E X P E R T N Í P O S U D E K

Transkript

1 ing. jan konopík stavebně technické a mykologické posudky znalecké posudky nádražní 427, žlutice, okres karlovy vary m.t.: / jan@konopik.net ič: E X P E R T N Í P O S U D E K STAVEBNĚ TECHNICKÝ A MYKOLOGICKÝ PRŮZKUM projekt / akce adresa / objekt typ konstrukce rekonstrukce kaple sv. Jana Nepomuckého kaple sv. Jana Nepomuckého, Sloup v Čechách konstrukce krovu číslo zakázky 018/ číslo výtisku PDF termín zpracování srpen - září 2012, Praha

2 /1/ OBECNĚ Objednavatel: Obec Sloup v Čechách; IČ: Komenského 236, Sloup v Čechách, okres Česká Lípa Objekt: kaple sv. Jana Nepomuckého Sloup v Čechách, okres Česká Lípa Zadání: Provedení stavebně technického a mykologického posouzení dřevěných prvků konstrukce krovu kaple, posouzení jakostního stavu dřeva a návrh sanačních opatření. Objednávka: Objednávka vedená pod číslem jednacím ousl 509/12 Podklady: Zaměření konstrukce krovu - Sloup kaple.dwg Expertní posudek - studie jakostního stavu dřevěné konstrukce krovu kaple sv. Jana Nepomuckého ve Sloupu v Čechách, číslo zakázky 001/ , leden 2012 Poznámky: Tento posudek obsahuje: 31 stran textu, 8 stran Ilustrační fotogalerie, 1 stranu Schematické vyznačení vazeb konstrukce krovu; kaple sv. Jana Nepomuckého, Sloup v Čechách, 1 stranu Schematické vyznačení biotické destrukce prvků v patě konstrukce krovu; kaple sv. Jana Nepomuckého, Sloup v Čechách, 1 stranu Schematický návrh konstrukční ochrany krátčat a vazních trámů v nosném zdivu - stávající stav; kaple sv. Jana Nepomuckého, Sloup v Čechách, 1 stranu Schematický návrh konstrukční ochrany krátčat a vazních trámů v nosném zdivu - varianta 1; kaple sv. Jana Nepomuckého, Sloup v Čechách, 1 stranu Schematický návrh konstrukční ochrany krátčat a vazních trámů v nosném zdivu - varianta 2; kaple sv. Jana Nepomuckého, Sloup v Čechách, 7 stran Odborného posudku - laboratorní zpráva: Mykologický rozbor vzorků dřeva, včetně charakteristiky kultivací zjištěných dřevokazných hub. Posudek je vyhotoven ve dvou originálech. Tento posudek lze dále rozmnožovat se souhlasem zpracovatele posudku. V případě citace posudku uvádějte vždy jeho číslo zakázky. Veškeré podklady pro zpracování tohoto posudku jsou uloženy v archivu autora posudku. č íslo zakázky: 018/ PDF / objekt: kaple sv. Jana Nepomuckého, Sloup v Čechách strana 2/40

3 /2/ STAVEBNĚ TECHNICKÝ A MYKOLOGICKÝ PRŮZKUM Tento Expertní posudek navazuje na předběžnou prohlídku objektu a konstrukce krovu kaple, jejíž stav je popsán v Expertním posudku - studie jakostního stavu - číslo zakázky 001/ , provedenou v lednu Stavebně technický a mykologický průzkum byl proveden 16. srpna Posouzení stavu dřevěných prvků konstrukce krovu bylo provedeno pomocí smyslových metod - hodnocením podle vzhledu, barvy, deformace a narušení povrchu dřeva. Toto posouzení bylo pak doplněno o jednoduché mechanické zkoušky (zásek tesařským kladivem, vryp nožem, dlátem) a o vizuální zhodnocení charakteristiky třísek získaných těmito zkouškami. Z dřevěné konstrukce krovu byly odebrány tři vzorky dřeva pro laboratorní mykologickou analýzu. Výsledky analýzy a popis vzorků dřeva je součástí přílohy (Odborného posudku - laboratorní zpráva: Mykologický rozbor vzorků dřeva ) tohoto posudku. Vybrané konstrukční detaily dřevěné konstrukce a bioticky destruovaných dřevěných prvků krovu, a jejich částí, byly zdokumentovány digitálním fotoaparátem CANON PowerShot SX110 IS. Vybrané fotografie jsou součástí přílohy tohoto posudku. /3/ POPIS OBJEKTU A DŘEVĚNÝCH KONSTRUKCÍ Předmětem stavebně technického a mykologického průzkumu byly dřevěné prvky konstrukce krovu barokní kaple sv. Jana Nepomuckého ve Sloupu v Čechách. Jednopodlažní osmiboká kaple s obdélníkovým presbytářem na severozápadní straně, a bočními oratořemi, je zastřešena mansardovou střechou s hřebenem střechy v směru jihovýchod - severozápad. Oratoře jsou zastřešeny pultovými střechami, sakristie střechou valbovou. Střešní plášť valbových, mansardových i pultových střech je složen z plného prkenného bednění a asfaltové lepenky, přichycené k bednění dřevěnými latěmi. Nad hřebem mansardové střechy kaple vystupuje šestiboká věž s lucernou a bání. Lucerna je kryta prkenným bedněním, báň měděným plechem na plném bednění. Kaple je zastropena cihelnými klenbami. /3-1/ Dřevěné konstrukce; krov /3-1-1/ Krov kaple a presbytáře Vaznicová konstrukce mansardového krovu je sestavena z tesaných smrkových a jedlových trámů. Konstrukce krovu je založená na, minimálně jedné, pozednici, která je uložená do nosného obvodového zdiva kaple, kde plní také funkci dřevěného věnce. Na pozednice jsou plátované nebo kampované vazní trámy a krátčata; krátčata jsou v exteriéru čepována do trámových výměn. Do krátčat a vazních trámů jsou v patě krovu čepovány krokve. Ve volné délce jsou krokve osedlány na pětibokou střední vaznici; střední vaznice je čepována mezi šikmé sloupky plných vazeb krovu. V hřebeni jsou krokve protilehlých vazeb vzájemně spojeny na ostřih. V nárožích jsou krokve lípnuty č íslo zakázky: 015/ PDF / objekt: kaple sv. Jana Nepomuckého, Sloup v Čechách strana 3/40

4 na nárožní krokve. Kolmo na vazní trámy a krátčata jsou v patě krovu kampovány dolní pětiboké vaznice. Do dolních pětibokých vaznic jsou čepovány šikmé sloupky (v plných vazbách krovu) a krokve ondřejských křížů (ondřejské krokve), které jsou ve vrcholové části čepovány do pětiboké střední vaznice. V rovině kolmé na hřeben střechy je konstrukce krovu staticky ztužena dřevěnými hambalky (v plných i jalových vazbách krovu plátovanými na krokve a v hřebeni krovu čepované mezi protilehlé krokve), trámovými rozpěrami (v plných vazbách krovu čepovanými mezi šikmé sloupky) a šikmými pásky (v plných vazbách krovu čepovanými mezi šikmé sloupky a trámové rozpěry). Na obvodové straně střešního pláště je na trámové rozpěry čepována dřevěná mansardová římsa. Ve vodorovné rovině a v rovině střešního pláště je konstrukce krovu staticky ztužena dvěma vodorovnými průvlaky (dolní a horní), čepovanými mezi šikmé sloupky plných vazeb. Do vodorovných průvlaků jsou plátovány krokve ondřejských křížů a jsou o ně opřeny krokve. Rovina střešního pláště je v patě krovu tvarována námětky nebo krokevními námětky a dřevěnými prkennými ramenáty. Do interiéru půdního prostoru, respektive do konstrukce krovu nad kaplí, je vestavěna šestiboká věž zvonice. Dřevěná konstrukce zvonice je založená na vazních trámech, uložených na vodorovné dřevěné trámové průvlaky. Do vazních trámů jsou čepovány nosné sloupy věže, které jsou staticky ztuženy šikmými vzpěry. Šikmé vzpěry jsou čepované mezi vazní trámy a sloupy věže. Na úrovni hřebene střechy jsou kolmé sloupy rozepřeny dvojicí trámových rozpěr. Konstrukce věže je ukončena klasickou dřevěnou konstrukcí lucerny s bání. Původní dřevěné prvky konstrukce krovu jsou spojovány klasickými tesařskými spoji. Tesařské spoje jsou zajištěny dubovými kolíky nebo, nad kaplí, ocelovými pásovinami (nárožní spoje vazních trámů a trámových výměn). Tesařské spoje lokálně provedených oprav a úprav krovu (původních prvků krovu s novým dřevem) jsou řešeny pomocí hřebíkových spojů a spojů s ocelovými svorníky. /3-1-2/ Krov sakristie a oratoří Jednoduché konstrukce pultových střech bočních oratoří jsou sestaveny pouze z krokví uložených v patě i v hřebeni na nosné obvodové zdivo. Expozičně mladší pultová střecha nad levou (při pohledu od vstupu do kaple, oratoří má krokve v patě uložení a dřevěnou pozednici a v hřebeni na dřevěné podložky nebo klíny. Valbová konstrukce krovu nad sakristií (prostor sakristie není přístupný) je založena na dřevěných pozednicích, na které jsou kampované vazní trámy a krátčata (ve valbě). Do vazních trámů a do krátčat jsou čepovány krokve. č íslo zakázky: 018/ PDF / objekt: kaple sv. Jana Nepomuckého, Sloup v Čechách strana 4/40

5 /4/ STÁVAJÍCÍ STAV DŘEVĚNÝCH KONSTRUKCÍ /4-1/ Jakostní stav dřevěných konstrukcí - obecně Riziku biotického poškození dřevokaznými houbami jsou vystaveny veškeré konstrukční prvky dřevěných konstrukcí, které jsou v trvalém a přímém styku se zdivem, zasypány stavební sutí, není u nich zajištěno trvalé a přirozené proudění vzduchu a konstrukční prvky, na které dlouhodobě zatéká srážková voda v důsledku porušeného střešního pláště, kolem revizních střešních otvorů, střešních prostupů, v místech narušených klempířských prvků nebo v místech chybějící střešní krytiny. Dále také veškeré dřevěné prvky krovu, které jsou v trvalém a přímém styku se zdivem, respektive jsou do zdiva uloženy (například zhlaví vazních trámů a krátčat, pozednice) a není u nich zajištěno trvalé a přirozené proudění vzduchu. Pokles jakostních vlastností, způsobený dřevokaznými houbami, se nejčastěji vyskytuje ve zhlaví trámů, která jsou neprodyšně obezděna v nosném zdivu. Hniloba dřeva pak postupuje prvkem do jeho volné délky. Postoupí-li hniloba do uložení trámu (část trámu na hraně zdiva), dochází k oslabení prvku a snížené stabilitě trámu v místě nejvíce namáhaném na střih. Výrazným problémem, z hlediska poklesu jakostních vlastností, může být plné bednění, které tvoří střešní plášť. Mezi prvky plného bednění (prkna) a horní plochou krokví nedochází k trvalému a přirozenému proudění vzduchu, které by zajišťovalo přirozené vysoušení těchto styčných ploch při zatékání srážkové vody poškozeným nebo narušeným pláštěm. V místě styku krokve s plným bedněním proto velice často dochází nejdříve k zapařování dřeva a následně k jeho napadení hnilobou. Tato hniloba (nejčastěji dřevokazné houby rodu Gloeophyllum - trámovka) způsobuje destrukci dřeva výsušnými trhlinami nebo od horní plochy směrem k jádru trámu (do středu prvku) a proto je z počátku jejího působení velice špatně zjistitelná. Dřevokaznou houbu, která do velké míry ovlivňuje mechanické a statické vlastnosti jak dřevěných a zděných konstrukcí, tak i celého objektu je dřevomorka domácí (Serpula lacrymans). Dřevomorka domácí (Serpula lacrymans) způsobuje vážné škody na konstrukčním dřevě nejen ve střední a severní Evropě, ale i v Americe, Austrálii či Japonsku. Tato houba může prorůstat i substráty, které jí neposkytují živiny, například zdivo nebo chudý beton. V době zralosti produkuje až sto miliónů spor za hodinu (cca spor z 1 cm 2 čerstvé plodnice). Přenesené větrem nebo hmyzem, i na velké vzdálenosti od ohniska nákazy, vyklíčí tyto spory vždy za příznivých podmínek. K poškození dřevěných prvků tak může dojít i velmi daleko od ohniska nákazy. Inhalace spor dřevokazné houby z ovzduší, může v neposlední řadě způsobovat i řadu poškození respiračního systému člověka v závislosti na druhu, expozici a imunologickému stavu subjektu - spory mohou atakovat lidské sliznice a vyvolávat dráždivé alergické reakce. Dřevomorka domácí (Serpula lacrymans) má nízké nároky na vlhkost dřeva (optimální vlhkost dřeva 25 až 30%) a podle zdroje výživy patří do skupiny celulózovorních (roz- č íslo zakázky: 015/ PDF / objekt: kaple sv. Jana Nepomuckého, Sloup v Čechách strana 5/40

6 kládají celulózu, tedy způsobují destrukční rozklad dřeva) dřevokazných hub. Rozklad dřeva způsobený celulózovorními houbami se nazývá hnědá hniloba. Hnědá hniloba je název pro destrukci dřeva vztažený ke způsobu, kterým je rozkládána celulóza (a hemicelulózy). Celulózu dřevomorka rozštěpí na oxid uhličitý a vodu. Dřevo postupně hnědne uvolňovaným ligninem, který zůstává většinou nerozložen. Dřevo je poměrně suché, křehké, lehce lámavé až drobivé, později se kostkovitě rozpadá. Dřevomorka domácí napadá nejčastěji měkké dřevo. Při růstu vytváří dřevomorka mycelium. Z mycelia vyrůstají provazcovité útvary, tzv. rhizomorfy. Tyto rhizomorfy se vyznačují schopností prorůstat i takovými materiály, jako je cihelné a kamenné zdivo nebo chudý beton. Tímto způsobem se aktivní houba může rozšířit na vzdálenost až několik metrů od zdroje živin a infikovat zdravé dřevo. Rhizomorfy disponují schopností transportovat živiny a vodu. Vodu pro svůj další růst, v případě zastavení její dotace z prvotního zdroje, si může dřevomorka vytvářet pomocí svých plodnic. Má-li dřevomorka zajištěny ideální podmínky pro růst a rozvoj, pak byla laboratorně zjištěna rychlost růstu 5 mm za den, nebo téměř 2 m za rok. Výsledky Disertační práce [4] v kapitole zabývající se výskytem dřevokazných hub ve dřevěných krovových konstrukcích historických objektů (A) a sakrálních staveb (B) - kostelů a kaplí, respektive laboratorní vyhodnocení odebraných vzorků dřeva (vizuálně poškozeného i bez známek biotického poškození - hniloby), uvádějí výskyt alespoň jednoho rodu dřevokazné houby v 92,62% (A) a 95,83% (B) ze všech odebraných vzorků z krovových konstrukcí (ve statisticky sledovaném období, od roku 1992 do roku 2007, bylo odebráno 122 (A) a 72 (B) vzorků dřeva z krovových konstrukcí 66 historických objektů (A) a 41 sakrálních staveb (B). Z výsledků Disertační práce [4] je tedy zřejmé, že pravděpodobnost výskytu životaschopných zárodků dřevokazných hub (alespoň jednoho rodu) v dřevěných konstrukčních prvcích je velmi vysoká. Ve většině případů se jedná o dřevokazné houby v latentním (klidovém, spícím) stádiu, jejichž hyfy čekají na vytvoření ideálních podmínek - zpravidla pravidelnou a dlouhodobou dotací vlhkosti. Největší riziko biotického znehodnocení dřevěných konstrukčních prvků je v místech, ke kterým není zajištěn volný a pravidelný přístup vzduchu (vlhkost nad 18% - dřevokazné houby). Základní podmínkou potřebnou k iniciaci růstu dřevokazné houby jsou optimální životní podmínky (viz tabulka). č íslo zakázky: 018/ PDF / objekt: kaple sv. Jana Nepomuckého, Sloup v Čechách strana 6/40

7 Optimální životní podmínky pro růst a rozvoj dřevokazných hub druh houby Serpula lacrymans dřevomorka domácí Coniophora puteana koniofora sklepní Gloeophyllum sepiarium trámovka plotní Fibroporia Vaillantii pornatka Vaillantova Trametes serialis řadová outkovka teplota okolí [ C ] vlhkost dřeva [%] optimum minimum maximum optimum minimum maximum až až až až až až Zdroj: Baier, J., Týn, Z..: Ochrana dřeva, Grada 1996 Riziku biotického znehodnocení dřeva larvami dřevokazného hmyzu jsou vystaveny všechny dřevěné konstrukční prvky, které nejsou důkladně vysušeny, ošetřeny vhodnými chemickými prostředky, odkorněny a ostrohranně opracovány nebo dřevěné konstrukční prvky, které jsou v jejich blízkosti. Larvy dřevokazného hmyzu čeledi tesaříkovití (Cerambycidae) postupují bělovou částí dřeva tou nejjednodušší cestou, tedy po letokruzích, pak postupně směrem ke středu trámu. Larvy tesaříků mohou žít ve dřevě až dvanáct let, na konci svého životního cyklu, se larvy zakuklí v povrchové vrstvě trámu, aby měl vylíhnuvší se dospělec co nejlehčí cestu na povrch trámu (není přizpůsoben pro destrukci dřeva), odkud po vylíhnutí vyleze. Dospělý brouk, samička, naklade další vajíčka (80 až 200 kusů), nejčastěji do trhlin v trámech. Tesaříkem destruovaný trám rychle ztrácí jednak svou pevnost - napadené dřevo se rozpadá na drť, a také tvar původního průřezu (díky tomu, že postupuje také po letokruzích, se průřez mění ze čtvercového či obdélníkového na kulatý nebo oválný - tato změna tvaru má negativní vliv na následné tesařské opravy trámů příložkováním). Na biotické destrukci dřeva se podílí také červotoč umrlčí (Anobium pertinax) a, je-li teplota okolí a dřeva v rozmezí teplotních hodnot -16 C až +34 C, také červotoč proužkovaný (Anobium punctatum), který má výrazný vliv na biotickou destrukci zhlaví stropních trámů. Riziku chemické degradace dřevní hmoty jsou vystaveny prvky, na jejichž vodorovných a šikmých plochách jsou usazeny letité nánosy prachu. Ty vytvářejí společně s nátěry (protipožární, biocidní, dekorativní), zatékající srážkovou vodou a vzdušnou vlhkostí kyselé chemické reakce, které mají negativní vliv na kvalitativní stav dřeva - dochází k jeho rozvláknění. K podobným reakcím dochází i na ostatních plochách konstrukčních prvků, kde jsou patrné lokální stopy po zatečení, tzv. mapy, které vznikají reakcí srážkové vody a solí protipožárních, fungicidních a dekorativních nátěrů na bázi amonných sloučenin. Kyselou reakcí těchto sloučenin se dřevem pak dochází ke změně hodnoty ph dřeva a tím k rozkladu ligninových složek dřeva a na povrchu se objevují vlákna celulózy, která působí dojmem ochlupení trámu. č íslo zakázky: 015/ PDF / objekt: kaple sv. Jana Nepomuckého, Sloup v Čechách strana 7/40

8 /4-2/ Jakostní stav dřevěných konstrukcí /4-2-1/ Krov kaple a presbytáře Stavebně technický a mykologický průzkum dřevěných prvků konstrukce krovu nad kaplí a presbytářem prokázal známky výrazné biotické destrukce dřeva, která se nejvíce projevuje u dřevěných prvků v patních partiích konstrukce. U některých prvků krovu byla zjištěna biotická destrukce dřeva až na hranici statické únosnosti - u těchto dřevěných prvků, a jejich částí, může v brzké době dojít ke statické destrukci, nejčastěji k rozlomení trámu, což může negativně ovlivnit stabilitu celé konstrukce. Pokles kvalitativních vlastností dřevěných prvků je způsoben, místy živými (světlé a sypké požerky kolem výletových otvorů a pod výletovými otvory), larvami dřevokazného hmyzu čeledi tesaříkovití (Cerambycidae) a červotočovití (Anobiidae) a aktivními (čerstvé mycelium, zvýšená vlhkost dřeva i zdiva v blízkosti dřevěných prvků) celulózovorními dřevokaznými houbami vizuálně (dle charakteristické destrukce dřeva, plodnic, mycelia a lokalit výskytu) určenými jako dřevokazná houba dřevomorka domácí (Serpula lacrymans) a dřevokazné houby rodů trámovka (Gloeophyllum), outkovka (Trametes) a koniofora (Coniophora). Povrchové mycelium dřevokazných hub je na dřevěných prvcích patrné nejčastěji v zimních měsících a ve srážkově bohatých měsících. Na povrchu dřevěných prvků byly zjištěny výkvěty plísní šedozelené barvy. Změny kvalitativního stavu dřevěných prvků krovu kaple a presbytáře způsobené dřevokaznými houbami, jsou nejvíce patrné v patě krovu (cca do výše 1,5 m od koruny zdiva) a v místech dlouhodobého zatékání srážkové vody střešním pláštěm. Stav střešního pláště lze charakterizovat jako havarijní - do půdního prostoru kaple a presbytáře masivně a dlouhodobě (prokazatelně již déle než rok) zatéká srážková voda. Masivní zatékání srážkové vody negativně ovlivňuje, vedle stavu dřevěných konstrukcí, také jakostní stav svislého a klenebního zdiva kaple. V důsledku dlouhodobého zatékání srážkové vody došlo, u dřevěných prvků v patě severní části krovu nad presbytářem, k výrazné biotické destrukci dřevěných prvků - části dřevěných prvků vlivem dlouhodobého působení dřevokazných hub již v konstrukci chybí. Konstrukce krovu je v této části provizorně podepřena dřevěnými sloupky. U dřevěných prvků konstrukce krovu, respektive severovýchodní části konstrukce krovu, nad kaplí byly v nedávné době provedeny tesařské opravy dřevěných prvků (zda byly dřevěné prvky použité při tesařských opravách preventivně ošetřeny fungicidními a insekticidními přípravky nelze, bez chemických zkoušek a znalosti stavebního deníku nebo projektové dokumentace, určit). Výrazně destruované části dřevěných prvků byly z konstrukce odstraněny a nahrazeny novým dřevem. Provedené tesařské opravy lze, v souladu se zásadami konstrukční ochrany dřeva, charakterizovat jako nevhodně provedené - vazní trámy a kráčata jsou stále uložena do nosného zdiva bez zajištěných vzduchových mezer. Koruna zdiva v místě provedených tesař- č íslo zakázky: 018/ PDF / objekt: kaple sv. Jana Nepomuckého, Sloup v Čechách strana 8/40

9 ských oprav byla přezděna. Na exteriérové straně kaple bylo zjištěno prorůstání zdiva, v oblasti římsy na jihozápadní straně - vlevo nad vstupem do kaple, nálety listnatých dřevin. Nejvýraznější pokles, za hranici statické pevnosti dřeva, byl zjištěn u: pozednice: dřevěné pozednice v nárožích kaple uložené do zdiva pod vazními trámy jsou zcela destruované dřevokaznými houbami; v nosném obvodovém zdivu jsou, s největší pravděpodobností uložené také dřevěné pozednice - trámové věnce, jejich konstrukční přítomnost bude nutné potvrdit nebo vyvrátit, lze však očekávat jejich výraznou destrukci, vazní trámy (VT) a krátčata (KR): destruované jsou části trámů uložené ve zdivu, destrukce dřeva pokračuje i za hranici nosného zdiva do volné délky trámu, dolní vaznice (VAZ D ): prakticky v celé délce, vyjma části vyměněné za nové dřevo, je destruovaná, jakostní stav prvku je ovlivněn jakostním stavem vazních trámů a krátčat, krokve (K): patní části krokví jsou destruované do délky cca 1,0 m od čepového spojení s krátčaty a vazními trámy, pro tesařské opravy je vhodné uvažovat s délkou destrukce cca 1,5 m (destrukce se může projevit v řezu prvku), námětky (NAM): jakostní stav námětků je ovlivněn stavem střešního pláště, v místě zatékání srážkové vody jsou námětky a jejich části (nejčastěji paty) destruované dřevokaznými houbami, krokve ondřejských křížů (K O ): jakostní stav krokví ondřejských křížů je ovlivněn stavem dolních vaznic - destruované jsou nejčastěji patní části prvků v místě čepování do dolních vaznic, šikmé sloupky plných vazeb (SL S ): paty šikmých sloupků jsou destruované v délce cca 0,5 m od čepového spojení, pro tesařské opravy je vhodné uvažovat s délkou destrukce minimálně 1,0 m (destrukce se může projevit v řezu prvku). U ostatních prvků krovu se známky biotické destrukce vyskytují pouze ojediněle. Dřevěné prvky v hřebenové části krovu byly posouzeny pouze vizuálně, jejich jakostní stav bude možné posoudit až po jejich bezpečném zpřístupnění a po demontáži střešního pláště. Dřevěné prvky konstrukce šestiboké věže vykazují v patních partiích pouze lokální známky biotické destrukce dřeva. Jakostní stav trámových průvlaků, na kterých jsou uloženy vazní trámy věže, může být do značné míry ovlivněn jakostním stavem vazních trámů, krátčat a dolních vaznic krovu kaple, na které jsou uloženy. Tyto tesařské spoje jsou, zvláště na severovýchodní straně konstrukce, špatně přístupné. Hřebenová část věže, lucerna a báň nebyly, z hlediska nepřístupnosti, posouzeny. Vazby krovových konstrukcí (kaple, presbytáře, věže) jsou číslovány bílou křídou na spodní ploše krokví (arabské číslice), respektive na vnitřní straně kolmých sloupků č íslo zakázky: 015/ PDF / objekt: kaple sv. Jana Nepomuckého, Sloup v Čechách strana 9/40

10 věže (římské číslice). Směr a smysl značení vazeb konstrukce krovu je vyznačeno v poskytnutém půdorysném zaměření objektu a konstrukce (Schematické vyznačení vazeb konstrukce krovu; kaple sv. Jana Nepomuckého, Sloup v Čechách), které je součástí přílohy tohoto posudku. Do poskytnutého půdorysu bylo také zakresleno schematické poškození jednotlivých prvků krovu (Schematické vyznačení biotického poškození a destrukce dřevěných prvků krovu; kaple sv. Jana Nepomuckého, Sloup v Čechách), které je součástí přílohy tohoto posudku. Jakostní stav dřevěných prvků krovových konstrukcí byl hodnocen bodovací metodou a je zapsán do hodnotících tabulek; viz kapitola /4-4/ Jakostní stav dřevěných konstrukcí; krov - tabulkové hodnoty. /4-2-2/ Krov sakristie a oratoří Jakostní stav dřevěných prvků konstrukce krovu nad sakristií a obou bočních oratoří je do značné míry ovlivněn stavem střešních plášťů valbové střechy a pultových střech. Konstrukce krovu sakristie, respektive sakristie, není přístupný - stav konstrukce krovu nelze určit ani vizuálně. Konstrukce krovu pultové střechy nad pravou (při pohledu od vstupu do kaple) oratoří vykazuje výrazné známky biotické destrukce dřeva - krokve jsou destruované dřevokaznými houbami rodu trámovka (Gloeophyllum). Do konstrukce krovu a do interiéru pravé oratoře výrazně zatéká srážková voda stav konstrukce krovu je tedy hodnocen jako havarijní. Konstrukce krovu pultové střechy nad levou (při pohledu od vstupu do kaple) oratoří je sestavena z expozičně mladších (pilařsky opracovaných) smrkových trámů Dřevěné prvky vizuálně nevykazují žádné známky biotické destrukce dřeva. Zda jsou dřevěné prvky pultové střechy preventivně ošetřeny fungicidními a insekticidními přípravky nelze, bez chemických zkoušek a znalosti stavebního deníku nebo projektové dokumentace, určit. /4-3/ Jakostní stav dřevěných konstrukcí; střešní plášť Do půdních prostor (kaple, presbytáře, oratoří, sakristie, věže) zatéká srážková voda. Kvalitativní stav střešních plášťů lze charakterizovat jako neuspokojivý, havarijní a za hranicí životnosti. Všechny zjištěné, vizuálně i laboratorně, dřevokazné houby jsou charakteristické pro daný typ konstrukcí, místa výskytu i okolní podmínky. Střešní krytina na všech střechách chybí a je nahrazena, ve všech směrech nevyhovující, asfaltovou lepenkou, která je k plnému prkennému bednění přichycena pouze dřevěnými latěmi nebo prkny. V některých částech střechy zcela chybí prkna plného bednění i opláštění (u konstrukce lucerny a báně byly odstraněny při krádežích měděné krytiny). V severovýchodní části střešního pláště nad kaplí, v místě provedené lokální opravy patních částí dřevěných prvků krovu, a nad levou oratoří bylo při tesařských opravách a úpravách krovu položeno nové prkenné bednění. č íslo zakázky: 018/ PDF / objekt: kaple sv. Jana Nepomuckého, Sloup v Čechách strana 10/40

11 /4-4/ Jakostní stav dřevěných konstrukcí; krov - tabulkové hodnoty /4-4-1/ Dřevěné konstrukční prvky - tabulkové hodnoty stupeň poškození A B B C D E (C!) B/C B-C B/B(C!) B B N N/B N(D) x x(e) popis poškození prvek, respektive jeho část, je bez známek biotického poškození; prvek je v konstrukci expozičně mladší prvek, respektive jeho část je bez poškození nebo povrchově poškozen - maximálně do hloubky 5 mm (dřevokaznými houbami, rozvláknění) prvek, respektive jeho část je hloubkově bioticky destruován, max. do 1/3 plochy průřezu prvek, respektive jeho část, je bioticky destruován, z více než 1/3 plochy průřezu prvek, respektive jeho část, je bioticky zcela destruován, v konstrukci může být jeho torzo prvek je vystaven zvýšenému riziku biotického poškození (styk se zdivem, zatékání) výrazný přechod z jednoho stupně poškození do druhého pozvolný přechod z jednoho stupně poškození do druhého prvek je lokálně vystaven zvýšenému riziku biotického poškození ve vazbě jsou dva konstrukčně stejné prvky (levý;pravý - při pohledu od hřebene střechy k patě krovu) - námětky prvek, nebo jeho část, je nepřístupný prvek, nebo jeho část, je částečně nepřístupný prvek, nebo jeho část, je nepřístupný a lze u něj, s ohledem na stav přístupné části, předpokládat biotickou destrukci prvek není ve vazbě zastoupen prvek již není, v důsledku biotické destrukce, ve vazbě zastoupen /4-4-2/ Dřevěné konstrukční prvky - popis prvků prvek VAZ D NAM K K O PR D PR H PR V VAZ S VT VTv KR SL S SL V PA S HAM ROZ VZP V N popis prvku dolní vaznice námětek, námětková krokev krokev krokev ondřejského kříže; je značená podle vazby krovu, ve které je čepována do dolní vaznice vodorovný průvlak dolní vodorovný průvlak horní vodorovný průvlak věže střední vaznice vazní trám vazní trám věže krátče šikmý sloupek plné vazby kolmý sloupek věže pásek sloupku plné vazby hambalek rozpěra vzpěra věže nároží č íslo zakázky: 015/ PDF / objekt: kaple sv. Jana Nepomuckého, Sloup v Čechách strana 11/40

12 /4-4-3/ Dřevěné konstrukční prvky - indexy index popis indexu H I I+ k 1p 2p 0,3; 0,5; 0,7; 1,0; 1,2; 1,5 prvek je bioticky poškozen dřevokaznými houbami prvek je bioticky poškozen larvami dřevokazného hmyzu prvek je bioticky poškozen živými larvami dřevokazného hmyzu na prvku zjištěny zbytky kůry a lýka z jednoho boku k prvku dřevěná příložka ze dvou boků k prvku dřevěné příložky předpokládaná délka bioitocké destrukce, rizika biotického poškození, konstrukční absence prvku (od jeho paty nebo čela) nebo tesařská oprava prvku v metrech 1/2 poměr délky biotické destrukce nebo konstrukční absence prvku k jeho celkové délce č íslo zakázky: 018/ PDF / objekt: kaple sv. Jana Nepomuckého, Sloup v Čechách strana 12/40

13 /4-4-4/ Dřevěné konstrukční prvky - hodnotící tabulka / / Krov kaple a presbytáře VAZ D NAM K K O PR D PR H VAZ S VT KR SL S PA S HAM ROZ N N N N D B D/B B(C!)/B B x x x x D/B B B B H 3 H;0,7;2 0, H;I;0,5; D B D/B x B B B D/B x x x x x H I;k;4 H;I;0, H;0,7; D B D/B D/B B B B D/B x x x B x H 5 H;I;0,7 H;I;0, H;0,7; C-B(C!) x D/B B B B B N/B x B(C!)/B B B B H - H;0, B x D/B B B B B N/B x x x B x - - H;0, C B D/B D/B B B B x x x x x x H 8 H;I;0,5 H;I;0, B x B x x x B/C D/D/B x B B B B H;52 H;6/H;0,5; AB(C!) D/B B(C!)/B x B B B x x x x x x 9 H;0,5 0,5/I AB(C!) D/B B(C!)/B D/B AB/B B B B x x x x B x - H;0,5 0,5;10 H;0,5;11;13 0,3; x C-B x x x x x x x x x x x - H; AB(C!) AB(C!) AB/B AB/B B B B x AB(C!) AB/B B B B - 14;20 0,5;18 0,3;15; ;23 0,3;17; AB(C!) AB AB/B x/b x B B x AB(C!) x x B x - 14;20 0,5;21;53 1, ; AB(C!) AB AB/B AB/B B B B x AB(C!) AB/B B B B - 14;20 0,5 0,5; ;23 0,3; AB(C!) AB AB/B x C B B x AB(C!) x x B x - 14;20 0,5 - H ; AB(C!) AB AB/B AB/B B B B x AB(C!) x x B x - 14;20 0,5;11 0,3; ; x AB AB/B x B B B x AB(C!) AB/B B B B - 14;20 0,5; ;23 0,3; x C-B x x x x x x x x x x x - H; AB(C!) AB B B B B B D/B x x x B x I; H;6; AB(C!) AB(C!) B B B B B N/C/B x x x x x - 4;27; /H;0,5; AB(C!) C C/B x B B x x AB(C!) x x B x - H;4;33;1p 0,5; D x D/B B(C!)/B B B x x D D/B B B B H - H;0,5 0, H H;0, B(C!) x D/B D/B B B B x N/B x x B x - - H;0,5 H;0, D x D/B D/B D B B x D D/B B B B H - H;0,5 H;1/2 H H H;0,5; D x D/B D/B B B x x D x x B x H - H;0,5/I H;0, H č íslo zakázky: 015/ PDF / objekt: kaple sv. Jana Nepomuckého, Sloup v Čechách strana 13/40

14 VAZ D NAM K K O PR D PR H VAZ S VT KR SL S PA S HAM ROZ N N N N D x D/B D/B B B B x D D/B B B B H - H;0,5 H;0, H H;0, D C-B D/B D/B B B B D/D/B D x x B x H H;36 H;0,5/I H;0, H;6/H;0,5;1 H D x D/B x B B B x D x x x x H 37;36 H;0, H D D/B D/B D/B B B x D/D/B x x x x x H H;0,5;4;5 H;0,5/I H;I;0,5; H;6/H;0,5; D C-B D/B x B B B x D x x B x H H;39 H;0, H D B D/B B(C!)/B B B B x D/D-B B(C!)/B B B B H;I 36 H;0,5 0, H;6/H;16 0, B(C!) B B(C!)/B x B B B x N/C-B x x B x ,5;/I /H; I 57 D B B(C!)/B B B B B x N/C/B x x B x H;I - 0,5 I /H;I; D B D/B B(C!)/B B B B x N/D-B B(C!)/B B B B H;I 36 H;0,5 0, /H;16 0, D B D/B D/B B B B x D/D-B x x B x H;I 36;40 H;I;0,5;53 H;I;0, H;6/H; D D/B D/B x B B B x D/D-B D/B B B B H;I H;I;0,5;36 H;I;0,5; H;6/H;16 H;0, D x D/B C/B B B B D/D/B x x x B x H;I - H;I;0,5 H;I;0, H;6/H;1, D B(C!)/B D/B x B B x x x x x x x H;I 0,5;36 H;I;0, D/N B(C!)/B D/B B(C!)/B B B B x x x x x x H;I 0,5;39 I+;1,0 0, B x B B B B B D/D/B x B B B B H;6/H;0, B-D x D/B B(C!)/B B B B D/D/B x x x B x H;I - H;0,5 0, H;6/H;0,5; N B(C!)/B D/B x x x x x x x x x x - 0,5;36 H;I;0, D x D/B B(C!)/B B B B D/D/B x D/B B B B H;I - H;0,5 0, H;6/H;1,0 H;0, D B(C!)/B D/B x B B B D/D/B x x x B x H;I 0,5;36 H;0, H;I;6/H;I;0, D B(C!)/B D/B B(C!)/B B x x D/D/B x x x x x H;I 0,5;39 H;0,5 0, H;I;6/H;I;0, D B(C!)/B D/B x x x x x E D/B B B B H;I;45 1,0;44 H;0, H;0, D D/B D/B D/B D/B B x x E x x x x H;I;45 H;0,5;39 H;0,5 H;0,5 H;1/ D D/B D/B x/b B B B x E x x B x H;I;45 H;0,5;40 H;0,5 1/ D B D/B D/B B B B x E D/B B B B H;I;45 1p;47 H;0,5 H;0, H;0,5; x(e) B D/B D/B B B B x x(e) x x B x 45 2p;50 H;0,5 H;0, x(e) B x(e) x x x x x x(e) x x x x č íslo zakázky: 018/ PDF / objekt: kaple sv. Jana Nepomuckého, Sloup v Čechách strana 14/40

15 1 vazní trám je uložený na dřevěnou pozednici, pozednice je uložená do zdiva - přístupná je pouze z jedné strany pozednice hodnocena D H;I 2 tesařský spoj šikmého sloupku a dolní vaznice je staticky zajištěn kramlí 3 námětek a krokev jsou v patě krovu spojeny dřevěnými příložkami 4 námětek a krokev jsou ve volné délce spojeny boční prkennou příložkou 5 prvek je v patě podepřen dřevěným sloupkem 6 zhlaví vazního trámu, zhlaví krátčete 7 prvek je v patě, v místě čepování do dolní vaznice, vystaven riziku biotického poškození 8 prvek je podepřen třemi dřevěnými sloupky; dva sloupky jsou mezi námětkem a dolní vaznicí, jeden sloupek je mezi námětkem a dolním průvlakem 9 tesařský spoj je zesílen dřevěnou prkennou příložkou z horní plochy prvku 10 nárožní prvek 11 prvek je v patě, v délce cca 0,5 m, z boku zesílen dřevěnou příložkou (AB) 12 tesařský spoj je zesílen dřevěnou fošnovou příložkou z horní plochy prvku 13 mezi patou krovu a střední vaznicí je krokev z horní plochy zesílena pomocnou krokví, pomocná krokev je povrchově poškozena larvami dřevokazného hmyzu 14 prvek je v patě podepřen dřevěným sloupkem opřeným do krátčete 15 tesařský spoj je zesílen třemi dřevěnými příložkami (AB) 16 krátče uloženo do koruny zdiva a do trámové výměny trámová výměna hodnocena B 17 tesařský spoj je zajištěn jednou dřevěnou příložkou (AB) a podepřen šikmým sloupkem (AB) mezi krátčetem a šikmým sloupkem plné vazby 18 prvek je v patě spojen s průvlakem šestiboké věže kramlí 19 prvek je s krokví ve vazbě 10 spojen kramlí 20 na prvku je, z horní plochy mezi krokví a námětkem, prkenná příložka (AB) 21 prvek je v patě podepřen, mezi námětkem a krokví, šikmým sloupkem (AB) 22 krátče uloženo do koruny zdiva a do trámové výměny trámová výměna hodnocena C H 23 spoj krátčete a trámové výměny je zajištěn kramlí 24 tesařský spoj je zesílen dvěma dřevěnými příložkami (AB) 25 tesařský spoj je zajištěn dvěma dřevěnými příložkami (AB) a podepřen šikmým sloupkem (AB) mezi krátčetem a šikmým sloupkem plné vazby 26 tesařský spoj je z boční plochy zajištěn jednou dřevěnou příložkou (AB) 27 prvek je podepřen šikmým sloupkem (AB) opřeným v patě do fošnové bačkory 28 prvek je v patě nastaven dvěma příložkami (AB) opřenými v patě do krátčete (AB(C!)); krátče je s krátčetem ve vazbě krovu 14 spojeno kramlí 29 prvek je, z horní plochy v délce cca 1,5 m, zesílen dřevěnou příložkou 30 na prvek dlouhodobě zatéká srážková voda, na prvku jsou patrné výkvěty plísní a mycelium dřevokazných hub 31 prvek je s krokví ve vazbě krovu 16 spojen kramlí č íslo zakázky: 015/ PDF / objekt: kaple sv. Jana Nepomuckého, Sloup v Čechách strana 15/40

16 32 prvek plní také funkci trámové výměny pro krátčata ve vazbě krovu 18, 19, 20, 21, prvek je v patě podepřen prknem 34 prvek je s dolní vaznicí spojen kramlí 35 spoj šikmého sloupku plné vazby a vazního trámu III věže je uvolněn 36 prvek je podepřen z boční plochy střešní latí, střešní lať je přichycena hřebíky 37 námětek je nahrazen střešní latí 38 na prvku je v patě krovu suchá plodnice dřevomorky domácí (Serpula lacrymans) 39 prvek je podepřen z bočních ploch střešními latěmi, střešní latě jsou přichyceny hřebíky 40 krokev a námětek je v patě krovu spojen střešní latí 41 na krokev je lípnut nárožní námětek (D H;I -B) a úžlabní námětek (D H;I -B) 42 tesařský spoj ondřejské krokve a dolní vaznice je uvolněn 43 tesařský spoj vazního trámu a dolní vaznice je uvolněn 44 prvek je v patě podepřen dřevěným trámkem 45 trámová výměna mezi vazbami krovu 41 a 44 je při zdi destruovaná dřevokaznými houbami (D H ) a mezi vazbami 45 a 1 zcela destruovaná dřevokaznými houbami (E) 46 prvek je v patě podepřen dřevěnou fošnou (AB) opřenou do vazného trámu mezi vazbami krovu 2 a prvek je v patě, mezi námětkem a krokví, spojen střešními latěmi a podepřen jednou střešní latí (střešní lať je v patě uhnilá) 48 prvek je podepřen šikmým sloupkem (AB) opřeným v patě do vazního trámu VI věže 49 prvek je podepřen šikmým a nastaveným (v místě styku s prvkem) sloupkem (B), prvek je nastaven spojem natupo a dvěma prkennými příložkami; sloupek je opřen do klenby 50 námětek a krokev je spojena prkennými kleštinami (AB) 51 prvek je podepřen dřevěným trámkem (B) opřeným v patě do průvlaku pod vazním trámem věže VI 52 hniloba jádrem prvku 53 prvek je v hřebeni, na úrovni lucerny, opřen o pomocný průvlak (B(C!)) 54 mezí protilehlé prvky je v hřebeni čepovaná rozpěra (B) 55 mezí protilehlé prvky je v hřebeni čepovaná rozpěra (B) 56 mezí protilehlé prvky je v hřebeni čepovaná rozpěra (B) 57 mezí protilehlé prvky je v hřebeni čepovaná rozpěra (B) 58 mezí protilehlé prvky je v hřebeni čepovaná rozpěra (B) č íslo zakázky: 018/ PDF / objekt: kaple sv. Jana Nepomuckého, Sloup v Čechách strana 16/40

17 / / Krov věže PR V VT V SL V VZP V I II III IV V VI B B B B - H; C/B C-B/B B C/B H;0,3 H;2,0/H;59 - H;0,3 x B B B - H; B B B B - H; B B B B - H; B(C!)/B/B(C!) B B B 0,5;60;61 H; prvek je povrchově poškozen dřevokaznými houbami v důsledku zatékání srážkové vody chybějící krytinou lucerny 60 prvek je na obou koncích vystaven zvýšenému riziku biotického poškození dřevokaznými houbami v místě uložení na dolní vaznici 61 pod průvlakem je pomocná bačkora (B) uložená na vazní trám krovu presbytáře /4-5/ Jakostní stav dřevěných konstrukcí - vlhkost dřeva datum měření 23/01/2012 čas měření 13h30min teplota vzduchu 4,7 C relativní vlhkost vzduchu 75,1% 1 povrchová vlhkost dřeva (%) 17,5; 18,2; 18,5; 19,0; 19,1; 18,6; 16,9; 18,2; 18,8; 17,3; 17,6; 18,3 průměrná hodnota (%) 18,2% hloubková vlhkost dřeva (%) 12,4; 12,3; 14,7; 13,5; 12,5; 12,1; 11,3; 11,7 průměrná hodnota (%) 12,6% datum měření 15/08/2012 čas měření 14h30min teplota vzduchu 24,2 C relativní vlhkost vzduchu 66,8% 2 povrchová vlhkost dřeva (%) 12,6; 12,5; 11,9; 13,7; 14,5; 12,0; 12,6; 13,7; 13,3; 12,8; 11,9; 12,9; 13,5 průměrná hodnota (%) 12,9% hloubková vlhkost dřeva (%) 11,3; 10,9; 10,8; 10,5; 11,7; 12,0; 12,2; 11,9; 10,3; 12,5 průměrná hodnota (%) 11,4% 1 : hodnoty vlhkosti dřeva naměřené 23. ledna : hodnoty vlhkosti dřeva naměřené 15. srpna 2012 V půdním prostoru byla provedena dvě měření teploty a relativní vlhkosti vzduchu. Měření vlhkosti dřeva, ve dvou časových obdobích, bylo provedeno na přístupných trámech posuzované konstrukce krovu nad kaplí a presbytářem. Naměřené hodnoty, povrchové i hloubkové, vlhkosti dřeva lze považovat za odpovídající stáří a expozici dřevěných prvků v konstrukcích a k okolním klimatickým podmínkám. Hodnoty vlhkosti dřeva naměřené v povrchové vrstvě dřevěných prvků jsou závislé na atmosférické vlhkosti okolního prostředí. Naměřené hodnoty hloubkové vlhkosti dřeva dokazují vlhkostní stabilitu dřevěných prvků a to hlavně s ohledem na skutečnost, že jedno měření bylo provedeno v zimním a jedno v letním měsíci, kdy jsou hodnoty dlouhodobé relativní vlhkosti vzduchu výrazně rozdílné. č íslo zakázky: 015/ PDF / objekt: kaple sv. Jana Nepomuckého, Sloup v Čechách strana 17/40

18 Hodnoty aktuální teploty a relativní vlhkosti vzduchu v půdním prostoru byly měřeny digitálním vlhkoměrem a teploměrem GFTH 95 (výrobce Greisinger electronic GmbH, Deutschland). Hodnoty vlhkosti dřevěných prvků krovových konstrukcí byly měřeny odporovým vlhkoměrem Testoterm - Hygrotest 6500 (výrobce Testoterm GmbH and Co., Deutschland), se zarážecí elektrodou. Hodnoty povrchové a hloubkové (vlhkost se měří zarážecí sondou v hloubce cca 40 mm pod povrchem prvku) vlhkosti dřevěných prvků konstrukce krovu byly měřeny na přístupných, vzdušných a viditelně bioticky (hnilobou, larválními požerky), mechanicky (výsušné trhliny, prachové nánosy) a chemicky (povrchové rozvláknění) nepoškozených prvcích (trámech). Hodnoty povrchové (častěji) i hloubkové (ojediněle) vlhkosti dřevěných prvků krovových konstrukcí mohou být ovlivněny několika faktory, mezi které patří například stav a složení střešního pláště, vzdušnost konstrukce (odvětrávání půdního prostoru přirozeným prouděním vzduchu), roční období (srážková vydatnost v některých měsících ročního cyklu), povrchová (použité chemické nátěry) nebo konstrukční (obložky, obaly) úprava dřevěných prvků - trámů. Hodnoty naměřené elektrickými odporovými vlhkoměry, nebo kapacitními měřiči vlhkosti dřeva, je nutné považovat za hodnoty orientační. Přesné hodnoty vlhkosti dřeva lze stanovit gravimetrickou metodou, například podle předpisu normy ČSN Drevo. Zisťovanie vlhkosti pri fyzikálnych a mechanickych skúškach. Vlhkost dřeva určuje aktivitu biotických škůdců dřeva. Obecně dřevokazný hmyz napadá dřevo s vlhkostí vyšší než 10%, dřevokazné houby poškozují dřevo s vlhkostí nad 20% (výjimkou je dřevomorka domácí (Serpula lacrymans), která může napadat již dřevo s vlhkostí 16%). Pro tesařské opravy a úpravy dřevěných prvků krovových konstrukcí (ale i pro konstrukce nové) by mělo být použito dřevo s vlhkostí v rozsahu 15 až 20% (orientační vlhkost dřeva lze určit, v závislosti na průměrné relativní vlhkosti a teploty okolí konstrukce, z diagramu rovnovážné vlhkosti - např. Čulického diagram. Přesněji je požadovaná vlhkost dřevěných prvků pro zabudované konstrukce stanovena normami nebo v EUROKÓDU 5. Odolnost dřeva proti působení dřevokazných hub a larev dřevokazného hmyzu lze zvýšit také výběrem vhodného dřeva a jeho ošetřením biocidními přípravky s dlouhodobě preventivní účinností. /5/ NÁVRH OPATŘENÍ /5-1/ Obecně Prvky nepřístupné /N/ nebo částečně nepřístupné dodatečně zpřístupnit a stanovit jejich jakostní stav. Prvky, a části dřevěných prvků, expozičně mladší /AB/, bioticky nepoškozené, poškozené povrchově a mělce /B/ mohou zůstat po mechanickém očištění (odstranit z jejich povrchu zbytky mechanických nečistot, starých nátěrů a povrchového biotického a abi- č íslo zakázky: 018/ PDF / objekt: kaple sv. Jana Nepomuckého, Sloup v Čechách strana 18/40

19 otického - prach, rozvlákněné dřevo -, poškození), neutralizaci a konzervaci bez dalších zásahů v konstrukci. Prvky, a části dřevěných prvků, hloubkově destruované do 1/3 průřezu /C/ a je nutno mechanicky zbavit destruované vrstvy, konzervovat a dle hloubky poškození a průřezu prvku zesílit staticky vhodně navrženou příložkou. Případně poškozenou část vyříznout a nahradit novým, důkladně chemicky ošetřeným dřevem. Před vložením příložek či nových částí prvků je nutné ošetřit i všechny řezné plochy. Prvky, a části dřevěných prvků, hloubkově bioticky destruované z více než 1/3 průřezu /D/ dřevokaznými houbami a části prvků bioticky zcela destruovaných /E/ z konstrukce trvale odstranit - vyříznout (řez je vhodné volit minimálně 50 cm od posledního viditelného poškození, bude-li pak i v řezu nadále patrná hniloba dřeva, doporučuji pokračovat v odřezávání dřeva po 20-ti cm až do dřeva bez biotického poškození) a nahradit novým, důkladně chemicky ošetřeným dřevem. Je-li prvek hloubkově bioticky poškozen dřevokazným hmyzem, je vhodné destruovanou vrstvu odstranit až na zdravé a pevné dřevo, prvek ošetřit vhodným chemickým přípravkem a zesílit vhodně (staticky) zvolenou příložkou či plátem. Prvky, a jejich části, vystavené riziku biotického poškození /(C!)/ - dřevěné prvky v kontaktu se zdivem a v blízkosti zdiva, důkladně chemicky ošetřit, nejlépe hloubkovou nízkotlakou injektáží /nízkotlaká injektáž fungicidu se provádí do předvrtaných otvorů (rozteč otvorů 4 mm cca 20 cm v podélném směru a 10 cm v příčném směru) nebo vložením borových patron do předvrtaných otvorů (rozteč otvorů 8 mm cca 20 cm v podélném směru a 10 cm v příčném směru), šachovnicovitě rozložených (oba způsoby je také možné vzájemně zkombinovat dle přístupnosti k trámu), nebo je z konstrukce trvale odstranit a nahradit je novým, důkladně chemicky ošetřeným (dlouhodobým máčením, průmyslovou tlakovou impregnací) dřevem. V těchto místech je dobré chemickou ochranu doplnit vhodně zvolenou ochranou konstrukční. Hlavní princip konstrukční ochrany dřeva spočívá v zamezení zvyšování vlhkosti dřevěných prvků v důsledku zatékání srážkové vody a kondenzací vzdušné vlhkosti. Dřevěné konstrukční prvky by neměly být uloženy na zdivu a betonu, neměly by být zasypány stavební sutí, jinými stavebními materiály anebo hlínou, neměly by být obaleny neprodyšnými PVC foliemi. Dřevěné konstrukční prvky by měly být v konstrukci uloženy takovým způsobem, který zajišťuje proudění vzduchu kolem celého jejich obvodu (pro zabezpečení stálého a přirozeného proudění vzduchu kolem dřevěných prvků postačí vzduchová mezera, 2 až 3 cm, vymezená tlakově impregnovanými podložkami z tvrdého dřeva, možné je též použití vodovzdorných překližek). Při splnění této hlavní podmínky pak dřevěné prvky při náhodném a krátkodobém zvýšení jejich povrchové vlhkosti rychle vyschnou na hodnotu původní vlhkosti dřeva. Dřevokazné houby se č íslo zakázky: 015/ PDF / objekt: kaple sv. Jana Nepomuckého, Sloup v Čechách strana 19/40

20 obvykle aktivují (probouzejí z latentního stadia) při zvýšené vlhkosti dřeva nejčastěji za dva až tři měsíce. Při výměně stávajících dřevěných prvků, nebo jejich částí, je příhodné použít nové dřevo ostrohranně opracované, odkorněné, vysušené v závislosti na interiérových klimatických podmínkách (pod 20%) a důkladně chemicky ošetřené vhodnými biocidními přípravky s dlouhodobou preventivní účinností vůči účinkům dřevokazných hub a dřevokaznému hmyzu, a to minimálně nátěrem nebo nástřikem biocidu, ideálně metodou dlouhodobého máčení v impregnační lázni nebo průmyslovou tlakovou impregnací. Vhodnými chemickými přípravky doporučuji ošetřit také všechny řezné plochy tesařsky opravovaných nebo upravovaných prvků a jejich částí. Způsob chemické sanace dřevěných konstrukčních prvků a druh použitých chemických přípravků doporučuji volit dle konečné expozice a třídy ohrožení dřeva. Stávající vzdušné konstrukční prvky a dřevěné prvky bez známek biotické destrukce, po mechanickém očištění (bez mechanického očištění nelze garantovat dostatečný a doporučený příjem účinných fungicidních a insekticidních látek do dřeva) a povrchové neutralizace, postačí ošetřit nástřikem či nátěrem biocidními přípravky. Dřevěné prvky v patě krovových konstrukcí, a části dřevěných prvků (pozednice, bačkory) v kontaktu se zdivem či v jeho blízkosti, pak hloubkovou nízkotlakou injektáží nebo aplikací borových patron. V případě požadavku na zvýšenou protipožární odolnost jednotlivých dřevěných prvků (například viditelných prvků krovu v půdních vestavbách) nebo celých konstrukcí, je vhodné ošetřit dřevné prvky nátěrem nebo nástřikem protipožárního přípravku (retardéru) hoření. V současné době se však již od aplikace protipožárních nátěrů ustupuje. Vhodnou a účinnou alternativou protipožárních nátěrů je instalace stabilního hasicího zařízení (SHZ), tzv. sprinklerů a protipožárních kouřových čidel. Nový střešní plášť, respektive střešní krytinu, doporučuji položit na nové, předem chemicky ošetřené (nejlépe dlouhodobým máčením), střešní latě. V případě požadavku použití plného bednění v konstrukci střešního pláště, doporučuji položit plné bednění na střešní latě - kolem krokví tak vznikne prostor pro volné proudění vzduchu. Do konstrukce střešních plášťů doporučuji instalovat vhodnou pojistnou hydroizolační folii. Při volbě pojistné hydroizolační folie je však nutné znát skutečnost, že jakostní stav některých typů folií může být negativně ovlivněn špatnou volbou biocidního přípravku - dojde k poškození vodotěsnosti folie (viz kapitola /8/ VYSVĚTLIVKY (ČSN ), DODATKY A UPOZORNĚNÍ). K veškerým rekonstrukčním a sanačním pracím doporučuji přistupovat citlivě a obezřetně. Doporučuji zohlednit technologické postupy, materiály a přípravky, které výrazně neovlivní charakteristické rysy a vlastnosti jak jednotlivých konstrukčních prvků, tak i celé konstrukce i objektu. Veškerými konstrukčními a sanačními zásahy do č íslo zakázky: 018/ PDF / objekt: kaple sv. Jana Nepomuckého, Sloup v Čechách strana 20/40

21 dřevěných konstrukcí, a položení nového střešního pláště, doporučuji pověřit specializované firmy. Při provádění stavebně rekonstrukčních prací doporučuji dbát pokynů a návrhů statika a pracovníka památkového ústavu. /5-2/ Dřevěné konstrukce Na základě zjištění, která vycházejí ze stavebně technického a mykologického posouzení jakostního stavu dřevěných krovových konstrukcí a jednotlivých dřevěných prvků, dále doporučuji u: /5-2-1/ Krov kaple a presbytáře - důkladně vyklidit půdní prostor a patu krovu od stavební sutě, demontovat střešní plášť. - zpřístupnit dřevěné prvky v patě krovu uložené do nosného obvodového zdiva - zhlaví vazních trámů a krátčat, pozednice. - prověřit konstrukční přítomnost pozednice nebo pozednic v nosném obvodovém zdivu (pod vazními trámy a krátčaty), tyto pozednice zpřístupnit a důkladně posoudit. Na základě jakostního stavu pozednic rozhodnout o jejich odstranění, sanaci, opravě nebo náhradě. - posoudit jakostní stav horních ploch krokví pod prkny plného bednění a dřevěné prvky v hřebeni krovu. - demontovat dřevěné příložky, stanovit jejich funkci a stav dřevěných prvků pod příložkami - stav provedených tesařských oprav a úprav krovu. - zpřístupnit konstrukci lucerny a báně věže a dodatečně posoudit jejich jakostní stav. - všechny stávající dřevěné námětky nahradit novými, předem chemicky ošetřenými, prvky. - dřevěné prvky, po provedených tesařských opravách, důkladně mechanicky očistit a ošetřit nátěrem nebo nástřikem přípravky s dlouhodobě preventivní účinností vůči dřevokazným houbám a dřevokaznému hmyzu. - dřevěné prvky, a části dřevěných prvků, poškozené živými larvami dřevokazného hmyzu ošetřit, přípravkem s likvidační a dlouhodobě preventivní účinností vůči dřevokaznému hmyzu, technologií nízkotlaké injektáže. - dřevěné trámy použité pro tesařské opravy krovu použít předem chemicky ošetřené (přípravky s dlouhodobě preventivní účinností vůči dřevokazným houbám a larvám dřevokazného hmyzu) technologií průmyslové impregnace nebo dlouhodobým máčením. - u všech dřevěných prvků krokvové konstrukce zamezit přímému styku dřeva a zdiva. č íslo zakázky: 015/ PDF / objekt: kaple sv. Jana Nepomuckého, Sloup v Čechách strana 21/40