Basidiomycota. Popsáno asi druhů Většina zástupců jsou terestrické druhy, některé i sladkovodní a mořské Saprofyté, parazité a symbionti
|
|
- Renata Horáková
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Basidiomycota Popsáno asi druhů Většina zástupců jsou terestrické druhy, některé i sladkovodní a mořské Saprofyté, parazité a symbionti
2 Životní cyklus u stopkovýtrusých hub 1. 2 Monokaryotické mycelium Klíčení spór Párování monokaryotických mycelií a vznik dikaryonu Tvorba a uvolňování spór 6. 3 sklerocium 5 Imperfektní stádium - nepohlavní 4 Formace primordií Vývoj plodnice
3 1. Basidiospóra je haploidní a dormantní spóra. Klíčivost je ovlivněna vnějšími chemickými a fyzikálními faktory Může klíčit přímo v tzv. klíček a následně v primární mycelium Může klíčit nepřímo tím, že vytváří sekundární spóry (balistospóry, sporidie) nebo nepohlavní spóry
4 1/ Kvasinkovité mycelium SOMATICKÉ STRUKTURY 2.vláknité mycelium - primární mycelium (vyrůstá z homokaryotické basidiospóry) -sekundární mycelium - terciální mycelium
5 2. Primární mycelium - homokaryon, ihned po vyklíčení basidiospóry, myceliární články jsou zpočátku: a/ mnohojaderné - krátká perioda -formace sept a rozdělené mycelia na jednobuněčné úseky b/ jednojaderné primární mycelium - některé druhy- septy se formují po první divizi jader ve spóře
6 2. Kompatibilní monokaryotická mycelia fúzují (plasmogamie) vrcholky hyfy, dochází k otevření dolipóru a do cytoplasmy se dostávají jádra z druhého mycelia a dochází k dikaryotizaci a vzniku sekundárního mycelia. Spojení hyfálním vrcholem- jádra se ve vrcholu hyfy simultáně dělí konjugační dělení jader. U většiny basidiomycet je tento jev doprovázen tvorbou přezek. Přezky se tvoří v souladu s růstem hyfy směrem dozadu. Do přezky směřuje jedno z jader a tam se mitoticky dělí stejně tak jako druhé jádro v sub-terminální pozici. V terminální buňce se se tvoří transversálně septum stejně tak jako v bázi přezky, dochází k plasmogamii a dceřinná jádra putují do terminální buňky mycelia. Směr tvorby přezek, matečná jádra Směr růstu hyfy, dceřinná jádra
7 3 3/ Sekundární mycelium-(heterokaryotické dvoujaderné) Heterokaryon výsledek interakce mezi dvěma homothalickými * nebo heterothalickými** kompatibilními primárními mycelii (spermatizace, fůze) dikaryotické a/ větvení mycelia migrace jader + konjugační dělení sesterská jádra jsou separována ve větvi hyfy a oddělena septou od matečných jader - opakované konjugace jader - extensivní růst mycelia b/ Divize jader v dikaryotickém myceliu migrace dceřinných jader do primárního mycelia opačného párovacího typu - extensivní růst mycelia (septy homokaryonu (primárního mycelia) jsou degradovány) *pohlavní proces může proběhnout mezi dvěma mycelii aniž by byla odlišena párovacími faktory (homothalismus) **pohlavní proces může proběhnout mezi dvěma mycelii, která musí mít odlišné párovací faktory a být vzájemně kompatibilní (heterothalismus)
8 4. Nepohlavní rozmnožování Nepohlavní spóry konidie (3 typy) 1. Oidie (arthrokonidie) prášné nebo lepivé př. Prašné oidie například produkují odumřelé plodnice Flammulina velutipes v zimním období.oidie mohou být produkovány na mono-i dikaryotickém myceliu, ale jsou vždy monokaryotické. Oidia mají fci jako naváděcí agents produkující chemoatraktanty. Monokaryotická hyfa roste směrem k oidii a dochází k fůzi růstovým vrcholem (dikaryotizace) (podmínkou je kompatibilita mezi hyfou a oidii).
9 4. 2. Blastické konidie Vznikají půčením z hyfy Heterobasidion annosum Spiniger mieneckellus (anamorfní stádium) 3. Chlamydospóry Endogenně vznikající jednobuněčné silnostěnné spóry Laetiporus sulphureus 4. Hlízky Mnohobuněčné pseudoparenchymatické propagule tenkostěnné Bulbillomyces farinosus (resupinátní houba)
10 PŘEZKY
11 5. Terciální mycelium - organizované a speciální tkáně podílí se na tvorbě basiodiokarpu (pseudoparenchym, plektenchym) -komplexní a kompaktní pletiva vytvořená sekundárním myceliem Doliporus soudečkovitě ztlustlé okraje septálního póru, překryté parenthosomem
12 5. Terciální mycelium je základem pro myceliární agregáty a vegetativní útvary Myceliární provazce Rhizomorfy Sklerocia Pseudosklerocia Plodnice basidiokarpy (4.) (makrokarpy)
13 6. Basidiokarpy (plodnice, makrokarpy, sporokarpy) Plodnici tvoří výtrusorodá vrstva - HYMENIUM a TRAMA 1.hymeniální - basidie jsou v hymeniu (výtrusorodá vrstva) na povrchu nebo části plodnice hymenium tvoří : a/ celý povrch plodnice holothecium nebo některé formy krustothecia (rozlité, amphigenní) b/ pouze část plodnice hymenofór - lupenitý, lištovitý, ostnitý, rourkatý, pórovitý pilothecium (jednoleté) a krustothecium (jedno i víceleté) Hymenium - výtrusorodá vrstva - basidie, basidioly a cystidy Basidie jednojaderné spóry basidioly - útvary podobné basidiím - neprodukují spóry cystidy - dobře odlišitelné od basidií, silnější a kompaktnější struktura - regulace teploty a odparu vody a těkavých látek v hymeniu 2. geastrální - basidie jsou nejčastěji uvnitř plodnice v komůrkách gleby (výtrusorodá vrstva u gasteroidních forem hub)
14 6. Základní typy plodnic Krustothecium Heterobasidion annosum Kořenovník vrstevnatý Holothecium Clavulina rugosa Kuřátečko svraskalé Pilothecium
15 6. Hymenofór stopkovýtrusých hub vrstva nesoucí hymenium (výtrusorodou vrstvu), je tvořený vegetativními hyfami Lupenitý (řád: Agaricales, Russulales etc.) Rourkatý řád: Boletales hřibovité houby) Ostnitý (Polyporales) Pórovitý (Polyporales) 1.basidie - hymenium, 2. Cystidia, 3.basidiospóry.,4. Subhymenium, 5. Bilaterární trama 1. Hymenoforální trama, 2. Hymenium basidie, 3. pór
16 6. Subph: Agaricomycomycotina Tř: Agaricomycetes Ř: Agaricales, Russulales
17 6. TRAMA TRAMA hyfální pletiva z vegetativních hyf tvořící plodnice celou nebo vrstvu která nese HYMENIUM. Trama je A/ homoimerní je tvořena pouze stejnými hyfami, které mohou být uspořádány rovnoběžně nebo různě propletené, bilaterárně nebo inverzně. B/ heteromerní mezi hyfami jsou i jiné buňky (řád: Russulales sférocysty a laktifery)
18 6. Trama je tvořena plektenchymatickými pletivy na jejichž tvorbě se podílí tři typy hyf. Generativní (monomitická) Skeletové vazbové Dimitická Amfimitická trimitická Generativní hyfy: septované, mají přezky, stěny hyfy jsou tenké nebo sklerotizované, jsou obsažené ve všech basidiokarpech, produkují basidie (monomitické struktury) Vegetativní hyfy: nemají septa a rozlišujeme dva druhy A- skeletové: nevětvené, neomezený růst, pevná stěna, neomezený růst B- vazbové hyfy: větvené a sinusoidní, stěna tenká nebo zesílená, růst někdy omezený
19 6. Trama - typy
20 6. basidiospóry hymenium basidie subhymenium trama mage of Hygrophoraceae from Joseph Henri Léveillé (1837) Sur le hymenium des champignons in Annales des Sciences Naturelles. Botanique
21 6. Basidiospóra se uvolňuje mechanickou silou je vystřelena ze sterigma (jak zraje stlačuje Hillarovu kapénku
22 6. Basidie vyrůstají z hymenia (výtrusorodá vrstva) a to vyrůstá na tramě (generativní hyfy, skeletové a vazbové) Gastroidní basidiospóry: uvolňují se pasivně (ř.geastrales) Hymenomycetoidní basidiospóry: jsou aktivně odmršťovány Basidiospóry: tvar, velikost, ornamentace, barva Barvitelnost BS: cyanofilní (anilínová modř v kys. mléčné) amyloidní (jód = modře-fialově) dextrinoidní (jód = hnědočervené)
23 6.
24 6. fragmobasidie Pucciniomycotina Ustilaginomycotina Agaricomycotina: Tremellomycetes holobasidie Agaricomycotina: Tř Agaricomycetes
25 6.
26 6. Plodnice růst a vývoj - pozice hymenia -výtrusorodé vrstvy a přítomnost či absence ochranné vrstvy - plachetky (Velum) Ochranné vrstvy: 1.VELUM (plachetka) (př. Agaricales, Cortinariales) Velum universale kryje celou plodnici, pochva na bázi třeně a bradavky na klobouku Velum partiale prstenec na třeni nebo pavučina (kortina) na klobouku 2. PERIDIE (gasteroidní typy-př. Geastrales, )
27 Gymnokarpní vývoj plodnice Pseudoangiokarpní vývoj plodnice Velum partiale Hemiangiokarpní vývoj plodnice Vnitřní velum velum partiale Hemiangiokarpní vývoj Velum universale Velum partiale
28 Trofické vztahy: saprofytické druhy parazitické dřevinách mykoparazitické symbiotické - ektomykorhizy Boletus parasiticus na Scleroderma citrinum
29
30 Heterobasidion annosum Kořenovník vrstevnatý
31 Ektomykorhiza 1. Symbióza mezi houbami a rostlinami druhů rostlin, stromů a keřů, v lesích mírného a boreálního pásu hub basidiomycety a askomycety 4. Houby kolonizují laterární kořínky, vytváří houbový plášť na povrchu kořínky a v buňkách rhizodermis a ve vnějších vrstvách primárního kořene vytváří tzv. Hartigovu síť 5. ECM houby vytváří v půdě bohaté mycelium, které absorbuje a transportuje vodu, dusík, fosfor, aminokyseliny a některé bílkoviny k rostlině 6. Rostlina poskytuje ECM houbě zejména glukózu
32 Střední válec kořene Houbový plášť Kolonizace laterárních kořínků kortex endodermis Hartigova síť Hartigova síť
33 Laccaria laccata morfotyp ECM a plodnice
34 Paxillus involutus Čechratka podvinutá Hartigova síť v primární kůře kořene dubu
35 SOUČASNÉČLENĚNÍ SYSTÉMU HUB Basidiomycota Matheny et al, 2006 Mycologia 98(6); Hibbett D.S Mycologia 98(6); Hibbett et al, 2007, Mycological research (III) Phyllum: Basidiomycota Subphyllum: Pucciniomycotina Class: Pucciniomycetes Order: Septobasidiales Pachnocybales Helicobasidiales Platygloeales Pucciniales Class: Cystobasidiomycetes Order: Cystobasidiales Erythrobasidiales Naohideales Class: Agaricostilbomycetes Order: Agaricostilbales Spiculogloeales Class: Microbotryomycetes Order: Heterogastridiales Microbotryales Sporidiobolales Class: Atractiellomycetes Order: Atractiellales Class: Classiculomycetes Order: Classiculales Class: Mixiomycetes Order: Mixiales Class: Cryptomycocolacomycets Order: Cryptomycocolacales Subphyllum: Ustilaginomycotina Class: Ustilaginomycets Order: Urocystales Ustilaginales Class: Exobasidiomycetes Order: Doassansiales Entylomatales Exobasidiales Georgefisheriales Microstromatales Tilletiales Malasseziales Subphyllum: Agaricomycotina Class: Tremellomycetes Order: Cystofilobasidiales Filobasidiales Tremellales
36 Class: Agaricomycetes Subclass: Agaricomycetidae Order: Agaricales Atheliales Boletales Class: Agaricomycetes Order: Cantharellales Order: Corticiales Gleophyllales Hymenochaetales Polyporales Russulales Sebacinales Thelephorales Trechinosporales Class: Wallemiomycetes Order: Wallemiales Class: Entorrhizomycetes Order: Entorrhizales Subclass: Phallomycetidae Order: Geastrales Gomphales Hysterangiales Phallales
37 Subphyllum: Pucciniomycotina Tř: Pucciniomycetes druhů Monofyletická vývojová skupina Karyogamie a meiosa se odehrávají odděleně v různých částech basidie - probasidie a metabasidie Metabasidium je transversálně septované a basidie jsou produkovány laterárně Septální pór nemá dolipór Mycelium netvoří přezky Řády: Uredinales Microbotryales Sporidiales Puccinia phragmites
38 Ř: Uredinales - rzi Gymnosporangium sabinae teliární stádium na jalovci obligátní parazité rostlin (obligátní biotrófové) (Pteridophyta, Gymnospermní i angiospermní rostliny) Parasitismus je geneticky kódován jak u hostitelské R tak u HO geny agresivity a patogenity, rostlina geny pro rezistenci (funguje to jako klíč a zámek) parazitické myceliární struktury - apresorium, penetrační hrot, Haustorium pravděpodobný vývoj a vznik je datován k období Křídy ( mil.let) a Kenozoika (výskyt prvních kvetoucích rostlin)
39 Klíčící urediniospóra: dikaryotické klíční vlákno formuje apresorium nad stomatálním otvorem a jako penetrační hrot prorůstá do mezofylových buněk, mycelium je intercelulární, haustoria jsou globózní (D-haustoria).
40 primární mycelium (z teliospóra, basidiospóry) - septované, haploidní, jednojaderné - vzniká z homokaryotické basidiospóry - má omezený růst - je základem pro tvorbu pletiv pohlavních orgánů ve tkáních hostitelské rostliny sekundární mycelium (aeciospóra, uredospóra) - dikaryotické, dvoujaderné ( jádra kompatibilní, haploidní) - dikaryotické spóry - disperze na jiného hostitele - sekundární mycelium rzí netvoří přezky - ve vrcholu hyfy se tvoří primitivní septa k oddělení dvou binukleátníchčlánků, přičemž ten vrcholový se neustále dělí a prodlužuje - karyogamie - teliospóry ry, teliospóra se stává součástí basidie - neprodukují basidiokarp
41 Životní cyklus makrocyklické rzi (Puccinia graminis - rez travní) Hostitelské rostliny:1/ Dřišťál sp. (Berberis sp) 2/ Traviny (Poaceae) Fáze 0 - spermogonia nesou spermacie (n) (+) a receptivní hyfy (n) (-) (dřišťál) dikaryotizace fáze I - Aecia + aeciospóry (n+n) (dřišťál) infikuje traviny fáze II - Uredinia + uredospóry (n+n) (travina) infekční fáze fáze III - Telia + teliospóry (n+n 2n) (travina) fúze jader, přezimování, meioza fáze IV - basidia + basidiospóry (n) (travina) infikuje dřišťál
42 Spermogonium a aecium (Puccinia graminis/ list dřišťálu)
43 Spermogonium a aecium (Puccinia graminis/ list dřišťálu)
44 Receptivní hyfy spermacie Spermogonium rzi vonné (Puccinia punctiformis) na pcháči osetu
45 uredinium uredospóra List obilniny s ložisky (sori, pustuly) rzi travní
46 telia teliospóry Formace basidie a basidiospór
47 Puccinia punctiformis Rez vonná (Cirsium arvense) Pcháč oset
48 Subph: Ustilaginomycotina Tř: Ustilaginomycetes Řád: Ustilaginales (Sněti) -monofyletická skupina (1997, Begerow et al.), sesterská paraelní k Hyphomycetes (sacharidy bs a sekundární struktura 5S rrna) - parazitují na dřevinách, bylinách, kapradinách i mechorostech -teliospóry pouze sněti na bylinách, v parenchymatických pletivech -organotropní, hypertrofie a hyperplazie pletiv -jsou více příbuzné s Hyphomycetes než s Urediniomycetes - typ B 5S rrna, mycelium je septované s póry bez vrstev parentozómů póry jsou uzavíratelné trojvrstevnou membranózní zátkou Glukóza je hlavní sacharidová jednotka buněčné stěny (xylóza)
49 Ustilago maydis Sněť kukuřičná Snětivé nádory na listech a v palici kukuřice
50 Životní cyklus Ustilago maydis
51 Tř: Exobasidiomycetes Řád: Tilletiales liší se způsobem klíčení teliospór ve zralé teliospóře dochází ke karyogamii a meióze + 2x mitotické dělení a jádra migrují do promycelia (není septátní) basidie (soridie) (mitóza, dceřiná jádra putují zpět do promycelu) sousedící soridie opačného párovacího typu fúzují dikaryon aseptátní promycelium - klíčí ve tvaru písmene H a produkuje spirálovité sporidie
52 Rod: Urocystis spp. Teliospory obsahují více melanizovaných buněk obklopených sterilními buňkami.
53 Subph. Agaricomycotina Tř: Tremellomycetes Řády: Ceratobasidiales Tullasnellales Dacrymycetales Auriculariales Tremellales Determinační znaky 1.Tvar a barva basidiokarpu gelatinózní a rosolovitý 2.Schopnost opakované rehydratace a vysychání 3.Masová produkce sekundárních spór 4.Odlišná morfologie basidií
54
55
56
57
58
59 Subphyllum: Agaricomycotina Class: Agaricomycetes Subclass: Agaricomycetidae Order: AGARICALES
60 Čeleď: Amanitaceae Tvar klobouku: zprvu vejčitý, polokulovitý později klenutý se zbytky plachetky nebo bez Povrch klobouku: hladký, lesklý nebo matný, se zbytky vela nebo bez, se zřetelným rýhováním na okraji Lupeny: jemné, husté a volné Třeň: válcovitý na bázi ztlustlý bulbózní, hlíznatý, s prstencem Spóry: bílé, hladké kulovité amyloidní Amanita muscaria ECM V rámci čeledi rozeznáváme dva rody: Amanita sp. a Amanitopsis sp. Morfologické znaky: spóry, prstenec, hlíza, velikost spór, strupy na klobouku, buňky subhymenia, aj. Amanita rubescens Amanita virosa Amanitopsis crocea
61 Č: Agaricaceae Volné lupeny Tmavé lupeny a tmavý výtrusný prach, hladké kulovité spóry Sekundárně angiokarpní plodnice Blanitý prstenec Saprofytické i ECM druhy Agaricus arvensis Pečárka polní
62 Lepiota procera Bedla jedlá Růžovohnědé lupeny Krémově zbarvené spóry s odstíny růžové a žluté Třeň: šupinatý, s prstencem, dutý
63 Subphyllum: Agaricomycotina Class: Agaricomycetes Subclass: Agaricomycetidae Order: BOLETALES
64 Pseudoboletus parasiticus Hřib příživný Boletus edulis Hřib smrkový
65 Znaky u hřibovitých hub: 1. Povrch klobouku: Plstnatý fibrily v různém uspořádání Šupinatý aglutinace fibril Hladký Slizký 2. Barva: odstíny hnědé, krémová, červená, žlutá Suillus grevillei Klouzek sličný 3. Okraj klobouku: celiství, hladký, některé rody mají na okraji mladých plodnic zbytky tzv. falešného vela (Suillus sp.), které postupně vymizí 4. Důležitým znakem je kutikula u většiny se nachází tzv. trichodermiální typ kutikuly 5. Kontext (trama) je většinou v barvách žlutých odstínů, bílý, s nádechem růžové nebo hnědé Mnoho druhů mění na řezu barvu: tzv. modrání
66 6.Tvar a povrch třeně Klavátní, na bázi většinou rozšířený až bulbózní (Boletus satanas) Barva: spektrum žluté, žluté, hnědé až černé Povrch je většinou hladký, plstnatý, vláknitý nebo šupinatý U některých druhů (Boletus edulis, B. erytropus) je povrch síťovaný - apikální část nohy Šupinatý černající, caulocystidia nebo sterilní buňky (Typické pro rod Leccinum sp. ) Glandulózní glandulae tečky různé velikosti caulocystidia Typické pro rod Suillus sp.
67
68 Subphyllum: Agaricomycotina Class: Agaricomycetes Subclass: Agaricomycetidae Řád: Russulales Amyloidní, ornamentované spóry Všechny druhy jsou ektomykorhizní. Pileus (klobouk) a noha mají heteromerní strukturu jsou křehké a lámavé, obsahují kulovité proteinové buňky - sférocysty Spóry jsou amyloidní, výrazně ornamentované
69 Rod: Holubinka (Russula sp) Neprodukuje latex Klobouk (pileus) některých druhů má jasné barvy (široké spektrum) (Russula emetica) může být lesklý nebo matný, hladký nebo rozpraskaný, u jiných druhů naopak mohou být barvy matné a nevýrazné (Russula cyanoxantha) Není koncentricky zónovaný Okraj klobouku je hladký, u většiny mladých plodnic později pilovitý Russula lepida Holubinka sličná Russula cyanoxantha
70 Rod: Ryzec (Lactarius sp.) Produkuje latex (laktifery) mléčí: latex je bezbarvý, bílý nebo oranžový a na vzduch může měnit barvu. Klobouk některých druhů je zónovaný (Lactarius deliciosus) Okraje některých druhů mohou být holé a hladké (Lactarius quietus) u jiných jemněči hustě ochmýřený (Lactarius vellereus, Lactarius torminosus) Barvy plodnice: tmavě hnědá, hnědá, oranžová leskléči matné povrchy
71 Subphyllum: Agaricomycotina Class: Agaricomycetes Subclass: Agaricomycetidae Řád: Polyporales 1200 popsaných druhů Různě tvarovaný basidiokarp a hymenofór, a pletiva přímo tvoří hymenium na tzv. gymnokarpním basidiokarpu Produkují holobasidie, které jsou aktivně odmršťovány - balistospory Hymenium se nachází pouze na jedné straně basidiokarpu (unilaterarní) nebo po celém povrchu (amfigenní) Hymenofór je geotropicky orientovaný a může být hladký, zvlněný, vrásčitý, zubatý, pórovitý nebo lamelátní. Phellinus ferruginosus Gymnokarpní basidiokarp krustothecium korticioidního nebo stereoidního typu s obnaženým hymeniem již během vývoje basidiospor.
72 Piptoporus betulinus Stereum subtomentosum Gleophyllum sepiarium
73 Použité zdroje informací: Papoušek J. (2004) Velký fotoatlas hub z Jižních Čech Alexopoulos C.J., Mims C.W., Blackwell (1996) Introductory Mycology pp 868
Basidiomycota. Popsáno asi druhů Většina zástupců jsou terestrické druhy, některé i sladkovodní a mořské Saprofyté, parazité a symbionti
Basidiomycota Popsáno asi 30.000 druhů Většina zástupců jsou terestrické druhy, některé i sladkovodní a mořské Saprofyté, parazité a symbionti Phyllum Basidiomycota Basidiokarp plodnice Basidium - plazmogamie,
VíceSubphyllum: Pucciniomycotina
8.000 druhů Monofyletická vývojová skupina Subphyllum: Pucciniomycotina Karyogamie a meiosa se odehrávají odděleně v různých částech basidie - probasidie a metabasidie Metabasidium je transversálně septované
VícePřehled pozorovaných objektů
Přehled pozorovaných objektů Oddělení: Basidiomycota Pododd.: Pucciniomycotina Řád: Pucciniales - rzi Puccinia graminis (rez travní) - řez listem se spermogonii a aecii (trvalý preparát) - list s uredii,
VíceAgaricomycotina Agaricomycetes Agaricomycetidae. (Hibbett and Thorn 2001; Hibbett and Binder 2002; Larsson 2002)
Agaricomycotina Agaricomycetes Agaricomycetidae (Hibbett and Thorn 2001; Hibbett and Binder 2002; Larsson 2002) Boletoidní vývojová větev (1) (Boletus, Leccium, Tylopilus, Pulveroboletus, a ostatní) Vývojová
VíceFylogeneze a morfologie bezcévných rostlin 8. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů
Fylogeneze a morfologie bezcévných rostlin 8. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů ŘÍŠE: Fungi ODDĚLENÍ: Basidiomycota TŘÍDA: Urediniomycetes ŘÁD: Uredinales Uromyces pisi (HB) Puccinia graminis
VíceODDĚLENÍ: Ascomycota TŘÍDA: Taphrinomycetes řád: Taphrinales, čeleď Taphrinaceae
ODDĚLENÍ: Ascomycota TŘÍDA: Taphrinomycetes řád: Taphrinales, čeleď Taphrinaceae ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA vegetativní mycelium je dikaryotické, schopnost tvorby haploidní kvasinkovité fáze (dimorfizmus),
VíceBotanika bezcévných rostlin 8. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů
Botanika bezcévných rostlin 8. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů ŘÍŠE: Opisthokonta (Fungi) ODDĚLENÍ: Basidiomycota TŘÍDA: Urediniomycetes ŘÁD: Uredinales Uromyces pisi (HB) Puccinia graminis
VíceMikroskopické houby (Bi6620)
MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA ÚSTAV EXPERIMENTÁLNÍ BIOLOGIE Mikroskopické houby (Bi6620) http://www.botamynus.de/schwamm.html Opisthokonta Fungi stopkovýtrusé houby morfologicky a ekologicky
VíceSystém houbových organismů část 5 Přednášky (verze LS 2006/2007) RNDr. B. Mieslerová, Ph.D. Prof. Ing. A. Lebeda, DrSc.
Systém houbových organismů část 5 Přednášky (verze LS 2006/2007) RNDr. B. Mieslerová, Ph.D. Prof. Ing. A. Lebeda, DrSc. RNDr. M. Sedlářová, Ph. D.; RNDr. I. Petrželová, Ph. D. Odd. fytopatologie, Katedra
VíceDraft classification of the Fungi. October, 2006
Draft classification of the Fungi. October, 2006 This classification incorporates changes to the prior (January 2006) draft classification, which were made mostly in two phases in July and September/October
VíceSystém houbových organsimů
Systém houbových organsimů Prof. Ing. Aleš Lebeda, DrSc. RNDr. Barbora Mieslerová, Ph.D. Verze 2011/2012 5. Přednáška Pododdělení: BASIDIOMYCOTINA stopkovýtrusé h. Společným znakem je vytváření basidie
VíceOddělení: BASIDIOMYCOTA HOUBY STOPKOVÝTRUSNÉ
Oddělení: BASIDIOMYCOTA HOUBY STOPKOVÝTRUSNÉ karyogamie a meioza probíhá v meiosporangiu - bazidii bazidiospory se tvoří exogenně na stopkách - sterigmatech vegetativní stélka: vláknité přehrádkované mycelium
VíceBasidiomycota. Popsáno asi 30.000 druhů Většina zástupců jsou terestrické druhy, některé i sladkovodní a mořské Saprofyté, parazité a symbionti
Basidiomycota Popsáno asi 30.000 druhů Většina zástupců jsou terestrické druhy, některé i sladkovodní a mořské Saprofyté, parazité a symbionti Životní cyklus u stopkovýtrusých hub 1. 2 Monokaryotické mycelium
Víceverze 2010 MYKOLOGIE MB120P18
verze 2010 MYKOLOGIE MB120P18 MYKOLOGIE časový rozvrh lekcí a praktika 1. ÚVOD a EKOLOGIE (bez praktika) 2. Protozoální skupiny (saprotrofní a biotrofně parazitickéhlenky s praktikem 3. Chromistální skupiny
VíceFytopatologická praktika
Fytopatologická praktika 8 Basidiomycota (Uredinales) Ing. Dagmar Palovčíková Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Basidiomycota
VíceCvičení z mykologie (pro učitele) 9. praktické cvičení Houby stopkovýtrusné - Basidiomycota
Cvičení z mykologie (pro učitele) 9. praktické cvičení Houby stopkovýtrusné - Basidiomycota přezky teliospory hymenofor - rourky Program 1) Vyhodnocení izolací půdy a potravin na agarová média 2) Basidiomycota
VíceBc. Tereza Hyráková. Univerzita Palackého v Olomouci
2015 Bc. Tereza Hyráková Univerzita Palackého v Olomouci 1. Zvolte jednu ze správných odpovědí. 1. Tělo hub se nazývá: a) stélka b) korpus c) mycelium d) kapicilium 2. Z buněčných organel nejsou v cytoplazmě
VíceCvičení z mykologie (pro učitele) 8. praktické cvičení Houby stopkovýtrusné - Basidiomycota
Cvičení z mykologie (pro učitele) 8. praktické cvičení Houby stopkovýtrusné - Basidiomycota přezky teliospory hymenofor - rourky Program 1) Vyhodnocení plesnivých obrázků 2) Inokulace půdy a potravin na
VíceDiverzita, systém a fylogeneze hub. a houbových organizmů. http://www.phylogeny.fr/
Diverzita, systém a fylogeneze hub a houbových organizmů http://www.phylogeny.fr/ http://www.ceskatelevize.cz/porady/101934 35721-houby-houbyhouby/208542154200001/ Kolik je druhů hub? - známo asi 98 100
VíceH O U B Y. (Fungi, Mycota) B. Voženílková
H O U B Y (Fungi, Mycota) B. Voženílková Charakteristické rysy hub Houby mají ze všech původců rostlinných chorob největší význam. Ve středoevropských podmínkách je jimi vyvoláno asi 82-84 % všech ekonomicky
Více4. cvičení. Říše FUNGI; Oddělení: EUMYCOTA; Pododdělení: BASIDIOMYCOTINA - houby stopkovýtrusé
4. cvičení Říše FUNGI; Oddělení: EUMYCOTA; Pododdělení: BASIDIOMYCOTINA - houby stopkovýtrusé SKUPINA HUB PŘEVÁŽNĚ S MAKROSKOPICKÝMI PLODNICEMI (= KLOBOUKATÉ HOUBY ) nebo PLODNICE NETVOŘÍ BS: vícevrstevná,
VíceLesnická botanika speciální přednáška 5
Lesnická botanika speciální přednáška 5 Houbové organizmy, část II Odd. Basidiomycota Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Ascomycota
VíceHOUBY (Fungi) Rozmnožovaní hub houby se rozmnožují buď vegetativně (rozpadem vlákna mycelia) nebo nepohlavními nebo pohlavními výtrusy
HOUBY (Fungi) samostatná říše v systému organismů organismy různého tvaru a velikostí s eukaryotickou buňkou bez fotosyntetických (asimilačních) barviv neschopnost fotosyntézy = nutnost heterotrofní výživy
VíceNejvětší rody lupenatých hub. základní znaky
Největší rody lupenatých hub základní znaky Cortinarius (pavučinec, 1000) v dosp. rezavohnědé lupeny (rezavý v.p.), velum v podobě kortiny, mykorizní makro: slizkost/hygrofánnost klobouku a slizkost třeně,
VíceTřída: AGARICOMYCETES
Třída: AGARICOMYCETES (dříve třída Basidiomycetes; nověji pouze změněno jméno třídy v souladu s doporučením Mezinárodního kódu botanické nomenklatury) bazidiospory klíčí vždy hyfou, obvykle se nevytvářejí
VíceEktomykorhizní symbióza
Ektomykorhizní symbióza Co to je ektomykorhiza? Symbiotické spojení mezi houbou a rostlinou Formuje se na fyziologicky aktivních laterálních kořínkách dřevin Ektomykorhiza je morfologická formace, na jejímž
VíceSystém organismů. Impérium: ARCHEA říše: Archaebacteria. Impérium: PROKARYA říše : Bacteria
Systém organismů Impérium: ARCHEA říše: Archaebacteria Impérium: PROKARYA říše : Bacteria Impérium: EUKARYA říše: Protozoa (prvoci) říše: Chromista podříše: Cryptistae podříše: Chromobiotae říše: Fungi
Víceplodnice většinou makroskopický útvar vyrůstají za příznivých podmínek z podhoubí a sloužící k rozšíření výtrusů (jen u vyšších hub)
Otázka: Houby Předmět: Biologie Přidal(a): cathrinefirth CHARAKTERISTIKA početná a různorodá skupina znaky rostlin (nepohyblivost) i znaky živočichů (heterotrofní výživa org. látky, zásobní látka glykogen)
VíceSeznam hub na poznávačku (Bi)
Seznam hub na poznávačku (Bi) nádorovka kapustová (Plasmodiophora brassicae) - hlavní znaky působí nádorovitost košťálové zeleniny, hypertrofii kořenů a následný úhyn plíseň hlavičková (Mucor mucedo) -
VíceČíslo klíčové aktivity: V/2 LABORATORNÍ PRÁCE- HOUBY. Tematická oblast: Žák si procvičí znalosti a prohloubí vědomosti z kapitoly Houby.
Název projektu: Pořadové číslo projektu: Název klíčové aktivity: Modernizace vzdělávání CZ.1.07/1.4.00/21.3811 INOVACE A ZKVALITNĚNÍ VÝUKY V OBLASTI PŘÍRODNÍCH VĚD Číslo klíčové aktivity: V/2 Název DUM:
VíceOBECNÁ MYKOLOGIE (místy se zvláštním zřetelem k makromycetům)
MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204 OBECNÁ MYKOLOGIE (místy se zvláštním zřetelem k makromycetům) Vymezení pojmů houby a mykologie Historický výskyt a teorie o původu
VíceNaučná stezka o houbách na trase Dobřichovice - Řevnice
Naučná stezka o houbách na trase Dobřichovice - Řevnice Tato naučná stezka vznikla jako součást diplomové práce o makromycetech v okolí Řevnic a Dobřichovic. Stezka přibližně kopíruje modrou turistickou
VíceČíslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743. Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková. Autor. Biologie 19 Houby stopkovýtrusé.
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Název školy Autor Tematická oblast Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 19 Houby stopkovýtrusé Ročník 1. Datum tvorby 8.12.2012 Anotace - pro
VíceRozmnožování hub. Typy hniloby dřeva. Hlenky. Mechy. Lišejníky. Řasy
Rozmnožování hub Ostatní organizmy Dřevokazné houby - stopkovýtrusné Rozmnožování organizmů, které se řadí k houbám, je velmi variabilní a značně složité. Stopkovýtrusné houby, které jsou i níže uvedené
VíceBuňka hub. mitochondrie. glykogen Golgiho aparát. vakuola jádro drsné ER. lysozóm. buněčná stěna plazm.membr. hladké ER
Říše: Houby (Fungi) Buňka hub buněčná stěna plazm.membr. lysozóm vakuola jádro drsné ER mitochondrie glykogen Golgiho aparát hladké ER Stavba těla t - stélky - tvořena souborem houbových vláken = hyf (u
VíceSubphyllum: Agaricomycotina Class: Agaricomycetes Subclass: Agaricomycetidae. Order: AGARICALES
Subphyllum: Agaricomycotina Class: Agaricomycetes Subclass: Agaricomycetidae Order: AGARICALES (Hibbett and Thorn 2001; Hibbett and Binder 2002; Larsson 2002) Složitá a početná vývojová větev šest hlavních
VíceSeminární práce Biologie Maturitní okruh č. 18 Mykologie
Seminární práce Biologie Maturitní okruh č. 18 Mykologie Hubert Šváb (3. ročník) Houby (Fungi) Mykologie: Věda zabývající se studiem hub (z řec. mýkés -houba) Nejstarší doklady o houbách pocházejí z prvohor,
Vícezákladní makroznaky bazidiomycetů
základní makroznaky bazidiomycetů základní typy plodnic rouškatých hub: krustothecium (plodnice s postupným vývojem - přirůstající, jedno- nebo častěji víceletá): hydneloidní, ganodermatiodní, fomitoidní,
VíceVEGETATIVNÍ ORGÁNY ROSTLIN
VEGETATIVNÍ ORGÁNY ROSTLIN 13 Soubory určitých pletiv vytvářejí u rostlin rostlinné orgány, a to buď vegetativního nebo generativního charakteru. Vegetativní orgány slouží rostlinám k zajištění růstu,
VíceMYKOLOGIE MB120P18 verze 2010
MYKOLOGIE MB120P18 verze 2010 MYKOLOGIE časový rozvrh lekcí a praktika 1. ÚVOD a EKOLOGIE (bez praktika) 2. Protozoální skupiny (saprotrofní a biotrofně parazitickéhlenky s praktikem 3. Chromistální skupiny
VíceMycelium (podhoubí) = soubor hyf. Součástí mycelia jsou i útvary kde vznikají spory
Říše: HOUBY (Fungi) Charakteristika: - známo přes 100 000 druhů (odhad až 1,5 miliónů) - organizmy s eukaryotickou buňkou BS s chitinem, v buňce lysozómy i cytoskelet - jedno i mnohobuněčné - heterotrofní
VíceHOUBY NAŠICH LESŮ. Jedlé houby, které rostou v okolí Cizkrajova
HOUBY NAŠICH LESŮ Jedlé houby, které rostou v okolí Cizkrajova 1. Muchomůrka růžr ůžovka Klobouky jsou 5 18 cm široké, v mládí polokulovitě sklenuté,, pak polosklenuté až ploché,, masité, masově růžové
VíceBiologie houbových organismů. Buňka, hyfa, pletiva, metabolismus, rozmnožování
Biologie houbových organismů Buňka, hyfa, pletiva, metabolismus, rozmnožování Rozdíly mezi buňkou rostlinnou, živočišnou a houbovou R jsou autotrófní organismy R sitosterol aj. fytosteroly Hlavní komponent
VíceBotanika bezcévných rostlin 9. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů
Botanika bezcévných rostlin 9. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů ŘÍŠE: Opisthokonta (Fungi) ODDĚLENÍ: Ascomycota ekologická skupina lišejníky (lichenizované houby) TŘÍDA: Lecanoromycetes ŘÁD:
VíceOtázka: Houby a lišejníky. Předmět: Biologie. Přidal(a): topinka HOUBY=FUNGI
Otázka: Houby a lišejníky Předmět: Biologie Přidal(a): topinka HOUBY=FUNGI doména: eukarya jednobuněčné i mnohobuněčné potřebují vyšší půdní vlhkost (rostou hlavně v lesích a na loukách) nejstarší doklady
VíceSněť kukuřičná - nejrozšířenější choroba kukuřice. Ustilago maydis (DC.) Corda 1842
Sněť kukuřičná - nejrozšířenější choroba kukuřice Ustilago maydis (DC.) Corda 1842 Úvod Houbový patogen Ustilago maydis (DC.) Corda je původcem sněti kukuřičné, která je dnes celosvětově nejrozšířenější
VíceHOUBY (Fungi) KAPITOLA 1: SYSTEMATICKÉ ZAŘAZENÍ KAPITOLA 2: EVOLUCE HUB KAPITOLA 3: ZPŮSOB ŽIVOTA
HOUBY (Fungi) - věda, která se zabývá studiem hub = mykologie; řecky mýkés = houba KAPITOLA 1: SYSTEMATICKÉ ZAŘAZENÍ - polyfyletická říše; několik na sobě nezávislých vývojových větví, které nevycházejí
VíceBotanika - bezcévné rostliny 3. praktikum. Přehled pozorovaných objektů
Botanika - bezcévné rostliny 3. praktikum ŘÍŠE: Chromista/SAR Přehled pozorovaných objektů ODDĚLENÍ: Peronosporomycota (Oomycota) TŘÍDA: Peronosporomycetes (Oomycetes ) ŘÁD: Peronosporales Pseudoperonospora
VíceŠkola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7. III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT
Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: Název projektu: Číslo projektu: Autor: Tematická oblast: Název DUMu: Houby 2 Kód: Datum: 14.8.2013 Cílová skupina: Klíčová slova: Anotace: III/2 - Inovace
VíceKlouzek žíhaný Suillus collinitus (Fr.) Kuntze Syn.: Suillus fluryi Huijsman
Hriby_054_107 28.3.2009 14:52 Stránka 74 Klouzek žíhaný Suillus collinitus (Fr.) Kuntze Syn.: Suillus fluryi Huijsman Klobouk je 50 100 mm široký, zprvu polokulovitý, potom klenutý až rozložený, hnědý,
VíceRostlinné orgány. Kořen (radix)
- jsou tvořeny soubory pletiv - vyznačují se určitou funkcí a stavbou Rostlinné orgány Rostlinné orgány vegetativní (vyživovací) kořen, stonek, list - funkce : zajištění výživy, růstu a výměny látek s
Vícečerných plodnic perithecia Graphium, Leptographium, Sporothrix identifikační znaky Doporučená média: Literatura
Ophiostomatales Houby charakteristické tvorbou černých plodnic (typu perithecia) s dlouhým krčkem a ústím a nepohlavního stadia v rodech Graphium, Leptographium, Sporothrix aj. Někteří zástupci mají 2
Vícecelulolytické identifikační znaky Doporučená média: Literatura
Sordariales Skupina charakteristická tvorbou většinou tmavě zbarvených plodnic typu perithecia. Někteří zástupci mají plodnice porostlé různě utvářenými trichomy (např. Chaetomium). Většinou se vyskytují
Víceaneb Malá exkurze do království hřibovitých hub
MYKOLOGIE Hřib je jedna z mála věcí, před níž každý rád ohne svůj hřbet ba i na kolena klekne Vpředstavách většiny lidí vždy byl a je symbolem jedlých hub hříbek, hřib neboli hřiban, protože hřib představuje
VíceBotanika bezcévných rostlin 5. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů
Botanika bezcévných rostlin 5. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů ŘÍŠE: Opisthokonta (Fungi) ODDĚLENÍ: Chytridiomycota TŘÍDA: Chytridiomycetes ŘÁD: Chytridiales Synchytrium endobioticum (TP)
VícePenicillium, řád Eurotiales
Penicillium, řád Eurotiales Druhově bohatý rod: více než 250 druhů V přírodě jedna z nejčastějších hub (půda, ovzduší) významný rozkladač rostlinných zbytků V prostředí člověka častý kontaminant potravin
VíceÚvod do biologie rostlin Pletiva Slide 1 ROSTLINNÉ TĚLO. Modelová rostlina suchozemská semenná neukončený růst specializované části
Úvod do biologie rostlin Pletiva Slide 1 ROSTLINNÉ TĚLO Modelová rostlina suchozemská semenná neukončený růst specializované části příjem vody a živin + ukotvení fotosyntéza rozmnožovací potřeba struktur
Víceřád Corticiales (kornatcotvaré)
řád Corticiales (kornatcotvaré) plodnice nejčastěji resupinátní, monomitické s hladkým, vrásčitým, příp. i poroidním hymenoforem obvykle dřevní saprofyti Phlebia centrifuga (žilnatka bledá) pralesní druh
VíceWorld of Plants Sources for Botanical Courses
Botanika 5 Říše Fungi Říše Fungi (houby) stélka jednobuněčná u primitivních hyfy u odvozenějších ty mohou vytvářet vláknité mycelium nejpokročilejší typy hub mají přehrádkované hyfy většinou přítomna b.
VíceŢlutá zakrslost ječmene Původce Barley yellow dwarf virus Sterilní zakrslost ovsa Původce - Oat sterile dwarf virus
CHOROBY OBILNIN Virózy Ţlutá zakrslost ječmene Původce Barley yellow dwarf virus Sterilní zakrslost ovsa Původce - Oat sterile dwarf virus Padlí travní Patogen: Erisyphe graminis - obligátní parazit, variabilní,
VíceRozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162
ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Dělnická 6. 7. tř. ZŠ základní
VíceBotanika bezcévných rostlin 9. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů
Botanika bezcévných rostlin 9. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů ŘÍŠE: Opisthokonta (Fungi) ODDĚLENÍ: Ascomycota lišejníky (lichenizované houby) Fabien Burki Cold Spring Harb Perspect Biol2014
VíceMetodický list. Název pro školu: EU PŘ 20. Mgr. Petra Bainarová
Metodický list Pořadové číslo: VY_32_INOVACE_II.A.20 Název pro školu: EU PŘ 20 Název materiálu: Autor: Vzdělávací obor: Anotace: Klíčová slova: Druh učebního materiálu: Očekávaný výstup: Věková skupina:
VíceFUNGI. Houby v širším slova smyslu včetně lišejníků HEN
FUNGI Houby v širším slova smyslu včetně lišejníků HEN Houby (Fungi) popis skupiny Eukaryota, většinou mnohobuněční kvasinky jsou ale jednobuněčné Živiny přijímají absorpcí. Všechny houby se živí heterotrofně.
Více5. cvičení. Říše FUNGI; Oddělení: EUMYCOTA; Třída: HOMOBASIDIOMYCETES
5. cvičení Říše FUNGI; Oddělení: EUMYCOTA; Třída: HOMOBASIDIOMYCETES ROZDÍLY MEZI Ascomycotina a Basidiomycotina (vřeckovýtrusými a stopkovýtrusými houbami) 1) pohlavní proces (gametangiogamie x somatogamie
VíceSystém houbových organismů část 6 Přednášky (verze LS 2006/2007) RNDr. B. Mieslerová, Ph.D. Prof. Ing. A. Lebeda, DrSc.
Systém houbových organismů část 6 Přednášky (verze LS 2006/2007) RNDr. B. Mieslerová, Ph.D. Prof. Ing. A. Lebeda, DrSc. RNDr. M. Sedlářová, Ph. D.; RNDr. I. Petrželová, Ph. D. Odd. fytopatologie, Katedra
VíceOborová exkurze BIOLOGIE
PRAKTICKÁ VÝUKA PŘÍRODOVĚDNÝCH PŘEDMĚTŮ NA ZŠ A SŠ CZ.1.07/1.1.30/02.0024 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Oborová exkurze BIOLOGIE Téma:
VíceASCOMYCOTA. Houby vřeckaté (vřeckovýtrusé)
ASCOMYCOTA Houby vřeckaté (vřeckovýtrusé) Morfologické charakteristiky: 1. Mycelium a somatické struktury: Septované - septa s jednoduchými póry + Woroninova tělíska, organely septálního póru Mycelium
VíceSaprofité-rozklad org. zbytků Paraziticky- mykosy... Symbioticky- s cévnatými rostlinami(mykorhiza)- 95% rostlinných druhů, rostlina poskytuje
Otázka: Houby a nižší rostliny Předmět: Biologie Přidal(a): LenkaKrchova Houby fungia Samostatná říše- napůl živočich a rostlina Eukaryotické heterotrofní organismy, které se rozmnožují výtrusy. Tělo se
VíceNázev projektu: Investice do vzdělání - příslib do budoucnosti
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2939 Název projektu: Investice do vzdělání - příslib do budoucnosti Číslo přílohy:vy_32_inovace_bi6.1 Autor David Kollert 1.9.2013 Datum 12.9. 2013 vytvoření/ověření
Více5 (1) HOUBY A LIŠEJNÍKY Jsou stélkaté heterotrofní eukaryotní organismy, které se na Zemi objevily už v průběhu
5 (1) HOUBY A LIŠEJNÍKY Jsou stélkaté heterotrofní eukaryotní organismy, které se na Zemi objevily už v průběhu prvohor. Jejich tělo nejčastěji tvoří jednoduchá vláknitá nebo větvená stélka (na jednotlivé
VíceŠkola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN
Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0940
VíceCvičení: Kultury - kvasinky a mikroskopické houby
Cvičení: Kultury - kvasinky a mikroskopické houby Bi1090c Fylogeneze a diverzita řas a hub cvičení Mgr. Lukáš Chrást Loschmidtovy laboratoře, ÚEB PřF MU a RECETOX Podzim 2015 ODDĚLENÍ: Zygomycota TŘÍDA:
VíceOBECNÁ MYKOLOGIE MB120P46 4 kredity (verze 2010)
OBECNÁ MYKOLOGIE MB120P46 4 kredity (verze 2010) garant: Karel Prášil, katedra botaniky PřF UK Praha, prasil@natur.cuni.cz přednášející: Milan Gryndler, laboratoř biologie hub MBÚ AV ČR, Praha Jan Holec,
VíceEKOLOGIE A VÝZNAM HUB (místy se zvláštním zřetelem k makromycetům)
MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204 EKOLOGIE A VÝZNAM HUB (místy se zvláštním zřetelem k makromycetům) Houby a jejich prostředí Ţivotní strategie a vzájemné působení
Vícemykologie Mkavkova@prf.jcu.cz www. mykoweb. prf.jcu.cz(unb myko)
mykologie Mkavkova@prf.jcu.cz www. mykoweb. prf.jcu.cz(unb myko) Proč studujeme houby? Nedílná součást ekosystému energetické cykly, přeměna organické a anorganické hmoty 1.rozklad dřevní hmoty 2. zpřístupňování
Vícekvasinky x plísně (mikromycety)
Mikroskopické houby o eukaryotické organizmy o jedno-, dvou-, vícejaderné o jedno-, vícebuněčné o kromě zygot jsou haploidní o heterotrofní, symbiotické, saprofytické, parazitické o buněčná stěna bez peptidoglykanu,
VíceStřední odborná škola stavební a Střední odborné učiliště stavební Rybitví
Střední odborná škola stavební a Střední odborné učiliště stavební Rybitví Vzdělávací oblast: Materiály Název: Dřevokazné houby 1. část Autor: Ing. Zdenka Kubešová Datum, třída: 4.6.2012, 1.C Stručná anotace:
VíceSymbiózy. s autotrofními organizmy
Symbiózy s autotrofními organizmy Symbiózy s (nejen) rostlinami Arbuskulární (AM) Erikoidní arbutoidní monotropoidní Orchideoidní jungermannioidní tzv. endomykorhizy Ektomykorhiza (ECM) Ektendomykorhizy
VíceVY_32_INOVACE_02.07 1/8 3.2.02.7 Houby Houby rostliny nebo živočichové
1/8 3.2.02.7 rostliny nebo živočichové cíl - popsat stavbu těla houby - vysvětlit jejich rozmnožování - rozlišit základní jedlé a jedovaté houby - sestavit zásady správného houbaře - prokázat znalost poskytnutí
VíceAutor: Katka www.nasprtej.cz Téma: Houby Ročník: 2.
Houby (Mycota) (Fungi) - Organismy - Eukaryotická buňka (buňka s membránovými strukturami) o Buněčná stěna z chitinu - Výživa: heterotrofní (symbiotická, parazitní ) - Rozmnožování: výtrusy - Tělo = stélka
VíceLesnická fytopatologie a rostlinolékařství prezentace pro praktická cvičení
Lesnická fytopatologie a rostlinolékařství prezentace pro praktická cvičení Ing. Dagmar Palovčíková Ing. Miloň Dvořák PhD. Ing. Petr Sedlák Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a
VíceBotanika bezcévných rostlin 10. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů
Botanika bezcévných rostlin 10. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů ŘÍŠE: Plantae ODDĚLENÍ: Chlorophyta TŘÍDA: Trebouxiophyceae Chlorella (PP) Trebouxia (PP) Stichococcus (PP) TŘÍDA: Chlorophyceae
VíceBotanika bezcévných rostlin 6. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů
Botanika bezcévných rostlin 6. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů "říše" Plantae; podříše Viridiplantae Oddělení: Chlorophyta; třída: Ulvophyceae a) Ulva b) Cladophora c) Anadyomene d) Valonia
VíceDřevokazné houby dubu
Dřevokazné houby dubu Fistulinahepatica-pstřeň dubový Phellinus robustus - ohňovec statný Phellinus torulosus - ohňovec hrbolatý Laetiporus sulphureus - sírovec žlutooranžový Daedalea quercina - síťkovec
VíceBotanika bezcévných rostlin pro učitele 5. praktické cvičení
Botanika bezcévných rostlin pro učitele 5. praktické cvičení ŘÍŠE: Plantae ODDĚLENÍ: Chlorophyta TŘÍDA: Trebouxiophyceae Chlorella (PP) Trebouxia (PP) Stichococcus (PP) TŘÍDA: Chlorophyceae Chlamydomonas
VíceLesnická fytopatologie a rostlinolékařství prezentace pro praktická cvičení
Lesnická fytopatologie a rostlinolékařství prezentace pro praktická cvičení Ing. Dagmar Palovčíková Ing. Miloň Dvořák PhD. Ing. Petr Sedlák Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a
VícePletiva krycí, vodivá, zpevňovací a základní. 2/27
Pletiva krycí, vodivá, zpevňovací a 1. Pletiva krycí (pokožková) rostlinné tělo vyšších rostlin kryje pokožka (epidermis) je tvořená dlaždicovitými buňkami těsně k sobě přiléhajícími, bez chlorofylu vnější
VíceFusarium a Cylindrocarpon
Fusarium a Cylindrocarpon Rod Fusarium (česky srpatka) je charakteristický tvorbou vícebuněčných zakřivených makrokonidií, na rozdíl od příbuzného rodu Cylindrocarpon, který má makrokonidie většinou rovné.
VíceBotanika bezcévných rostlin 2. praktické cvičení. Přehled pozorovaných objektů
Botanika bezcévných rostlin 2. praktické cvičení ŘÍŠE: Amoebozoa ODDĚLENÍ: Myxomycota TŘÍDA: Myxomycetes Přehled pozorovaných objektů Myxomycetes trofická fáze (OP) ŘÁD: Liceales Lycogala (HB) ŘÁD: Physarales
VíceMykorhizní symbióza. Biologie a funkčnost Metody determinace Praktické užití
Mykorhizní symbióza Biologie a funkčnost Metody determinace Praktické užití MYKORHIZA symbiotické soužití hub a cévnatých rostlin, přičemž interakce je realizována na kořenech a v jejich pletivech. Houbový
Víceřád Corticiales (kornatcotvaré; 29/136)
řád Corticiales (kornatcotvaré; 29/136) plodnice výhradně resupinátní, korticioidní často růžový výtr.prach, katahymenium dřevní saprofyti Vuilleminia comedens (větvovka ojíněná) rozlité plodnice, vyvíjející
VíceOddělení: BASIDIOMYCOTA
Oddělení: BASIDIOMYCOTA Hyfy s doliporovým septem nebo kvasinkové formy; nepohlavní spory se vyskytují řídce; pohlavní rozmnožování: fúzí kompatibilních hyf (somatogamie), vedoucí k produkci basidiospor
VíceZvyšování kvality výuky technických oborů
Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.18 Dřeviny Kapitola 9 Submikroskopická stavba
VíceUNB 1. mykologie. www. mykoweb. prf.jcu.cz (UNB myko)
UNB 1 mykologie Mkavkova@prf.jcu.cz www. mykoweb. prf.jcu.cz (UNB myko) Proč studujeme houby? Nedílná součást ekosystému energetické cykly, přeměna organické a anorganické hmoty 1.rozklad dřevní hmoty
VíceMykologie. Mykologie:vědní obor zaměřený na studium hub a houbových organismů. http://botanika.prf.jcu.cz/mykologie/
Mykologie Mykologie:vědní obor zaměřený na studium hub a houbových organismů http://botanika.prf.jcu.cz/mykologie/ Proč studujeme houby? Nedílná součást ekosystému energetické cykly, přeměna organické
VíceVzdělávací obsah vyučovacího předmětu
Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Přírodopis 6. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová Obecná biologie rozliší základní projevy a podmínky života, orientuje se v daném přehledu vývoje organismů
VíceŘÍŠE: Fungi. ODDĚLENÍ: Ascomycota
ŘÍŠE: Fungi ODDĚLENÍ: Ascomycota ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA při pohlavním procesu dochází ke vzniku dikaryotických hyf, tvořících makroskopické útvary - plodnice (askomata) výtrusy (askospory) vznikají ve
VíceFylogeneze a morfologie bezcévných rostlin 2. praktické cvičení. Přehled pozorovaných objektů
Fylogeneze a morfologie bezcévných rostlin 2. praktické cvičení ŘÍŠE: Protozoa ODDĚLENÍ: Myxomycota TŘÍDA: Myxomycetes Přehled pozorovaných objektů Myxomycetes trofická fáze (OP) ŘÁD: Liceales Lycogala
Více