VYUŽITÍ PC PROGRAMU INTERACTIVE PHYSICS VE VÝUCE FYZIKY NA SPŠ KARVINÁ
|
|
- Žaneta Černá
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 VYUŽITÍ PC PROGRAMU INTERACTIVE PHYSICS VE VÝUCE FYZIKY NA SPŠ KARVINÁ METODICKÉ MATERIÁLY POPISUJÍCÍ VYUŽITÍ NAŠICH SIMULACÍ V PROSTŘEDÍ INTERACTIVE PHYSICS 1
2 I. UČIVO 1. ROČNÍKU OBSAH I.0 Stručný popis ovládání IPhysics str. 6-7 I.1. Kinematika hmotného bodu str simulací - TRAJEKTORIE HMOTNÉHO BODU - ROVNOMĚRNĚ PŘÍMOČARÝ POHYB 1 - ROVNOMĚRNĚ PŘÍMOČARÝ POHYB 2 - ROVNOMĚRNĚ ZRYCHLENÝ POHYB - ROVNOMĚRNĚ ZPOMALENÝ POHYB - ROVNOMERNÝ POHYB PO KRUŽNICI I.2. Dynamika hmotného bodu str simulací - II. NEWTONŮV POHYBOVÝ ZÁKON - TŘECÍ SÍLA - VALIVÝ ODPOR - POHYB PO NAKLONĚNÉ ROVINĚ - DOSTŘEDIVÁ A ODSTŘEDIVÁ SÍLA - ZÁKON ZACHOVÁNÍ HYBNOSTI - NEPRUŽNÝ RÁZ I.3. Mechanická práce a energie str simulace - MECHANICKÁ PRÁCE - ZÁKON ZACHOVÁNÍ MECHANICKÉ ENERGIE 2
3 I.4. Gravitační pole str simulací - NEWTONŮV GRAVITAČNÍ ZÁKON - VOLNÝ PÁD - VRH SVISLÝ VZHŮRU - VODOROVNÝ VRH - VRH ŠIKMÝ VZHŮRU - POHYBY V RADIÁLNÍM POLI ZEMĚ - GRAVITAČNÍ POLE SLUNCE I.5. Mechanika tuhého tělesa str simulací - MOMENTOVÁ VĚTA - PÁKA - PRINCIP KLADKY - KLADKOSTROJ - STABILITA TĚLESA I.6. Mechanika tekutin str simulace - HYDRAULICKÉ ZAŘÍZENÍ - VÝTOK KAPALINY OTVOREM I.7. Termodynamika str simulace - IZOTERMICKÝ DĚJ - IZOCHORICKÝ DĚJ - IZOBARICKÝ DĚJ - ADIABATICKÝ DĚJ 3
4 II. UČIVO 2. ROČNÍKU II.1. Mechanické kmitání str simulací - ROVNICE VÝCHYLKY MECHANICKÉHO OSCILÁTORU - DYNAMIKA MECHANICKÉHO OSCILÁTORU - PERIODA MECHANICKÉHO OSCILÁTORU - VÝCHYLKA MATEMATICKÉHO KYVADLA - PERIODA MATEMATICKÉHO KYVADLA - NUCENÉ KMITÁNÍ -REZONANCE - SPŘAŽENÁ KYVADLA - TLUMENÉ KMITÁNÍ II.2. Mechanické vlnění str simulace - POSTUPNÉ VLNĚNÍ PŘÍČNÉ - POSTUPNÉ VLNĚNÍ PODÉLNÉ - STOJATÉ VLNĚNÍ PŘÍČNÉ - STOJATÉ VLNĚNÍ PODÉLNÉ II.3. Optika str simulací - ZÁKON ODRAZU A LOMU - ZOBRAZENÍ VYDUTÝM ZRCADLEM I - ZOBRAZENÍ VYDUTÝM ZRCADLEM II - ZOBRAZENÍ VYPUKLÝM ZRCADLEM - ZOBRAZENÍ SPOJKOU I - ZOBRAZENÍ SPOJKOU II - ZOBRAZENÍ ROZPTYLKOU 4
5 II.4. Elektro-magnetizmus str simulací - SILOČARY DVOU ZÁPORNÝCH NÁBOJŮ - SILOČARY DVOU KLADNÝCH NÁBOJŮ - PRINCIP ELEKTROSKOPU - POHYB VOLNÉHO KLADNÉHO NÁBOJE - POHYB VOLNÉHO ZÁPORNÉHO NÁBOJE III. POZNÁMKY III.1. Seznam všech simulací str. 65 III.2. Poznámky str. 66 5
6 Stručný popis ovládání programu INTERACTIVE PHYSICS ( ) STRUČNÝ POPIS TLAČÍTEK: (Erase track) V některých případech zůstane po ukončení simulace vykreslená trajektorie tělesa, tuto lze smazat tímto tlačítkem. (Erase Meter Values) Vymaže neaktuální grafy. (Pause Control) Nastavení přerušení animace. např. time > 1.0 znamená, že po 1s dojde k zastavení. (Simulation Step) Kolonka Animation Step umožňuje nastavení rychlosti simulace. Čím větší číslo nastavíte do dolního podtrženého řádku, tím pomaleji simulace poběží. (Air Resistance) Nastavení tří různých hodnot odporu vzduchu: None žádný odpor Low Speed střední odpor High Speed vysoký odpor (Gravity) Nastavení typu a hodnoty gravitace. V případě Vertical (Homogenní pole) lze nastavit gravitační zrychlení Planetary (Radiální pole) lze nastavit gravitační konstantu Earth Země Moon Měsíc 6
7 (Tracking(every frames)) Zobrazuje celou trajektorii (Tracking(every 4 frames)) Zobrazí ¼ trajektorie (Tracking Off) Nezobrazuje trajektorii hmotného bodu zastupujícího těleso. (Tracking(every 16 frames)) Zobrazí 1 / 16 trajektorie samotného tělesa (nikoliv pouze hmotného bodu) Lišty tlačítek - lze je pomocí myši přetáhnout na libovolné místo plátna. Je to vhodné v případě, pokud používáte menší rozlišení monitoru a některé části plátna nejdou vidět. Další zvětšení viditelné plochy nabízí nastavení operačního systému automatické skrývání hlavního panelu 7
8 Kinematika hmotného bodu SIMULACE č. Kin.1: TRAJEKTORIE HMOTNÉHO BODU 1. Co je to trajektorie a jak podle ní dělíme pohyby? 2. Jaký směr má okamžitá rychlost HB? 3. Jaký tvar trajektorie bude opisovat HB pokud zvolíme úhlovou rychlost a) nulovou? b) nenulovou? Jak to souvisí se skládáním dvou pohybů? 8
9 SIMULACE č. Kin 2: ROVNOMĚRNĚ PŘÍMOČARÝ POHYB 1 1. Jak se změní graf závislosti dráhy auta na čase, pokud a) zvětšíme rychlost auta? b) zmenšíme rychlost auta? 2. Jak vypadá graf závislosti dráhy auta na čase, pokud má auto v okamžiku měření pohybu nenulovou počáteční vzdálenost od STARTU? Tedy s 0 > 0 m? 3. Co lze vyčíst z těchto dvou grafů? Jaký fyzikální význam má průsečík dvou grafů? 9
10 SIMULACE č. Kin 3: ROVNOMĚRNĚ PŘÍMOČARÝ POHYB 2 1. Zjistěte jak vypadá graf dráhy na čase v případě, kdy začnete měřit pohyb řidiče auta startujícího na STARTU, který zaspal a prostál tak čas nazvěme ho například počáteční doba t 0. Po této prospané době se začal pohybovat rovnoměrně přímočaře. 2. Zkuste z grafů vysvětlit a popsat, jak vypadal pohyb dvou autíček. Jakou rychlostí se pohybovaly? Kdy a kde se potkaly? 10
11 SIMULACE č. Kin 4: ROVNOMĚRNĚ ZRYCHLENÝ POHYB 1. Jak se změní graf závislosti rychlosti a dráhy autíčka na čase, pokud a) zvětšíme počáteční rychlost a ostatní hodnoty ponecháme stejné? b) zvětšíme zrychlení a ostatní hodnoty ponecháme stejné? 2. Zvolte si svoje vlastní počáteční hodnoty a nechte proběhnout danou simulaci. Z grafu rychlosti zjistěte zrychlení auta. Výsledek si porovnejte s hodnotou, která je vypsaná pod grafem zrychleni. 3. Zkuste z grafů vysvětlit a popsat, jak vypadal pohyb dvou autíček. O jaké pohyby se jednalo? Jakou rychlostí se pohybovaly? Kdy a kde se potkaly? (Řešení : jeden pohyb je: v 0 >0 ms -1, a=0 ms -2 ) 11
12 SIMULACE č. Kin 5: ROVNOMĚRNĚ ZPOMALENÝ POHYB 1. Jaká je brzdná dráha autíčka? 2. Kolikrát se zvětší nebo zmenší brzdná dráha auta jestliže se : a) zrychlení zmenší 2krát? b) počáteční rychlost zvětší 2krát? Ověřte pomocí simulace a pomocí vzorečku 2 v 0 s b = 2 a 3. Kolikrát se zvětší brzdná doba auta, jestliže se zrychlení zmenší 2krát? 12
13 SIMULACE č. Kin 6: ROVNOMERNÝ POHYB PO KRUŽNICI 1. Kolikrát se zvětší nebo zmenší velikost dostředivého zrychlení, jestliže se obvodová rychlost nebo úhlová rychlost a) 2 krát zvětší b) 3 krát zmenší 2. Jak se mění vektor rychlosti a zrychlení a jaká je jeho velikost? 3. Jaké dostředivé zrychlení působí na HB přímo ve středu kotouče? 13
14 Dynamika hmotného bodu SIMULACE č. Dyn. 1: II. NEWTONŮV POHYBOVÝ ZÁKON 1. Nastavte hmotnost tělesa na 2 kg. Tlačítkem si nastavíte, kdy se těleso zastaví (přednastaveno na t = 3s time > 3.0) Vyplňte si následující tabulku: m =2kg F (N) t = 3s s (m) a (m.s -2 ) F - Urychlující síla - nastavte jí pomocí slideru Hmotnost závaží s - Dráha tělesa odečtete jí z políčka a - Zrychlení tělesa zjistěte výpočtem nebo z políčka. Z tabulky ověřte, že Zrychlení je přímo úměrné Urychlující síle (a ~ F) 2. Nastavte Urychlující sílu na 1N a obdobně vyplňte následující tabulku: F =1N m (kg) t = 3s s (m) a (m.s -2 ) Z tabulky ověřte, že Zrychlení je přímo úměrné Hmotnosti tělesa (a ~ m) ZÁVĚR: (a ~ F) (a ~ m) => F = m.a 14 a = 2 s 2 t
15 SIMULACE č. Dyn. 2: TŘECÍ SÍLA 1. FT- urychlující síla odpovídá zrychlení tělesa. FF třecí síla. FG tíhová síla. 2. Vyzkoušejte v jakém poměru jsou třecí a tíhová síla (FF:FG) pro různá prostředí (např. kůže -dub), která jsou vypsaná ve spodní části simulace. Jaký je vztah mezi tímto poměrem a součinitelem tření? 3. Vyzkoušejte v jakém poměru jsou třecí a urychlující síla (FF:FF) pro různá prostředí (např. guma -asfalt), která jsou vypsaná ve spodní části simulace. Jaký je vztah mezi tímto poměrem a součinitelem tření? 15
16 SIMULACE č. Dyn. 3: VALIVÝ ODPOR 1. Je velikost odporové síly při valení zanedbatelný ve většině reálných situací? 2. Ve kterých situacích má smysl uvažovat tuto disipativní sílu? 3. Kolikrát se zvětší nebo zmenší velikost odporové síly při valení jestliže se: a) 10x zvětší rameno valivého odporu a ostatní hodnoty zůstanou stejné? b) 4x se zmenší hmotnost tělesa a ostatní hodnoty zůstanou stejné? c) 3x se zmenší poloměr válce a ostatní hodnoty zůstanou stejné? 16
17 SIMULACE č. Dyn. 4: POHYB PO NAKLONĚNÉ ROVINĚ 1. Závisí hmotnost tělesa na zrychlení tělesa na nakloněné rovině? 2. Pokuste se zjistit pro kterou hodnotu součinitele smykového tření bude rychlení tělesa nulové. (f=0,56) 3. Pro které hodnoty součinitele smykového tření bude mít zrychlení tělesa zápornou hodnotu? Mají tyto situace vůbec nějaký fyzikální význam? 4. Ověřte zda platí daná rovnost (FT +FF) 2 + (FN) 2 = FG 2 Dále popište její fyzikální význam? 17
18 SIMULACE č. Dyn. 5: DOSTŘEDIVÁ A ODSTŘEDIVÁ SÍLA 1. Je dostředivá síla přímo úměrná hmotnosti kuličky? 2. Kterým směrem se bude pohybovat těleso, dojde-li k přetržení provazu? 3. Jaká je vztah mezi dostředivou a odstředivou silou? Pokuste se zjistit, které těleso působí na druhé odstředivě a které dostředivě? 4. Přetrhne se provaz spojující obě tělesa, jestliže je velikost dostředivé síly 300 N, velikost odstředivé síly také 300 N a provaz vydrží nejvýše 500N? 18
19 SIMULACE č. Dyn.6: ZÁKON ZACHOVÁNÍ HYBNOSTI 1. Vzájemným silovým působením nabudou vozíčky stejných hybností. Jaká je celková hybnost izolované soustavy dvou vagónů? 2. Nastavte hmotnost vagónů na 4kg a 1kg tedy 4:1. V jakém poměru budou jejich rychlosti? Výsledek proveďte pro různé hodnoty počátečního impulsu síly. 19
20 SIMULACE č. Dyn.7: NEPRUŽNÝ RÁZ 1. Nastavte hmotnost lokomotivy na 1kg a její rychlost na 4 m.s -1, rychlost druhého vagónku na 2 m.s -1 (mínus znamená opačný směr). Jaká musí být hmotnost druhého vagónku, aby po nárazu prvního vagónu do druhého byla výsledná rychlost celé soustavy nulová? 2. Nastavte hmotnost lokomotivy na 1kg a její rychlost na 5 m.s -1. Za jakých podmínek se bude celá soustava (po nárazu) pohybovat směrem doleva? Jaké budou velikosti jednotlivých hybností? 20
21 Mechanická práce a energie HB SIMULACE č. Práce 1: MECHANICKÁ PRÁCE 1. Pro kterou hodnotu úhlu nabývá mechanická práce po vodorovné dráze maximálních hodnot? 2. Jakou práci koná těleso po vodorovné dráze, je-li úhel,který svírá síla se směrem dráhy 90? 3. Nastavte hmotnost bedny a velikost úhlu na minimum, velikost síly na maximum a postupně zvyšujte součinitel smykového tření na maximum. Všimněte si, že kolem hodnoty 0,88 dojde k zastavení bedny dříve, než těleso urazí nastavenou dráhu, přitom se síla vykoná práci kolem 7 Joule. Je takovýto jev možný v reálném prostředí? 21
22 SIMULACE č. Práce 2: ZÁKON ZACHOVÁNÍ MECHANICKÉ ENERGIE 1. Kliknete-li na tuto šipku a) jednou - zobrazí se Vám pole v němž se zobrazuje okamžitá hodnota potenciální energie. b) dvakrát - zobrazí se Vám časový průběh potenciální energie. Obdobně pro kinetickou energii. 2. Ve které poloze je kinetická energie největší a ve které nejmenší? Odpověď zdůvodněte. Podobně uvažujte o potenciální energii. 22
23 Gravitační pole SIMULACE č. Grav.1: NEWTONŮV GRAVITAČNÍ ZÁKON 1. Nastavte hmotnosti obou těles na 1kg a jejich vzdálenost na 1m. Jakou hodnotu velikosti gravitační síly naměříme? 2. Při jakých hodnotách hmotnosti těles ve vzdálenosti 1m bude velikosti gravitační síly alespoň 1 mn? 3. Kolikrát se zvětší nebo zmenší velikost gravitační síly jestliže: a) zdvojnásobíme vzdálenost dvou těles. b) zdvojnásobíme hmotnosti obou těles? 23
24 SIMULACE č. Grav.2: VOLNÝ PÁD 1. Jakou rychlost bude mít míč po 1s, 2s, 3s volného pádu? Vyzkoušejte v ideálním případě tedy bez odporu prostředí a po druhé v případě, kdy prostředí klade střední odpor. Tlačítko: Dále z grafů zjistěte jaký pohyb koná balon v reálném prostředí: a) v první sekundě. b) ve zbývajícím čase 24
25 SIMULACE č. Grav.3: VRH SVISLÝ VZHŮRU 1. Světový rekord ve skoku vysokém je necelých 2.5m (plus mínus ). Pokud budeme přimhouříme oko můžeme předpokládat, že se jedná o pohyb svislý vzhůru (pokud ne, tak přimhouříme více ) To odpovídá počáteční rychlosti kolem 7 m.s -1 a let trvá asi 1,5 sekundy. a) Jak vysoko by vyskočil sportovec na Měsíci? Tlačítko: b) Proveďte tento myšlenkový experiment pro různé hodnoty odporu prostředí a různé gravitační podmínky. 25
26 SIMULACE č. Grav.4: VODOROVNÝ VRH 1. Jaký pohyb koná míč ve vodorovném a ve svislém směru? Odpověď skrývají grafy x-ové a y-ové polohy míče na čase nebo x-ové a y-ové rychlosti na čase. 2. Proč je graf závislosti y-ové polohy míče na čase nemění? 3. Vyzkoušejte jednotlivé simulace pro různé odpory prostředí a pro různé gravitační podmínky. 26
27 SIMULACE č. Grav.5: VRH ŠIKMÝ VZHŮRU 1. Není jednoduché trefit cíl dělovou koulí vystřelenou z kanónu! Pokuste se simulovat tento pokus za různých podmínek a výsledky úspěšných zásahů si zapište do tabulky. Tyto výsledky si následně porovnejte a vtvořte závěr jak závisí dostřel na velikosti počáteční rychlosti, elevačním úhlu a odporu vzduchu. 2. Pokuste se vysledovat jak vypadá balistická křivka. 27
28 SIMULACE č. Grav.6: POHYBY V RADIÁLNÍM POLI ZEMĚ 1. Jak se závisí kruhová rychlost na vzdálenosti družice od planety? 2. Zvolte si určitou vzdálenost od Země a zjistěte, po jakých křivkách se bude pohybovat družice, pokud bude její rychlost: a) menší než je kruhová rychlost b) stejná jako kruhová rychlost c) mezi kruhovou a parabolickou d) větší než parabolická rychlost 3. Určete jaká je velikost 1. a 2. kosmické rychlosti. (počáteční rychlost může nabývat kladných i záporných hodnota což odpovídá dvěma navzájem opačným směrům pohybu) 28
29 SIMULACE č. Grav.7: GRAVITAČNÍ POLE SLUNCE 1. Poslední simulace popisuje pohyb dvou planet kolem Slunce. Pokuste se navolit rychlosti a střední vzdálenosti od Slunce pro dvojici planet Země a Mars. 29
30 Mechanika tuhého tělesa SIMULACE č. TuhTěl.1: MOMENTOVÁ VĚTA 1. Na čem závisí velikost Momentu síly? 2. Nastavte různé hodnoty hmotnosti obou závaží a pokuste se najít takové hodnoty jejich ramen aby nastala rovnováha sil. Tedy aby celkový moment působící na soustavu byl nulový. 3. V jakém poměru jsou tíhové síly FG1 a FG2 jsou-li jejich ramena v poměru rameno 1: rameno 2 = 3:1? Kde se dá tento princip využít? 30
31 SIMULACE č. TuhTěl.2: PÁKA 1. Vyzkoušejte si nastavit hmotnost kamene a pokuste se odhadnout jak velkou silou je třeba působit na druhém konci páky, abychom zvedli daný kámen? 2. Nastavte různé hodnoty součinitele smykového tření mezi pákou a válečkem (resp. válečkem a podlahou). Jaká hodnota je postačující, aby došlo ke zvednutí kamene? Porovnejte tyto hodnoty součinitele mezi dvěma tělesy s tabulkovými hodnotami (např. dřevo-dřevo, dřevo-ocel, ocel-ocel) 31
32 SIMULACE č. TuhTěl.3: PRINCIP KLADKY 1. Na jakém ramenu působí tíha FG tělesa zavěšeného na kladce a na jakém ramenu působí síla F kterou působíme na konci provazu? 2. V jakém poměru jsou ramena obou sil (rameno síly FG a rameno síly F) a v jakém poměru jsou jednotlivé síly (FG a F) nastane-li rovnováha? 3. Jak velkou silou mohu zvednout těleso o hmotnosti 300 kg? 32
33 SIMULACE č. TuhTěl.4: KLADKOSTROJ 1. Kolikrát menší silou můžeme zvednout závaží pomocí kladkostroje s dvěma a se třemi kladkami? (1/n 2 n- počet kladek) 2. Kterým kladkostrojem vyzvedneme těleso do větší výšky? 33
34 SIMULACE č. TuhTěl.5: STABILITA TĚLESA 1. Jednoduchá simulace znázorňuje tři základní polohy tělesa. 34
35 Mechanika tekutin SIMULACE č. Kapal.1: HYDRAULICKÉ ZAŘÍZENÍ 1. Jednoduché znázornění principu hydraulického lisu s pevně stanovenými průřezy obou pístů. (S 1 :S 2 = 25). 2. V jakém poměru jsou síly (DOLU a NAHORU)? 3. V jakém poměru jsou výšky (h 1 a h 2 )? 35
36 SIMULACE č. Kapal.2: VÝTOK KAPALINY OTVOREM 1. Kolikrát se zvětší velikost rychlosti výtoku kapaliny otvorem, je-li výška hladiny v nádobě 4x vyšší? 2. Do jaké vzdálenosti dostříkneme, je-li výška hladiny v nádobě 4x vyšší? 36
37 Termodynamika SIMULACE č. Termo 1: IZOTERMICKÝ DĚJ 1. Zjistěte z grafů (p-t a p-v diagramy ) jak závisí jednoduchý izotermický děj na teplotě? 2. Jak matematicky nazýváme závislost tlaku plynu p na jeho termodynamické teplotě T? 3. Jak matematicky nazýváme funkci udávající závislost tlaku plynu p na jeho objemu V? 37
38 SIMULACE č. Termo 2: IZOCHORICKÝ DĚJ 1. Jak matematicky nazýváme funkci udávající závislost tlaku plynu p na jeho termodynamické teplotě T při jednoduchém izochorickém ději? 2. Jak matematicky nazýváme závislost tlaku plynu p na jeho objemu V při jednoduchém izochorickém ději? 3. Kolikrát se zvětší tlak plynu zvětšíme-li termodynamickou teplotu 3x? 4. Kolikrát se zvětší objem plynu zvětšíme-li zvětšíme-li jeho tlak plynu 133x? 38
39 SIMULACE č. Termo 3: IZOBARICKÝ DĚJ 1. Jak matematicky nazýváme funkci udávající závislost objem plynu V na jeho termodynamické teplotě T při jednoduchém izobarickém ději? 2. Jak matematicky nazýváme závislost tlaku plynu p na objem plynu V při jednoduchém izobarickém ději? 3. Kolikrát se zvětší objem plynu zvětšíme-li termodynamickou teplotu 3x? 4. Kolikrát se zvětší tlak plynu zvětšíme-li termodynamickou teplotu 3x? 39
40 SIMULACE č. Termo 4: ADIABATICKÝ DĚJ 1. Jak matematicky nazýváme funkci udávající závislost tlaku plynu p na jeho objemu V při jednoduchém adiabatickém ději? 2. Zjistěte z grafu (p-v diagram) jak závisí tlak plynu na velikosti poissonovy konstanty při jednoduchém adiabatickém ději. 3. Mění se při tomto jednoduchém ději termodynamická teplota soustavy? 4. Porovnejte izotermickou a adiabatickou závislost tlaku na objemu (p-v diagram), která závislost je "strmější" pro plyn o stejné hmotnosti? 40
41 Mechanické kmitání SIMULACE č. Kmit.1: ROVNICE VÝCHYLKY MECHANICKÉHO OSCILÁTORU 1. Ve kterých bodech (M, O, N) nabývá rychlost a zrychlení maximálních a minimálních hodnot? 2. Kolikrát se zvětší nebo zmenší amplituda kmitání, jestliže: a) zdvojnásobíme tuhost pružiny a hmotnost závaží zůstane stejná b) zdvojnásobíme hmotnost závaží a tuhost pružiny zůstane stejná c) zdvojnásobíme hmotnost závaží a zároveň tuhost pružiny 3. Kmitání oscilátor začíná z bodu M, což odpovídá počáteční fázi ϕ = 90. Jaká bude počáteční fáze kmitání, pokud by oscilátor začal 0 kmitat a) z bodu O b) z bodu N 41
42 SIMULACE č. Kmit.2: DYNAMIKA MECHANICKÉHO OSCILÁTORU 1. Pokuste se odhadnout jak by vypadal graf závislosti síly na poloze tělesa v případě, že by oscilátor začal kmitat z bodu O (tzn. s nulovou počáteční fází)? 2. Ve kterém bodě je velikost budící síly způsobující kmitání nulová? 3. Pokuste se ověřit hodnotu tuhosti pružiny z grafu závislosti síly na poloze tělesa? 4. Kolikrát se zvětší nebo zmenší Síla, jestliže: a) zdvojnásobíme tuhost pružiny a hmotnost závaží zůstane stejná b) zdvojnásobíme hmotnost závaží a tuhost pružiny zůstane stejná c) zdvojnásobíme hmotnost závaží a zároveň tuhost pružiny 42
43 SIMULACE č. Kmit.3: PERIODA MECHANICKÉHO OSCILÁTORU 1. Kolikrát se zvětší nebo zmenší doba jednoho kmitu, jestliže: a) 4x zvětšíme tuhost pružiny a hmotnost závaží zůstane stejná b) 4x zvětšíme hmotnost závaží a tuhost pružiny zůstane stejná c) zdvojnásobíme hmotnost závaží a zároveň tuhost pružiny 2. Kolikrát se zvětší nebo zmenší frekvence, jestliže: a) 4x zvětšíme tuhost pružiny a hmotnost závaží zůstane stejná b) 4x zvětšíme hmotnost závaží a tuhost pružiny zůstane stejná c) zdvojnásobíme hmotnost závaží a zároveň tuhost pružiny 43
44 SIMULACE č. Kmit.4: VÝCHYLKA MATEMATICKÉHO KYVADLA 1. Pokud používáte rozlišení monitoru (800x640)px, neuvidíte všechny části plátna simulace, hlavně spodní část. Pokud chcete zvětšit celkovou zobrazovanou plochu, přesuňte panely Standart a Run Control (obr. níže) pomocí PC myši do některého volného místa plátna simulace. 2. Ve kterých bodech nabývá rychlost a zrychlení max. a min. hodnot? 3. Jak se změní časové diagramy výchylky, rychlosti a zrychlení, když: a) zvětšíme délku závěsu b) změníme gravitační zrychlení planety (tímto tlačítkem ) 44
45 SIMULACE č. Kmit.5: PERIODA MATEMATICKÉHO KYVADLA 1. Kolikrát se zvětší nebo zmenší doba kmitu a frekvence, jestliže: a) 4x zmenšíme pouze délku závěsu kyvadla b) 1.5x zvětšíme pouze hmotnost závaží c) změníme gravitační podmínky (tlačítkem ) 2. Pokuste se experimentálně zjistit jak dlouhé musí být kyvadlo, aby doba jednoho kmitu byla 1s a to: a) na naší Zemi (Earth) g=9.81ms -2? b) na Měsíci (Moon) g=1.67ms -2? (použijte tlačítko ) 3. Závisí perioda kmitání na úhlu výkmitu matematického kyvadla? 45
46 SIMULACE č. Kmit.6: NUCENÉ KMITÁNÍ -REZONANCE 1. Nastavte frekvenci kola na 3 Hz tuhost pružiny na 100 Nm -1 a hmotnost závaží (oscilátoru) na 5 kg? Jak vypadají časový diagram okamžité výchylky a časový diagram rychlosti? Mění se maximální výchylka oscilátoru? Nastává v tomto případě rezonance? Zapište si hodnotu maximální výchylky. (y m = 0,25m) 2. Nastavte frekvenci kola na 0.75 Hz tuhost pružiny na 100 Nm -1 a hmotnost závaží (oscilátoru) na 5 kg? Jak vypadají časový diagram okamžité výchylky a časový diagram rychlosti za těchto podmínek? Dochází nyní k přenosu energie z budícího kola na oscilátor? Zapište si hodnotu max. a min. výchylky. (y max = 0,25m y min = 0,75m) 3. Za jakých podmínek nastává rezonance? 46
47 SIMULACE č. Kmit.7: SPŘAŽENÁ KYVADLA 1. Jaká podmínku musí splňovat dvě matematická kyvadla, aby nastala rezonance? (shodné délky závěsů) Splňují naše kyvadla tuto podmínku? (Ano, mají pevnou délku závěsu ) 2. Nastavte hmotnosti prvního i druhého tělesa (1.T a 2.T) : a) na minimum a tuhost pružiny na maximum. b) na maximum a tuhost pružiny na minimum. c) na 5 kg a tuhost pružiny na 10 N/m. Zjistěte jak vypadají jednotlivé časové průběhy výchylky obou těles? Proč prakticky nenastává rezonance? Jaký vliv má na tento jev těsnost vazby (tuhost pružiny)? 3. Nastavte hmotnosti obou těles na 5 kg a) a tuhost pružiny na 10 N/m. b) a tuhost pružiny na 30 N/m. Jaký vypadají časové průběhy v jednotlivých případech? Jak to souvisí s rychlosti přenosu energie mezi jednotlivými oscilátory? 47
48 SIMULACE č. Kmit.8: TLUMENÉ KMITÁNÍ 1. Pozorujte časové průběhy výchylky, rychlosti a zrychlení pro různé hodnoty koeficientu tlumení. 2. Velikost okamžité hodnoty výchylky, rychlosti a zrychlení se zmenšují v závislosti na koeficientu tlumení. Pokuste se odhadnout kterou funkcí lze popsat tuto závislost. 48
49 Mechanické vlnění SIMULACE č. Vlny.1: POSTUPNÉ VLNĚNÍ PŘÍČNÉ 1. Ve kterých směrech kmitají jednotlivé oscilátory? Ve kterém směru se šíří vlnění? Které body kmitají se stejnou fází? Jak daleko od sebe leží takové body? 2. Jak se změní vlnová délka kmitání jestliže: a) 2x zmenšíme periodu kmitání zdroje a ostatní neměníme? b) 2x zvětšíme rychlost vlnění a ostatní neměníme? c) 2x zvětšíme periodu kmitání zdroje a součastně rychlost vlnění? 49
50 SIMULACE č. Vlny.2: POSTUPNÉ VLNĚNÍ PODÉLNÉ 1. Ve kterých směrech kmitají jednotlivé oscilátory (kmitající body)? Ve kterém směru se šíří vlnění? Které body kmitají se stejnou fází? Jak daleko od sebe leží takové body? 2. Jak se změní vlnová délka kmitání jestliže: a) 2x zmenšíme periodu kmitání zdroje a ostatní neměníme? b) 2x zvětšíme rychlost vlnění a ostatní neměníme? c) 2x zvětšíme periodu kmitání zdroje a součastně rychlost vlnění? 50
51 SIMULACE č. Vlny.3: STOJATÉ VLNĚNÍ PŘÍČNÉ 1. Kmitají všechny kmitající body součastně (se stejnou fázi)? 2. Mají všechny kmitající body stejnou maximální výchylku? 3. Které body kmitají s nulovou amplitudou a jak se nazývají? 4. Které body kmitají s maximální amplitudou a jak se nazývají? 51
52 SIMULACE č. Vlny.4: STOJATÉ VLNĚNÍ PODÉLNÉ 1. Kmitají všechny kmitající body součastně (se stejnou fázi)? 2. Mají všechny kmitající body stejnou maximální výchylku? 3. Které body kmitají s nulovou amplitudou a jak se nazývají? 4. Které body kmitají s maximální amplitudou a jak se nazývají? 52
53 Optika SIMULACE č. Opt.1: ZÁKON ODRAZU A LOMU 1. Zvyšováním úhlu dopadu při průchodu paprsku z opticky hustšího prostředí do opticky řidšího prostředí dochází k lomu od kolmice a při překročení mezného úhlu se veškeré světlo odráží a úhel lomu je 90 od kolmice (viz obr.1). Zvyšujeme-li úhel dopadu, pak simulace zobrazí lomený paprsek nepravdivě, což je způsobeno technickými omezeními IPhysic (viz. obr.2). obr.1 obr.2 2. Zjistěte mezní úhly pro prostředí vypsané vpravo nahoře. Ověřte výpočtem. 53
54 SIMULACE č. Opt.2: ZOBRAZENÍ VYDUTÝM ZRCADLEM I 1. Co znamená znaménková konvence? 2. Určete vlastnosti obrazu pro různé hodnoty předmětové vzdálenosti -a. (zvětšený-zmenšený, výškově převrácený-vzpřímený, skutečný-zdánlivý ) a) je-li a>r r poloměr křivosti (r = 2m) r = SV b) je-li r>a>f f ohnisková vzdálenost (f = 1m) f = FV c) je-li a f d) je-li a (pokuste se odhadnout) 3. Ve kterých polohách předmětu je obraz nejvíce zvětšený a ve kterých nejvíce zmenšený? 54
55 SIMULACE č. Opt.3: ZOBRAZENÍ VYDUTÝM ZRCADLEM II 1. Které vlastnosti obrazu jsou společné při zobrazení dutým kulovým zrcadlem a rovinným zrcadlem? Která jediná vlastnost je rozdílná? 2. Určete vlastnosti obrazu pro různé hodnoty předmětové vzdálenosti -a. (zvětšený-zmenšený, výškově převrácený-vzpřímený, skutečný-zdánlivý ) a) je-li f>a f ohnisková vzdálenost (f = 1m) f = FV 3. Ve kterých polohách předmětu je obraz nejvíce zvětšený a ve kterých nejvíce zmenšený? 4. Ve kterém bodě bude platit: y = y y výška předmětu y výška obrazu 55
56 SIMULACE č. Opt.4: ZOBRAZENÍ VYPUKLÝM ZRCADLEM 1. Můžete vidět tímto zrcadlem i za roh? Kde se tyto zrcadla využívají? 2. Určete vlastnosti obrazu pro různé hodnoty předmětové vzdálenosti -a. (zvětšený-zmenšený, výškově převrácený-vzpřímený, skutečný-zdánlivý ) a) je-li a>r r poloměr křivosti (r = 2m) r = SV b) je-li r>a>f f ohnisková vzdálenost (f = 1m) f = FV d) je-li a f e) je-li a<f f ) je-li a (pokuste se odhadnout) 56
57 SIMULACE č. Opt.5: ZOBRAZENÍ SPOJKOU I 1 Na jakém principu je založeno zobrazení čočkami a na jakém zobrazení zrcadly? 2. Co znamená znaménková konvence? A v čem se liší oproti zrcadlům? 3. Určete vlastnosti obrazu pro různé hodnoty předmětové vzdálenosti -a. (zvětšený-zmenšený, výškově převrácený-vzpřímený, skutečný-zdánlivý ) a) je-li a>r r poloměr křivosti (r = 2m) r = SV b) je-li r>a>f f ohnisková vzdálenost (f = 1m) f = FV c) je-li a f (objektiv mikroskopu) d) je-li a (pokuste se odhadnout) 57
58 SIMULACE č. Opt.6: ZOBRAZENÍ SPOJKOU II 1. Které optické přístroje využívají zobrazení v těchto polohách a<f? (okulár mikroskopu, lupa) 2. Určete vlastnosti obrazu pro různé hodnoty předmětové vzdálenosti -a. (zvětšený-zmenšený, výškově převrácený-vzpřímený, skutečný-zdánlivý ) a) je-li f>a f ohnisková vzdálenost (f = 1m) f = FV 3. Ve kterém bodě bude platit: y = y y výška předmětu y výška obrazu 58
59 SIMULACE č. Opt.7: ZOBRAZENÍ ROZPTYLKOU 1. Které rozmazaně vidící oko využívá služeb rozptylky (krátkozraké či dalekozraké). 2.Jaká je optická mohutnost D této rozptylky o ohniskové vzdálenosti 1 metr? Kolik je to dioptrií? (D = f -1 ) 59
60 Elektro-magnetizmus SIMULACE č. Elektro.1: SILOČARY DVOU ZÁPORNÝCH NÁBOJŮ 1. Znázornění elektrostatického pole dvou záporně nabitých nábojů. Změnou jejich nábojů a jejich vzájemné vzdálenosti si můžeme zobrazit průběh siločáry elektrického pole dvou nábojů. 60
61 SIMULACE č. Elektro.2: SILOČARY DVOU KLADNÝCH NÁBOJŮ 1. Znázornění elektrostatického pole dvou kladně nabitých nábojů. Změnou jejich nábojů a jejich vzájemné vzdálenosti si můžeme zobrazit průběh siločáry elektrického pole dvou nábojů. 61
62 SIMULACE č. Elektro.3: PRINCIP ELEKTROSKOPU 1. Na základě rovnosti sil (gravitační a elektrostatické) lze po ustálení určit vzájemnou vzdálenost středů dvou el. nabitých koulí, která je úměrná velikosti elektrického náboje mezi danými koulemi. 2. Pokuste se zjistit, která interakce je silnější? (elektrická nebo gravitační). 62
63 SIMULACE č. Elektro.4: POHYB VOLNÉHO KLADNÉHO NÁBOJE 1. Pohyb volného kladného náboje. Znázornění zakřivení elektrického pole v okolí kladného náboje. (Bez hlubšího významu :/ ) 63
64 SIMULACE č. Elektro.5: POHYB VOLNÉHO ZÁPORNÉHO NÁBOJE Poslední simulace znázorňující pohyb volného záporného náboje v elektrickém poli dvou pevně umístěných kladných nábojů. Záporná částice splňuje dovolenou trajektorii přesně v mezích stanovených zákonem. 64
65 III.1. Seznam všech simulací Učivo I. a II. ročníku v předmětu FYZIKA na SPŠ Karviná Kinematika hmotného bodu Dynamika hmotného bodu Mechanická práce a energie Gravitační pole Mechanika tuhého tělesa Mechanika tekutin Termodynamika Mechanické kmitání Mechanické vlnění Optika Elektro-magnetizmus 6 simulací 7 simulací 2 simulace 7 simulací 5 simulací 2 simulace 4 simulace 8 simulací 4 simulace 7 simulace 5 simulací ~~~~~~~~~~~~~~~~~~~ Celkem: 57 simulací ~~~~~~~~~~~~~~~~~~~ 65
66 III.1. Poznámky Verze a opravy: IP-SPŠ-Karviná-1.00 Balíček obsahuje 41 simulací učiva I. popoletí obou ročníků učiva SPŠ Karviná IP-SPŠ-Karviná-1.02 Doplněno 16 simulací z učiva II. pololetí obou ročníků učiva SPŠ v Karviné. Kontakt a připomínky: Program je určen převážně pro využití v mechanice, elektro-magnetickém poli a doposud nenabízí širší využití. Všechny simulace jsou vytvořené v IPhysic (verze 2004 SP ) a jsou volně použitelné. Pokud budete tyto simulace jakkoliv editovat a výsledky publikovat prosím kontaktujte autora. Veškeré dotazy nebo připomínky můžete vyjádřit v diskusním fóru na webu nebo kontaktujte autora: adamek@sps-karvina.cz Za všechny připomínky a případné varování o chybách (nejen gramatických), či nejrůznějších nepřesnostech předem děkuji. S pozdravem Dne: Robert Adámek SPŠ-Karviná 66
MECHANICKÉ KMITÁNÍ. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - 3.A
MECHANICKÉ KMITÁNÍ Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - 3.A Kinematika kmitavého pohybu Mechanický oscilátor - volně kmitající zařízení Rovnovážná poloha Výchylka Kinematika kmitavého pohybu Veličiny charakterizující
Více4. V jednom krychlovém metru (1 m 3 ) plynu je 2, molekul. Ve dvou krychlových milimetrech (2 mm 3 ) plynu je molekul
Fyzika 20 Otázky za 2 body. Celsiova teplota t a termodynamická teplota T spolu souvisejí známým vztahem. Vyberte dvojici, která tento vztah vyjadřuje (zaokrouhleno na celá čísla) a) T = 253 K ; t = 20
VíceSBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH
SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH MECHANIKA MOLEKULOVÁ FYZIKA A TERMIKA ELEKTŘINA A MAGNETISMUS KMITÁNÍ A VLNĚNÍ OPTIKA FYZIKA MIKROSVĚTA ODRAZ A LOM SVĚTLA 1) Index lomu vody je 1,33. Jakou rychlost má
VíceDynamika. Dynamis = řecké slovo síla
Dynamika Dynamis = řecké slovo síla Dynamika Dynamika zkoumá příčiny pohybu těles Nejdůležitější pojmem dynamiky je síla Základem dynamiky jsou tři Newtonovy pohybové zákony Síla se projevuje vždy při
VíceMechanické kmitání a vlnění
Mechanické kmitání a vlnění Pohyb tělesa, který se v určitém časovém intervalu pravidelně opakuje periodický pohyb S kmitavým pohybem se setkáváme např.: Zařízení, které volně kmitá, nazýváme mechanický
Vícemechanická práce W Studentovo minimum GNB Mechanická práce a energie skalární veličina a) síla rovnoběžná s vektorem posunutí F s
1 Mechanická práce mechanická práce W jednotka: [W] = J (joule) skalární veličina a) síla rovnoběžná s vektorem posunutí F s s dráha, kterou těleso urazilo 1 J = N m = kg m s -2 m = kg m 2 s -2 vyjádření
VíceI N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í
DYNAMIKA SÍLA 1. Úvod dynamos (dynamis) = síla; dynamika vysvětluje, proč se objekty pohybují, vysvětluje změny pohybu. Nepopisuje pohyb, jak to dělá... síly mohou měnit pohybový stav těles nebo mohou
VíceBIOMECHANIKA DYNAMIKA NEWTONOVY POHYBOVÉ ZÁKONY, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ SÍLY ČASOVÝ A DRÁHOVÝ ÚČINEK SÍLY
BIOMECHANIKA DYNAMIKA NEWTONOVY POHYBOVÉ ZÁKONY, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ SÍLY ČASOVÝ A DRÁHOVÝ ÚČINEK SÍLY ROTAČNÍ POHYB TĚLESA, MOMENT SÍLY, MOMENT SETRVAČNOSTI DYNAMIKA Na rozdíl od kinematiky, která se zabývala
VíceGeometrická optika. předmětu. Obrazový prostor prostor za optickou soustavou (většinou vpravo), v němž může ležet obraz - - - 1 -
Geometrická optika Optika je část fyziky, která zkoumá podstatu světla a zákonitosti světelných jevů, které vznikají při šíření světla a při vzájemném působení světla a látky. Světlo je elektromagnetické
Více7. Gravitační pole a pohyb těles v něm
7. Gravitační pole a pohyb těles v něm Gravitační pole - existuje v okolí každého hmotného tělesa - představuje formu hmoty - zprostředkovává vzájemné silové působení mezi tělesy Newtonův gravitační zákon:
VíceMechanické kmitání (oscilace)
Mechanické kmitání (oscilace) pohyb, při kterém se těleso střídavě vychyluje v různých směrech od rovnovážné polohy př. kyvadlo Příklady kmitavých pohybů kyvadlo v pendlovkách struna hudebního nástroje
VíceObsah. Kmitavý pohyb. 2 Kinematika kmitavého pohybu 2. 4 Dynamika kmitavého pohybu 7. 5 Přeměny energie v mechanickém oscilátoru 9
Obsah 1 Kmitavý pohyb 1 Kinematika kmitavého pohybu 3 Skládání kmitů 6 4 Dynamika kmitavého pohybu 7 5 Přeměny energie v mechanickém oscilátoru 9 6 Nucené kmity. Rezonance 10 1 Kmitavý pohyb Typy pohybů
VíceF MATURITNÍ ZKOUŠKA Z FYZIKY PROFILOVÁ ČÁST 2017/18
F MATURITNÍ ZKOUŠKA Z FYZIKY PROFILOVÁ ČÁST 2017/18 Podpis: Třída: Verze testu: A Čas na vypracování: 120 min. Datum: Učitel: INSTRUKCE PRO VYPRACOVÁNÍ PÍSEMNÉ PRÁCE: Na vypracování zkoušky máte 120 minut.
VícePříklady kmitavých pohybů. Mechanické kmitání (oscilace)
Mechanické kmitání (oscilace) pohyb, při kterém se těleso střídavě vychyluje v různých směrech od rovnovážné polohy př. kyvadlo Příklady kmitavých pohybů kyvadlo v pendlovkách struna hudebního nástroje
VíceMECHANICKÉ KMITÁNÍ POJMY K ZOPAKOVÁNÍ. Testové úlohy varianta A
Škola: Autor: DUM: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Téma: Masarykovo gymnázium Vsetín Mgr. Jitka Novosadová MGV_F_SS_3S3_D19_Z_OPAK_KV_Mechanicke_kmitani_T Člověk a příroda Fyzika Mechanické kmitání Opakování
VíceTestovací příklady MEC2
Testovací příklady MEC2 1. Určete, jak velká práce se vykoná při stlačení pružiny nárazníku železničního vagónu o w = 5 mm, když na její stlačení o w =15 mm 1 je zapotřebí síla F = 3 kn. 2. Jaké musí být
Více(test version, not revised) 9. prosince 2009
Mechanické kmitání (test version, not revised) Petr Pošta pposta@karlin.mff.cuni.cz 9. prosince 2009 Obsah Kmitavý pohyb Kinematika kmitavého pohybu Skládání kmitů Dynamika kmitavého pohybu Přeměny energie
VíceFyzika 1 - rámcové příklady Kinematika a dynamika hmotného bodu, gravitační pole
Fyzika 1 - rámcové příklady Kinematika a dynamika hmotného bodu, gravitační pole 1. Určete skalární a vektorový součin dvou obecných vektorů AA a BB a popište, jak závisí výsledky těchto součinů na úhlu
Více13 otázek za 1 bod = 13 bodů Jméno a příjmení:
13 otázek za 1 bod = 13 bodů Jméno a příjmení: 4 otázky za 2 body = 8 bodů Datum: 1 příklad za 3 body = 3 body Body: 1 příklad za 6 bodů = 6 bodů Celkem: 30 bodů příklady: 1) Sportovní vůz je schopný zrychlit
VíceBIOMECHANIKA KINEMATIKA
BIOMECHANIKA KINEMATIKA MECHANIKA Mechanika je nejstarším oborem fyziky (z řeckého méchané stroj). Byla původně vědou, která se zabývala konstrukcí strojů a jejich činností. Mechanika studuje zákonitosti
Více[GRAVITAČNÍ POLE] Gravitace Gravitace je všeobecná vlastnost těles.
5. GRAVITAČNÍ POLE 5.1. NEWTONŮV GRAVITAČNÍ ZÁKON Gravitace Gravitace je všeobecná vlastnost těles. Newtonův gravitační zákon Znění: Dva hmotné body se navzájem přitahují stejně velkými gravitačními silami
VícePříklad 5.3. v 1. u 1 u 2. v 2
Příklad 5.3 Zadání: Elektron o kinetické energii E se srazí s valenčním elektronem argonu a ionizuje jej. Při ionizaci se část energie nalétávajícího elektronu spotřebuje na uvolnění valenčního elektronu
VíceFYZIKA DIDAKTICKÝ TEST
NOVÁ MATURITNÍ ZKOUŠKA Ilustrační test 2008 FY2VCZMZ08DT FYZIKA DIDAKTICKÝ TEST Testový sešit obsahuje 20 úloh. Na řešení úloh máte 90 minut. Odpovědi pište do záznamového archu. Poznámky si můžete dělat
VíceGEOMETRICKÁ OPTIKA. Znáš pojmy A. 1. Znázorni chod význačných paprsků pro spojku. Čočku popiš a uveď pro ni znaménkovou konvenci.
Znáš pojmy A. Znázorni chod význačných paprsků pro spojku. Čočku popiš a uveď pro ni znaménkovou konvenci. Tenká spojka při zobrazování stačí k popisu zavést pouze ohniskovou vzdálenost a její střed. Znaménková
VíceFyzikální učebna vybavená audiovizuální technikou, fyzikální pomůcky
Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Fyzika (FYZ) Mechanika 1. ročník, kvinta 2 hodiny Fyzikální učebna vybavená audiovizuální technikou, fyzikální pomůcky Úvod Žák vyjmenuje základní veličiny
VíceZákladní pojmy Zobrazení zrcadlem, Zobrazení čočkou Lidské oko, Optické přístroje
Optické zobrazování Základní pojmy Zobrazení zrcadlem, Zobrazení čočkou Lidské oko, Optické přístroje Základní pojmy Optické zobrazování - pomocí paprskové (geometrické) optiky - využívá model světelného
VícePRÁCE, VÝKON, ENERGIE. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - 1. ročník - Mechanika
PRÁCE, VÝKON, ENERGIE Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - 1. ročník - Mechanika Mechanická práce Závisí na velikosti síly, kterou působíme na těleso, a na dráze, po které těleso posuneme Pokud má síla stejný
VíceFYZIKA I cvičení, FMT 2. POHYB LÁTKY
FYZIKA I cvičení, FMT 2.1 Kinematika hmotných částic 2. POHYB LÁTKY 2.1.1 2.1.2 2.1.3 2.1.4 2.1.5 2.1.6 Těleso při volném pádu urazí v poslední sekundě dvě třetiny své dráhy. Určete celkovou dráhu volného
VícePřípravný kurz - příklady
Přípravný kurz - příklady 1. Cyklista ujel první čtvrtinu cesty rychlostí v 1, další tři čtvrtiny pak rychlostí 20 km/hod, průměrná rychlost na celé dráze byla16 km/hod, jaká byla průměrná rychlost v první
VíceMaturitní otázky z předmětu FYZIKA
Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace Maturitní otázky z předmětu FYZIKA 1. Pohyby z hlediska kinematiky a jejich zákony Klasifikace pohybů z hlediska trajektorie a závislosti rychlosti
VíceFyzika II, FMMI. 1. Elektrostatické pole
Fyzika II, FMMI 1. Elektrostatické pole 1.1 Jaká je velikost celkového náboje (kladného i záporného), který je obsažen v 5 kg železa? Předpokládejme, že by se tento náboj rovnoměrně rozmístil do dvou malých
VíceMechanika - síla. Zápisy do sešitu
Mechanika - síla Zápisy do sešitu Síla a její znázornění 1/3 Síla popisuje vzájemné působení těles (i prostřednictvím silových polí). Účinky síly: 1.Mění rychlost a směr pohybu 2.Deformační účinky Síla
VíceVzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Fyzika - ročník: SEKUNDA
5.3.2. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Fyzika - ročník: SEKUNDA Téma Klid a pohyb tělesa Dělení pohybů Učivo Výstupy Kódy Dle RVP Školní (ročníkové) V-PTS-01 rozhodne, jaký
VíceFyzika, maturitní okruhy (profilová část), školní rok 2014/2015 Gymnázium INTEGRA BRNO
1. Jednotky a veličiny soustava SI odvozené jednotky násobky a díly jednotek skalární a vektorové fyzikální veličiny rozměrová analýza 2. Kinematika hmotného bodu základní pojmy kinematiky hmotného bodu
VíceMaturitní témata fyzika
Maturitní témata fyzika 1. Kinematika pohybů hmotného bodu - mechanický pohyb a jeho sledování, trajektorie, dráha - rychlost hmotného bodu - rovnoměrný pohyb - zrychlení hmotného bodu - rovnoměrně zrychlený
VícePohyby HB v některých význačných silových polích
Pohyby HB v některých význačných silových polích Pohyby HB Gravitační pole Gravitační pole v blízkém okolí Země tíhové pole Pohyb v gravitačním silovém poli Keplerova úloha (podrobné řešení na semináři)
VíceFyzika - Kvinta, 1. ročník
- Fyzika Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k podnikavosti Kompetence k učení Učivo fyzikální
VíceFyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK
Fyzikální vzdělávání 1. ročník Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník 1 1 Mechanika 1.1 Pohyby přímočaré, pohyb rovnoměrný po kružnici 1.2 Newtonovy pohybové zákony, síly v přírodě, gravitace 1.3 Mechanická
VícePohyb tělesa, síly a jejich vlastnosti, mechanické vlastnosti kapalin a plynů, světelné jevy
Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Fyzika (FYZ) Pohyb tělesa, síly a jejich vlastnosti, mechanické vlastnosti kapalin a plynů, světelné jevy Sekunda 2 hodiny týdně Pomůcky, které poskytuje sbírka
VíceHmotný bod - model (modelové těleso), který je na dané rozlišovací úrovni přiřazen reálnému objektu (součástce, části stroje);
Newtonovy pohybové zákony: Hmotný bod - model (modelové těleso), který je na dané rozlišovací úrovni přiřazen reálnému objektu (součástce, části stroje); předpokládáme soustředění hmoty tělesa a všech
VíceDYNAMIKA HMOTNÉHO BODU. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - 1. ročník - Mechanika
DYNAMIKA HMOTNÉHO BODU Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - 1. ročník - Mechanika Dynamika Obor mechaniky, který se zabývá příčinami změn pohybového stavu těles, případně jejich deformací dynamis = síla
VíceNázev testu: /01 Test na učebně prez. Fyzika LS 10/11
Název testu: 516212/01 Test na učebně prez. Fyzika LS 10/11 Následující test obsahuje několik druhů otázek. Jednak můžete vybrat správnou odpověď (více odpovědí) z nabízených možností. Dále se může jednat
VíceFyzika II mechanika zkouška 2014
Fyzika II mechanika zkouška 2014 Přirozené složky zrychlení Vztahy pro tečné, normálové a celkové zrychlení křivočarého pohybu, jejich odvození, aplikace (nakloněná rovina, bruslař, kruhový závěs apod.)
VíceFyzika 6. ročník. přesahy, vazby, mezipředmětové vztahy průřezová témata. témata / učivo. očekávané výstupy RVP. očekávané výstupy ŠVP
očekávané výstupy RVP témata / učivo 1. Časový vývoj mechanických soustav Studium konkrétních příkladů 1.1 Pohyby družic a planet Keplerovy zákony Newtonův gravitační zákon (vektorový zápis) pohyb satelitů
VícePohyby tuhého tělesa Moment síly vzhledem k ose otáčení Skládání a rozkládání sil Dvojice sil, Těžiště, Rovnovážné polohy tělesa
Mechanika tuhého tělesa Pohyby tuhého tělesa Moment síly vzhledem k ose otáčení Skládání a rozkládání sil Dvojice sil, Těžiště, Rovnovážné polohy tělesa Mechanika tuhého tělesa těleso nebudeme nahrazovat
Víceω=2π/t, ω=2πf (rad/s) y=y m sin ωt okamžitá výchylka vliv má počáteční fáze ϕ 0
Kmity základní popis kmitání je periodický pohyb, při kterém těleso pravidelně prochází rovnovážnou polohou mechanický oscilátor zařízení vykonávající kmity Základní veličiny Perioda T [s], frekvence f=1/t
VíceKINEMATIKA HMOTNÉHO BODU. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Mechanika - 1. ročník
KINEMATIKA HMOTNÉHO BODU Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Mechanika - 1. ročník Kinematika hmotného bodu Kinematika = obor fyziky zabývající se pohybem bez ohledu na jeho příčiny Hmotný bod - zastupuje
VíceGymnázium, Havířov - Město, Komenského 2 MATURITNÍ OTÁZKY Z FYZIKY Školní rok: 2012/2013
1. a) Kinematika hmotného bodu klasifikace pohybů poloha, okamžitá a průměrná rychlost, zrychlení hmotného bodu grafické znázornění dráhy, rychlosti a zrychlení na čase kinematika volného pádu a rovnoměrného
VíceF-1 Fyzika hravě. (Anotace k sadě 20 materiálů) ROVNOVÁŽNÁ POLOHA ZAPOJENÍ REZISTORŮ JEDNODUCHÝ ELEKTRICKÝ OBVOD
F-1 Fyzika hravě ( k sadě 20 materiálů) Poř. 1. F-1_01 KLID a POHYB 2. F-1_02 ROVNOVÁŽNÁ POLOHA Prezentace obsahuje látku 1 vyučovací hodiny. materiál slouží k opakování látky na téma relativnost klidu
VíceDUM označení: VY_32_INOVACE_... Jméno autora výukového materiálu: Ing. Jitka Machková Škola: Základní škola a mateřská škola Josefa Kubálka Všenory
DUM označení: VY_32_INOVACE_... Jméno autora výukového materiálu: Ing. Jitka Machková Škola: Základní škola a mateřská škola Josefa Kubálka Všenory Karla Majera 370, 252 31 Všenory. Datum (období) vytvoření:
Více3 Mechanická energie 5 3.1 Kinetická energie... 6 3.3 Potenciální energie... 6. 3.4 Zákon zachování mechanické energie... 9
Obsah 1 Mechanická práce 1 2 Výkon, příkon, účinnost 2 3 Mechanická energie 5 3.1 Kinetická energie......................... 6 3.2 Potenciální energie........................ 6 3.3 Potenciální energie........................
VíceKMITÁNÍ PRUŽINY. Pomůcky: Postup: Jaroslav Reichl, LabQuest, sonda siloměr, těleso kmitající na pružině
KMITÁNÍ PRUŽINY Pomůcky: LabQuest, sonda siloměr, těleso kmitající na pružině Postup: Těleso zavěsíme na pružinu a tu zavěsíme na pevně upevněný siloměr (viz obr. ). Sondu připojíme k LabQuestu a nastavíme
VíceFyzika. 7. Motor o příkonu 5 kw pracuje s účinností 80 %. Pracuje-li 1 hodinu, vykoná práci: a) 14, J b) Wh c) 4 kwh d) kj
Fyzika 1. Která veličina je bezrozměrná? a) permitivita prostředí b) relativní permeabilita prostředí c) zvětšení čočky d) absolutní index lomu prostředí 2. Do odměrného válce o vnitřním průměru 50 mm
VíceB. MECHANICKÉ KMITÁNÍ A VLNĚNÍ
B. MECHANICKÉ KMITÁNÍ A VLNĚNÍ I. MECHANICKÉ KMITÁNÍ 8.1 Kmitavý pohyb a) mechanické kmitání (kmitavý pohyb) pohyb, při kterém kmitající těleso zůstává stále v okolí určitého bodu tzv. rovnovážné polohy
VíceMechanická práce a. Výkon a práce počítaná z výkonu Účinnost stroje, Mechanická energie Zákon zachování mechanické energie
Mechanická práce a energie Mechanická práce Výkon a práce počítaná z výkonu Účinnost stroje, Mechanická energie Zákon zachování mechanické energie Mechanická práce Mechanickou práci koná každé těleso,
VíceZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332
Úvodní obrazovka Menu (vlevo nahoře) Návrat na hlavní stránku Obsah Výsledky Poznámky Záložky edunet Konec Fyzika 1 (pro 12-16 let) LangMaster Obsah (střední část) výběr tématu - dvojklikem v seznamu témat
VíceMATURITNÍ TÉMATA Z FYZIKY
MATURITNÍ TÉMATA Z FYZIKY Školní rok 2016 / 2017 Struktura zkoušky: příprava ke zkoušce trvá 15 minut; ústní zkouška trvá 15 minut - její součástí je i řešení fyzikálních úloh Pomůcky: Matematické, fyzikální
VíceSvětlo je elektromagnetické vlnění, které má ve vakuu vlnové délky od 390 nm do 770 nm.
1. Podstata světla Světlo je elektromagnetické vlnění, které má ve vakuu vlnové délky od 390 nm do 770 nm. Vznik elektromagnetických vln (záření): 1. při pohybu elektricky nabitých částic s nenulovým zrychlením
VíceProjekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/ Vlnění
Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Vlnění Vhodíme-li na klidnou vodní hladinu kámen, hladina se jeho dopadem rozkmitá a z místa rozruchu se začnou
Více3.1. Newtonovy zákony jsou základní zákony klasické (Newtonovy) mechaniky
3. ZÁKLADY DYNAMIKY Dynamika zkoumá příčinné souvislosti pohybu a je tedy zdůvodněním zákonů kinematiky. K pojmům používaným v kinematice zavádí pojem hmoty a síly. Statický výpočet Dynamický výpočet -
VícePráce, energie a další mechanické veličiny
Práce, energie a další mechanické veličiny Úvod V předchozích přednáškách jsme zavedli základní mechanické veličiny (rychlost, zrychlení, síla, ) Popis fyzikálních dějů usnadňuje zavedení dalších fyzikálních
VíceR2.213 Tíhová síla působící na tělesa je mnohem větší než gravitační síla vzájemného přitahování těles.
2.4 Gravitační pole R2.211 m 1 = m 2 = 10 g = 0,01 kg, r = 10 cm = 0,1 m, = 6,67 10 11 N m 2 kg 2 ; F g =? R2.212 F g = 4 mn = 0,004 N, a) r 1 = 2r; F g1 =?, b) r 2 = r/2; F g2 =?, c) r 3 = r/3; F g3 =?
VíceOkruhy k maturitní zkoušce z fyziky
Okruhy k maturitní zkoušce z fyziky 1. Fyzikální obraz světa - metody zkoumaní fyzikální reality, pojem vztažné soustavy ve fyzice, soustava jednotek SI, skalární a vektorové fyzikální veličiny, fyzikální
VícePráce, výkon, energie
Práce, výkon, energie (test version, not revised) Petr Pošta pposta@karlin.mff.cuni.cz 23. října 2009 Obsah Mechanická práce Výkon, příkon, účinnost Mechanická energie Kinetická energie Potenciální energie
VíceÚlohy pro samostatnou práci k Úvodu do fyziky pro kombinované studium
Úlohy pro samostatnou práci k Úvodu do fyziky pro kombinované studium V řešení číslujte úlohy tak, jak jsou číslovány v zadání. U všech úloh uveďte stručné zdůvodnění. Vyřešené úlohy zašlete elektronicky
VíceProfilová část maturitní zkoušky 2017/2018
Střední průmyslová škola, Přerov, Havlíčkova 2 751 52 Přerov Profilová část maturitní zkoušky 2017/2018 TEMATICKÉ OKRUHY A HODNOTÍCÍ KRITÉRIA Studijní obor: 78-42-M/01 Technické lyceum Předmět: FYZIKA
VíceTUHÉ TĚLESO. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Mechanika - 1. ročník
TUHÉ TĚLESO Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Mechanika - 1. ročník Tuhé těleso Tuhé těleso je ideální těleso, jehož objem ani tvar se účinkem libovolně velkých sil nemění. Pohyb tuhého tělesa: posuvný
VíceOtázky z optiky. Fyzika 4. ročník. Základní vlastnosti, lom, odraz, index lomu
Otázky z optiky Základní vlastnosti, lom, odraz, index lomu ) o je světlo z fyzikálního hlediska? Jaké vlnové délky přísluší viditelnému záření? - elektromagnetické záření (viditelné záření) o vlnové délce
VíceUČIVO. Termodynamická teplota. První termodynamický zákon Přenos vnitřní energie
PŘEDMĚT: FYZIKA ROČNÍK: SEXTA VÝSTUP UČIVO MEZIPŘEDM. VZTAHY, PRŮŘEZOVÁ TÉMATA, PROJEKTY, KURZY POZNÁMKY Zná 3 základní poznatky kinetické teorie látek a vysvětlí jejich praktický význam Vysvětlí pojmy
VíceMechanika tuhého tělesa
Mechanika tuhého tělesa Tuhé těleso je ideální těleso, jehož tvar ani objem se působením libovolně velkých sil nemění Síla působící na tuhé těleso má pouze pohybové účinky Pohyby tuhého tělesa Posuvný
VícePráce, výkon, energie
Práce, výkon, energie (test version, not revised) Petr Pošta pposta@karlin.mff.cuni.cz 11. listopadu 2009 Obsah Mechanická práce Výkon, příkon, účinnost Mechanická energie Kinetická energie Potenciální
VíceOPTIKA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda
OPTIKA Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda Základní poznatky Zdroje světla světlo vzniká různými procesy (Slunce, žárovka, svíčka, Měsíc) Bodový zdroj Plošný zdroj Základní poznatky Optická prostředí
Vícec) vysvětlení jednotlivých veličin ve vztahu pro okamžitou výchylku, jejich jednotky
Harmonický kmitavý pohyb a) vysvětlení harmonického kmitavého pohybu b) zápis vztahu pro okamžitou výchylku c) vysvětlení jednotlivých veličin ve vztahu pro okamžitou výchylku, jejich jednotky d) perioda
VíceVÝUKOVÝ MATERIÁL VÝUKOVÝ MATERIÁL VÝUKOVÝ MATERIÁL
VÝUKOVÝ MATERIÁL VÝUKOVÝ MATERIÁL VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská
VíceTestové otázky za 2 body
Přijímací zkoušky z fyziky pro obor MŽP K vypracování písemné zkoušky máte k dispozici 90 minut. Kromě psacích potřeb je povoleno používání kalkulaček. Pro úspěšné zvládnutí zkoušky je třeba získat nejméně
VíceOptika pro mikroskopii materiálů I
Optika pro mikroskopii materiálů I Jan.Machacek@vscht.cz Ústav skla a keramiky VŠCHT Praha +42-0- 22044-4151 Osnova přednášky Základní pojmy optiky Odraz a lom světla Interference, ohyb a rozlišení optických
VíceMaturitní otázky z předmětu FYZIKA
Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace Maturitní otázky z předmětu FYZIKA 1. Pohyby z hlediska kinematiky a jejich zákon Relativnost klidu a pohybu, klasifikace pohybů z hlediska
Více1) Jakou práci vykonáme při vytahování hřebíku délky 6 cm, působíme-li na něj průměrnou silou 120 N?
MECHANICKÁ PRÁCE 1) Jakou práci vykonáme při vytahování hřebíku délky 6 cm, působíme-li na něj průměrnou silou 120 N? l = s = 6 cm = 6 10 2 m F = 120 N W =? (J) W = F. s W = 6 10 2 120 = 7,2 W = 7,2 J
VíceMechanické kmitání Kinematika mechanického kmitání Vojtěch Beneš
Mechanické kmitání Vojtěch Beneš Výstup RVP: Klíčová slova: žák užívá základní kinematické vztahy při řešení problémů a úloh o pohybech mechanické kmitání, kinematika, harmonický oscilátor Sexta Příprava
VíceSTANOVENÍ TÍHOVÉHO ZRYCHLENÍ REVERZNÍM KYVADLEM A STUDIUM GRAVITAČNÍHO POLE
DANIEL TUREČEK 2005 / 2006 1. 412 5. 14.3.2006 28.3.2006 5. STANOVENÍ TÍHOVÉHO ZRYCHLENÍ REVERZNÍM KYVADLEM A STUDIUM GRAVITAČNÍHO POLE 1. Úkol měření 1. Určete velikost tíhového zrychlení pro Prahu reverzním
VíceZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332
Animovaná fyzika Top-Hit Atomy a molekuly Atom Brownův pohyb Difúze Elektron Elementární náboj Jádro atomu Kladný iont Model atomu Molekula Neutron Nukleonové číslo Pevná látka Plyn Proton Protonové číslo
VíceObsah. 2 Moment síly Dvojice sil Rozklad sil 4. 6 Rovnováha 5. 7 Kinetická energie tuhého tělesa 6. 8 Jednoduché stroje 8
Obsah 1 Tuhé těleso 1 2 Moment síly 2 3 Skládání sil 3 3.1 Skládání dvou různoběžných sil................. 3 3.2 Skládání dvou rovnoběžných, různě velkých sil......... 3 3.3 Dvojice sil.............................
VíceObsah. Obsah. 2.3 Pohyby v radiálním poli Doplňky 16. F g = κ m 1m 2 r 2 Konstantu κ nazýváme gravitační konstantou.
Obsah Obsah 1 Newtonův gravitační zákon 1 2 Gravitační pole 3 2.1 Tíhové pole............................ 5 2.2 Radiální gravitační pole..................... 8 2.3..................... 11 3 Doplňky 16
Vícepracovní list studenta
Výstup RVP: Klíčová slova: pracovní list studenta Funkce kvadratická funkce Mirek Kubera žák načrtne grafy požadovaných funkcí, formuluje a zdůvodňuje vlastnosti studovaných funkcí, modeluje závislosti
VíceOkamžitý výkon P. Potenciální energie E p (x, y, z) E = x E = E = y. F y. F x. F z
5. Práce a energie 5.1. Základní poznatky Práce W jestliže se hmotný bod pohybuje po trajektorii mezi body (1) a (), je práce definována křivkovým integrálem W = () () () F dr = Fx dx + Fy dy + (1) r r
VíceDigitální učební materiál. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce podpory Gymnázium, Jevíčko, A. K.
Digitální učební materiál Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Název projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Číslo a název šablony klíčové aktivity III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím
VíceJméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: 1. 10. 2012. Číslo DUM: VY_32_INOVACE_20_FY_C
Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: 1. 10. 2012 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_20_FY_C Ročník: II. Fyzika Vzdělávací oblast: Přírodovědné vzdělávání Vzdělávací obor: Fyzika Tematický okruh:
Vícepracovní list studenta Kmitání Studium kmitavého pohybu a určení setrvačné hmotnosti tělesa
pracovní list studenta Kmitání Studium kmitavého pohybu a určení setrvačné hmotnosti tělesa Výstup RVP: Klíčová slova: Eva Bochníčková žák měří vybrané veličiny vhodnými metodami, zpracuje získaná data
VíceMaturitní témata profilová část
SEZNAM TÉMAT: Kinematika hmotného bodu mechanický pohyb, relativnost pohybu a klidu, vztažná soustava hmotný bod, trajektorie, dráha klasifikace pohybů průměrná a okamžitá rychlost rovnoměrný a rovnoměrně
VíceDynamika. Síla a její účinky na těleso Newtonovy pohybové zákony Tíhová síla, tíha tělesa a síly brzdící pohyb Dostředivá a odstředivá síla
Dynamika Síla a její účinky na těleso Newtonovy pohybové zákony Tíhová síla, tíha tělesa a síly brzdící pohyb Dostředivá a odstředivá síla Dynamika studuje příčiny pohybu těles (proč a za jakých podmínek
VíceFYZIKA I. Gravitační pole. Prof. RNDr. Vilém Mádr, CSc. Prof. Ing. Libor Hlaváč, Ph.D. Doc. Ing. Irena Hlaváčová, Ph.D. Mgr. Art.
VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERITA OSTRAVA FAKULTA STROJNÍ FYIKA I Gravitační pole Prof. RNDr. Vilém Mádr, CSc. Prof. Ing. Libor Hlaváč, Ph.D. Doc. Ing. Irena Hlaváčová, Ph.D. Mgr. Art. Dagmar Mádrová
VíceMECHANIKA TUHÉHO TĚLESA
MECHANIKA TUHÉHO TĚLESA. Základní teze tuhé těleso ideální těleso, které nemůže být deformováno působením žádné (libovolně velké) vnější síly druhy pohybu tuhého tělesa a) translace (posuvný pohyb) všechny
Víceb) Maximální velikost zrychlení automobilu, nemají-li kola prokluzovat, je a = f g. Automobil se bude rozjíždět po dobu t = v 0 fg = mfgv 0
Řešení úloh. kola 58. ročníku fyzikální olympiády. Kategorie A Autoři úloh: J. Thomas, 5, 6, 7), J. Jírů 2,, 4).a) Napíšeme si pohybové rovnice, ze kterých vyjádříme dobu jízdy a zrychlení automobilu A:
VíceIdeální plyn. Stavová rovnice Děje v ideálním plynu Práce plynu, Kruhový děj, Tepelné motory
Struktura a vlastnosti plynů Ideální plyn Vlastnosti ideálního plynu: Ideální plyn Stavová rovnice Děje v ideálním plynu Práce plynu, Kruhový děj, epelné motory rozměry molekul jsou ve srovnání se střední
VíceObsah 11_Síla _Znázornění síly _Gravitační síla _Gravitační síla - příklady _Skládání sil _PL:
Obsah 11_Síla... 2 12_Znázornění síly... 5 13_Gravitační síla... 5 14_Gravitační síla - příklady... 6 15_Skládání sil... 7 16_PL: SKLÁDÁNÍ SIL... 8 17_Skládání různoběžných sil působících v jednom bodě...
VíceFyzika - Sexta, 2. ročník
- Sexta, 2. ročník Fyzika Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence komunikativní Kompetence k řešení problémů Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k podnikavosti Kompetence
VícePracovní list vzdáleně ovládaný experiment. Obr. 1: Matematické kyvadlo.
Mechanické kmitání (SŠ) Pracovní list vzdáleně ovládaný experiment Určení tíhového zrychlení z doby kmitu matematického kyvadla Fyzikální princip Matematickým kyvadlem rozumíme abstraktní model mechanického
Více5. Stanovení tíhového zrychlení reverzním kyvadlem a studium gravitačního pole
5. Stanovení tíhového zrychlení reverzním kyvadlem a studium gravitačního pole 5.1. Zadání úlohy 1. Určete velikost tíhového zrychlení pro Prahu reverzním kyvadlem.. Stanovte chybu měření tíhového zrychlení.
VíceE K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO
Seznam výukových materiálů III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast: Předmět: Vytvořil: MECHANIKA FYZIKA JANA SUCHOMELOVÁ 01 - Soustava SI notebook VY_32_INOVACE_01.pdf Datum
Více4. Práce, výkon, energie a vrhy
4. Práce, výkon, energie a vrhy 4. Práce Těleso koná práci, jestliže působí silou na jiné těleso a posune jej po určité dráze ve směru síly. Příklad: traktor táhne přívěs, jeřáb zvedá panel Kdy se práce
Více