Telencephalon. Veronika Němcová
|
|
- Lucie Blažena Černá
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Telencephalon Veronika Němcová
2 Telencephalon koncový mozek 1) Kůra (cortex) Kůra šestivrstevná neocortex - 95% Kůra trojvrstevná paleocortex čichová archicortex hippokampální formace Přechody mesocortex např. area 28 entorhinální kůra 2) Basální ganglia Striatum ncl. caudatus + putamen + ncl accumbens Globus pallidus internus + externus Claustrum Amygdala ncl lentiformis = globus pallidus + putamen
3 Basální ganglia - schema pohled z boku Ncl. caudatus Na frontálních řezech předozadní orientace Thalamus kaudálně přibývá Ncl. caudatus kaudálně ubývá Capsula interna mezi putamen a ncl. caudatus! Thalamus Putamen Globus pallidus amygdala
4 BG na MR Ncl caudatus Putamen Globus pallidus Thalamus Amygdala dx, amygdala sin Hippocampus
5 MR Horizontální rovina basální ganglia a thalamus Ncl caudatus Putamen Globus pallidus Thalamus
6 MR frontální rovina basální ganglia, thalamus a amygdala Ncl caudatus Putamen Globus pallidus Thalamus Amygdala dx, amygdala sin
7 MR sagittální rovina basální ganglia, thalamus, amygdala a hippocampus Ncl caudatus Putamen Globus pallidus Thalamus Amygdala dx, amygdala sin Hippocampus
8 Basální ganglia MR
9 Vývoj koncového mozku Mozkové váčky mají 1) Basální část striatální hrbolek BG 2) Dorsální část pallium - kůra 3) Mediální část lamina epithelialis lamina choroidea, lamina affixa thalami 4) Před a pod foramen interventriculare septum pellucidum, septum verum
10 Vývoj telencephala plášť (pallium) a striatální hrbolek Mozková hemisféra 10. týden Neopallium 8. týden Neopallium Archipallium Paleopallium Vlákna capsula interna oddělí ncl. caudatus a putamen 8. týden 10. týden
11 Savčí a ptačí mozek
12 Porovnání ptačího a lidského mozku
13 F.K. Studnička, 1896 Kostnaté ryby
14
15 Pallium mediální archicortex limbický systém dorsální neocortex 90% kůry laterální paleocortex čichová kůra ventrální amygdala (BL) Striatální hrbolek mediální - GPal, ncl. basalis Meynerti (Ach) laterální - Striatum(ncl. Caudatus + putamen kaudální - Amygdala (CM)
16 Korové neurony pocházejí a) z subventrikulární zóny b) Ze striatálního hrbolku (inhibiční interneurony)
17 Migrace neuronů z ventrikulární zony Radiální glie
18 Pohled shora Řezy vyvíjející se hemisférou Neocortex Paleocortex Archicortex Vývoj kůry telencephalického váčku v časném embryonálním období ( Petrovický)
19 Řezy vyvíjející se hemisférou Neocortex Paleocortex Archicortex Vývoj kůry telencephalického váčku pozdější v časném embryonální období ( Petrovický)
20 Frontální řezy telencephalem v rostro-caudálním pořadí capsula interna 2 - corpus callosum Ac ncl. accumbens Am amygdala ATH přední jádra thalamu CD-ncl caudatus Cl claustrum F fornix GP globus pallidus Hip hippocampus Hy hypothalamus In inzula mth mediální jádra thalamu lth laterální jádra thalamu Put putamen SPT septum verum V laterální komora červeně basální ganglia růžově limbické struktury
21 Frontální řezy telencephalem capsula interna 2 - corpus callosum Am amygdala ATH přední jádra thalamu CD-ncl caudatus Cl claustrum CL- ńcl. subthalamicus CM corpus mamillare F fornix GP globus pallidus Hip hippocampus Hy hypothalamus In inzula mth mediální jádra thalamu NR- nucleus ruber lth laterální jádra thalamu Put putamen SN- substantia nigra SPT septum verum V laterální komora ZI zona incerta červeně basální ganglia růžově limbické struktury
22 Frontální řez přes komory Put
23 Bazální ganglia Vstupní jádra: Caudatum putamen striatum ventr. (ncl accumbens) Vstup z kůry, amygdaly, thalamu a SN + raphe Výstupní jádra: Substantia nigra ret., globus pallidus pars interna, pallidum ventrale Výstupy do thalamu, RF nebo tecta
24 Neurogenese v basálních gangliích In most mammals, neurons are added throughout life in the hippocampus and olfactory bulb. One area where neuroblasts that give rise to adult-born neurons are generated is the lateral ventricle wall of the brain. We show, using histological and carbon-14 dating approaches, that in adult humans new neurons integrate in the striatum, which is adjacent to this neurogenic niche. The neuronal turnover in the striatum appears restricted to interneurons, and postnatally generated striatal neurons are preferentially depleted in patients with Huntington s disease. Our findings demonstrate a unique pattern of neurogenesis in the adult human brain. Leonie Welberg Nature Reviews, April 2014 U dospělých savců prokázána neurogenese v hippocampu a bulbus olfactorius nyní nově interneurony ve striatu
25 Tvorba interneuronů ve striatu Leonie Welberg Nature Reviews, April 2014
26 Neurogenese v lidském striatu Zatímco u hlodavců migrují nové neurony do čichového bulbu a ve striatu se objeví jen za patologických okolností, u člověka se v čichovém bulbu nově tvořené neurony nenachází, ale putují z ventrikulární zony do striata (Ernst et al., 2014). Off the Beaten Track: New Neurons in the Adult Human Striatum Gerd Kempermann
27 Typy neuronů ve striatu 1) spiny neurony Projekční neurony s trny 90% Obsahují GABA tlumí 2 typy (D je receptor pro dopamin) D1 GABA+ Substance P+ dynorfin Součást přímé dráhy BG D2 GABA+ enkefalin Součást nepřímé dráhy BG (D3 v ncl. accumbens limbický systém) 2) Interneurony A) Cholinergní - velké B) GABA ergní malé Také obsahují neuropeptidy a NO
28 Pallidum externum + Pallidum internum Pu Th Pu Th Průkaz substance P Průkaz enkefalinu D1 neurony striata projikují do Pallidum internum D2 neurony striata projikují do Pallidum externum PŘÍMÁ CESTA Oblast bez obarvených axonů NEPŘÍMÁ CESTA
29 Schema prof. Petrovického
30 Matrix (80%, AChE, SubstP, calbindin) a striosomy enkefalin Schema prof. Petrovického
31 Hlavní okruh BG AKTIVACE -GLUTAMÁT ÚTLUM - GABA kůra Striatum TH Pa int SN ret
32 Okruhy BG Hlavní okruh 4 varianty Vedlejší okruhy /wikipedia/commons/9/9e/b asal_ganglia_circuits.svg
33 Okruhy BG AKTIVACE -GLUTAMÁT ÚTLUM - GABA Hlavní okruh kůra Z kůry Glutamát Zpět do kůry Glutamát Striatum D1 TH Pa int SN ret PŘÍMÁ CESTA AKTIVUJE CHTĚNÝ POHYB
34 Okruhy BG Vedlejší striato pallido subthalamický okruh Z kůry Glutamát Zpět do kůry Glutamát kůra Striatum D2 TH Pa ext Pa int SN ret Ncl. subthalamicus NEPŘÍMÁ CESTA TLUMÍ NECHTĚNÝPOHYB
35 Okruhy BG Vedlejší okruh nigro striatický AKTIVACE -GLUTAMÁT ÚTLUM - GABA Z kůry Glutamát Zpět do kůry Glutamát kůra D1 Striatum D2 TH dopamin SN comp Pa int SN ret
36 Změny při Parkinsonově chorobě Chybí dopaminergní neurony SN comp
37 Hlavní okruh spojů basálních ganglií
38 Funkce BG - tzv. zpracovací okruhy 1) Řízení hybnosti Iniciace pohybu a řazení impulsů pro hybnost Řízení automatických a naučených pohybů Změna pohybového vzorce Plánování a opravy pohybu během jeho provádění 2) regulace kognitivních a afektivních funkcí
39 Funkční varianty hlavního okruhu bazálních ganglií 1)SENZORIMOTORICKÝ 2)OKULOMOTORICKÝ 3)ASOCIAČNÍ 4)LIMBICKÝ Striatum kaudálně Striatum rostrálně Kortiko-striatická projekce z frontálního a limbického laloku (Heimer Anatomy of Neuropsychiatry)
40 CÍLOVÉ OBLASTI KŮRY V JEDNOTLIVÝCH FUNKČNÍCH OKRUZÍCH 1)SENZORIMOTORICKÝ 2)OKULOMOTORICKÝ 3)ASOCIAČNÍ 4)LIMBICKÝ Martin, Neuroanatomy
41 1) Senzori-motorický okruh S I, PM, MI, MII M II PUTAMEN VA,VL Zpracování povelů pro provádění pohybů hlavně končetinami a trupem
42 2) Okulomotorický okruh V II, PF, FEF FEF CAUDATUM-corpus VA, MD Provádění pohybů očními bulby, hlavně v závislosti na zrakových přívodech
43 3) Asociační okruh Pariet. post., PM, PF CAUDATUM -caput VA, MD Ovlivňuje prostorovou paměť a je zapojen do vyhodnocování efektivity chování
44 4) Limbický okruh Hippocamp. formace Temp., cing. a orbitofront. cortex Cing. ant. a Orbitofront. cortex Striatum ventrale, CAUDATUM -caput MD, VA Vyjádření různých emočních stavů jak motorikou, tak i viscerálním projevem
45 Struktury limbického okruhu BG Nucleus accumbens ventrální striatum zapojen v systému odměny VTA ventrální tegmentální area (A10) ncl. accumbens prefrontální kůra Vzestup hladiny dopaminu při očekávání libých pocitů i při neočekávané odměně Pokles při nedostatku očekávané odměny
46 Zapojení ncl. accumbens Prefrontální kůra Asociační kůra Limbická kůra THALAMUS IL MD Acc AmyBL GPventr Hipp GABA DOPAMIN SEROTONIN VTA RAPHE
47 Septum verum Cholinerní neurony (Ch1-2) Ach do hippocampu Limbická struktura spoje s hypothalamem, hippocampem čichovými oblastmi a amygdalou Na mediální straně hemisféry je vidět jako gyrus paraterminalis
48 Septum verum
49 Frontální řez přes commissura anterior substantia innominata
50 Substantia innominata Oblast basálního telencephala ventrálně od commissura anterior Obsahuje : pallidum ventrale limb okruh BG ncl. basalis Meynerti Ch4 Ach do neokortexu extended amygdala vytažená centrální a mediální jádra amygdaly
51 Horizontální řez přes capsula interna
52
53 Frontální řez přes komory Put
54 Frontální řez přes komory Struktury vzniklé z lamina epithelialis Tela choroidea ventr. lat Lamina affixa thalami Put Tela choroidea ventr III.
55 Vedlejší okruhy basálních ganglií Striato - nigrální Subthalamický Striato-pallido-subthalamický (nepřímá cesta) Dvouneuronový pallido-retikulo -thalamický (+nigro-tecto -thalamický)
56 Striatonigrální okruh Substantia nigra pars compacta - dopamin Poškození parkinsonismus
57 Subthalamický okruh Přímé propojení kůry a ncl. subthalamicus AKTIVACE GLOBUS PALLIDUS Ncl. Subthalamicus (corpus Luysi) Poškození ncl subthalamicus : hemibalismus
58 Schema svazků subthalamu
59 CL ncl. subthalamicus
60 Striato-pallido-subthalamický okruh - nepřímá cesta Brání neplánovaným pohybům
61 Dvouneuronový pallidothalamický okruh Pallidum int. převod impulsů přes RF na míšní motoneurony SNpars reticularis převod impulsů přes tectum na motoneurony hlavových nervů
62 Přímý a nepřímý okruh BG + vedlejší okruhy (nigrostriatický, pallido-retikulární) Cau Th Pa ext Pa int Subth SN RF
63 Hlavní mediátory ve spojích basálních ganglií Ach - acetylcholin DA - dopamin GABA kyselina gamma aminomáselná Glu - glutamát
64 Zapojení basálních ganglií v systému motoriky - příznaky poškození
65
66
67 Claustrum bohaté spoje s kůrou i thalamem Pravděpodobně integrace multisenzorických signálů Claustrum - role v motorickém učení 1) Nový stimul pro senzorimotorickou nebo asociační kůru aktivuje druhostranné claustrum, pokud je dost významný 2) přepojí ho claustrum do limbické kůry a ta ho zpracuje 3) Limbická kůra aktivuje druhostranné claustrum 4) Claustrum zaměří pozornost senzorimotorické kůry na stimul 5) Aktivovaná kůra vyšle signál do striata, aby spustilo motorickou odezvu na stimul potkan immunoreactivita Gng2 - G protein gamma 2 subunit (Gng2)-ir (Mathur et al., 2009). a parvalbumin 8/full
68 DBS pallidum internum pro jinak neléčitelnou dystonii
69 Deep Brain Stimulation Target in the Globus Pallidus Based on Retrospective Analysis of the Site of Effective Electrode Contacts and Modeling of Stimulation Fields Magnetic resonance imaging was used to identify the location of the deep brain stimulation electrode (shown as multicolored rod) in patients with generalized dystonia due to mutation in the DYT1 gene (A) and coregistered into a common atlas space (B). The stimulation field for the effective electrode contact in each patient was modeled (C). A probabilistic volume in the posteroventral aspect of the globus pallidus pars interna was identified that could be used to guide future electrode placement or programming. Colors indicate the proportion of electrodes activating a given voxel location, with hotter colors corresponding with a higher probability of activation (D through F). Modified with permission from Cheung et al. 16
70 Cévní zásobení basálních ganglií arterie lenticulostriaticae
71 NEOCORTEX Laminární uspořádání 6 vrstev miliard neuronů 95 % povrchu hemisféry
72 Kůra šestivrstevná neocortex - 95% Kůra trojvrstevná paleocortex čichová archicortex hippokampální formace Přechody mesocortex např. area 28 entorhinální kůra
73 Brodmannova cytoarchitektonická mapa neokortexu
74 Funkční korové oblasti M2=6 M1=4 S1=3,1,2 FEF=8 Broca=44,45 A2=42, 22 A1=41
75 Funkční korové oblasti S1 M1 Doplňková motorická oblast Limbický lalok V1 = 17 fissura calcarina Tečkovaně paleocortex = čichová kůra bulbus a tractus olfactorius, striae olfactoriae, trigonum olfactorium, část uncus g. parahippocampalis
76 Čichová kůra rhinencephalon = paleocortex = piriformní kůra krysa makak člověk
77 Zakončení čichové dráhy v neocortexu člověka makaka Informace jde přes paleokortex, amygdalu, thalamus (MD)
78 fmr zakončení čichové dráhy v neokortexu
79 Paleocortex OB bulbus olfactorius LOT tr. Olfactorius+ stria olfactoria lat AON ncl. Olfactorius anterior OTUB tuberculum olfactorium APC- přední piriformní kůra PPC- zadní piriformní kůra AM amygdala EC- entorhinální kůra - mesocortex HP hippocampus archicortex OFC čichová oblast neokortexu Jay A. Gottfried Nature Reviews Neuroscience 11, (September 2010) C - Schema uspořádání piriformní kůry V 2. A 3. vrstvě jsou pyramidové bb V1. vrstvě aferenty z bulbu (do APC) a aferenty z jiných částí primární čichové kůry i dalších asociačních oblastí (do PPC)
80
81 g. parahippocampalis g. cinguli
82 Archikortex 1) cornu Amonis = hippocampus (hipokampální formace) 2) subiculum = horní plocha g.parahippocampalis 3) gyrus dentatus Zůstal mediálně v temporálním laloku a uvnitř dolního rohu laterální komory Supracommissurálně indusium griseum a striae longitudinales Precommisurálně taenia tecta v area subcallosa Fornix= hlavní podkorový eferent
83 Archikortex 2a) cornu Amonis = hippocampus 3 ) subiculum = horní plocha g.parahippocampalis 4a) gyrus dentatus SOUČÁST LIMBICKÉHO SYSTÉMU EMOCE, PAMĚŤ
84 Horizontální řez přes capsula interna Bílá hmota hemisfér: Asociační Komisurální a Projekční vlákna
85 Horizontální řez přes capsula interna
86 Komisurální vlákna Corpus callosum rostrum, genu, truncus, splenium Commissura anterior přední část čichová, zadní spojuje temporální laloky kromě sluchu a archicortexu Commissura fornicis spojuje archicortex Commissura anterior
87 Komisurální vlákna Commissura fornicis Commissura anterior Splenium corporis callosi
88 Krátká asociační vlákna fibrae arcuate spojují sousední gyry Dlouhá asociační vlákna Spojuje řečové a sluchové oblasti Fasciculus arcuatus 1- fasciculus uncinatus 2-f. fronto-occipitalis superior nad ncl. caudatus 3-f. longitudinalis superior nad inzulou 4-f. occipitalis verticalis 5-sulcus centralis 1-1- fasciculus uncinatus 2- cingulum 3-f. longitudinalis inferior 4- genu corporis callosi 5-commissura anterior 6-splenium corporis callosi
89
90 flexura cephalica isthmus rhombencephali pontinní ohbí flexura cervicalis insula Vývoj hemisfér
91 Pohled shora Řezy vyvíjející se hemisférou Neocortex Paleocortex Archicortex Vývoj kůry telencephalického váčku v časném embryonálním období ( Petrovický)
92 Řezy vyvíjející se hemisférou Neocortex Paleocortex Archicortex Vývoj kůry telencephalického váčku pozdější v časném embryonální období ( Petrovický)
93 Korové neurony pocházejí a) z subventrikulární zóny b) Ze striatálního hrbolku (inhibiční interneurony)
94 Migrace neuronů z ventrikulární zony
95 Vývoj kůry a basálních ganglií Pallium mediální archicortex limbický systém dorsální neocortex 95% kůry laterální paleocortex čichová kůra ventrální amygdala (BL) Striatální hrbolek mediální - GPal, ncl. basalis Meynerti (Ach) laterální - Striatum(ncl. Caudatus + putamen kaudální - Amygdala (CM)
96 Cortex cerebri pallium Gyrifikace
97 Funkční korové oblasti laterální strana hemisféry premotorická kůra primární motorická kůra primární senzitivní kůra Brocova motorická řečová oblast primární sluchová kůra
98 Funkční korové oblasti mediální strana hemisféry doplňková motorická oblast primární motorická kůra primární senzitivní kůra primární zraková kůra
99 Funkční korové oblasti Frontální okohybné pole Brocova motorická řečová oblast Chuťová korová oblast Wernickeho oblast porozumění řeči
100 Peroperační pohled na kůru temporálního laloku
101 Neocortex, 6 vrstev Mikroskopická stavba kůry I II - III IV V VI
102 Mikroskopická stavba kůry Barvení kresylvioletí
103 Hippocampus = Archikortikální struktura 3 vrstvy
104
105 Paleocortex 3 vrstvy
106 Astrocyty
107 Korové vrstvy neokortex I. Lamina molecularis interneurony II. L. granularis externa asociační neurony III. L. pyramidalis externa commissurální neurony IV. L. granularis interna přijímá thalamokortikální vlákna V. L. pyramidalis interna projekční neurony (bazální ganglia, mozkový kmen, mícha) Stria Bailargeri externa Stria Bailargeri interna VI. L. multiformis Kortikothalamické neurony
108 Stavba isocortexu motorická zraková
109
110 Projekční : pyramidové II, III, V 70%-80% excitační do kůry, kmene, míchy vřetenovité VI inhibiční do thalamu Interneurony 20-30%: excitační granulární (hvězdicovité) II,IV horizontální (Cajal-Retziusovy bb) inhibiční - spousta tvarů, bez trnů, košíčkovité, svícnové, vřetenovité, Martinottiho
111 Pyramidové neurony Vrstva V. M I Golgiho impregnace Dendritické trny
112 Korové interneurony DRUHY INTERNEURONŮ AXONY SE VĚTVÍ HORIZONTÁLNĚ NEBO VERTIKÁLNĚ
113 Projekční neurony, excitatační, glutamát Dlouhé axony Interneurony, inhibiční, GABA, krátké axony Interneurony, krátké axony
114 Inhibiční a excitační interneurony
115
116 Homunculus SOMATOTOPICKÉ USPOŘÁDÁNÍ V GYRUS PRECENTRALIS A POSTCENTRALIS
117 Sensitivní a motorický homunculus
118 Motorické korové oblasti M1=4 agranulární kůra Betzovy bb. přímé spojení s alfa motoneurony léze chabá obrna Aferenty z VL Th (mozeček) S1, PM, PF, 5 Eferenty- mícha, BG, Th, kmen
119 Motorické korové oblasti PM 6 význam pro změnách naučených pohybů, a pohybech se zrakovou kontrolou Při lézi obrny proximálních svalů konč. Aferenty z VA Thalamu (BG), S1, V2, 5+7 Eferenty do ncl ruber, a RF, do míchy méně než M1
120 Motorické korové oblasti Doplňková motorická oblast =M2= část 6 na mediální straně hemisféry Plánování pohybu, kontrola posturálních svalů Aktivace i při představě složitého pohybu Oboustranná leze akineze, zástava řeči Aferenty z VA thalamu, S1, Limb+ Asoc kůry Eferenty do M1, ncl ruber, RF a míchy
121 Motorické korové oblasti Cingulární premotorické oblasti 23,24 Zapojeny do limbického okruhu BG Hodně spojů k míšním interneuronům emoční motorika
122 Motorické korové oblasti FEF=8 frontální okohybné pole Kontroluje konjugované pohyby očí Poškození deviace bulbů k straně leze Nelze volně stočit oči na druhou stranu Aferenty z V1,V2 Eferenty do area pretectalis a colliculus sup
123 Brocova a Wernickeho řečová oblast na fmri LEZE Brocovy oblasti expresivní afázie Leze Wernickeho oblasti senzitivní (percepční) afázie
124 PET FIGURE 7. PET scan showing the localization of selected cognitive functions in the cerebral cortex. PECHURA, C.M. & J.B. MARTIN, Eds Mapping the Brain and Its Functions: Integrating Enabling Technologies into Neuroscience Research. National Academy Press. Washington, D.C.
125 Senzitivní korové oblasti S1
126 The Sensory Cortical Representation of the Human Penis: Revisiting Somatotopy in the Male Homunculus Christian A. Kell,1,2 Katharina von Kriegstein,1,2 Alexander Ro sler,3 Andreas Kleinschmidt,1,2 and Helmut Laufs1,2 1Brain Imaging Center and 2Department of Neurology, Johann Wolfgang Goethe University, Frankfurt, Germany, and 3Albertinen Haus Geriatric Center, Department of Geriatrics and Gerontology, University of Hamburg, Hamburg, Germany
127 Kolumnární organizace SI Minikolumna = asi 100 neuronů obsahující sloupeček procházející všemi vrstvami kůry = základní stavební a funkční jednotka vertikálního uspořádání neokortexu Kůže, pomalu se adaptující receptory Hluboké tkáně -tlak, poloha kloubů Kůže - komplexní dotyk Kůže, pomalu i rychle se adaptující receptory Svalová vřeténka MuKuKl Do každé oblasti SI vstupují informace z jiného typu receptoru
128 Primární senzitivní kůra S1=3,1,2 Granulární kůra Konec S-Th a S-B-Th dráhy Aferenty z thalamu (VPL + VPM) Eferenty do M1 a 5+7, BG, Th, RF, senz. jj. hl. nervů, zadního rohu a jader zadních provazců kontrola Léze druhostranná hypestezie, Sekundární senzitivní kůra S2=40 Aferenty z obou stran těla
129 Primární a sekundární zrakové oblasti V1=17 kolem fissura calcarina V2=18, 19 Granulární kůra, retinotopické uspořádání Leze V1 korová slepota vypadnou kontralat zorná pole Leze V2 vizuální agnosie nepoznávání viděného Precuneus Cuneus g. occipitotemporalis med Aferenty V1 - radiatio optica= tr. Geniculo-corticalis (z CGL) Eferenty - do dalších V2 a do CGL, area pretectalis, CS, nuclei pontis Další zrakové oblasti v temporálním laloku, např. g. occipitotemporalis lateralis rozpoznávání tváří V2 V1
130 Sluchové korové oblasti primární A1=41=Heschlovy závity sekundární A2 = 42, 22 g. temporalis sup Granulární kůra Tonotopicky uspořádaná Aferenty A1: CGM Eferenty A1: A2 CGM, CI A2 propojena s řečovými oblastmi A1 A2
131 Chuťová korová oblast operculum parietale area 43 Leze snížení chuti 43
132 Insula Gyri insulares breves a longi kryté operculy (frontale, parietale, temporale) Viscero senzitivní a visceromotorická kůra, v zadní části vestibulární korová oblast
133 Asociační oblasti bílá místa na modelu Starší temporální parietální a okcipitální lalok Mladší prefrontální kůra
134 Prefrontální kůra (BA 9,10,11,12,13,14, 46a 47) 4 podkorové okruhy ovlivňuijící chování (Cummings, 2007) 1) dorsolaterální prefrontální exekutivní funkce 2) přední cingulární (horní mediofrontální) motivace 3) mediální orbitofrontální - empatie 4) laterální orbitofrontální - empatie
135 Prefrontální cortex OF cortex vstupy ze všech smyslových drah, role v systému odměny Mediofrontální cortex nemá moc senzitivních vstupů, má výstupy do visceromotorických oblastí hypothalamus, kmen korová modulace visceromotoriky, nálada, emoční chování, spoje s amygdalou, entorhinální kůrou a hippocampem a s aktivačním systémem (RF-Th(IL) Dorsolaterální cortex exekutivní fce kognice - plánování, rozhodování apod.
136 Phineas Gage
137 Capsula interna!
138
139 Řeč a jazyk Levá hemisféra oblast zásobená a. cerebri media Brocova oblast motorický obraz slova poškození motorická afázie Wernikeho oblast senzitivní obraz slova poškození senzorická afázie Další oblasti: fasciculus arcuatus ( +cortex40,41,42), - poškození konduktivní afázie porucha opakování vět cortex mimo B a W poškození transkortikální afázie pacient odpovídá slovy, které slyší v otázce
140 Diskonekční syndromy dle Geschwinda porucha asociačních spojů 1-apraxie 2-taktilní afasie 3-taktilní agnosie 4-vizuální agnosie 5-čistá alexie 6-čistá senzorická afázie slovní hluchota 7-kondukční afáze Syndromy Senzori-limbické- asymbolie bolesti Senzori-motorické kondukční afázie, a apraxie Senzori Wernickeho oblast postihující taktilní afázie, čistá slovní..hluchota, čistá alexie, taktilni a zraková agnosie
141 Použité zdroje Petrovický, Anatomie III + schemata Druga, Anatomie CNS + přednáškové materiály ten Donkelaar, Clinical neuroanatomy Heimer, Anatomy of Neuropsychiatry Kandel, Principles of Neural Science Martin, Neuroanatomy Webové zdroje
Basální ganglia. Veronika Němcová. Pohled z mediální strany
Basální ganglia Veronika Němcová Pohled z mediální strany Bazální ganglia pohled z laterální strany Ponticuli striatici Telencephalon koncový mozek 1) Kůra (cortex) Kůra šestivrstevná neocortex - 95% Kůra
BAZÁLNÍ GANGLIA STRIATUM PALLIDUM
BAZÁLNÍ GANGLIA K základním strukturám bazálních ganglií je řazeno striatum, pallidum a ncl. subthalamicus (viz základní kurz neuroanatomie). Z funkčního hlediska je však nutno klasifikaci struktur bazálních
CORTEX CEREBRI. Ústav anatomie 2. lékařské fakulty UK R. Druga
CORTEX CEREBRI Ústav anatomie 2. lékařské fakulty UK R. Druga CORTEX CEREBRI Vývoj Členění strukturální, funkční Struktura Spoje Funkce Vývoj hemisféry Členění na kůru (pallium) a podkorové struktury Vývoj
Cortex Veronika Němcová
Cortex 2018 Veronika Němcová NEOCORTEX Laminární uspořádání 6 vrstev 10 20 miliard neuronů 95 % povrchu hemisféry Trochu čísel aneb záleží na velikosti? Mozková kůra 1233g 16 miliard neuronů Mozeček 154g
Korová centra. Anatomie pro antropology III
Korová centra Anatomie pro antropology III FUNKČNÍ TOPOGRAFIE MOZKOVÉ KŮRY V mozkové kůře rozlišujeme senzitivní a senzorické korové oblasti - korová pole (všeobecná senzitivita, oblast chuťová, zraková
LIMBICKÝ SYSTÉM David Kachlík 30.9.2015
LIMBICKÝ SYSTÉM Limbický systém viscerální mozek řízení hoemostázy emoční reakce paměť a motivace sexuální chování sociální chování péče o potomstvo nadřazen mnoha autonomním funkcím Dělení korové zóny
Fyziologie středního mozku, bazálních ganglií a thalamu. doc. MUDr. Miloslav Franěk, Ph.D. Ústav normální, patologické a klinické fyziologie
Fyziologie středního mozku, bazálních ganglií a thalamu doc. MUDr. Miloslav Franěk, Ph.D. Ústav normální, patologické a klinické fyziologie Střední mozek 2 cm úsek kmene mezi pontem a diencefalon tektum,
KONCOVÝ MOZEK (telencephalon)
KONCOVÝ MOZEK (telencephalon) KONCOVÝ MOZEK (telencephalon) jedná se o vývojově pokročilejší část předního mozku a o nejpokročilejší část mozku vůbec uloženy (přemístěny) nejvyšší řídící funkce v těle
Chuťová a čichová dráha napojení na limbický systém. Veronika Němcová
Chuťová a čichová dráha napojení na limbický systém Veronika Němcová Čich Reakce na chemické podněty Různé vůně aktivují různé čichové buňky Širokou škálu vůní můžeme rozpoznávat díky široké škále receptorů
TELENCEPHALON. Koncový mozek. konec dobrý..všechno dobré (rozuměj celé CNS)
TELENCEPHALON Koncový mozek. konec dobrý..všechno dobré (rozuměj celé CNS) Telencephalon = Cerebrum střední část (= telencephalon medium) rostrální úsek III. komory před foramen interventriculare ukončený
LIMBICKÝ PŘEDNÍ MOZEK A AMYGDALÁRNÍ JÁDRA
LIMBICKÝ PŘEDNÍ MOZEK A AMYGDALÁRNÍ JÁDRA Účast ve vytváření nejrudimentálnějších a nejzákladnějších lidských emocí zahrnujících strach,sexuální touhu, záchvat zuřivosti, náboženskou extázi nebo bazální
Morfologie a funkce prodloužené míchy, mozečku, bazálních ganglií, mozkové kůry. Jaromír Gumulec
Morfologie a funkce prodloužené míchy, mozečku, bazálních ganglií, mozkové kůry. Jaromír Gumulec Prodloužená mícha pokračováním hřbetní míchy ve směru rostrálním a patří již, jakožto jeho nejdorsálnější
strukturu krátkou máloneuronovou cestou. Jsou vývojově mladé.. interoreceptorů dráhy sensorické vedou do CNS čití od smyslových receptorů
TRACTUS NERVOSI - DRÁHY NERVOVÉ Tractus - nervová dráha (zkratka tr.) Homogenní skupina neuronů, která propojuje 2 šedé struktury CNS a vede nervové vzruchy stejné povahy. V ryze anatomickém pojetí jsou
Okruh D: Centrální nervová soustava a smysly žlutá
Okruh D: Centrální nervová soustava a smysly žlutá Centrální nervová soustava 1. Obecná stavba nervové soustavy (neuron, glie, synapse, mediátory, receptory) Hlavní body: základní typy neuronů, glií, synapsí,
Projekci obrazu na sítnici udržují níže uvedené hlavní okulomotorické systémy:
OKULOMOTORIKA Vzhledem k tomu, že nejostřejší místo vidění se nachází na fovea centralis musí existovat velmi přesné motorické řízení, které zabezpečuje koordinované pohyby očí a hlavy tak, aby docházelo
Brodmanova cytoarchitektonická mapa (1907) 52 oblastí. dle typů buněk a jejich uspořádání
Funkční korové oblasti Hlavní motorické a sensitivní dráhy Brodmanova cytoarchitektonická mapa (1907) 52 oblastí dle typů buněk a jejich uspořádání Neocortex 1. vrstva - nervová vlákna 2. a 4. vrstva -
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 2. LÉKAŘSKÁ FAKULTA Klinika rehabilitace a tělovýchovného lékařství Bc. Martina Matějková Specifické poruchy učení a chování a jejich obraz v posturálním systému Diplomová práce
Funkce prodloužené míchy
Funkce prodloužené míchy Centrum kardiomotorické (pro regulaci srdeční činnosti) Rami cardiaci n. vagi x nn. cardiaci Kardioinhibiční centrum: prodloužená mícha (ncl.dorsalis, ncl. ambiguus) parasympatická
KONCOVÝ MOZEK (telencephalon)
KONCOVÝ MOZEK (telencephalon) KONCOVÝ MOZEK (telencephalon) jedná se o vývojově pokročilejší část předního mozku a o nejpokročilejší část mozku vůbec uloženy (přemístěny) nejvyšší řídící funkce v těle
Mozková kůra. (stavba, funkce, korové analyzátory, nervové dráhy, cévní zásobení mozku) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové
Mozková kůra (stavba, funkce, korové analyzátory, nervové dráhy, cévní zásobení mozku) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Cortex cerebri Allokortex = nejstarší vrstva šedé hmoty Pouze 3 vrstvy Zaujímá
Funkce prodloužené míchy
Funkce prodloužené míchy Centrum kardiomotorické (pro regulaci srdeční činnosti) Rami cardiaci n. vagi x nn. cardiaci Kardioinhibiční centrum: prodloužená mícha (ncl.dorsalis, ncl. ambiguus) parasympatická
CNS. NEUROANATOMIE I. - Struktury centrálního nervového systému
CNS NEUROANATOMIE I. - Struktury centrálního nervového systému Opakování - organizace nervstva Centrální nervová soustava Chráněno kostí, integrační funkce Mozek mícha Periferní nervová soustava Efektorová
V mediolaterálním směru je mozeček členěn na mediánní, paramediánní a laterální zónu. Každá zóna obsahuje kortex, odpovídající bílou hmotu a jádra.
SPOJE MOZEČKU Mozeček a okolní struktury mozkového kmene. Základní členění mozečku: lobus flocculonodularis, vermis a dvě hemisféry. V mozečku je šedá hmota uložena ve formě jader a povrchového kortexu.
Nervový systém Martin Špaček
Modul A Nervový systém Martin Špaček Odd. histologie a embryologie Zdroje obrázků: Gray: Anatomy of the Human Body (http://www.bartleby.com/107/) Rarey, Romrell: Clinical human embryology Young, Heath:
Nervová tkáň. neurony. neuroglie centrální astrocyty oligodendrocyty mikroglie ependym periferní Schwannovy buňky satelitní buňky
Nervový systém Nervová tkáň neurony neuroglie centrální astrocyty oligodendrocyty mikroglie ependym periferní Schwannovy buňky satelitní buňky Nervový systém - CNS a PNS CNS mozek, mozkový kmen, mozeček,
Limbický systém. Veronika Němcová
Limbický systém Veronika Němcová Cornu frontale ventriculi lateralis A A B Pars centralis a cornu temporale B Tela choroidea mezi fornixem a ncl. caudatus Lamina affixa thalami Pohled na cornu temporale
LOKALIZOVANÉ PORUCHY. Přednáška č.3
LOKALIZOVANÉ PORUCHY Přednáška č.3 OBSAH 1. Afázie 2. Aprozódie 3. Agnózie 4. Alexie 5. Agrafie 6. Akalkulie 7. Apraxie AFÁZIE Porucha řeči (fatických funkcí) Dříve dělení na motorickou a senzorickou Možné
Řízení svalového tonu Martina Hoskovcová
Řízení svalového tonu Martina Hoskovcová Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze Svalový tonus Reflexně
Nervová soustava. Funkce: řízení organismu. - Centrální nervová soustava - mozek - mícha - Periferní nervy. Biologie dítěte
Funkce: řízení organismu - Centrální nervová soustava - mozek - mícha - Periferní nervy Nervová buňka - neuron Neuron zákl. stavební a funkční jednotka Složení neuronu: tělo a nervové výběžky - axon =
Organismus je řízen dvojím způsobem, hormonálně a nervově. Nervový systém se dělí na centrální a periferní.
Otázka: Centrální nervový systém Předmět: Biologie Přidal(a): wewerka68 Dělení nervové soustavy, nervová tkáň, koncový mozek, kůra, korové analyzátory, mozkové laloky a dutiny, mozkomíšní mok, obaly mozku,
Nervový systém přehled funkcí
Nervový systém přehled funkcí 2 základní typy regulací: nervová - humorální Centrální nervový systém významně ovlivňuje všechny typy regulací Udržovat homeostázu stálost vnitřního prostředí ve smyslu jeho
Centrální nervový systém 3
Publikováno z 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy (http://www.lf2.cuni.cz) LF2 > Centrální nervový systém 3 Centrální nervový systém 3 Průběh zkoušení Zkoušení z Centrálního nervového systému 3 bude
Úvod do CNS. David Kachlík
Úvod do CNS David Kachlík CNS oproti PNS PNS = periferní nervový systém CNS = centrální nervový systém shluk těl nervových buněk v PNS = ganglion, v CNS = jádro (nucleus) axony a dendrity v PNS = nerv
Diencephalon. Veronika Němcová
Diencephalon Veronika Němcová Diencephalon EPITHALAMUS THALAMUS SUBTHALAMUS HYPOTHALAMUS 19- thalamus 20 hypothalamus 24 - epiphysis 4 3 SPe CC Cau 5 2 Th 6 1 11 10 CC- corpus callosum Spe septum pellucidum
Fyziologický vývoj mozku v dětském věku
Fyziologický vývoj mozku v dětském věku MUDr. Zuzana Ludvíková Konference Mensa ČR 19.11.2014 Lidský mozek Obsahuje přes 1000 miliard nervových buněk Pokud pracuje naplno odčerpávají neurony 20% z celkové
Nervový systém lidského mozku
Nervový systém lidského mozku pět hlavních úseků hemisféry mezimozek střední mozek malý mozek = mozeček prodloužená mícha Pozn. Většina obrázků a fotografií v této prezentaci je převzata z Atlas of Functional
motorická část x aktivace při vnímání pohybu jiného subjektu sulcus centralis sensorická část x částečně ovládá svalstvo trupu a končetin
Petr Dušek sulcus centralis motorická část x aktivace při vnímání pohybu jiného subjektu sulcus centralis sensorická část x částečně ovládá svalstvo trupu a končetin 1. paréza centrální periferní 2. apraxie
Senzitivní systém a bolest. Hana Kalistová Neurologická klinika 1. LF UK, Praha
Senzitivní systém a bolest Hana Kalistová Neurologická klinika 1. LF UK, Praha Senzitivní systém - povrchová citlivost (protopatická) hrubé dotykové čití, bolest, teplo, chlad - hluboká citlivost (epikritická):
Nervový systém. CNS analyzátor. Efektor příčně pruhovaná svalovina hladká svalovina srdeční svalovina žlázy. Receptor nervová zakončení
Nervový systém Funkce nervového systému řízení organismu: shromažďuje informace vyhodnocuje zajišťuje odpověď organismu na podněty Receptor nervová zakončení CNS analyzátor Efektor příčně pruhovaná svalovina
Nervová soustava je základním regulačním systémem organizmu psa. V organizmu plní základní funkce jako:
Nervová soustava je základním regulačním systémem organizmu psa. V organizmu plní základní funkce jako: Přijímá podněty smyslovými orgány tzv. receptory (receptory), Kontroluje a poskytuje komplexní komunikační
Přehled motorických a senzitivních drah
Přehled motorických a senzitivních drah Veronika Němcová http://www.anatonomina.org/index.php?s=sys&lang=cz&t=tree&p=451 546 #546 https://el.lf1.cuni.cz/anatomie_1/default/alekls/alekls.html Obecné
Stavba mozku. Pracovní list. VY_32_INOVACE_Bi3r0112. Olga Gardašová
Stavba mozku Pracovní list Olga Gardašová VY_32_INOVACE_Bi3r0112 Hlavní oddíly mozku Prodloužená mícha Její funkcí je přepojování signálů do vyšších center mozku. Řídí základní reflexy - dýchání, činnost
Perikarya v pořadí druhých neuronů leží v nucleus cochlearis ventralis a dorsalis.
SLUCHOVÁ DRÁHA Sluchová dráha představuje řetězec neuronů, které převádějí sluchové informace z vláskových buněk Cortiho orgánu vnitřního ucha do sluchové kůry. Pro sluchovou dráhu je charakteristické,
Variace Nervová soustava
Variace 1 Nervová soustava 21.7.2014 15:59:34 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA NERVOVÁ SOUSTAVA CNS MOZEK, PRODLOUŽENÁ MÍCHA, HŘBETNÍ MÍCHA PNS PERIFERNÍ NERVY (OBVODOVÉ) VYSTUPUJÍCÍ Z HŘBETNÍ MÍCHY
Histologická praktika. Nervový systém
Histologická praktika Nervový systém NERVOVÝ SYSTÉM nejkomplexnější systém v lidském těle tvořen sítí více než 100 milionů neuronů každý neuron má tisíce mezispojů, což vytváří velmi efektivní komunikační
PAMĚŤ. Definice: Schopnost vštípit, uchovat, vybavit, rozpoznat, event. zapomenout informace Nejednotný proces několik druhů dělení:
Paměť Emoce Mnestické funkce PAMĚŤ Definice: Schopnost vštípit, uchovat, vybavit, rozpoznat, event. zapomenout informace Nejednotný proces několik druhů dělení: Dle smyslových analyzátorů (zraková, sluchová,
Digitální učební materiál
Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tematická Nervová soustava Společná pro celou sadu oblast
Retikulární formace = Formatio reticularis
Retikulární formace = Formatio reticularis fylogeneticky patří mezi nejstarší mozkové části zajišťuje základní stereotypy (chůze, spánek) významně ovlivňuje bdělost, únavu a motivaci špatně morfologicky
Kmenové syndromy. Martin Srp
Martin Srp Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze Mozkový kmen Jednotlivé syndromy vyplývají z topografické
Centrální nervový systém 1
Publikováno z 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy (https://www.lf2.cuni.cz) Centrální nervový systém 1 Test Centrální nervový systém 1 probíhá písemnou formou dle obecných pravidel písemných testů (viz
ANATOMIE ČLOVĚKA III.
MASARYKOVA UNIVERZITA fakulta lékařská ANATOMIE ČLOVĚKA III. Systém nervový Milan Dokládal Libor Páč Brno 2000 SOUSTAVA NERVOVÁ. SYSTEMA NERVOSUM Základní funkcí nervového systému je zajišťovat vnitřní
Adiktologie 1. ročník, zimní semestr 2005/2006
Adiktologie 1. ročník, zimní semestr 2005/2006 Název předmětu: Neurovědy Číslo předmětu: Není Semestr: Zimní 2005/2006 Vyučující: MUDr. Tomáš Páleníček Prof. MUDr. Soňa Nevšímalová, DrSc. Konzultační hodiny:
Zpracování informace v NS Senzorická fyziologie
Zpracování informace v NS Senzorická fyziologie doc. MUDr. Markéta Bébarová, Ph.D. Fyziologický ústav, Lékařská fakulta, Masarykova univerzita Tato prezentace obsahuje pouze stručný výtah nejdůležitějších
Retikulární formace Formatio reticularis
Retikulární formace Formatio reticularis Retikulární formace = Formatio reticularis fylogeneticky patří mezi nejstarší mozkové části zajišťuje základní stereotypy (chůze, spánek) významně ovlivňuje bdělost,
Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:
Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_19_NERVOVÁ SOUSTAVA ČLOVĚKA1_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077
Obsah. 1. FUNKČNí SYSTÉMY LIDSKÉHO MOZKU... 13. 2. ZRAKOVÉ POZNÁVÁNí... 29 PŘEDMLUVA... 11
Obsah PŘEDMLUVA... 11 1. FUNKČNí SYSTÉMY LIDSKÉHO MOZKU... 13 1.1. Makroskopická architektura mozku... 13»Konektom«- příklad současného studia neuronálních sítí lidského mozku....14 1.2. Mikroskopická
Receptorové informační vstupy
Receptorové informační vstupy Senzorické systémy: 1) struktury oddělující vnější fyzikální svět od vlastních receptorů 2) receptory (buňky schopné transformace energie) 2 výklady 3) aferentní dráha 4)
Motorický systém. Biomedicínská technika a bioinformatika
Motorický systém Biomedicínská technika a bioinformatika 7.5.2008 Funkční neuroanatomie Neuron jako funkční jednotka NS Vysoká variabilita neuronů podle specifity, velikosti a typu. Jeden α-motoneuron
Centrální nervový systém
Publikováno z 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy (https://www.lf2.cuni.cz) Centrální nervový systém Test Centrální nervový systém probíhá písemnou formou dle obecných pravidel písemných testů (viz
BOLEST Tepelné a mechanické nociceptory polymodální nociceptory
BOLEST Bolest je komplexní počitek, podobně jako je tomu u zraku či sluchu. Množství různých podnětů, které vyvolávají bolest znemožňuje jednoznačně specifikovat její stimulus. Existuje řada definic, které
AUTONOMNÍ NERVOVÝ SYSTÉM
AUTONOMNÍ NERVOVÝ SYSTÉM OBECNÁ CHARAKTERISTIKA AUTONOMNÍHO NERVOVÉHO SYSTÉMU Jak již bylo uvedeno v úvodu kapitoly o řízení motoriky, živočichové reagují na změny vnějšího prostředí prostřednictvím čtyř
Senzorická fyziologie
Senzorická fyziologie Čití - proces přenosu informace o aktuálním stavu vnitřního prostředí a zevního okolí do formy signálů v CNS Vnímání (percepce) - subjektivní vědomá interpretace těchto signálů na
Motorický systém a řízení motoriky
Motorický systém a řízení motoriky Martina Hoskovcová, Petr Dušek, Jan Roth Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice
Neurofyziologie a pohybový systém v ontogenezi IV SENZITIVNÍ DRÁHY A JEJICH PORUCHY
Neurofyziologie a pohybový systém v ontogenezi IV SENZITIVNÍ DRÁHY A JEJICH PORUCHY Senzitivní systém povrchová citlivost hrubé dotykové čití ( protopatické), bolest, teplo, chlad hluboká citlivost: jemné
Základní buněčné a fyziologické mechanismy paměti. MUDr. Jakub Hort, PhD. Neurologická klinika UK, 2.LF a FN Motol
Základní buněčné a fyziologické mechanismy paměti MUDr. Jakub Hort, PhD. Neurologická klinika UK, 2.LF a FN Motol Poradna pro poruchy paměti FN Motol SYNDROM DEMENCE poškození paměti + jeden další příznak:
Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám
VY_32_INOVACE_ZDRK34060FIG Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0883 Název projektu: Rozvoj vzdělanosti Číslo šablony: III/2 Datum vytvoření:
ZRAK A ZRAKOVÁ DRÁHA SÍTNICE (RETINA)
ZRAK A ZRAKOVÁ DRÁHA Zrak je u člověka dominantní smysl. Zrakový systém je tvořen i/ sítnicí (retinou), ii/ zrakovými dráhami, které přenáší zrakové informace z retiny do mozkového kmene a kortexu, a iii/
CENTRÁLNÍ NERVOVÁ SOUSTAVA. Mícha hřbetní (Medulla spinalis) Obaly mozku a míchy:
CENTRÁLNÍ NERVOVÁ SOUSTAVA Mícha hřbetní (Medulla spinalis) - dlouhý, válcovitý provazec, délka 40 50 cm, končí na úrovni prvního bederního obratle, dále pokračuje jako svazek nervů koňský ohon - uvnitř
I. MOTORIKA (HYBNOST)
NEUROFYZIOLOGIE II Motorika (hybnost) I. MOTORIKA (HYBNOST) 1) postoj, lokomoce 2) práce, jídlo 3) komunikace (verbální - nonverbální) 1) volní motorická aktivita (úmyslná) 2) mimovolní motorická aktivita
Apraxie. Dělení apraxií. Ideomotorická (motorická) apraxie. Ideativní apraxie
Poruchy gnose, praxe a dalších kortikálních funkcí. Poruchy chování, prefrontální syndromy Jan Laczó, Neurologická klinika UK 2. LF a FN Motol Kortikální (symbolické) funkce = kognitivní funkce: Paměť
THE LIMBIC SYSTEM. Institute of Anatomy, 2nd and 1st Medical Faculty R. Druga
THE LIMBIC SYSTEM Institute of Anatomy, 2nd and 1st Medical Faculty R. Druga LIMBIC SYSTEM Limbic cortex = g. cinguli + g. parahippocampalis + hippocampal formation (gyrus dentatus, hippocampus, subiculum)
Mgr. Dagmar Králová Fyzioterapie, FSpS MU
Aference. Volba FT vzhledem k míře poruchy pohybového systému. Etáže řízení a jejich ovlivnění. Analgetický účinek FT. Teorie bolesti. Fyzikální terapie II Mgr. Dagmar Králová 30. 3. 2011 Fyzioterapie,
Výukový materiál. zpracovaný v rámci projektu
Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Základní škola Sokolov,Běžecká 2055 pracoviště Boženy Němcové 1784 Název a číslo projektu: Moderní škola, CZ.1.07/1.4.00/21.3331 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění
Centrální nervový systém. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové
Centrální nervový systém Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Medulla spinalis (hřbetní mícha) Hřbetní mícha V páteřním kanálu U dospělého do výše L1 L2 (páteř roste od 4. měsíce nitroděložního vývoje
ZÁKLADY NEUROVĚD. PSY113 Fyziologie člověka, PSY451 Fyziologie člověka, PSY713 Fyziologie člověka
ZÁKLADY NEUROVĚD PRACOVIŠTĚ Katedra psychologie, Fakulta sociálních studií PŘEDMĚT PSY 461, PSY 130 FORMA STUDIA denní studium ŠKOLNÍ ROK JS 2010 VYUČUJÍCÍ MUDr. et Mgr. Kristýna DROZDOVÁ drozdova25@seznam.cz
Extrapyramidový systém: anatomie, fyziologie a klinická syndromologie
Extrapyramidový systém: anatomie, fyziologie a klinická syndromologie BAZÁLNÍ GANGLIA systém jader zanořených do hloubi hemisfér nezbytný k harmonizaci hybných dějů Bazální ganglia ncl. caudatus putamen
Patologie nervového systému. XI. histologické praktikum 3. ročník všeobecného směru
Patologie nervového systému XI. histologické praktikum 3. ročník všeobecného směru Malacie mozková Malacie mozková Hemoragie mozková Hemoragie mozková Subarachnoideální krvácení Hnisavá leptomeningitis
NERVOVÁ SOUSTAVA - MOZEK
Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_12_BI2 NERVOVÁ SOUSTAVA - MOZEK MOZEK vznikl během evoluce postupným rozšiřováním nervové trubice zakládají se 3 váčky: první
MOZKOVÉ DRÁHY. David Kachlík
MOZKOVÉ DRÁHY David Kachlík Zpracování signálu v CNS 4 úrovně míšní jednoduché svalové reflexy s: buňky zadních sloupců šedé hmoty m: motoneurony předních sloupců šedé hmoty kmenová koordinace míšních
Mezonefros. Neokortex s glomeruly. Metanefrogenní blastém. dřeň s kanálky. Magn. x10. Henleovy kličky (nižší buňky) Sběrací kanálek (vyšší buňky)
Podpořeno grantem FRVŠ 524/2011 Ledviny NEFRON funkční jednotka Kůra - renální tělísko (glomerulus + Bowmanův váček) - proximální tubulus (zpětné vstřebávání) - distální tubulus Dřeň - Henleova klička
Vlastnosti neuronových sítí. Zdeněk Šteffek 2. ročník 2. LF UK v Praze
Vlastnosti neuronových sítí Zdeněk Šteffek 2. ročník 2. LF UK v Praze 7. 3. 2011 Obsah Neuronální pooly Divergence Konvergence Prolongace signálu, kontinuální a rytmický signál Nestabilita a stabilita
NEUROFYZIOLOGIE II STAVBA CENTRÁLNÍHO NERVOVÉHO SYSTÉMU
NEUROFYZIOLOGIE II STAVBA CENTRÁLNÍHO NERVOVÉHO SYSTÉMU 1. Páteřní mícha - segmentálně členěna podle obratlů - spinální nervy: dostředivá vlákna zadních kořenů (aferentní) odstředivá vlákna předních kořenů
MODEL KOROVÉ FOKÁLNÍ MOZKOVÉ ISCHÉMIE U POTKANA
UNIVERZITA KARLOVA Fakulta tělesné výchovy a sportu Katedra fyzioterapie MODEL KOROVÉ FOKÁLNÍ MOZKOVÉ ISCHÉMIE U POTKANA DIPLOMOVÁ PRÁCE Vedoucí práce: MUDr. Jakub Otáhal Ph. D. Vypracovala: Klára Kaštylová
7 Somatosenzitivita, viscerosenzitivita, propriocepce a bolest II
7 Somatosenzitivita, viscerosenzitivita, propriocepce a bolest II Viscerosenzitivita Přenos informací z viscerální oblasti a kardiovaskulárního systému Vázána na autonomní nervový systém Většina informací
HLAVOVÉ NERVY Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje
HLAVOVÉ NERVY Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 18. 9. 2009 Mgr. Radka Benešová Nervový systém dělíme na centrální = mozek a mícha periferní
Zpracování nociceptivní aference
Zpracování nociceptivní aference (Fyzioterapeutické metodiky, 1. roč. NMgr. fyzioterapie) Mgr. Zdeněk Čech Bolest Podle International Association for the Study of Pain je bolest definována jako nepříjemná
Přehled základní neuroanatomie a fyziologie Motorický systém
Přehled základní neuroanatomie a fyziologie Motorický systém Fyzioterapie 2. ročník Martina Hoskovcová, Petr Dušek, Jan Roth Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd Universita Karlova v Praze,
Extrapyramidový systém Vyšetření
Extrapyramidový systém Vyšetření Romana Lavičková, Ota Gál Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze Extrapyramidový systém = systém jader zanořených do hloubi
Fyziologie centrálního nervového systému
Fyziologie centrálního nervového systému Mezi oddíly centrálního nervového systému řadíme: - páteřní míchu (medulla spinalis), - prodlouženou míchu (medulla oblongata), - most (pons Varoli), - střední
Čichový sensorický systém
Smyslové orgány I Čichové,, chuťov ové a zrakové ústrojí Čichový sensorický systém Přijímá chemické signály z vnější šího prostřed edí Vníman mané látky jsou rozpuštěny v hlenu nosní sliznice, kde dráždí
1. PORUCHY VĚDOMÍ - definice, příznaky, hodnocení (GCS), topická dg.
OBECNÁ NEUROLOGIE 1. PORUCHY VĚDOMÍ - definice, příznaky, hodnocení (GCS), topická dg. vědomí stav, kdy si jedinec plně a správně uvědomuje sám sebe i své okolí, je schopen jednat podle své vůle a reagovat
NERVOVÉ ŘÍZENÍ MOTORIKY (zpracoval Filip Neuls, Ph.D.)
NERVOVÉ ŘÍZENÍ MOTORIKY (zpracoval Filip Neuls, Ph.D.) Pohyb patří mezi základní předpoklady existence vyšších organismů. U člověka je vedle zajišťování základních fyziologických a dalších potřeb i významným
Biela hmota mozgu. Frontálny lalok. Mozgová kôra Mozgová kôra. Mozgové laloky
Mozgová kôra Vrstva sivej hmoty na povrchu hemisfér Gyri, sulci Fissurae - ohraničujú lobi cerebri Mozgové laloky Biela hmota mozgu Projekčné vlákna Eferentné Aferentné Asociačné vlákna Komisurálne vlákna
BOLEST David Kachlík
BOLEST Definice bolesti Nepříjemný smyslový a emoční zážitek spojený se skutečným nebo potenciálním poškozením tkáně nebo popisovaný výrazy pro takovéto poškození. Bolest je vždy subjektivní. nezávislá
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE. Poruchy senzorické integrace v pediatrii
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 2. LÉKAŘSKÁ FAKULTA Klinika rehabilitace a tělovýchovného lékařství Eliška Kordíková Bakalářská práce Praha 2012 Autor práce: Eliška Kordíková Vedoucí práce: Bc. Zdeňka Hyttichová
Neuroanatomie chování a paměti
Neuroanatomie chování a paměti Eduard Kelemen Národní ústav duševního zdraví, Klecany Neuroanatomie chování a paměti Historické poznámky Neuronová doktrína Gnostická pole Metody studia lokalizace funkcí
Neuroanatomie chování a paměti
Neuroanatomie chování a paměti Eduard Kelemen Národní ústav duševního zdraví, Klecany Fyziologický ústav AVČR, Praha https://www.youtube.com/watch?v=ami3hbgrj6o Neuroanatomie chování a paměti Neuronová
Vliv konopných drog na kognitivní funkce
Vliv konopných drog na kognitivní funkce Lenka Miovská Michal Miovský Centrum adiktologie Psychiatrické kliniky 1.LF UK a VFN v Praze Obsah prezentace Aktuální situace Mechanismus působení Výsledky výzkumů
SOMATOSENZORICKÉ SYSTÉMY
SOMATOSENZORICKÉ SYSTÉMY SENZORY A JEJICH OBECNÁ CHARAKTERISTIKA Informace z vnitřního i zevního prostředí ve formě fyzikálních nebo chemických podnětů (stimulů) musí být přeměněna na nervové vzruchy,
MEZIMOZEK. David Kachlík
MEZIMOZEK David Kachlík Mezimozek = diencephalon epithalamus subthalamus thalamus metathalamus hypothalamus thalamus opticus Mezimozek - vývoj alární ploténka thalamus, subthalamus bazální ploténka hypothalamus