VYUŽITÍ PC PROGRAMU INTERACTIVE PHYSICS VE VÝUCE FYZIKY NA SPŠ KARVINÁ

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "VYUŽITÍ PC PROGRAMU INTERACTIVE PHYSICS VE VÝUCE FYZIKY NA SPŠ KARVINÁ"

Transkript

1 VYUŽITÍ PC PROGRAMU INTERACTIVE PHYSICS VE VÝUCE FYZIKY NA SPŠ KARVINÁ METODICKÉ MATERIÁLY POPISUJÍCÍ VYUŽITÍ NAŠICH SIMULACÍ V PROSTŘEDÍ INTERACTIVE PHYSICS 1

2 I. UČIVO 1. ROČNÍKU OBSAH I.0 Stručný popis ovládání IPhysics str. 6-7 I.1. Kinematika hmotného bodu str simulací - TRAJEKTORIE HMOTNÉHO BODU - ROVNOMĚRNĚ PŘÍMOČARÝ POHYB 1 - ROVNOMĚRNĚ PŘÍMOČARÝ POHYB 2 - ROVNOMĚRNĚ ZRYCHLENÝ POHYB - ROVNOMĚRNĚ ZPOMALENÝ POHYB - ROVNOMERNÝ POHYB PO KRUŽNICI I.2. Dynamika hmotného bodu str simulací - II. NEWTONŮV POHYBOVÝ ZÁKON - TŘECÍ SÍLA - VALIVÝ ODPOR - POHYB PO NAKLONĚNÉ ROVINĚ - DOSTŘEDIVÁ A ODSTŘEDIVÁ SÍLA - ZÁKON ZACHOVÁNÍ HYBNOSTI - NEPRUŽNÝ RÁZ I.3. Mechanická práce a energie str simulace - MECHANICKÁ PRÁCE - ZÁKON ZACHOVÁNÍ MECHANICKÉ ENERGIE 2

3 I.4. Gravitační pole str simulací - NEWTONŮV GRAVITAČNÍ ZÁKON - VOLNÝ PÁD - VRH SVISLÝ VZHŮRU - VODOROVNÝ VRH - VRH ŠIKMÝ VZHŮRU - POHYBY V RADIÁLNÍM POLI ZEMĚ - GRAVITAČNÍ POLE SLUNCE I.5. Mechanika tuhého tělesa str simulací - MOMENTOVÁ VĚTA - PÁKA - PRINCIP KLADKY - KLADKOSTROJ - STABILITA TĚLESA I.6. Mechanika tekutin str simulace - HYDRAULICKÉ ZAŘÍZENÍ - VÝTOK KAPALINY OTVOREM I.7. Termodynamika str simulace - IZOTERMICKÝ DĚJ - IZOCHORICKÝ DĚJ - IZOBARICKÝ DĚJ - ADIABATICKÝ DĚJ 3

4 II. UČIVO 2. ROČNÍKU II.1. Mechanické kmitání str simulací - ROVNICE VÝCHYLKY MECHANICKÉHO OSCILÁTORU - DYNAMIKA MECHANICKÉHO OSCILÁTORU - PERIODA MECHANICKÉHO OSCILÁTORU - VÝCHYLKA MATEMATICKÉHO KYVADLA - PERIODA MATEMATICKÉHO KYVADLA - NUCENÉ KMITÁNÍ -REZONANCE - SPŘAŽENÁ KYVADLA - TLUMENÉ KMITÁNÍ II.2. Mechanické vlnění str simulace - POSTUPNÉ VLNĚNÍ PŘÍČNÉ - POSTUPNÉ VLNĚNÍ PODÉLNÉ - STOJATÉ VLNĚNÍ PŘÍČNÉ - STOJATÉ VLNĚNÍ PODÉLNÉ II.3. Optika str simulací - ZÁKON ODRAZU A LOMU - ZOBRAZENÍ VYDUTÝM ZRCADLEM I - ZOBRAZENÍ VYDUTÝM ZRCADLEM II - ZOBRAZENÍ VYPUKLÝM ZRCADLEM - ZOBRAZENÍ SPOJKOU I - ZOBRAZENÍ SPOJKOU II - ZOBRAZENÍ ROZPTYLKOU 4

5 II.4. Elektro-magnetizmus str simulací - SILOČARY DVOU ZÁPORNÝCH NÁBOJŮ - SILOČARY DVOU KLADNÝCH NÁBOJŮ - PRINCIP ELEKTROSKOPU - POHYB VOLNÉHO KLADNÉHO NÁBOJE - POHYB VOLNÉHO ZÁPORNÉHO NÁBOJE III. POZNÁMKY III.1. Seznam všech simulací str. 65 III.2. Poznámky str. 66 5

6 Stručný popis ovládání programu INTERACTIVE PHYSICS ( ) STRUČNÝ POPIS TLAČÍTEK: (Erase track) V některých případech zůstane po ukončení simulace vykreslená trajektorie tělesa, tuto lze smazat tímto tlačítkem. (Erase Meter Values) Vymaže neaktuální grafy. (Pause Control) Nastavení přerušení animace. např. time > 1.0 znamená, že po 1s dojde k zastavení. (Simulation Step) Kolonka Animation Step umožňuje nastavení rychlosti simulace. Čím větší číslo nastavíte do dolního podtrženého řádku, tím pomaleji simulace poběží. (Air Resistance) Nastavení tří různých hodnot odporu vzduchu: None žádný odpor Low Speed střední odpor High Speed vysoký odpor (Gravity) Nastavení typu a hodnoty gravitace. V případě Vertical (Homogenní pole) lze nastavit gravitační zrychlení Planetary (Radiální pole) lze nastavit gravitační konstantu Earth Země Moon Měsíc 6

7 (Tracking(every frames)) Zobrazuje celou trajektorii (Tracking(every 4 frames)) Zobrazí ¼ trajektorie (Tracking Off) Nezobrazuje trajektorii hmotného bodu zastupujícího těleso. (Tracking(every 16 frames)) Zobrazí 1 / 16 trajektorie samotného tělesa (nikoliv pouze hmotného bodu) Lišty tlačítek - lze je pomocí myši přetáhnout na libovolné místo plátna. Je to vhodné v případě, pokud používáte menší rozlišení monitoru a některé části plátna nejdou vidět. Další zvětšení viditelné plochy nabízí nastavení operačního systému automatické skrývání hlavního panelu 7

8 Kinematika hmotného bodu SIMULACE č. Kin.1: TRAJEKTORIE HMOTNÉHO BODU 1. Co je to trajektorie a jak podle ní dělíme pohyby? 2. Jaký směr má okamžitá rychlost HB? 3. Jaký tvar trajektorie bude opisovat HB pokud zvolíme úhlovou rychlost a) nulovou? b) nenulovou? Jak to souvisí se skládáním dvou pohybů? 8

9 SIMULACE č. Kin 2: ROVNOMĚRNĚ PŘÍMOČARÝ POHYB 1 1. Jak se změní graf závislosti dráhy auta na čase, pokud a) zvětšíme rychlost auta? b) zmenšíme rychlost auta? 2. Jak vypadá graf závislosti dráhy auta na čase, pokud má auto v okamžiku měření pohybu nenulovou počáteční vzdálenost od STARTU? Tedy s 0 > 0 m? 3. Co lze vyčíst z těchto dvou grafů? Jaký fyzikální význam má průsečík dvou grafů? 9

10 SIMULACE č. Kin 3: ROVNOMĚRNĚ PŘÍMOČARÝ POHYB 2 1. Zjistěte jak vypadá graf dráhy na čase v případě, kdy začnete měřit pohyb řidiče auta startujícího na STARTU, který zaspal a prostál tak čas nazvěme ho například počáteční doba t 0. Po této prospané době se začal pohybovat rovnoměrně přímočaře. 2. Zkuste z grafů vysvětlit a popsat, jak vypadal pohyb dvou autíček. Jakou rychlostí se pohybovaly? Kdy a kde se potkaly? 10

11 SIMULACE č. Kin 4: ROVNOMĚRNĚ ZRYCHLENÝ POHYB 1. Jak se změní graf závislosti rychlosti a dráhy autíčka na čase, pokud a) zvětšíme počáteční rychlost a ostatní hodnoty ponecháme stejné? b) zvětšíme zrychlení a ostatní hodnoty ponecháme stejné? 2. Zvolte si svoje vlastní počáteční hodnoty a nechte proběhnout danou simulaci. Z grafu rychlosti zjistěte zrychlení auta. Výsledek si porovnejte s hodnotou, která je vypsaná pod grafem zrychleni. 3. Zkuste z grafů vysvětlit a popsat, jak vypadal pohyb dvou autíček. O jaké pohyby se jednalo? Jakou rychlostí se pohybovaly? Kdy a kde se potkaly? (Řešení : jeden pohyb je: v 0 >0 ms -1, a=0 ms -2 ) 11

12 SIMULACE č. Kin 5: ROVNOMĚRNĚ ZPOMALENÝ POHYB 1. Jaká je brzdná dráha autíčka? 2. Kolikrát se zvětší nebo zmenší brzdná dráha auta jestliže se : a) zrychlení zmenší 2krát? b) počáteční rychlost zvětší 2krát? Ověřte pomocí simulace a pomocí vzorečku 2 v 0 s b = 2 a 3. Kolikrát se zvětší brzdná doba auta, jestliže se zrychlení zmenší 2krát? 12

13 SIMULACE č. Kin 6: ROVNOMERNÝ POHYB PO KRUŽNICI 1. Kolikrát se zvětší nebo zmenší velikost dostředivého zrychlení, jestliže se obvodová rychlost nebo úhlová rychlost a) 2 krát zvětší b) 3 krát zmenší 2. Jak se mění vektor rychlosti a zrychlení a jaká je jeho velikost? 3. Jaké dostředivé zrychlení působí na HB přímo ve středu kotouče? 13

14 Dynamika hmotného bodu SIMULACE č. Dyn. 1: II. NEWTONŮV POHYBOVÝ ZÁKON 1. Nastavte hmotnost tělesa na 2 kg. Tlačítkem si nastavíte, kdy se těleso zastaví (přednastaveno na t = 3s time > 3.0) Vyplňte si následující tabulku: m =2kg F (N) t = 3s s (m) a (m.s -2 ) F - Urychlující síla - nastavte jí pomocí slideru Hmotnost závaží s - Dráha tělesa odečtete jí z políčka a - Zrychlení tělesa zjistěte výpočtem nebo z políčka. Z tabulky ověřte, že Zrychlení je přímo úměrné Urychlující síle (a ~ F) 2. Nastavte Urychlující sílu na 1N a obdobně vyplňte následující tabulku: F =1N m (kg) t = 3s s (m) a (m.s -2 ) Z tabulky ověřte, že Zrychlení je přímo úměrné Hmotnosti tělesa (a ~ m) ZÁVĚR: (a ~ F) (a ~ m) => F = m.a 14 a = 2 s 2 t

15 SIMULACE č. Dyn. 2: TŘECÍ SÍLA 1. FT- urychlující síla odpovídá zrychlení tělesa. FF třecí síla. FG tíhová síla. 2. Vyzkoušejte v jakém poměru jsou třecí a tíhová síla (FF:FG) pro různá prostředí (např. kůže -dub), která jsou vypsaná ve spodní části simulace. Jaký je vztah mezi tímto poměrem a součinitelem tření? 3. Vyzkoušejte v jakém poměru jsou třecí a urychlující síla (FF:FF) pro různá prostředí (např. guma -asfalt), která jsou vypsaná ve spodní části simulace. Jaký je vztah mezi tímto poměrem a součinitelem tření? 15

16 SIMULACE č. Dyn. 3: VALIVÝ ODPOR 1. Je velikost odporové síly při valení zanedbatelný ve většině reálných situací? 2. Ve kterých situacích má smysl uvažovat tuto disipativní sílu? 3. Kolikrát se zvětší nebo zmenší velikost odporové síly při valení jestliže se: a) 10x zvětší rameno valivého odporu a ostatní hodnoty zůstanou stejné? b) 4x se zmenší hmotnost tělesa a ostatní hodnoty zůstanou stejné? c) 3x se zmenší poloměr válce a ostatní hodnoty zůstanou stejné? 16

17 SIMULACE č. Dyn. 4: POHYB PO NAKLONĚNÉ ROVINĚ 1. Závisí hmotnost tělesa na zrychlení tělesa na nakloněné rovině? 2. Pokuste se zjistit pro kterou hodnotu součinitele smykového tření bude rychlení tělesa nulové. (f=0,56) 3. Pro které hodnoty součinitele smykového tření bude mít zrychlení tělesa zápornou hodnotu? Mají tyto situace vůbec nějaký fyzikální význam? 4. Ověřte zda platí daná rovnost (FT +FF) 2 + (FN) 2 = FG 2 Dále popište její fyzikální význam? 17

18 SIMULACE č. Dyn. 5: DOSTŘEDIVÁ A ODSTŘEDIVÁ SÍLA 1. Je dostředivá síla přímo úměrná hmotnosti kuličky? 2. Kterým směrem se bude pohybovat těleso, dojde-li k přetržení provazu? 3. Jaká je vztah mezi dostředivou a odstředivou silou? Pokuste se zjistit, které těleso působí na druhé odstředivě a které dostředivě? 4. Přetrhne se provaz spojující obě tělesa, jestliže je velikost dostředivé síly 300 N, velikost odstředivé síly také 300 N a provaz vydrží nejvýše 500N? 18

19 SIMULACE č. Dyn.6: ZÁKON ZACHOVÁNÍ HYBNOSTI 1. Vzájemným silovým působením nabudou vozíčky stejných hybností. Jaká je celková hybnost izolované soustavy dvou vagónů? 2. Nastavte hmotnost vagónů na 4kg a 1kg tedy 4:1. V jakém poměru budou jejich rychlosti? Výsledek proveďte pro různé hodnoty počátečního impulsu síly. 19

20 SIMULACE č. Dyn.7: NEPRUŽNÝ RÁZ 1. Nastavte hmotnost lokomotivy na 1kg a její rychlost na 4 m.s -1, rychlost druhého vagónku na 2 m.s -1 (mínus znamená opačný směr). Jaká musí být hmotnost druhého vagónku, aby po nárazu prvního vagónu do druhého byla výsledná rychlost celé soustavy nulová? 2. Nastavte hmotnost lokomotivy na 1kg a její rychlost na 5 m.s -1. Za jakých podmínek se bude celá soustava (po nárazu) pohybovat směrem doleva? Jaké budou velikosti jednotlivých hybností? 20

21 Mechanická práce a energie HB SIMULACE č. Práce 1: MECHANICKÁ PRÁCE 1. Pro kterou hodnotu úhlu nabývá mechanická práce po vodorovné dráze maximálních hodnot? 2. Jakou práci koná těleso po vodorovné dráze, je-li úhel,který svírá síla se směrem dráhy 90? 3. Nastavte hmotnost bedny a velikost úhlu na minimum, velikost síly na maximum a postupně zvyšujte součinitel smykového tření na maximum. Všimněte si, že kolem hodnoty 0,88 dojde k zastavení bedny dříve, než těleso urazí nastavenou dráhu, přitom se síla vykoná práci kolem 7 Joule. Je takovýto jev možný v reálném prostředí? 21

22 SIMULACE č. Práce 2: ZÁKON ZACHOVÁNÍ MECHANICKÉ ENERGIE 1. Kliknete-li na tuto šipku a) jednou - zobrazí se Vám pole v němž se zobrazuje okamžitá hodnota potenciální energie. b) dvakrát - zobrazí se Vám časový průběh potenciální energie. Obdobně pro kinetickou energii. 2. Ve které poloze je kinetická energie největší a ve které nejmenší? Odpověď zdůvodněte. Podobně uvažujte o potenciální energii. 22

23 Gravitační pole SIMULACE č. Grav.1: NEWTONŮV GRAVITAČNÍ ZÁKON 1. Nastavte hmotnosti obou těles na 1kg a jejich vzdálenost na 1m. Jakou hodnotu velikosti gravitační síly naměříme? 2. Při jakých hodnotách hmotnosti těles ve vzdálenosti 1m bude velikosti gravitační síly alespoň 1 mn? 3. Kolikrát se zvětší nebo zmenší velikost gravitační síly jestliže: a) zdvojnásobíme vzdálenost dvou těles. b) zdvojnásobíme hmotnosti obou těles? 23

24 SIMULACE č. Grav.2: VOLNÝ PÁD 1. Jakou rychlost bude mít míč po 1s, 2s, 3s volného pádu? Vyzkoušejte v ideálním případě tedy bez odporu prostředí a po druhé v případě, kdy prostředí klade střední odpor. Tlačítko: Dále z grafů zjistěte jaký pohyb koná balon v reálném prostředí: a) v první sekundě. b) ve zbývajícím čase 24

25 SIMULACE č. Grav.3: VRH SVISLÝ VZHŮRU 1. Světový rekord ve skoku vysokém je necelých 2.5m (plus mínus ). Pokud budeme přimhouříme oko můžeme předpokládat, že se jedná o pohyb svislý vzhůru (pokud ne, tak přimhouříme více ) To odpovídá počáteční rychlosti kolem 7 m.s -1 a let trvá asi 1,5 sekundy. a) Jak vysoko by vyskočil sportovec na Měsíci? Tlačítko: b) Proveďte tento myšlenkový experiment pro různé hodnoty odporu prostředí a různé gravitační podmínky. 25

26 SIMULACE č. Grav.4: VODOROVNÝ VRH 1. Jaký pohyb koná míč ve vodorovném a ve svislém směru? Odpověď skrývají grafy x-ové a y-ové polohy míče na čase nebo x-ové a y-ové rychlosti na čase. 2. Proč je graf závislosti y-ové polohy míče na čase nemění? 3. Vyzkoušejte jednotlivé simulace pro různé odpory prostředí a pro různé gravitační podmínky. 26

27 SIMULACE č. Grav.5: VRH ŠIKMÝ VZHŮRU 1. Není jednoduché trefit cíl dělovou koulí vystřelenou z kanónu! Pokuste se simulovat tento pokus za různých podmínek a výsledky úspěšných zásahů si zapište do tabulky. Tyto výsledky si následně porovnejte a vtvořte závěr jak závisí dostřel na velikosti počáteční rychlosti, elevačním úhlu a odporu vzduchu. 2. Pokuste se vysledovat jak vypadá balistická křivka. 27

28 SIMULACE č. Grav.6: POHYBY V RADIÁLNÍM POLI ZEMĚ 1. Jak se závisí kruhová rychlost na vzdálenosti družice od planety? 2. Zvolte si určitou vzdálenost od Země a zjistěte, po jakých křivkách se bude pohybovat družice, pokud bude její rychlost: a) menší než je kruhová rychlost b) stejná jako kruhová rychlost c) mezi kruhovou a parabolickou d) větší než parabolická rychlost 3. Určete jaká je velikost 1. a 2. kosmické rychlosti. (počáteční rychlost může nabývat kladných i záporných hodnota což odpovídá dvěma navzájem opačným směrům pohybu) 28

29 SIMULACE č. Grav.7: GRAVITAČNÍ POLE SLUNCE 1. Poslední simulace popisuje pohyb dvou planet kolem Slunce. Pokuste se navolit rychlosti a střední vzdálenosti od Slunce pro dvojici planet Země a Mars. 29

30 Mechanika tuhého tělesa SIMULACE č. TuhTěl.1: MOMENTOVÁ VĚTA 1. Na čem závisí velikost Momentu síly? 2. Nastavte různé hodnoty hmotnosti obou závaží a pokuste se najít takové hodnoty jejich ramen aby nastala rovnováha sil. Tedy aby celkový moment působící na soustavu byl nulový. 3. V jakém poměru jsou tíhové síly FG1 a FG2 jsou-li jejich ramena v poměru rameno 1: rameno 2 = 3:1? Kde se dá tento princip využít? 30

31 SIMULACE č. TuhTěl.2: PÁKA 1. Vyzkoušejte si nastavit hmotnost kamene a pokuste se odhadnout jak velkou silou je třeba působit na druhém konci páky, abychom zvedli daný kámen? 2. Nastavte různé hodnoty součinitele smykového tření mezi pákou a válečkem (resp. válečkem a podlahou). Jaká hodnota je postačující, aby došlo ke zvednutí kamene? Porovnejte tyto hodnoty součinitele mezi dvěma tělesy s tabulkovými hodnotami (např. dřevo-dřevo, dřevo-ocel, ocel-ocel) 31

32 SIMULACE č. TuhTěl.3: PRINCIP KLADKY 1. Na jakém ramenu působí tíha FG tělesa zavěšeného na kladce a na jakém ramenu působí síla F kterou působíme na konci provazu? 2. V jakém poměru jsou ramena obou sil (rameno síly FG a rameno síly F) a v jakém poměru jsou jednotlivé síly (FG a F) nastane-li rovnováha? 3. Jak velkou silou mohu zvednout těleso o hmotnosti 300 kg? 32

33 SIMULACE č. TuhTěl.4: KLADKOSTROJ 1. Kolikrát menší silou můžeme zvednout závaží pomocí kladkostroje s dvěma a se třemi kladkami? (1/n 2 n- počet kladek) 2. Kterým kladkostrojem vyzvedneme těleso do větší výšky? 33

34 SIMULACE č. TuhTěl.5: STABILITA TĚLESA 1. Jednoduchá simulace znázorňuje tři základní polohy tělesa. 34

35 Mechanika tekutin SIMULACE č. Kapal.1: HYDRAULICKÉ ZAŘÍZENÍ 1. Jednoduché znázornění principu hydraulického lisu s pevně stanovenými průřezy obou pístů. (S 1 :S 2 = 25). 2. V jakém poměru jsou síly (DOLU a NAHORU)? 3. V jakém poměru jsou výšky (h 1 a h 2 )? 35

36 SIMULACE č. Kapal.2: VÝTOK KAPALINY OTVOREM 1. Kolikrát se zvětší velikost rychlosti výtoku kapaliny otvorem, je-li výška hladiny v nádobě 4x vyšší? 2. Do jaké vzdálenosti dostříkneme, je-li výška hladiny v nádobě 4x vyšší? 36

37 Termodynamika SIMULACE č. Termo 1: IZOTERMICKÝ DĚJ 1. Zjistěte z grafů (p-t a p-v diagramy ) jak závisí jednoduchý izotermický děj na teplotě? 2. Jak matematicky nazýváme závislost tlaku plynu p na jeho termodynamické teplotě T? 3. Jak matematicky nazýváme funkci udávající závislost tlaku plynu p na jeho objemu V? 37

38 SIMULACE č. Termo 2: IZOCHORICKÝ DĚJ 1. Jak matematicky nazýváme funkci udávající závislost tlaku plynu p na jeho termodynamické teplotě T při jednoduchém izochorickém ději? 2. Jak matematicky nazýváme závislost tlaku plynu p na jeho objemu V při jednoduchém izochorickém ději? 3. Kolikrát se zvětší tlak plynu zvětšíme-li termodynamickou teplotu 3x? 4. Kolikrát se zvětší objem plynu zvětšíme-li zvětšíme-li jeho tlak plynu 133x? 38

39 SIMULACE č. Termo 3: IZOBARICKÝ DĚJ 1. Jak matematicky nazýváme funkci udávající závislost objem plynu V na jeho termodynamické teplotě T při jednoduchém izobarickém ději? 2. Jak matematicky nazýváme závislost tlaku plynu p na objem plynu V při jednoduchém izobarickém ději? 3. Kolikrát se zvětší objem plynu zvětšíme-li termodynamickou teplotu 3x? 4. Kolikrát se zvětší tlak plynu zvětšíme-li termodynamickou teplotu 3x? 39

40 SIMULACE č. Termo 4: ADIABATICKÝ DĚJ 1. Jak matematicky nazýváme funkci udávající závislost tlaku plynu p na jeho objemu V při jednoduchém adiabatickém ději? 2. Zjistěte z grafu (p-v diagram) jak závisí tlak plynu na velikosti poissonovy konstanty při jednoduchém adiabatickém ději. 3. Mění se při tomto jednoduchém ději termodynamická teplota soustavy? 4. Porovnejte izotermickou a adiabatickou závislost tlaku na objemu (p-v diagram), která závislost je "strmější" pro plyn o stejné hmotnosti? 40

41 Mechanické kmitání SIMULACE č. Kmit.1: ROVNICE VÝCHYLKY MECHANICKÉHO OSCILÁTORU 1. Ve kterých bodech (M, O, N) nabývá rychlost a zrychlení maximálních a minimálních hodnot? 2. Kolikrát se zvětší nebo zmenší amplituda kmitání, jestliže: a) zdvojnásobíme tuhost pružiny a hmotnost závaží zůstane stejná b) zdvojnásobíme hmotnost závaží a tuhost pružiny zůstane stejná c) zdvojnásobíme hmotnost závaží a zároveň tuhost pružiny 3. Kmitání oscilátor začíná z bodu M, což odpovídá počáteční fázi ϕ = 90. Jaká bude počáteční fáze kmitání, pokud by oscilátor začal 0 kmitat a) z bodu O b) z bodu N 41

42 SIMULACE č. Kmit.2: DYNAMIKA MECHANICKÉHO OSCILÁTORU 1. Pokuste se odhadnout jak by vypadal graf závislosti síly na poloze tělesa v případě, že by oscilátor začal kmitat z bodu O (tzn. s nulovou počáteční fází)? 2. Ve kterém bodě je velikost budící síly způsobující kmitání nulová? 3. Pokuste se ověřit hodnotu tuhosti pružiny z grafu závislosti síly na poloze tělesa? 4. Kolikrát se zvětší nebo zmenší Síla, jestliže: a) zdvojnásobíme tuhost pružiny a hmotnost závaží zůstane stejná b) zdvojnásobíme hmotnost závaží a tuhost pružiny zůstane stejná c) zdvojnásobíme hmotnost závaží a zároveň tuhost pružiny 42

43 SIMULACE č. Kmit.3: PERIODA MECHANICKÉHO OSCILÁTORU 1. Kolikrát se zvětší nebo zmenší doba jednoho kmitu, jestliže: a) 4x zvětšíme tuhost pružiny a hmotnost závaží zůstane stejná b) 4x zvětšíme hmotnost závaží a tuhost pružiny zůstane stejná c) zdvojnásobíme hmotnost závaží a zároveň tuhost pružiny 2. Kolikrát se zvětší nebo zmenší frekvence, jestliže: a) 4x zvětšíme tuhost pružiny a hmotnost závaží zůstane stejná b) 4x zvětšíme hmotnost závaží a tuhost pružiny zůstane stejná c) zdvojnásobíme hmotnost závaží a zároveň tuhost pružiny 43

44 SIMULACE č. Kmit.4: VÝCHYLKA MATEMATICKÉHO KYVADLA 1. Pokud používáte rozlišení monitoru (800x640)px, neuvidíte všechny části plátna simulace, hlavně spodní část. Pokud chcete zvětšit celkovou zobrazovanou plochu, přesuňte panely Standart a Run Control (obr. níže) pomocí PC myši do některého volného místa plátna simulace. 2. Ve kterých bodech nabývá rychlost a zrychlení max. a min. hodnot? 3. Jak se změní časové diagramy výchylky, rychlosti a zrychlení, když: a) zvětšíme délku závěsu b) změníme gravitační zrychlení planety (tímto tlačítkem ) 44

45 SIMULACE č. Kmit.5: PERIODA MATEMATICKÉHO KYVADLA 1. Kolikrát se zvětší nebo zmenší doba kmitu a frekvence, jestliže: a) 4x zmenšíme pouze délku závěsu kyvadla b) 1.5x zvětšíme pouze hmotnost závaží c) změníme gravitační podmínky (tlačítkem ) 2. Pokuste se experimentálně zjistit jak dlouhé musí být kyvadlo, aby doba jednoho kmitu byla 1s a to: a) na naší Zemi (Earth) g=9.81ms -2? b) na Měsíci (Moon) g=1.67ms -2? (použijte tlačítko ) 3. Závisí perioda kmitání na úhlu výkmitu matematického kyvadla? 45

46 SIMULACE č. Kmit.6: NUCENÉ KMITÁNÍ -REZONANCE 1. Nastavte frekvenci kola na 3 Hz tuhost pružiny na 100 Nm -1 a hmotnost závaží (oscilátoru) na 5 kg? Jak vypadají časový diagram okamžité výchylky a časový diagram rychlosti? Mění se maximální výchylka oscilátoru? Nastává v tomto případě rezonance? Zapište si hodnotu maximální výchylky. (y m = 0,25m) 2. Nastavte frekvenci kola na 0.75 Hz tuhost pružiny na 100 Nm -1 a hmotnost závaží (oscilátoru) na 5 kg? Jak vypadají časový diagram okamžité výchylky a časový diagram rychlosti za těchto podmínek? Dochází nyní k přenosu energie z budícího kola na oscilátor? Zapište si hodnotu max. a min. výchylky. (y max = 0,25m y min = 0,75m) 3. Za jakých podmínek nastává rezonance? 46

47 SIMULACE č. Kmit.7: SPŘAŽENÁ KYVADLA 1. Jaká podmínku musí splňovat dvě matematická kyvadla, aby nastala rezonance? (shodné délky závěsů) Splňují naše kyvadla tuto podmínku? (Ano, mají pevnou délku závěsu ) 2. Nastavte hmotnosti prvního i druhého tělesa (1.T a 2.T) : a) na minimum a tuhost pružiny na maximum. b) na maximum a tuhost pružiny na minimum. c) na 5 kg a tuhost pružiny na 10 N/m. Zjistěte jak vypadají jednotlivé časové průběhy výchylky obou těles? Proč prakticky nenastává rezonance? Jaký vliv má na tento jev těsnost vazby (tuhost pružiny)? 3. Nastavte hmotnosti obou těles na 5 kg a) a tuhost pružiny na 10 N/m. b) a tuhost pružiny na 30 N/m. Jaký vypadají časové průběhy v jednotlivých případech? Jak to souvisí s rychlosti přenosu energie mezi jednotlivými oscilátory? 47

48 SIMULACE č. Kmit.8: TLUMENÉ KMITÁNÍ 1. Pozorujte časové průběhy výchylky, rychlosti a zrychlení pro různé hodnoty koeficientu tlumení. 2. Velikost okamžité hodnoty výchylky, rychlosti a zrychlení se zmenšují v závislosti na koeficientu tlumení. Pokuste se odhadnout kterou funkcí lze popsat tuto závislost. 48

49 Mechanické vlnění SIMULACE č. Vlny.1: POSTUPNÉ VLNĚNÍ PŘÍČNÉ 1. Ve kterých směrech kmitají jednotlivé oscilátory? Ve kterém směru se šíří vlnění? Které body kmitají se stejnou fází? Jak daleko od sebe leží takové body? 2. Jak se změní vlnová délka kmitání jestliže: a) 2x zmenšíme periodu kmitání zdroje a ostatní neměníme? b) 2x zvětšíme rychlost vlnění a ostatní neměníme? c) 2x zvětšíme periodu kmitání zdroje a součastně rychlost vlnění? 49

50 SIMULACE č. Vlny.2: POSTUPNÉ VLNĚNÍ PODÉLNÉ 1. Ve kterých směrech kmitají jednotlivé oscilátory (kmitající body)? Ve kterém směru se šíří vlnění? Které body kmitají se stejnou fází? Jak daleko od sebe leží takové body? 2. Jak se změní vlnová délka kmitání jestliže: a) 2x zmenšíme periodu kmitání zdroje a ostatní neměníme? b) 2x zvětšíme rychlost vlnění a ostatní neměníme? c) 2x zvětšíme periodu kmitání zdroje a součastně rychlost vlnění? 50

51 SIMULACE č. Vlny.3: STOJATÉ VLNĚNÍ PŘÍČNÉ 1. Kmitají všechny kmitající body součastně (se stejnou fázi)? 2. Mají všechny kmitající body stejnou maximální výchylku? 3. Které body kmitají s nulovou amplitudou a jak se nazývají? 4. Které body kmitají s maximální amplitudou a jak se nazývají? 51

52 SIMULACE č. Vlny.4: STOJATÉ VLNĚNÍ PODÉLNÉ 1. Kmitají všechny kmitající body součastně (se stejnou fázi)? 2. Mají všechny kmitající body stejnou maximální výchylku? 3. Které body kmitají s nulovou amplitudou a jak se nazývají? 4. Které body kmitají s maximální amplitudou a jak se nazývají? 52

53 Optika SIMULACE č. Opt.1: ZÁKON ODRAZU A LOMU 1. Zvyšováním úhlu dopadu při průchodu paprsku z opticky hustšího prostředí do opticky řidšího prostředí dochází k lomu od kolmice a při překročení mezného úhlu se veškeré světlo odráží a úhel lomu je 90 od kolmice (viz obr.1). Zvyšujeme-li úhel dopadu, pak simulace zobrazí lomený paprsek nepravdivě, což je způsobeno technickými omezeními IPhysic (viz. obr.2). obr.1 obr.2 2. Zjistěte mezní úhly pro prostředí vypsané vpravo nahoře. Ověřte výpočtem. 53

54 SIMULACE č. Opt.2: ZOBRAZENÍ VYDUTÝM ZRCADLEM I 1. Co znamená znaménková konvence? 2. Určete vlastnosti obrazu pro různé hodnoty předmětové vzdálenosti -a. (zvětšený-zmenšený, výškově převrácený-vzpřímený, skutečný-zdánlivý ) a) je-li a>r r poloměr křivosti (r = 2m) r = SV b) je-li r>a>f f ohnisková vzdálenost (f = 1m) f = FV c) je-li a f d) je-li a (pokuste se odhadnout) 3. Ve kterých polohách předmětu je obraz nejvíce zvětšený a ve kterých nejvíce zmenšený? 54

55 SIMULACE č. Opt.3: ZOBRAZENÍ VYDUTÝM ZRCADLEM II 1. Které vlastnosti obrazu jsou společné při zobrazení dutým kulovým zrcadlem a rovinným zrcadlem? Která jediná vlastnost je rozdílná? 2. Určete vlastnosti obrazu pro různé hodnoty předmětové vzdálenosti -a. (zvětšený-zmenšený, výškově převrácený-vzpřímený, skutečný-zdánlivý ) a) je-li f>a f ohnisková vzdálenost (f = 1m) f = FV 3. Ve kterých polohách předmětu je obraz nejvíce zvětšený a ve kterých nejvíce zmenšený? 4. Ve kterém bodě bude platit: y = y y výška předmětu y výška obrazu 55

56 SIMULACE č. Opt.4: ZOBRAZENÍ VYPUKLÝM ZRCADLEM 1. Můžete vidět tímto zrcadlem i za roh? Kde se tyto zrcadla využívají? 2. Určete vlastnosti obrazu pro různé hodnoty předmětové vzdálenosti -a. (zvětšený-zmenšený, výškově převrácený-vzpřímený, skutečný-zdánlivý ) a) je-li a>r r poloměr křivosti (r = 2m) r = SV b) je-li r>a>f f ohnisková vzdálenost (f = 1m) f = FV d) je-li a f e) je-li a<f f ) je-li a (pokuste se odhadnout) 56

57 SIMULACE č. Opt.5: ZOBRAZENÍ SPOJKOU I 1 Na jakém principu je založeno zobrazení čočkami a na jakém zobrazení zrcadly? 2. Co znamená znaménková konvence? A v čem se liší oproti zrcadlům? 3. Určete vlastnosti obrazu pro různé hodnoty předmětové vzdálenosti -a. (zvětšený-zmenšený, výškově převrácený-vzpřímený, skutečný-zdánlivý ) a) je-li a>r r poloměr křivosti (r = 2m) r = SV b) je-li r>a>f f ohnisková vzdálenost (f = 1m) f = FV c) je-li a f (objektiv mikroskopu) d) je-li a (pokuste se odhadnout) 57

58 SIMULACE č. Opt.6: ZOBRAZENÍ SPOJKOU II 1. Které optické přístroje využívají zobrazení v těchto polohách a<f? (okulár mikroskopu, lupa) 2. Určete vlastnosti obrazu pro různé hodnoty předmětové vzdálenosti -a. (zvětšený-zmenšený, výškově převrácený-vzpřímený, skutečný-zdánlivý ) a) je-li f>a f ohnisková vzdálenost (f = 1m) f = FV 3. Ve kterém bodě bude platit: y = y y výška předmětu y výška obrazu 58

59 SIMULACE č. Opt.7: ZOBRAZENÍ ROZPTYLKOU 1. Které rozmazaně vidící oko využívá služeb rozptylky (krátkozraké či dalekozraké). 2.Jaká je optická mohutnost D této rozptylky o ohniskové vzdálenosti 1 metr? Kolik je to dioptrií? (D = f -1 ) 59

60 Elektro-magnetizmus SIMULACE č. Elektro.1: SILOČARY DVOU ZÁPORNÝCH NÁBOJŮ 1. Znázornění elektrostatického pole dvou záporně nabitých nábojů. Změnou jejich nábojů a jejich vzájemné vzdálenosti si můžeme zobrazit průběh siločáry elektrického pole dvou nábojů. 60

61 SIMULACE č. Elektro.2: SILOČARY DVOU KLADNÝCH NÁBOJŮ 1. Znázornění elektrostatického pole dvou kladně nabitých nábojů. Změnou jejich nábojů a jejich vzájemné vzdálenosti si můžeme zobrazit průběh siločáry elektrického pole dvou nábojů. 61

62 SIMULACE č. Elektro.3: PRINCIP ELEKTROSKOPU 1. Na základě rovnosti sil (gravitační a elektrostatické) lze po ustálení určit vzájemnou vzdálenost středů dvou el. nabitých koulí, která je úměrná velikosti elektrického náboje mezi danými koulemi. 2. Pokuste se zjistit, která interakce je silnější? (elektrická nebo gravitační). 62

63 SIMULACE č. Elektro.4: POHYB VOLNÉHO KLADNÉHO NÁBOJE 1. Pohyb volného kladného náboje. Znázornění zakřivení elektrického pole v okolí kladného náboje. (Bez hlubšího významu :/ ) 63

64 SIMULACE č. Elektro.5: POHYB VOLNÉHO ZÁPORNÉHO NÁBOJE Poslední simulace znázorňující pohyb volného záporného náboje v elektrickém poli dvou pevně umístěných kladných nábojů. Záporná částice splňuje dovolenou trajektorii přesně v mezích stanovených zákonem. 64

65 III.1. Seznam všech simulací Učivo I. a II. ročníku v předmětu FYZIKA na SPŠ Karviná Kinematika hmotného bodu Dynamika hmotného bodu Mechanická práce a energie Gravitační pole Mechanika tuhého tělesa Mechanika tekutin Termodynamika Mechanické kmitání Mechanické vlnění Optika Elektro-magnetizmus 6 simulací 7 simulací 2 simulace 7 simulací 5 simulací 2 simulace 4 simulace 8 simulací 4 simulace 7 simulace 5 simulací ~~~~~~~~~~~~~~~~~~~ Celkem: 57 simulací ~~~~~~~~~~~~~~~~~~~ 65

66 III.1. Poznámky Verze a opravy: IP-SPŠ-Karviná-1.00 Balíček obsahuje 41 simulací učiva I. popoletí obou ročníků učiva SPŠ Karviná IP-SPŠ-Karviná-1.02 Doplněno 16 simulací z učiva II. pololetí obou ročníků učiva SPŠ v Karviné. Kontakt a připomínky: Program je určen převážně pro využití v mechanice, elektro-magnetickém poli a doposud nenabízí širší využití. Všechny simulace jsou vytvořené v IPhysic (verze 2004 SP ) a jsou volně použitelné. Pokud budete tyto simulace jakkoliv editovat a výsledky publikovat prosím kontaktujte autora. Veškeré dotazy nebo připomínky můžete vyjádřit v diskusním fóru na webu nebo kontaktujte autora: Za všechny připomínky a případné varování o chybách (nejen gramatických), či nejrůznějších nepřesnostech předem děkuji. S pozdravem Dne: Robert Adámek SPŠ-Karviná 66

MECHANICKÉ KMITÁNÍ. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - 3.A

MECHANICKÉ KMITÁNÍ. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - 3.A MECHANICKÉ KMITÁNÍ Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - 3.A Kinematika kmitavého pohybu Mechanický oscilátor - volně kmitající zařízení Rovnovážná poloha Výchylka Kinematika kmitavého pohybu Veličiny charakterizující

Více

Dynamika. Dynamis = řecké slovo síla

Dynamika. Dynamis = řecké slovo síla Dynamika Dynamis = řecké slovo síla Dynamika Dynamika zkoumá příčiny pohybu těles Nejdůležitější pojmem dynamiky je síla Základem dynamiky jsou tři Newtonovy pohybové zákony Síla se projevuje vždy při

Více

Mechanické kmitání a vlnění

Mechanické kmitání a vlnění Mechanické kmitání a vlnění Pohyb tělesa, který se v určitém časovém intervalu pravidelně opakuje periodický pohyb S kmitavým pohybem se setkáváme např.: Zařízení, které volně kmitá, nazýváme mechanický

Více

SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH

SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH MECHANIKA MOLEKULOVÁ FYZIKA A TERMIKA ELEKTŘINA A MAGNETISMUS KMITÁNÍ A VLNĚNÍ OPTIKA FYZIKA MIKROSVĚTA ODRAZ A LOM SVĚTLA 1) Index lomu vody je 1,33. Jakou rychlost má

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í DYNAMIKA SÍLA 1. Úvod dynamos (dynamis) = síla; dynamika vysvětluje, proč se objekty pohybují, vysvětluje změny pohybu. Nepopisuje pohyb, jak to dělá... síly mohou měnit pohybový stav těles nebo mohou

Více

Mechanické kmitání (oscilace)

Mechanické kmitání (oscilace) Mechanické kmitání (oscilace) pohyb, při kterém se těleso střídavě vychyluje v různých směrech od rovnovážné polohy př. kyvadlo Příklady kmitavých pohybů kyvadlo v pendlovkách struna hudebního nástroje

Více

Geometrická optika. předmětu. Obrazový prostor prostor za optickou soustavou (většinou vpravo), v němž může ležet obraz - - - 1 -

Geometrická optika. předmětu. Obrazový prostor prostor za optickou soustavou (většinou vpravo), v němž může ležet obraz - - - 1 - Geometrická optika Optika je část fyziky, která zkoumá podstatu světla a zákonitosti světelných jevů, které vznikají při šíření světla a při vzájemném působení světla a látky. Světlo je elektromagnetické

Více

Příklady kmitavých pohybů. Mechanické kmitání (oscilace)

Příklady kmitavých pohybů. Mechanické kmitání (oscilace) Mechanické kmitání (oscilace) pohyb, při kterém se těleso střídavě vychyluje v různých směrech od rovnovážné polohy př. kyvadlo Příklady kmitavých pohybů kyvadlo v pendlovkách struna hudebního nástroje

Více

mechanická práce W Studentovo minimum GNB Mechanická práce a energie skalární veličina a) síla rovnoběžná s vektorem posunutí F s

mechanická práce W Studentovo minimum GNB Mechanická práce a energie skalární veličina a) síla rovnoběžná s vektorem posunutí F s 1 Mechanická práce mechanická práce W jednotka: [W] = J (joule) skalární veličina a) síla rovnoběžná s vektorem posunutí F s s dráha, kterou těleso urazilo 1 J = N m = kg m s -2 m = kg m 2 s -2 vyjádření

Více

MECHANICKÉ KMITÁNÍ POJMY K ZOPAKOVÁNÍ. Testové úlohy varianta A

MECHANICKÉ KMITÁNÍ POJMY K ZOPAKOVÁNÍ. Testové úlohy varianta A Škola: Autor: DUM: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Téma: Masarykovo gymnázium Vsetín Mgr. Jitka Novosadová MGV_F_SS_3S3_D19_Z_OPAK_KV_Mechanicke_kmitani_T Člověk a příroda Fyzika Mechanické kmitání Opakování

Více

BIOMECHANIKA DYNAMIKA NEWTONOVY POHYBOVÉ ZÁKONY, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ SÍLY ČASOVÝ A DRÁHOVÝ ÚČINEK SÍLY

BIOMECHANIKA DYNAMIKA NEWTONOVY POHYBOVÉ ZÁKONY, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ SÍLY ČASOVÝ A DRÁHOVÝ ÚČINEK SÍLY BIOMECHANIKA DYNAMIKA NEWTONOVY POHYBOVÉ ZÁKONY, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ SÍLY ČASOVÝ A DRÁHOVÝ ÚČINEK SÍLY ROTAČNÍ POHYB TĚLESA, MOMENT SÍLY, MOMENT SETRVAČNOSTI DYNAMIKA Na rozdíl od kinematiky, která se zabývala

Více

[GRAVITAČNÍ POLE] Gravitace Gravitace je všeobecná vlastnost těles.

[GRAVITAČNÍ POLE] Gravitace Gravitace je všeobecná vlastnost těles. 5. GRAVITAČNÍ POLE 5.1. NEWTONŮV GRAVITAČNÍ ZÁKON Gravitace Gravitace je všeobecná vlastnost těles. Newtonův gravitační zákon Znění: Dva hmotné body se navzájem přitahují stejně velkými gravitačními silami

Více

BIOMECHANIKA KINEMATIKA

BIOMECHANIKA KINEMATIKA BIOMECHANIKA KINEMATIKA MECHANIKA Mechanika je nejstarším oborem fyziky (z řeckého méchané stroj). Byla původně vědou, která se zabývala konstrukcí strojů a jejich činností. Mechanika studuje zákonitosti

Více

Maturitní otázky z předmětu FYZIKA

Maturitní otázky z předmětu FYZIKA Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace Maturitní otázky z předmětu FYZIKA 1. Pohyby z hlediska kinematiky a jejich zákony Klasifikace pohybů z hlediska trajektorie a závislosti rychlosti

Více

Fyzika, maturitní okruhy (profilová část), školní rok 2014/2015 Gymnázium INTEGRA BRNO

Fyzika, maturitní okruhy (profilová část), školní rok 2014/2015 Gymnázium INTEGRA BRNO 1. Jednotky a veličiny soustava SI odvozené jednotky násobky a díly jednotek skalární a vektorové fyzikální veličiny rozměrová analýza 2. Kinematika hmotného bodu základní pojmy kinematiky hmotného bodu

Více

Mechanika - síla. Zápisy do sešitu

Mechanika - síla. Zápisy do sešitu Mechanika - síla Zápisy do sešitu Síla a její znázornění 1/3 Síla popisuje vzájemné působení těles (i prostřednictvím silových polí). Účinky síly: 1.Mění rychlost a směr pohybu 2.Deformační účinky Síla

Více

PRÁCE, VÝKON, ENERGIE. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - 1. ročník - Mechanika

PRÁCE, VÝKON, ENERGIE. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - 1. ročník - Mechanika PRÁCE, VÝKON, ENERGIE Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - 1. ročník - Mechanika Mechanická práce Závisí na velikosti síly, kterou působíme na těleso, a na dráze, po které těleso posuneme Pokud má síla stejný

Více

Fyzika 6. ročník. přesahy, vazby, mezipředmětové vztahy průřezová témata. témata / učivo. očekávané výstupy RVP. očekávané výstupy ŠVP

Fyzika 6. ročník. přesahy, vazby, mezipředmětové vztahy průřezová témata. témata / učivo. očekávané výstupy RVP. očekávané výstupy ŠVP očekávané výstupy RVP témata / učivo 1. Časový vývoj mechanických soustav Studium konkrétních příkladů 1.1 Pohyby družic a planet Keplerovy zákony Newtonův gravitační zákon (vektorový zápis) pohyb satelitů

Více

Fyzika - Kvinta, 1. ročník

Fyzika - Kvinta, 1. ročník - Fyzika Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k podnikavosti Kompetence k učení Učivo fyzikální

Více

GEOMETRICKÁ OPTIKA. Znáš pojmy A. 1. Znázorni chod význačných paprsků pro spojku. Čočku popiš a uveď pro ni znaménkovou konvenci.

GEOMETRICKÁ OPTIKA. Znáš pojmy A. 1. Znázorni chod význačných paprsků pro spojku. Čočku popiš a uveď pro ni znaménkovou konvenci. Znáš pojmy A. Znázorni chod význačných paprsků pro spojku. Čočku popiš a uveď pro ni znaménkovou konvenci. Tenká spojka při zobrazování stačí k popisu zavést pouze ohniskovou vzdálenost a její střed. Znaménková

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Fyzika - ročník: SEKUNDA

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Fyzika - ročník: SEKUNDA 5.3.2. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Fyzika - ročník: SEKUNDA Téma Klid a pohyb tělesa Dělení pohybů Učivo Výstupy Kódy Dle RVP Školní (ročníkové) V-PTS-01 rozhodne, jaký

Více

DYNAMIKA HMOTNÉHO BODU. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - 1. ročník - Mechanika

DYNAMIKA HMOTNÉHO BODU. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - 1. ročník - Mechanika DYNAMIKA HMOTNÉHO BODU Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - 1. ročník - Mechanika Dynamika Obor mechaniky, který se zabývá příčinami změn pohybového stavu těles, případně jejich deformací dynamis = síla

Více

Základní pojmy Zobrazení zrcadlem, Zobrazení čočkou Lidské oko, Optické přístroje

Základní pojmy Zobrazení zrcadlem, Zobrazení čočkou Lidské oko, Optické přístroje Optické zobrazování Základní pojmy Zobrazení zrcadlem, Zobrazení čočkou Lidské oko, Optické přístroje Základní pojmy Optické zobrazování - pomocí paprskové (geometrické) optiky - využívá model světelného

Více

Přípravný kurz - příklady

Přípravný kurz - příklady Přípravný kurz - příklady 1. Cyklista ujel první čtvrtinu cesty rychlostí v 1, další tři čtvrtiny pak rychlostí 20 km/hod, průměrná rychlost na celé dráze byla16 km/hod, jaká byla průměrná rychlost v první

Více

Pohyby HB v některých význačných silových polích

Pohyby HB v některých význačných silových polích Pohyby HB v některých význačných silových polích Pohyby HB Gravitační pole Gravitační pole v blízkém okolí Země tíhové pole Pohyb v gravitačním silovém poli Keplerova úloha (podrobné řešení na semináři)

Více

Maturitní témata fyzika

Maturitní témata fyzika Maturitní témata fyzika 1. Kinematika pohybů hmotného bodu - mechanický pohyb a jeho sledování, trajektorie, dráha - rychlost hmotného bodu - rovnoměrný pohyb - zrychlení hmotného bodu - rovnoměrně zrychlený

Více

Pohyb tělesa, síly a jejich vlastnosti, mechanické vlastnosti kapalin a plynů, světelné jevy

Pohyb tělesa, síly a jejich vlastnosti, mechanické vlastnosti kapalin a plynů, světelné jevy Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Fyzika (FYZ) Pohyb tělesa, síly a jejich vlastnosti, mechanické vlastnosti kapalin a plynů, světelné jevy Sekunda 2 hodiny týdně Pomůcky, které poskytuje sbírka

Více

F-1 Fyzika hravě. (Anotace k sadě 20 materiálů) ROVNOVÁŽNÁ POLOHA ZAPOJENÍ REZISTORŮ JEDNODUCHÝ ELEKTRICKÝ OBVOD

F-1 Fyzika hravě. (Anotace k sadě 20 materiálů) ROVNOVÁŽNÁ POLOHA ZAPOJENÍ REZISTORŮ JEDNODUCHÝ ELEKTRICKÝ OBVOD F-1 Fyzika hravě ( k sadě 20 materiálů) Poř. 1. F-1_01 KLID a POHYB 2. F-1_02 ROVNOVÁŽNÁ POLOHA Prezentace obsahuje látku 1 vyučovací hodiny. materiál slouží k opakování látky na téma relativnost klidu

Více

Fyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

Fyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK Fyzikální vzdělávání 1. ročník Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník 1 1 Mechanika 1.1 Pohyby přímočaré, pohyb rovnoměrný po kružnici 1.2 Newtonovy pohybové zákony, síly v přírodě, gravitace 1.3 Mechanická

Více

Fyzika II mechanika zkouška 2014

Fyzika II mechanika zkouška 2014 Fyzika II mechanika zkouška 2014 Přirozené složky zrychlení Vztahy pro tečné, normálové a celkové zrychlení křivočarého pohybu, jejich odvození, aplikace (nakloněná rovina, bruslař, kruhový závěs apod.)

Více

Pohyby tuhého tělesa Moment síly vzhledem k ose otáčení Skládání a rozkládání sil Dvojice sil, Těžiště, Rovnovážné polohy tělesa

Pohyby tuhého tělesa Moment síly vzhledem k ose otáčení Skládání a rozkládání sil Dvojice sil, Těžiště, Rovnovážné polohy tělesa Mechanika tuhého tělesa Pohyby tuhého tělesa Moment síly vzhledem k ose otáčení Skládání a rozkládání sil Dvojice sil, Těžiště, Rovnovážné polohy tělesa Mechanika tuhého tělesa těleso nebudeme nahrazovat

Více

ω=2π/t, ω=2πf (rad/s) y=y m sin ωt okamžitá výchylka vliv má počáteční fáze ϕ 0

ω=2π/t, ω=2πf (rad/s) y=y m sin ωt okamžitá výchylka vliv má počáteční fáze ϕ 0 Kmity základní popis kmitání je periodický pohyb, při kterém těleso pravidelně prochází rovnovážnou polohou mechanický oscilátor zařízení vykonávající kmity Základní veličiny Perioda T [s], frekvence f=1/t

Více

DUM označení: VY_32_INOVACE_... Jméno autora výukového materiálu: Ing. Jitka Machková Škola: Základní škola a mateřská škola Josefa Kubálka Všenory

DUM označení: VY_32_INOVACE_... Jméno autora výukového materiálu: Ing. Jitka Machková Škola: Základní škola a mateřská škola Josefa Kubálka Všenory DUM označení: VY_32_INOVACE_... Jméno autora výukového materiálu: Ing. Jitka Machková Škola: Základní škola a mateřská škola Josefa Kubálka Všenory Karla Majera 370, 252 31 Všenory. Datum (období) vytvoření:

Více

UČIVO. Termodynamická teplota. První termodynamický zákon Přenos vnitřní energie

UČIVO. Termodynamická teplota. První termodynamický zákon Přenos vnitřní energie PŘEDMĚT: FYZIKA ROČNÍK: SEXTA VÝSTUP UČIVO MEZIPŘEDM. VZTAHY, PRŮŘEZOVÁ TÉMATA, PROJEKTY, KURZY POZNÁMKY Zná 3 základní poznatky kinetické teorie látek a vysvětlí jejich praktický význam Vysvětlí pojmy

Více

Gymnázium, Havířov - Město, Komenského 2 MATURITNÍ OTÁZKY Z FYZIKY Školní rok: 2012/2013

Gymnázium, Havířov - Město, Komenského 2 MATURITNÍ OTÁZKY Z FYZIKY Školní rok: 2012/2013 1. a) Kinematika hmotného bodu klasifikace pohybů poloha, okamžitá a průměrná rychlost, zrychlení hmotného bodu grafické znázornění dráhy, rychlosti a zrychlení na čase kinematika volného pádu a rovnoměrného

Více

Mechanická práce a. Výkon a práce počítaná z výkonu Účinnost stroje, Mechanická energie Zákon zachování mechanické energie

Mechanická práce a. Výkon a práce počítaná z výkonu Účinnost stroje, Mechanická energie Zákon zachování mechanické energie Mechanická práce a energie Mechanická práce Výkon a práce počítaná z výkonu Účinnost stroje, Mechanická energie Zákon zachování mechanické energie Mechanická práce Mechanickou práci koná každé těleso,

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Úvodní obrazovka Menu (vlevo nahoře) Návrat na hlavní stránku Obsah Výsledky Poznámky Záložky edunet Konec Fyzika 1 (pro 12-16 let) LangMaster Obsah (střední část) výběr tématu - dvojklikem v seznamu témat

Více

3 Mechanická energie 5 3.1 Kinetická energie... 6 3.3 Potenciální energie... 6. 3.4 Zákon zachování mechanické energie... 9

3 Mechanická energie 5 3.1 Kinetická energie... 6 3.3 Potenciální energie... 6. 3.4 Zákon zachování mechanické energie... 9 Obsah 1 Mechanická práce 1 2 Výkon, příkon, účinnost 2 3 Mechanická energie 5 3.1 Kinetická energie......................... 6 3.2 Potenciální energie........................ 6 3.3 Potenciální energie........................

Více

KMITÁNÍ PRUŽINY. Pomůcky: Postup: Jaroslav Reichl, LabQuest, sonda siloměr, těleso kmitající na pružině

KMITÁNÍ PRUŽINY. Pomůcky: Postup: Jaroslav Reichl, LabQuest, sonda siloměr, těleso kmitající na pružině KMITÁNÍ PRUŽINY Pomůcky: LabQuest, sonda siloměr, těleso kmitající na pružině Postup: Těleso zavěsíme na pružinu a tu zavěsíme na pevně upevněný siloměr (viz obr. ). Sondu připojíme k LabQuestu a nastavíme

Více

B. MECHANICKÉ KMITÁNÍ A VLNĚNÍ

B. MECHANICKÉ KMITÁNÍ A VLNĚNÍ B. MECHANICKÉ KMITÁNÍ A VLNĚNÍ I. MECHANICKÉ KMITÁNÍ 8.1 Kmitavý pohyb a) mechanické kmitání (kmitavý pohyb) pohyb, při kterém kmitající těleso zůstává stále v okolí určitého bodu tzv. rovnovážné polohy

Více

Práce, energie a další mechanické veličiny

Práce, energie a další mechanické veličiny Práce, energie a další mechanické veličiny Úvod V předchozích přednáškách jsme zavedli základní mechanické veličiny (rychlost, zrychlení, síla, ) Popis fyzikálních dějů usnadňuje zavedení dalších fyzikálních

Více

Okruhy k maturitní zkoušce z fyziky

Okruhy k maturitní zkoušce z fyziky Okruhy k maturitní zkoušce z fyziky 1. Fyzikální obraz světa - metody zkoumaní fyzikální reality, pojem vztažné soustavy ve fyzice, soustava jednotek SI, skalární a vektorové fyzikální veličiny, fyzikální

Více

Mechanické kmitání Kinematika mechanického kmitání Vojtěch Beneš

Mechanické kmitání Kinematika mechanického kmitání Vojtěch Beneš Mechanické kmitání Vojtěch Beneš Výstup RVP: Klíčová slova: žák užívá základní kinematické vztahy při řešení problémů a úloh o pohybech mechanické kmitání, kinematika, harmonický oscilátor Sexta Příprava

Více

MATURITNÍ TÉMATA Z FYZIKY

MATURITNÍ TÉMATA Z FYZIKY MATURITNÍ TÉMATA Z FYZIKY Školní rok 2016 / 2017 Struktura zkoušky: příprava ke zkoušce trvá 15 minut; ústní zkouška trvá 15 minut - její součástí je i řešení fyzikálních úloh Pomůcky: Matematické, fyzikální

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL VÝUKOVÝ MATERIÁL VÝUKOVÝ MATERIÁL

VÝUKOVÝ MATERIÁL VÝUKOVÝ MATERIÁL VÝUKOVÝ MATERIÁL VÝUKOVÝ MATERIÁL VÝUKOVÝ MATERIÁL VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská

Více

Úlohy pro samostatnou práci k Úvodu do fyziky pro kombinované studium

Úlohy pro samostatnou práci k Úvodu do fyziky pro kombinované studium Úlohy pro samostatnou práci k Úvodu do fyziky pro kombinované studium V řešení číslujte úlohy tak, jak jsou číslovány v zadání. U všech úloh uveďte stručné zdůvodnění. Vyřešené úlohy zašlete elektronicky

Více

Maturitní otázky z předmětu FYZIKA

Maturitní otázky z předmětu FYZIKA Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace Maturitní otázky z předmětu FYZIKA 1. Pohyby z hlediska kinematiky a jejich zákon Relativnost klidu a pohybu, klasifikace pohybů z hlediska

Více

TUHÉ TĚLESO. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Mechanika - 1. ročník

TUHÉ TĚLESO. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Mechanika - 1. ročník TUHÉ TĚLESO Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Mechanika - 1. ročník Tuhé těleso Tuhé těleso je ideální těleso, jehož objem ani tvar se účinkem libovolně velkých sil nemění. Pohyb tuhého tělesa: posuvný

Více

Otázky z optiky. Fyzika 4. ročník. Základní vlastnosti, lom, odraz, index lomu

Otázky z optiky. Fyzika 4. ročník. Základní vlastnosti, lom, odraz, index lomu Otázky z optiky Základní vlastnosti, lom, odraz, index lomu ) o je světlo z fyzikálního hlediska? Jaké vlnové délky přísluší viditelnému záření? - elektromagnetické záření (viditelné záření) o vlnové délce

Více

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/ Vlnění

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/ Vlnění Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Vlnění Vhodíme-li na klidnou vodní hladinu kámen, hladina se jeho dopadem rozkmitá a z místa rozruchu se začnou

Více

STANOVENÍ TÍHOVÉHO ZRYCHLENÍ REVERZNÍM KYVADLEM A STUDIUM GRAVITAČNÍHO POLE

STANOVENÍ TÍHOVÉHO ZRYCHLENÍ REVERZNÍM KYVADLEM A STUDIUM GRAVITAČNÍHO POLE DANIEL TUREČEK 2005 / 2006 1. 412 5. 14.3.2006 28.3.2006 5. STANOVENÍ TÍHOVÉHO ZRYCHLENÍ REVERZNÍM KYVADLEM A STUDIUM GRAVITAČNÍHO POLE 1. Úkol měření 1. Určete velikost tíhového zrychlení pro Prahu reverzním

Více

Optika pro mikroskopii materiálů I

Optika pro mikroskopii materiálů I Optika pro mikroskopii materiálů I Jan.Machacek@vscht.cz Ústav skla a keramiky VŠCHT Praha +42-0- 22044-4151 Osnova přednášky Základní pojmy optiky Odraz a lom světla Interference, ohyb a rozlišení optických

Více

Digitální učební materiál. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce podpory Gymnázium, Jevíčko, A. K.

Digitální učební materiál. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce podpory Gymnázium, Jevíčko, A. K. Digitální učební materiál Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Název projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Číslo a název šablony klíčové aktivity III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím

Více

Okamžitý výkon P. Potenciální energie E p (x, y, z) E = x E = E = y. F y. F x. F z

Okamžitý výkon P. Potenciální energie E p (x, y, z) E = x E = E = y. F y. F x. F z 5. Práce a energie 5.1. Základní poznatky Práce W jestliže se hmotný bod pohybuje po trajektorii mezi body (1) a (), je práce definována křivkovým integrálem W = () () () F dr = Fx dx + Fy dy + (1) r r

Více

Dynamika. Síla a její účinky na těleso Newtonovy pohybové zákony Tíhová síla, tíha tělesa a síly brzdící pohyb Dostředivá a odstředivá síla

Dynamika. Síla a její účinky na těleso Newtonovy pohybové zákony Tíhová síla, tíha tělesa a síly brzdící pohyb Dostředivá a odstředivá síla Dynamika Síla a její účinky na těleso Newtonovy pohybové zákony Tíhová síla, tíha tělesa a síly brzdící pohyb Dostředivá a odstředivá síla Dynamika studuje příčiny pohybu těles (proč a za jakých podmínek

Více

1) Jakou práci vykonáme při vytahování hřebíku délky 6 cm, působíme-li na něj průměrnou silou 120 N?

1) Jakou práci vykonáme při vytahování hřebíku délky 6 cm, působíme-li na něj průměrnou silou 120 N? MECHANICKÁ PRÁCE 1) Jakou práci vykonáme při vytahování hřebíku délky 6 cm, působíme-li na něj průměrnou silou 120 N? l = s = 6 cm = 6 10 2 m F = 120 N W =? (J) W = F. s W = 6 10 2 120 = 7,2 W = 7,2 J

Více

OPTIKA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda

OPTIKA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda OPTIKA Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda Základní poznatky Zdroje světla světlo vzniká různými procesy (Slunce, žárovka, svíčka, Měsíc) Bodový zdroj Plošný zdroj Základní poznatky Optická prostředí

Více

Práce, výkon, energie

Práce, výkon, energie Práce, výkon, energie (test version, not revised) Petr Pošta pposta@karlin.mff.cuni.cz 23. října 2009 Obsah Mechanická práce Výkon, příkon, účinnost Mechanická energie Kinetická energie Potenciální energie

Více

E K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO

E K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO Seznam výukových materiálů III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast: Předmět: Vytvořil: MECHANIKA FYZIKA JANA SUCHOMELOVÁ 01 - Soustava SI notebook VY_32_INOVACE_01.pdf Datum

Více

pracovní list studenta

pracovní list studenta Výstup RVP: Klíčová slova: pracovní list studenta Dynamika Vojtěch Beneš žák měří vybrané veličiny vhodnými metodami, zpracuje a vyhodnotí výsledky měření, určí v konkrétních situacích síly působící na

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Animovaná fyzika Top-Hit Atomy a molekuly Atom Brownův pohyb Difúze Elektron Elementární náboj Jádro atomu Kladný iont Model atomu Molekula Neutron Nukleonové číslo Pevná látka Plyn Proton Protonové číslo

Více

Ideální plyn. Stavová rovnice Děje v ideálním plynu Práce plynu, Kruhový děj, Tepelné motory

Ideální plyn. Stavová rovnice Děje v ideálním plynu Práce plynu, Kruhový děj, Tepelné motory Struktura a vlastnosti plynů Ideální plyn Vlastnosti ideálního plynu: Ideální plyn Stavová rovnice Děje v ideálním plynu Práce plynu, Kruhový děj, epelné motory rozměry molekul jsou ve srovnání se střední

Více

Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: 1. 10. 2012. Číslo DUM: VY_32_INOVACE_20_FY_C

Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: 1. 10. 2012. Číslo DUM: VY_32_INOVACE_20_FY_C Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: 1. 10. 2012 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_20_FY_C Ročník: II. Fyzika Vzdělávací oblast: Přírodovědné vzdělávání Vzdělávací obor: Fyzika Tematický okruh:

Více

Fyzika - Sexta, 2. ročník

Fyzika - Sexta, 2. ročník - Sexta, 2. ročník Fyzika Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence komunikativní Kompetence k řešení problémů Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k podnikavosti Kompetence

Více

Obsah 11_Síla _Znázornění síly _Gravitační síla _Gravitační síla - příklady _Skládání sil _PL:

Obsah 11_Síla _Znázornění síly _Gravitační síla _Gravitační síla - příklady _Skládání sil _PL: Obsah 11_Síla... 2 12_Znázornění síly... 5 13_Gravitační síla... 5 14_Gravitační síla - příklady... 6 15_Skládání sil... 7 16_PL: SKLÁDÁNÍ SIL... 8 17_Skládání různoběžných sil působících v jednom bodě...

Více

Maturitní témata profilová část

Maturitní témata profilová část SEZNAM TÉMAT: Kinematika hmotného bodu mechanický pohyb, relativnost pohybu a klidu, vztažná soustava hmotný bod, trajektorie, dráha klasifikace pohybů průměrná a okamžitá rychlost rovnoměrný a rovnoměrně

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Název projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Číslo a název šablony klíčové aktivity III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím

Více

SCLPX 11 1R Zákon zachování mechanické energie

SCLPX 11 1R Zákon zachování mechanické energie Klasické provedení a didaktické aspekty pokusu Zákony zachování mají ve fyzice významné postavení. V učivu mechaniky se na střední škole věnuje pozornost zákonu zachování hybnosti a zákonu zachování energie

Více

Pracovní list vzdáleně ovládaný experiment. Obr. 1: Matematické kyvadlo.

Pracovní list vzdáleně ovládaný experiment. Obr. 1: Matematické kyvadlo. Mechanické kmitání (SŠ) Pracovní list vzdáleně ovládaný experiment Určení tíhového zrychlení z doby kmitu matematického kyvadla Fyzikální princip Matematickým kyvadlem rozumíme abstraktní model mechanického

Více

SÍLY A JEJICH VLASTNOSTI. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda

SÍLY A JEJICH VLASTNOSTI. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda SÍLY A JEJICH VLASTNOSTI Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda Vzájemné působení těles Silové působení je vždy vzájemné! 1.Působení při dotyku 2.Působení na dálku prostřednictvím polí gravitační pole

Více

MECHANIKA TUHÉHO TĚLESA

MECHANIKA TUHÉHO TĚLESA MECHANIKA TUHÉHO TĚLESA. Základní teze tuhé těleso ideální těleso, které nemůže být deformováno působením žádné (libovolně velké) vnější síly druhy pohybu tuhého tělesa a) translace (posuvný pohyb) všechny

Více

Měření tíhového zrychlení matematickým a reverzním kyvadlem

Měření tíhového zrychlení matematickým a reverzním kyvadlem Úloha č. 3 Měření tíhového zrychlení matematickým a reverzním kyvadlem Úkoly měření: 1. Určete tíhové zrychlení pomocí reverzního a matematického kyvadla. Pro stanovení tíhového zrychlení, viz bod 1, měřte

Více

Teplota a její měření

Teplota a její měření Teplota a její měření Teplota a její měření Číslo DUM v digitálním archivu školy VY_32_INOVACE_07_03_01 Teplota, Celsiova a Kelvinova teplotní stupnice, převodní vztahy, příklady. Tepelná výměna, měrná

Více

4. Práce, výkon, energie a vrhy

4. Práce, výkon, energie a vrhy 4. Práce, výkon, energie a vrhy 4. Práce Těleso koná práci, jestliže působí silou na jiné těleso a posune jej po určité dráze ve směru síly. Příklad: traktor táhne přívěs, jeřáb zvedá panel Kdy se práce

Více

VIDEOSBÍRKA ENERGIE A HYBNOST

VIDEOSBÍRKA ENERGIE A HYBNOST VIDEOSBÍRKA ENERGIE A HYBNOST 1. V poloze x=2 mělo těleso o hmotnosti 1kg rychlost 3 m/s. Graf znázorňuje velikost působící síly, která urychluje přímočarý pohyb tělesa. Těleso nemění svou výšku a při

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Fyzika. Ročník: 7. Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Projekty a kurzy

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Fyzika. Ročník: 7. Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Projekty a kurzy 1 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Fyzika Ročník: 7. -rozhodne, zda je dané těleso v klidu či v pohybu vzhledem k jinému tělesu -změří dráhu uraženou tělesem a odpovídající čas Pohyb

Více

1 Rozdělení mechaniky a její náplň

1 Rozdělení mechaniky a její náplň 1 Rozdělení mechaniky a její náplň Mechanika je nauka o rovnováze a pohybu hmotných útvarů pohybujících se rychlostí podstatně menší, než je rychlost světla (v c). Vlastnosti skutečných hmotných útvarů

Více

Laboratorní práce č. 3: Měření součinitele smykového tření

Laboratorní práce č. 3: Měření součinitele smykového tření Přírodní vědy moderně a interaktivně FYZIKA 3. ročník šestiletého a 1. ročník čtyřletého studia Laboratorní práce č. 3: Měření součinitele smykového tření G Gymnázium Hranice Přírodní vědy moderně a interaktivně

Více

Mechanika úvodní přednáška

Mechanika úvodní přednáška Mechanika úvodní přednáška Petr Šidlof TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Fakulta mechatroniky, informatiky a mezioborových studií Tento materiál vznikl v rámci projektu ESF CZ.1.07/2.2.00/07.0247, který je

Více

Mechanické kmitání - určení tíhového zrychlení kyvadlem

Mechanické kmitání - určení tíhového zrychlení kyvadlem I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Laboratorní práce č. 9 Mechanické kmitání - určení

Více

Rychlost, zrychlení, tíhové zrychlení

Rychlost, zrychlení, tíhové zrychlení Úloha č. 3 Rychlost, zrychlení, tíhové zrychlení Úkoly měření: 1. Sestavte nakloněnou rovinu a změřte její sklon.. Změřte závislost polohy tělesa na čase a stanovte jeho rychlost a zrychlení. 3. Určete

Více

2. Vlnění. π T. t T. x λ. Machův vlnostroj

2. Vlnění. π T. t T. x λ. Machův vlnostroj 2. Vlnění 2.1 Vlnění zvláštní případ pohybu prostředí Vlnění je pohyb v soustavě velkého počtu částic navzájem vázaných, kdy částice kmitají kolem svých rovnovážných poloh. Druhy vlnění: vlnění příčné

Více

Maturitní otázky z fyziky Vyučující: Třída: Školní rok:

Maturitní otázky z fyziky Vyučující: Třída: Školní rok: Maturitní otázky z fyziky Vyučující: Třída: Školní rok: 1) Trajektorie, dráha, dráha 2) Rychlost 3) Zrychlení 4) Intenzita 5) Práce, výkon 6) Energie 7) Částice a vlny; dualita 8) Síla 9) Náboj 10) Proudění,

Více

MECHANICKÉ KMITÁNÍ A VLNĚNÍ VLASTNÍ KMITÁNÍ MECHANICKÉHO OSCILÁTORU

MECHANICKÉ KMITÁNÍ A VLNĚNÍ VLASTNÍ KMITÁNÍ MECHANICKÉHO OSCILÁTORU Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: FYZIKA PRVNÍ MGR. JÜTTNEROVÁ 9. 6. 2013 Název zpracovaného celku: MECHANICKÉ KMITÁNÍ A VLNĚNÍ VLASTNÍ KMITÁNÍ MECHANICKÉHO OSCILÁTORU Kmitavý pohyb Je periodický pohyb

Více

Shrnutí kinematiky. STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace

Shrnutí kinematiky. STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: Číslo a název sady: Téma: Jméno a příjmení autora: Datum vytvoření:

Více

Elektromagnetický oscilátor

Elektromagnetický oscilátor Elektromagnetický oscilátor Již jsme poznali kmitání mechanického oscilátoru (závaží na pružině) - potenciální energie pružnosti se přeměňuje na kinetickou energii a naopak. T =2 m k Nejjednodušší elektromagnetický

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_FYZ_33 Jméno autora: Třída/ročník: Mgr. Alena

Více

Projekt ŠABLONY NA GVM registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ III-2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Projekt ŠABLONY NA GVM registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ III-2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Projekt ŠABLONY NA GVM registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0948 III-2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT 1. Mechanika 1. 6. Energie 1 Autor: Jazyk: Aleš Trojánek čeština Datum vyhotovení:

Více

2.1 Pokyny k uzavřeným úlohám. 2.2 Pokyny k otevřeným úlohám. Testový sešit neotvírejte, počkejte na pokyn!

2.1 Pokyny k uzavřeným úlohám. 2.2 Pokyny k otevřeným úlohám. Testový sešit neotvírejte, počkejte na pokyn! FYZIKA DIDAKTICKÝ TEST FYM0D12C0T01 Maximální bodové hodnocení: 45 bodů Hranice úspěšnosti: 33 % 1 Základní informace k zadání zkoušky Didaktický test obsahuje 20 úloh. Časový limit pro řešení didaktického

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. M.Macháček : Fyzika pro ZŠ a VG 6/1, 6/2 (Prometheus) M.Macháček : Fyzika pro ZŠ a VG 7 (Prometheus)

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. M.Macháček : Fyzika pro ZŠ a VG 6/1, 6/2 (Prometheus) M.Macháček : Fyzika pro ZŠ a VG 7 (Prometheus) Vyučovací předmět : Období ročník : Učební texty : Fyzika 3. období 7. ročník M.Macháček : Fyzika pro ZŠ a VG 6/1, 6/2 (Prometheus) M.Macháček : Fyzika pro ZŠ a VG 7 (Prometheus) Očekávané výstupy předmětu

Více

Evropský sociální fond "Praha a EU: Investujeme do vaší budoucnosti"

Evropský sociální fond Praha a EU: Investujeme do vaší budoucnosti Střední škola umělecká a řemeslná Projekt Evropský sociální fond "Praha a EU: Investujeme do vaší budoucnosti" IMPLEMENTACE ŠVP Evaluace a aktualizace metodiky předmětu Fyzika Obory nástavbového studia

Více

Elektřina a magnetismus úlohy na porozumění

Elektřina a magnetismus úlohy na porozumění Elektřina a magnetismus úlohy na porozumění 1) Prázdná nenabitá plechovka je umístěna na izolační podložce. V jednu chvíli je do místa A na vnějším povrchu plechovky přivedeno malé množství náboje. Budeme-li

Více

Optika. Zápisy do sešitu

Optika. Zápisy do sešitu Optika Zápisy do sešitu Světelné zdroje. Šíření světla. 1/3 Světelné zdroje - bodové - plošné Optická prostředí - průhledné (sklo, vzduch) - průsvitné (matné sklo) - neprůsvitné (nešíří se světlo) - čirá

Více

KATALOG POŽADAVKŮ ZKOUŠEK SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY. Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání

KATALOG POŽADAVKŮ ZKOUŠEK SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY. Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání KATALOG POŽADAVKŮ ZKOUŠEK SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY platný od školního roku 2009/2010 FYZIKA Zpracoval: Schválil: Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

Více

Přípravný kurz z fyziky na DFJP UPa

Přípravný kurz z fyziky na DFJP UPa Přípravný kurz z fyziky na DFJP UPa 26. 28.8.2015 RNDr. Jan Zajíc, CSc. ÚAFM FChT UPa Pohyby rovnoměrné 1. Člun pluje v řece po proudu z bodu A do bodu B rychlostí 30 km.h 1. Při zpáteční cestě z bodu

Více

1 Tuhé těleso a jeho pohyb

1 Tuhé těleso a jeho pohyb 1 Tuhé těleso a jeho pohyb Tuhé těleso (TT) působením vnějších sil se nemění jeho tvar ani objem nedochází k jeho deformaci neuvažuje se jeho částicová struktura, těleso považujeme za tzv. kontinuum spojité

Více

Jednoduchý elektrický obvod

Jednoduchý elektrický obvod 21 25. 05. 22 01. 06. 23 22. 06. 24 04. 06. 25 28. 02. 26 02. 03. 27 13. 03. 28 16. 03. VI. A Jednoduchý elektrický obvod Jednoduchý elektrický obvod Prezentace zaměřená na jednoduchý elektrický obvod

Více

4. Kolmou tlakovou sílu působící v kapalině na libovolně orientovanou plochu S vyjádříme jako

4. Kolmou tlakovou sílu působící v kapalině na libovolně orientovanou plochu S vyjádříme jako 1. Pojem tekutiny je A) synonymem pojmu kapaliny B) pojmem označujícím souhrnně kapaliny a plyny C) synonymem pojmu plyny D) označením kapalin se zanedbatelnou viskozitou 2. Příčinou rozdílné tekutosti

Více

7. MECHANIKA TEKUTIN - statika

7. MECHANIKA TEKUTIN - statika 7. - statika 7.1. Základní vlastnosti tekutin Obecným pojem tekutiny jsou myšleny. a. Mají společné vlastnosti tekutost, částice jsou od sebe snadno oddělitelné, nemají vlastní stálý tvar apod. Reálné

Více

Fyzika opakovací seminář 2010-2011 tematické celky:

Fyzika opakovací seminář 2010-2011 tematické celky: Fyzika opakovací seminář 2010-2011 tematické celky: 1. Kinematika 2. Dynamika 3. Práce, výkon, energie 4. Gravitační pole 5. Mechanika tuhého tělesa 6. Mechanika kapalin a plynů 7. Vnitřní energie, práce,

Více