Bezpečnost a ochrana zdraví při práci s počítačem 1/4.2 Manuál pro začínající uživatele 1/5 Vzdělávání formou e -learningu

Více

Proč nový styl řízení ICT

Proč nový styl řízení ICT Řízení informatických služeb Jan Smolík Proč nový styl řízení ICT ICT nepřináší efekt samo o sobě musí podpořit podnikové procesy ICT stále komplexnější a komplikovanější Vysoké investice často malá návratnost

Více

Problémové domény a jejich charakteristiky

Problémové domény a jejich charakteristiky Milan Mišovič (ČVUT FIT) Pokročilé informační systémy MI-PIS, 2011, Přednáška 02 1/16 Problémové domény a jejich charakteristiky Prof. RNDr. Milan Mišovič, CSc. Katedra softwarového inženýrství Fakulta

Více

Outsourcing v podmínkách Statutárního města Ostravy

Outsourcing v podmínkách Statutárního města Ostravy Outsourcing v podmínkách Statutárního města Ostravy Říjen 2009 Ing. Stanislav Richtar Ředitel společnosti 1 OBSAH PREZENTACE 1. Outsourcing - obecně 2. Výchozí stav projektu 3. Model poskytovaných služeb

Více

Vývoj informačních systémů. Obecně o IS

Vývoj informačních systémů. Obecně o IS Vývoj informačních systémů Obecně o IS Informační systém Informační systém je propojení informačních technologií a lidských aktivit směřující k zajištění podpory procesů v organizaci. V širším slova smyslu

Více

Regulace a normy v IT IT Governance Sociotechnický útok. michal.sláma@opava.cz

Regulace a normy v IT IT Governance Sociotechnický útok. michal.sláma@opava.cz Regulace a normy v IT IT Governance Sociotechnický útok michal.sláma@opava.cz Regulace a normy v IT Mezinárodní regulace Národní legislativa Mezinárodní normy Národní normy Oborové standardy Best practices

Více

Jak být online a ušetřit? Ing. Ondřej Helar

Jak být online a ušetřit? Ing. Ondřej Helar Jak být online a ušetřit? Ing. Ondřej Helar Obsah Co znamená být online ve škole? Rizika online přístupu Skryté náklady na straně školy Jak snížit rizika a náklady? Koncepce SaaS (Software as a Service)

Více

Potřebujeme kybernetickou bezpečnost? Jak chráníme informační aktiva?

Potřebujeme kybernetickou bezpečnost? Jak chráníme informační aktiva? Potřebujeme kybernetickou bezpečnost? Jak chráníme informační aktiva? Ing. Jiří Sedláček Chief of Security Experts jiri.sedlacek@nsmcluster.com Kybernetická bezpečnost III Kdo jsme Kooperační odvětvové

Více

OZNÁMENÍ O VOLNÉM PRACOVNÍM MÍSTĚ ZA ÚČELEM SESTAVENÍ REZERVNÍHO SEZNAMU. asistent pro IT (M/Ž)

OZNÁMENÍ O VOLNÉM PRACOVNÍM MÍSTĚ ZA ÚČELEM SESTAVENÍ REZERVNÍHO SEZNAMU. asistent pro IT (M/Ž) OZNÁMENÍ O VOLNÉM PRACOVNÍM MÍSTĚ ZA ÚČELEM SESTAVENÍ REZERVNÍHO SEZNAMU Název pracovní pozice Funkční skupina / platová třída AST 3 Druh smlouvy Značka Uzávěrka pro podání žádostí Místo výkonu práce asistent

Více

1.05 Informační systémy a technologie

1.05 Informační systémy a technologie Vypracoval Gestor Schválil Listů Příloh D. Marek(EOS/2) EOS VS 5 Směrnice platí pro všechny závody ŠKODA AUTO. Obsah: 1. Použité pojmy a zkratky 2. Plánování IT 3. Pořízení IT 4. Dodání IT 5. Provoz a

Více

PŘÍLOHA C Požadavky na Dokumentaci

PŘÍLOHA C Požadavky na Dokumentaci PŘÍLOHA C Požadavky na Dokumentaci Příloha C Požadavky na Dokumentaci Stránka 1 z 5 1. Obecné požadavky Dodavatel dokumentaci zpracuje a bude dokumentaci v celém rozsahu průběžně aktualizovat při každé

Více

X36SIN: Softwarové inženýrství. Životní cyklus a plánování

X36SIN: Softwarové inženýrství. Životní cyklus a plánování X36SIN: Softwarové inženýrství Životní cyklus a plánování 1 Kontext Minule jsme si řekli, co to je deklarace záměru, odborný článek, katalog požadavků, seznam aktérů a seznam událostí. Seznam aktérů a

Více

Představení normy ČSN ISO/IEC 20000 Management služeb

Představení normy ČSN ISO/IEC 20000 Management služeb Představení normy ČSN ISO/IEC 20000 Management služeb Luděk k Novák konzultant, ANECT Agenda Historie a souvislosti ISO/IEC 20000 Postavení vůči ITIL Procesy pro řízení služeb PDCA model pro řízení služeb

Více

Nadpis presentace. Řízení IT v malých. útvarech aneb Light verze IT governance

Nadpis presentace. Řízení IT v malých. útvarech aneb Light verze IT governance Řízení IT v malých Nadpis presentace útvarech aneb Light verze IT governance Iva Steinerová Mobil: +420 605 225 016 iva.steinerova@perpartes.cz www.perpartes.cz Název a datum presentace (Zobrazit Předloha

Více

Jak na jakost v podnikovém IT Evropský týden kvality Praha 10.11.2004

Jak na jakost v podnikovém IT Evropský týden kvality Praha 10.11.2004 Jak na jakost v podnikovém IT Evropský týden kvality Praha 10.11.2004 Jiří Sedláček AIT s.r.o, Sinkulova 83, 140 00 Praha 4 tel. 261 225 072 www.ait.cz AIT, 2004 1 Program Současné postavení IT v podniku

Více

Jan Hřídel Regional Sales Manager - Public Administration

Jan Hřídel Regional Sales Manager - Public Administration Podpora kvality ICT ve veřejné správě pohledem Telefónica O2 4. Národní konference kvality Karlovy Vary Jan Hřídel Regional Sales Manager - Public Administration Obsah 1. Strategie v ICT využití metody

Více

Zkouška ITIL Foundation

Zkouška ITIL Foundation Zkouška ITIL Foundation Sample Paper A, version 5.1 Výběr z více možností Pokyny 1. Měli byste se pokusit odpovědět na všech 40 otázek. 2. Všechny svoje odpovědi vyznačte na samostatný formulář, který

Více

FAKULTA INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ SPOLEČNOST DECADIC PROJEKT FRAMETRIX

FAKULTA INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ SPOLEČNOST DECADIC PROJEKT FRAMETRIX FAKULTA INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ ÚSTAV INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ MANAGEMENT PROJEKTŮ SPOLEČNOST DECADIC PROJEKT FRAMETRIX SPECIFIKACE POŽADAVKŮ AUTOR DOKUMENTU JIŘÍ JANDA BRNO 15. března 2012 Obsah 1 Úvod........................................

Více

Efektivnější systém pro vyřizování požadavků na IT v ČMSS

Efektivnější systém pro vyřizování požadavků na IT v ČMSS 2 Shared Experience Technologická řešení Efektivnější systém pro vyřizování požadavků na IT v ČMSS Efektivnější systém pro vyřizování požadavků na IT v ČMSS přinesl procesní zpracování požadavků všech

Více

Faktory ovlivňující řízení podnikové informatiky

Faktory ovlivňující řízení podnikové informatiky Faktory ovlivňující řízení podnikové informatiky Jiří Voříšek katedra informačních technologií Vysoká škola ekonomická v Praze vorisek@vse.cz Proč toto téma? s růstem významu IT pro podnik růst významu

Více

Výsledky průzkumu řízení podnikové informatiky

Výsledky průzkumu řízení podnikové informatiky Jan Pour Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky Katedra informačních technologií nám. W. Churchilla 4 130 67 Praha 3 e-mail: pour@vse.cz Abstrakt: V únoru roku 2012 uspořádala

Více

Enterprise Architecture na MPSV 23.9.2015

Enterprise Architecture na MPSV 23.9.2015 Enterprise Architecture na MPSV 23.9.2015 Mgr. Bc. et Bc. Robert Baxa, náměstek ministryně Mgr. Jiří Károly, ředitel odboru rozvoje a bezpečnosti ICT Enterprise Architecture (EA) na MPSV Východiska pro

Více

Příloha č. 1 Servisní smlouvy. Katalog služeb. S2_P1_Katalog služeb

Příloha č. 1 Servisní smlouvy. Katalog služeb. S2_P1_Katalog služeb Příloha č. 1 Servisní smlouvy Katalog služeb S2_P1_Katalog služeb 1 Obsah 1 OBSAH... 2 2 DEFINICE SLUŽEB... 3 3 SPECIFIKACE SLUŽEB... 6 3.1 SLUŽBA PS01_PROVOZ A SPRÁVA... 6 3.2 SLUŽBA PS02_ZÁLOHA A OBNOVA...

Více

Jedno globální řešení pro vaše Mezinárodní podnikání

Jedno globální řešení pro vaše Mezinárodní podnikání Jedno globální řešení pro vaše Mezinárodní podnikání Obsah 2 Známe váš svět, jsme jeho součástí 4 Správné řešení pro vaše mezinárodní podnikání 6 Standardní řešení s jedinečnými výhodami 8 Jedno globální

Více

Cíle a metodika průzkumu

Cíle a metodika průzkumu Cíle a metodika průzkumu Prof. Ing. Jiří Voříšek, CSc. Ing. Ota Novotný, Ph.D. Seminář ČSSI SPIS CACIO 15.5.2007 Konkurenceschopnost absolventů IT oborů VŠ a VOŠ na trhu práce v ČR Společný projekt ČSSI,

Více

Obsah. ÚVOD 1 Poděkování 3

Obsah. ÚVOD 1 Poděkování 3 ÚVOD 1 Poděkování 3 Kapitola 1 CO JE TO PROCES? 5 Co všechno musíme vědět o procesním řízení, abychom ho mohli zavést 6 Různá důležitost procesů 13 Strategické plánování 16 Provedení strategické analýzy

Více

ČMSS: CRM systém pro efektivní práci s klienty

ČMSS: CRM systém pro efektivní práci s klienty Případová studie ČMSS: CRM systém pro efektivní práci s klienty Jak jsme společnosti ČMSS dodali moderní řešení pro řízení vztahů s klienty ČMSS: CRM systém pro efektivní práci s klienty Kvalitní poskytování

Více

Microsoft.NET. AppTima Feedback Solution - komplexní systém pro zjišťování a vyhodnocování spokojenosti zákazníků

Microsoft.NET. AppTima Feedback Solution - komplexní systém pro zjišťování a vyhodnocování spokojenosti zákazníků Microsoft.NET AppTima Feedback Solution - komplexní systém pro zjišťování a vyhodnocování spokojenosti zákazníků Přehled Země: Velká Británie Odvětví: Informační technologie Profil zákazníka Pantek Ltd.

Více

Seminář VŠE, ČSSI a ICT UNIE 26.10.2011

Seminář VŠE, ČSSI a ICT UNIE 26.10.2011 Výsledky průzkumu nabídky a poptávky po IT profesích v ČR Seminář VŠE, ČSSI a ICT UNIE 26.10.2011 Výzkum Lidské zdroje v ICT vznikl za finanční podpory MŠMT ČR v rámci projektu Sociální síť v regionech

Více

Metodiky a normy. Matěj Vala. Katedra softwarového inženýrství Fakulta informačních technologií České vysoké učení technické v Praze Matěj Vala, 2011

Metodiky a normy. Matěj Vala. Katedra softwarového inženýrství Fakulta informačních technologií České vysoké učení technické v Praze Matěj Vala, 2011 Metodiky a normy Matěj Vala Katedra softwarového inženýrství Fakulta informačních technologií České vysoké učení technické v Praze Matěj Vala, 2011 Projektové řízení LS 2010/11, Předn. 2 Evropský sociální

Více

Outsourcing & Cloud. v českých firmách

Outsourcing & Cloud. v českých firmách Outsourcing & Cloud v českých firmách Už jste asi slyšeli: Firmy dnes dávají jen nanejvýš 30 % IT rozpočtu na podporu růstu společnosti a generovaní nového businessu. Bez potřebných investic do nových

Více

Vývoj informačních systémů. Přehled témat a úkolů

Vývoj informačních systémů. Přehled témat a úkolů Vývoj informačních systémů Přehled témat a úkolů Organizace výuky doc. Mgr. Miloš Kudělka, Ph.D. EA 439, +420 597 325 877 homel.vsb.cz/~kud007 milos.kudelka@vsb.cz Přednáška Teorie Praxe Cvičení Diskuze

Více

OZNÁMENÍ O VOLNÉM PRACOVNÍM MÍSTĚ ZA ÚČELEM SESTAVENÍ REZERVNÍHO SEZNAMU. specialista IT (M/Ž)

OZNÁMENÍ O VOLNÉM PRACOVNÍM MÍSTĚ ZA ÚČELEM SESTAVENÍ REZERVNÍHO SEZNAMU. specialista IT (M/Ž) OZNÁMENÍ O VOLNÉM PRACOVNÍM MÍSTĚ ZA ÚČELEM SESTAVENÍ REZERVNÍHO SEZNAMU Název pracovní pozice Funkční skupina / platová třída AD 6 Druh smlouvy Značka Uzávěrka pro podání žádostí Místo výkonu práce specialista

Více

Procesy, procesní řízení organizace. Výklad procesů pro vedoucí odborů krajského úřadu Karlovarského kraje

Procesy, procesní řízení organizace. Výklad procesů pro vedoucí odborů krajského úřadu Karlovarského kraje Procesy, procesní řízení organizace Výklad procesů pro vedoucí odborů krajského úřadu Karlovarského kraje Co nového přináší ISO 9001:2008? Vnímání jednotlivých procesů organizace jako prostředku a nástroje

Více

Aplikace modelu CAF 2006 za podpory procesního řízení. Ing. Vlastimil Pecka Ing. Zdeněk Havelka, PhD.

Aplikace modelu CAF 2006 za podpory procesního řízení. Ing. Vlastimil Pecka Ing. Zdeněk Havelka, PhD. Aplikace modelu CAF 2006 za podpory procesního řízení Ing. Vlastimil Pecka Ing. Zdeněk Havelka, PhD. Cíle prezentace 1. Přiblížit důvody zavádění modelu CAF 2009 za podpory procesního řízení. 2. Shrnutí

Více

Testing as a Service. Přístupné, flexibilní a cenově výhodné řešení pro ověření kvality softwaru. Kompletní portfolio služeb testování softwaru

Testing as a Service. Přístupné, flexibilní a cenově výhodné řešení pro ověření kvality softwaru. Kompletní portfolio služeb testování softwaru Testing as a Service Přístupné, flexibilní a cenově výhodné řešení pro ověření kvality softwaru Kompletní portfolio služeb testování softwaru Předem známé náklady na testování, umožňující efektivní tvorbu

Více

Tovek Server. Tovek Server nabízí následující základní a servisní funkce: Bezpečnost Statistiky Locale

Tovek Server. Tovek Server nabízí následující základní a servisní funkce: Bezpečnost Statistiky Locale je serverová aplikace určená pro efektivní zpracování velkého objemu sdílených nestrukturovaných dat. Umožňuje automaticky indexovat data z různých informačních zdrojů, intuitivně vyhledávat informace,

Více

Systém managementu jakosti ISO 9001

Systém managementu jakosti ISO 9001 Systém managementu jakosti ISO 9001 Požadavky na QMS Organizace potřebují prokázat: schopnost trvale poskytovat produkt produkt splňuje požadavky zákazníka a příslušné předpisy zvyšování spokojenosti zákazníka

Více

DODATEČNÉ INFORMACE K ZADÁVACÍM PODMÍNKÁM č. 4

DODATEČNÉ INFORMACE K ZADÁVACÍM PODMÍNKÁM č. 4 DODATEČNÉ INFORMACE K ZADÁVACÍM PODMÍNKÁM č. 4 Zadavatel: Česká republika Ministerstvo životního prostředí Sídlo: Vršovická 1442/65, 100 10 Praha 10 IČO: 00164801 Jednající: Název veřejné zakázky: Ing.

Více

Národní architektonický plán a ostatní metody řízení veřejné správy ČR

Národní architektonický plán a ostatní metody řízení veřejné správy ČR Národní architektonický plán a ostatní metody řízení veřejné správy ČR Ing. Pavel Hrabě, Ph.D. externí konzultant a metodik Odbor hlavního architekta egov Ministerstvo vnitra ČR Stručně Motto: Pokud nevíte,

Více

Procesní řízení a normy ISO, ITIL, COBIT, HIPAA, SOX

Procesní řízení a normy ISO, ITIL, COBIT, HIPAA, SOX Procesní řízení a normy ISO, ITIL, COBIT, HIPAA, SOX Přednáška č. 13 Ing. Pavel Náplava naplava@fel.cvut.cz Centrum znalostního managementu,13393 Katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd, 13116

Více

Vnitřní kontrolní systém a jeho audit

Vnitřní kontrolní systém a jeho audit Vnitřní kontrolní systém a jeho audit 7. SETKÁNÍ AUDITORŮ PRŮMYSLU 11. 5. 2012 Vlastimil Červený, CIA, CISA Agenda Požadavky na VŘKS dle metodik a standardů Definice VŘKS dle rámce COSO Role interního

Více

ehealth Day 2016 Jak zavést účinná organizační a technická opatření pro řízení bezpečnosti

ehealth Day 2016 Jak zavést účinná organizační a technická opatření pro řízení bezpečnosti Jak zavést účinná organizační a technická opatření pro řízení bezpečnosti ehealth Day 2016 16.2.2016 Ing. Stanislav Bíža, Senior IT Architekt, CISA stanislav.biza@cz.ibm.com 12016 IBM Corporation Požadavky

Více

Zhodnocení průběžného plnění Informační strategie hl. m. Prahy do roku 2010 (Cesta k e-praze) Duben 2009

Zhodnocení průběžného plnění Informační strategie hl. m. Prahy do roku 2010 (Cesta k e-praze) Duben 2009 Zhodnocení průběžného plnění Informační strategie hl. m. Prahy do roku 2010 (Cesta k e-praze) Duben 2009 Agenda 1 2 3 4 5 6 7 8 Manažerské shrnutí Strategické podněty Plnění programů a projektů Financování

Více

Management rizika Bc. Ing. Karina Mužáková, Ph.D. BIVŠ,

Management rizika Bc. Ing. Karina Mužáková, Ph.D. BIVŠ, Management rizika Bc. Ing. Karina Mužáková, Ph.D. BIVŠ, 2015 1 5/ Řízení rizika na úrovni projektu, podniku a v rámci corporate governance. BIVŠ, 2015 2 Definice projektu říká, že se jedná o činnost, která

Více

Moje Cisco Nejčastější dotazy

Moje Cisco Nejčastější dotazy 1. Co je Moje Cisco? Moje Cisco umožňuje mobilní, přizpůsobitelné zobrazení vašich oblíbených informací na webu Cisco.com. 2. Jak otevřít stránku Moje Cisco? Moje Cisco lze otevřít dvěma způsoby: Rozbalovací

Více

Fyzická bezpečnost, organizační opatření. RNDr. Igor Čermák, CSc.

Fyzická bezpečnost, organizační opatření. RNDr. Igor Čermák, CSc. Fyzická bezpečnost, organizační opatření RNDr. Igor Čermák, CSc. Katedra počítačových systémů Fakulta informačních technologií České vysoké učení technické v Praze Igor Čermák, 2011 Informační bezpečnost,

Více

Softwarová podpora v procesním řízení

Softwarová podpora v procesním řízení Softwarová podpora v procesním řízení Zkušenosti z praxe využití software ATTIS Ostrava, 7. října 2010 www.attis.cz ATTN Consulting s.r.o. 1 Obsah Koncepce řízení výkonnosti Koncepce řízení výkonnosti

Více

MIS. Manažerský informační systém. pro. Ekonomický informační systém EIS JASU CS. Dodavatel: MÚZO Praha s.r.o. Politických vězňů 15 110 00 Praha 1

MIS. Manažerský informační systém. pro. Ekonomický informační systém EIS JASU CS. Dodavatel: MÚZO Praha s.r.o. Politických vězňů 15 110 00 Praha 1 MIS Manažerský informační systém pro Ekonomický informační systém EIS JASU CS Dodavatel: MÚZO Praha s.r.o. Politických vězňů 15 110 00 Praha 1 Poslední aktualizace dne 5.8.2014 MÚZO Praha s.r.o. je certifikováno

Více

ISO 9001:2009 a ISO 27001:2005 dobrá praxe. Ing. Martin Havel, MBA

ISO 9001:2009 a ISO 27001:2005 dobrá praxe. Ing. Martin Havel, MBA ISO 9001:2009 a ISO 27001:2005 dobrá praxe Ing. Martin Havel, MBA Obsah 1. Podstata řešení 2. Cíle 3. Průběh implementace 4. Přínos 5. Výsledky 6. Doporučení 2 Podstata řešení Vytvoření jednotného systému

Více

Architektury Informačních systémů. Jaroslav Žáček jaroslav.zacek@osu.cz http://www1.osu.cz/~zacek/

Architektury Informačních systémů. Jaroslav Žáček jaroslav.zacek@osu.cz http://www1.osu.cz/~zacek/ Architektury Informačních systémů Jaroslav Žáček jaroslav.zacek@osu.cz http://www1.osu.cz/~zacek/ Nutné pojmy Co je to informační systém? Jaké oblasti zahrnuje? Jaká je vazba IS na podnikovou strategii?

Více

Systém řízení informační bezpečnosti (ISMS)

Systém řízení informační bezpečnosti (ISMS) Systém řízení informační bezpečností (ISMS) RNDr. Igor Čermák, CSc. Katedra počítačových systémů Fakulta informačních technologií České vysoké učení technické v Praze Igor Čermák, 2011 Informační bezpečnost,

Více

Znalostní systém nad ontologií ve formátu Topic Maps

Znalostní systém nad ontologií ve formátu Topic Maps Znalostní systém nad ontologií ve formátu Topic Maps Ladislav Buřita, Petr Do ladislav.burita@unob.cz; petr.do@unob.cz Univerzita obrany, Fakulta vojenských technologií Kounicova 65, 662 10 Brno Abstrakt:

Více

1.05 Informační systémy a technologie

1.05 Informační systémy a technologie Vypracoval Gestor Schválil Listů Příloh D. Marek(EOS/2) EOS VS 7 Směrnice platí pro všechny závody ŠKODA AUTO. Obsah: 1. Použité pojmy a zkratky 2. Plánování IT 3. Pořízení IT 4. Dodání IT 5. Provoz a

Více

Strategie, architektury a projekty jako nástroj řízení IT ve veřejné správě

Strategie, architektury a projekty jako nástroj řízení IT ve veřejné správě Strategie, architektury a projekty jako nástroj řízení IT ve veřejné správě Tomáš Hrabík ICZ a.s. Konference Řízení informatiky v soukromém a veřejném sektoru 1 Otázky 1. Je egovernment o elektronizaci

Více

PHP framework Nette. Kapitola 1. 1.1 Úvod. 1.2 Architektura Nette

PHP framework Nette. Kapitola 1. 1.1 Úvod. 1.2 Architektura Nette Kapitola 1 PHP framework Nette 1.1 Úvod Zkratka PHP (z anglického PHP: Hypertext Preprocessor) označuje populární skriptovací jazyk primárně navržený pro vývoj webových aplikací. Jeho oblíbenost vyplývá

Více

Informační systémy ve výuce na PEF Information Systems in teaching at the FEM

Informační systémy ve výuce na PEF Information Systems in teaching at the FEM Informační systémy ve výuce na PEF Information Systems in teaching at the FEM Edita Šilerová, Čestmír Halbich, Jana Hřebejková Cíle Předmět Informační systémy je postupně od roku 1994 zařazován na všechny

Více

Výčet strategií a cílů, na jejichž plnění se projektový okruh podílí:

Výčet strategií a cílů, na jejichž plnění se projektový okruh podílí: Karta projektového okruhu Číslo a název projektového okruhu: Garant karty projektového okruhu: Spolupracující subjekty: 9. Elektronizace podpůrných procesů Ministerstvo vnitra, Ministerstvo financí Správa

Více

Management IS. Doc.Ing.Miloš Koch,CSc. koch@fbm.vutbr.cz 22/ 1

Management IS. Doc.Ing.Miloš Koch,CSc. koch@fbm.vutbr.cz 22/ 1 Management IS Doc.Ing.Miloš Koch,CSc. koch@fbm.vutbr.cz 22/ 1 Učitelé Přednášející: Cvičící: Doc.Ing.Miloš Koch,CSc. Ing.Aleš Klusák Kontakt: koch@fbm.vutbr.cz 22/ 2 Literatura Skripta: Koch,M. Dovrtěl,J.:

Více

Architektura softwarových systémů

Architektura softwarových systémů Architektura softwarových systémů Ing. Jiří Mlejnek Katedra softwarového inženýrství Fakulta informačních technologií České vysoké učení technické v Praze Jiří Mlejnek, 2011 jiri.mlejnek@fit.cvut.cz Softwarové

Více

Struktura Pre-auditní zprávy

Struktura Pre-auditní zprávy Příloha č. 1 k Smlouvě o Pre-auditu: Struktura Pre-auditní zprávy 1. Manažerské shrnutí Manažerské shrnutí poskytuje nejdůležitější informace vyplývající z Pre-auditní zprávy. 2. Prohlášení o účelu a cílů

Více

BI-TIS Případová studie

BI-TIS Případová studie Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti BI-TIS Případová Cvičení č. 2 Ing. Pavel Náplava naplava@fel.cvut.cz Katedra softwarového inženýrství, ČVUT FIT, 18102 Centrum znalostního

Více

Protokol o atestačním řízení

Protokol o atestačním řízení Atestační středisko: ADA, s. r. o. pověření k výkonu atestací MI ČR reg. č. 3 rozhodnutím č. j. 3/2001 A ze dne 11.10.2001, se sídlem Čermákova 28, 625 00 Brno adresa pro poštovní styk Sokolská 725, 664

Více

Institute of Computer Science

Institute of Computer Science Institute of Computer Science Academy of Sciences of the Czech Republic Aplikace Filtry Petra Šeflová Technical report No. 1056 February 2010 Pod Vodárenskou věží 2, 182 07 Prague 8, phone: +420 266 051

Více

EXTRAKT z české technické normy

EXTRAKT z české technické normy EXTRAKT z české technické normy Extrakt nenahrazuje samotnou technickou normu, je pouze informativním 35.240.60 materiálem o normě. Komunikační infrastruktura pro pozemní mobilní zařízení (CALM) Architektura

Více

Jakým otázkám dnes čelí CIO? Otakar Školoud Chief Information Officer, ALTRON GROUP

Jakým otázkám dnes čelí CIO? Otakar Školoud Chief Information Officer, ALTRON GROUP Jakým otázkám dnes čelí CIO? Otakar Školoud Chief Information Officer, ALTRON GROUP Jakým otázkám dnes čelí CIO? Jaké jsou jejich řešení? Tlak na snižování nákladů Využití nových technologií a rostoucí

Více

Výuka integrovaných IS firem a institucí na vysokých školách (zkušenosti, nové příležitosti, omezení)

Výuka integrovaných IS firem a institucí na vysokých školách (zkušenosti, nové příležitosti, omezení) Výuka integrovaných IS firem a institucí na vysokých školách (zkušenosti, nové příležitosti, omezení) Milena Tvrdíková Katedra aplikované informatiky Ekonomická fakulta VŠB Technická univerzita Ostrava

Více

Vliv podrobnosti definice procesu a úrovně CMM na charakteristiky procesu

Vliv podrobnosti definice procesu a úrovně CMM na charakteristiky procesu Vliv podrobnosti definice procesu a úrovně CMM na charakteristiky procesu Jiří Voř VŠE-KIT http://nb.vse.cz/~vorisek Úroveň podrobnosti popisu procesu Metoda KBPR (Knowledge Based Process Reengineering)

Více

Vytváření důvěry manažerů byznysu a IT

Vytváření důvěry manažerů byznysu a IT MBI, Management byznys informatiky Vytváření důvěry manažerů byznysu a IT reflexe v modelu MBI Jan Dohnal Katedra softwarového inženýrství, FIT, ČVUT MBI, Management byznys informatiky Snímek 1 Vytváření

Více

Bezpečnostní normy a standardy KS - 6

Bezpečnostní normy a standardy KS - 6 VŠFS; Aplikovaná informatika; SW systémy 2005/2006 1 Bezpečnost informací BI Ing. Jindřich Kodl, CSc. Bezpečnostní normy a standardy KS - 6 VŠFS; Aplikovaná informatika; SW systémy 2005/2006 2 Osnova historický

Více

Microsoft Windows Server System

Microsoft Windows Server System Microsoft Windows Server System Uživatelský autentikační systém od společnosti truconnexion komplexně řeší otázku bezpečnosti interních počítačových systémů ebanky, a.s. Přehled Země: Česká republika Odvětví:

Více

KATALOG SLUŽEB NÁSLEDNÉ PODPORY

KATALOG SLUŽEB NÁSLEDNÉ PODPORY KATALOG SLUŽEB NÁSLEDNÉ PODPORY Společnost WEBCOM a. s. Vám nabízí kompletní pokrytí Vašich požadavků na zajištění služeb technické podpory Microsoft Dynamics přesně podle Vašich potřeb a v požadovaném

Více