Masarykova univerzita, Filozofická fakulta Psychologický ústav Studijní rok 2012/2013

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Masarykova univerzita, Filozofická fakulta Psychologický ústav Studijní rok 2012/2013"

Transkript

1 Masarykova univerzita, Filozofická fakulta Psychologický ústav Studijní rok 2012/2013 DIPLOMOVÁ PRÁCE Osobní pohoda a zvládání zátěže u učitelů základních škol Martina Sochová Vedoucí diplomové práce: PhDr. Alena Slezáčková, Ph.D. Brno 2013

2 Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci vypracovala samostatně a uvedla v ní veškerou literaturu a jiné prameny, které jsem použila. V Brně dne 25. dubna Martina Sochová

3 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala především vedoucí své práce PhDr. Aleně Slezáčkové, Ph.D. za poskytnutí odborných konzultací, cenných připomínek a velmi vstřícný přístup při zpracování mé diplomové práce. Rovněž děkuji Ing. Petru Škařupovi za konzultace při statistickém zpracování dat. Velké poděkování patří i mému příteli a rodině, kteří mi byli oporou po celou dobu mého studia. A v neposlední řadě mé poděkování patří také všem učitelům, kteří se byli ochotni výzkumu zúčastnit a bez kterých by nemohla vzniknout tato práce.

4 Obsah ÚVOD... 1 TEORETICKÁ ČÁST STRES Definice Dimenze stresu Průběh stresu Stres v pracovním prostředí COPING ZVLÁDÁNÍ ZÁTĚŽE Definice, vymezení Teoretické přístupy ke copingu Copingové strategie Zdroje zvládání OSOBNÍ POHODA (WELL BEING) Vymezení pojmu a zařazení Nejdůležitější východiska osobní pohody Zdroje osobní pohody Osobní pohoda a zvládání zátěžových situací Pozitivní účinky osobní pohody Osobní pohoda a podpora zdraví ve školním prostředí SPECIFIKA UČITELSKÉ PROFESE Osobnost učitele Zátěžové faktory v učitelské profesi a jejich zdroje Vliv stresu na osobnost učitele Zvládání zátěže v učitelské profesi... 47

5 4.5 Prevence SHRNUTÍ TEORETICKÉ ČÁSTI VÝZKUMNÁ ČÁST CÍLE VÝZKUMU FORMULACE HYPOTÉZ A VÝZKUMNÝCH OTÁZEK Hypotézy Výzkumné otázky METODIKA VÝZKUMU Výzkumný soubor Zkoumané osoby a postup při sběru dat Použité metody Strategie zvládání stresu - SVF Meisterův dotazník zátěže Scales of Psychological Well Being (SPWB) Happiness Measures Fordyce Emotion Questionnaire Vlastní otázky týkající se duševní hygieny, zdravotního stavu a stresorů v učitelském povolání Zpracování dat POPIS VÝSLEDKŮ INTERPRETACE VÝSLEDKŮ A ZÁVĚREČNÁ DISKUSE ZÁVĚR LITERATURA SEZNAM TABULEK, GRAFŮ A OBRÁZKŮ

6 ÚVOD Učitelé se podílejí na formování osobností žáků, ovlivňují jejich vztah ke škole, a poté i k celému vzdělávání. Osobnost učitele považujeme za klíčový faktor ovlivňující jak vzdělávací, tak výchovný proces žáků. Podle četných studií řadíme učitele k profesím se zvýšenou mírou zátěže. U učitelů můžeme pozorovat specifické zdroje stresu, které jsou typické jen pro jejich profesi. Potýkají se se špatnými postoji žáků k práci, jejich nemotivovaností, vysokými počty dětí ve třídách, špatnými provozními podmínkami, nedoceněním ze strany veřejnosti, je na ně vyvíjen tlak ze všech stran - od žáků, rodičů, nadřízených a mnoho dalších. Díky všem těmto okolnostem se nemůžeme divit, že se u nich vyskytuje značná pracovní psychická zátěž, která se odráží i v motivaci k práci, ve vztazích na pracovišti, v jednání s lidmi, v pracovních i zdravotních rizicích, v napětí, únavě, poklesu pracovní výkonnosti atd. (Kohoutek, Řehulka, 2011). Vysoké pracovní nasazení a působení rozmanitých stresorů se tak negativně projevuje v oblasti psychického i somatického zdraví učitele a konečně se může promítnout i na psychice žáků. Podle Míčka a Zemana je to především nedostatečná duševní vyrovnanost a nervozita, která se na dětech projevují nejvíce. Proto je velice důležité se zajímat o jejich duševní zdraví a osobní pohodu a zvyšovat jejich odolnost vůči zátěži. Odolnost vůči zátěži či schopnost adekvátně se vyrovnat se zátěžovými situacemi patří k cenným dovednostem a stává se tak důležitým kapitálem, na kterém má cenu dále pracovat a rozvíjet ho. Investice společnosti do tělesného a hlavně duševního zdraví učitelů se bohatě vyplatí. Pochopíme-li to jako společnost, zlepšíme výrazně duševní zdraví celého národa, zejména mladé generace. Právě kvalita školství ovlivňuje mladou generaci, a tím se do určité míry podílí na budoucím vývoji a úrovni celé společnosti. Zjišťuje se, že nervozita učitelů, jejich neklid, celková duševní nevyrovnanost, zanechává relativně výrazné a trvalé stopy v psychice dětí. Čím je dítě mladší, tím výrazněji se tento efekt projevuje. Vliv učitele na psychiku jeho žáků je ještě mnohem všestrannější. Kromě vyrovnanosti dítěte ovlivňuje celou řadu psychických faktorů jako sebedůvěru, sebevědomí atd. Problematikou učitelské zátěže a specifickými zdroji této zátěže se u nás věnují například manželé Řehulkovi, Paulík, Vašina, Holeček, Žídková a Martinková. Souvislost se 1

7 syndromem vyhoření prokazovala Urbanovská. Ze zahraničních autorů jmenujme aspoň Kyriacoua, Fontanu a Abouserieho. Práci dělíme tradičně na dvě části teoretickou a praktickou. Teoretická část obsahuje čtyři velké kapitoly týkající se klíčových oblastí našeho zájmu a to stresu, zvládání zátěže, osobní pohody a osobnosti učitele. Ve výzkumné části se zaměřujeme na metodiku výzkumu, popis výzkumného designu a následuje závěrečná diskuse, kdy se snažíme naší práci zařadit do širších souvislostí a zrekapitulovat výsledky, které přinesla. 2

8 TEORETICKÁ ČÁST 3

9 1 STRES Existuje nepřeberné množství publikací, přístupů a pojetí stresu. O stresu bychom mohli psát nekonečně dlouho. Vzhledem k rozsahu naší práce zmíníme jen nejdůležitější poznatky z této oblasti, vztahující se k našemu výzkumnému problému. V úvodu kapitoly stres vymezíme, zmíníme některé teoretické přístupy, průběh stresové reakce a nakonec se zaměříme na stres v pracovním prostředí. O vlivu stresu na jedince pojednáváme až v kapitole Vliv stresu na osobnost učitele, kde si uvedeme konkrétnější projevy přímo u této profese. 1.1 Definice Na následujících řádcích si představíme pár základních vymezení stresu. Ke stresové reakci organismu dochází při jeho setkání se stresorem, stres tedy můžeme definovat jako tělesnou a duševní reakci na stresor. Pod pojmem stresor se skrývají jakékoliv okolnosti, podmínky či podněty, které u člověka vyvolávají stres a spouští stresovou reakci. Řadíme sem takové události vnímané jako situace ohrožení duševní nebo tělesné pohody (Praško, 2001). Pro relativně nižší než hraniční úroveň stresové reakce organismus se v češtině používá termínu zátěž, někdy se stres a zátěž popisují jako synonyma (Křivohlavý, 1994). Křivohlavý (2001) dále uvádí, že při definici stresové reakce je podstatný poměr mezi mírou (intenzitou, tlakem atd.) stresogenní situace a silou (schopnostmi, možnostmi) danou situaci zvládat. O stresové situaci můžeme tedy hovořit jen v případě, když míra intenzity stresogenní situace je vyšší než schopnost či možnost daného člověka tuto situaci zvládnout. Seyle označuje stresory jako všechno, co na náš organismus klade určité požadavky a čemu se musíme přizpůsobit nebo nějak reagovat. Dělí stresory do dvou skupin fyzikální a emocionální. Mezi fyzikální stresory patří alkohol, nikotin, přírodní změny a katastrofy, změny ročních období apod. Pod emocionální stresory řadí stav úzkosti, strach z budoucnosti, narušené mezilidské vztahy, nedostatečné zázemí v rodině apod. (Selye, 1966). Zátěž nemusí být jen ve smyslu jednoho silného a traumatizujícího stresoru, ale může se jednat i o souhrn běžných každodenních starostí a nepříjemností (daily hassles), které jsou sice malé, ale jejich účinek se může kumulovat (Lazarus, Folkmanová, 1984). 4

10 Hladký (1993) popisuje tří kategorické okruhy stresorů a rozlišuje: 1) velké životní události, které mají vliv na změnu životních okolností, 2) každodenní malé události, které zahrnují běžně se vyskytující se situace s emotivními účinky a 3) chronické životní okolnosti a podmínky, ovlivňující celkovou kvalitu života. Zajímavou definici vztahu zátěže a stresu uvádí Plamínek (2008). Podle něj se na velikosti stresu v organismu podílí dvě veličiny a to: zátěž, která na organismus působí a odolnost jako schopnost organismu tuto zátěž snášet. Popisuje následující vztah vyjádřený rovnicí: STRES = ZÁTĚŽ / ODOLNOST Stres nesmíme vnímat jen jako negativní reakci. Když potřebujeme zmobilizovat své síly, je přiměřená hladina stresu žádoucí, protože vede například k vyostření pozornosti, většímu soustředění a k zvýšení schopnosti se rychle rozhodovat. Důležitou úlohou stresu je také ochrana organismu před přetížením. Může nám sloužit jako signál, že bychom měli začít řešit nějaký problém (Praško, 2001). Také by nebylo prospěšné žít úplně bez stresu, protože jeho určitá míra může mít příznivý účinek na životní a pracovní spokojenost člověka, podněcovat ho k vyšší výkonnosti, zvyšovat motivaci a posilovat jeho sebevědomí a sebedůvěru (Matoušek, 2003). 1.2 Dimenze stresu Rozlišujeme různé dimenze stresu. Podle toho, jak stres na člověka působí, rozdělujeme jej dva kvalitativně odlišné póly záporně působící stres spojený s negativními pocity - distres a kladně působící stres spojený s příjemným prožíváním eustres. Seyle (1988) charakterizuje distres jako trvalou, zdraví škodlivou zátěž a naproti tomu eustres jako zdraví prospěšný, zodpovědný za aktivizaci našeho organismu. Křivohlavý (1994) uvádí další dvě dimenze stresu a to hypostres a hyperstres. O hyperstresu hovoříme tehdy, překračuje-li stres hranice adaptability jednice, tj. schopnosti jedince vyrovnat se se stresem. Naopak hypostres je spojován s nízkou úrovní intenzity reakce, avšak při dlouhodobějším působení představuje ohrožení. 5

11 Obrázek č. 1 Základní rozměry stresu: Intenzita a kvalita (Křivohlavý, 1994) Matoušek (2003) uvádí časové hledisko stresu a dělí jej na akutní, chronický, posttraumatický a anticipační. Kebza a Šolcová (1998) používají podobné členění a rozlišují stres akutní a chronický. Akutní stresory představují změny ve formě předělů, které se objevují v našem životě. O předělu hovoříme tehdy, jedná-li se o události neočekávané, dezorganizující, nechtěné a vytrhující. Chronický stres představuje trvalou nerovnováhu mezi tím, co chceme a tím, co dostáváme, nebo také mezi tím, co bychom chtěli a tím, co musíme či k čemu jsme nuceni. Wheaton (1996) předpokládá, že stresory působící na člověka lze uspořádat na kontinuu od diskrétních (jednotlivých, zřídkakdy se vyskytujících) až po spojité (dlouhotrvající, až trvale se vyskytující). Rozlišuje: 1) Nečekaná traumata silné, velmi zřídka se vyskytující stresory. Patří zde například úmrtí blízké osoby, přepadení atd. 6

12 2) Životní události bývají to vážné události, časově limitované, ale trvají delší dobu a nekončí pokaždé příjemně. Může se jednat o vážnou nemoc, přestěhování se do nového města atd. 3) Každodenní starosti pohybují se uprostřed tohoto kontinua. Některé se objevují pravidelně, některé se objevují epizodicky, neočekávaně. 4) Události, které nenastávají (nonevents) jedinec si přeje nebo očekává, že daná situace nastane, a ona nepřijde. Představuje stresující okolnost, kdy se nedostavuje změna, kterou si jedinec či skupina přejí. 5) Chronické stresory patří zde stresory působící nejméně pět let (Čáp, Mareš, 2001). V této kapitole jsme si uvedli obecná dělení stresorů a jejich dimenze. Konkrétními a specifickými zdroji zátěže u učitelské profese se budeme podrobněji zabývat v kapitole Zátěžové faktory a jejich zdroje u učitelů. 1.3 Průběh stresu Důležitou roli ve studiu stresu a stresových situací sehrál H. Selye, který formuloval koncepci všeobecného adaptačního syndromu (General Adaptation Syndrom - GAS). Toto pojetí stresu vychází z předpokladu, že každý stresor působící na organismus může nastartovat obrannou reakci (stresovou situaci), která má mobilizační charakter. Stres je výsledkem interakce mezi určitou silou působící na člověka a schopností organismu tomuto tlaku odolat. Fáze všeobecného adaptačního syndromu jsou následující: 1) Poplachová fáze GAS dochází k vyhlášení poplachu, mobilizují se všechny obranné možnosti organismu, aktivuje se sympatický systém. Organismus je připraven k reakci bojuj nebo uteč. 2) Všeobecný adaptační syndrom vlastní boj organismu se stresorem, kdy cílem je zklidnění organismu. Záleží na tom, jak silný stresor je a jak bojeschopný je organismus. 3) Vyčerpání v rámci GAS nastává tehdy, vyčerpá-li organismus rezervy a zdroje pro adaptaci, a dochází k celkovému selhání organismu. Stres je přítomný v každém okamžiku těchto tří stádií. Jeho projevy se v průběhu času mohou měnit. Vždy se nemusí projevovat všechna tři stádia, abychom mohli o syndromu 7

13 hovořit. Pouze ty nejtěžší formy stresu dosahují stadia vyčerpání. Většina psychického a fyzického vypětí způsobuje projevy na úrovni prvního a druhého stádia (Selye, 1966). Jako další koncepci stresu zmiňujeme Lazarusův transakční model stresu, který patří bezpochyby k nejznámějším. Zdůrazňuje význam vztahu mezi jedincem a prostředím a definuje stres jako vztah mezi jedincem a jeho prostředím, které je jedincem vyhodnocené jako překračující jeho zdroje a ohrožující jeho duševní a tělesnou pohodu (well being) (Lazarus, Folkman, 1984, s. 19). Z transakčního modelu stresu vychází i Dotazník SVF 78 Strategie zvládání stresu, který jsme použili v empirické části naší práce. Lazarusův transakční model zdůrazňuje vliv kognitivního zhodnocení na průběh stresové reakce a popisuje tři fáze vyrovnávání se se stresovou situací: 1) Primární zhodnocení (primary appraisal) v této etapě posuzujeme, zda je pro nás daná situace ohrožující, respektive jaká jsou nebezpečí či jaké pozitivní zisky nám naopak může přinést. Konkrétní situace může být pro někoho silně stresující a pro druhého nikoliv. Výzkumy naznačují, že některé osobnostní charakteristiky typu úzkostlivost nebo neuroticismus přispívají k subjektivnímu nadsazování hrozby, zatímco vlastnosti typu nezdolnost, optimismus nebo vnímaná osobní zdatnost se podílejí na subjektivním zmenšování hrozby (Taylor, Aspinall, 1996; Čáp, Mareš, 2001). 2) Sekundární zhodnocení (secondary appraisal) v této fázi uvažujeme, co bychom mohli v dané stresové situaci udělat. Člověk posuzuje své zdroje a možnosti v závislosti na stresové situaci, se kterou se musí vypořádat. Pokud ji vyhodnotí jako výzvu, ohrožení, nebezpečí či ztrátu, konfrontuje ji se svými copingovými zdroji: fyzickými (např. zdraví, vitalita, výdrž), sociálními (individuální síť vztahů a podpůrný systém jako jsou rodina, nejbližší přátelé, spolupracovníci, příbuzní), psychologickými (schopnosti, sebehodnocení, morální myšlení, všeobecné přesvědčení) a materiálními (hmotné zabezpečení jako peníze, ostatní prostředky). Výsledkem těchto dvou fází se stává výběr konkrétní copingové strategie. 3) Přehodnocení (appraisal) na základě nových informací z prostředí nebo z organismu nastává změna pohledu na situaci a následuje přehodnocení. 8

14 Výsledkem může být výběr nové a adekvátnější strategie (Baumgartner, 2001; Slaměník, Výrost, 2001). Obrázek č. 2 Model obecného adaptačního syndromu (Křivohlavý, 1994) Všeobecně je známo, že stres se podepisuje především na lidském zdraví. Podle Křivohlavého (1994) však nemůžeme stanovit jasnou kauzalitu mezi vztahem stres zdraví. Máme za to, že zhoršený zdravotní stav může snižovat odolnost vůči stresu a zároveň snížená odolnost vůči zátěži může negativně ovlivňovat zdravotní stav. Také Kebza (2005) neuznává jednostrannou rovnici negativního vlivu stresu na zdraví, ale je zastáncem celostnějšího pohledu na tuto problematiku, kdy konečný vliv stresu na zdraví je ovlivněn souhrou mnoha různých činitelů a to jak dispozičních vlivů (vyšší zranitelnost, nižší frustrační tolerance a odolnost), tak situačních. 1.4 Stres v pracovním prostředí Doposud jsme se zabývali stresem a zvládáním zátěže v obecné rovině. V následující kapitole se podrobněji zaměříme na problematiku pracovního stresu, který se blíže vztahuje k tématu naší práce. Dalo by se říct, že podstatnou dobu svého života trávíme v práci. Proto veškeré faktory, co na nás v práci dopadají, mají obrovský vliv na naši celkovou životní spokojenost a osobní pohodu. 9

15 I když se budeme zajímat hlavně o problematiku pracovního stresu a ovlivňování zdraví pracovní zátěží, nelze tyto podmínky oddělit od mimopracovních životních podmínek. Musíme mít na paměti, že se tyto okruhy navzájem ovlivňují a prolínají. Nepříznivé pracovní podmínky mohou výrazně snižovat pracovní výkon jedince, mohou vést k pracovní nespokojenosti a v dlouhodobém měřítku i ke vzniku různého onemocnění. Pracovní stres nastává tehdy, jestliže požadavky v práci neodpovídají schopnostem, prostředkům ani potřebám pracovníka (Malek, Mearns, Flin, 2010). Hladký (1993) chápe pracovní zátěž jako nesoulad mezi požadavky na pracovníka a jeho možnostmi, tedy mezi tím, čemu je vystaven (expozice) a jaké jsou jeho předpoklady tyto nároky zvládnout (dispozice). Z této definice vychází i Řehulka a Řehulková V této koncepci dochází k zátěžovému stavu nejen tehdy, jsou-li na pracovníka kladeny větší nároky, než může zvládnout, ale ke specifické zátěži dochází i tehdy, jestliže je expozice malá a dispozice nejsou využity. Hladký (1993) popisuje tři hlavní zdroje zátěže: 1) samostatná pracovní činnost 2) psychosociální vlivy, které představují buď aktuální stresové situace nebo chronické pracovní či životní podmínky sociálního charakteru, vycházející ze společenských a organizačních podmínek. 3) fyzické prostředí fyzikální, biologické a chemické faktory pracovního a životního prostředí. Frenche a Caplan (1972) rozlišili přetížení (overload), které je charakterizováno příliš velkými nároky práce a podtížení (underload), které spočívá v malých nárocích práce. Přetížení můžeme ještě dále dělit na kvantitativní (příliš mnoho práce) a kvalitativní (příliš obtížná práce) (Hladký, 1993). Kebza a Šolcová (1998; In Řehulka, Řehulková, 1998) rozdělují pracovní stres do několika kategorií: 1) Problémy související s rolemi, které jedince zastává - konflikty rolí 2) Nároky související s obsahem práce - pracovní zatížení a odpovědnost 3) Organizace práce - potíže s komunikací, nejasné vymezení kompetencí a odpovědnosti 4) Profesní perspektiva - nejasný kariérní řád, nevyužití kvalifikace 10

16 5) Fyzické prostředí - hluk, prach, teplota, bezpečnost práce (Kebza, Šolcová, 1998). K tradičním modelům pracovního stresu řadíme také práci autorů Coppera a Marshallové (1979). Zabývali se vztahem pracovního stresu na duševní a fyzické zdraví a identifikovali několik zdrojů pracovní zátěže a stresu. Tyto potencionální zdroje zátěže mohou v souvislosti s individuálními charakteristikami vést k různým symptomům nemoci. 1) Obsah a podmínky práce práce na směny, fyzikální podmínky, odpovědnost a náročnost práce, nuda apod. 2) Role pracovníka v organizaci konfliktnost a nejednoznačnost role, postavení apod. 3) Interpersonální vztahy na pracovišti malá sociální podpora, konflikty se spolupracovníky, komunikační bariéra, mobbing nebo bosssing apod. 4) Vývoj profesní kariéry slabé vyhlídky na postup nebo povýšení, předčasná či brzděná kariéra apod. 5) Organizační struktura a klima malý podíl na rozhodování, špatný styl vedení, pracovní nejistota, nevhodný způsob kontroly či nízká smysluplnost apod. Bártová (2011) uvádí několik stresových faktorů vyplývajících z výkonu povolání: 1) Zvýšená pracovní zátěž přetížení časový tlak, vysoká míra zodpovědnosti, malá míra sociální opory 2) Nedostatek samostatnosti množství kontrol, nemožnost pracovat samostatně 3) Nedostatek uznání, ocenění čím méně se cítí zaměstnanci podporovaní ze strany vedení, tím větší je pravděpodobnost, že u nich dojde k chronickému stresu či syndromu vyhoření 4) Špatný kolektiv neochota si navzájem pomoci, velké věkové a hodnotové rozdíly 5) Nespravedlnost nespravedlivé hodnocení, podlézání 6) Konflikt hodnot vlastní hodnoty jsou v rozporu s hodnotami organizace Ukázalo se, že vysoce stresogenní je také práce charakterizovaná nízkou autonomií pracovní činnosti při současně vysokých nárocích na kvalitu, odpovědnost a nasazení 11

17 pracovníka. Tento poznatek podporuje koncept pracovního stresu Karaseka (1979), který pracuje s dvěma dimenzemi míra kontroly a nároky. Jako míru kontroly označuje možnost volnosti v rozhodování, která je určována možnostmi rozhodovat o tom, jak pracovat, provádět samostatná rozhodování a uplatňovat tvořivý přístup. Uvádí, že možnost kontroly nad situací snižuje míru stresu a naopak nedostatek kontroly může zapříčinit různé poruchy zdraví. Vysoké nároky a vysoká míra kontroly vyznačují aktivitu, kdy můžeme předpokládat vzrůst osobní kompetence a spokojenosti s prací (Hladký, 1993). Na Karasekův model navazuje spousta dalších teoretických prací. Meier (2008) se spolupracovníky ověřovali vztah mezi kontrolou situace a pracovními nároky a jejich důsledek na well being (osobní pohodu) a zdraví. Přišli na to, že daný vztah je platný pouze tehdy, když kontrola nad situací je propojena s individuálními charakteristikami jedince (například místo kontroly či vědomí vlastní účinnosti), který neustále dokola ověřuje možnosti kontroly. U těchto jedinců vědomí vlastní kontroly nad situacemi pozitivně ovlivňuje hodnocení a prožívání stresových událostí a zmírňuje jejich dopady. Meier je také autorem zátěžového dotazníku, který jsme zvolili pro výzkumný design v empirické části naší práce. V předešlé velké kapitole Stres jsme si nastínili některá teoretická východiska stresu a jeho dimenze, blíže si rozebrali různé druhy stresorů a zaměřili se i na stres v pracovním prostředí. Tato problematika je velice obsáhlá, ale snažili jsme se vybrat to nejpodstatnější, týkající se naše práce. 2 COPING ZVLÁDÁNÍ ZÁTĚŽE Tématu stresu jsme se již věnovali, následuje kapitola zaměřená na jeho zvládání. Zvládání zátěže patří ke stěžejním pojmům v naší diplomové práci, probereme si jej tedy podrobněji. Uvedeme jednotlivé teoretické modely a východiska zvládání zátěže, zaměříme se na copingové strategie a také na to, co se podílí na úspěšném zvládání, jaké máme zdroje. 2.1 Definice, vymezení V životě se nevyhnutelně vyskytují situace, u kterých musíme vynaložit spoustu sil a energie pro jejich překonání a zvládnutí. Pro toto úsilí používáme označení coping. Pojem 12

18 coping je odvozen z anglického slovesa to cope, což v překladu znamená zvládnout, vypořádat se, vyrovnat se či poradit si. Strategie využívající se ke zvládání zátěžových situací můžeme tedy označit jako copingové. Nejčastěji je citována definice autorů Lazaruse a Folkmanové (1984), kteří zvládání vymezují jako neustále se měnící kognitivní a behaviorální úsilí jedince orientované jak na činnost, tak i intrapsychicky, zvládnout, popř. tolerovat, snížit či minimalizovat, vnější požadavky, které hraničí nebo překračují osobní zdroje (Čáp, Mareš, 2001, s. 533). Jde přitom o požadavky mimořádně vysoké, které člověka značně namáhají a zatěžují nebo převyšují zdroje, které má daná osoba k dispozici. Kladem této definice je, že bere v potaz jak požadavky kladené na člověka, tak i zdroje jeho sil a možností (Křivohlavý, 1994). Autoři chápou zvládání zátěže v kontextu teorie emocí, kdy je zvládání zátěže kognitivní proces, probíhající za účelem snížení úzkosti či tense (Lazarus, Folkmanová, 1988). Kohn (1996) definuje zvládání jako vědomé adaptování se na stresor. Zvládání zahrnuje buď reakci na bezprostřední stresor (jedná se o zvládací reakci) nebo konzistentní způsob, kterým se jedinec vyrovnává se stresory působící v různé době a v různých situacích (zvládací styl). Zvládací styl je více určován osobnostními charakteristikami a jedincovými dispozicemi oproti zvládacím strategiím a nabývá charakteru jedincových rysů osobnosti (Mareš, Čáp, 2001). Cohen a Lazarus (1979) uvádějí několik základních cílů copingu: 1) Redukovat stresové podmínky okolí a maximalizovat možnost regenerace a uzdravení. 2) Přizpůsobit se nebo tolerovat negativní události. 3) Udržovat pozitivní sebeobraz. 4) Zachovávat duševní rovnováhu. 5) Pěstovat uspokojivé mezilidské vztahy (Ogden, 2004). 2.2 Teoretické přístupy ke copingu Množství výzkumů se zaobírá myšlenkou, do jaké míry jsou strategie zvládání dispoziční či situační charakteristikou. Existuje nějaká predispozice člověka chovat se určitým způsobem nebo je vše pod vlivem dané situace a okolností? Toto je důležité téma, které 13

19 je v současné době stále aktuální a stává se předmětem spousta výzkumů a prací. V následující kapitole si jednotlivé přístupy ve stručnosti představíme. 1) Dispoziční přístup charakterizuje zvládání jako stabilní predispozici reagovat na stres určitým způsobem. Předpokládá se, že existuje určitá intraindividuální stabilita v preferování strategií zvládání a zároveň mezi lidmi jsou interindividuální diferenciace ve využívaných způsobech chování. Zastánci tohoto přístupu jsou například Carver, Scheier a Weintraub (1989). Podle nich ke každé zátěžové situaci přistupujeme se souborem preferovaných a zafixovaných postupů, zvládání je tedy nezávislé na čase a měnících se podmínkách 2) Situační přístup zdůrazňuje vliv situace jako určujícího vlivu zvládání. Copingové strategie jsou determinované typem situací. McCrae (1984) poukazuje na to, že existují tři rozdílné typy stresových situací, na které lidé reagují: a) situace jako výzva (challenge) začátek studia, manželství, narození dítěte apod. b) situace ohrožení (threat) onemocnění, nezaměstnanost apod. c) situace ztráty (loss) smrt blízké osoby, rozvod, krádež apod. Na hodnocení situace se nejvíce podílí to, zda je situace vnímaná jako stresogenní a zda a v jaké míře bude považovaná za kontrolovatelnou. Čím více má člověk pocit, že má situaci pod svou kontrolou, tím méně se mu jeví jako nebezpečná a ohrožující. A naopak když vnímá nízkou míru své kontroly nad situací, vyvolává to v něm emoční distres, což vede k zaměření se na coping orientovaný na emoce. 3) Interakční přístup překonává jednostrannost dispozičního a situačního přístupu. Předpokládá, že při zvládání probíhá mnohosměrný proces mezi osobou i situací. Na straně osobnosti vstupují kognitivní, motivační a emoční faktory a na straně situace je determinujícím faktorem psychologický význam situace. Konkrétní chování je závislé i na kontextu dané situace (Baumgartner, 2001; Výrost, Slaměník, 2001). Na zvládání zátěže se podílí celá řada aspektů osobnosti. Jedním z nich je i pohlaví jedince. V naší výzkumné části se budeme zabývat tímto aspektem osobnosti, proto si jej podrobněji popíšeme. Z výzkumů posledního desetiletí vyplynulo, že ženy reagují na stres spíše pasivně a depresivně. Mají často pocit, že je všechno a všichni přetěžují, využívají jejich 14

20 ochotu pomoci a jejich laskavosti. Často se může jednat jen o naučený zvyk zvládání zátěže touto pasivní formou, který se dá částečně odbourat. Jde to ovšem velmi obtížně i vzhledem k přetrvávajícímu společenskému nastavení, kdy je lépe vnímána žena, která je pokorná, tichá, s malým sebevědomí a s velkou závislosti na muži než žena průbojná, sebevědomá, obecně s typicky mužskými atributy. K tomu přispívá i touha zvládat domácnost a starost o děti (Bártková, 2011). Muži naopak reagují spíše agresivně a se sklony k hyperaktivnímu jednání. V protikladu k emocionálně založeným ženám volí spíše strategie zaměřené na problém. Podle Bártkové (2011) jim chybí dostatečná sebekontrola, častěji podléhají alkoholu a na rozdíl od žen hledají chyby spíše ve svém okolí než u sebe. Z předešlých odstavců je tedy patrné, že některé vzorce a způsoby chování a jednání ve stresových situacích, jsou získané v dětství a naučené, nikoliv dány jen biologickým rozdělením (Bártková, 2011). 2.3 Copingové strategie Copingové strategie jsou strategie zaměřené na zvládání těžkostí, které zahrnují vypracování přehledu různých možných alternativ řešení krizové situace, také zvážení toho, čeho danou strategií můžeme dosáhnout a jaké budou náklady vynaložené na realizaci zvolené strategie (Baumgartner, 2001; Slaměník, Výrost, 2001). Kebza a Šolcová (1998) popisují zvládací mechanismy jako repertoár vrozených dispozic a dovedností, které jedinec získal v průběhu svého života v procesu střetávání se s nejrůznějšími stresory. Jedinec může v zátěžových situacích uplatňovat vědomé a cílené copingové strategie, ale může také využívat nevědomých strategií, kterými jsou obranné mechanismy. Obranné mechanismy mají ochraňovat jedince před stresovými situacemi a pomáhají mu zvládat zátěžové a emočně náročné situace. Řadíme sem například vytěsnění, projekci, sublimaci, racionalizaci, identifikaci nebo regresi. Jedná se o maladaptivní způsoby vyrovnávání se člověka se zátěží, zatímco copingové strategie představují přizpůsobivé způsoby vyrovnávání se se zátěží (Křivohlavý, 2004). Obranné mechanismy slouží jedinci především k pasivnímu vyhýbání se zátěžovým situacím, zatímco copingové strategie se orientují spíše 15

21 na aktivní řešení. Copingové strategie tedy mají pro duševní zdraví jedince protektivní účinky, na rozdíl od obranných mechanismů, které představují spíše rizikové faktory (Mlčák, 2011). Podle Křivohlavého (1994) existují dvě možnosti jak zvládat distresové situace a nastolit tak ztracenou rovnováhu. První možnost spočívá ve změně na straně zátěže. Změna na straně zátěže souvisí s ovlivněním okolního dění a to následovně: ubrat zátěž (například něco neudělat vůbec), něco zkrátit (přijít později, odejít dříve), delegovat (přesunout něco na druhého) nebo kooperovat (spolupracovat, nedělat vše sám). Hlavní princip je ve snížení intenzity působení stresorů, které člověka zatěžují. Druhá možnost spočívá ve změně na straně zdrojů sil a možnosti obrany a týká se samotné osobnosti prožívající distresový stav. Cílem této strategie je zvýšení schopnosti organismu se bránit zátěži. Existuje celá řada copingových strategií. Nejzákladnější rozdělení copingových strategií přinesli Lazarus a Folkmanová a to na problém orientovaný coping (problem focused coping) a na emoce zaměřený coping (emotion focused coping). Většina autorů se s tímto rozdělením až na menší proměny ztotožňuje (Baumgartner, 2001; Slaměník, Výrost, 2001). Někteří autoři ještě přidávají strategii vyhýbání se. Strategie zaměřené na problém se cíleně vztahují k řešení dané situace, naproti tomu strategie orientované na emoce směřují k redukování emocionální nepohody vyplývající z prožívané zátěžové situace (Lazarus, Folkman, 1984). Dále Lazarus (1984) uvádí, že volba copingových strategií je závislá na kontextu dané situace. Využití strategií zaměřených na emoce je pravděpodobnější při situacích, které člověk vyhodnotí jako konečné, neměnné, že už nemůže nic více udělat. A naopak strategie zaměřující se na problém jsou častěji využívány při situacích, které se jeví jako přístupné ke změně, že člověk může daný problém vyřešit a aktivně se na jeho řešení podílet. Na Lazaruse a Folkmanovou navazuje Tobin, Holroyd a Reynolds (1984) vytvořením hierarchického modelu copingových strategií Coping Strategy Inventory, který je koncipován do tří úrovní. Na nejvyšší terciální úrovni jsou dva faktory příklonu (angažovanosti) a odklonu (neangažovanosti). Sekundární úroveň se dělí podle zaměření - na problém či na emoce. A na primární úrovni je sledováno osm faktorů řešení problému, kognitivní restrukturace, vyjádření emocí, vyhledávání sociální podpory, vyhýbání se problému, fantazijní únik, sebeobviňování a sociální izolace. 16

22 Amirkhan (1990) na základě faktorové analýzy dospěl ke třem základním způsobům reagování: 1) Řešení problému strategie zaměřující se na aktivní řešení problému. 2) Strategie vyhledávání sociální opory vyhledávání lidského kontaktu, pomoci či rady. 3) Strategie vyhýbání se únik ze stresové situace. Při volbě strategie bereme v úvahu tři oblasti: myšlenkovou (kognitivní), emocionální (citovou) a volní, projevující se chováním. Kognitivní oblast obsahuje především myšlenkové řešení a vyrovnávání se stresovou situací. V emocionální sféře se promítá vše, co se týká pocitů zúčastněných osob. V zátěžové situaci jsou dominantní negativní emoce (obavy, strach, úzkost) a při jejich odstranění či alespoň snížení jejich intenzity můžeme snížit dopad stresové situace. Třetí oblast zahrnuje chování jedince, který se stresem bojuje. Řadíme sem například sebeovládání (Křivohlavý, 1994). 2.4 Zdroje zvládání Zdroje zvládání můžeme pro snadnější orientaci rozdělit na dvě skupiny: 1) Intrapersonální = vnitřní zdroje zvládání. Váží se přímo k člověku, kdy probíhá zhodnocení nejen situace samotné, ale také zvážení vlastních možností vyrovnat se se zátěží. Patří sem osobnostní charakteristiky jako temperament, sebedůvěra, sebeocenění, sel efficacy (vědomí vlastní účinnosti) či nezdolnost. V literatuře bývají osobní faktory řazeny mezi tzv. moderátorové proměnné, které modifikují vztahy mezi vnějšími okolnostmi a podmínkami a mezi stresovou reakcí, resp. jejími důsledky. Můžeme mezi ně řadit: - osobní vlastnosti, projevující se určitým stylem chování - kvalifikace pro danou činnost vzdělání, praxe, znalosti, schopnosti, dovednosti, zkušenosti - zvyky a návyky, zejména ve vztahu k zdravotně relevantnímu chování - biologické vlastnosti, tj. genetická výbava, věk, pohlaví, aktuální zdravotní stav, atd. (Hladký, 1993). 17

23 2) Extrapersonální mají na člověka externí vztah a řadíme mezi ně například sociální oporu nebo finanční zdroje. Hladký (1993) rozděluje zdroje zátěže obdobně jako předešlé členění na interpersonální a extrapersonální, akorát v jiných termínech, a popisuje objektivní zdroje stresu (vnější) a subjektivní zdroje stresu (vnitřní). K důležitým objektivním zdrojům řadí životní události, drobné nepříjemnosti a radosti, chronické životní okolnosti a podmínky. Dále je kategorizuje na faktory vytvářející pracovní stres (o tomto tématu pojednáváme v kapitole 2.4.) a faktory vytvářející životní stres. Obdobně dělí faktory usnadňující zátěž i Csikszentmihalyi (1990) a to na: 1) Dosažitelnost sociální podpory. 2) Psychologické zdroje jedince jako inteligence, vzdělání a další osobnostní charakteristiky. 3) Copingové strategie k překonávání zátěže nejdůležitější faktor určující konečný dopad stresu na náš organismus. Ze všech tří zdrojů jej můžeme nejvíce osobně ovlivňovat. Kebza a Šolcová (1998) popisují pouze dva klíčové faktory podílející se na úspěšném zvládacím mechanismu. Za vnitřní klíčový faktor, který ovlivňuje resistenci člověka vůči negativním účinkům stresu, pokládají osobnost jedince. Za vnější klíčový faktor považují autoři sociální oporu. Sociální opora je pokládána za moderátora účinku negativních životních událostí na zdraví, přičemž je jí připisován zmírňující vliv. Mareš (2001) definuje sociální oporu jako uspokojování jedincových základních sociálních potřeb prostřednictvím interakce s jinými lidmi. K těmto základním sociálním potřebám patří potřeba být milován, být vážen, být uznáván, potřeba někam patřit, potřeba identity nebo potřeba bezpečí. Obsahuje aspekty emoční, instrumentální, informační a zpětnovazebné (Maes, 1987; Hladký, 1993). V současné době patří k nejvýznamnějším moderátorům stresu a také k nejdůležitějším faktorům mající vliv na celkový zdravotní stav člověka i na průběh každého onemocnění (Mlčák, 2011). Čáp a Mareš (2001) řadí k protektivním faktorům usnadňující zvládání zátěže: 18

24 1) odolnost jedince chápeme ve smyslu úspěšného adaptování se, které nastalo navzdory okolnostem, představujících pro jedince náročnou výzvu či ohrožení. Blíže se budeme tomuto fenoménu věnovat v kapitole věnující se zvládání zátěže u učitelů. 2) vnitřní locus of control souvisí s přesvědčením člověka, že on sám je schopen reagovat a ovlivňovat průběh zátěže, zasahovat do ní, a že není událostmi jen bezmocně vlečen. Vnitřní LOC znamená důvěru ve vlastní síly při ovládání událostí (Hladký, 1993). 3) vnímaná osobní zdatnost (self efficacy) - ta se týká posouzení vlastních schopností a způsobilosti něco vykonávat a něčeho dosáhnout. Úspěšnému zvládání napomáhá, když jedinec sám sebe hodnotí jako vysoce zdatného, kompetentního zvládnout danou stresovou situaci. 4) optimistický vysvětlovací styl vyplývá z tendence vysvětlovat si příčiny špatného zvládání zátěže jako příčiny nestabilní, specifické a vůči sobě vnější, zatímco příčiny úspěchu vyplývají z příčin stabilních, globálních a vůči sobě vnitřních (Eisner, Seligman, 1996). Autoři Carver a Scheier (1985) popisují optimismus jako dispoziční charakteristiku jedince, který má tendenci očekávat spíše pozitivní události a výsledky činností než ty negativní. Optimismus může predikovat aktivnější zvládání zátěžových situací, při nižší míře úhybných a popíracích strategií. 5) naděje úzce souvisí s optimismem a je definována jako cílově zaměřené kladné očekávání události. Skládá se ze dvou navzájem se ovlivňujících se složek a to z tzv. agentury jedincův smysl pro úspěšné stanovení odpovídajících cílů v minulosti, přítomnosti i budoucnosti, a z cesty tj. jedincem vnímané schopnosti vytvářet úspěšné plány činnosti k dosažení těchto cílů. Jedinci s vyšší mírou naděje dokážou při neúspěchu zvolit nové alternativní cesty, více využívají humoru, dokážou úspěšně čerpat ze zdrojů sociální opory a dovedou se udržovat v psychické pohodě. O optimismu a naději také pojednáváme v kapitole věnované zdrojům osobní pohody. Tyto faktory se pozitivně odrážejí jak na strategiích zvládání, tak na míře osobní pohody. 19

25 Jak je patrné, oblast zvládání zátěže a problematika stresu je pro odborníky stále přitažlivá a budí zájem. Výsledky se v různých studiích liší a nemůžeme tedy vyvodit jeden zobecňující závěr. Ale můžeme tvrdit, že na výběru jednotlivých strategií zvládání se ve velké míře podílí osobnost jedince, jeho psychologické charakteristiky, ale také pohled člověka na svět a na účinnost jednotlivých postupů. Jako neexistuje univerzální lék na všechny nemoci, nemůže existovat univerzálně použitelná zvládací strategie, která by se dala aplikovat na všechny typy problémů. Nicméně platí, že některé typy zvládacích strategií jsou vhodnější než ty druhé. 20

26 3 OSOBNÍ POHODA (WELL BEING) Jediným rozumným cílem člověka v jeho životě je být šťastný. Aristotoles S optimismem a nadějí úzce souvisí konstrukt osobní pohody, který tvoří ústřední část naší práce. V následující kapitole si jej podrobněji přiblížíme. Konstrukt osobní pohody je v současnosti v ohnisku zájmu mnoha odborníků i laické veřejnosti. Souvisí s rozvojem přístupu pozitivní psychologie, ale kořeny pátrání po tom, jak vypadá šťastný život a co k němu vede, však spadají již k Aristotelovi. Vždyť touha po štěstí, spokojenosti a naplněnosti života patří k základním touhám lidského života. 3.1 Vymezení pojmu a zařazení Osobní pohoda se používá pro popis stavu, kdy je člověku dobře a daří se mu. Jako příbuzné pojmy jsou uváděny: pohoda (well being), spokojenost (satisfaction), štěstí (happiness), psychologické bohatství (psychological wealth), optimální prospívání a vzkvétání (flourishing) (Slezáčková, 2012). Termín well-being je zakotven i v definici zdraví, kterou vydala Světová zdravotnická organizace (WHO). Je zde vnímán jako důležitý konstrukt zdraví, kdy nejde jen o nepřítomnost nemoci či poruchy, ale také o stav úplné tělesné, duševní a společenské pohody. Navíc slouží jako důležitý aspekt kvality života a zároveň i jako její ukazatel. Diener (2008) považuje duševní pohodu za klíčový prvek podílející se na kvalitě života. V psychologickém pojetí řadíme duševní pohodu na pomezí afektů, nálady a osobnostního rysu, ale také v sobě obsahuje postojovou komponentu díky průběžně hodnotícím vztahům (Kebza, Šolcová, 2003). Well-being neboli osobní pohoda je definována jako dlouhodobý či přetrvávající emoční stav, ve kterém je reflektována celková spokojenost člověka s vlastním životem (Hřebíčková, Blatný, 2010, s. 32). Většina odborníků se shoduje v tom, že osobní pohoda je tvořena dvěma složkami: kognitivní a emoční. Kognitivní složka vyjadřuje vědomé hodnocení vlastního života. Kognitivní komponenty představují životní spokojenost, spokojenost ve významných oblastech života a sebehodnocení. Emoční složka je tvořena souborem nálad, emocí a afektů. Lidé mohou prožívat určitou míru spokojenosti, aniž by o ní 21

27 vědomě přemýšleli. Za emoční komponenty považujeme dlouhodobé pozitivní a negativní emoční stavy a štěstí (Diener, 1999; Blatný, 2010). Subjektivní pohoda je tedy široký konstrukt, který zahrnuje jak kognitivní, tak emocionální hodnocení vlastního života (Dosedlová, 2008). 3.2 Nejdůležitější východiska osobní pohody V současných výzkumech osobní pohody se můžeme setkat se dvěma hlavními teoretickými přístupy. První přístup vychází z pojmu subjektivní pohoda (subjective wellbeing - SWB), druhý přístup je svázán s konceptem psychologické pohody (psychological well-being - PWB). SWB je definována z hlediska spokojenosti se životem a rovnováhy pozitivních a negativních emočních stavů, PWB se naproti tomu zabývá existenciálními otázkami a osobnostním růstem (Keyes, Shmotkin, Ryff, 2002). Uvedené konstrukty sice vycházejí z odlišných teoretických zázemí, ale přesto si kladou stejný cíl zjišťování míry prožívané osobní pohody. Mezi různými pojetími osobní pohody můžeme vysledovat dva hlavní přístupy a z nich vycházející proudy hédonický přístup a eudaimonický přístup (Ryan, Deci, 2001). Hédonický přístup je zaměřen hlavně na prožívání člověka a jeho spokojenost se životem, dále se zabývá štěstím a spokojeností. Tento přístup operuje s pojmem subjektivní pohoda (subjective well-being) (Diener, Lucas, Oishi, 2002). Naproti tomu druhý přístup, eudaimonistický, vychází z poznatku, že osobní pohoda neznamená pouze spokojenost, ale že skutečné štěstí spočívá v rozvoji vlastního potenciálu, seberealizaci, naplňování nikoli jen osobních, ale obecně lidských potřeb, jakými jsou například potřeba konat dobro či potřeba uznání (Blatný, 2010). S tímto přístupem se spojuje pojem psychologická osobní pohoda (psychological well-being) (Ryan, Deci, 2001). K hlavním představitelům eudaimonistického přístupu k osobní pohodě patří mj. Carol Ryffová a autorská dvojice Richard Ryan a Edward Deci. Chápání osobní pohody se liší v kontextu tří teoretických základů telické teorie a teorie potřeb, teorie zaměřené na proces a aktivitu a teorie genetických a osobnostních dispozic (Dosedlová, 2008) 1) Telické teorie a teorie potřeb teorie potřeb jsou založeny na předpokladu, že redukce tenze (eliminace bolesti, uspokojení biologických či psychologických potřeb) 22

28 vede ke spokojenosti. Tento přístup navazuje na Freudův princip slasti či Maslowovu hierarchii potřeb. Na tento přístup navázali např. Omodei a Wearing (1990), kteří skrze výzkumy potvrdili, že stupeň uspokojení individuálních potřeb odpovídá úrovni životní spokojenosti. Telické teorie vychází z myšlenky, že individuální pohoda vzroste díky dosažení nějakého subjektivně hodnotného cíle (Diener, Lucas, Oishi, 2002). Představitel této teorie Michalos rozvinul teorii diskrepance spokojenosti, která spočívá v předpokladu, že lidé srovnávají sami sebe a svou situaci se standardy, které zahrnují jiné osoby, minulé podmínky, aspirace, potřeby, hodnoty a cíle. Míra spokojenosti je pak založena na rozdílu mezi současnými podmínkami a jejich standardy. Také zde patří Higginsova diskrepanční teorie, která bere v potaz diskrepanci mezi ideálním já a požadovaným já (co bych měl být). Obecně telické teorie i teorie potřeb vnímají duševní pohodu jako žádoucí konečný stav daný dosažením určitého cíle a naplněním určitých potřeb. 2) Teorie zaměřené na proces a aktivitu oproti předešlým teoriím považují již samotnou aktivitu za faktor, který sám o sobě duševní pohodu produkuje. Můžeme sem zařadit i flow fenomén, který spočívá v optimálním prožívání a pohroužení se do nějaké činnosti, kdy člověk nevnímá okolí a jen pouhá aktivita mu přináší uspokojení a radost (Csikszentmihalyi, 1990). Obě předešlé teorie předpokládají, že míra subjektivní pohody je závislá na životních podmínkách a okolnostech. Třetí teorie s tímto předpokladem nesouhlasí a zdůrazňuje vliv genetických a osobnostních dispozic (Diener, Lucas, Oishi, 2002). 3) Teorie genetických a osobnostních dispozic vycházejí z myšlenky, že subjektivní pohoda je do značné míry ovlivněna trvalými, v čase stabilními rysy osobnosti. Řadíme sem například model dynamické rovnováhy Headeye a Weariga, která předpokládá, že při odchýlení afektivity od základního nastavení vlivem příjemných nebo nepříjemných událostí po čase dojde k adaptaci a afektivita se opět vrací ke svému výchozímu stavu. Costa a McCrae (1980) potvrdili, že z dlouhodobého hlediska jsou temperamentové charakteristiky osobnosti spolehlivějším prediktorem spokojenosti a duševní pohody než životní události (Dosedlová, 2008). Kebza a Šolcová (2003) osobní pohodu rozdělují na subjektivní osobní pohodu a objektivní osobní pohodu, do které spadá funkční kapacita organismu, zdravotní stav nebo 23

29 socioekonomický status. Subjektivní osobní pohoda je tvořena čtyřmi složkami: psychickou osobní pohodou, do které patří pozitivní a negativní afektivita, štěstí, životní spokojenost, shoda mezi očekávanými a dosaženými životními cíli, přítomnost psychosomatických symptomů nebo nálada, dále sebeúctou, vědomím vlastní účinnosti a osobním zvládáním (Kebza, Šolcová, 2003). Carol Ryffová (1989) se ve svém pojetí duševní pohody inspirovala mnoha teoretickými východisky jako například teorií stadiálního vývoje osobnost E. Eriksona, sebeaktualizací humanistických psychologů či individuací K. Junga. Podle ní člověk dosahuje osobní pohody tehdy, pokud se mu daří optimálně naplňovat celkem šest oblastí duševního života. Jednotlivé psychologické oblasti nejsou pouze zdroji osobní pohody, ale současně i jejími složkami (Blatný, 2010). Ryffová (1995) uvádí následujících šest základních dimenzí osobní pohody. 1) Autonomie tato dimenze zahrnuje nezávislost, schopnost odolávat tlaku okolí, schopnost hodnotit sebe sama v souvislosti s očekáváním a hodnocením druhých. 2) Zvládání životního prostředí v této dimenzi se promítá schopnost orientovat se v prostředí, mít přehled o okolním dění, zvládání požadavků každodenního života a schopnost vidět věci v souvislostech. 3) Osobní rozvoj v této dimenzi je obsažena potřeba stálého rozvoje a vývoje, osobnostní růst, využívání vlastního potenciálu a otevřenost novým věcem. 4) Pozitivní vztahy s druhými lidmi v této jsou obsaženy vztahy s druhými lidmi, schopnost vcítění se druhých, zájem o druhé a porozumění sociálním vztahům a kontextům. 5) Smysl života tato dimenze zahrnuje pocit směřování k požadovaným cílům, životní plány a cíle, pocit smysluplnosti současného života i minulosti. 6) Sebepřijetí, sebeakceptace tato dimenze zahrnuje postoj k sobě, spokojenost se sebou, schopnost uvědomit si a přijmout všechny aspekty sebe samého a také vyrovnání se s vlastní minulostí. Carol Ryffová (1995) je navíc i autorkou osmnáctipoložkového dotazníků zkoumajícího osobní pohodu Scales of Psychological Well Being (SPWB), v současnosti hojně využívaného. My jsme jej pro naše účely zkoumání také využili. 24

30 Keyes (1998) argumentuje, že duševní pohoda se netýká jen osobního fungování, ale vztahuje se i na sociální aspekty. Uvádí pět dimenzí sociální pohody: 1) sociální přijetí (akceptace) spočívá v pozitivních postojích vůči lidem, jejich akceptace a vychází z přesvědčení, že jsou laskaví a přátelští. 2) sociální aktualizace vychází z přesvědčení, že se svět se stává lepším místem pro každého a že se společnost pozitivně vyvíjí. 3) spoluúčast na společenském dění vědomí, že jednotlivec je prospěšný pro společnost a jeho přínos je společností pozitivně hodnocený 4) sociální soudržnost vnímání sociálního světa jako logického, pochopitelného a předvídatelného 5) sociální integrace založena na pocitu sounáležitosti a začlenění se do komunity, která se pro jedince stává zdrojem podpory a spokojenosti (Keyes, 2002, Janovská, 2011). 3.3 Zdroje osobní pohody Různí autoři si kladli stejnou otázku: Co hraje klíčovou roli v lidském štěstí? Odpovědi se liší s ohledem na názorové přesvědčení badatelů. Například Diener a Seligman (2002) se snažili popsat osobnost lidí, kteří jsou z dlouhodobého hlediska šťastnější a spokojenější než ostatní a zjistili, že tzv. šťastná osobnost se vyznačuje převažující přítomností pozitivních emocí, nízkou frekvencí a intenzitou negativních emocí, celkovou spokojeností s dosavadním životem, vyšší mírou uspokojení v jednotlivých oblastech života a také udržováním blízkých a vřelých vztahů s druhými lidmi (Slezáčková, 2012). Podle Blatného (2010) lze rozdělit zdroje osobní pohody do čtyř kategorií. Jsou jimi socioekonomické a demografické faktory, osobnostní dispozice, diskrepance mezi osobními očekáváními a skutečností a sociální vztahy. Demografické faktory K těmto proměnným patří pohlaví, věk, vzdělání, rodinný stav, sociální status, ekonomický status, zaměstnání, zdravotní stav, podmínky bydlení, víra, příslušnost k rase či etniku. Výzkumy přinesly zajímavé zjištění, že vliv demografických faktorů na osobní pohodu je daleko menší, než by se dalo předpokládat a že se na celkovém pocitu osobní pohody podílejí jen z jedné pětiny. Vzhledem k povaze naši práce se soustředíme hlavně na věk, pohlaví, zdraví a zaměstnání. 25

31 Příslušnost k pohlaví nemá k osobní pohodě podstatný vztah (Blatný, 2010). Vlivem pohlaví na osobní pohodu se zabývala Ryffová a Singer (1998) v rámci svého pětidimenzionálního modelu osobní pohody. Autoři zjistili, že ženy posuzují pozitivněji než muži své vztahy s druhými a svůj osobní rozvoj. Mezi další zdroje osobní pohody patří věk. Výzkumy (Ryff, 1989; Mroczek, Kolarz, 1998) ukázaly, že s věkem klesá složka založená na pozitivních emočních prožitcích a vzrůstá kognitivně hodnotící složka. Obecně můžeme říci, že s přibývajícím věkem vzrůstá ta část osobní pohody, která je založena na osobní zkušenosti. S tímto faktem korespondují i další výsledky výzkumů, podle nichž osobnostní vlastnosti determinují osobní pohodu v mladším věku výrazněji než ve starším věku (Hřebíčková, Blatný, 2010). Souvislost mezi subjektivně pociťovaným zdravím a osobní pohodou je sice statisticky významná, avšak její vyjádření korelačním koeficientem není nijak výrazná. Například Breetvelt a Van Dam (1991; Blatný, 2010) zjistili, že celková životní spokojenost těžce nemocných a zdravých lidí se jen mírně liší. Tento fakt je dán schopnosti lidí zvládat zátěžové situace pomocí kognitivních strategií, které člověku pomáhají od potencionální hrozby odklonit pozornost či snížit význam hrozícího rizika (Diener, 1999; Blatný, 2010). Na osobní pohodě člověka se také významně podílí fakt, zda má člověk práci a do jaké míry je v ní spokojený. Zaměstnání ovlivňuje osobní pohodu prostřednictvím uspokojení z vlastní seberealizace, uspokojení potřeby sociálních kontaktů a naplnění pocitu identity a životního smyslu (Tait, Padgett, Baldwin, 1989; Blatný, 2010). Výrazně negativní vliv na osobní pohodu má ztráta zaměstnání (Blatný, Dosedlová, Kebza, 2005). Osobnostní dispozice Zájem o osobnostní rysy v souvislosti s osobní pohodou vychází z poznatku, že životní spokojenost je stabilní v čase a také, že vrozená emocionalita primárně ovlivňuje prožitky spokojenosti i hodnocení vlastního života (Blatný, 2010). Proběhlo mnoho výzkumů, zabývající se vlivem osobnostních charakteristik na osobní pohodu. Jako nejvýznamnější prediktory se jeví temperamentové vlastnosti jako extroverze (související s pozitivním citovým stavem) a neuroticismus (související s negativním citovým stavem). Studie napříč kontinenty ukazují, že extroverti se vyznačují větší mírou a intenzitou prožívání pozitivních emocí než introverti (Diener, Biswas Diener, 2008). Pozdější výzkumy (McCrae, Costa, 26

Psychologie výchovy a vzdělávání. Zvládání zátěže žáky a studenty

Psychologie výchovy a vzdělávání. Zvládání zátěže žáky a studenty Psychologie výchovy a vzdělávání Zvládání zátěže žáky a studenty Zátěž a škola Od posouzení připravenosti ke školní docházce je škola zdrojem napětí a stresu (reakce rodičů) Zdroje ve škole: učitelé spolužáci

Více

náročnost vyjadřuje subjektivní stránku vztahu člověka k situaci Objektivní stránka (problém) a subjektivní stránka (problémová situace)

náročnost vyjadřuje subjektivní stránku vztahu člověka k situaci Objektivní stránka (problém) a subjektivní stránka (problémová situace) 9. přednáška Náročné, stresové a konfliktní životní události Náročné (zátěžové) situace náročnost vyjadřuje subjektivní stránku vztahu člověka k situaci Co se vám jeví jako náročná situace? Situace je

Více

1. Konference pozitivní psychologie v ČR 1st Czech Positive Psychology Conference. Brno, 23.-24.5.2012 Filozofická fakulta Masarykovy univerzity

1. Konference pozitivní psychologie v ČR 1st Czech Positive Psychology Conference. Brno, 23.-24.5.2012 Filozofická fakulta Masarykovy univerzity 1. Konference pozitivní psychologie v ČR 1st Czech Positive Psychology Conference Brno, 23.-24.5.2012 Filozofická fakulta Masarykovy univerzity Pozitivní psychologie inspirace pro výzkum, teorii i praxi

Více

Systémové modely Betty Neuman Systémový model. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Systémové modely Betty Neuman Systémový model. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Systémové modely Betty Neuman Systémový model Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Biografie *1924 Lowell, Ohio Základní ošetřovatelské vzdělání, pracovala jako sestra Bakalářské (1957) a magisterské

Více

Stres. Stres, distres, eustres, frustrace. Zvládání distresových situací. Člověk sám sobě jako zdroj stresu. PSSúj5 1

Stres. Stres, distres, eustres, frustrace. Zvládání distresových situací. Člověk sám sobě jako zdroj stresu. PSSúj5 1 Stres Stres, distres, eustres, frustrace. Zvládání distresových situací. Člověk sám sobě jako zdroj stresu. PSSúj5 1 Stres Termín vyjadřující náročné životní situace a stavy organismu. V běžném jazyce:

Více

Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze

Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze 21. 11. 2013, Bratislava Inovatívne technológie včasnej prevencie v poradenských systémoch a preventívnych programoch Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní

Více

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,

Více

OSOBNOSTNÍ FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ PROCESY UČENÍ. Psychologie výchovy a vzdělávání

OSOBNOSTNÍ FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ PROCESY UČENÍ. Psychologie výchovy a vzdělávání OSOBNOSTNÍ FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ PROCESY UČENÍ Psychologie výchovy a vzdělávání Úkoly pedagogické psychologie vysvětlovat, ovlivňovat, projektovat. Hlavním poslání oboru tedy není objevovat věci jaké jsou,

Více

Protektivní faktory učitelského vyhoření pilotní studie

Protektivní faktory učitelského vyhoření pilotní studie Protektivní faktory učitelského vyhoření pilotní studie Irena Smetáčková Katedra psychologie Pedagogická fakulta Univerzita Karlova v Praze RYBA SMRDÍ OD HLAVY Kvalita školní výuky začíná od vyučujících.

Více

SYNDROM VYHOŘENÍ. PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

SYNDROM VYHOŘENÍ. PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti SYNDROM VYHOŘENÍ PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Definice pojmu Syndrom vyhoření burn out syndrom Existuje řada termínů,

Více

Zdraví a nemoc. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Zdraví a nemoc. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Zdraví a nemoc Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Říjen 2009 Mgr.Ladislava Ulrychová motto Když chybí zdraví, moudrost je bezradná, síla

Více

Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013. motivace a vůle

Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013. motivace a vůle Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013 motivace a vůle Motivace Proč chcete studovat psychologii? Sepište seznam svých motivů Motivace základní pojmy termín motivace z latinského moveo

Více

Hodnocení projevu a zvládání emocí. Ukázka Nová TEIQue

Hodnocení projevu a zvládání emocí. Ukázka Nová TEIQue Hodnocení projevu a zvládání emocí Grafy a skóre 6.1.2015 Soukromé a důvěrné Normy: Czech Republic 2011 Tato zpráva obsahuje informace i návod k tomu, abyste si uvědomili a pochopili svou vlastní emoční

Více

Duševní hygiena. Mgr. Kateřina Vrtělová. Občanské sdružení Gaudia proti rakovině v Praze a v Brně. www.gaudia.org./rakovina

Duševní hygiena. Mgr. Kateřina Vrtělová. Občanské sdružení Gaudia proti rakovině v Praze a v Brně. www.gaudia.org./rakovina Duševní hygiena Mgr. Kateřina Vrtělová Občanské sdružení Gaudia proti rakovině v Praze a v Brně www.gaudia.org./rakovina Co je to duševní hygiena? Často nás přinutí přemýšlet nad touto otázkou až nepříznivé

Více

l. Téma: VÍM, KDO JSEM Prostřednictvím situací a plánovaných činností se děti učí poznávat samo sebe a připravovat se na role budoucí.

l. Téma: VÍM, KDO JSEM Prostřednictvím situací a plánovaných činností se děti učí poznávat samo sebe a připravovat se na role budoucí. l. Téma: VÍM, KDO JSEM Prostřednictvím situací a plánovaných činností se děti učí poznávat samo sebe a připravovat se na role budoucí. - (1/1) má základní poznatky o lidském těle a jeho hlavních funkcích

Více

Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska

Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná

Více

Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce. PC, dataprojektor, odborné publikace, dokumentární filmy

Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce. PC, dataprojektor, odborné publikace, dokumentární filmy Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné

Více

Spokojený pracovník dobrý pracovník aneb Pozitivní přístup v organizaci a řízení

Spokojený pracovník dobrý pracovník aneb Pozitivní přístup v organizaci a řízení Spokojený pracovník dobrý pracovník aneb Pozitivní přístup v organizaci a řízení Konference Psychologie práce a organizace v ČR Praha 21.9.2012 Alena Slezáčková Dozvíte se I. Čím se zabývá pozitivní psychologie?

Více

Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž

Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž definice Domácí násilí: násilí, které se odehrává v soukromí, je opakované, má stoupající

Více

Politická socializace

Politická socializace Politická socializace Charakteristika politické socializace Teorie politické socializace Psychologické teorie Stádia morálního usuzování Vzdělávání a politická socializace Charakteristika politické socializace

Více

Motivace ve výchově a vyučování. Pedagogická diagnostika.

Motivace ve výchově a vyučování. Pedagogická diagnostika. Motivace ve výchově a vyučování. Pedagogická diagnostika. Motivace = souhrn hybných činitelů, který jedince podněcuje, podporuje, aktivizuje, dodává mu energii k určité činnosti či chování k sobě i ostatním,

Více

Jméno autora: Ing. Juraszková Marcela Datum vytvoření: 16. 11. 2012 Ročník: II. Vzdělávací oblast: Ekonomika a právo Vzdělávací obor: Podnikání

Jméno autora: Ing. Juraszková Marcela Datum vytvoření: 16. 11. 2012 Ročník: II. Vzdělávací oblast: Ekonomika a právo Vzdělávací obor: Podnikání Jméno autora: Ing. Juraszková Marcela Datum vytvoření: 16. 11. 2012 Ročník: II. Vzdělávací oblast: Ekonomika a právo Vzdělávací obor: Podnikání Tematický okruh: Marketing a management Téma: Motivace Číslo

Více

Civilizační onemocnění. Stres a syndrom vyhoření. SOŠ InterDACT s.r.o. Most. Bc. Jana Macho

Civilizační onemocnění. Stres a syndrom vyhoření. SOŠ InterDACT s.r.o. Most. Bc. Jana Macho Civilizační onemocnění Stres a syndrom vyhoření SOŠ InterDACT s.r.o. Most Bc. Jana Macho Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět SOŠ InterDact s.r.o. Most Bc. Jana Macho III/2_Inovace a

Více

Psychologické základy vzdělávání dospělých

Psychologické základy vzdělávání dospělých Psychologické základy vzdělávání dospělých PhDr. Antonín Indrák Mgr. Marta Kocvrlichová Úvod Tento studijní materiál vznikl jako stručný průvodce po některých základních tématech psychologie. Snažili jsme

Více

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27 Obsah Předmluva ke druhému vydání........................ 15 Č Á ST I Základní okruhy obecné psychopatologie............... 17 1 Úvod..................................... 19 2 Vymezení normy..............................

Více

Sociální pedagogika. Úvod

Sociální pedagogika. Úvod Sociální pedagogika Úvod Mladý vědní obor, definice je stále nejednotná U nás je považován za zakladatele Gustav Adolf Lindner (1828 1987) Vyzvedal společenské poslání výchovy výchova pro život společenský,

Více

4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky

4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 2020 4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky Praha, březen 2013 Úvod V lednu 2013 zahájilo Ministerstvo

Více

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY VLIV PODNIKOVÉ KULTURY NA PRACOVNÍ SPOKOJENOST A EMOCIONÁLNÍ POHODU ZAMĚSTNANCŮ 1 Ing. Luiza Šeďa Tadevosyanová OSNOVA I. Teoretická část Základní pojmy Vliv podnikové kultury na organizaci Funkce podnikové

Více

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie Výběr z nových knih 11/2007 psychologie 1. Mé dítě si věří. / Anne Bacus-Lindroth. -- Vyd. 1. Praha: Portál 2007. 159 s. -- cze. ISBN 978-80-7367-296-6 dítě; výchova dítěte; strach; úzkost; sebedůvěra;

Více

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných Posuzování pracovní schopnosti U duševně nemocných Druhy posudkové činnosti Posuzování dočasné neschopnosti k práci Posuzování dlouhodobé neschopnosti k práci Posuzování způsobilosti k výkonu zaměstnání

Více

Psychologie práce, organizace a řízení. NMgr. obor Psychologie

Psychologie práce, organizace a řízení. NMgr. obor Psychologie Pražská vysoká škola psychosociálních studií, s.r.o. Tematické okruhy ke státní magisterské zkoušce Psychologie práce, organizace a řízení NMgr. obor Psychologie 1 Předmět a metody psychologie práce a

Více

Pozitivní psychologie PhDr. Marcel Horák, DiS., MBA

Pozitivní psychologie PhDr. Marcel Horák, DiS., MBA Pozitivní psychologie PhDr. Marcel Horák, DiS., MBA www.andragogos.cz Co je pozitivní psychologie? Aktuální proud v současné psychologii zabývající se kladnými stránkami osobnosti člověka a společnosti.

Více

Výchova k občanství - Tercie

Výchova k občanství - Tercie - Tercie Výchova k občanství Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k učení Kompetence pracovní

Více

Projekt Násilí na pracovištích v oblasti zdravotnictví a sociální péče Pracovní násilí a jeho podoby

Projekt Násilí na pracovištích v oblasti zdravotnictví a sociální péče Pracovní násilí a jeho podoby Projekt Násilí na pracovištích v oblasti zdravotnictví a sociální péče Pracovní násilí a jeho podoby Ing. Iva Merhautová, MBA Násilí na pracovištích Násilí na pracovištích se stalo stejným rizikem jako

Více

ŘÍZENÍ PRACOVNÍHO VÝKONU

ŘÍZENÍ PRACOVNÍHO VÝKONU ŘÍZENÍ PRACOVNÍHO VÝKONU v rámci projektu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost CZ.1.07/3.2.07/01.0068 Prohloubení nabídky vzdělávacích programů v oblasti rozvoje lidských zdrojů vedoucích úředníků měst,

Více

VIII. ČLOVĚK A ZDRAVÍ

VIII. ČLOVĚK A ZDRAVÍ VIII. ČLOVĚK A ZDRAVÍ Charakteristika vzdělávací oblasti Tato vzdělávací oblast zaujímá významné místo mezi naukovými a estetickými předměty, jelikož se orientuje na komplexní pojetí lidského zdraví. Vytváří

Více

MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ. Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143

MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ. Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143 MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143 Vedení lidí Je proces ovlivňování podřízených k takovému chování, které je optimální pro dosahování cílů organizace. Zohledňuje

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 1 8 1 3 3 7 PhDr. Daniela Sedláčková

Více

Management. Základy chování,motivace. Ing. Jan Pivoňka

Management. Základy chování,motivace. Ing. Jan Pivoňka Management Základy chování,motivace Ing. Jan Pivoňka Postoje Hodnocení (příznivá i nepříznivá) o předmětech, lidech nebo událostech Složka poznání přesvědčení, názory, znalosti, informace Složka cítění

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

KRIZOVÁ INTERVENCE. Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO

KRIZOVÁ INTERVENCE. Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO KRIZOVÁ INTERVENCE Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO Cíle prezentace Definování krize Představit formy krizové intervence Nastínit prvky krizové intervence Proč je potřebné myslet na krizovou intervenci

Více

Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie

Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie Program pro pěstounské rodiny Slezské diakonie jako Pověřená osoba v oblasti náhradní rodinné péče má zpracovanou METODIKU - funkční systém vnitřních

Více

Zdravý způsob života (individuální a společenské podmínky) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Zdravý způsob života (individuální a společenské podmínky) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Zdravý způsob života (individuální a společenské podmínky) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Životní způsob (1) Relativně stabilní forma života člověka, konkrétní; se svým historickým vývojem Činnost,

Více

Profesionální adaptace, deformace, syndrom vyhoření, iatrogenie - prezentace

Profesionální adaptace, deformace, syndrom vyhoření, iatrogenie - prezentace Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

RECENZE TESTU SVF78 PSYCHODIAGNOSTIKA DOSPĚLÝCH, PSY402. Petra Dvořáková , Psychologie

RECENZE TESTU SVF78 PSYCHODIAGNOSTIKA DOSPĚLÝCH, PSY402. Petra Dvořáková , Psychologie RECENZE TESTU SVF78 PSYCHODIAGNOSTIKA DOSPĚLÝCH, PSY402 Petra Dvořáková 383128, Psychologie Vyučující: Mgr. Stanislav Ježek, PhD. Datum odevzdání: 13.10. 2014 Fakulta sociálních studií MU, 2014/2015 SVF

Více

SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská

SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská (otázky jsou platné od ledna 2013) I. Základy pedagogiky a sociální pedagogiky 1. Předmět pedagogiky. Systém pedagogických

Více

Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu

Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu Cílové skupiny: Sociální pracovníci Popis kurzů 1. Standard č. 5 Individuální plánování Cílem kurzu je rozšířit odborné znalosti a dovednosti

Více

Zdravá škola. škola podporující zdraví

Zdravá škola. škola podporující zdraví Zdravá škola škola podporující zdraví Koncepce, která vstoupila do povědomí české pedagogické veřejnosti v rozmezí let 1991 1993 jako jedna z alternativních edukačních možností prošla do současnosti určitým

Více

Duševní hygiena a supervize ve zdravotnictví

Duševní hygiena a supervize ve zdravotnictví Duševní hygiena a supervize ve zdravotnictví Zdravotní sestra a její pracovní náplň Ideální sestra je vysoce vzdělanou profesionálkou, která zvládá s přehledem a spolehlivě náročné situace a problémy,

Více

děti bez výraznějších problémů v chování (preventivní aktivity a opatření, eliminace ohrožujících podmínek)

děti bez výraznějších problémů v chování (preventivní aktivity a opatření, eliminace ohrožujících podmínek) děti bez výraznějších problémů v chování (preventivní aktivity a opatření, eliminace ohrožujících podmínek) děti v riziku (prevence, diagnostika, poradenství) děti s problémy v chování (zejm. intervence,

Více

Modely inkluzivní praxe v základní škole

Modely inkluzivní praxe v základní škole Modely inkluzivní praxe v základní škole Metodický materiál projektu Modely inkluzivní praxe v základní škole CZ.1.07/1.2.00/14.0125 Základní škola Staňkova 14, Brno 12.11.2012 Integrace Rozdílnost ve

Více

Motivace pro práci v

Motivace pro práci v Motivace pro práci v pomáhaj hajících ch profesích a spolupráce v týmu PhDr. Pavla Doležalov alová PhDr. Jiří Broža Neurotický projev/struktura Přirozená součást st každého tvořiv ivého člověka Určit itá

Více

Systémové modely Callista Roy Adaptační model. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Systémové modely Callista Roy Adaptační model. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Systémové modely Callista Roy Adaptační model Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Biografie *14.10.1939 Los Angeles Základní ošetřovatelské vzdělání Sestra, staniční sestra pediatrie 1963 bc., 1966

Více

Jak žít a pracovat s chronickým duševním onemocněním

Jak žít a pracovat s chronickým duševním onemocněním Jak žít a pracovat s chronickým duševním onemocněním Projekt, financovaný z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR Průběh diagnostiky Diagnostika

Více

Psychologický seminář 4. ročník

Psychologický seminář 4. ročník Psychologický seminář 4. ročník Žák: - objasní proč a jak se lidé odlišují ve svých projevech chování, uvede příklady faktorů, které ovlivňují prožívání, chování a činnost člověka - porovná osobnost v

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Září 2009 Mgr.Olga Čadilová TÝM ZÁSADY TÝMOVÉ PRÁCE PROFESIONÁLNÍ CHOVÁNÍ TÝM malá skupina lidí, kteří

Více

SEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA

SEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA SEMINÁRNÍ PRÁCE (ÚVOD DO MODERNÍ PEDAGOGIKY) VÝCHOVA LENKA FIALOVÁ VÝŽIVAČLOVĚKA 2004/2005 4.ROČNÍK OBSAH 1. Základní pojmy 2. Výchova 3. Funkce výchovy 4. Činitelé výchovy POUŽITÁ LITERATURA 1. J. Průcha,

Více

Název materiálu: Konflikt a jeho zvládání Autor materiálu: Mgr. Sosnová Daniela Datum (období) vytvoření: Zařazení materiálu:

Název materiálu: Konflikt a jeho zvládání Autor materiálu: Mgr. Sosnová Daniela Datum (období) vytvoření: Zařazení materiálu: Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Marketing a management, okruh Vedení lidí

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Marketing a management, okruh Vedení lidí Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Marketing a management, okruh Vedení lidí Materiál vytvořil: Ing. Karel Průcha Období vytvoření VM: listopad 2013 Klíčová slova: motivace,

Více

Narušená komunikační schopnost u žáků mladšího školního věku realizované výzkumy v rámci VZ. Bytešníková, I. PdF MU Brno

Narušená komunikační schopnost u žáků mladšího školního věku realizované výzkumy v rámci VZ. Bytešníková, I. PdF MU Brno Narušená komunikační schopnost u žáků mladšího školního věku realizované výzkumy v rámci VZ Bytešníková, I. PdF MU Brno Brno 2013 Počet dětí a žáků s NKS má vzestupnou tendenci ačkoliv objektivně nemusí

Více

Projekty formování pozitivního postoje dětí a dospívajících k četbě v podmínkách rodinné edukace

Projekty formování pozitivního postoje dětí a dospívajících k četbě v podmínkách rodinné edukace Projekty formování pozitivního postoje dětí a dospívajících k četbě v podmínkách rodinné edukace Markéta Švamberk Šauerová PROJEKTY FORMOVÁNÍ POZITIVNÍHO POSTOJE DĚTÍ A DOSPÍVAJÍCÍCH K ČETBĚ V PODMÍNKÁCH

Více

1. Člověk a zdraví. 1.1 Výchova ke zdraví. Charakteristika vyučovacího předmětu Výchova ke zdraví. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

1. Člověk a zdraví. 1.1 Výchova ke zdraví. Charakteristika vyučovacího předmětu Výchova ke zdraví. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu 1. Člověk a zdraví 1.1 Výchova ke zdraví Charakteristika vyučovacího předmětu Výchova ke zdraví Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Předmět Výchova ke zdraví bezprostředně navazuje na vzdělávací

Více

Volitelný předmět ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu: Úkolem předmětu Zdravý životní styl je seznámit žáky se základy zdravého životního

Více

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace. Očekávané výstupy z RVP Učivo Přesahy a vazby rodina

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace. Očekávané výstupy z RVP Učivo Přesahy a vazby rodina Výchova ke zdraví 6. ročník rodina Výchova k občanství - postavení jedince v rodině (využití učebnice) - role členů rodiny - vztahy v rodině OSV osobnostní rozvoj při - náhradní rodinná péče působení rodiny

Více

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy:

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy: 4.2. Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací obor: Matematika a její aplikace Charakteristika předmětu Matematika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Vzdělávací oblast matematika

Více

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Pod pojmem užívání drog rozumíme širokou škálu drogového vývoje od fáze experimentování,

Více

KLIMA ŠKOLY. Zpráva z evaluačního nástroje Klima školy. Škola Testovací škola - vyzkoušení EN, Praha. Termín

KLIMA ŠKOLY. Zpráva z evaluačního nástroje Klima školy. Škola Testovací škola - vyzkoušení EN, Praha. Termín KLIMA ŠKOLY Zpráva z evaluačního nástroje Klima školy Škola Testovací škola - vyzkoušení EN, Praha Termín 29.9.2011-27.10.2011-1 - Vážená paní ředitelko, vážený pane řediteli, milí kolegové! Dovolte, abychom

Více

TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011

TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 STUDIJNÍ PROGRAM: Ošetřovatelství 53-41-B STUDIJNÍ OBOR: Všeobecná sestra R009 FORMA STUDIA: Prezenční PŘEDMĚT: BEHAVIORÁLNÍ VĚDY 1.

Více

Emoční zátěž. ěž, rizika a obraz syndromu Burn-out v podmínkách ARO a JIP. Mgr. Jana Woleská FN Motol Praha

Emoční zátěž. ěž, rizika a obraz syndromu Burn-out v podmínkách ARO a JIP. Mgr. Jana Woleská FN Motol Praha Emoční zátěž ěž, rizika a obraz syndromu Burn-out v podmínkách ARO a JIP Mgr. Jana Woleská FN Motol Praha EMOČNÍ ZÁTĚŽ Je způsobena situacemi, které vyvolávají afektivní citovou odezvu tvoří: Pocity Přístupy

Více

Sociometrie: Reflexe spokojenosti učitelů

Sociometrie: Reflexe spokojenosti učitelů Sociometrie: Reflexe spokojenosti učitelů Vyhodnocení dotazníkového šetření pro vedení školy ZŠ Havířov-Šumbark, Jarošova 33/851 Zpráva z dotazníku zjišťování pracovní spokojenosti učitelů v oblasti kvality

Více

Příklad dobré praxe IV z realizace kariérového poradenství

Příklad dobré praxe IV z realizace kariérového poradenství Projekt Další vzdělávání pedagogických pracovníků středních škol v oblasti kariérového poradenství CZ 1.07/1.3.00/08.0181 Příklad dobré praxe IV z realizace kariérového poradenství Mgr. Miloš Blecha 2010

Více

Vývojová psychologie a psychologie osobnosti. Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti

Vývojová psychologie a psychologie osobnosti. Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti Vývojová psychologie a psychologie osobnosti Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti Autorství Autorem materiálu a všech jeho částí,není-li uvedeno jinak, je PhDr. Alena Šindelářová. Dostupné z Metodického

Více

TEORIE SOCIÁLNÍ PRÁCE I. Radka Michelová

TEORIE SOCIÁLNÍ PRÁCE I. Radka Michelová TEORIE SOCIÁLNÍ PRÁCE I. Radka Michelová Psychodynamické perspektivy Psychoanalytické a psychoterapeutické směry, které čerpají z Freuda. Vliv na formování sp zejména na počátku 20. st., v současné době

Více

Motivace. Tímto hybným motorem je motivace.

Motivace. Tímto hybným motorem je motivace. Motivace Slovo je odvozeno z latinského movere, tj. hýbati, pohybovati. Motivace je proces usměrňování, udržování a energetizace chování. Vše co člověk dělá, dělá z nějakých pohnutek. Lidské chování je

Více

Kompetenční modelování v praxi část 5

Kompetenční modelování v praxi část 5 Kompetenční modelování v praxi část 5 Projekt: Dílna kompetencí města Uherské Hradiště Uherské Hradiště, 9. 6. 2011, 16.6. 2011 Ing. Milan Půček, MBA, PhD. Tento projekt je spolufinancován ESF prostřednictvím

Více

Aktuální trendy a otázky preseniorské edukace

Aktuální trendy a otázky preseniorské edukace Aktuální trendy a otázky preseniorské edukace PhDr. Michal Šerák, Ph.D. Katedra andragogiky a personálního řízení Filozofická fakulta Univerzita Karlova v Praze GERONTAGOGIKA TEORIE UČENÍ A VZDĚLÁVÁNÍ

Více

Psychologie Psycholog zdraví ie Stres

Psychologie Psycholog zdraví ie Stres Psychologie zdraví Stres Stres 1. Fyziologie stresu 2. Příznaky stresu a jeho diagnostika 3. Následky stresu Fyziologie stresu Stres je reakcí organismu na zátěž. Selye (1993) pro značení tohoto procesu

Více

S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T

S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T 3 LS, akad.rok 2014/2015 Strategický management - VŽ 1 Proces strategického managementu LS, akad.rok 2014/2015 Strategický management - VŽ 2 Strategický management

Více

Management. Motivace motivační teorie a nástroje

Management. Motivace motivační teorie a nástroje Management Motivace motivační teorie a nástroje Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační

Více

ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD

ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD Ročník: vyšší stupeň osmiletého studijního cyklu Gymnázium Globe, s.r.o. CZ.1.07/1.1.00/14.0143 STRES FRUSTRACE DEPRIVACE KONFLIKT 1) STRES zátěž, kdy je organismus nucen mobilizovat

Více

JAN NOVÁK. Manažerské kompetence. Dynamičnost Cílesměrnost Pečlivost (odpovědnost) -0,59 -0,93

JAN NOVÁK. Manažerské kompetence. Dynamičnost Cílesměrnost Pečlivost (odpovědnost) -0,59 -0,93 HODNOCENÍ Z DEVELOPMENT CENTRA Jméno a příjmení hodnoceného: JAN NOVÁK A. Manažerské kompetence,2 Manažerské kompetence,1 -,2 -,4 Psychická stabilita Dynamičnost Cílesměrnost Pečlivost (odpovědnost) Předvídání

Více

7.23 Pojetí vyučovaného předmětu Psychologie Pojetí vyučovacího předmětu Psychologie

7.23 Pojetí vyučovaného předmětu Psychologie Pojetí vyučovacího předmětu Psychologie 7.23 Pojetí vyučovaného předmětu Psychologie Pojetí vyučovacího předmětu Psychologie Obecné cíle výuky Psychologie Předmět a výuka Psychologie je koncipována tak, aby žáky vedla k utváření realistického

Více

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby.

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby. Rozumová výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Rozumová výchova je vyučován v 1. až 10.ročníku ZŠS v časové dotaci 5 hodin týdně. V každém ročníku jsou přidány 2 disponibilní hodiny.

Více

Úvod do teorií a metod sociální práce. Co je sociální práce a proč potřebuje teoretická východiska? Navrátil, Kříčková

Úvod do teorií a metod sociální práce. Co je sociální práce a proč potřebuje teoretická východiska? Navrátil, Kříčková Úvod do teorií a metod sociální práce Co je sociální práce a proč potřebuje teoretická východiska? Navrátil, Kříčková Vznik sociální práce Sociální práce, tak jak ji chápeme dnes, se vyvinula zejména v

Více

Ošetřovatelství vědní obor. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Ošetřovatelství vědní obor. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Ošetřovatelství vědní obor Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Ošetřovatelství 1 = samostatný vědní obor = zabývá se všemi složkami procesu ošetřování nemocného člověka = vědní disciplína zaměřená

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Výchova ke zdraví 6. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová projevuje odpovědný vztah k sobě samému, k vlastnímu dospívání a pravidlům zdravého životního stylu;

Více

Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb

Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb PhDr. Hana Janečková, PhD. Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví Praha 16.2.2006 Význam vzdělávání v dějinách

Více

Projektově orientované studium. Metodika PBL

Projektově orientované studium. Metodika PBL Základní metodický pokyn v PBL je vše, co vede k vyšší efektivitě studia, je povoleno Fáze PBL Motivace Expozice Aktivace Informace Fixace Reflexe Základním východiskem jsou nejnovější poznatky z oblasti

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Únor 2011 Mgr. Monika Řezáčová 1) Produktivní chování a neproduktivní chování jedinec může reagovat na

Více

DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ. Účast na šetření: 593 zaměstnavatelů Zpracováno: 577 dotazníků

DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ. Účast na šetření: 593 zaměstnavatelů Zpracováno: 577 dotazníků DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ Účast na šetření: 593 zaměstnavatelů Zpracováno: 577 dotazníků 7% 4% 5% 15% 43% 26% do 19 20-49 50-99 100-199 200-499 500 a více FIRMY PODLE ODVĚTVÍ I. odvětví počet % školství 80 13,9

Více

Spokojenost se životem

Spokojenost se životem SEMINÁRNÍ PRÁCE Spokojenost se životem (sekundárních analýza dat sociologického výzkumu Naše společnost 2007 ) Předmět: Analýza kvantitativních revize Šafr dat I. Jiří (18/2/2012) Vypracoval: ANONYMIZOVÁNO

Více

Definice zdraví podle WHO

Definice zdraví podle WHO Zdravotní politika ZDRAVOTNÍ POLITIKA Zdraví a nemoc jsou předmětem sociální politiky. Zdraví je však pojímáno buď úzce (biologický stav člověka) nebo široce (biologicky přijatelné podmínky a prostředí).

Více

Modely interpersonálních vztahů Majory Gordon Model funkčních vzorců zdraví. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Modely interpersonálních vztahů Majory Gordon Model funkčních vzorců zdraví. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Modely interpersonálních vztahů Majory Gordon Model funkčních vzorců zdraví Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Biografie 1 Základní ošetřovatelské vzdělání na Mount Sinai Hospital School of Nursing

Více

SYNDROM VYHOŘENÍ Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

SYNDROM VYHOŘENÍ Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Název SYNDROM VYHOŘENÍ Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben 2011 Mgr. Olga Čadilová SYNDROM VYHOŘENÍ Burn - out Syndrom vyhoření vyhoření

Více

Prarodič a krize v rodině

Prarodič a krize v rodině Prarodič a krize v rodině Motto Současný trend je žít od přítomnosti do budoucnosti, starší lidé mohou předat určité nepostradatelné historické souvislosti. Prarodiče připomínají, že jsme byli dětmi a

Více

Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských věd

Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských věd Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských

Více

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI OBSAH Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI 1. Psychologie, její role a význam v procesu vzdělávání 16 1.1 Současné pojetí psychologie ve vzdělávání 16

Více

Ing. Martin Prachař AABYSS s.r.o

Ing. Martin Prachař AABYSS s.r.o Ing. Martin Prachař AABYSS s.r.o. 17. 2. 2012 Motivace Motivace je procesem založeným na změně a jeho základem je uspokojování potřeb Motivy jsou osobní příčiny určitého chování jsou to pohnutky, psychologické

Více

Zpráva z dotazníku zjišťování pracovní spokojenosti učitelů v oblasti kvality pracovních podmínek a naplňování profesních potřeb

Zpráva z dotazníku zjišťování pracovní spokojenosti učitelů v oblasti kvality pracovních podmínek a naplňování profesních potřeb Zpráva z dotazníku zjišťování pracovní osti učitelů v oblasti kvality pracovních podmínek a naplňování profesních potřeb JT's test, Ostrava-Poruba, U Sportoviště 1164 VNITŘNÍ OBLASTI PRACOVNÍ SPOKOJENOSTI

Více