VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií Způsob odměňování ve zvolené společnosti Bakalářská práce Autor: Martina Švandová, DiS. Vedoucí práce: Ing. Magda Morávková Jihlava 2013

2

3 Anotace Předmětem bakalářské práce je zhodnocení stávajícího způsobu odměňování zaměstnanců a stávajících zaměstnaneckých benefitů ve zvolené společnosti. Teoretická část je zaměřena na vysvětlení podstaty odměňování, daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků a na výčet možných zaměstnaneckých benefitů, jako způsobu odměňování. To celé s posouzením daňového dopadu jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele. Praktická část pak představuje zvolenou firmu a její současný způsob odměňování a poskytované benefity. Je zde provedeno zhodnocení navýšení stávajícího odměňování z pohledu dvou zaměstnavatelem zvažovaných variant. Závěrem je pak vyhodnocení obou variant a to jak z pohledu zaměstnanců, tak z pohledu zaměstnavatele. Z pohledu zaměstnanců je hodnocen dopad na jejich čistý roční příjem. Z hlediska zaměstnavatele je pak hodnocena celková nákladová náročnost každé z variant navýšení roční odměny zaměstnanců. Jinými slovy kolik musí zaměstnavatel celkově vynaložit. Klíčová slova odměňování, politika odměňování, strategie odměňování, peněžní odměna, celkový výdělek, zaměstnanecké výhody, daň z příjmů, základ daně, mzda, benefity, zúčtování, odvod pojistného Annotation Subject of this thesis is to evaluate the existing method of rewarding employees and existing employee benefits in the selected company. The theoretical part is focused on explaining the nature of remuneration, income tax from dependent activities and emoluments and the list of possible employee benefits, as a way of remuneration. The whole thing with the assessment of the impact of tax for both employees and employers. The practical part is selected company and its current way of compensation and benefits provided. There is an assessment of the current increase in remuneration from the perspective of the employer considered two options. In conclusion, the evaluation of both variants, both in terms of employees, and from the perspective of the employer. From the perspective of employees evaluated their impact on annual net income. From the perspective of the employer is then evaluated total cost performance of each of the variants increase annual remuneration of employees. In other words, how much the employer must generally spend.

4 Key words remuneration, remuneration policy, remuneration strategy, cash prize, total earnings, employee benefits, income tax, tax base, salary, benefits, accounting, insurance payments

5 Na tomto místě bych chtěla velmi poděkovat vedoucí mé bakalářské práce paní Ing. Magdě Morávkové a to především za zcela přesné a jasné odborné informace, rady, ochotu a vstřícnost v průběhu zpracovávání této práce. Dále bych ráda poděkovala celé své rodině za trpělivost a podporu během mého studia.

6 Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím při výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutí licence. V Jihlavě dne Podpis

7 Obsah 1 Úvod Odměňování pracovníků Filozofie odměňování Systém odměňování Strategie odměňování Politika odměňování Praxe odměňování Procesy odměňování Postupy (procedury) odměňování Prvky systému odměňování Podniková strategie Strategie a politika odměňování Základní peněžní odměna Zásluhová odměna Zaměstnanecké výhody Příplatky Celkový výdělek Daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky Příjmy ze závislé činnosti Funkční požitky Příjmy nepovažované za příjem ze závislé činnosti Příjmy nepovažované za funkční požitky Příjmy od daně ze závislé činnosti osvobozené Způsob výpočtu daně z příjmů fyzických osob a funkčních požitků Základ daně z příjmu dle 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. 21

8 3.2.2 Povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti Pojistné na všeobecné zdravotní pojištění Daň z příjmů ze závislé činnosti Daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby srážková daň Roční zúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků Nezdanitelné části základu daně Zaměstnanecké benefity Význam benefitů Členění benefitů Rizika poskytovaných benefitů Přehled jednotlivých zaměstnaneckých benefitů Příspěvek zaměstnavatele na pojištění (soukromé životní, penzijní) Příspěvek na stravování a nápoje Poskytnutí jednotného pracovního oblečení Poskytování osobních ochranných pracovních prostředků Odborný rozvoj zaměstnanců zabezpečovaný jinými subjekty Příspěvek zaměstnavatele na dopravu do zaměstnání Příspěvek na přechodné ubytování pro zaměstnance Používání majetku zaměstnavatele i pro soukromé účely zaměstnance Rekreace Kulturní akce, sport Zaměstnanecké benefity v praxi Firma EKO, spol. s r. o Prezentace společnosti Historie firmy Založení společnosti a předmět podnikání Majetkové poměry... 41

9 5.5 Současnost a budoucí vývoj ve firmě Strojní vybavení firmy Způsob odměňování Současná zaměstnanecká politika firmy Mzdové listy Zhodnocení výhodnosti zvoleného řešení Z pohledu zaměstnance z hlediska výše čisté mzdy za rok Navýšení příspěvku na životní kapitálové pojištění o Kč za rok Navýšení hrubé mzdy o Kč za rok Porovnání obou variant navýšení z pohledu zaměstnance Z pohledu zaměstnavatele z hlediska nákladů Mzda z hlediska zaměstnance a zaměstnavatele u zvolené varianty navýšení příspěvku na životní kapitálové pojištění Závěr Seznam použité literatury Seznam tabulek... 77

10 1 Úvod Jako téma pro zpracování svojí bakalářské práce jsem si zvolila způsoby odměňování a porovnání různých způsobů této možnosti ze strany zaměstnavatele. Zároveň pak zhodnocení z hlediska zaměstnance. V současné době je velmi široká škála benefitů, které mohou zaměstnavatelé aplikovat ve svém systému odměn a ohodnocení vlastních zaměstnanců. Mzda či ve státní sféře plat je hlavním motivačním prostředkem a způsobem ohodnocení kvality odvedené lidské práce. Není zde od věcí např. citát Tomáše Bati: Výše civilizace a kultury člověka je právě taková, jak vysoká je mzda, kterou jim vynáší jejich denní práce. Touha člověka po vyšší mzdě se nikdy nezastaví. 1 Již tento citát evokuje nutnost dostatečného ohodnocení odvedené práce jako motivační prostředek. V současné době poklesu růstu ekonomiky se stále více zaměstnavatelů přiklání ke způsobu motivace formou různých benefitů, jako např. příspěvek na penzijní připojištění, životní kapitálové pojištění, na kulturu, sportovní aktivity atd. Tento způsob je oboustranně výhodný neboť poskytnuté příspěvky se stávají nákladovou položkou zaměstnavatele a většina z nich je do určité výše osvobozena od zdanění. Tudíž dochází k úspoře odvodů ze strany zaměstnavatele a k úspoře při zdanění a odvodů na straně zaměstnance. Nejprve jsem se ve své práci zaměřila na samotnou podstatu systému odměňování. Dále na způsob zdanění příjmů ze strany zaměstnance, tedy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků. Závěrem teoretické části jsem se zaměřila na přiblížení různých forem zaměstnaneckých benefitů včetně dopadů na straně zaměstnavatele i zaměstnance. V praktické části jsem se zaměřila popis zvolené společnosti s uvedením současného stavu odměňování, s tím, že společnost zvažuje navýšení ročního příjmu zaměstnanců v následujícím roce o částku Kč každému zaměstnanci. Tento záměr jsem propočetla a zhodnotila vhodnost při způsobu navýšení hrubé mzdy nebo navýšení současného benefitu ve formě příspěvku na životní kapitálové pojištění zaměstnancům, který je ve společnosti zaveden. 1 [cit ]. 10

11 2 Odměňování pracovníků 2 Odměňování pracovníků je základním motivačním prostředkem každého zaměstnavatele a způsobem ohodnocení odvedené práce zaměstnanců. 2.1 Filozofie odměňování Řízení odměňování je založeno na dobře zformulované filozofii soustavě přesvědčení a vůdčích principů, které odpovídají hodnotám organizace a pomáhají je uvádět do života. Tato filozofie uznává, že je-li řízení lidských zdrojů o investování do lidského kapitálu, od něhož se požaduje odpovídající, rozumná návratnost, pak je v pořádku odměňovat lidi diferencovaně podle jejich přispění a přínosu (tj. podle návratnosti investic, kterou generují). Filozofie řízení odměňování uplatňuje přístup celkové odměny, který zdůrazňuje význam uznávání všech aspektů odměny jako soudržného celku provázaného s ostatními iniciativami řízení lidských zdrojů zaměřenými na motivaci, oddanost, angažovanost a rozvoj pracovníků. To vyžaduje integraci strategií odměňování s ostatními strategiemi řízení lidských zdrojů, včetně řízení talentů a řízení rozvoje lidských zdrojů. Řízení odměňování je integrální součástí řízení lidí v podobě odpovídající koncepci řízení lidských zdrojů. 2.2 Systém odměňování Strategie odměňování Strategií odměňování je organizací stanovena její dlouhodobá perspektiva z hlediska praxe, procesů a postupů odměňování za účelem dosažení určitých podnikatelských záměrů. 2 ARMSTRONG, Michael. Odměňování pracovníků. 1. české vyd. Praha: Grada, 2009, 442 s. Expert (Grada). ISBN

12 2.2.2 Politika odměňování Je určitým návodem při rozhodování o potřebných krocích. Společnost si může například stanovit politiku s cílem udržení úrovně peněžních odměn v rozsahu průměrných tržních sazeb Praxe odměňování Je to systém odměňování v praxi, vytvořený pomocí struktury stupňů (tříd) a sazeb, metodami odměňování podle hodnocení práce nebo zásluhové odměňování využívané k realizaci strategie a politiky odměňování. Výsledkem politiky týkající se úrovně peněžních odměn je shromažďování a analyzování údajů o tržních sazbách. Dále pak dochází k úpravě mezd a platů v souladu s růstem tržních sazeb Procesy odměňování Prostřednictvím procesů odměňování je realizována politika a praktická stránka odměňování. Tvoří způsoby realizace politiky a provádění praktické stránky odměňování. Například způsob využití a uplatnění výsledků šetření a prostřednictvím manažerů řízení proces revize a úprav y mezd Postupy (procedury) odměňování Jsou zavedeny za účelem udržení a zabezpečení toho, že systém odměňování bude účinně fungovat. Vynaložené peníze pak mají přinášet adekvátní hodnotu. Je možné si například stanovit postup, který bude používán při každoroční revizi a následné úpravě mezd a platů. 12

13 2.3 Prvky systému odměňování Obrázek 1- Prvky systému odměňování a jejich vzájemné vztahy (Zdroj: Armstrong, 2009, str. 24) Podniková strategie V každém podniku je východiskem systému odměňování a určuje síly, které posouvají podnikání kupředu a pomáhají při určování podnikových cílů. Tyto síly jsou pro každý podnik jedinečné a zahrnují i mnoho dalších faktorů. Například vysoký výkon, produktivitu, ziskovost, kvalitu, a inovaci. 13

14 2.3.2 Strategie a politika odměňování Strategie odměňování je ve své podstatě přímo závislá na hlavních hnacích silách podnikání. Z těchto strategie a politika odměňování vyplývá a definuje hlavní cíle a záměry, to především ty dlouhodobé, v oblastech mzdových struktur a zaměstnaneckých výhod. Strategie se zaměřuje na správnou stimulaci za účelem vyšší angažovanosti a oddanosti zaměstnanců. Probíhá například formou odměn či zaměstnaneckých výhod. V návaznosti na dobře zvolenou a dodržovanou strategii a politiku odměňování dosahuje podnik svých vytyčených cílů Základní peněžní odměna Je to odměna v podobě množství peněz za odvedení určité práce či za pracovní místo. Její výše je pohyblivá v závislosti na úrovni práce nebo u manuálně pracujících dle požadovaných dovedností tj. kvalifikace. Základní peněžní odměna je ovlivňována jak vnějšími faktory v podobě například sazeb na trhu práce, tak faktory vnitřními například v podobě různých forem hodnocení odvedené práce. Základní peněžní odměna, tedy plat a mzda může být vyjádřena jako: roční měsíční týdenní hodinová Zásluhová odměna Je formou další peněžní odměny a bývá často provázána se základní peněžní odměnou. Představuje odměnu vztahující se k pracovnímu výkonu, schopnostem a přínosu například v podobě zkušeností. Pokud se základní peněžní odměnou provázána není, hovoříme o tzv. proměnlivé peněžní odměně Zaměstnanecké výhody Jsou souhrnem opatření zaměstnavatele určeným pro pracovníky za účelem zlepšení jejich blahobytu, spokojenosti a v neposlední řadě motivace a přístupu k práci. 14

15 Jsou poskytovány nad rámec peněžní odměny a tvoří velmi významnou součást celkového odměňování. Často mají zásahovou podobu a to nejčastěji v podobě příspěvků do různých pojistných systémů jako např. penzijní připojištění, životní kapitálové pojištění atd. Některé zaměstnanecké výhody jako např. mateřská dovolená jsou zabezpečeny zákonem Příplatky Jsou vypláceny jako další složka mzdy či platu a to v závislosti na zvláštních okolnostech či na zvláštních rysech vykonávané práce. Zde rozlišujeme mimo jiné například: Příplatek za práci přesčas Za dobu práce přesčas přísluší zaměstnanci mzda, na kterou mu vzniklo za tuto dobu právo (dále jen dosažená mzda), a příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas místo příplatku. 3 Příplatek za noční práci Za dobu noční práce přísluší zaměstnanci dosažená mzda a příplatek nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku. Je však možné sjednat jinou minimální výši a způsob určení příplatku 4 Příplatek za práci v sobotu a neděli Za dobu práce v sobotu a v neděli přísluší zaměstnanci dosažená mzda a příplatek nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku. Je však možné sjednat jinou minimální výši a způsob určení příplatku. 5 Další různé příplatky jako např. příplatek za vedení, příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí, zvláštní příplatek, příplatek za rozdělenou směnu, osobní příplatek atd Celkový výdělek Je tvořen veškerými složkami peněžních výplat mzda či plat, příplatky, odměny zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce 15

16 3 Daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků Problematika daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků je upravena zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Tato daň se řadí do skupiny daní přímých. Poplatníky této daně jsou fyzické osoby a zaměstnanci, mající bydliště na území České republiky nebo se na územní České republiky zdržující alespoň 183 dnů v daném kalendářním roce. Takovéto osoby mají tzv. neomezenou daňovou povinnost, tj. že daňová povinnost se vztahuje jak na jejich příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, tak na příjmy, které jim plynou ze zdrojů v zahraničí. Poplatníci, zdržující se na území ČR po dobu kratší než 183 dnů v daném roce mají pak omezenou daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na jejich příjmy ze závislé činnosti, které plynou ze zdrojů výhradně na území České republiky Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky Příjmy ze závislé činnosti 7 Příjmy ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního poměru či služebního nebo členského poměru. Příjmy za práci žáků a studentů z praktického výcviku. Příjmy za práci členů družstev, společníků a jednatelů společností s ručením omezeným a komanditistů komanditních společností. A to i přesto, že nemají povinnosti při vykonávání práce pro družstvo či společnost dbát příkazů plátce. Příjmy za práci likvidátorů. V tomto případě a v případě předchozího bodu podléhají dani z příjmu jen takové příjmy, při jejichž dosažení nemusel člen družstva nebo společník společnosti dbát příkazu jiné osoby. Pokud u těchto příjmů nemá poplatník podepsáno Prohlášení, zdaňují se tyto zálohou na daň 6 Šípková J., , odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů 16

17 se sazbou 15 % a to i v případě že výše odměny nepřesáhne za měsíc Kč. Nelze na ně tedy uplatnit srážkovou daň. Příjmy v podobě odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob jako jsou např. členové dozorčích rad atd. Příjmy plynoucí v souvislosti se současným, budoucím nebo dřívějším výkonem závislé činnosti dle předchozího výčtu nebo funkce bez ohledu na to, zda plynou od plátce, u něhož poplatník závislou činnost nebo funkci vykonává nebo od plátce, u něhož poplatník závislou činnost nevykonává Funkční požitky 8 Funkční platy a plnění, která jsou poskytována v souvislosti se současným nebo dřívějším výkonem funkce, jejíž výše je stanovena dle zákona upravujícího platy a další náležitosti, které jsou spojeny s výkonem funkce představitelů státní moci, některých státních orgánů a soudců. Např. platy poslanců a senátorů. Výjimku tvoří plat prezidenta republiky a náhrady spojené s výkonem této funkce. Odměny a plnění poskytovaná v souvislosti se současným nebo dřívějším výkonem funkce v orgánech obcí, státních orgánech nebo orgánech územní samosprávy, občanských a zájmových sdruženích a v jiných komorách a institucích. Např. platy starostů a zastupitelů. Osvobození peněžních náhrad u představitelů státní moci na základě 37 odst. 5 zákona 236/1995 Sb. bylo v roce 2011 zrušeno. Výjimky jsou uvedeny v 6 odst. 9 písm. s) zákona 586/1992 Sb. Odměny za výkon funkce v různých občanských a zájmových sdruženích, komorách a jiných orgánech a institucích Příjmy nepovažované za příjem ze závislé činnosti 9 Náhrady cestovních výdajů, poskytované v souvislosti s výkonem závislé činnosti do výše stanovené nebo umožněné zvláštním právním předpisem, 8 6, odst. 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů 9 6, odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů 17

18 dle 109 odst. 3 zákoníku práce. Tedy cestovní výdaje poskytnuté nad rámec této výše jsou pro zaměstnance zdanitelným příjmem. Hodnota bezplatného stravování poskytnutá zaměstnavatelem zaměstnanci na pracovních cestách. Pracovní cestou je rozuměno vyslání zaměstnance k výkonu práce mimo jeho sjednané místo výkonu práce na časově omezenou dobu. Hodnota osobních ochranných pracovních prostředků, jakož i pracovních oděvů a obuvi, mycích, čistících a dezinfekčních prostředků a ochranných nápojů poskytované v rozsahu stanoveném zvláštním předpisem a to včetně prostředků vynaložených na jejich udržování Zálohy přijaté od zaměstnavatele za účelem vydání jeho jménem a částky přijaté od zaměstnavatele na základě prokázaných výdajů, vynaložených tak, jako by je vynaložil přímo zaměstnavatel. Náhrada za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů zaměstnance, které využil pro výkon práce. Řídí se ustanoveními zákoníku práce Příjmy nepovažované za funkční požitky 10 Jsou zde zahrnuty příjmy znalců a tlumočníků, dále zprostředkovatelů kolektivních sporů a rozhodců za činnost, která je vykonávána podle zvláštních předpisů. Tyto se za funkční požitky nepovažují Příjmy od daně ze závislé činnosti osvobozené 11 Plnění nepeněžního charakteru vynaložená zaměstnavatelem na odborný rozvoj zaměstnanců, který souvisí s předmětem činnosti zaměstnavatele či nepeněžní plnění vynaložená ze strany zaměstnavatele na rekvalifikaci zaměstnanců. Nevztahuje se však na náhradu mzdy. Stravování poskytované na pracovišti nebo jako závodní stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů formou nepeněžního plnění. 10 6, odst. 11 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů 11 6, odst. 9 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů 18

19 Nealkoholické nápoje poskytnuté na pracovišti formou nepeněžního plnění ze sociálního fondu, ze zisku po zdanění nebo na vrub nákladů, které nejsou pro zaměstnavatele daňově uznatelnými. Nepeněžní plnění poskytovaná z různých fondů (např. kulturní, sociálních potřeb, atd.) nebo jako daňově neuznatelnou položku ve formě možnosti využívat různá rekreační, zdravotnická a vzdělávací zařízení. Nepeněžní plnění však nesmí za kalendářní rok přesáhnout částku Kč. Zaměstnanecké jízdné v rámci činnosti zaměstnavatele v oblasti veřejné dopravy. Příjmy ze závislé činnosti plynoucí poplatníkům z výkonu činnosti na území ČR, zaměstnavatel má však sídlo v zahraničí, kteří se nezdržují na území ČR alespoň 183 dnů v jakémkoli období 12 měsíců po sobě jdoucích. Nepeněžní dary, poskytnuté z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálních fondů, ze zisku po jeho zdanění či na vrub daňově neuznatelných nákladů do úhrnné výše do Kč na jednoho zaměstnance. Hodnota přechodného ubytování a to do výše Kč za měsíc. Např. příspěvek na nájem za byt zaměstnance, který má jinak trvalé bydliště v nepřijatelné vzdálenosti pro řádné plnění zaměstnaneckých povinností. Mzdové vyrovnání, které je vyplácenou výši rozdílu mezi dávkami nemocenského pojištění. Např. zaměstnanci v oboru hornictví dlouhodobě nezpůsobilí k výkonu dosavadní práce. Peněžní plnění plynoucí z poskytnutí bezúročné půjčky či půjčky s úrokem nižším, než je obvyklé z fondu kulturních a sociálních potřeb či ze sociálního fondu nebo ze zisku po jeho zdanění. A to u návratných půjček poskytnutých na bytové účely do výše Kč. U půjček k překlenutí tíživé finanční situace do výše Kč. Příplatek poskytovaný za službu v zahraničí v cizí měně vojákům a příslušníkům bezpečnostních sborů v rámci mezinárodních misí. 19

20 Peněžní plnění ve formě sociální výpomoci zaměstnavatele zaměstnanci z důvodu obtížných poměrů v důsledku živelní pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie na územích s vyhlášeným nouzovým stavem. Výše osvobozené výpomoci do Kč. Příspěvek zaměstnavatele do výše Kč ročně za předpokladu splnění podmínky, že smlouva je sjednána na výplatu pojistného plnění po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let. Zaměstnavatel tímto způsobem přispívá například na: penzijní připojištění penzijní pojištění soukromé životní pojištění Plnění naturálních charakteru představitelům státní moci, státních orgánů a soudcům jako například: výdaje na dopravu ať už při tuzemských tak při zahraničních cestách a dalších výdajů výdaje na stravování výdaje na ubytování výdaje na odborné a administrativní práce a další Veškeré příjmy na straně zaměstnance, které přesahují tento zákonem vymezený rámec, jako je např. příspěvek na různá pojištění a připojištění přesahující částku Kč, výpomoc zaměstnanci nad Kč, příspěvek na nájemné nad Kč, nepeněžní dar nad Kč atd. jsou potom na straně zaměstnance hodnoceny jako příjem a je nutno je zahrnout do základu daně z příjmů fyzických osob a daň rádně odvést. Rovněž tak je nutné tyto příjmy nad zákonem stanovený rámec promítnout do vyměřovacího základu pro odvod pojistného. 20

21 3.2 Způsob výpočtu daně z příjmů fyzických osob a funkčních požitků Základ daně z příjmu dle 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů 12 Patří sem veškeré příjmy uvedené v předchozí kapitole s výjimkou příjmů od daně osvobozených. Tato částka se dále navýší o pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti podle zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění podle zákona č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění, které je hrazeno zaměstnavatelem, tedy o odvod zaměstnavatele. Výše pojistného je pak stanovena zákonem č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění. Povinnost navýšit základ daně při výpočtu daně z příjmů fyzických osob o částku odpovídající povinnému pojistnému na sociální zabezpečení a všeobecné zdravotní pojištění vzniká zaměstnavateli i u zaměstnance u něhož platit povinné pojistné zaměstnavatel nemá. Tj. základ daně se pro účely výpočtu daně z příjmů fyzických osob a funkčních požitků navyšuje o 34 % v každém případě Povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. 13 u zaměstnavatele: 25 % z vyměřovacího základu, z toho: 2,3 % na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění, 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti, nebo 26 % z vyměřovacího základu, z toho: 3,3 % na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění, 12 6, odst. 13 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů

22 u zaměstnance: 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti, pokud si při splnění stanovených podmínek tuto sazbu zaměstnavatel sám stanoví a tuto skutečnost včas příslušné OSSZ písemně oznámí. 6,5 % z vyměřovacího základu, tedy hrubé mzdy, jedná-li se o zaměstnance, který není účastný důchodového spoření, nebo 3,5 % z vyměřovacího základu, tedy hrubé mzdy, jedná-li se o zaměstnance, který je účastný důchodového spoření, zaměstnanci platí pouze pojistné na důchodové pojištění, pojistné na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti zaměstnanci neplatí. Pojistné ve výši 6,5 % případně 3,5 % je strženo zaměstnanci v rámci vyúčtování mzdy vždy za příslušný měsíc a odvedeno na účet příslušné správy sociálního zabezpečení současně s povinným odvodem zaměstnavatele Pojistné na všeobecné zdravotní pojištění. 14 u zaměstnavatele: odvod na veřejné zdravotní pojištění činí 9 % z vyměřovacího základu zaměstnance. u zaměstnance: odvod na veřejné zdravotní pojištění činí 4,5 % z vyměřovacího základu zaměstnance. Toto procento je zaměstnanci strženo v rámci vyúčtování mzdy a odvedeno současně s povinným odvodem zaměstnavatele Daň z příjmů ze závislé činnosti 15 Po provedení navýšení o povinné pojištění hrazené zaměstnavatelem, tedy o 34 % na výši 1,34 % hrubé mzdy se provede výpočet daně z příjmů fyzických osob 14 podnikatel.cz/zakony/zakon-c sb-o-pojistnem-na-vseobecne-zdravotnipojisteni/oddil-i-cast-prvni/

23 a funkčních požitků a to buď v podobě konečné daně u poplatníka s nepodepsaným prohlášením u příjmů nad Kč, nebo daně zálohové u poplatníka, který prohlášení k dani na příslušné období podepsal. V současné době je jednotná sazba daně (zálohové daně) ve výši 15 % podle 16 zákona 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Takto vypočtená daň se u poplatníka s podepsaným prohlášením k dani upraví o následující položky: Měsíční/Kč Roční/Kč sleva na poplatníka Kč Kč Náleží poplatníkovi vždy, pokud u zaměstnavatele podepíše prohlášení k dani. zvýhodnění na vyživované dítě Kč Kč Daňové zvýhodnění na vyživované dítě nezletilé, zletilé do věku 26 let (v případě, že dítě studuje a není výdělečně činné případné prázdninové výdělky se nepočítají) může uplatnit pouze jeden z rodičů. Zaměstnavatel rodiče, který slevu neuplatňuje, vystaví o tomto potvrzení. Daňové zvýhodnění se uplatňuje buď formou slevy na dani, tj. do výše daně, nebo formou daňového bonusu. To je rozdíl mezi celkovým nárokem na daňové zvýhodnění a využitou slevou na dani. Na daňový bonus má poplatních nárok pouze tehdy, dosáhne-li, v případě ročního nároku, příjmu alespoň ve výši ½ minimální mzdy tj Kč. Slevu lze uplatňovat na vlastní vyživované dítě žijící ve společné domácnosti, na dítě osvojené, dítě v péči, nahrazující péči rodičů, dítě druhého z manželů ve společné domácnosti, vnuk či vnučka, pokud příjem rodičů je tak nízký, že daňové zvýhodnění není možno uplatnit. na vyživované dítě- ZTP/P Kč Kč na vyživovanou manželku/la 18 nelze Kč 16 35a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů 17 35c zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů 18 35ba zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů 23

24 Tuto položku je možné uplatnit pouze v ročním zúčtování příp. přiznání, nikoliv v měsíčním průběžném režimu. Vlastní příjem manželky (manžela), žijící s poplatníkem ve společné domácnosti, nesmí za zdaňovací období přesáhnout částku Kč. Do příjmů se nezahrnují dávky státní sociální podpory, dávky pomoci v hmotné nouzi, příspěvek na péči, sociální služby, dávky osobám se zdravotním postižením, státní příspěvky na doplňkové penzijní spoření, státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření a o státní podpoře stavebního spoření a stipendia poskytovaná studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání a příjem plynoucí z důvodu péče o osobu blízkou. na vyživovanou manželku/la ZTP/P nelze Kč invalidita I. a II. stupně 210 Kč Kč invalidita III stupně 420 Kč Kč držitel ZTP/P(i bez důchodu) Kč Kč student Kč Kč Náleží poplatníkovi, který se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem a to do dovršení věku 26 let (28 let po dobu prezenční formy studia v doktorském studijním programu). Výsledná částka je stržena v měsíčním vyúčtování mezd zaměstnanci a odvedena v řádném termínu do 20. následujícího po měsíci, za který mzda náleží na účet příslušného finančního úřadu ať již v podobě daně konečné nebo v podobě daně zálohové, která je pak následně vypořádávána v rámci ročního zúčtování, které provádí zaměstnavatel nejpozději ve mzdě za měsíc březen následujícího roku za předchozí kalendářní rok ba zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů 24

25 3.3 Daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby srážková daň 20 Sazba této daně je ve výši 15 %. Tento typ daně se v souvislosti s příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků používá v případech, kdy poplatník vykonává práci na základě dohody o provedení práce, dohody o pracovní činnosti, tedy tzv. dohod uzavřených mimo pracovní poměr, nemá podepsáno prohlášení k dani a jeho zdanitelný příjem nepřesáhne částku Kč za měsíc. Tato daň je pak považována za daň konečnou. 3.4 Roční zúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků O provedení ročního zúčtování daně požádá poplatník svého posledního zaměstnavatele v daném roce prostřednictvím prohlášení k dani z příjmů a to vždy do následujícího roku po roce, za který roční zúčtování požaduje provést. Takto může požádat plátce, který nemá povinnost podat daňové přiznání ze zákona sám. Další možností je tedy potom podání daňového přiznání na příslušný finanční úřad v řádném termínu. V případě provádění ročního zúčtování posledním zaměstnavatel doloží plátce tomuto veškeré příjmy dosažené za zdaňovací období od všech předchozích plátců a veškeré doklady, kterými prokáže svůj nárok na uplatnění slev a daňových zvýhodnění. Toto může učinit prostřednictvím Prohlášení k dani. Zároveň doloží veškeré doklady a potvrzení, opravňující jej k uplatnění nezdanitelných částí ze základu daně Nezdanitelné části základu daně 21 Dary Hodnota darů musí přesáhnout 2 % ze základu daně nebo činit alespoň Kč. V úhrnu mohou být poplatníkovi potom odečteny dary nejvýše 10 % ze základu daně. Jako dar na zdravotnické účely je hodnocen odběr krve bezpříspěvkového dárce. Tento je oceněn částkou Kč za jeden odběr. 20 6, odst.4 a 36 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů zákona č. 586/1992 Sb., zákona o daních z příjmů 25

26 Úroky Jako nezdanitelná část základu daně jsou dále hodnoceny úroky zaplacené ve zdaňovacím období z úvěru ze stavebního spoření nebo hypotečního úvěru uzavřeného a poskytnutého za účelem bytové potřeby. Úhrnná částka těchto úroků může být uplatněna maximálně ve výši Kč za rok. Poplatník musí doložit, že byt či dům je v jeho vlastnictví a je užíván k vlastnímu trvalému bydlení nebo trvalému bydlení druhého z manželů, potomků, rodičů nebo prarodičů obou manželů. Příspěvky zaplacené poplatníkem na penzijní připojištění se státním příspěvkem Částka, rovnající se zaplaceným příspěvkům účastníka penzijního připojištění snížená o Kč je rovněž nezdanitelnou částí základu daně a to maximálně do výše Kč po snížení za současného splnění podmínky sjednané výplaty plnění až po 60 kalendářních měsících a nejdříve v roce dosažení věku 60 let. Příspěvky zaplacené poplatníkem na penzijní pojištění Za splnění podmínky výplaty sjednané až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let je možno odečíst částku, rovnou úhrnu příspěvků, zaplacených poplatníkem na jeho penzijní pojištění za dané zdaňovací období. Pojistné zaplacené poplatníkem v kalendářním roce na jeho soukromé životní pojištění Maximální možná výše odpočtu zaplacených příspěvků na soukromé životní pojištění činí Kč za kalendářní rok. Zároveň musí být splněna podmínka sjednání výplaty pojistného plnění až po 60 měsících od uzavření smlouvy a současně nejdříve v roce, kdy poplatník dosáhne věku 60 let. U pojistné smlouvy s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití s pojistnou dobou od 5 do 15 let včetně musí být sjednaná pojistná částka alespoň ve výši Kč a u smlouvy s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití s pojistnou dobou nad 15 let musí pojistná částka činit nejméně Kč. 26

27 Členské příspěvky zaplacené členem odborové organizace odborové organizaci Poplatník může uplatnit částku do výše 1,5 % zdanitelných příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, maximálně do výše Kč za jedno zdaňovací období. Výjimku tvoří příjem zdaněný srážkou podle zvláštní sazby. Úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání Patří sem úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání do výše maximálně Kč, pokud tyto ovšem nebyly hrazeny zaměstnavatelem a nebyly uplatněny jako výdaj poplatníkem v 7. Poplatník, který je osobou se zdravotním postižením, má nárok odečíst úhrady v maximální výši Kč a poplatník s těžším zdravotním postižením až do výše Kč. Poslední plátce, který provádí roční zúčtování daně ze závislé činnosti a funkčních požitků, provede součet veškerých příjmů, dosažených od všech plátců u zaměstnance v daném kalendářním roce. Tuto částku navýší o odvedené pojistné od všech zaměstnavatelů. Výslednou sumu poníží o doložené nezdanitelné části základu daně. Konečný výsledek zaokrouhlí na celé stokoruny směrem dolů a vypočítá daň, která má v současné době sazbu ve výši 15 %. Od vypočtené daně pak odpočítá slevy a daňové zvýhodnění (možno uplatnit do výše daně) a porovná se zaplacenými zálohami odvedenými na daň z příjmů fyzických osob. Dále porovná výši vyplacených měsíčních bonusů se skutečným nárokem, kde potom vznikne rozdíl a to buď jako doplatek na daňovém bonusu nebo přeplatek na daňovém bonusu. Při přeplatku na daňovém bonusu pak musí plátce, provádějící roční zúčtování daně, ověřit nárok, tj. zda poplatník dosáhnul příjmu alespoň ve výši ½ minimální mzdy za rok tj Kč. Případný nedoplatek na daňovém bonusu je započten s přeplatkem na dani z příjmu. Poplatníkovi se vrací přeplatek přesahující ve svém úhrnu částku 50 Kč. Nižší částka se pak nevrací ani nikde neuvádí. Případný nedoplatek z ročního zúčtování daně není po poplatníkovi vymáhán. 27

28 4 Zaměstnanecké benefity Jako zaměstnanecké benefity jsou označována plnění, která plynou od zaměstnavatele k zaměstnanci kromě mzdy. Neexistuje na ně právní nárok, jsou fakultativní a ze strany zaměstnavatele nepovinné. Jsou ošetřeny formou vnitřního předpisu zaměstnavatele, dohody v individuální pracovní a podobné smlouvě mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem a to na základě rozhodnutí zaměstnavatele. Případně dohodou mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací a to v kolektivní smlouvě Význam benefitů Benefity mohou být jedním ze způsobů získání a udržení zaměstnance zaměstnavatelem. Stejně tak mohou sloužit jako motivační prostředek za účelem dobré pracovní kázně a dosažením vysokých pracovních výkonů. Zaměstnanecká politika je preferována spíše u větších společností neboť menší firmy se v této problematice nikterak významně neorientují a v obavě před zvýšenou administrativní náročností těchto výhod téměř nevyužívají. Hlavní motivace pro odměňování formou zaměstnaneckých benefitů: daňové úspory a v neposlední řadě úspory na odvodech sociálního a zdravotního pojištění a to jak na straně zaměstnance, tak na straně zaměstnavatele benefity jako součást zaměstnanecké politiky firmy, snadnější získávání nových zaměstnanců a nástroj motivace a udržení současných zaměstnanců jistá konkurenční výhoda vůči zaměstnavatelům, zaměstnanecké benefity neposkytujícím, posílení firemní kultury vybudování a udržení dobrého jména firmy nebo společnosti, zvyšování hodnoty značky, budování reputace. Zaměstnanecké benefity jsou obecně vnímány jinak než peněžní odměna formou hrubé mzdy. Tato je považována za prostředek sice motivující, ale ne příliš osobní. V případě vhodně zvoleného zaměstnaneckého benefitu dává zaměstnavatel zaměstnanci najevo, že jeho spokojenost ho zajímá a je pro něj prioritou. Např. v případě podpory 22 Pelcl V., Zaměstnanecké benefity v roce

29 volnočasových aktivit, prevenci zdraví či stravování zaměstnanců. Je to určitý signál ze strany zaměstnavatele, že pro dobrého zaměstnance je pro něj výhodné poskytnutí určité odměny formou zaměstnaneckého benefitu i nad rámec zaměstnavatelských povinností. 23 V zaměstnanci by měl tímto být vzbuzen pocit sounáležitosti s firmou a odvádět pro ni tu nejlepší práci. Benefitní program se může stát i součástí krizového plánu zaměstnavatele. Jako příklad je možné uvést např. očkování v době chřipkové epidemie jelikož vyšší nemocnost přináší zaměstnavateli hospodářské ztráty je pro něj výhodnější investice do očkování zaměstnanců a zamezení tak zvýšené nemocnosti současně se snížením nákladů na nemoc. Zamezení diskriminace platí i v případě poskytovaných benefitů Členění benefitů 25 Benefity z hlediska jejich daňové výhodnosti a odvodové výhodnosti Benefity mimořádně výhodné Jedná se o benefity maximálně výhodné pro zaměstnavatele tj. jsou daňově uznatelným výdajem, případně alespoň do limitu a současně i pro zaměstnance. To znamená, že jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob a není z nich odváděno pojistné. Benefity s dílčí výhodností Jsou to benefity, které již nemusejí být oboustranně výhodné. Tj. např. na straně zaměstnavatele jsou daňovým výdajem, ale na straně zaměstnance již nejsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob a současně z nich ale nemusí být odváděno pojistné. Nebo naopak na straně zaměstnavatele nejsou daňově účinné, na straně zaměstnance pak jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob a nejsou zahrnovány do vyměřovacích základů pro odvod pojistného. 23 Janoušková, Kolibová, Zaměstnanecké výhody a daně, Pelcl V., Zaměstnanecké benefity v roce Pelcl V., Zaměstnanecké benefity v roce

30 Benefity orientované z hlediska věcného Benefity zaměřené na podporu zaměstnaneckého vztahu, který souvisí s pracovním zařazením. Např. příspěvek na dopravu do zaměstnání, příspěvek na bydlení. Benefity zaměřené na vzdělávání zaměstnanců a jejich kvalifikační rozvoj. Tyto benefity jsou pak investicí do značné konkurenční výhody zaměstnavatele. Benefity směřované na zdravotní aspekty života zaměstnanců. Sem se řadí například benefit typu komplexní zdravotní péče, příspěvek na dovolenou, týden dovolené navíc nebo závodní lékařská péče, různá specializovaná vyšetření dle volby zaměstnavatele za účelem kontroly zdraví zaměstnance. Benefity cílené na sociální aspekty života zaměstnanců jako jsou např. různé půjčky poskytované k překlenutí tíživé životní situace zaměstnanců atd. Benefity určené pro volný čas a to v podobě kulturního či sportovních charakteru. Zde je nejčastější formou např. vstup do různých sportovních zařízení atd. Benefity z hlediska charakteru výdajů zaměstnavatele Benefity finančního charakteru je spojen s přímým finančním výdajem zaměstnavatele, mezi tyto se řadí např. příspěvek na dovolenou. Benefity nefinančního charakteru, tedy bez finančního výdaje zaměstnavatele. Zde jde nejčastěji o poskytování vlastních výrobků či služeb zaměstnanci za nižší cenu než je cena obvyklá, poskytnutí služebního vozidla i pro soukromé účely atd. 30

31 4.3 Rizika poskytovaných benefitů 26 Tato spočívají ve valné většině především v chybné aplikace daňové a odvodové povinnosti dle příslušných zákonů. Následkem je pak chybné zdanění a odvod, což vede k následnému dodanění a sankci. Ve výjimečných případech dochází k úmyslnému obcházení a porušování případné odvodové povinnosti. Za účelem využití možnosti daňového zvýhodnění je více než nutné dodržovat zákonné parametry. V okamžiku rozhodnutí se pro poskytnutí určitého benefitu musí zaměstnavatel řádně prostudovat a seznámit se s podmínkami jeho poskytnutí, jeho daňovými a odvodovými dopady, a to jak pro samotného zaměstnavatele, tak pro zaměstnance. Jinými slovy zaměstnavatel musí při poskytnutí jakéhokoli příjmu zaměstnanci a s ním souvztažně spojeného výdaje zaměstnavatele charakterizovat a prověřit z hlediska daňových a pojistných režimů. 4.4 Přehled jednotlivých zaměstnaneckých benefitů Příspěvek zaměstnavatele na pojištění (soukromé životní, penzijní) Finanční příspěvky zaměstnavatel musí poukazovat na účet svého zaměstnance u penzijního fondu či pojišťovny. Smlouva je pak uzavřena mezi zaměstnancem a pojišťovnou. V uzavřené smlouvě musí být splněna podmínka 60/60, tj. že termín první výplaty nastane nejdříve v roce, kdy zaměstnanec dosáhne věku 60 let a smlouva je uzavřena na dobu minimálně 60 měsíců. Benefitem je zde nepeněžní příjem zaměstnance formou příplatku jeho zaměstnavatele na penzijní připojištění či soukromé životní pojištění a to u zaměstnance za oba druhy do Kč v součtu ročně od daně z příjmů osvobozený. Příjem nad tento limit je zdaněn dle 6 odst. 9 písm. p zákona č. 586/1992 Sb. Z pohledu zaměstnavatele se jedná o daňový výdaj bez limitu za předpokladu, že příspěvek je pracovně právním nárokem. 26 Pelcl V., Zaměstnanecké benefity v roce Pelcl V., Zaměstnanecké benefity v roce

32 Z hlediska pojistného režimu není příspěvek do limitu Kč součástí vyměřovacího základu pro odvod pojistného ani sociálního ani zdravotního. Částka nad tento limit již zahrnuta do vyměřovacího základu pro odvod pojistného být musí Příspěvek na stravování a nápoje Zde je širší škála možností, ale uveďme nejčastější formu a to v podobě příspěvku zaměstnavatele na stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů. Na straně zaměstnance se jedná o nepeněžní plnění ve formě příspěvku na stravování poskytnutého zaměstnavatelem. Tento je dle 6 odst. 9 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb. osvobozen od daně a to v rámci stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů bez limitu. Z pohledu zaměstnavatele jde o daňový výdaj do limitu 55% ceny jednoho jídla za jednu směnu. Maximálně ale do výše 70% stravného vymezeného pro zaměstnance při trvání pracovní cesty 5 12 hodin. Právně ošetřeno v 24 odst. 2 písm. j), bod 4 zákona č. 586/1992 Sb. Z hlediska pojistného režimu se jedná o příjem od daně z příjmů fyzických osob osvobozený, který není součástí vyměřovacích základů pro odvod sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění Poskytnutí jednotného pracovního oblečení Podmínkou je, že musí jít o nepeněžní plnění a oblečení musí být výhradně jednotným pracovním oblečením. Nepeněžní plnění na straně zaměstnance a to konkrétně nepeněžní příjem v podobě jednotného pracovního oblečení, který je vyjmut z předmětu daně z příjmů a to dle 6 odst. 7 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb. Zaměstnavatel tento benefit může využívat jako daňový výdaj bez limitu dle 24 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, 3 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění 29 5 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, 3 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění 32

33 Jelikož se jedná o nepeněžní příjem, který je vyjmutý z daně z příjmů fyzických osob, není tento ani součástí vyměřovacích základů pro odvod pojistného ani sociálního zabezpečení ani zdravotního pojištění. 30 Jedná se v případech výrobních a stavebních podniků o zcela běžně používaný benefit, který bývá ošetřen vnitřní směrnicí Poskytování osobních ochranných pracovních prostředků Podmínkou je poskytnutí plnění v nepeněžní formě. Toto plnění je nepeněžní a zároveň není benefitem, neboť zaměstnavatel je povinen toto plnění poskytovat zaměstnanci ze zákona. Ze strany zaměstnavatele se jedná o daňový výdaj, jehož výše je dána povinnostmi zaměstnavatele, které jsou vymezeny zvláštními zákony. Problematika daňového výdaje je ošetřena 24 odst. 2 písm. p) zákona č. 586/1992 Sb. Z pohledu daně z příjmů je hodnota osobních ochranných pracovních, mycích, čistících a dezinfekčních prostředků, pokud jsou v rozsahu, který je stanoven zvláštním zákonem, vyjmuta. Režim pojistného je pak obdobný jako v předchozím případu, neboť se rovněž jedná o příjem vyňatý z předmětu daně z příjmů fyzických osob a tudíž tento není součástí vyměřovacích základů pro odvod pojistného Odborný rozvoj zaměstnanců zabezpečovaný jinými subjekty Jedná se o nejčastější formu investice zaměstnavatele do zaměstnance formou benefitu, pokud sám zaměstnavatel neprovádí činnost vedoucí k odbornému rozvoji zaměstnanců. Příjmem pro zaměstnance je nepeněžní plnění, což je i podmínkou poskytnutí, a benefitem je nesporná výhoda bezplatného získání vyššího stupně vzdělání či další odborné znalosti zaměstnance. Hodnota tohoto nepeněžního plnění je dle 6 odst. 9 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb. od daně osvobozena odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, 3 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění 31 5 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, 3 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění 33

34 Zaměstnavatel výdaj na odborný rozvoj zaměstnanců eviduje jako daňový výdaj bez limitu dle 24 odst. 2 písm. j) bod 3. Zákona č. 586/1992 Sb. Z pohledu pojistného plnění není takovýto nepeněžní příjem zahrnován do vyměřovacích základů pro odvod sociálního zabezpečení ani zdravotního pojištění, jelikož se jedná o příjem od daně z příjmů fyzických osob osvobozený Příspěvek zaměstnavatele na dopravu do zaměstnání Benefitem je v tomto případě příspěvek či úhrada veškerých nákladů na dopravu do zaměstnání zaměstnanci od zaměstnavatele. U zaměstnance je takovýto příjem zdaňován jako příjem ze závislé činnosti dle 6 zákona č. 586/1992 Sb. Z pohledu zaměstnavatele, pokud se plnění posoudí jako pracovněprávní nárok, pak je výdaj možno posoudit jako daňový výdaj. V případě, že tomu tak není, jedná se o výdaj daňově neuznatelný. Ošetřeno je v 24 odst. 2 písm. j) bod 5. Zákona č. 586/192 Sb. Pojistný režim je takový, že zdaňovaný příjem je nedílnou součástí vyměřovacích základů pro odvod sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění. 33 V případě, že zaměstnavatel je provozovatelem veřejné dopravy osob a poskytuje zaměstnancům bezplatné nebo zlevněné jízdné, pak je takovéto plnění na straně zaměstnance od daně z příjmů osvobozeno dle 6 odst. 9 písm. e) zákona č. 586/1992 Sb. a není tudíž ani součástí vyměřovacích základů pro odvod pojistného. U zaměstnavatele pak takovýto benefit nemá vliv na daňový základ, tedy je daňově irelevantní odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, 3 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění 33 5 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, 3 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění 34

35 4.4.7 Příspěvek na přechodné ubytování pro zaměstnance Jedná se například o příspěvek na platbu nájmu, pokud zaměstnanec vykonává na základě pracovní smlouvy takovou činnost, která není slučitelná s tím, že jeho bydliště není v dostatečné blízkosti. Benefitem je pro zaměstnance nepeněžní příjem, který vznikl v důsledku toho, že zaměstnanec nemusel platit nebo z části platit za své přechodné ubytování. Takovéto plnění zaměstnanci ze strany zaměstnavatele je do hodnoty Kč za měsíc od daně z příjmů dle 6 odst. 9 písm. i) zákona č. 586/1992 Sb. osvobozeno. Částka nad tento rámec by pak byla součásti základu pro výpočet daně z příjmů fyzických osob a musela být řádně zdaněna. U zaměstnavatele je pak rozhodující, zda toto plnění je pracovněprávním nárokem či nikoli. V prvním případě se tak jedná o daňově uznatelný výdaj a v případě druhém o výdaj nedaňový. Vše dle 24 odst. 2 písm. j) bod 5. zákona č. 586/1992 Sb. Pokud se tedy jedná o příjem osvobozený od daně z příjmů fyzických osob, tedy do výše Kč, není tento příjem ani součástí vyměřovacích základů pro odvod sociálního zabezpečení ani zdravotního pojištění Používání majetku zaměstnavatele i pro soukromé účely zaměstnance Zde je nejčastějším příkladem benefitu používání služebního auta i pro soukromé účely, čímž vzniká zaměstnanci nepeněžní plnění právě v podobě využívání služebního vozidla rovněž pro soukromé účely zaměstnance. V případě tohoto benefitu je příjmem zaměstnance ze závislé činnosti částka odpovídající výši 1 % ze vstupní ceny vozidla poskytovaného taktéž pro soukromé účely a to ze vstupní ceny vozidla včetně DPH. Minimální výše tohoto přípočtu k základu daně z příjmů je Kč za měsíc a to dle 6 odst. 6 zákona č. 586/1992 Sb. a dále 29 odst. 1 až 9 zákona č. 586/1992 Sb odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, 3 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění 35