edí Úvod do problematiky ŽP Vymezení pojmů

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "edí Úvod do problematiky ŽP Vymezení pojmů"

Transkript

1 Vliv člověka na životní prostřed edí Úvod do problematiky ŽP Vymezení pojmů

2 Trochu historie. Mezníkem ve vývoji lidstva a jeho prostřed edí byla skutečnost, že e se člověk k stal PÁNEM P TECHNIKY. Nevyváženost enost životních podmínek vede k devastaci přírodnp rodních zdrojů Nerovnoměrný rný technický pokrok se projevuje znehodnocování ŽP V rámci r vývoje člověka byl vliv na krajinu v závislosti na jeho chování - lovec X zemědělec Rozvoj zemědělstv lství,, intenzivní odlesňov ování, řízené zalesňov ování

3 Trochu historie. Prvotně pospolná společnost Vztah člověka a přírody p byl dán d n principem zachování života. Přírodní prostřed edí ovlivňovalo ovalo člověka ve většív míře e než on jej Člověk k byl považov ován n za lovce

4 Trochu historie. V závislosti z na změny v zastoupení lesa a stepí rozlišujeme 4 období: NEJSTARŠÍ OBDOBÍ mladší doba kamenná,, doba bronzová,, doba železná, starověk, do zač.. středov edověku Charakteristika: zásahy z osídlen dlení do lesních formací v lesostepních oblastí a při p i okraji smíš íšených lesů STŘEDOV EDOVĚK Od začátku do konce středov edověku Charakteristika: vznik měst, m vliv dosahuje aža na okraj velkých lesních porostů,, které uvnitř zůstávají nadále neporušen eně zachovány (lov zvěř ěře) OBDOBÍ POZDNÍHO STŘEDOV EDOVĚKU DO 18.STOL Charakteristika: velké mýcení lesů za účelem získz skání zemědělsk lské půdy Odlesněny ny rozsáhl hlé oblasti jako Valašsko, podhůř ůří Českomoravské vrchoviny, podhůř ůří Bílých a Malých Karpat

5 Trochu historie. OBDOBÍ REGULACE POMĚRŮ LESNÍ A ZEMĚDĚLSK LSKÉ PŮDY PŘEDPISY P A INSTITUCEMI OD 18.STOL. Charakteristika: počátek lánovl nového lesního hospodářstv ství,, začátek formace lesního hospodářstv ství (přem eměna loveckých revírů na hospodářsk ské objekty s různými hospodářskými skými soustavami) Velký rozvoj zemědělstv lství Základním m krajinným faktorem byl vztah mezi lesem a bezlesím. Tento faktor rozší šířen o technickou revoluci Zastoupení lesa XIV.stol 60 % a XVIII.stol 38 % z celkové plochy půdy, p v současnosti cca 30 %

6 DEFINICE, POJMY KRAJINA Krajinou rozumíme me topograficky vymezenou část povrchu zemského se shodným mezoklimatem a s podmínkami pro vytvořen ení přímo se ovlivňuj ujících ch společenstev enstev organismů,, vzájemn jemně podmiňuj ujících ch svoji existenci. Krajina je klasifikační jednotka, vyjadřuje poměrn rně velké území,, které nebývá dostatečně jednotné z hlediska přírodovp rodovědného i technického. ho. Proto se dělíd na menší území. - je homogenní nebo heterogenní systém m uvnitř více či méně přirozených hranic

7 DEFINICE, POJMY EKOTOP - stanoviště se stejnými ekologickými faktory fyzikáln lně- chemické povahy, okolí živých organizmů - top je základnz kladní jednotka, která není dále dělitelnd litelná,, tzv. základní zeměpisn pisně dále nedělitelný prvek (poloha + vertikáln lní složen ení zemského povrchu) - označen ení pro topické jednotky : klimatop, hydrotop, edafotop - používaj vají se pro tříděnít abiotické složky přírodyp

8 DEFINICE, POJMY MIKROCHOR - základní jednotka pro klasifikaci krajiny - nejmenší jednotka krajiny s typickým složen ením ekotopů MEZOCHOR - soubor mikrochorů,, který rozsahem i obsahem odpovídaj dají vlastnostem území,, které se běžb ěžně nazývá krajina MAKROCHOR a MEGACHOR území spojující 2 a více v mikrochorů,

9 DEFINICE, POJMY SLOŽKA KRAJINY - pojem pro označen ení malé součásti sti přírody nebo soubor několika n krajinných prvků,, tvořící jeden určitý celek,který působí jednotným dojmem (např.. háje h a lesíky, stromořad adí, osady atd.)

10 DEFINICE, POJMY BIOSFÉRA - představuje část země (geosféry), ve kterém může e existovat život. - litosféra (5 aža 6 km), hydrosféra, ra, atmosféra (5 aža 6km PROSTŘED EDÍ - souhrn všech v podmínek a vlivů neživ ivé a živé přírody, působp sobící na organismy EKOLOGIE - věda o vztazích mezi organismy a jejich prostřed edím

11 DEFINICE, POJMY EKOLOGIOCKÁ STABILITA KRAJINY schopnost ekosystému vyrovnávat vat změny způsoben sobené vnější šími činiteli a zachovávat vat své přirozené vlastnosti a funkce EKOLOGICKÉ FAKTORY - určit ité složky prostřed edí s dočasným/trvalým významem pro organizmy - faktory abiotické klima, horninové podloží,, expozice, sklonitost, reliéf, půda, p vodstvo, atmosféra - faktory biotické biocenóza (fytocenóza, zoocenóza) za) - faktory atropogenní Faktory se navzájem ovlivňuj ují a podmiňuj ují Působením m faktorů se vytváří ekosystémy

12 Ekologická stability krajiny

13 DEFINICE, POJMY EKOSYSTÉM - je tvořen biocenózami a ekotopem - znakem ekosystému je biodiverzita - tvoří podmínky pro přenos p energie a její přeměnu - na základz kladě výměny látek l mezi abiotickou a biotickou složkou prostřed edí rozlišujeme systémy: 1) autotrofní systém organické látky (producenti) se tvoří z neorganických substancí pomocí solárn rní radiace 2) heterotrofní systém je charakterizován n principem potravní pyramidy (přem eměna organických látek l na jednodušší látky pomocí konzumentů a destruentů) - dynamický celek s komplexním m regulačním m systémem EKOLOGICKÁ ROVNOVÁHA - ekologické meze, ekologická valence - ekologická rovnováha homeostáza - ekologická degradace ekologická krize nebo katastrofa

14 DEFINICE, POJMY Základem trvání ekosystému je neustálý koloběh h látek, l který ovlivňuje jeho stálost K udržen ení koloběhu látek l je potřeba energie Rozhodující je vztah mezi hmotou a energií Život každého ekosystému je udržov ován n jednostranným přítokem energie slunečního zářenz ení (solárn rní radiace) a jeho produktivitou ekosystému Primárn rní energii každý organismus využije pouze jedenkrát t (přem eměna na teplo a uniká) Fotosystéza je motorickou silou každého ekosystému 6 CO H2O C6H12O6 + 6 O2 + 6 H2O

15 ČINNOST ČLOVĚKA A ŽIVOTNÍ PROSTŘED EDÍ Hlavní negativní dopady na přírodu p a ŽP - znečištění atmosféry - znečištění vod - znečištění a devastace půdyp - úbytek přírodnp rodních zdrojů Hlavní negativní vlivy na přírodu p a ŽP - zemědělstv lství - průmysl - stavební výstavba - úbytek přírodnp rodních zdrojů,, skládkov dkování,, likvidace odpadů - zvyšov ování životní úrovně - myslivost, rybářstv ství

16 Znečištění atmosféry Následek techniky a průmyslu Neohrožuje jen prostřed edí ale i zdraví Dopad vzniku plynných i pevných exhalací: - vytváří se zákal, z který měním intenzitu slunečního zářenz ení, zvyšuje se výskyt mlh,mění se teplotní i srážkov kové poměry - usazování pevných částí na listech rostlin ovlivnění funkce fotosyntézy - imise měním obsah a poměr r mineráln lních látek l v půdě p ovlivnění charakteru vegetace a fauny - některé plyny (CO2, fluorovodík, sirovodík,amoniak) působí oslabení nebo odumírání jehličnan nanů Závažnost působenp sobení těchto exhalátů je násobena n tím, t že e v ovzduší reagují s vodními párami p a způsobuj sobují okyselení srážek

17 Vznik troposférick rického ozónu V atmosféře e se dnes vyskytují dříve neexistující látky (halogenované uhlovodíky, freony, těkavt kavé látky), jež se působením m slunečního zářenz ení rozkládaj dají na reaktivní sloučeniny - fotooxidanty. Na vzniku fotooxidantů se podílej lejí benzínov nové motory, tepelné elektrárny, rny, různr zné spalovací procesy, dále d nátěrovn rové hmoty a lepidla; těžt ěžba, transport a rafinace ropy, spalovací procesy, průmysl včetnv etně potravinářsk ského, ale i výroby, při p i kterých se do atmosféry uvolňuj ují uhlovodíky, například v podobě rozpouštědel V důsledku nepřízniv znivého tvaru terénu a nízkn zké větrné výměny vzduchu, dochází lokáln lně k nárůstu koncentrace ozónu a další ších toxických fotooxidantů s nepříznivými důsledky d na zdraví lidí, rostlin, živočichů a na kvalitu a funkčnost nost některých n materiálů. Zjednodušen eně lze na dopadovou kategorii tvorby přízemnp zemního ozóu nahlížet jako na reakční černou skříňku ku vzniku přízemnp zemního ozónu. Vysoké koncentrace přízemnp zemního ozónu jsou ovšem indikátorem fotochemického ho smogu.

18 Jak škodí fotooxidanty Všechny reaktivní látky vznikající z fotochemických reakcí mají nepřízniv znivé účinky na životní prostřed edí. Fotooxidanty působí nepřízniv znivě na zdraví lidí i přírody. p Zvýšen ená koncentrace ozónu způsobuje u lidí nejprve dráždění a později poškozen kození srdce a dýchacích orgánů,, vyvolává bolesti hlavy, dráždí oči a dýchací cesty od hrtanu po plíce. Negativní důsledky fotochemického ho smogu se projevují především m na poškozen kození funkcí dýchacích cest. PředpoklP edpokládá se rovněž oslabení imunitního systému a zhoršen ení průběhu jiných nemocí. Ozón n reaguje předevp edevším m s nenasycenými vazbami. Reakce s nenasycenými kyselinami a s bílkovinami narušuj ují buněč ěčné membrány a mají tudíž zhoubné účinky pro buňky. Volné radikály se také podílej lejí na vzniku arteriosklerózy (poškozen kození buněč ěčné stěny ukládáním m tuků) ) a tím t m zvyšuj ují riziko tvorby krevních sraženin, urychlují proces stárnut rnutí tělních tkání.. Mohou poškodit DNA buněk k a podporují vznik nádorn dorů. Ozón n je nebezpečný ný rostlinám. Narušuje uje rostlinné tkáně i fotosyntetický aparát. U živočichů působí narušov ování dýchacích orgánů.

19 Znečištění vod Následek průmyslu, zemědělstv lství,, zvyšov ování životní úrovně a používání chemických přípravků Všechny odpady z průmyslu, myslu,splachysplachy z polí, fekálie, úniky ropných produktů se dostávaj vají do vody a půdy p a silně ovlivňuj ují všechny dotčen ené ekosystémy Největší ším m problémem je eutrofizace a kumulace toxických látek l v tělech t živočichů a rostlin

20

21

22 Znečištění půdy Znečišťov ování a devastaci půdy p způsobuje vedle vlivů z ovzduší a vody i aplikace různých r biocidů,, hnojiv a jiných chemických látek l ne zemědělskou nebo lesní půdu.???? Testování látek velmi omezené,, nelze nikdy vyloučit vedlejší účinky, respektive vyzkoušet vlivy na všechny skupiny organizmů Příklady: - v lesních školkách po ošeto etření sazenic herbicidy zmizely z půdy p nematocidní houby, které parazitovali na drobných červech háďátkách,, ta se přemnop emnožila a zničila ila sazenice - solení vozovek mám za následek n hynutí doprovodné zeleně (stromořad adí citlivé jsou jehličnany, lípy, l javory a břízy) a zeleň podél l cest je vystavena výfukovým plynům - zeleň uprostřed živičných a betonových povrchů trpí nedostatkem vláhy a zasolení je proto velkým problémem

23 Vrstva odpadu Humus Vylouhovaná vrstva Obohacovaný horizont Ochuzovaný horizont A B A - Huminifikace B - Mineralizace Mateční substrát C

24 Znečištění půdy Půda je devastována výstavbou (zábory půdy), p odvodňov ováním, překrývp ekrýváním deponiemi a výsypkami, divokými skládkami, které vznikají v různých zářezech z a roklích Vzniklé skládky zarůstaj stají plevelem, který se šíří dále na okolní území Skládky se stávaj vají domovem myší ší,, potkanů a jiných hlodavců a ty poškozuj kozují přírodní ekosystémy i zemědělsk lské kultury a jsou přenap enašeči různých chorob

25 Acidifikace Acidifikace je proces okyselování půdního nebo vodního prostřed edí způsobený nárůstem n koncentrace vodíkových kationtů,, které se do prostřed edí dostaly atmosférickým spadem emisí oxidu siřičit itého, oxidů dusíku a amoniaku Dopady acidifikace lze pozorovat na kvalitě půd, podzemní i povrchové vody, živých organismech, funkčnosti nosti ekosystémů a na materiálech. Zasaženy jsou i pobřežní oblasti moří a oceánů Nejznámější šími případy p pady je vyhynutí ryb a života vůbec v ve skandinávských jezerech, úhyny lesů a poškozen kození budov, soch a další ších materiálů.. Kyselými spady dochází k rozleptávání historických památek, dochází tak k nevratným škodám m na kulturním m dědictvd dictví.

26 Acidifikace Látkami zapříčiňuj ujícími acidifikaci jsou SO2, NOx, NHx,, kyseliny (HCl( HCl) ) a H2S. Jedná se o emise plynů,, které při i kontaktu s vodou vytvářej ejí disociované kyseliny, a tudíž uvolňuj ují do roztoku kationty vodíku projevující se kyselou reakcí. Oxid siřičitý itý SO2 vzniká především m spalováním fosilních surovin, zejména hnědého ho uhlí.. Hlavním zdrojem oxidů dusíku NOx jsou v současnosti emise z dopravy.

27 Důsledky acidifikace Snížen ení ph,, tzn. zvýšen ení kyselosti, vod a půd. p Vznikají : Poškozen kozené horské lesy, kyselé povrchové vody bez ryb, podzemní vody s vysokým obsahem toxických kovů uvolněných ných z půd p d a hornin dochází ke snížen ení celkové biodiverzity krajiny, k poklesu pestrosti rostlinných i živočišných druhů způsobuje i nižší hospodářsk ské výnosy polí či i lesů.. Kyselé depozice jsou totiž toxické pro rostliny a stromy, které po masivním m kyselém m spadu hynou následné vyluhování toxických kovů (i vyskytujících ch se přirozenp irozeně,, které v za normáln lních podmínek nepřízniv znivě na ekosystémy nepůsob sobí) v půdách dochází k vyluhování živin jako jsou sírany, s chloridy, uhličitany itany a dusičnany které se dostávaj vají do spodních půdnp dních pater a stávaj vají se nedostupnými pro rostliny. dochází ve svrchních vrstvách půdy p k poklesu koncentrace bazických kationtů (K+, Ca2+, Mg2+, Na+) nutných pro růst r rostlin ve vodách zde pak dochází k uvolňov ování kationtů hliníku a manganu - iontů,, jejichž vyšší koncentrace většinv ině rostlin škodí.

28

29 Vliv člověka na přírodu p a krajinu Výrazné negativní vlivy na přírodu p a krajinu mají všechna odvětv tví lidských činností a to jak na volnou krajinu, tak i v případp padě koncentrace do určitých míst. m Zemědělsk lská výroba - způsobila velké negativní dopady kvůli zcelování pozemků a velkoplošnými plodinami Každé odnětí zemědělsk lské půdy pro výstavbu muselo být nahrazeno jinou půdou p rozorání mezí, rekultivací křovinných porostů,, odvodňov ováním mokřad adů atd. PřemP eměna byla finančně náročná

30 Vliv člověka na přírodu p a krajinu Díky chemizaci a úpravě krajiny v zemědělstv lství docházelo k porušen ení rovnováhy v krajině významných drobných přirozených p nebo polopřirozených ekosystémů nebo úbytku domácích ch druhů živočichů,, předevp edevším m ptactva a drobných obratlovců plazů, hlodavců,oboj,obojživelníků- a i hmyzu. V současnosti toto není,, ale ochrana přírody p a krajiny bojuje s opačným problémem velké plochy polí,, luk a pastvin zůstz stávají ladem a zarůstaj stají plevelem a rumištn tní vegetací. Opatřen ením m se stává chov dobytka ovce,kozy.

31 Vliv člověka na přírodu p a krajinu Lesnictví - je považov ováno za šetrné vůči i přírodp rodě - pěstování lesa mělo m užu v minulosti přísnp sná a přesná regule, kterými se kompenzovala těžt ěžba lesa - avšak ak narušen ení je v současnosti narušov ováno industrializací lesních prací,, používaj vají se těžt ěžké mechanismy, přičemp emž dochází k narušov ování povrchu a následnn sledně ke vzniku eroze, používání chemických prostředk edků pro hubení škůdců a tím t se hubí i ostatní hmyz, zavádí se pěstovp stování exotických dřevin d (dub červený, smrk pichlavý atd.)

32 Vliv člověka na přírodu p a krajinu Myslivost - pozitivní nebo negativní dopad? ZáleZ leží na úhlu pohledu J - je součást stí zemědělsk lské prvovýroby a jejím m cílem c je vytvářet podmínky pro chov zvěř ěře e a lov zvěř ěře e a to z důvodd vodů a) zachování zoodiverty (druhové pestrosti) b) pro hospodářský ský užiteku při čemž zvěř se dělíd na užitkovou u a škodnou. (určeno zákonem z a vyhláš áškou) - přemnožení některých druhů zvěř ěře e mám za následek n poškozov kozování dřevin atd. Rybníkářstv ství - vznik umělých vodních ploch, výsadba nevhodných druhů ryb (amur( bílý, tolstolobik), vypouštění rybníků,, odbahnění,ni,ničení rákosovin a další ších mokřadn adních rostlin.

33

34 Průmysl Znečištění ovzduší - Imise, emise zejména škodlivých látek, l popílek, arzen Čerpání přírodních surovin Vznik odpadů z výroby Potenciáln lní vliv na životní prostřed edí - LCA /EPD Staré ekologické zátěže Znečištění vody Čerpání podzemní vody (vliv na hladiny podzemní vody)

35

36 Výstupy studie LCA Výsledek LCA Parametry popisující environmentáln lní dopady (FJ = 1 m 2 produktu) Parametr Potenciál l globáln lního oteplování (GWP) Jednotka kg CO2 ekv. A1-A3 A3 10,1 Potenciál úbytku stratosferické ozonové vrstvy (ODP) kg CFC 11 ekv. 1,05 E-6E Potenciál acidifikace půdy a vody, (AP) Potenciál eutrofizace (EP) Potenciál l tvorby přízemnp zemního ozonu (POCP) Potenciál úbytku surovin (ADP-prvky) pro nefosilní zdroje Potenciál úbytku surovin (ADP-fosiln fosilní paliva) pro fosilní zdroje kg SO2 ekv. kg (PO4)3- ekv. kg Ethene ekv. kg Sb ekv. MJ, výhřevnost 0,0218 0,0183 0, , ,9

37 Stavebnictví Zábor půdyp Vznik odpadů Hluk Sekundárn rní prašnost Změna krajinného rázur Riziko znečištění vod a půdy p (úniky( RL) Narušen ení ekologické stability území

38

39 Ochrana přírody p a krajiny

40 Ochrana přírody p a krajiny Prokazatelné snahy o ochranu přírodnp rodních hodnot se datují z počátku 19.století vyhláš ášení 1. přírodnp rodní památky (jihoamerické obrovské stromy) U nás n s lze považovat ovat za určit itá ochranářsk ská opatřen ení kupř.: - ustanovení o ochraně lesního majetku v českém zřízení zemském m z roku dekret rakouské vlády o dobývání rašeliny za účelem ochrany lesů z roku usnesení zemského sněmu o ochraně ptactva z roku 1757

41 Ochrana přírody p a krajiny Územní systémy ekologické stability (ÚSES)( - vzájemn jemně propojený soubor přirozených p i pozměněných, ných, avšak ak přírodp rodě blízkých ekosystémů,, které udržuj ují přírodní rovnováhu - rozlišujeme místnm stní,, regionáln lní, nadregionáln lní systém ekologické stability - ÚSES se skládá z: biotopů (biocentra) biokoridorů - umožň žňují migrací mezi biocentry vymezení B a BK se znázor zorňuje na plánu ÚSES - Plán n je podklad pro projekt ÚSES, který musí být schválen orgány územního plánov nování řešeno eno v rámci r pozemkových úprav. - Projekt zpracovává pouze odborně způsobil sobilá osoba (podrobnosti v zákonz koně o ochraně přírody a krajiny č.. 114/1992 Sb.)

42 Plán ÚSES

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - půda V této kapitole se dozvíte: Jak vznikla půda. Nejvýznamnější škodliviny znečištění půd. Co je to

Více

HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ

HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ Současná etapa je charakterizována: populační explozí a nebývalým rozvojem hospodářské činnosti společnosti řadou antropogenních činností s nadměrnou produkcí škodlivin

Více

FAKTORY VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ STAVEB

FAKTORY VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ STAVEB FAKTORY VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ STAVEB Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU - PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ OVZDUŠÍ

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ OVZDUŠÍ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ OVZDUŠÍ 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - ovzduší V této kapitole se dozvíte: Co je to ovzduší. Jaké plyny jsou v atmosféře. Jaké složky znečišťují

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné

Více

Modul 02 Přírodovědné předměty

Modul 02 Přírodovědné předměty Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty hmota i energie nevznikají,

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

VY_32_INOVACE_10_17_PŘ. Téma. Anotace Autor. Očekávaný výstup. Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Klíčová slova

VY_32_INOVACE_10_17_PŘ. Téma. Anotace Autor. Očekávaný výstup. Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Klíčová slova VY_32_INOVACE_10_17_PŘ Téma Anotace Autor Jazyk Očekávaný výstup Člověk jako ochránce i kazisvět Seznámení s vymíráním živočichů, ničení lesů, těžbou nerostných surovin, Mgr. Martina Mašterová čeština

Více

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova 2007-2013 2013 (EAFRD) Ing. arch. Kamila Matouškov ková,, CSc. Ministerstvo zemědělstv lství odbor Řídící orgán n EAFRD 221812189, kamila.matouskova matouskova@mze.

Více

Příprava a realizace staveb a ochrana životního prostřed. edí

Příprava a realizace staveb a ochrana životního prostřed. edí Příprava a realizace staveb a ochrana životního prostřed edí Ochrana životního prostřed edí a stavebnictví Stavebnictví je jedním m z hlavních činitelů tvorby životního prostřed edí,, současn asně však

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Pořadové číslo DUM 255 Jméno autora Jana Malečová Datum, ve kterém byl DUM vytvořen 11. 5. 2012 Ročník, pro který je DUM určen 9. Vzdělávací oblast (klíčová slova) Člověk a příroda

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Přírodopis 9. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová Neživá příroda objasní vliv jednotlivých sfér Země na vznik a trvání popíše planetu jako zemské těleso, stavbu,

Více

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Název: Téma: Autor: Číslo: Anotace: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Přírodní zdroje Neobnovitelné zdroje,

Více

Ekologie a její obory, vztahy mezi organismy a prostředím

Ekologie a její obory, vztahy mezi organismy a prostředím Variace 1 Ekologie a její obory, vztahy mezi organismy a prostředím Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz.

Více

Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku

Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku Globální oběh látek v přírodě se žádná látka nevyskytuje stále na jednom místě díky různým činitelům (voda, vítr..) se látky dostávají do pohybu oběhu - cyklu N

Více

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky. Poznáváme přírodu

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky. Poznáváme přírodu Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 6. Časová dotace: 2 hodiny týdně Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky Konkretizované tematické okruhy realizovaného průřezového tématu Poznáváme přírodu

Více

6.ročník 7.ročník 8.ročník 9.ročník

6.ročník 7.ročník 8.ročník 9.ročník 5. Průřezové téma - ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA 6.ročník 7.ročník 8.ročník 9.ročník Ekosystémy les (les v našem okolí; produkční a mimoprodukční významy lesa) pole (změny okolní krajiny vlivem význam způsoby

Více

Výukové environmentální programy s mezipředmětovými vazbami

Výukové environmentální programy s mezipředmětovými vazbami Výukové environmentální programy s mezipředmětovými vazbami Ekologie, krajina a životní prostředí, ochrana životního prostředí, geologie a pedologie, praxe (Ing. Lenka Zámečníková) I) pracovní listy, poznávačky,

Více

věda zkoumající vzájemné vztahy mezi organismy a vztahy organismů k prostředí základní biologická disciplína využívá poznatků dalších věd - chemie, fyzika, geografie, sociologie rozdělení ekologie podle

Více

Před dvěma tisíci lety zabíraly lesy většinu Evropy, Ameriky a Asie, ale značnáčást z nich byla vykácena. Dnes lesy pokrývají asi jednu třetinu

Před dvěma tisíci lety zabíraly lesy většinu Evropy, Ameriky a Asie, ale značnáčást z nich byla vykácena. Dnes lesy pokrývají asi jednu třetinu Před dvěma tisíci lety zabíraly lesy většinu Evropy, Ameriky a Asie, ale značnáčást z nich byla vykácena. Dnes lesy pokrývají asi jednu třetinu zemského povrchu. Hlavní příčinou odlesňování je po staletí

Více

February 22, 2013. UM102 Energii potřebujeme, ale...notebook. Opakování pojmů Z9. Přírodní zdroje a energii potřebujeme, ale. 1.

February 22, 2013. UM102 Energii potřebujeme, ale...notebook. Opakování pojmů Z9. Přírodní zdroje a energii potřebujeme, ale. 1. Přírodní zdroje a energii potřebujeme, ale 1. Písemné opakování 2. Výklad Opakování pojmů Z9 A B 1. Jmenuj rozdělení krajin 3. Práce s grafem 4. Procvičení pojmů 5. Křížovka 6. Témata na referáty podle

Více

Ostrov Vilm 5. KOLOBĚH HMOTY. Sedimentace. sedimentace. eroze. Půdní eroze. zaniklý záliv 5.1 ZÁKLADNÍPOJMY KOLOBĚHU HMOTY.

Ostrov Vilm 5. KOLOBĚH HMOTY. Sedimentace. sedimentace. eroze. Půdní eroze. zaniklý záliv 5.1 ZÁKLADNÍPOJMY KOLOBĚHU HMOTY. Ostrov Vilm Ostrov Vilm 5. KOLOBĚH HMOTY eroze sedimentace Sedimentace Půdní eroze zaniklý záliv 5.1 ZÁKLADNÍPOJMY KOLOBĚHU HMOTY Zaniklý záliv 1 ZÁSOBNÍKY A ROZHRANÍ 5.1.1. ZÁSOBNÍK Složka zásobník prostředí

Více

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0130 Šablona: III/2 Ověřeno ve výuce dne: 7.6.2013

Více

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0130 Šablona: III/2 Ověřeno ve výuce dne: 22.3.2013

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 11 VY 32 INOVACE 0115 0311

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 11 VY 32 INOVACE 0115 0311 Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 11 VY 32 INOVACE 0115 0311 VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony Autor

Více

ení kvality ovzduší oblasti Česka a Polska Kvalita ovzduší Ing. Rafał Chłond Ostrava 29. června 2010

ení kvality ovzduší oblasti Česka a Polska Kvalita ovzduší Ing. Rafał Chłond Ostrava 29. června 2010 Zlepšen ení kvality ovzduší v příhraniční oblasti Česka a Polska Kvalita ovzduší v Česku Ing. Rafał Chłond Ostrava 29. června 2010 Obsah 1. Znečištění ovzduší 2. Způsoby měřm ěření emisí 3. Nemoci způsoben

Více

DYNAMIKA KRAJINY. ČVUT FSv - katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství

DYNAMIKA KRAJINY. ČVUT FSv - katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství DYNAMIKA KRAJINY Dnešní stav krajiny je výsledkem spolupůsobení 5 základních faktorů přírodního původu : 1. Reliéf krajiny 2. Podnebí 3. Osídlení rostlinnými a živočišnými druhy (klima, migrace) 4. Vývoj

Více

Rýmařovsk. ovská 15 28. 01. / 2012. Ing. Martin Greško

Rýmařovsk. ovská 15 28. 01. / 2012. Ing. Martin Greško Základní škola Bruntál, Rýmařovsk ovská 15 Praktické práce 9. ročník Lesní hospodářstv ství v ČR (Vycházky a exkurze životní prostřed edí) 28. 01. / 2012 Ing. Martin Greško Zeměpisn pisné údaje ČR Rozloha

Více

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0130 Šablona: III/2 Ověřeno ve výuce dne: 5.4.2013

Více

Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2

Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2 Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2 Obsah tématu: 1) Vzdušný obal země 2) Složení vzduchu 3) Tlak vzduchu 4) Vítr 5) Voda 1) VZDUŠNÝ OBAL ZEMĚ Vzdušný obal Země.. je směs

Více

Voda jako životní prostředí ph a CO 2

Voda jako životní prostředí ph a CO 2 Hydrobiologie pro terrestrické biology Téma 8: Voda jako životní prostředí ph a CO 2 Koncentrace vodíkových iontů a systém rovnováhy forem oxidu uhličitého Koncentrace vodíkových iontů ph je dána mírou

Více

Maturitní témata Blok předmětů z životního prostředí Školní rok: 2013-2014

Maturitní témata Blok předmětů z životního prostředí Školní rok: 2013-2014 STŘEDNÍ ŠKOLA INFORMATIKY A SLUŽEB ELIŠKY KRÁSNOHORSKÉ 2069 DVŮR KRÁLOVÉ N. L. Obor Aplikovaná chemie ŠVP Aplikovaná chemie, ochrana životní prostředí, farmaceutické substance Maturitní témata Blok předmětů

Více

Školní výstupy Konkretizované učivo Průřezová témata, přesahy a vazby, projekty

Školní výstupy Konkretizované učivo Průřezová témata, přesahy a vazby, projekty Vzdělávací oblast: Člověk a příroda - Přírodopis Vyučovací předmět: Biologie Ročník: Kvarta Očekávané výstupy ZV RVP NEŽIVÁ PŘÍRODA rozpozná vybrané nerosty a horniny s použitím určovacích pomůcek Školní

Více

Vzduch Ochrana ovzduší

Vzduch Ochrana ovzduší Vzduch Ochrana ovzduší Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze. Atmosféra Obr. 1 Základní

Více

Planeta Země je obklopena vrstvou plynu/vzduchu, kterou označujeme odborným výrazem ATMOSFÉRA.

Planeta Země je obklopena vrstvou plynu/vzduchu, kterou označujeme odborným výrazem ATMOSFÉRA. SFÉRY ZEMĚ Při popisu planety Země můžeme využít možnosti jejího členění na tzv. obaly SFÉRY. Rozlišujeme následující typy sfér/obalů Země: 1. ATMOSFÉRA PLYNNÝ, VZDUŠNÝ OBAL ZEMĚ Název atmosféra vznikl

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

R věty. Jednoduché R věty:

R věty. Jednoduché R věty: R věty Nebezpečné vlastnosti chemických látek jsou popsány tzv. R-větami, které stanoví specifickou rizikovost jednotlivých nebezpečných chemických látek. R-věty jsou jednoduché nebo kombinované (podle

Více

Znečištění ovzduší Mgr. Veronika Kuncová, 2013

Znečištění ovzduší Mgr. Veronika Kuncová, 2013 Znečištění ovzduší Mgr. Veronika Kuncová, 2013 Zdroje znečištění ovzduší Zdroje související s činností člověka Tepelné elektrárny a továrny Silniční doprava Freony Metan ze skládek Spalování materiálu

Více

EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ, PROBLEMATIKA BIOPOTRAVIN A FILOZOFIE KONZUMENTA

EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ, PROBLEMATIKA BIOPOTRAVIN A FILOZOFIE KONZUMENTA EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ, PROBLEMATIKA BIOPOTRAVIN A FILOZOFIE KONZUMENTA Agr.Dr. Josef Dlouhý, Prof.h.c. j.f.dlouhy@gmail.com Problémy konvenčního zemědělství: závislost na fosilní energii závislost na

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

Výstupy Učivo Mezipředmětové vztahy Z-planeta Země projevy života

Výstupy Učivo Mezipředmětové vztahy Z-planeta Země projevy života 1 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda PŘÍRODOPIS ročník: šestý Výstupy Učivo Mezipředmětové vztahy - zná základní podmínky a Poznávání přírody(přír.soustavy- ekosystémy) Z-planeta Země projevy života -

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Přírodopis Ročník: 9. Průřezová témata,

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Přírodopis Ročník: 9. Průřezová témata, Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Žák: - charakterizuje postavení Země ve Sluneční soustavě a význam vytvoření základních podmínek pro život (teplo, světlo) Země ve vesmíru F Sluneční soustava - popíše

Více

SSOS_ZE_3. 16. Světové ekologické problémy

SSOS_ZE_3. 16. Světové ekologické problémy Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ZE_3.

Více

ských zvířat z hlediska veterinárn rní legislativy

ských zvířat z hlediska veterinárn rní legislativy Zákonné požadavky na chov hospodářských ských zvířat z hlediska veterinárn rní legislativy Křížová shoda Cross compliance CC MVDr.J.Salava Legislativa Nařízen zení Rady (ES) č.. 1782/2003, které je základnz

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 26.2.2010 Mgr.

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 26.2.2010 Mgr. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 26.2.2010 Mgr. Petra Siřínková ABIOTICKÉ PODMÍNKY ŽIVOTA SLUNEČNÍ ZÁŘENÍ TEPLO VZDUCH VODA PŮDA SLUNEČNÍ

Více

VESMÍR. za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let. dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná

VESMÍR. za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let. dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná VESMÍR za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná vznikají první atomy, jako první se tvoří atomy vodíku HVĚZDY první hvězdy

Více

ZEMĚ -vznik a vývoj -stavba -vnitřní uspořádání. NEROSTY A HORNINY Mineralogie-nerost -hornina -krystal

ZEMĚ -vznik a vývoj -stavba -vnitřní uspořádání. NEROSTY A HORNINY Mineralogie-nerost -hornina -krystal -vysvětlí teorii vzniku Země -popíše stavbu zemského tělesa -vyjmenuje základní zemské sféry,objasní pojem litosféra -vyjádří vztahy mezi zemskými sférami -objasní vliv jednotlivých sfér Země na vznik

Více

www.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ

www.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ Název projektu Číslo projektu Název školy Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělávání Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ CZ.1.07/1.5.00/34.0748

Více

Abiotický stres - sucho

Abiotický stres - sucho FYZIOLOGIE STRESU Typy stresů Abiotický (vliv vnějších podmínek) sucho, zamokření, zasolení půd, kontaminace prostředí toxickými látkami, chlad, mráz, vysoké teploty... Biotický (způsobený jiným druhem

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.1076 Pro vzdělanější Šluknovsko 32 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.1076 Pro vzdělanější Šluknovsko 32 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu Název

Více

autoři a obrázky: Mgr. Hana a Radovan Sloupovi

autoři a obrázky: Mgr. Hana a Radovan Sloupovi EKOLOGIE autoři a obrázky: Mgr. Hana a Radovan Sloupovi 1. Určitě jsi v nabídkových letácích elektroniky zaregistroval zkratku PHE. Jde o poplatek za ekologickou likvidaci výrobku. Částka takto uvedená

Více

Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec, náměstí Svobody 318

Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec, náměstí Svobody 318 Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec, náměstí Svobody 318 Obor: 16-01-M/01 Ekologie a životní prostředí Období: jaro 2015 Profilová část maturitní zkoušky 1. povinná zkouška : Ekologické

Více

Hodnocení celkových. lství. Prezentace studie, kterou provedli badatelé z Univerzity v Essexu,, EEA a další

Hodnocení celkových. lství. Prezentace studie, kterou provedli badatelé z Univerzity v Essexu,, EEA a další Hodnocení celkových externích nákladn kladů britského zemědělstv lství Prezentace studie, kterou provedli badatelé z Univerzity v Essexu,, EEA a další šími institucemi v čele s profesorem J.N.Prettym Základní

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Úvodní obrazovka Menu (vlevo nahoře) Návrat na hlavní stránku Obsah Výsledky Poznámky Záložky edunet Konec Chemie 2 (pro 12-16 let) LangMaster Obsah (střední část) výběr tématu - dvojklikem v seznamu témat

Více

Trvale udržitelné hospodaření Lesů města Brna, a. s. Ing. Jiří Neshyba

Trvale udržitelné hospodaření Lesů města Brna, a. s. Ing. Jiří Neshyba Trvale udržitelné hospodaření Lesů města Brna, a. s. Ing. Jiří Neshyba Trvale udržitelné hospodaření v lesích Dle zákona o lesích č. 289/1995 Sb. takové hospodaření, při němž je les trvale schopen plnit

Více

Zkoumání přírody. Myšlení a způsob života lidí vyšší nervová činnost odlišnosti člověka od ostatních organismů

Zkoumání přírody. Myšlení a způsob života lidí vyšší nervová činnost odlišnosti člověka od ostatních organismů Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 9. Časová dotace: 1 hodina týdně Výstup předmětu Rozpracované očekávané výstupy Učivo předmětu Přesahy, poznámky Konkretizované tématické okruhy realizovaného průřezového tématu

Více

Mokřady aneb zadržování vody v krajině

Mokřady aneb zadržování vody v krajině Mokřady aneb zadržování vody v krajině Jan Dvořák Říjen 2012 Obsah: 1. Úloha vody v krajině 2. Mokřady základní fakta 3. Obnova a péče o mokřady 4. Mokřady - ochrana a management o. s. Proč zadržovat vodu

Více

Ekosystém II. Koloběh hmoty: uhlík, dusík, fosfor. Člověk a biosféra

Ekosystém II. Koloběh hmoty: uhlík, dusík, fosfor. Člověk a biosféra Ekosystém II. Koloběh hmoty: uhlík, dusík, fosfor Člověk a biosféra Koloběh hmoty v ekosystému Zásoby (pools) chemických prvků jsou uloženy v různých rezervoárech - atmosféra - hydrosféra - litosféra -

Více

SSOS_ZE_1.13 Základy ekologie, prezentace

SSOS_ZE_1.13 Základy ekologie, prezentace Číslo a název projektu Číslo a název šablony CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT DUM číslo a název SSOS_ZE_1.13

Více

3.1 Základní přírodní zdroje země. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

3.1 Základní přírodní zdroje země. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín 3.1 Základní přírodní zdroje země Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín Obsah přednášky 1. Přírodní zdroje 2. Litosféra 3. Pedosféra 4.

Více

Životní prostředí. ochrana životního prostředí Forma vzdělávání: Platnost: od 1. 9. 2009 do 31. 8. 2013

Životní prostředí. ochrana životního prostředí Forma vzdělávání: Platnost: od 1. 9. 2009 do 31. 8. 2013 Učební osnova předmětu Životní prostředí Studijní obor: Aplikovaná chemie Zaměření: ochrana životního prostředí Forma vzdělávání: denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium: 192 3. ročník: 33 týdnů

Více

VY_32_INOVACE_008. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

VY_32_INOVACE_008. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám VY_32_INOVACE_008 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Vztahy mezi organismem a prostředím Vyučovací

Více

Historie ochrany přírody p Švýcarska

Historie ochrany přírody p Švýcarska ČESKÉ ŠVÝCARSKO Historie ochrany přírody p Českého Švýcarska 1923 první snahy o ochranu Č.Š.. (Rudolf Maximovič) 1933 chráněná území Edmundova (Tichá) ) soutěska, ska, Pravčick ická brána, Tiské stěny

Více

Odhady růstu spotřeby energie v historii. Historické období Časové zařazení Denní spotřeba/osoba. 8 000 kj (množství v potravě)

Odhady růstu spotřeby energie v historii. Historické období Časové zařazení Denní spotřeba/osoba. 8 000 kj (množství v potravě) Logo Mezinárodního roku udržitelné energie pro všechny Rok 2012 vyhlásilo Valné shromáždění Organizace Spojených Národů za Mezinárodní rok udržitelné energie pro všechny. Důvodem bylo upozornit na význam

Více

Ekologie základní pojmy. Michal Hejcman

Ekologie základní pojmy. Michal Hejcman Ekologie základní pojmy Michal Hejcman Ekologie jako věda Ekologie poprvé se objevila v roce 1869 (Hackel), odvozena od řeckého oikos domov. Terním byl použit v souladu s hledáním paralel mezi přírodou

Více

Zásady trvale udržitelného rozvoje

Zásady trvale udržitelného rozvoje Zásady trvale udržitelného rozvoje Co je to trvale udržitelný rozvoj (TUR) trend, který zajistí hospodářský a společenský vývoj, který bude v souladu s kapacitami ekosystémů zachování tzv. enviromentálních

Více

enství není společenství Projekt je spolufinancován Zlínským krajem a Komisí Evropských společenství.

enství není společenství Projekt je spolufinancován Zlínským krajem a Komisí Evropských společenství. Obec Salaš Projekt byl spolufinancován n obcí Salaš a Komisí Evropských společenstv enství. Projekt je spolufinancován Zlínským krajem a Komisí Evropských společenství. Výhradní odpovědnost dnost za obsah

Více

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ EKOSYSTÉMY

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ EKOSYSTÉMY PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ EKOSYSTÉMY 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - ekosystémy V této kapitole se dozvíte: Z čeho se skládá ekosystém. Co je to biom a biosféra. Jaké

Více

Zemědělství a ochrana přírody a krajiny. Roman Scharf odbor obecné ochrany přírody a krajiny MŢP

Zemědělství a ochrana přírody a krajiny. Roman Scharf odbor obecné ochrany přírody a krajiny MŢP Zemědělství a ochrana přírody a krajiny Roman Scharf odbor obecné ochrany přírody a krajiny MŢP Vývoj krajiny ve vztahu k zemědělství Do konce 19. století rozvoj osídlení včetně horských a podhorských

Více

Drobné prachové částice, polétavý prach

Drobné prachové částice, polétavý prach Drobné prachové částice, polétavý prach Jsme velmi drobné prachové částice. Jsme malé a lehké, proto se snadno zvíříme a trvá dlouho, než se zase usadíme. Lidé nám proto začali říkat polétavý prach. Čím

Více

Základy biologie a ekologie VZNIK A VÝVOJ ŽIVOTA

Základy biologie a ekologie VZNIK A VÝVOJ ŽIVOTA Základy biologie a ekologie VZNIK A VÝVOJ ŽIVOTA Výsledky vzdělávání Učivo Ţák Základy biologie charakterizuje názory na vznik a vývoj vznik a vývoj ţivota na Zemi ţivota na Zemi, porovná délku vývoje

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

Výběr látek k hodnocení zdravotních rizik ovzduší. MUDr.H. Kazmarová Státní zdravotní ústav Praha

Výběr látek k hodnocení zdravotních rizik ovzduší. MUDr.H. Kazmarová Státní zdravotní ústav Praha Výběr látek k hodnocení zdravotních rizik ovzduší MUDr.H. Kazmarová Státní zdravotní ústav Praha pro H.R.A. -kdy a proč Ve fázi f zadání pro přípravu p pravu podkladů, rozptylové studie předchází V rámci

Více

VY_32_INOVACE_02.19 1/7 3.2.02.19 Člověk a příroda

VY_32_INOVACE_02.19 1/7 3.2.02.19 Člověk a příroda 1/7 3.2.02.19 Společenstvo organismů cíl - znát pojem společenství - uvést příklad rostlinného a živočišného společenství - ve vodě i na souši žijí společně druhy organismů, vytváří rostlinná a živočišná

Více

ZÁKLADY EKOLOGIE 3 Člověk a životní prostředí

ZÁKLADY EKOLOGIE 3 Člověk a životní prostředí ZÁKLADY EKOLOGIE 3 Člověk a životní prostředí Mgr. Lukáš Rambousek GIO Semily Člověk a životní prostředí Člověk jako biologický druh je stejnou součástí přírody jako ostatní biologické druhy. Na rozdíl

Více

GLOBÁLNÍ- SVĚTOVÉ PROBLÉMY LIDSTVA

GLOBÁLNÍ- SVĚTOVÉ PROBLÉMY LIDSTVA GLOBÁLNÍ- SVĚTOVÉ PROBLÉMY LIDSTVA JEDNÁ SE O CELOSVĚTOVÉ PROBLÉMY, KTERÉ NEJEN KOMPLIKUJÍ, NARUŠUJÍ A ZHORŠUJÍ LIDEM ŽIVOT, ALE I SAMOTNOU EXISTENCI ŽIVOTA NA ZEMI.. soulad v konání, dodržování mezinárodních

Více

Životní prostředí. Učební osnova předmětu. Pojetí vyučovacího předmětu. Studijní obor: Aplikovaná chemie. Zaměření:

Životní prostředí. Učební osnova předmětu. Pojetí vyučovacího předmětu. Studijní obor: Aplikovaná chemie. Zaměření: Učební osnova předmětu Životní prostředí Studijní obor: Aplikovaná chemie Zaměření: ochrana životního prostředí Forma vzdělávání: denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium: 225 3. ročník: 33 týdnů

Více

Odborná škola výroby a služeb, Plzeň, Vejprnická 56, Plzeň. Číslo materiálu 19. Bc. Lenka Radová. Vytvořeno dne

Odborná škola výroby a služeb, Plzeň, Vejprnická 56, Plzeň. Číslo materiálu 19. Bc. Lenka Radová. Vytvořeno dne Název školy Název projektu Číslo projektu Číslo šablony Odborná škola výroby a služeb, Plzeň, Vejprnická 56, 318 00 Plzeň Digitalizace výuky CZ.1.07/1.5.00/34.0977 VY_32_inovace_ZZV19 Číslo materiálu 19

Více

V rámci gymnaziálního vzdělávání v předmětu Environmentální výchova vede učitel žáka k osvojení klíčových kompetencí těmito metodami:

V rámci gymnaziálního vzdělávání v předmětu Environmentální výchova vede učitel žáka k osvojení klíčových kompetencí těmito metodami: 5.13 Environmentální výchova Charakteristika vyučovacího předmětu 1. Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Environmentální výchova integruje všechny tematické okruhy

Více

Speciální ZŠ a MŠ Adresa. U Červeného kostela 110, 415 01 TEPLICE. Název op. programu

Speciální ZŠ a MŠ Adresa. U Červeného kostela 110, 415 01 TEPLICE. Název op. programu Subjekt Speciální ZŠ a MŠ Adresa U Červeného kostela 110, 415 01 TEPLICE Číslo op. programu CZ. 1. 07 Název op. programu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Číslo výzvy 21 Název výzvy Žádost o fin. podporu

Více

Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Pozemkové úpravy. Ing. Jiří Hladík, Ph.D.

Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Pozemkové úpravy. Ing. Jiří Hladík, Ph.D. Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Pozemkové úpravy Ing. Jiří Hladík, Ph.D. Model integrované ochrany půdy, vody a krajiny Půda: Je médium pro růst rostlin Je stabilizátorem globálních ekosystémů

Více

Speciální ZŠ a MŠ Adresa. U Červeného kostela 110, 415 01 TEPLICE Číslo op. programu CZ. 1. 07 Název op. programu

Speciální ZŠ a MŠ Adresa. U Červeného kostela 110, 415 01 TEPLICE Číslo op. programu CZ. 1. 07 Název op. programu Subjekt Speciální ZŠ a MŠ Adresa U Červeného kostela 110, 415 01 TEPLICE Číslo op. programu CZ. 1. 07 Název op. programu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Číslo výzvy 21 Název výzvy Žádost o fin. podporu

Více

Biologie - Kvarta Biologie kvarta Výchovné a vzdělávací strategie Učivo ŠVP výstupy

Biologie - Kvarta Biologie kvarta Výchovné a vzdělávací strategie Učivo ŠVP výstupy - Kvarta Biologie Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k učení Kompetence pracovní vědy

Více

"...s určitými riziky ve vztahu k životnímu prostředí jsou spojeny všechny systémy a druhy lidské činnosti, ať už si toho jsme vědomi, či nikoli...

...s určitými riziky ve vztahu k životnímu prostředí jsou spojeny všechny systémy a druhy lidské činnosti, ať už si toho jsme vědomi, či nikoli... Vlivy a účinky na ŽP "...s určitými riziky ve vztahu k životnímu prostředí jsou spojeny všechny systémy a druhy lidské činnosti, ať už si toho jsme vědomi, či nikoli..." ŽP (příroda)... nikdy není zakonzervovaná

Více

Území, zahrnuté v posuzované koncepci

Území, zahrnuté v posuzované koncepci Území, zahrnuté v posuzované koncepci Příloha 2- Monitorovací ukazatele dle kapitoly 7 Monitorovací ukazatelé vlivu koncepce na ŽP a) b) c) d) e) f) g) h) 1. Zlepšovat kvalitu povrchových a podzemnich

Více

KRYSTALICKÁ STAVBA KOVOVÝCH SLITIN

KRYSTALICKÁ STAVBA KOVOVÝCH SLITIN KRYSTALICKÁ STAVBA KOVOVÝCH SLITIN Krystalická stavba kovových slitin 1. MECHANICKÉ SMĚSI SI Mech. směs s dvou a více v fází f (složek) vzniká tehdy, jestliže e složky se vzájemn jemně nerozpouští ani

Více

2. TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ

2. TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ 2. TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ http://cs.wikipedia.org/wiki/trvale_udr%c5%beiteln%c3%bd_rozvoj OBECNÉ SOUVISLOSTI V SOUČASNÉ DOBĚ ŽIJE VĚTŠÍ ČÁST LIDSTVA V PRO NÁS NEPŘEDSTAVITELNÉ CHUDOBĚ A OBYVATELÉ TZV.

Více

Školní vzdělávací program - Základní škola, Nový Hrádek, okres Náchod. Část V. Osnovy

Školní vzdělávací program - Základní škola, Nový Hrádek, okres Náchod. Část V. Osnovy Část V. Osnovy II. stupeň VOLITELNÝ PŘEDMĚT KAPITOLA 34. - PŘÍRODOVĚDNÁ PRAKTIKA Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor - vyučovací předmět: Doplňující vzdělávací obor volitelný předmět Přírodovědná

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice Životní prostředí a doprava Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

Modelování znečištění ovzduší. Nina Benešová

Modelování znečištění ovzduší. Nina Benešová Modelování znečištění ovzduší Nina Benešová 2. května 2012 trocha historie druhy znečišt ujících látek a jejich vliv na člověka a životní prostředí k čemu je dobré umět znečištění modelovat typy modelů

Více

Základní škola a mateřská škola Drnholec, okres Břeclav, příspěvková organizace CZ.1.07/1.4.00/21.0006

Základní škola a mateřská škola Drnholec, okres Břeclav, příspěvková organizace CZ.1.07/1.4.00/21.0006 Název školy Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Základní škola a mateřská škola Drnholec, okres Břeclav, příspěvková organizace CZ.1.07/1.4.00/21.0006 I/2 Inovace a zkvalitnění výuky

Více

Historie ochrany přírody a krajiny. Přednáška UOZP

Historie ochrany přírody a krajiny. Přednáška UOZP Historie ochrany přírody a krajiny Přednáška UOZP Počátky První právní akty z 12.-14. století -ochrana lesů, lesních a vodních živočichů, lovených jako zvěř a ryby před pytláctvím Kníže Konrád Ota (1189)

Více

Environmentální legislativa. Legislativa ČR. Právní řád princip hierarchie právní síly

Environmentální legislativa. Legislativa ČR. Právní řád princip hierarchie právní síly Environmentální legislativa Legislativa ČR Právní řád princip hierarchie právní síly 1. Ústavní zákony 2. Zákony 3. Podzákonné předpisy: nařízení vlády vyhlášky ministerstev Environmentální legislativa

Více

SSOS_ZE_2.01 Atmosréra

SSOS_ZE_2.01 Atmosréra Číslo a název projektu Číslo a název šablony CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT DUM číslo a název SSOS_ZE_2.01

Více

4.2 Vliv dopravy na životní prostředí. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

4.2 Vliv dopravy na životní prostředí. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín 4.2 Vliv dopravy na životní prostředí Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín Obsah přednášky 1. Obecné pojmy, typy dopravy 2. Struktura dopravy

Více

Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola

Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola 1. Geografická charakteristika Afriky 2. Geografická charakteristika Austrálie a Oceánie 3. Geografická charakteristika Severní Ameriky 4. Geografická

Více

OPAKOVÁNÍ VĚDNÍ OBORY, NEŽIVÁ PŘÍRODA

OPAKOVÁNÍ VĚDNÍ OBORY, NEŽIVÁ PŘÍRODA 1. POPIŠ OBRÁZEK ZNÁZORŇUJÍCÍ PRŮBĚH FOTOSYNTÉZY. OPAKOVÁNÍ VĚDNÍ OBORY, NEŽIVÁ PŘÍRODA 1 2. POPIŠ SLOŽENÍ SOUČASNÉ ATMOSFÉRY (uveď, který z plynů v současné atmosféře je znázorněn modrou, žlutou a černou

Více

Vliv kompostu na kvalitu půdy

Vliv kompostu na kvalitu půdy Okruh IV Vliv kompostu na kvalitu půdy Ing. Lucie Valentová, Ph.D. Ing. Květuše Hejátková ZERA - Zemědělská a ekologická regionální agentura, o.s. Proč se zabývat BIODEGRADABILNÍM MATERIÁLEM Ochrana životního

Více