VYUŽITÍ PC PROGRAMU INTERACTIVE PHYSICS VE VÝUCE FYZIKY NA SPŠ KARVINÁ

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "VYUŽITÍ PC PROGRAMU INTERACTIVE PHYSICS VE VÝUCE FYZIKY NA SPŠ KARVINÁ"

Transkript

1 VYUŽITÍ PC PROGRAMU INTERACTIVE PHYSICS VE VÝUCE FYZIKY NA SPŠ KARVINÁ METODICKÉ MATERIÁLY POPISUJÍCÍ VYUŽITÍ NAŠICH SIMULACÍ V PROSTŘEDÍ INTERACTIVE PHYSICS 1

2 I. UČIVO 1. ROČNÍKU OBSAH I.0 Stručný popis ovládání IPhysics str. 6-7 I.1. Kinematika hmotného bodu str simulací - TRAJEKTORIE HMOTNÉHO BODU - ROVNOMĚRNĚ PŘÍMOČARÝ POHYB 1 - ROVNOMĚRNĚ PŘÍMOČARÝ POHYB 2 - ROVNOMĚRNĚ ZRYCHLENÝ POHYB - ROVNOMĚRNĚ ZPOMALENÝ POHYB - ROVNOMERNÝ POHYB PO KRUŽNICI I.2. Dynamika hmotného bodu str simulací - II. NEWTONŮV POHYBOVÝ ZÁKON - TŘECÍ SÍLA - VALIVÝ ODPOR - POHYB PO NAKLONĚNÉ ROVINĚ - DOSTŘEDIVÁ A ODSTŘEDIVÁ SÍLA - ZÁKON ZACHOVÁNÍ HYBNOSTI - NEPRUŽNÝ RÁZ I.3. Mechanická práce a energie str simulace - MECHANICKÁ PRÁCE - ZÁKON ZACHOVÁNÍ MECHANICKÉ ENERGIE 2

3 I.4. Gravitační pole str simulací - NEWTONŮV GRAVITAČNÍ ZÁKON - VOLNÝ PÁD - VRH SVISLÝ VZHŮRU - VODOROVNÝ VRH - VRH ŠIKMÝ VZHŮRU - POHYBY V RADIÁLNÍM POLI ZEMĚ - GRAVITAČNÍ POLE SLUNCE I.5. Mechanika tuhého tělesa str simulací - MOMENTOVÁ VĚTA - PÁKA - PRINCIP KLADKY - KLADKOSTROJ - STABILITA TĚLESA I.6. Mechanika tekutin str simulace - HYDRAULICKÉ ZAŘÍZENÍ - VÝTOK KAPALINY OTVOREM I.7. Termodynamika str simulace - IZOTERMICKÝ DĚJ - IZOCHORICKÝ DĚJ - IZOBARICKÝ DĚJ - ADIABATICKÝ DĚJ 3

4 II. UČIVO 2. ROČNÍKU II.1. Mechanické kmitání str simulací - ROVNICE VÝCHYLKY MECHANICKÉHO OSCILÁTORU - DYNAMIKA MECHANICKÉHO OSCILÁTORU - PERIODA MECHANICKÉHO OSCILÁTORU - VÝCHYLKA MATEMATICKÉHO KYVADLA - PERIODA MATEMATICKÉHO KYVADLA - NUCENÉ KMITÁNÍ -REZONANCE - SPŘAŽENÁ KYVADLA - TLUMENÉ KMITÁNÍ II.2. Mechanické vlnění str simulace - POSTUPNÉ VLNĚNÍ PŘÍČNÉ - POSTUPNÉ VLNĚNÍ PODÉLNÉ - STOJATÉ VLNĚNÍ PŘÍČNÉ - STOJATÉ VLNĚNÍ PODÉLNÉ II.3. Optika str simulací - ZÁKON ODRAZU A LOMU - ZOBRAZENÍ VYDUTÝM ZRCADLEM I - ZOBRAZENÍ VYDUTÝM ZRCADLEM II - ZOBRAZENÍ VYPUKLÝM ZRCADLEM - ZOBRAZENÍ SPOJKOU I - ZOBRAZENÍ SPOJKOU II - ZOBRAZENÍ ROZPTYLKOU 4

5 II.4. Elektro-magnetizmus str simulací - SILOČARY DVOU ZÁPORNÝCH NÁBOJŮ - SILOČARY DVOU KLADNÝCH NÁBOJŮ - PRINCIP ELEKTROSKOPU - POHYB VOLNÉHO KLADNÉHO NÁBOJE - POHYB VOLNÉHO ZÁPORNÉHO NÁBOJE III. POZNÁMKY III.1. Seznam všech simulací str. 65 III.2. Poznámky str. 66 5

6 Stručný popis ovládání programu INTERACTIVE PHYSICS ( ) STRUČNÝ POPIS TLAČÍTEK: (Erase track) V některých případech zůstane po ukončení simulace vykreslená trajektorie tělesa, tuto lze smazat tímto tlačítkem. (Erase Meter Values) Vymaže neaktuální grafy. (Pause Control) Nastavení přerušení animace. např. time > 1.0 znamená, že po 1s dojde k zastavení. (Simulation Step) Kolonka Animation Step umožňuje nastavení rychlosti simulace. Čím větší číslo nastavíte do dolního podtrženého řádku, tím pomaleji simulace poběží. (Air Resistance) Nastavení tří různých hodnot odporu vzduchu: None žádný odpor Low Speed střední odpor High Speed vysoký odpor (Gravity) Nastavení typu a hodnoty gravitace. V případě Vertical (Homogenní pole) lze nastavit gravitační zrychlení Planetary (Radiální pole) lze nastavit gravitační konstantu Earth Země Moon Měsíc 6

7 (Tracking(every frames)) Zobrazuje celou trajektorii (Tracking(every 4 frames)) Zobrazí ¼ trajektorie (Tracking Off) Nezobrazuje trajektorii hmotného bodu zastupujícího těleso. (Tracking(every 16 frames)) Zobrazí 1 / 16 trajektorie samotného tělesa (nikoliv pouze hmotného bodu) Lišty tlačítek - lze je pomocí myši přetáhnout na libovolné místo plátna. Je to vhodné v případě, pokud používáte menší rozlišení monitoru a některé části plátna nejdou vidět. Další zvětšení viditelné plochy nabízí nastavení operačního systému automatické skrývání hlavního panelu 7

8 Kinematika hmotného bodu SIMULACE č. Kin.1: TRAJEKTORIE HMOTNÉHO BODU 1. Co je to trajektorie a jak podle ní dělíme pohyby? 2. Jaký směr má okamžitá rychlost HB? 3. Jaký tvar trajektorie bude opisovat HB pokud zvolíme úhlovou rychlost a) nulovou? b) nenulovou? Jak to souvisí se skládáním dvou pohybů? 8

9 SIMULACE č. Kin 2: ROVNOMĚRNĚ PŘÍMOČARÝ POHYB 1 1. Jak se změní graf závislosti dráhy auta na čase, pokud a) zvětšíme rychlost auta? b) zmenšíme rychlost auta? 2. Jak vypadá graf závislosti dráhy auta na čase, pokud má auto v okamžiku měření pohybu nenulovou počáteční vzdálenost od STARTU? Tedy s 0 > 0 m? 3. Co lze vyčíst z těchto dvou grafů? Jaký fyzikální význam má průsečík dvou grafů? 9

10 SIMULACE č. Kin 3: ROVNOMĚRNĚ PŘÍMOČARÝ POHYB 2 1. Zjistěte jak vypadá graf dráhy na čase v případě, kdy začnete měřit pohyb řidiče auta startujícího na STARTU, který zaspal a prostál tak čas nazvěme ho například počáteční doba t 0. Po této prospané době se začal pohybovat rovnoměrně přímočaře. 2. Zkuste z grafů vysvětlit a popsat, jak vypadal pohyb dvou autíček. Jakou rychlostí se pohybovaly? Kdy a kde se potkaly? 10

11 SIMULACE č. Kin 4: ROVNOMĚRNĚ ZRYCHLENÝ POHYB 1. Jak se změní graf závislosti rychlosti a dráhy autíčka na čase, pokud a) zvětšíme počáteční rychlost a ostatní hodnoty ponecháme stejné? b) zvětšíme zrychlení a ostatní hodnoty ponecháme stejné? 2. Zvolte si svoje vlastní počáteční hodnoty a nechte proběhnout danou simulaci. Z grafu rychlosti zjistěte zrychlení auta. Výsledek si porovnejte s hodnotou, která je vypsaná pod grafem zrychleni. 3. Zkuste z grafů vysvětlit a popsat, jak vypadal pohyb dvou autíček. O jaké pohyby se jednalo? Jakou rychlostí se pohybovaly? Kdy a kde se potkaly? (Řešení : jeden pohyb je: v 0 >0 ms -1, a=0 ms -2 ) 11

12 SIMULACE č. Kin 5: ROVNOMĚRNĚ ZPOMALENÝ POHYB 1. Jaká je brzdná dráha autíčka? 2. Kolikrát se zvětší nebo zmenší brzdná dráha auta jestliže se : a) zrychlení zmenší 2krát? b) počáteční rychlost zvětší 2krát? Ověřte pomocí simulace a pomocí vzorečku 2 v 0 s b = 2 a 3. Kolikrát se zvětší brzdná doba auta, jestliže se zrychlení zmenší 2krát? 12

13 SIMULACE č. Kin 6: ROVNOMERNÝ POHYB PO KRUŽNICI 1. Kolikrát se zvětší nebo zmenší velikost dostředivého zrychlení, jestliže se obvodová rychlost nebo úhlová rychlost a) 2 krát zvětší b) 3 krát zmenší 2. Jak se mění vektor rychlosti a zrychlení a jaká je jeho velikost? 3. Jaké dostředivé zrychlení působí na HB přímo ve středu kotouče? 13

14 Dynamika hmotného bodu SIMULACE č. Dyn. 1: II. NEWTONŮV POHYBOVÝ ZÁKON 1. Nastavte hmotnost tělesa na 2 kg. Tlačítkem si nastavíte, kdy se těleso zastaví (přednastaveno na t = 3s time > 3.0) Vyplňte si následující tabulku: m =2kg F (N) t = 3s s (m) a (m.s -2 ) F - Urychlující síla - nastavte jí pomocí slideru Hmotnost závaží s - Dráha tělesa odečtete jí z políčka a - Zrychlení tělesa zjistěte výpočtem nebo z políčka. Z tabulky ověřte, že Zrychlení je přímo úměrné Urychlující síle (a ~ F) 2. Nastavte Urychlující sílu na 1N a obdobně vyplňte následující tabulku: F =1N m (kg) t = 3s s (m) a (m.s -2 ) Z tabulky ověřte, že Zrychlení je přímo úměrné Hmotnosti tělesa (a ~ m) ZÁVĚR: (a ~ F) (a ~ m) => F = m.a 14 a = 2 s 2 t

15 SIMULACE č. Dyn. 2: TŘECÍ SÍLA 1. FT- urychlující síla odpovídá zrychlení tělesa. FF třecí síla. FG tíhová síla. 2. Vyzkoušejte v jakém poměru jsou třecí a tíhová síla (FF:FG) pro různá prostředí (např. kůže -dub), která jsou vypsaná ve spodní části simulace. Jaký je vztah mezi tímto poměrem a součinitelem tření? 3. Vyzkoušejte v jakém poměru jsou třecí a urychlující síla (FF:FF) pro různá prostředí (např. guma -asfalt), která jsou vypsaná ve spodní části simulace. Jaký je vztah mezi tímto poměrem a součinitelem tření? 15

16 SIMULACE č. Dyn. 3: VALIVÝ ODPOR 1. Je velikost odporové síly při valení zanedbatelný ve většině reálných situací? 2. Ve kterých situacích má smysl uvažovat tuto disipativní sílu? 3. Kolikrát se zvětší nebo zmenší velikost odporové síly při valení jestliže se: a) 10x zvětší rameno valivého odporu a ostatní hodnoty zůstanou stejné? b) 4x se zmenší hmotnost tělesa a ostatní hodnoty zůstanou stejné? c) 3x se zmenší poloměr válce a ostatní hodnoty zůstanou stejné? 16

17 SIMULACE č. Dyn. 4: POHYB PO NAKLONĚNÉ ROVINĚ 1. Závisí hmotnost tělesa na zrychlení tělesa na nakloněné rovině? 2. Pokuste se zjistit pro kterou hodnotu součinitele smykového tření bude rychlení tělesa nulové. (f=0,56) 3. Pro které hodnoty součinitele smykového tření bude mít zrychlení tělesa zápornou hodnotu? Mají tyto situace vůbec nějaký fyzikální význam? 4. Ověřte zda platí daná rovnost (FT +FF) 2 + (FN) 2 = FG 2 Dále popište její fyzikální význam? 17

18 SIMULACE č. Dyn. 5: DOSTŘEDIVÁ A ODSTŘEDIVÁ SÍLA 1. Je dostředivá síla přímo úměrná hmotnosti kuličky? 2. Kterým směrem se bude pohybovat těleso, dojde-li k přetržení provazu? 3. Jaká je vztah mezi dostředivou a odstředivou silou? Pokuste se zjistit, které těleso působí na druhé odstředivě a které dostředivě? 4. Přetrhne se provaz spojující obě tělesa, jestliže je velikost dostředivé síly 300 N, velikost odstředivé síly také 300 N a provaz vydrží nejvýše 500N? 18

19 SIMULACE č. Dyn.6: ZÁKON ZACHOVÁNÍ HYBNOSTI 1. Vzájemným silovým působením nabudou vozíčky stejných hybností. Jaká je celková hybnost izolované soustavy dvou vagónů? 2. Nastavte hmotnost vagónů na 4kg a 1kg tedy 4:1. V jakém poměru budou jejich rychlosti? Výsledek proveďte pro různé hodnoty počátečního impulsu síly. 19

20 SIMULACE č. Dyn.7: NEPRUŽNÝ RÁZ 1. Nastavte hmotnost lokomotivy na 1kg a její rychlost na 4 m.s -1, rychlost druhého vagónku na 2 m.s -1 (mínus znamená opačný směr). Jaká musí být hmotnost druhého vagónku, aby po nárazu prvního vagónu do druhého byla výsledná rychlost celé soustavy nulová? 2. Nastavte hmotnost lokomotivy na 1kg a její rychlost na 5 m.s -1. Za jakých podmínek se bude celá soustava (po nárazu) pohybovat směrem doleva? Jaké budou velikosti jednotlivých hybností? 20

21 Mechanická práce a energie HB SIMULACE č. Práce 1: MECHANICKÁ PRÁCE 1. Pro kterou hodnotu úhlu nabývá mechanická práce po vodorovné dráze maximálních hodnot? 2. Jakou práci koná těleso po vodorovné dráze, je-li úhel,který svírá síla se směrem dráhy 90? 3. Nastavte hmotnost bedny a velikost úhlu na minimum, velikost síly na maximum a postupně zvyšujte součinitel smykového tření na maximum. Všimněte si, že kolem hodnoty 0,88 dojde k zastavení bedny dříve, než těleso urazí nastavenou dráhu, přitom se síla vykoná práci kolem 7 Joule. Je takovýto jev možný v reálném prostředí? 21

22 SIMULACE č. Práce 2: ZÁKON ZACHOVÁNÍ MECHANICKÉ ENERGIE 1. Kliknete-li na tuto šipku a) jednou - zobrazí se Vám pole v němž se zobrazuje okamžitá hodnota potenciální energie. b) dvakrát - zobrazí se Vám časový průběh potenciální energie. Obdobně pro kinetickou energii. 2. Ve které poloze je kinetická energie největší a ve které nejmenší? Odpověď zdůvodněte. Podobně uvažujte o potenciální energii. 22

23 Gravitační pole SIMULACE č. Grav.1: NEWTONŮV GRAVITAČNÍ ZÁKON 1. Nastavte hmotnosti obou těles na 1kg a jejich vzdálenost na 1m. Jakou hodnotu velikosti gravitační síly naměříme? 2. Při jakých hodnotách hmotnosti těles ve vzdálenosti 1m bude velikosti gravitační síly alespoň 1 mn? 3. Kolikrát se zvětší nebo zmenší velikost gravitační síly jestliže: a) zdvojnásobíme vzdálenost dvou těles. b) zdvojnásobíme hmotnosti obou těles? 23

24 SIMULACE č. Grav.2: VOLNÝ PÁD 1. Jakou rychlost bude mít míč po 1s, 2s, 3s volného pádu? Vyzkoušejte v ideálním případě tedy bez odporu prostředí a po druhé v případě, kdy prostředí klade střední odpor. Tlačítko: Dále z grafů zjistěte jaký pohyb koná balon v reálném prostředí: a) v první sekundě. b) ve zbývajícím čase 24

25 SIMULACE č. Grav.3: VRH SVISLÝ VZHŮRU 1. Světový rekord ve skoku vysokém je necelých 2.5m (plus mínus ). Pokud budeme přimhouříme oko můžeme předpokládat, že se jedná o pohyb svislý vzhůru (pokud ne, tak přimhouříme více ) To odpovídá počáteční rychlosti kolem 7 m.s -1 a let trvá asi 1,5 sekundy. a) Jak vysoko by vyskočil sportovec na Měsíci? Tlačítko: b) Proveďte tento myšlenkový experiment pro různé hodnoty odporu prostředí a různé gravitační podmínky. 25

26 SIMULACE č. Grav.4: VODOROVNÝ VRH 1. Jaký pohyb koná míč ve vodorovném a ve svislém směru? Odpověď skrývají grafy x-ové a y-ové polohy míče na čase nebo x-ové a y-ové rychlosti na čase. 2. Proč je graf závislosti y-ové polohy míče na čase nemění? 3. Vyzkoušejte jednotlivé simulace pro různé odpory prostředí a pro různé gravitační podmínky. 26

27 SIMULACE č. Grav.5: VRH ŠIKMÝ VZHŮRU 1. Není jednoduché trefit cíl dělovou koulí vystřelenou z kanónu! Pokuste se simulovat tento pokus za různých podmínek a výsledky úspěšných zásahů si zapište do tabulky. Tyto výsledky si následně porovnejte a vtvořte závěr jak závisí dostřel na velikosti počáteční rychlosti, elevačním úhlu a odporu vzduchu. 2. Pokuste se vysledovat jak vypadá balistická křivka. 27

28 SIMULACE č. Grav.6: POHYBY V RADIÁLNÍM POLI ZEMĚ 1. Jak se závisí kruhová rychlost na vzdálenosti družice od planety? 2. Zvolte si určitou vzdálenost od Země a zjistěte, po jakých křivkách se bude pohybovat družice, pokud bude její rychlost: a) menší než je kruhová rychlost b) stejná jako kruhová rychlost c) mezi kruhovou a parabolickou d) větší než parabolická rychlost 3. Určete jaká je velikost 1. a 2. kosmické rychlosti. (počáteční rychlost může nabývat kladných i záporných hodnota což odpovídá dvěma navzájem opačným směrům pohybu) 28

29 SIMULACE č. Grav.7: GRAVITAČNÍ POLE SLUNCE 1. Poslední simulace popisuje pohyb dvou planet kolem Slunce. Pokuste se navolit rychlosti a střední vzdálenosti od Slunce pro dvojici planet Země a Mars. 29

30 Mechanika tuhého tělesa SIMULACE č. TuhTěl.1: MOMENTOVÁ VĚTA 1. Na čem závisí velikost Momentu síly? 2. Nastavte různé hodnoty hmotnosti obou závaží a pokuste se najít takové hodnoty jejich ramen aby nastala rovnováha sil. Tedy aby celkový moment působící na soustavu byl nulový. 3. V jakém poměru jsou tíhové síly FG1 a FG2 jsou-li jejich ramena v poměru rameno 1: rameno 2 = 3:1? Kde se dá tento princip využít? 30

31 SIMULACE č. TuhTěl.2: PÁKA 1. Vyzkoušejte si nastavit hmotnost kamene a pokuste se odhadnout jak velkou silou je třeba působit na druhém konci páky, abychom zvedli daný kámen? 2. Nastavte různé hodnoty součinitele smykového tření mezi pákou a válečkem (resp. válečkem a podlahou). Jaká hodnota je postačující, aby došlo ke zvednutí kamene? Porovnejte tyto hodnoty součinitele mezi dvěma tělesy s tabulkovými hodnotami (např. dřevo-dřevo, dřevo-ocel, ocel-ocel) 31

32 SIMULACE č. TuhTěl.3: PRINCIP KLADKY 1. Na jakém ramenu působí tíha FG tělesa zavěšeného na kladce a na jakém ramenu působí síla F kterou působíme na konci provazu? 2. V jakém poměru jsou ramena obou sil (rameno síly FG a rameno síly F) a v jakém poměru jsou jednotlivé síly (FG a F) nastane-li rovnováha? 3. Jak velkou silou mohu zvednout těleso o hmotnosti 300 kg? 32

33 SIMULACE č. TuhTěl.4: KLADKOSTROJ 1. Kolikrát menší silou můžeme zvednout závaží pomocí kladkostroje s dvěma a se třemi kladkami? (1/n 2 n- počet kladek) 2. Kterým kladkostrojem vyzvedneme těleso do větší výšky? 33

34 SIMULACE č. TuhTěl.5: STABILITA TĚLESA 1. Jednoduchá simulace znázorňuje tři základní polohy tělesa. 34

35 Mechanika tekutin SIMULACE č. Kapal.1: HYDRAULICKÉ ZAŘÍZENÍ 1. Jednoduché znázornění principu hydraulického lisu s pevně stanovenými průřezy obou pístů. (S 1 :S 2 = 25). 2. V jakém poměru jsou síly (DOLU a NAHORU)? 3. V jakém poměru jsou výšky (h 1 a h 2 )? 35

36 SIMULACE č. Kapal.2: VÝTOK KAPALINY OTVOREM 1. Kolikrát se zvětší velikost rychlosti výtoku kapaliny otvorem, je-li výška hladiny v nádobě 4x vyšší? 2. Do jaké vzdálenosti dostříkneme, je-li výška hladiny v nádobě 4x vyšší? 36

37 Termodynamika SIMULACE č. Termo 1: IZOTERMICKÝ DĚJ 1. Zjistěte z grafů (p-t a p-v diagramy ) jak závisí jednoduchý izotermický děj na teplotě? 2. Jak matematicky nazýváme závislost tlaku plynu p na jeho termodynamické teplotě T? 3. Jak matematicky nazýváme funkci udávající závislost tlaku plynu p na jeho objemu V? 37

38 SIMULACE č. Termo 2: IZOCHORICKÝ DĚJ 1. Jak matematicky nazýváme funkci udávající závislost tlaku plynu p na jeho termodynamické teplotě T při jednoduchém izochorickém ději? 2. Jak matematicky nazýváme závislost tlaku plynu p na jeho objemu V při jednoduchém izochorickém ději? 3. Kolikrát se zvětší tlak plynu zvětšíme-li termodynamickou teplotu 3x? 4. Kolikrát se zvětší objem plynu zvětšíme-li zvětšíme-li jeho tlak plynu 133x? 38

39 SIMULACE č. Termo 3: IZOBARICKÝ DĚJ 1. Jak matematicky nazýváme funkci udávající závislost objem plynu V na jeho termodynamické teplotě T při jednoduchém izobarickém ději? 2. Jak matematicky nazýváme závislost tlaku plynu p na objem plynu V při jednoduchém izobarickém ději? 3. Kolikrát se zvětší objem plynu zvětšíme-li termodynamickou teplotu 3x? 4. Kolikrát se zvětší tlak plynu zvětšíme-li termodynamickou teplotu 3x? 39

40 SIMULACE č. Termo 4: ADIABATICKÝ DĚJ 1. Jak matematicky nazýváme funkci udávající závislost tlaku plynu p na jeho objemu V při jednoduchém adiabatickém ději? 2. Zjistěte z grafu (p-v diagram) jak závisí tlak plynu na velikosti poissonovy konstanty při jednoduchém adiabatickém ději. 3. Mění se při tomto jednoduchém ději termodynamická teplota soustavy? 4. Porovnejte izotermickou a adiabatickou závislost tlaku na objemu (p-v diagram), která závislost je "strmější" pro plyn o stejné hmotnosti? 40

41 Mechanické kmitání SIMULACE č. Kmit.1: ROVNICE VÝCHYLKY MECHANICKÉHO OSCILÁTORU 1. Ve kterých bodech (M, O, N) nabývá rychlost a zrychlení maximálních a minimálních hodnot? 2. Kolikrát se zvětší nebo zmenší amplituda kmitání, jestliže: a) zdvojnásobíme tuhost pružiny a hmotnost závaží zůstane stejná b) zdvojnásobíme hmotnost závaží a tuhost pružiny zůstane stejná c) zdvojnásobíme hmotnost závaží a zároveň tuhost pružiny 3. Kmitání oscilátor začíná z bodu M, což odpovídá počáteční fázi ϕ = 90. Jaká bude počáteční fáze kmitání, pokud by oscilátor začal 0 kmitat a) z bodu O b) z bodu N 41

42 SIMULACE č. Kmit.2: DYNAMIKA MECHANICKÉHO OSCILÁTORU 1. Pokuste se odhadnout jak by vypadal graf závislosti síly na poloze tělesa v případě, že by oscilátor začal kmitat z bodu O (tzn. s nulovou počáteční fází)? 2. Ve kterém bodě je velikost budící síly způsobující kmitání nulová? 3. Pokuste se ověřit hodnotu tuhosti pružiny z grafu závislosti síly na poloze tělesa? 4. Kolikrát se zvětší nebo zmenší Síla, jestliže: a) zdvojnásobíme tuhost pružiny a hmotnost závaží zůstane stejná b) zdvojnásobíme hmotnost závaží a tuhost pružiny zůstane stejná c) zdvojnásobíme hmotnost závaží a zároveň tuhost pružiny 42

43 SIMULACE č. Kmit.3: PERIODA MECHANICKÉHO OSCILÁTORU 1. Kolikrát se zvětší nebo zmenší doba jednoho kmitu, jestliže: a) 4x zvětšíme tuhost pružiny a hmotnost závaží zůstane stejná b) 4x zvětšíme hmotnost závaží a tuhost pružiny zůstane stejná c) zdvojnásobíme hmotnost závaží a zároveň tuhost pružiny 2. Kolikrát se zvětší nebo zmenší frekvence, jestliže: a) 4x zvětšíme tuhost pružiny a hmotnost závaží zůstane stejná b) 4x zvětšíme hmotnost závaží a tuhost pružiny zůstane stejná c) zdvojnásobíme hmotnost závaží a zároveň tuhost pružiny 43

44 SIMULACE č. Kmit.4: VÝCHYLKA MATEMATICKÉHO KYVADLA 1. Pokud používáte rozlišení monitoru (800x640)px, neuvidíte všechny části plátna simulace, hlavně spodní část. Pokud chcete zvětšit celkovou zobrazovanou plochu, přesuňte panely Standart a Run Control (obr. níže) pomocí PC myši do některého volného místa plátna simulace. 2. Ve kterých bodech nabývá rychlost a zrychlení max. a min. hodnot? 3. Jak se změní časové diagramy výchylky, rychlosti a zrychlení, když: a) zvětšíme délku závěsu b) změníme gravitační zrychlení planety (tímto tlačítkem ) 44

45 SIMULACE č. Kmit.5: PERIODA MATEMATICKÉHO KYVADLA 1. Kolikrát se zvětší nebo zmenší doba kmitu a frekvence, jestliže: a) 4x zmenšíme pouze délku závěsu kyvadla b) 1.5x zvětšíme pouze hmotnost závaží c) změníme gravitační podmínky (tlačítkem ) 2. Pokuste se experimentálně zjistit jak dlouhé musí být kyvadlo, aby doba jednoho kmitu byla 1s a to: a) na naší Zemi (Earth) g=9.81ms -2? b) na Měsíci (Moon) g=1.67ms -2? (použijte tlačítko ) 3. Závisí perioda kmitání na úhlu výkmitu matematického kyvadla? 45

46 SIMULACE č. Kmit.6: NUCENÉ KMITÁNÍ -REZONANCE 1. Nastavte frekvenci kola na 3 Hz tuhost pružiny na 100 Nm -1 a hmotnost závaží (oscilátoru) na 5 kg? Jak vypadají časový diagram okamžité výchylky a časový diagram rychlosti? Mění se maximální výchylka oscilátoru? Nastává v tomto případě rezonance? Zapište si hodnotu maximální výchylky. (y m = 0,25m) 2. Nastavte frekvenci kola na 0.75 Hz tuhost pružiny na 100 Nm -1 a hmotnost závaží (oscilátoru) na 5 kg? Jak vypadají časový diagram okamžité výchylky a časový diagram rychlosti za těchto podmínek? Dochází nyní k přenosu energie z budícího kola na oscilátor? Zapište si hodnotu max. a min. výchylky. (y max = 0,25m y min = 0,75m) 3. Za jakých podmínek nastává rezonance? 46

47 SIMULACE č. Kmit.7: SPŘAŽENÁ KYVADLA 1. Jaká podmínku musí splňovat dvě matematická kyvadla, aby nastala rezonance? (shodné délky závěsů) Splňují naše kyvadla tuto podmínku? (Ano, mají pevnou délku závěsu ) 2. Nastavte hmotnosti prvního i druhého tělesa (1.T a 2.T) : a) na minimum a tuhost pružiny na maximum. b) na maximum a tuhost pružiny na minimum. c) na 5 kg a tuhost pružiny na 10 N/m. Zjistěte jak vypadají jednotlivé časové průběhy výchylky obou těles? Proč prakticky nenastává rezonance? Jaký vliv má na tento jev těsnost vazby (tuhost pružiny)? 3. Nastavte hmotnosti obou těles na 5 kg a) a tuhost pružiny na 10 N/m. b) a tuhost pružiny na 30 N/m. Jaký vypadají časové průběhy v jednotlivých případech? Jak to souvisí s rychlosti přenosu energie mezi jednotlivými oscilátory? 47

48 SIMULACE č. Kmit.8: TLUMENÉ KMITÁNÍ 1. Pozorujte časové průběhy výchylky, rychlosti a zrychlení pro různé hodnoty koeficientu tlumení. 2. Velikost okamžité hodnoty výchylky, rychlosti a zrychlení se zmenšují v závislosti na koeficientu tlumení. Pokuste se odhadnout kterou funkcí lze popsat tuto závislost. 48

49 Mechanické vlnění SIMULACE č. Vlny.1: POSTUPNÉ VLNĚNÍ PŘÍČNÉ 1. Ve kterých směrech kmitají jednotlivé oscilátory? Ve kterém směru se šíří vlnění? Které body kmitají se stejnou fází? Jak daleko od sebe leží takové body? 2. Jak se změní vlnová délka kmitání jestliže: a) 2x zmenšíme periodu kmitání zdroje a ostatní neměníme? b) 2x zvětšíme rychlost vlnění a ostatní neměníme? c) 2x zvětšíme periodu kmitání zdroje a součastně rychlost vlnění? 49

50 SIMULACE č. Vlny.2: POSTUPNÉ VLNĚNÍ PODÉLNÉ 1. Ve kterých směrech kmitají jednotlivé oscilátory (kmitající body)? Ve kterém směru se šíří vlnění? Které body kmitají se stejnou fází? Jak daleko od sebe leží takové body? 2. Jak se změní vlnová délka kmitání jestliže: a) 2x zmenšíme periodu kmitání zdroje a ostatní neměníme? b) 2x zvětšíme rychlost vlnění a ostatní neměníme? c) 2x zvětšíme periodu kmitání zdroje a součastně rychlost vlnění? 50

51 SIMULACE č. Vlny.3: STOJATÉ VLNĚNÍ PŘÍČNÉ 1. Kmitají všechny kmitající body součastně (se stejnou fázi)? 2. Mají všechny kmitající body stejnou maximální výchylku? 3. Které body kmitají s nulovou amplitudou a jak se nazývají? 4. Které body kmitají s maximální amplitudou a jak se nazývají? 51

52 SIMULACE č. Vlny.4: STOJATÉ VLNĚNÍ PODÉLNÉ 1. Kmitají všechny kmitající body součastně (se stejnou fázi)? 2. Mají všechny kmitající body stejnou maximální výchylku? 3. Které body kmitají s nulovou amplitudou a jak se nazývají? 4. Které body kmitají s maximální amplitudou a jak se nazývají? 52

53 Optika SIMULACE č. Opt.1: ZÁKON ODRAZU A LOMU 1. Zvyšováním úhlu dopadu při průchodu paprsku z opticky hustšího prostředí do opticky řidšího prostředí dochází k lomu od kolmice a při překročení mezného úhlu se veškeré světlo odráží a úhel lomu je 90 od kolmice (viz obr.1). Zvyšujeme-li úhel dopadu, pak simulace zobrazí lomený paprsek nepravdivě, což je způsobeno technickými omezeními IPhysic (viz. obr.2). obr.1 obr.2 2. Zjistěte mezní úhly pro prostředí vypsané vpravo nahoře. Ověřte výpočtem. 53

54 SIMULACE č. Opt.2: ZOBRAZENÍ VYDUTÝM ZRCADLEM I 1. Co znamená znaménková konvence? 2. Určete vlastnosti obrazu pro různé hodnoty předmětové vzdálenosti -a. (zvětšený-zmenšený, výškově převrácený-vzpřímený, skutečný-zdánlivý ) a) je-li a>r r poloměr křivosti (r = 2m) r = SV b) je-li r>a>f f ohnisková vzdálenost (f = 1m) f = FV c) je-li a f d) je-li a (pokuste se odhadnout) 3. Ve kterých polohách předmětu je obraz nejvíce zvětšený a ve kterých nejvíce zmenšený? 54

55 SIMULACE č. Opt.3: ZOBRAZENÍ VYDUTÝM ZRCADLEM II 1. Které vlastnosti obrazu jsou společné při zobrazení dutým kulovým zrcadlem a rovinným zrcadlem? Která jediná vlastnost je rozdílná? 2. Určete vlastnosti obrazu pro různé hodnoty předmětové vzdálenosti -a. (zvětšený-zmenšený, výškově převrácený-vzpřímený, skutečný-zdánlivý ) a) je-li f>a f ohnisková vzdálenost (f = 1m) f = FV 3. Ve kterých polohách předmětu je obraz nejvíce zvětšený a ve kterých nejvíce zmenšený? 4. Ve kterém bodě bude platit: y = y y výška předmětu y výška obrazu 55

56 SIMULACE č. Opt.4: ZOBRAZENÍ VYPUKLÝM ZRCADLEM 1. Můžete vidět tímto zrcadlem i za roh? Kde se tyto zrcadla využívají? 2. Určete vlastnosti obrazu pro různé hodnoty předmětové vzdálenosti -a. (zvětšený-zmenšený, výškově převrácený-vzpřímený, skutečný-zdánlivý ) a) je-li a>r r poloměr křivosti (r = 2m) r = SV b) je-li r>a>f f ohnisková vzdálenost (f = 1m) f = FV d) je-li a f e) je-li a<f f ) je-li a (pokuste se odhadnout) 56

57 SIMULACE č. Opt.5: ZOBRAZENÍ SPOJKOU I 1 Na jakém principu je založeno zobrazení čočkami a na jakém zobrazení zrcadly? 2. Co znamená znaménková konvence? A v čem se liší oproti zrcadlům? 3. Určete vlastnosti obrazu pro různé hodnoty předmětové vzdálenosti -a. (zvětšený-zmenšený, výškově převrácený-vzpřímený, skutečný-zdánlivý ) a) je-li a>r r poloměr křivosti (r = 2m) r = SV b) je-li r>a>f f ohnisková vzdálenost (f = 1m) f = FV c) je-li a f (objektiv mikroskopu) d) je-li a (pokuste se odhadnout) 57

58 SIMULACE č. Opt.6: ZOBRAZENÍ SPOJKOU II 1. Které optické přístroje využívají zobrazení v těchto polohách a<f? (okulár mikroskopu, lupa) 2. Určete vlastnosti obrazu pro různé hodnoty předmětové vzdálenosti -a. (zvětšený-zmenšený, výškově převrácený-vzpřímený, skutečný-zdánlivý ) a) je-li f>a f ohnisková vzdálenost (f = 1m) f = FV 3. Ve kterém bodě bude platit: y = y y výška předmětu y výška obrazu 58

59 SIMULACE č. Opt.7: ZOBRAZENÍ ROZPTYLKOU 1. Které rozmazaně vidící oko využívá služeb rozptylky (krátkozraké či dalekozraké). 2.Jaká je optická mohutnost D této rozptylky o ohniskové vzdálenosti 1 metr? Kolik je to dioptrií? (D = f -1 ) 59

60 Elektro-magnetizmus SIMULACE č. Elektro.1: SILOČARY DVOU ZÁPORNÝCH NÁBOJŮ 1. Znázornění elektrostatického pole dvou záporně nabitých nábojů. Změnou jejich nábojů a jejich vzájemné vzdálenosti si můžeme zobrazit průběh siločáry elektrického pole dvou nábojů. 60

61 SIMULACE č. Elektro.2: SILOČARY DVOU KLADNÝCH NÁBOJŮ 1. Znázornění elektrostatického pole dvou kladně nabitých nábojů. Změnou jejich nábojů a jejich vzájemné vzdálenosti si můžeme zobrazit průběh siločáry elektrického pole dvou nábojů. 61

62 SIMULACE č. Elektro.3: PRINCIP ELEKTROSKOPU 1. Na základě rovnosti sil (gravitační a elektrostatické) lze po ustálení určit vzájemnou vzdálenost středů dvou el. nabitých koulí, která je úměrná velikosti elektrického náboje mezi danými koulemi. 2. Pokuste se zjistit, která interakce je silnější? (elektrická nebo gravitační). 62

63 SIMULACE č. Elektro.4: POHYB VOLNÉHO KLADNÉHO NÁBOJE 1. Pohyb volného kladného náboje. Znázornění zakřivení elektrického pole v okolí kladného náboje. (Bez hlubšího významu :/ ) 63

64 SIMULACE č. Elektro.5: POHYB VOLNÉHO ZÁPORNÉHO NÁBOJE Poslední simulace znázorňující pohyb volného záporného náboje v elektrickém poli dvou pevně umístěných kladných nábojů. Záporná částice splňuje dovolenou trajektorii přesně v mezích stanovených zákonem. 64

65 III.1. Seznam všech simulací Učivo I. a II. ročníku v předmětu FYZIKA na SPŠ Karviná Kinematika hmotného bodu Dynamika hmotného bodu Mechanická práce a energie Gravitační pole Mechanika tuhého tělesa Mechanika tekutin Termodynamika Mechanické kmitání Mechanické vlnění Optika Elektro-magnetizmus 6 simulací 7 simulací 2 simulace 7 simulací 5 simulací 2 simulace 4 simulace 8 simulací 4 simulace 7 simulace 5 simulací ~~~~~~~~~~~~~~~~~~~ Celkem: 57 simulací ~~~~~~~~~~~~~~~~~~~ 65

66 III.1. Poznámky Verze a opravy: IP-SPŠ-Karviná-1.00 Balíček obsahuje 41 simulací učiva I. popoletí obou ročníků učiva SPŠ Karviná IP-SPŠ-Karviná-1.02 Doplněno 16 simulací z učiva II. pololetí obou ročníků učiva SPŠ v Karviné. Kontakt a připomínky: Program je určen převážně pro využití v mechanice, elektro-magnetickém poli a doposud nenabízí širší využití. Všechny simulace jsou vytvořené v IPhysic (verze 2004 SP ) a jsou volně použitelné. Pokud budete tyto simulace jakkoliv editovat a výsledky publikovat prosím kontaktujte autora. Veškeré dotazy nebo připomínky můžete vyjádřit v diskusním fóru na webu nebo kontaktujte autora: Za všechny připomínky a případné varování o chybách (nejen gramatických), či nejrůznějších nepřesnostech předem děkuji. S pozdravem Dne: Robert Adámek SPŠ-Karviná 66

BIOMECHANIKA DYNAMIKA NEWTONOVY POHYBOVÉ ZÁKONY, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ SÍLY ČASOVÝ A DRÁHOVÝ ÚČINEK SÍLY

BIOMECHANIKA DYNAMIKA NEWTONOVY POHYBOVÉ ZÁKONY, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ SÍLY ČASOVÝ A DRÁHOVÝ ÚČINEK SÍLY BIOMECHANIKA DYNAMIKA NEWTONOVY POHYBOVÉ ZÁKONY, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ SÍLY ČASOVÝ A DRÁHOVÝ ÚČINEK SÍLY ROTAČNÍ POHYB TĚLESA, MOMENT SÍLY, MOMENT SETRVAČNOSTI DYNAMIKA Na rozdíl od kinematiky, která se zabývala

Více

mechanická práce W Studentovo minimum GNB Mechanická práce a energie skalární veličina a) síla rovnoběžná s vektorem posunutí F s

mechanická práce W Studentovo minimum GNB Mechanická práce a energie skalární veličina a) síla rovnoběžná s vektorem posunutí F s 1 Mechanická práce mechanická práce W jednotka: [W] = J (joule) skalární veličina a) síla rovnoběžná s vektorem posunutí F s s dráha, kterou těleso urazilo 1 J = N m = kg m s -2 m = kg m 2 s -2 vyjádření

Více

Maturitní témata fyzika

Maturitní témata fyzika Maturitní témata fyzika 1. Kinematika pohybů hmotného bodu - mechanický pohyb a jeho sledování, trajektorie, dráha - rychlost hmotného bodu - rovnoměrný pohyb - zrychlení hmotného bodu - rovnoměrně zrychlený

Více

Základní pojmy Zobrazení zrcadlem, Zobrazení čočkou Lidské oko, Optické přístroje

Základní pojmy Zobrazení zrcadlem, Zobrazení čočkou Lidské oko, Optické přístroje Optické zobrazování Základní pojmy Zobrazení zrcadlem, Zobrazení čočkou Lidské oko, Optické přístroje Základní pojmy Optické zobrazování - pomocí paprskové (geometrické) optiky - využívá model světelného

Více

Gymnázium, Havířov - Město, Komenského 2 MATURITNÍ OTÁZKY Z FYZIKY Školní rok: 2012/2013

Gymnázium, Havířov - Město, Komenského 2 MATURITNÍ OTÁZKY Z FYZIKY Školní rok: 2012/2013 1. a) Kinematika hmotného bodu klasifikace pohybů poloha, okamžitá a průměrná rychlost, zrychlení hmotného bodu grafické znázornění dráhy, rychlosti a zrychlení na čase kinematika volného pádu a rovnoměrného

Více

Fyzika II mechanika zkouška 2014

Fyzika II mechanika zkouška 2014 Fyzika II mechanika zkouška 2014 Přirozené složky zrychlení Vztahy pro tečné, normálové a celkové zrychlení křivočarého pohybu, jejich odvození, aplikace (nakloněná rovina, bruslař, kruhový závěs apod.)

Více

3 Mechanická energie 5 3.1 Kinetická energie... 6 3.3 Potenciální energie... 6. 3.4 Zákon zachování mechanické energie... 9

3 Mechanická energie 5 3.1 Kinetická energie... 6 3.3 Potenciální energie... 6. 3.4 Zákon zachování mechanické energie... 9 Obsah 1 Mechanická práce 1 2 Výkon, příkon, účinnost 2 3 Mechanická energie 5 3.1 Kinetická energie......................... 6 3.2 Potenciální energie........................ 6 3.3 Potenciální energie........................

Více

Digitální učební materiál. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce podpory Gymnázium, Jevíčko, A. K.

Digitální učební materiál. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce podpory Gymnázium, Jevíčko, A. K. Digitální učební materiál Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Název projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Číslo a název šablony klíčové aktivity III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím

Více

F-1 Fyzika hravě. (Anotace k sadě 20 materiálů) ROVNOVÁŽNÁ POLOHA ZAPOJENÍ REZISTORŮ JEDNODUCHÝ ELEKTRICKÝ OBVOD

F-1 Fyzika hravě. (Anotace k sadě 20 materiálů) ROVNOVÁŽNÁ POLOHA ZAPOJENÍ REZISTORŮ JEDNODUCHÝ ELEKTRICKÝ OBVOD F-1 Fyzika hravě ( k sadě 20 materiálů) Poř. 1. F-1_01 KLID a POHYB 2. F-1_02 ROVNOVÁŽNÁ POLOHA Prezentace obsahuje látku 1 vyučovací hodiny. materiál slouží k opakování látky na téma relativnost klidu

Více

Pohyby tuhého tělesa Moment síly vzhledem k ose otáčení Skládání a rozkládání sil Dvojice sil, Těžiště, Rovnovážné polohy tělesa

Pohyby tuhého tělesa Moment síly vzhledem k ose otáčení Skládání a rozkládání sil Dvojice sil, Těžiště, Rovnovážné polohy tělesa Mechanika tuhého tělesa Pohyby tuhého tělesa Moment síly vzhledem k ose otáčení Skládání a rozkládání sil Dvojice sil, Těžiště, Rovnovážné polohy tělesa Mechanika tuhého tělesa těleso nebudeme nahrazovat

Více

Mechanická práce a. Výkon a práce počítaná z výkonu Účinnost stroje, Mechanická energie Zákon zachování mechanické energie

Mechanická práce a. Výkon a práce počítaná z výkonu Účinnost stroje, Mechanická energie Zákon zachování mechanické energie Mechanická práce a energie Mechanická práce Výkon a práce počítaná z výkonu Účinnost stroje, Mechanická energie Zákon zachování mechanické energie Mechanická práce Mechanickou práci koná každé těleso,

Více

Práce, energie a další mechanické veličiny

Práce, energie a další mechanické veličiny Práce, energie a další mechanické veličiny Úvod V předchozích přednáškách jsme zavedli základní mechanické veličiny (rychlost, zrychlení, síla, ) Popis fyzikálních dějů usnadňuje zavedení dalších fyzikálních

Více

Otázky z optiky. Fyzika 4. ročník. Základní vlastnosti, lom, odraz, index lomu

Otázky z optiky. Fyzika 4. ročník. Základní vlastnosti, lom, odraz, index lomu Otázky z optiky Základní vlastnosti, lom, odraz, index lomu ) o je světlo z fyzikálního hlediska? Jaké vlnové délky přísluší viditelnému záření? - elektromagnetické záření (viditelné záření) o vlnové délce

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Animovaná fyzika Top-Hit Atomy a molekuly Atom Brownův pohyb Difúze Elektron Elementární náboj Jádro atomu Kladný iont Model atomu Molekula Neutron Nukleonové číslo Pevná látka Plyn Proton Protonové číslo

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL VÝUKOVÝ MATERIÁL VÝUKOVÝ MATERIÁL

VÝUKOVÝ MATERIÁL VÝUKOVÝ MATERIÁL VÝUKOVÝ MATERIÁL VÝUKOVÝ MATERIÁL VÝUKOVÝ MATERIÁL VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská

Více

Ideální plyn. Stavová rovnice Děje v ideálním plynu Práce plynu, Kruhový děj, Tepelné motory

Ideální plyn. Stavová rovnice Děje v ideálním plynu Práce plynu, Kruhový děj, Tepelné motory Struktura a vlastnosti plynů Ideální plyn Vlastnosti ideálního plynu: Ideální plyn Stavová rovnice Děje v ideálním plynu Práce plynu, Kruhový děj, epelné motory rozměry molekul jsou ve srovnání se střední

Více

pracovní list studenta

pracovní list studenta Výstup RVP: Klíčová slova: pracovní list studenta Dynamika Vojtěch Beneš žák měří vybrané veličiny vhodnými metodami, zpracuje a vyhodnotí výsledky měření, určí v konkrétních situacích síly působící na

Více

MECHANICKÉ KMITÁNÍ A VLNĚNÍ VLASTNÍ KMITÁNÍ MECHANICKÉHO OSCILÁTORU

MECHANICKÉ KMITÁNÍ A VLNĚNÍ VLASTNÍ KMITÁNÍ MECHANICKÉHO OSCILÁTORU Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: FYZIKA PRVNÍ MGR. JÜTTNEROVÁ 9. 6. 2013 Název zpracovaného celku: MECHANICKÉ KMITÁNÍ A VLNĚNÍ VLASTNÍ KMITÁNÍ MECHANICKÉHO OSCILÁTORU Kmitavý pohyb Je periodický pohyb

Více

E K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO

E K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO Seznam výukových materiálů III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast: Předmět: Vytvořil: MECHANIKA FYZIKA JANA SUCHOMELOVÁ 01 - Soustava SI notebook VY_32_INOVACE_01.pdf Datum

Více

MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY

MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Schválilo Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy dne 15. července 2003, čj. 22 733/02-23 s platností od 1. září 2002 počínaje prvním ročníkem Učební osnova

Více

PLYNNÉ LÁTKY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Termika - 2. ročník

PLYNNÉ LÁTKY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Termika - 2. ročník PLYNNÉ LÁTKY Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Termika - 2. ročník Ideální plyn Po molekulách ideálního plynu požadujeme: 1.Rozměry molekul ideálního plynu jsou ve srovnání se střední vzdáleností molekul

Více

10. Energie a její transformace

10. Energie a její transformace 10. Energie a její transformace Energie je nejdůležitější vlastností hmoty a záření. Je obsažena v každém kousku hmoty i ve světelném paprsku. Je ve vesmíru a všude kolem nás. S energií se setkáváme na

Více

Fyzika opakovací seminář 2010-2011 tematické celky:

Fyzika opakovací seminář 2010-2011 tematické celky: Fyzika opakovací seminář 2010-2011 tematické celky: 1. Kinematika 2. Dynamika 3. Práce, výkon, energie 4. Gravitační pole 5. Mechanika tuhého tělesa 6. Mechanika kapalin a plynů 7. Vnitřní energie, práce,

Více

Testové otázky za 2 body

Testové otázky za 2 body Přijímací zkoušky z fyziky pro obor PTA K vypracování písemné zkoušky máte k dispozici 90 minut. Kromě psacích potřeb je povoleno používání kalkulaček. Pro úspěšné zvládnutí zkoušky je třeba získat nejméně

Více

Fyzikální učebna vybavená audiovizuální technikou, interaktivní tabule, fyzikální pomůcky

Fyzikální učebna vybavená audiovizuální technikou, interaktivní tabule, fyzikální pomůcky Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Fyzika (FYZ) Molekulová fyzika, termika 2. ročník, sexta 2 hodiny týdně Fyzikální učebna vybavená audiovizuální technikou, interaktivní tabule, fyzikální pomůcky

Více

Tabulace učebního plánu. Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Fyzika. Ročník: I.ročník - kvinta

Tabulace učebního plánu. Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Fyzika. Ročník: I.ročník - kvinta Tabulace učebního plánu Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Fyzika Ročník: I.ročník - kvinta Fyzikální veličiny a jejich měření Fyzikální veličiny a jejich měření Soustava fyzikálních veličin a jednotek

Více

Jednoduchý elektrický obvod

Jednoduchý elektrický obvod 21 25. 05. 22 01. 06. 23 22. 06. 24 04. 06. 25 28. 02. 26 02. 03. 27 13. 03. 28 16. 03. VI. A Jednoduchý elektrický obvod Jednoduchý elektrický obvod Prezentace zaměřená na jednoduchý elektrický obvod

Více

1.7.4. Skládání kmitů

1.7.4. Skládání kmitů .7.4. Skládání kmitů. Umět vysvětlit pojem superpozice.. Umět rozdělit různé typy skládání kmitů podle směru a frekvence. 3. Umět určit amplitudu a fázi výsledného kmitu. 4. Vysvětlit pojem fázor. 5. Znát

Více

Shrnutí kinematiky. STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace

Shrnutí kinematiky. STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: Číslo a název sady: Téma: Jméno a příjmení autora: Datum vytvoření:

Více

6.07. Fyzika - FYZ. Obor: 36-47-M/01 Stavebnictví Forma vzdělávání: denní Počet hodin týdně za dobu vzdělávání: 4 Platnost učební osnovy: od 1.9.

6.07. Fyzika - FYZ. Obor: 36-47-M/01 Stavebnictví Forma vzdělávání: denní Počet hodin týdně za dobu vzdělávání: 4 Platnost učební osnovy: od 1.9. 6.07. Fyzika - FYZ Obor: 36-47-M/01 Stavebnictví Forma vzdělávání: denní Počet hodin týdně za dobu vzdělávání: 4 Platnost učební osnovy: od 1.9.2008 1) Pojetí vyučovacího předmětu Vyučovací předmět fyzika

Více

FYZIKA II Otázky ke zkoušce

FYZIKA II Otázky ke zkoušce FYZIKA II Otázky ke zkoušce 1. Formy fyzikálního pohybu. Hmotný bod, trajektorie, dráha, zákon pohybu, vztažná soustava. Pohyb hmotného bodu podél přímky: vektor posunutí, rychlost posunutí, okamžitá rychlost,

Více

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace Fyzika - 6. ročník Uvede konkrétní příklady jevů dokazujících, že se částice látek neustále pohybují a vzájemně na sebe působí stavba látek - látka a těleso - rozdělení látek na pevné, kapalné a plynné

Více

Maturitní temata z fyziky pro 4.B, OkB ve školním roce 2011/2012

Maturitní temata z fyziky pro 4.B, OkB ve školním roce 2011/2012 Maturitní temata z fyziky pro 4.B, OkB ve školním roce 2011/2012 1. Kinematika pohybu hmotného bodu pojem hmotný bod, vztažná soustava, určení polohy, polohový vektor trajektorie, dráha, rychlost (okamžitá,

Více

ČOČKY JAKO ZOBRAZOVACÍ SOUSTAVY aneb O spojkách a rozptylkách. PaedDr. Jozef Beňuška jbenuska@nextra.sk

ČOČKY JAKO ZOBRAZOVACÍ SOUSTAVY aneb O spojkách a rozptylkách. PaedDr. Jozef Beňuška jbenuska@nextra.sk ČOČKY JAKO ZOBRAZOVACÍ SOUSTAVY aneb O spojkách a rozptlkách PaedDr. Jozef Beňuška jbenuska@nextra.sk Optická soustava - je soustava optických prostředí a jejich rozhraní, která mění směr chodu světelných

Více

ZOBRAZOVÁNÍ ČOČKAMI. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Septima - Optika

ZOBRAZOVÁNÍ ČOČKAMI. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Septima - Optika ZOBRAZOVÁNÍ ČOČKAMI Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Septima - Optika Čočky Zobrazování čočkami je založeno na lomu světla Obvykle budeme předpokládat, že čočka je vyrobena ze skla o indexu lomu n 2

Více

M I K R O S K O P I E

M I K R O S K O P I E Inovace předmětu KBB/MIK SVĚTELNÁ A ELEKTRONOVÁ M I K R O S K O P I E Rozvoj a internacionalizace chemických a biologických studijních programů na Univerzitě Palackého v Olomouci CZ.1.07/2.2.00/28.0066

Více

Test jednotky, veličiny, práce, energie, tuhé těleso

Test jednotky, veličiny, práce, energie, tuhé těleso DUM Základy přírodních věd DUM III/2-T3-16 Téma: Práce a energie Střední škola Rok: 2012 2013 Varianta: A Zpracoval: Mgr. Pavel Hrubý TEST Test jednotky, veličiny, práce, energie, tuhé těleso 1 Účinnost

Více

Žák : rozliší na příkladech těleso a látku a dovede uvést příklady látek a těles

Žák : rozliší na příkladech těleso a látku a dovede uvést příklady látek a těles 6.ročník Výstupy Žák : rozliší na příkladech těleso a látku a dovede uvést příklady látek a těles určí, zda je daná látka plynná, kapalná či pevná, a popíše rozdíl ve vlastnostech správně používá pojem

Více

FYZIKA. Newtonovy zákony. 7. ročník

FYZIKA. Newtonovy zákony. 7. ročník FYZIKA Newtonovy zákony 7. ročník říjen 2013 Autor: Mgr. Dana Kaprálová Zpracováno v rámci projektu Krok za krokem na ZŠ Želatovská ve 21. století registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3443 Projekt

Více

Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: 25. 8. 2012 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_04_FY_A

Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: 25. 8. 2012 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_04_FY_A Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: 25. 8. 2012 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_04_FY_A Ročník: I. Fyzika Vzdělávací oblast: Přírodovědné vzdělávání Vzdělávací obor: Fyzika Tematický okruh: Úvod

Více

Odraz světla na rozhraní dvou optických prostředí

Odraz světla na rozhraní dvou optických prostředí Odraz světla na rozhraní dvou optických prostředí Může kulová nádoba naplněná vodou sloužit jako optická čočka? Exponát demonstruje zaostření světla procházejícího skrz vodní kulovou čočku. Pohyblivý světelný

Více

Mgr. Petr Janeček. Interaktivní fyzika - virtuální fyzikální experiment

Mgr. Petr Janeček. Interaktivní fyzika - virtuální fyzikální experiment Mgr. Petr Janeček Modul 4 Interaktivní fyzika - virtuální fyzikální experiment Učme fyziku jinak! - Modernizace výukových metod v zrcadle kurikulární reformy fyzikálního vzdělávání. Obsah Úvod... 1 Matematická

Více

Lupa a mikroskop příručka pro učitele

Lupa a mikroskop příručka pro učitele Obecné informace Lupa a mikroskop příručka pro učitele Pro vysvětlení chodu světelných paprsků lupou a mikroskopem je nutno navázat na znalosti o zrcadlech a čočkách. Hodinová dotace: 1 vyučovací hodina

Více

Název: Odraz a lom světla

Název: Odraz a lom světla Název: Odraz a lom světla Autor: Mgr. Petr Majer Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět (mezipředmětové vztahy) : Fyzika (Matematika, Informatika) Tematický celek: Optika Ročník:

Více

II. Nástroje a metody, kterými ověřujeme plnění cílů

II. Nástroje a metody, kterými ověřujeme plnění cílů FYZIKA Gymnázium Nový PORG Fyziku vyučujeme na gymnáziu Nový PORG jako samostatný předmět od sekundy do sexty. Fyziku vyučujeme v češtině a rozvíjíme v ní a doplňujeme témata probíraná v rámci předmětu

Více

3.2.4 Huygensův princip, odraz vlnění

3.2.4 Huygensův princip, odraz vlnění ..4 Huygensův princip, odraz vlnění Předpoklady: 0 Izotropní prostředí: prostředí, které je ve všech bodech a směrech stejné vlnění se všech směrech šíří stejnou rychlostí ve všech směrech urazí za čas

Více

Optika pro studijní obory

Optika pro studijní obory Variace 1 Optika pro studijní obory Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz. 1. Světlo a jeho šíření Optika

Více

PROTOKOL O PROVEDENÍ LABORATORNÍ PRÁCE

PROTOKOL O PROVEDENÍ LABORATORNÍ PRÁCE PROTOKOL O PROVEDENÍ LABORATORNÍ PRÁCE Jméno: Třída: Úloha: F-VI-1 Izotermický děj Spolupracovník: Hodnocení: Datum měření: Úkol: Experimentálně ověřte platnost Boyle-Mariottova zákona. Pomůcky: Teorie:

Více

KINEMATIKA I FYZIKÁLNÍ VELIČINY A JEDNOTKY

KINEMATIKA I FYZIKÁLNÍ VELIČINY A JEDNOTKY Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: FYZIKA PRVNÍ MGR. JÜTTNEROVÁ 24. 7. 212 Název zpracovaného celku: KINEMATIKA I FYZIKÁLNÍ VELIČINY A JEDNOTKY Fyzikální veličiny popisují vlastnosti, stavy a změny hmotných

Více

25. Zobrazování optickými soustavami

25. Zobrazování optickými soustavami 25. Zobrazování optickými soustavami Zobrazování zrcadli a čočkami. Lidské oko. Optické přístroje. Při optickém zobrazování nemusíme uvažovat vlnové vlastnosti světla a stačí považovat světlo za svazek

Více

Číslo materiálu Předmět ročník Téma hodiny Ověřený materiál Program

Číslo materiálu Předmět ročník Téma hodiny Ověřený materiál Program Číslo materiálu Předmět ročník Téma hodiny Ověřený materiál Program 1 VY_32_INOVACE_01_13 fyzika 6. Elektrické vlastnosti těles Výklad učiva PowerPoint 6 4 2 VY_32_INOVACE_01_14 fyzika 6. Atom Výklad učiva

Více

Fyzika 6. ročník. Poznámky. Stavba látek Vlastnosti látek Částicová stavba látek

Fyzika 6. ročník. Poznámky. Stavba látek Vlastnosti látek Částicová stavba látek Fyzika 6. ročník Očekávaný výstup Školní výstup Učivo Mezipředmětové vztahy, průřezová témata Uvede konkrétní příklady jevů dokazujících, že se částice látek neustále pohybují a vzájemně na sebe působí.

Více

FYZIKA PORG Ostrava. I. Cíle výuky. II. Nástroje a metody, kterými ověřujeme plnění cílů. III. Hodinová dotace. IV. Osnovy

FYZIKA PORG Ostrava. I. Cíle výuky. II. Nástroje a metody, kterými ověřujeme plnění cílů. III. Hodinová dotace. IV. Osnovy FYZIKA PORG Ostrava Fyziku vyučujeme na gymnáziu PORG Ostrava jako samostatný předmět od sekundy do sexty. Fyziku vyučujeme v češtině a rozvíjíme v ní a doplňujeme témata probíraná v rámci předmětu Integrated

Více

Optické zobrazení - postup, kterým získáváme optické obrazy bodů a předmětů

Optické zobrazení - postup, kterým získáváme optické obrazy bodů a předmětů Optické soustav a optická zobrazení Přímé vidění - paprsek od zobrazovaného předmětu dopadne přímo do oka Optická soustava - soustava optických prostředí a jejich rozhraní, která mění chod paprsků Optické

Více

6.8 Fyzika. 6.8.1 Charakteristika vyučovacího předmětu

6.8 Fyzika. 6.8.1 Charakteristika vyučovacího předmětu 6.8 Fyzika 6.8.1 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové vymezení předmětu: Vyučovací předmět Fyzika je zařazen jako povinný předmět v 5. 8. ročníku osmiletého studia a 1. 4. ročníku studia čtyřletého.

Více

Projekt ŠABLONY NA GVM registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0948 III-2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Projekt ŠABLONY NA GVM registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0948 III-2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Projekt ŠABLONY NA GVM registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0948 III-2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT 1. Mechanika 1. 3. Newtonovy zákony 1 Autor: Jazyk: Aleš Trojánek čeština

Více

ŠVP Gymnázium Jeseník Seminář z fyziky oktáva, 4. ročník 1/5

ŠVP Gymnázium Jeseník Seminář z fyziky oktáva, 4. ročník 1/5 ŠVP Gymnázium Jeseník Seminář z fyziky oktáva, 4. ročník 1/5 žák řeší úlohy na vztah pro okamžitou výchylku kmitavého pohybu, určí z rovnice periodu frekvenci, počáteční fázi kmitání vypočítá periodu a

Více

MATURITNÍ OKRUHY Z FYZIKY

MATURITNÍ OKRUHY Z FYZIKY MATURITNÍ OKRUHY Z FYZIKY 1.a) Kinematika hmotného bodu Hmotný bod, poloha hmotného bodu, vztažná soustava. Trajektorie a dráha, hm. bodu, průměrná a okamžitá rychlost, okamžité zrychlení. Klasifikace

Více

Fyzikální korespondenční škola 2. dopis: experimentální úloha

Fyzikální korespondenční škola 2. dopis: experimentální úloha Fyzikální korespondenční škola 2. dopis: experimentální úloha Uzávěrka druhého kola FKŠ je 28. 2. 2010 Kde udělal Aristotelés chybu? Aristotelés, jeden z největších učenců starověku, z jehož knih vycházela

Více

Úvod. 1 Převody jednotek

Úvod. 1 Převody jednotek Úvod 1 Převody jednotek Násobky a díly jednotek: piko p 10-12 nano n 10-9 mikro μ 10-6 mili m 10-3 centi c 10-2 deci d 10-1 deka da 10 1 hekto h 10 2 kilo k 10 3 mega M 10 6 giga G 10 9 tera T 10 12 Ve

Více

1 Newtonův gravitační zákon

1 Newtonův gravitační zákon Studentovo minimum GNB Gravitační pole 1 Newtonův gravitační zákon gravis latinsky těžký každý HB (planeta, těleso, částice) je zdrojem tzv. gravitačního pole OTR (obecná teorie relativity Albert Einstein,

Více

ZOBRAZOVÁNÍ ROVINNÝM ZRCADLEM

ZOBRAZOVÁNÍ ROVINNÝM ZRCADLEM ZOBRAZOVÁNÍ ROVINNÝM ZRCADLEM Pozorně se podívejte na obrázky. Kterou rukou si nevěsta maluje rty? Na které straně cesty je automobil ve zpětném zrcátku? Zrcadla jsou vyleštěné, zpravidla kovové plochy

Více

Zákony ideálního plynu

Zákony ideálního plynu 5.2Zákony ideálního plynu 5.1.1 Ideální plyn 5.1.2 Avogadrův zákon 5.1.3 Normální podmínky 5.1.4 Boyleův-Mariottův zákon Izoterma 5.1.5 Gay-Lussacův zákon 5.1.6 Charlesův zákon 5.1.7 Poissonův zákon 5.1.8

Více

Fyzika prostřednictvím projektově orientovaného studia pro 1. ročník gymnázia

Fyzika prostřednictvím projektově orientovaného studia pro 1. ročník gymnázia Plán volitelného předmětu Fyzika prostřednictvím projektově orientovaného studia pro 1. ročník gymnázia 1. Charakteristika vyučovacího předmětu Volitelný předmět fyzika, který je realizován prostřednictvím

Více

R5.1 Vodorovný vrh. y A

R5.1 Vodorovný vrh. y A Fyzika pro střední školy I 20 R5 G R A V I T A Č N Í P O L E Včlánku5.3jsmeuvedli,ževrhyjsousloženépohybyvtíhovémpoliZemě, které mají dvě složky: rovnoměrný přímočarý pohyb a volný pád. Podle směru obou

Více

Obsah 1. 1 Měření... 3 1.1 Fyzikální veličina... 4 1.2 Jednotky... 7

Obsah 1. 1 Měření... 3 1.1 Fyzikální veličina... 4 1.2 Jednotky... 7 Obsah Obsah Měření... 3. Fyzikální veličina... 4. Jednotky... 7 Kinematika... 9. Klid a pohyb těles... 0. Rovnoměrný pohyb... 3.3 Zrychlený pohyb... 8.4 Volný pád....5 Pohyb po kružnici... 3 3 Dynamika...

Více

Dynamika 43. rychlost pohybu tělesa, třecí sílu, tlakovou sílu ...

Dynamika 43. rychlost pohybu tělesa, třecí sílu, tlakovou sílu ... Dynamika 43 Odporové síly a) Co je příčinou vzniku odporových sil?... b) Jak se odporové síly projevují?... c) Doplňte text nebo vyberte správnou odpověď: - když se těleso posouvá (smýká) po povrchu jiného

Více

DYNAMIKA - Dobový a dráhový účinek

DYNAMIKA - Dobový a dráhový účinek Název projektu: Automatizace výrobních procesů ve strojírenství a řemeslech Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.30/01.0038 Příjemce: SPŠ strojnická a SOŠ profesora Švejcara Plzeň, Klatovská 109 Tento projekt

Více

Fyzika pro 6.ročník. Stavba látek-vlastnosti, gravitace, částice, atomy a molekuly. Elektrické vlastnosti látek, el.

Fyzika pro 6.ročník. Stavba látek-vlastnosti, gravitace, částice, atomy a molekuly. Elektrické vlastnosti látek, el. Fyzika pro 6.ročník výstupy okruh učivo dílčí kompetence Stavba látek-vlastnosti, gravitace, částice, atomy a molekuly Elektrické vlastnosti látek, el.pole, model atomu Magnetické vlastnosti látek, magnetické

Více

ÚLOHY DIFERENCIÁLNÍHO A INTEGRÁLNÍHO POČTU S FYZIKÁLNÍM NÁMĚTEM

ÚLOHY DIFERENCIÁLNÍHO A INTEGRÁLNÍHO POČTU S FYZIKÁLNÍM NÁMĚTEM Projekt ŠABLONY NA GVM Gymnázium Velké Meziříčí registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0948 IV-2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji matematické gramotnosti žáků středních škol ÚLOHY

Více

5.10 Fyzika. Charakteristika vyučovacího předmětu. 1. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

5.10 Fyzika. Charakteristika vyučovacího předmětu. 1. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu 5.10 Fyzika Charakteristika vyučovacího předmětu 1. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Fyzika vychází ze vzdělávacího oboru Fyzika z RVP ZV vychází ze

Více

h n i s k o v v z d á l e n o s t s p o j n ý c h č o č e k

h n i s k o v v z d á l e n o s t s p o j n ý c h č o č e k h n i s k o v v z d á l e n o s t s p o j n ý c h č o č e k Ú k o l : P o t ř e b : Změřit ohniskové vzdálenosti spojných čoček různými metodami. Viz seznam v deskách u úloh na pracovním stole. Obecná

Více

FYZIKA (7. 9. ročník)

FYZIKA (7. 9. ročník) FYZIKA (7. 9. ročník) Charakteristika předmětu Předmět fyzika je zařazen do výuky na druhém stupni od sedmého do devátého ročníku. Vyučuje se v běžných učebnách s dostupnými pomůckami. Spolu s ostatními

Více

Návody k výukovým programům www.smahel.com

Návody k výukovým programům www.smahel.com Výukové programy jsou jednoduché spustitelné soubory, které se nemusí instalovat, ani nepotřebují žádné zvláštní doplňky. Běží na všech verzích Windows. Lze je tedy spustit například z flash disku, popřípadě

Více

9. Astrofyzika. 9.4 Pod jakým úhlem vidí průměr Země pozorovatel na Měsíci? Vzdálenost Měsíce od Země je 384 000 km.

9. Astrofyzika. 9.4 Pod jakým úhlem vidí průměr Země pozorovatel na Měsíci? Vzdálenost Měsíce od Země je 384 000 km. 9. Astrofyzika 9.1 Uvažujme hvězdu, která je ve vzdálenosti 4 parseky od sluneční soustavy. Určete: a) jaká je vzdálenost této hvězdy vyjádřená v kilometrech, b) dobu, za kterou dospěje světlo z této hvězdy

Více

1. ÚVOD 1.1 SOUSTAVA FYZIKÁLNÍCH VELIČIN, KONSTANT,

1. ÚVOD 1.1 SOUSTAVA FYZIKÁLNÍCH VELIČIN, KONSTANT, 1. ÚVOD 1.1 SOUSTAVA FYZIKÁLNÍCH VELIČIN, KONSTANT, JEDNOTEK A JEJICH PŘEVODŮ FYZIKÁLNÍ VELIČINY Fyzikálními veličinami charakterizujeme a popisujeme vlastnosti fyzikálních objektů parametry stavů, ve

Více

~ II 1. Souprava pro pokusy z :I optiky opliky. Pavel Kflž, Křfž, František Špulák, Katedra fyziky, PF fu JU České Budějovice

~ II 1. Souprava pro pokusy z :I optiky opliky. Pavel Kflž, Křfž, František Špulák, Katedra fyziky, PF fu JU České Budějovice Veletrh nápadů učitelů fyziky Souprava pro pokusy z : optiky opliky Pavel Kflž, Křfž, František Špulák, Katedra fyziky, PF fu JU České Budějovice Seznam součástí číslo kusů název obr.č. 1 1 kyveta 1 2

Více

Newtonův gravitační zákon Gravitační a tíhové zrychlení při povrchu Země Pohyby těles Gravitační pole Slunce

Newtonův gravitační zákon Gravitační a tíhové zrychlení při povrchu Země Pohyby těles Gravitační pole Slunce Gavitační pole Newtonův gavitační zákon Gavitační a tíhové zychlení při povchu Země Pohyby těles Gavitační pole Slunce Úvod V okolí Země existuje gavitační pole. Země působí na každé těleso ve svém okolí

Více

4. V každé ze tří lahví na obrázku je 600 gramů vody. Ve které z lahví má voda největší objem?

4. V každé ze tří lahví na obrázku je 600 gramů vody. Ve které z lahví má voda největší objem? TESTOVÉ ÚLOHY (správná je vždy jedna z nabídnutých odpovědí) 1. Jaká je hmotnost vody v krychlové nádobě na obrázku, která je vodou zcela naplněna? : (A) 2 kg (B) 4 kg (C) 6 kg (D) 8 kg 20 cm 2. Jeden

Více

Vnitřní energie. Teplo. Tepelná výměna.

Vnitřní energie. Teplo. Tepelná výměna. Vnitřní energie. Teplo. Tepelná výměna. A) Výklad: Vnitřní energie vnitřní energie označuje součet celkové kinetické energie částic (tj. rotační + vibrační + translační energie) a celkové polohové energie

Více

Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: 20. 8. 2012 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_16_FY_A

Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: 20. 8. 2012 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_16_FY_A Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: 20. 8. 2012 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_16_FY_A Ročník: I. Fyzika Vzdělávací oblast: Přírodovědné vzdělávání Vzdělávací obor: Fyzika Tematický okruh: Mechanika

Více

Fyzika vyšší gymnázium

Fyzika vyšší gymnázium Fyzika vyšší gymnázium Obsahové vymezení Vyučovací předmět Fyzika je součástí vzdělávací oblasti Člověk a příroda v. Vychází ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Fyzika. Do vyučovacího předmětu Fyzika

Více

Fyzika. Charakteristika vyučovacího předmětu. Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu. Výchovné a vzdělávací strategie

Fyzika. Charakteristika vyučovacího předmětu. Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu. Výchovné a vzdělávací strategie Fyzika Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Fyzika patří mezi přírodní vědy. Žáky vede k pochopení, že fyzika je součástí každodenního života a je nezbytná pro rozvoj moderních technologií,

Více

ROVNOMĚRNĚ ZRYCHLENÝ POHYB

ROVNOMĚRNĚ ZRYCHLENÝ POHYB ROVNOMĚRNĚ ZRYCHLENÝ POHYB Pomůcky: LabQuest, sonda čidlo polohy (sonar), nakloněná rovina, vozík, který se může po nakloněné rovině pohybovat Postup: Nakloněnou rovinu umístíme tak, aby svírala s vodorovnou

Více

R8.1 Zobrazovací rovnice čočky

R8.1 Zobrazovací rovnice čočky Fyzika pro střední školy II 69 R8 Z O B R A Z E N Í Z R C A D L E M A Č O Č K O U R8.1 Zobrazovací rovnice čočky V kap. 8.2 je ke konstrukci chodu světelných paprsků při zobrazování tenkou čočkou použit

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL. 0301 Ing. Yvona Bečičková Tematická oblast

VÝUKOVÝ MATERIÁL. 0301 Ing. Yvona Bečičková Tematická oblast VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632

Více

Kapitola 2. o a paprsek sil lze ztotožnit s osou x (obr.2.1). sil a velikost rovnou algebraickému součtu sil podle vztahu R = F i, (2.

Kapitola 2. o a paprsek sil lze ztotožnit s osou x (obr.2.1). sil a velikost rovnou algebraickému součtu sil podle vztahu R = F i, (2. Kapitola 2 Přímková a rovinná soustava sil 2.1 Přímková soustava sil Soustava sil ležící ve společném paprsku se nazývá přímková soustava sil [2]. Působiště všech sil m i lze posunout do společného bodu

Více

Experimenty se systémem Vernier

Experimenty se systémem Vernier Experimenty se systémem Vernier Tuhost pružiny Petr Kácovský, KDF MFF UK Tyto experimenty vznikly v rámci diplomové práce Využívání dataloggerů ve výuce fyziky, obhájené v květnu 2012 na MFF UK v Praze.

Více

Pomůcky, které poskytuje sbírka fyziky, a audiovizuální technika v učebně fyziky, interaktivní tabule a i-učebnice

Pomůcky, které poskytuje sbírka fyziky, a audiovizuální technika v učebně fyziky, interaktivní tabule a i-učebnice Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Fyzika (FYZ) Práce a energie, tepelné jevy, elektrický proud, zvukové jevy Tercie 1+1 hodina týdně Pomůcky, které poskytuje sbírka fyziky, a audiovizuální technika

Více

Látka a těleso. Hustota Hustota látky udává, jaká je hmotnost jednoho metru krychlového této látky. Značí se: ρ (ró) Jednotka: kg/m 3, g/cm 3

Látka a těleso. Hustota Hustota látky udává, jaká je hmotnost jednoho metru krychlového této látky. Značí se: ρ (ró) Jednotka: kg/m 3, g/cm 3 Látka a těleso Všechna tělesa kolem nás jsou vytvořena z různých druhů látek, např. okno ze skla, stůl ze dřeva atd. Látky se skládají z atomů, které jsou složeny z jádra (obsahuje protony a neutrony)

Více

Fyzika aplikovaná v geodézii

Fyzika aplikovaná v geodézii Průmyslová střední škola Letohrad Vladimír Stránský Fyzika aplikovaná v geodézii 1 2014 Tento projekt je realizovaný v rámci OP VK a je financovaný ze Strukturálních fondů EU (ESF) a ze státního rozpočtu

Více

PROUDĚNÍ KAPALIN A PLYNŮ, BERNOULLIHO ROVNICE, REÁLNÁ TEKUTINA

PROUDĚNÍ KAPALIN A PLYNŮ, BERNOULLIHO ROVNICE, REÁLNÁ TEKUTINA Škola: Autor: DUM: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Téma: Masarykovo gymnázium Vsetín Mgr. Vladislav Válek MGV_F_SS_1S2_D16_Z_MECH_Proudeni_kapalin_bernoulliho_ rovnice_realna_kapalina_aerodynamika_kridlo_pl

Více

3.1.3 Rychlost a zrychlení harmonického pohybu

3.1.3 Rychlost a zrychlení harmonického pohybu 3.1.3 Rychlost a zrychlení haronického pohybu Předpoklady: 312 Kroě dráhy (výchylky) popisujee pohyb i poocí dalších dvou veličin: rychlosti a zrychlení. Jak budou vypadat jejich rovnice? Společný graf

Více

Termodynamika. T [K ]=t [ 0 C] 273,15 T [ K ]= t [ 0 C] termodynamická teplota: Stavy hmoty. jednotka: 1 K (kelvin) = 1/273,16 část termodynamické

Termodynamika. T [K ]=t [ 0 C] 273,15 T [ K ]= t [ 0 C] termodynamická teplota: Stavy hmoty. jednotka: 1 K (kelvin) = 1/273,16 část termodynamické Termodynamika termodynamická teplota: Stavy hmoty jednotka: 1 K (kelvin) = 1/273,16 část termodynamické teploty trojného bodu vody (273,16 K = 0,01 o C). 0 o C = 273,15 K T [K ]=t [ 0 C] 273,15 T [ K ]=

Více

Jednotky zrychlení odvodíme z výše uvedeného vztahu tak, že dosadíme za jednotlivé veličiny.

Jednotky zrychlení odvodíme z výše uvedeného vztahu tak, že dosadíme za jednotlivé veličiny. 1. Auto zrychlí rovnoměrně zrychleným pohybem z 0 km h -1 na 72 km h -1 za 10 sekund. 2. Auto zastaví z rychlosti 64,8 km h -1 rovnoměrně zrychleným (zpomaleným) pohybem za 9 sekund. V obou případech nakreslete

Více

KATEGORIE D. Na první list řešení každé úlohy napište záhlaví podle následujícího vzoru:

KATEGORIE D. Na první list řešení každé úlohy napište záhlaví podle následujícího vzoru: KATEGORIE D Na první list řešení každé úlohy napište záhlaví podle následujícího vzoru: Jméno a příjmení: Kategorie: D Třída: Školní rok: Škola: I. kolo: Vyučující fyziky: Posudek: Okres: Posuzovali: Úloha

Více

Měření součinitele smykového tření dynamickou metodou

Měření součinitele smykového tření dynamickou metodou Měření součinitele smykového tření dynamickou metodou Online: http://www.sclpx.eu/lab1r.php?exp=6 Měření smykového tření na nakloněné rovině pomocí zvukové karty řešil např. Sedláček [76]. Jeho konstrukce

Více

1. Molekulová stavba kapalin

1. Molekulová stavba kapalin 1 Molekulová stavba kapalin 11 Vznik kapaliny kondenzací Plyn Vyjdeme z plynu Plyn je soustava molekul pohybujících se neuspořádaně všemi směry Pohybová energie molekul převládá nad energii polohovou Každá

Více

VÝUKA FYZIKY NA FAKULTĚ ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ VUT V BRNĚ. Pavel Koktavý

VÝUKA FYZIKY NA FAKULTĚ ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ VUT V BRNĚ. Pavel Koktavý VÝUKA FYZIKY NA FAKULTĚ ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ VUT V BRNĚ Pavel Koktavý Ústav fyziky Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií Vysoké učení technické v Brně Představení FEKT

Více

Okruhy k opakování z FYZIKY Kinematika přímočarých pohybů Rovnoměrný pohyb hmotného bodu po kružnici Dynamika Mechanická práce a mechanická energie

Okruhy k opakování z FYZIKY Kinematika přímočarých pohybů Rovnoměrný pohyb hmotného bodu po kružnici Dynamika Mechanická práce a mechanická energie Okruhy k opakování z FYZIKY Kinematika přímočarých pohybů mechanický pohyb, hmotný bod, vztažná soustava (inerciální, neinerciální), trajektorie, dráha, pohyb rovnoměrný, nerovnoměrný, přímočarý, křivočarý,

Více