Průvodce občanským dialogem podporujícím sociální začlenění seniorů

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Průvodce občanským dialogem podporujícím sociální začlenění seniorů"

Transkript

1 Prosinec 2010

2 Obsah Předmluva Kontext Definice občanského dialogu I. Osvědčená praxe občanského dialogu o stárnutí Občanský dialog s účastí a jejich organizací Občanský dialog podporující v seniorském věku Další iniciativy podněcující občanský dialog, podporované organizacemi třetího sektoru Obecná právní ustanovení na podporu občanské společnosti a občanského dialogu Občanský dialog napříč všemi úrovněmi veřejné správy II. Zapojení organizací do občanského dialogu Jaké jsou přínosy účasti na občanském dialogu? Jaké jsou její překážky a problémy? Jaké jsou faktory úspěšné účasti? III. Doporučení pro posílení občanského dialogu Úkoly pro organizace Úkoly pro orgány veřejné správy Závěry

3 Předmluva Tento (dále ), je výsledkem spolupráce organizací v Bulharsku, České republice, Finsku, Itálii, Německu, Polsku a Slovensku a členů organizace AGE Platform Europe v rámci projektu INCLUSage. uvádí příklady osvědčených postupů při rozvíjení občanského dialogu o otázkách stárnutí, včetně těch, které napomáhají sociálnímu začlenění občanů seniorského věku. Obsahuje i návrhy, jak nejlépe tento dialog realizovat a zapojit do něj všechny úrovně tvorby národní politiky, od ústředních po regionální a místní strategie a iniciativy, jejichž cílem je zlepšit kvalitu každodenního života. Předkládá také některá konkrétní doporučení. Zaprvé jak mohou organizace umožnit starším občanům aktivně a úspěšně se zapojit do debat o politických opatřeních, která se jich dotýkají, a mít slovo při její tvorbě ( zplnomocnit je ), a zadruhé jak by měly orgány veřejné správy podporovat seniory a jejich organizace s cílem nastolit trvale udržitelný dialog, který bude brát ohled na problémy stárnutí a stáří. Kontext Je obecně známo, že stále více občanů se cítí být vyloučeno z hlavního proudu politických a společenských debat, a že zastupitelská demokracie opomíjí problémy a starosti občanů a neuspokojuje jejich potřeby. Zároveň se stále rozvíjí občanská společnost, a dnes je široce zastoupena v nevládních organizacích a komunitních uskupeních. Tito různí představitelé občanské společnosti tvoří novou a podstatnou část demokratického uspořádání: umožňují občanům vyjadřovat své názory na společenské problémy a ovlivňovat rozhodování na všech úrovních. Organizace, které zastupují seniory, hájí jejich práva a učí je, jak je mohou sami hájit, se také obvykle účastní tvorby politiky s cílem upozorňovat na problémy starších občanů a otázky ovlivňující jejich život. Dnes, kdy se zrychluje stárnutí obyvatelstva a v důsledku krize se zhoršuje celkový sociální kontext, je více než kdy jindy nutné, aby byl slyšet hlas řadových občanů. Široký sociální dialog mezi občany všech věkových kategorií, veřejnými institucemi a subjekty, jejichž rozhodování má dopad na každodenní život lidí, je zásadně důležitý, pokud máme účinně čelit demografickým změnám. Doufáme, že budou používat jak organizace, tak orgány veřejné správy na všech úrovních, s cílem usnadnit širokou diskusi mezi všemi zainteresovanými subjekty. Dnes, kdy se zrychluje stárnutí obyvatelstva a v důsledku krize se zhoršuje celkový sociální kontext, je více než kdy jindy nutné, aby byl slyšet hlas řadových občanů. Doufáme, že budou používat jak organizace, tak orgány veřejné správy na všech úrovních, s cílem usnadnit širokou diskusi mezi všemi zainteresovanými subjekty. Jeho konečným cílem je pozvednout celostátní debaty o podpoře a zajištění tělesné i duševní pohody a jejich důstojnosti na vyšší úroveň. 1

4 Občanský dialog je generickým pojmem a týká se veřejné politiky obecně, zatímco sociální dialog se odehrává ve specifickém makroekonomickém prostředí, jeho strukturu určují jasné cíle a vedou ho standardní aktéři instituce veřejné správy, zaměstnavatelé a zaměstnanci. Definice občanského dialogu Žádná obecná definice občanského dialogu neexistuje. Není ani paralelou, ani doplňkem sociálního dialogu. Občanský dialog je generickým pojmem a týká se veřejné politiky obecně, zatímco sociální dialog se odehrává ve specifickém makroekonomickém prostředí, jeho strukturu určují jasné cíle a vedou ho standardní aktéři instituce veřejné správy, zaměstnavatelé a zaměstnanci. Občanský dialog je rozmanitější, má více účastníků, avšak méně jasnou strukturu. Dialog ve vztazích mezi orgány veřejné správy a občanskou společností může probíhat po mnoha liniích, z iniciativy obou stran, například prostřednictvím dvoustranných kontaktů, setkání, diskusí, konferencí, písemných konzultací atd. Struktury občanského dialogu vznikají a rozvíjejí se hlavně v kontextu Evropské unie, jakožto způsob, jak překlenout propast mezi Unií, jejími institucemi a občany. Občanský dialog je formální diskusí, v níž dvě nebo více stran vyjadřují své protikladné názory a pak hledají shodu, která může uspokojit všechny její účastníky. Občanský dialog proto může být popsán jako - interakce mezi veřejnými institucemi a organizacemi občanské společnosti spíš než jednostranné vyjadřování názorů; - různé formy zapojení občanské společnosti od jednoduchého šíření informací po konzultační procesy a aktivní účast na rozhodování; - proces probíhající paralelně s tvorbou politiky; vytváření rámce, definice cílů politiky, její implementaci, monitorování, vyhodnocování a následné kroky. I. Osvědčená praxe občanského dialogu o stárnutí Rozmanitost politického, ekonomického, institucionálního, právního a kulturního kontextu v sedmi sledovaných zemích EU vysvětluje různost přístupů k organizaci, rozvoji a implementaci občanského dialogu o stárnutí a sociálním vyloučení. Následující příklady nejsou ani vyčerpávající, ani dostatečně nevystihují, jak je nebo by měl být občanský dialog organizován, rozvíjen a podporován. Poskytují nicméně představu o různých iniciativách v sedmi partnerských zemích, jejichž cílem je zajistit, aby se řadovým starším občanům dostalo sluchu a/nebo jim byla usnadněna účast na rozhodování a tvorbě politiky. Příklady z jednotlivých zemí zapojených do projektu INCLUSage jak ze západoevropských států se silným sektorem občanské společnosti, tak 2

5 z bývalých zemí východního bloku, které dosud procházejí fází konsolidace svých politických, institucionálních a občanských struktur však velmi ztěžují, pokud zcela neznemožňují mezinárodní srovnání. Sledované země navíc vykazují různé způsoby politické organizace, včetně centralizovaných a federálních struktur. Naše analýza nicméně dospěla k jednomu klíčovému závěru: totiž že bez ohledu na národní kontext je občanský dialog ve všech těchto zemích poměrně neurčitým pojmem, a tvůrci politiky na všech úrovních se většinou vzpírají účasti řadových občanů a jejich zástupců na rozhodování. Není tak žádným překvapením, že tím obtížnější je zapojení do debaty o politice sociálního začlenění například pokud jde o zajištění dobré kvality života a důstojnosti starších občanů pro seniorské organizace. Příklady ze sedmi partnerských zemí představují různé stávající nebo plánované formy spolupráce v rámci občanského dialogu na celostátní, regionální a místní úrovni. Zahrnují jak právní, tak neformální iniciativy, které se týkají buď obecného rozhodovacího procesu, nebo se zaměřují na specifické problémy stárnutí a starších občanů. Uvádíme také několik příkladů toho, jak samy organizace podporují dialog se zainteresovanými institucemi a zapojují do něj starší občany. Takovéto iniciativy zdola nahoru ukazují, jak při absenci formálních struktur pro občanský dialog mohou organizace mobilizovat své vlastní zdroje, využívat své vlastní znalosti a zkušenosti, účastnit se tvorby politiky a přispívat k ní konkrétními návrhy. Sebeurčení mnoha organizací opravdu může suplovat nedostatek trvalých struktur pro občanský dialog, tak jak ho navrhují národní vlády a orgány místní samosprávy. Občanský dialog s účastí a jejich organizací Celostátní úroveň Rada vlády pro seniory a stárnutí populace Česká republika Vláda České republiky v roce 2006 zřídila stálý poradní orgán, sestávající z 28 zástupců různých organizací a státních úředníků z různých ministerstev, kteří se pravidelně scházejí k diskusi o otázkách souvisících se stárnutím obyvatelstva. Obecným cílem této Rady je vytvářet prostředí, které přispívá ke zdravému, aktivnímu a důstojnému životu ve starším věku. Kromě toho Rada podporuje aktivní zapojení do tvorby hospodářské a sociální politiky, formulované v kontextu stárnutí populace. Zasedá nejméně třikrát ročně a v případě potřeby se schází ad hoc. Má pravomoc přímo prošetřovat stížnosti občanů. Organizační, technické a administrativní práce, včetně informování občanů o jejích rozhodnutích a opatřeních, vykonává její sekretariát, jehož fungování zajišťuje Ministerstvo práce a sociálních věcí. Rada má čtyři pracovní skupiny pro: 1) zdravotní a sociální politiku, zdravotní a sociální služby, 2) trh práce, celoživotní učení a hmotné zabezpečení, 3) podporu informovanosti, společenské participace a odstraňování diskriminace starších lidí, a 4) bydlení a residenční sociální služby. Ombudsman pro seniory Finsko Finské organizace se v parlamentu zasazují o zřízení úřadu ombudsmana pro seniory (Äldreombudsman). Jeho úloha by měla spočívat v tom, že zajistí stálý kontakt mezi organizacemi zastupujícími starší občany a finskou vládou, s cílem přimět ji, aby se zabývala problémy, a bude fungovat jako prostředník v případech porušování jejich práv. Hlavním principem úřadu ombudsmana pro seniory by mělo být zapojení organizací do jeho diskusí. Je třeba využít znalostí a zkušeností starších občanů při politickém rozhodování nejen v otázkách přímo souvisících se stářím, ale i v širších souvislostech, například v oblasti vzdělávání, zaměstnanosti. služeb veřejného zájmu atd. Naše analýza nicméně dospěla k jednomu klíčovému závěru: totiž že bez ohledu na národní kontext je občanský dialog ve všech těchto zemích poměrně neurčitým pojmem, a tvůrci politiky na všech úrovních se většinou vzpírají účasti řadových občanů a jejich zástupců na rozhodování.... při absenci formálních struktur pro občanský dialog mohou organizace mobilizovat své vlastní zdroje, využívat své vlastní znalosti a zkušenosti, účastnit se tvorby politiky a přispívat k ní konkrétními návrhy. 3

6 Cílem níže uvedených organizací s účastí na regionální a místní úrovni je nejen informovat instituce veřejné správy a radit jim v otázkách souvisících se stárnutím obyvatelstva, ale také iniciovat aktivity ve prospěch a v zájmu seniorských komunit. Parlamentní pracovní skupina pro seniory Polsko Parlamentní pracovní skupina pro seniory byla zřízena roku 2008 z iniciativy polského senátu. Jejím cílem je zmobilizovat poslance, aby zformulovali dlouhodobá politická opatření týkající se a promítli problém stárnutí obyvatelstva do všech příslušných strategií zvláště aby předkládali legislativní návrhy. S účelem zajistit, že celostátní a lokální strategie budou brát ohled na potřeby starších občanů, tato pracovní skupina propaguje a podporuje zásadu účasti organizací na debatách o těchto strategiích, například tím, že do svých diskusí zapojuje Forum 50+, národní koordinační síť pro organizace. Členové Fóra 50+ mají k dispozici pracovní program skupiny a jsou pravidelně zváni na její schůze. Pracovní skupina také slouží jako užitečný kanál pro informování politiků a široké veřejnosti o potřebách starších občanů. V poslední době pracuje na návrhu novely zákona o obecní samosprávě, která ukládá samosprávným orgánům povinnost konzultovat občany při tvorbě své politiky. Regionální a místní úroveň Cílem níže uvedených organizací s účastí na regionální a místní úrovni je nejen informovat instituce veřejné správy a radit jim v otázkách souvisících se stárnutím obyvatelstva, ale také iniciovat aktivity ve prospěch a v zájmu seniorských komunit. Seniorské parlamenty, rady, centra atd. také hrají roli hlídacích psů monitorují implementaci strategií, které mají přímý dopad na starší občany. Jejich iniciativy mohou mít různou podobu od organizování společenských a kulturních akcí pro seniory, pořádání tématických debat v obcích (např. o mezigenerační solidaritě) po aktivní účast na tvorbě politiky a rozhodnutích týkajících se (např. o stanovení pevných cen energie, přidělování příspěvků na bydlení těm nejpotřebnějším občanům, přizpůsobení dopravní infrastruktury potřebám lidí s postižením, zdravotní a sociální péči nebo důchodové reformě). Ve většině sledovaných zemí ale není zřizování seniorských rad a parlamentů povinné, což omezuje účinnost jejich role a skutečný vliv na tvorbu politiky. V Bulharsku existuje jen velmi málo participativních organizací, jejichž hlavní cílovou skupinou jsou starší občané. Ve stávajících veřejných radách se scházejí občané ze všech oblastí života společnosti, aby vytvářeli dynamické a pozitivní prostředí, které jim usnadní zapojit se do tvorby politiky. Zřizování těchto veřejných rad je dobrovolné, jsou nezávislé a fungují na celostátní, regionální, místní a obecní úrovni. V současné době je registrováno kolem 60 veřejných rad s celostátní působností, 40 regionálních a přes 50 místních rad. Rady působící na obecní úrovni realizují velmi širokou škálu občanských iniciativ, které reagují na specifické problémy určitých skupin obyvatelstva, například, a podporují aktivní účast občanů na tvorbě a implementaci obecních plánů, strategií a projektů. Například poradní rada v sofijské čtvrti Lozentz, v níž zasedají zástupci 10 občanských organizací, poskytuje odborné poradenství při tvorbě obecních projektů a strategií, podněcuje účast občanů a posiluje dialog mezi institucemi veřejné správy a občany. Kromě dalších akcí každý rok organizuje Evropský den mezigenerační solidarity. Dalším příkladem je Veřejná rada pro seniory v obci Russe. Předsedá jí starosta Russe a na její půdě se scházejí zástupci různých organizací, které pracují se seniory a v jejich prospěch, k diskusím o možných akcích. V České republice organizace organizují účast starších občanů na politických debatách prostřednictvím neformálních ad hoc skupin s podporou orgánů místní samosprávy, například v Praze. Na jejich schůzích mohou občané adresovat své dotazy a požadavky přímo pozvaným úředníkům nebo třeba poskytovatelům sociálních služeb. Tyto malé participativní skupiny mohou také být účinným prostředkem, jak povzbudit seniory, aby vyjádřili své mínění například při zvláštních příležitostech, kupříkladu před místním referendem. I některé další obce 4

7 a města v různých částech země aktivně zapojují své starší občany do diskusí o komunitním plánování sociálních služeb, které jsou jim určeny. Příkladem jsou Ústí nad Labem a Roudnice nad Labem, kde také fungují pracovní skupiny, které se zabývají problémy péče o starší a zdravotně postižené občany. V Ústí nad Labem byla navíc ustavena Rada, aby pomohla zapojit zástupce starších občanů jako poradce do práce zdravotní komise městského úřadu. Ani ve Finsku není zřizování rad na obecní úrovni povinné. Kolem 92 procent finských občanů starších než 65 let však žije v obcích, kde taková rada je. Členy těchto rad jsou i zástupci organizací. Každá obec se může rozhodnout, jak budou tyto rady organizovány. Rady se aktivně účastní debat o obecních strategiích. Vyjadřují se také k různých problémům, které se dotýkají starších občanů a měl by na ně být brán ohled při územním plánování, například k dostupnosti infrastruktury, zdravotní péče nebo možností rekreace. Rady ale nehrají při rozhodování žádnou formální úlohu. Kdyby byly obce povinny je zřizovat, byla by posílena jejich role jakožto poradních orgánů. V Německu je účast na rozhodování o veřejných záležitostech organizována na regionální i místní úrovni. Participativní iniciativy na různých úrovních veřejné správy jsou spolu pevně propojeny, aby se zvýšila efektivita mechanismů zapojení občanů do tvorby politiky. Uvádíme příklady, jak tato mnohaúrovňová struktura pro občanský dialog o stárnutí funguje. Memorandum pro zapojení do tvorby politiky a rozhodování na místní úrovni Memorandum nazvané Účast na utváření politiky a rozhodování: senioři ve své obci bylo vydáno na spolkové úrovni roku Jeho cílem je vytvářet pozitivní image aktivního stárnutí a podpořit větší účast starších občanů na tvorbě politiky. Bylo zformulováno pod vedením sdružení organizací (Bundesarbeitsgemeinschaft der Senioren- Organisationen, BAGSO), ve spolupráci s dalšími organizacemi a třetího sektoru, ústředními orgány veřejné správy, církvemi, poskytovali služeb, skupinami poskytujícími sociální pomoc atd. Nabízí vodítka pro tvorbu programů reagujících na problémy stárnutí na spolkové úrovni a místní samosprávě pomáhá vytvářet struktury pro trvalé zapojení do života a záležitostí jejich obcí. V letech 2008 až 2010 víc než 150 obcí dostalo prostředky (každá EUR) na rozjezd akcí, jejichž účelem je zmapovat například pomocí diskusí na místních fórech s účastí seniorských organizací potřeby, názory a požadavky starších občanů na základní úrovni. Výsledkem této společné reflexe byly konkrétní návrhy obecních projektů, které pak byly implementovány ve spolupráci se seniory. Vybrané projekty financovalo, monitorovalo a vyhodnotilo spolkové výzkumné středisko pro rozvoj občanské společnosti. Regionální legislativa upravující účast na tvorbě politiky Zákon o účasti na správě a rozhodování o věcech veřejných (Seniorenmitwirkungsgesetz) vznikl ve spolupráci Ministerstva sociálních věcí a zdravotnictví s regionální Radou spolkové země Meklenburska-Předního Pomořanska (LSB MV) a byl přijat roku Jeho účelem je usnadnit starším občanům účast na plánování politiky, a definuje úlohu LSB MV jakožto řídící agentury. Legislativa na podporu rad existuje i v jiných spolkových zemích; v regionu hlavního města Berlína funguje od roku 2006, a jinde, například v Durynsku, se připravuje. Cílem všech těchto regionální rad je rozvíjet kulturu zapojení starších občanů a jejich organizací do správy věcí veřejných a vytvořit formální rámce pro jejich aktivní účast na tvorbě obecní politiky. 5

8 Regionální Rada Meklenburska-Předního Pomořanska Regionální Rada Meklenburska- Předního Pomořanska (LSB MV) podporuje širší účast starších občanů ve všech okresech, obcích a městech této stále rychleji stárnoucí spolkové země na politickém rozhodování. Organizuje pravidelná diskusní fóra, jejichž prostřednictvím zapojuje seniory do komunitního plánování. Kromě toho iniciuje a podporuje další formy politické participace starších občanů, jako jsou seniorské parlamenty, kde je možné předkládat požadavky v podobě návrhů adresovaných tvůrcům politiky. Tak například 6. seniorský parlament, svolaný z iniciativy LSB MV v červnu roku 2010, přijal návrh Opatření pro zamezení chudoby ve stáří a důchodové zabezpečení. Rada také nedávno zveřejnila závěry o boji proti chudobě ve stáří na všech úrovních tvorby politiky. Účast na obecní samosprávě je organizována prostřednictvím místních rad v současné době jich je více než Tyto participativní uskupení pracují na základě principu ex-ante, neboli vyjadřují se k legislativním návrhům předtím, než jsou projednávány v regionálních parlamentech. Místní rady také usnadňují propojení mezi staršími občany, politiky a institucemi veřejné správy, například tím, že rozhodovacím orgánům předávají ověřené informace z terénu. Dobře znají sociální situaci v místě své působnosti, m poskytují možnost podílet se na řešení různých problémů, které se týkají nejen přímo jich, ale také příslušníků jiných generací, čímž přispívají k posílení celkové společenské soudržnosti. Meziodvětvová koordinace řešení problémů stárnutí V Německu také sílí trend vytváření struktur pro nepřetržitou spolupráci mezi různými sektory na obecní úrovni při řešení problémů stárnutí. Organizace Budoucnost pro seniory v Arnsbergu například napojuje stávající struktury pro dobrovolnickou práci a zapojení (seniorských rad, agentur nebo lektorů pracující se seniory) do veřejného dění na nové asociační sítě a profesionální poradenské organizace. Další novátorské počiny, například program Bertelsmannovy nadace NAIS (Nové podoby stárnutí městského obyvatelstva), jsou příkladem nových opatření, jejichž účelem je podpořit účast na utváření obecní politiky. V Itálii existuje kolem seniorských center, v nichž probíhají různé vzdělávací, kulturní a volnočasové aktivity, které podporují vzájemné kontakty a poskytuji jim možnost zapojit se do obecního života. Tato místní centra jsou také pro starší občany hlavním místem, kde je nasloucháno jejich názorům a problémům. Centra provozují sami senioři a jejich organizace, fungují ale podle běžných pravidel definovaných ve spolupráci s orgány obecní samosprávy v jejich každoročních programech jinými slovy, jsou financována z obecních rozpočtů. Jejich vliv na tvorbu politiky je ale vzhledem k nezávaznosti konzultačního procesu omezený. Zajistit, že hlas starších občanů bude vyslyšen, může spíš vstřícnost jednotlivých úředníků obecní samosprávy. V Polsku byl v souvislosti s institucionálními reformami po roce 1989 přijat zákon o obecní samosprávě, jehož cílem je revitalizace samosprávného uspořádání. Obecním úřadům ukládá povinnost spolupracovat s nevládními organizacemi (NGO). V posledních letech bylo zřízeno několik obecních rad, v souladu se zásadou široké občanské účasti, již zmíněný zákon podporuje. Ve vztahu k místním a regionálním orgánům mají tyto rady poradní funkci. Jejich členy se mohou stát občané starší než 60 let, představitelé občanské společnosti, úředníci obecní samosprávy a tvůrci obecní politiky. Na Slovensku zapojení do politické diskuse značnou měrou závisí na iniciativě jednotlivých starších občanů samých. Na místní a regionální úrovni se jí mohou účastnit prostřednictvím svých organizací. Fórum pre pomoc starším, sebeobranná organizace s celostátní působností, například pořádá pravidelná setkání skupin, 6

9 které se zasazují o aktivní účast na veřejném životě. Jejich účastníci diskutují o problémech starších občanů a sledují, jak jsou v jejich obci naplňovány jejich potřeby. Tato práce v terénu (na základní úrovni) zahrnuje i sběr dat (pomocí osobních nebo telefonických rozhovorů, průzkumů a dotazníků) o problémech jako zneužívaní, jejich sociální vyloučení, izolace atp. Aby byl hlas starších občanů lépe slyšet, Fórum pre pomoc starším roku 2008 založilo svůj vlastní seniorský parlament. Tím, že mobilizuje starší občany na místní, regionální a celostátní úrovni a poskytuje jim možnost oslovit tvůrce politiky na všech úrovních, snaží se seniorský parlament přispívat k rozsáhlé shodě názorů na to, jak nejlépe reagovat na potřeby a ovlivňovat příslušné národní strategie. Seniorský parlament nedávno spolupracoval na tvorbě legislativy, která se dotýká, například zákona o sociálních službách a novele zákona o minimálním příjmu. Občanský dialog podporující sociální začlenění v seniorském věku Síť nevládních organizací pracujících se seniory a v jejich prospěch - Bulharsko Představitelé více než 20 občanských organizací z celé země, které pracují se staršími občany a v jejich prospěch, vytvořili neformální síť posilující sociální začlenění občanů ve starším věku. Tato síť je otevřeným fórem pro reflexi a debaty o podpoře kvality života starších občanů, jejich tělesné i duševní pohody. Funguje také jako katalyzátor formulace a propagace společných postojů a akcí jménem. Důležitou součástí její činnosti je podpora účasti starších občanů na tvorbě politiky. Do této sítě se může zapojit každá organizace, která má zájem vyměňovat si informace a spolupracovat s organizacemi stejného zaměření ve všech částech Bulharska. Cílem je posílit občanský dialog o sociálním začlenění v seniorském věku a podnítit efektivní a pravidelný proces konzultací se staršími občany a jejich organizacemi. Síť zplnomocňuje své členy aktivně lobovat u tvůrců politiky prosazovat své postoje u ústředních a místních orgánů a institucí. Program sociálního začlenění na místní úrovni ( Integrující město ) Německo Tento celostátní program, zahájený roku 1999, je novátorskou iniciativou menšího rozsahu, která se zasazuje o účast občanů na rozhodování o rozvoji měst. Snaží se aktivizovat lidi ohrožené chudobou a sociálním vyloučením a organizace, které je zastupují, tím, že jim umožňuje přímo se podílet na rozhodování. Podporuje také spolupráci mezi všemi zainteresovanými subjekty na místní úrovni. Nedávno byly například z rozpočtu tohoto programu financovány projekty, které zdůrazňují význam pomoci komunitám starších migrantů. Tito lidé si zvláště přejí začlenit se do společnosti zahrnující i jiné věkové kategorie a skupiny obyvatel. V reakci na tento požadavek se program integrujícího města zaměřuje na podporu sociální soudržnosti v obecním kontextu a snaží se uspokojit velmi specifické potřeby starších migrantů v rámci širšího občanského společenství. Strategie úřadu ombudsmana pro boj proti chudobě Polsko Úřad ombudsmana v Polsku zastupuje zájmy veřejnosti tím, že zkoumá a řeší stížnosti vznášené jednotlivými občany. Hraje také důležitou roli při zvyšování povědomí o právech a jejich obraně. Organizace obvykle mají poradní hlas při přípravě těchto iniciativ. Úřad ombudsmana se sice přímo neúčastní tvorby národní politiky sociálního začlenění, vytváří ale svou vlastní strategii pro boj proti chudobě v Polsku. Od roku 2008 do ní promítá i problém chudoby starších občanů. Spolupracuje přitom s hlavními polskými organizacemi každý rok v říjnu pořádá jednodenní konferenci věnovanou analýze rizika chudoby. 7

10 Další iniciativy podněcující občanský dialog, podporované organizacemi třetího sektoru Fórum občanské participace Bulharsko Fórum občanské participace je nezávislou a neformální platformou pro nevládní organizace, které se snaží ovlivňovat vládní politiku. Každodenní činnost Fóra, které sdružuje více než 80 organizací, se odehrává v různých pracovních skupinách a na Valném shromáždění. Členové Fóra spojují své síly a schopnosti k podpoře stálé a pravidelné účasti občanů na rozhodovacích procesech na místní, regionální a celostátní úrovni. Fórum také funguje jako hlídací pes a vyvíjí tlak na úřady veřejné správy, s cílem přimět je, aby zapojili občany do tvorby a implementace svých strategií. V tomto ohledu členové Fóra lobují za jasnou právní úpravu účasti občanů na rozhodování o veřejných záležitostech. Navazují také partnerství a spolupráci s institucemi veřejné správy, které respektují a používají mechanismy pro zodpovědnou a transparentní tvorbu politiky, včetně dialogu s občany. Platformy pro tématické diskuse Finsko Finské celostátní organizace zastupující seniory tvoří národní informační síť, známou pod zkratkou EETU/PIO. Ta svým členům umožňuje pořádat diskuse na různá témata souvisící se stárnutím. Výsledky těchto společných reflexí sahají od předkládání návrhů, zveřejňování reakcí na současnou politiku, připomínkování opatření dotýkajících se, po formulaci společných postojů ke konkrétním problémům a předkládání požadavků na změnu legislativy. V plánu je také vytvořit rámec pro nepřetržitou spolupráci mezi nevládními organizacemi napříč všemi sektory a ministerstvy, parlamentem a orgány obecní samosprávy, která usnadní konzultační procesy. Záměrem je vytvořit model pro lepší zapojení starších občanů do dialogu s občanskou společností již v nejranějším stádiu tvorby politiky. Fórum třetího sektoru Itálie V Itálii organizace občanské společnosti usilují o možnost účastnit se debat na celostátní a místní úrovni veřejné správy. Aby posílily svoji roli, vytvořily stálé Fórum třetího sektoru (Forum Permanente del Terzo Settore). Působí na celostátní a místní úrovni a sdružuje mnoho organizací. Jeho úlohou je vést strukturovaný dialog s obecními i ústředními orgány a diskutovat o technických (například finančních a daňových) aspektech fungování nevládních organizacích. Obecná právní ustanovení na podporu občanské společnosti a občanského dialogu Ve většině sledovaných zemí existují generické zákony nebo právní rámce podporující zakládání a fungování organizací občanské společnosti, včetně těch, které zastupují starší občany. Standardy pro veřejné konzultace Bulharsko Od října 2010 je vláda povinna při přípravě normativních a politických dokumentů prosazovat národní standardy pro veřejné konzultace. Přijala je Rada pro reformu státní správy pod vedením místopředsedy vlády a jsou založeny na doporučeních bulharských organizací občanské společnosti. Jejich autoři se také inspirovali praktikami, které se osvědčily při propagaci zapojení občanské společnosti do tvorby politiky v různých členských státech EU. Konzultační proces začíná umístěním podkladových materiálů na webovém portálu pro veřejné dokumenty (www.strategy.bg), kde musí být k dispozici nejméně 30 dnů, během nichž mohou občané a organizace občanské společnosti předkládat svá doporučení a návrhy změn. Tato lhůta může být případně prodloužena záleží na tom, jak složitá je záležitost, k níž se občané vyjadřují. Od orgánů veřejné správy se pak očekává, že do vyjednávání zapojí všechny zainteresované subjekty. Tyto národní standardy pro 8

11 veřejné konzultace jsou prvním krokem k zajištění transparentního rozhodování a zodpovědné správy věcí veřejných. Národní fórum pro aktivní občanství a participaci Německo V Německu podporuje posilování občanské společnosti spolková vláda, která k tomuto účelu využívá právní ustanovení zpracovaná ministerstvem pro záležitosti rodiny,, žen a mládeže. Jejich cílem je zlepšit institucionální rámec a podmínky pro širokou účast občanů prosazují například standardy participace podobné těm, které obsahuje spolkový zákon o poskytovatelích dobrovolnických služeb. Aktivnímu občanství se tak dostává nového stimulu z ústřední úrovně, a organizacím občanské společnosti přímé podpory na základní (obecní) úrovni. Činnost Národního fóra pro aktivní občanství a participaci (BBE Bundesnetzwerk Bürgerschafliches Engagement) koordinuje německá Národní síť pro občanskou společnost, která propojuje spolkovou vládu, parlament, vlády spolkových zemí, orgány místní samosprávy, zastřešující organizace a místní agentury občanské společnosti, církve, představitele průmyslu a výzkumných institucí. Tohoto procesu se účastní několik organizací. Národní observatoře pro sociální a dobrovolnickou práci Itálie V Itálii je spolupráce mezi občanskou společností a orgány veřejné správy upravena zákony a regionální legislativou, občanský dialog v pravém slova smyslu ale není ani definován, ani nijak strukturován. Zákony celostátního dosahu se týkají různých oblastí činnosti občanské společnosti, například sociálních strategií, dobrovolnické práce a poskytování sociálních služeb. Zákony o sdružování, sociální a dobrovolnické práci připravily půdu pro zřízení tzv. národních observatoří ( Osservatorio Nazionale dell Associazionismo a Osservatorio Nazionale del Volontariato ), v nichž pracují organizace občanské společnosti. Obě pomáhají ústřední vládě nejenom podporovat iniciativy občanů, ale také připravovat a monitorovat proces tvorby politiky. Zákon o poskytování sociálních služeb také počítá s tím, že orgány veřejné správy zapojí do plánování, organizování a implementace národních a místních strategií v oblasti sociálních služeb představitele třetího sektoru. Zákon o veřejné (veřejně prospěšné) službě a dobrovolnické práci Polsko Zákon o veřejné službě a dobrovolnické práci (Ustawa o Pozytku Publicznym), který vstoupil v platnost roku 2003 a v roce 2010 byl novelizován, upravuje různé stránky spolupráce mezi orgány veřejné správy a nevládními organizacemi. Stanoví, že kdykoliv nevládní organizace v souladu se zákonem plní určité úkoly ve veřejném zájmu (ku prospěchu veřejnosti), správní orgány jsou povinny je podpořit. Orgánům veřejné správy navíc ukládá, aby delegovaly výkon úkolů veřejného zájmu na nevládní organizace. Na základě téhož zákona byla založena Rada pro veřejnou službu (Rada Pozytku Publicznego). Je poradním orgánem ministra sociálních věcí a je v ní zastoupen jak nevládní sektor, tak ústřední vláda a místní samospráva. I když se zákon vztahuje na všechny organizace občanské společnosti, je významných nástrojem usnadňujícím i zapojení organizací do tvorby politiky. Vyzývá orgány místní samosprávy, aby vytvářely rámce pro veřejné konzultace při přípravě legislativních návrhů na místní úrovni. Nevládní organizace jsou jedním ze zainteresovaných subjektů, které by měly být k těmto konzultacím přizvány. Občanský dialog napříč všemi úrovněmi veřejné správy Podpora kvality života, tělesné a duchovní pohody starších lidí závisí nejen na existenci rámců pro strukturovaný a transparentní občanský dialog, ale stejnou měrou na schopnosti zainteresovaných subjektů na všech úrovních, včetně občanské společnosti, spolupracovat a koordinovat svou práci při tvorbě příslušných strategií. 9

12 Podpora kvality života, tělesné a duchovní pohody starších lidí závisí nejen na existenci rámců pro strukturovaný a transparentní občanský dialog, ale stejnou měrou na schopnosti zainteresovaných subjektů na všech úrovních, včetně občanské společnosti, spolupracovat a koordinovat svou práci při tvorbě příslušných strategií. Participativní struktury, například občanské rady, mohou místním občanům snáze zprostředkovat kontakt s tvůrci politiky a navrhovat řešení, která nejlépe vyhovují jejich potřebách a jsou aplikovatelná v prostředí, v němž žijí. Proto je nutné, aby zlepšovaly své znalosti, zvyšovaly svou odbornost a vyvíjely iniciativu jen tak bude započatý dialog efektivní a povede k hmatatelným změnám v životě. Stárnutí obyvatelstva bude mít dopad na celou společnost a všechny věkové skupiny. Proto jsou organizace oprávněny požadovat, aby se starším občanům dostalo slova v politických debatách. Rozhodování na místní, regionální, národní a evropské úrovni musí být koordinované a propojené, aby mohlo přiměřeně podpořit politická opatření týkající se stárnutí. Tvorba politiky, která není odtržena od reality života občanů Přístup, který organizace třetího sektoru zaujímají k ovlivňování tvorby politiky, se různí podle úrovně, na níž působí. Pro organizace s místní působností, které jsou v těsném kontaktu s řadovými občany a místními orgány s rozhodovací pravomocí, je snazší iniciovat debatu, předkládat návrhy nebo reagovat na konkrétní politická opatření. Občanský dialog na místní úrovni těsně souvisí s každodenními záležitostmi občanů. Participativní struktury, například občanské rady, mohou místním občanům snáze zprostředkovat kontakt s tvůrci politiky a navrhovat řešení, která nejlépe vyhovují jejich potřebách a jsou aplikovatelná v prostředí, v němž žijí. Na místní úrovni je také snazší využívat konzultační nástroje, například místní průzkumy, referenda, osobních setkání atp. Mohou být používány častěji, protože občany, jejich zastupitele a veřejné instituce tu nedělí velká zeměpisná vzdálenost. Malá zeměpisná vzdálenost mezi místními zainteresovanými subjekty může usnadnit občanský dialog a umožnit místní komunitě dohodnout se na nejvhodnějším, nejprospěšnějším postupu. Občanský dialog na nejnižší úrovni je nedílnou součástí participativní demokracie, v níž jednotliví občané, jejich zástupci, zájmové skupiny a politikové společně utvářejí a realizují příslušné strategie. Implementace takto propojeného občanského dialogu však naráží na mnohé překážky. Přiměřené reakci orgánů veřejné správy na problémy občanů, včetně, mohou bránit následující strukturální, organizační a psychologické bariéry. Omezené možnosti účastnit se tvorby celostátní politiky a ovlivňovat ji Tvorba politiky je složitý, technický a pracný proces, zvláště na ústřední úrovni, kde se tvoří, implementují, monitorují, vyhodnocují, nově formulují nebo novelizují národní strategie a zákony. Většina úředníků s rozhodovací pravomocí a tvůrců politiky však podceňuje schopnost občanské společnosti aktivně přispívat k utváření strategií na této úrovni, a má sklon v tomto procesu odsouvat základní občanské organizace na vedlejší kolej. Třetí sektor tak musí bojovat o účast na politických debatách a aktivní roli při tvorbě národních strategií. I pokud jde o možnost ovlivňovat výsledky této politiky, existují rozdíly mezi i organizacemi samými. Ty, které jsou etablované a působí v hlavních městech a/ nebo metropolitních oblastech, mají lepší přístup k nezbytným informacím, mohou přímo kontaktovat úředníky s rozhodovací pravomocí, sbírat podkladové materiály a získávat podporu, kterou potřebují při předkládání návrhů nebo stanovisek, atd. Naproti tomu pro organizace občanské společnosti v oblastech vzdálenějších od centra tvorby politiky, je kontakt s ústředními úřady veřejné správy a účast na politické debatě těžší. Slabiny koordinace napříč různými úrovněmi Znásobení procesů tvorby politiky na celostátní úrovni může způsobit, že budou vznikat strategie, které neodpovídají realitě, neřeší komplexně situaci na místní úrovni, nebo neuspokojují specifické potřeby určitých skupin místního obyvatelstva. Mají-li národní strategie nebo akční plány přinést pozitivní změnu v životě občanů, musí brát patřičný ohled na místní sociální, ekonomický nebo kulturní kontext. Proto je nezbytné koordinovat tvorbu politiky na všech úrovních veřejné správy. Pak bude 10

13 snazší přizpůsobit celostátní politiku a strategie konkrétní místní situaci. Totéž platí pro organizace třetího sektoru, které se snaží ovlivňovat tvorbu celostátní politiky. Může se jim to dařit pouze pokud spolupracují se svými místními pobočkami, obcemi a jednotlivci, kteří přesněji znají problémy a potřeby daného regionu, města nebo venkovské oblasti. Toho lze dosáhnout jen pomocí širokého a koordinovaného občanského dialogu za účasti všech zainteresovaných jednotlivců a organizací. Národní občanský dialog doplňuje občanský dialog na úrovni EU Mechanismy občanského dialogu, vytvořené na místní, regionální a celostátní úrovni, nejen posilují procesy tvorby politiky obecně, ale také úlohu občanské společnosti na úrovni EU. Ačkoliv tvorba sociální politiky zůstává v kompetenci jednotlivých členských států, dalšího pokroku lze dosáhnout vzájemnou výměnou myšlenek, zkušeností, standardů kvality a poznatků. Otevřené metoda koordinace v sociální oblasti (Social OMC, součást Lisabonské strategie pro období ) usnadnila účast občanských organizací sociálního zaměření na tvorbě sociální politiky a strategií na národní a evropské úrovni. Jedním z jejích klíčových cílů je dobré řízení, transparentnost a zapojení různých zainteresovaných subjektů do vytváření, implementace a monitorování strategií týkajících se důchodového zabezpečení, sociálního začlenění, zdravotní a dlouhodobé sociální péče. Účelem kroků podniknutých na úrovni EU bylo zajistit, že strategie sociálního začlenění budou dobře koordinovány a budou se na nich podílet všechny relevantní subjekty. Do tohoto procesu byli aktivně zapojeni lidé postižení chudobou a sociálním vyloučením. Tato metoda umožnila organizacím, jakožto mluvčím starších občanů, kteří žijí v chudobě, účastnit se politických debat na národní i evropské úrovni. Otevřená metoda koordinace v sociální oblasti byla vtělena do evropské strategie pro období do roku 2020 (Europe 2020 Strategy) a dnes je součástí hlavní evropské iniciativy pro zmírnění chudoby a sociálního vyloučení. Podle Evropské komise by v průběhu roku 2011 mělo být jasně stanoveno, jaké bude místo toho kterého subjektu v tomto novém evropském rámci. Organizace občanské společnosti doufají, že zásada účasti občanské společnosti a jejích organizací na koordinaci sociálních strategií v různých zemích EU nejenom zůstane v platnosti, ale bude též zlepšeno její uplatňování. V mnoha členských státech EU se požadavek, aby občanská společnost měla slovo při přípravě evropských strategií, skutečně stal účinným nástrojem ovlivňování národní politiky. Občanský dialog je také uveden jako první mezi principy veřejné správy v Lisabonské smlouvě (článku 11). Podle tohoto článku může participativní demokracie, založená na účasti všech zainteresovaných subjektů, snížit tak zvaný demokratický deficit Evropské unie. Článek 11 poskytuje právní základ pro občanský dialog, který jak se v článku uvádí není totéž, co sociální dialog, a zodpovídají za něj všechny instituce EU. Podle této logiky by se aktivní participace všech občanů a jejich zástupců měla stát zásadou dobré veřejné správy, a v konečném efektu doplňovat zastupitelskou demokracii. Občanský dialog se tak stane jedním z hlavních nástrojů tvorby politiky a rozhodování v kontextu EU. Od institucí EU se vyžaduje, aby vedly otevřený, transparentní a pravidelný dialog se zastupitelskými sdruženími a občanskou společností. Podle článku 11 nesou instituce EU mají společnou zodpovědnost za to, že organizovaná občanská společnost, která ztělesňuje zájmy, přání a cíle občanů EU, je aktivně zapojena do formulace evropských strategií a procesů. Proto je zásadně důležité, aby všechny instituce EU vedly s organizovanou občanskou společností opravdový, trvalý a strukturovaný dialog na evropské úrovni. Většina úředníků s rozhodovací pravomocí a tvůrců politiky však podceňuje schopnost občanské společnosti aktivně přispívat k utváření strategií na této úrovni... Naproti tomu pro organizace občanské společnosti v oblastech vzdálenějších od centra tvorby politiky, je kontakt s ústředními úřady veřejné správy a účast na politické debatě těžší. 11

14 ... instituce EU mají společnou zodpovědnost za to, že organizovaná občanská společnost, která ztělesňuje zájmy, přání a cíle občanů EU, je aktivně zapojena do formulace evropských strategií a procesů.... je třeba vytvořit příslušný právní rámec pro občanský dialog, jasně stanovit jeho pravidla a cíle. 12 II. Zapojení organizací do občanského dialogu Aktivní účast řadových občanů na tvorbě politiky prostřednictvím konzultací, diskusí u kulatého stolu, veřejných debat, konferencí, jejichž účelem je dosáhnout shody, neformálních setkání atd. posiluje participativní demokracii tím, že napomáhá partnerské spolupráci všech zainteresovaných subjektů při organizaci a správě společnosti. Má-li ale být zajištěno, že bude skutečným mezi občany a představiteli orgánů s rozhodovacími pravomocemi a dalších relevantních subjektů nikoliv prostou výměnou informací je třeba vytvořit příslušný právní rámec pro občanský dialog, jasně stanovit jeho pravidla a cíle. Strukturovaný občanský dialog musí spočívat na vzájemném porozumění: jeho účastníci musí zná nejen svá vlastní, ale také partnerova práva, povinnosti a očekávání. Jaké jsou přínosy účasti na občanském dialogu? Pro seniory Občanský dialog poskytuje příležitost ovlivňovat procesy, při nichž obecné politické cíle nabývají podoby konkrétních opatření, a sledovat, jak jsou tato opatření uplatňována. Starší občané (s nemnohými výjimkami) v podstatě nevědí, jak ovlivňovat tvorbu politiky. Účast ohrožených chudobou a/nebo sociálním vyloučením na debatách o společenských problémech je ještě nižší. Aktivní zapojení starších občanů do tvorby a implementace veřejné politiky jim dává naději, že jim bude nasloucháno a jejich názory budou vzaty v úvahu. Přizvání k účasti na občanském dialogu je pro seniory příležitostí vyjádřit se k různým otázkám, ale také důkazem, že jsou v těchto debatách považováni za rovnocenné partnery. Aktivní a pravidelná účast na občanském dialogu pomáhá zvláště - posilovat jejich sebevědomí a zvyšovat jejich sebeúctu, - informovat je a zvyšovat jejich povědomí o ekonomických, sociálních, institucionálních nebo společenských otázkách, - lépe artikulovat a vyjadřovat jejich potřeby a požadavky, které pak lépe pochopí externí aktéři, - zvyšovat povědomí veřejnosti o potřebách, zvláště těch nejzranitelnějších, jejichž pohled na politiku sociálního začlenění je často při její tvorbě opomíjen, - zlepšovat obecné postoje společnosti k m, vytvářet a upevňovat jejich kontakty a spojenectví s jinými věkovými skupinami, - vytvářet a posilovat solidaritu všech skupin obyvatelstva, podporovat mezigenerační kontakty a spolupráci. Pro organizace Snaha organizací zaujmout aktivní roli v občanském dialogu odráží nejen jejich přání ovlivňovat tvorbu politiky; je pro ně také prostředkem, jak zlepšovat pochopení fenoménu stárnutí ve společnosti. Organizace chtějí být rovnocennými partnery v politických debatách, aby mohly upozorňovat na problémy a požadavky starších voličů, které zastupují. Svým členům mohou také poskytovat zpětnou vazbu o politických opatřeních, která se jich dotýkají. Pomáhají jim tak lépe těmto opatřením porozumět, a povzbuzují je, aby na ně patřičně reagovali. Mechanismy pro konzultace a participaci organizací pomáhají - zviditelnit problém stárnutí populace a posílit hlas starších občanů, které tyto organizace zastupují; - informovat o přáních a požadavcích, přispívat k jejich lepšímu pochopení ze strany společnosti, a promítat je do všech procesů tvorby politiky; - potvrdit status těchto organizací

15 jakožto zástupců starších občanů; - definovat jejich roli jakožto rovnocenného partnera při tvorbě politiky; - přesvědčit více starších lidí, aby se stali členy těchto organizací a sami hájili svá práva; - přesvědčit více organizací, aby se účastnily tvorby politiky a byly mluvčími starších občanů v tomto procesu. Pro subjekty s rozhodovací pravomocí Otevřenost a transparentnost celého procesu tvorby politiky od jeho naplánování, schválení a implementace po jeho monitorování, hodnocení a případnou úpravu nejenom usnadňuje tvorbu nové legislativy, implementaci politických opatření nebo zlepšení jejich kvality: posiluje také demokratický systém. Konečným cílem subjektů s rozhodovací pravomocí by mělo být přijímat taková opatření, jež nejlépe slouží potřebám všech obyvatel, včetně skupin, které jsou nedostatečně zastoupeny v hlavním proudu politických a/nebo společenských procesů. Nepřetržité zapojení občanské společnosti do všech stádií rozhodování a tvorby politiky je předpokladem participativní demokracie. Je-li organizacím umožněno účastnit se a přispívat k tvorbě politiky, a dostává-li se jim v tomto ohledu stálé podpory, tvůrci politiky snáze mohou - přizpůsobovat politiku a strategie na všech úrovních potřebám, zvláště těch, kteří jsou nejčastěji vyloučeni z politických debat a musí bojovat o svá práva; - budovat široký konsensus různých skupin obyvatelstva ve prospěch navrhovaných politických opatření a získávat jejich podporu pro dlouhodobé reformy, např. v oblasti sociální ochrany; - lépe chápat potřeby starších občanů a podporovat je prostřednictvím politických opatření, takže je akceptuje a podpoří i široká veřejnost; - využívat znalosti, zkušenosti a potenciál a jejich organizací ku prospěchu společnosti jako celku. Jaké jsou překážky a problémy účasti na občanském dialogu? Přetrvávající překážky a problémy, které brání dynamickému občanskému dialogu, jsou jak vnější, tak vnitřní povahy. Za vnější překážky lze označit nepřátelské institucionální prostředí a právní zábrany. Obecně lze říci, že chybí participativní kultura, která by pozvedla občanský dialog na vyšší úroveň a plně a trvale zapojila občanskou společnost do diskuse o tvorbě politiky. Za vnitřní překážky si ale občanská společnost tak řečeno může sama: patří k nim nedostatečné organizační schopnosti, nízké zplnomocnění občanů, absence společného zájmu atd. Představitelům občanské společnosti se také nemusí dařit ovlivňovat tvorbu politiky proto, že občanská společnost sama se staví k demokratickým strukturám a mechanismům lhostejně. Vnější překážky Přístup k informacím Z pohledu je hlavním vnějším problémem, jenž jim brání v účasti na politických debatách, nedostatečný přístup k informacím. A když už jsou k takovým debatám přizváni, není brán ohled na to, že pro řadové občany staršího věku a jejich organizace není snadné opatřit si k tématu diskuse nezbytné informace typu kdy, kde a jak. Ještě složitější pak pro ně je orientovat se a vybírat si ze záplavy zpráv a informací, jímž se vyznačuje dnešní doba, to, co potřebují vědět. Orgány veřejné správy jsou povinny zaručit všem občanům přístup k informacím, včetně informací o stávajících kanálech a/nebo platformách pro komunikaci a spolurozhodování při tvorbě politiky. Snaha organizací zaujmout aktivní roli v občanském dialogu odráží nejen jejich přání ovlivňovat tvorbu politiky; je pro ně také prostředkem, jak zlepšovat pochopení fenoménu stárnutí ve společnosti. Konečným cílem subjektů s rozhodovací pravomocí by mělo být přijímat taková opatření, jež nejlépe slouží potřebám všech obyvatel, včetně skupin, které jsou nedostatečně zastoupeny v hlavním proudu politických a/nebo společenských procesů. 13

16 Tvůrci politiky často nechtějí dát občanské společnosti větší moc, a dokonce ani nejsou ochotni alespoň formálně uznat její roli a vliv. Existuje také tendence vyhýbat se konzultacím na ožehavá témata a raději se soustřeďovat na otázky zvláštního zájmu pro ty, kteří o nich rozhodují. 14 Neadekvátní právní prostředí Obecně chybí právní ustanovení podporující trvalou účast občanů v debatách na institucionální, sociální, ekonomická a další relevantní témata. Rámců pro občanský dialog o problematice stárnutí, kvality života, tělesné a duševní pohody ve starších věku je ještě méně. Například jen málo stávajících rad na obecní úrovni se přímo zaměřuje na otázky stárnutí, i když v jejich obcích starší občané tvoří stále vyšší procento obyvatel. Zvlášť omezený je prostor, který tyto participativní iniciativy poskytují pro diskusi o specifických problémech, jako je nedostatek služeb dlouhodobé sociální péče, zdravotní postižení nebo sociální vyloučení. Neochota dělit se o moc s občanskou společností V myšlení tvůrců politiky,včetně úředníků veřejné správy, přetrvávají psychologické a kulturní bariéry, které jim brání sdílet své rozhodovací pravomoci s laiky (neinstitucionálními subjekty), zejména s představiteli občanské společnosti. Tvůrci politiky často nechtějí dát občanské společnosti větší moc, a dokonce ani nejsou ochotni alespoň formálně uznat její roli a vliv. Navíc i tam, kde existují rámce pro občanský dialog, musí organizace bojovat o své právo na to, aby měly poradní hlas a mohly přispívat k tvorbě politiky. Když politikové mluví o participaci, obvykle mají na mysli spíš prosté poskytování jednoduchých informací poté, co rozhodnutí již byla učiněna, než pravidelnou a efektivní diskusi v průběhu rozhodování. Malý zájem o zranitelné skupiny Tvůrci politiky obvykle špatně chápou pojem participace obecně, a tím méně je zajímá participace nejzranitelnějších a nejméně viditelných sociálních skupin. Pokud se pokoušejí o dialog, pak obvykle se skupinami a jednotlivci již nějakým způsobem začleněnými do většinové společnosti. Nejvíce znevýhodnění senioři ať již žijí v chudobě a sociálním vyloučení či nikoliv jsou zřídkakdy cílovou skupinou iniciativ podněcujících sociální participaci nebo občanský dialog. Existuje také tendence vyhýbat se konzultacím na ožehavá témata a raději se soustřeďovat na otázky zvláštního zájmu pro ty, kteří o nich rozhodují. Například debaty o aktivním stárnutí se zaměřují hlavně na profesionální aktivizaci starších pracovníků, s nimiž se snáze vede dialog, jenž může mít konkrétními přínosy. Takovýto předpojatý přístup podrývá celý princip občanského dialogu. Vnitřní překážky Nedostatek sebedůvěry Nedostatečná sebedůvěra starších občanů jim brání vyvíjet individuální nebo kolektivní iniciativu a vyjadřovat své potřeby a problémy. Příčinou často bývá přílišná složitost politických procesů nebo konzultačních postupů, která seniory odrazuje od aktivní účasti na tvorbě politiky. Mnoho starších občanů nevěří, že umějí a jsou schopni se zúčastnit organizované diskuse, nejsou zvyklí mluvit k početnějšímu posluchačstvu, vyjadřovat své starosti a obavy nebo formulovat doporučení. Také toho málo vědí o stávajících participativních procesech, což je další důvod, proč nevyvíjejí iniciativu. Nedůvěra občanů v politiku a demokracii Stále hlubší propast mezi politikou na jedné straně a realitou každodenního života na straně druhé snižuje zájem občanů o politické dění a odrazuje je od využívání demokratických mechanismů účasti na něm. Některé seniory prostě politika nezajímá, mnozí se ale neúčastní občanského dialogu proto, že nevidí jeho smysl a jsou přesvědčeni, že jejich hlas bude mít jen malý, pokud vůbec nějaký, vliv na konečné rozhodování a jeho výsledky. Nedostatek financí Nevládní organizace se často potýkají s nedostatkem finančních zdrojů, a pokud jsou subvencovány, pak často buď formou ad hoc nebo krátkodobých grantů, které jim neumožňují dělat víc než jen pokračovat ve své běžné, každodenní činnosti. Nedostatek financí a výsledné riziko pozastavení běžných aktivit podrývá schopnost občanské společnosti vést trvalý dialog o tvorbě politiky a strategií. Procesy tvorby politiky jsou cyklické a vyžadují

17 pravidelnou účast všech zainteresovaných subjektů na všech jejích stádiích, od plánování, implementace a monitorování po vyhodnocení a případnou úpravu. Bez pravidelné finanční podpory ze strany institucí veřejné správy organizace občanské společnosti nemohou hrát roli, která se od nich očekává. Jejich příspěvek k tvorbě politiky tak může být jen částečný a proto je často neadekvátní. Zastoupení Organizace občanské společnosti byly vždy v popředí iniciativ vyzývajících vlády, aby vytvořily a zavedly demokratičtější standardy, včetně participativních mechanismů jako je občanský dialog. Přesto některé nevládní organizace samy neuplatňují takové standardy při své práci. Způsob, jímž volí své vedoucí představitele, jejich vnitřní pracovní postupy a procesy tvorby politiky, způsob, jímž koordinují činnost svých poboček atd. leckdy nesplňují demokratické standardy. Potíž také je, že v podstatě žádná politická strana nezastupuje seniory na celostátní úrovni. Pokud by starší občané měli takovéto zastoupení, mohli by lobovat u svých národních vlád a vyvíjet na ně tlak, aby se zabývaly jejich problémy. Jaké jsou faktory úspěšné účasti na občanském dialogu? Zapojení a organizací, které je zastupují v procesu tvorby politiky, mohou zvýšit následující vnitřní faktory: - povědomí o právech a povinnostech pravidelné instruktáže a dobrá informovanost starších občanů zvyšují jejich sebedůvěru a pomáhají jim porozumět institucionálnímu prostředí; - povědomí o aktuálním dění nepřetržitá dvousměrná komunikace se seniory a poskytování zpětné vazby - informování o iniciativách, které podnikají jejich organizace s cílem ovlivnit rozhodovací procesy; - zapojení nejzranitelnějších je třeba, aby organizace vyhledávaly starší občany, kteří nejsou schopni hájit svá práva (nečekali, že se jim přihlásí sami), informovaly je, pomáhaly jim a povzbuzovaly je; - motivace jednat jménem starších občanů stárnoucí obyvatelstvo potřebuje mít vůdce a odborníky, kteří je budou zastupovat ve vztahu k externím subjektům a budou ochotni iniciovat různé akce v jejich prospěch; - komunikační dovednosti zplnomocnění starších občanů. Seniory je třeba učit, jak mluvit na veřejnosti a/ nebo přímo s úředníky a politiky, aby působili sebevědoměji a dostalo se jim sluchu, když hovoří sami za sebe; - vnitřní koordinace při řešení problémů stárnutí je třeba zajistit, aby byla stanoviska k politickým opatřením týkajícím se stárnutí formulována kolektivně v místech působnosti organizací a založena na široké shodě, tj. názoru na daný problém, který sdílí všichni členové na všech úrovních; - podpora neformálních sítí a spojenectví formální i neformální propojení všech stávajících iniciativ, hnutí nebo organizací, které pracují se seniory a v jejich prospěch; - spolupráce uvnitř občanské společnosti - hledání témat společného zájmu, společná argumentace a stanoviska organizací občanské společnosti zastupujících jiné skupiny obyvatelstva, např. děti, mladé lidi nebo ženy; - externí spolupráce občanské společnosti (vytváření sítí) je třeba spojit síly s dalšími zainteresovanými subjekty, např. poskytovateli služeb, obecní (městskou) policií, představiteli průmyslu, podnikateli, vzdělávacími institucemi atp. s cílem získat jejich podporu a zvýšit tak účinnost lobování za zájmy. Zapojení a organizací, jež je zastupují v občanském dialogu, mohou usnadnit také následující vnější faktory, které závisí na práci orgánů veřejné správy: - vstřícnost a dostupnost starší občané a organizace, které je zastupují, musí mít přístup k úředníkům veřejné správy a tvůrcům politiky na všech úrovních, aby s nimi mohli diskutovat a přispět svým dílem k utváření politiky a strategií, jež se jich dotýkají; Některé seniory prostě politika nezajímá, mnozí se ale neúčastní občanského dialogu proto, že nevidí jeho smysl. Bez pravidelné finanční podpory ze strany institucí veřejné správy organizace občanské společnosti nemohou hrát roli, která se od nich očekává. 15

18 Dynamický občanský dialog o stárnutí pak bude moci probíhat díky m, kteří chápou jeho smysl, jsou sebevědomí o ochotní hájit zájmy starších věkových skupin ve společnosti. - spoluzodpovědnost a spolupráce uznání role občanské společnosti a zvláště organizací jakožto rovnocenných partnerů při rozhodování, kteří mají právo přispívat k utváření institucionálního rámce a politiky; - pozitivní institucionální prostředí právní rámce a organizační/finanční podpora, které umožňují zřizovat poradní orgány zastupující seniory, např. místní rady, stálá diskusní fóra, parlamentní komise a mezioborové skupiny zabývající se problematikou stárnutí; - transparentnost a jasné vymezení zodpovědnosti ustavení standardních postupů a pravidel pro občanský dialog a participativní procesy na různých úrovních; tj. lepší možnost oslovovat přímo celostátní a místní instituce; - koordinace napříč všemi úrovněmi posílení pojítek mezi evropskou, národní a místní úrovní tvorby politiky, s cílem usnadnit a zvýšit účast občanské společnosti na politických debatách. III. Doporučení pro posílení občanského dialogu Aby byla zaručena efektivní účast starších občanů na rozhodovacích procesech, měly by organizace občanské společnosti a orgány veřejné správy nést společnou zodpovědnost za usnadnění a organizování této účasti. V následujícím oddíle jsou popsány jejich úkoly a povinnosti, které musí být splněny, má-li se občanský dialog o stárnutí stát realitou. Zaprvé předkládáme návrhy, jak zplnomocnit seniory samé. To je úkol hlavně pro jejich organizace, které by jim měly poskytnout nezbytné informace, vyškolit je v příslušných dovednostech a vybavit je znalostmi potřebnými pro účast na tvorbě politiky. Dynamický občanský dialog o stárnutí pak bude moci probíhat díky m, kteří chápou jeho smysl, jsou sebevědomí o ochotní hájit zájmy starších věkových skupin ve společnosti. Zadruhé doporučujeme, jaké úkoly by měly plnit orgány veřejné správy na celostátní, regionální a místní úrovni, aby podpořily a pomohly implementovat strukturovaný a trvalý občanský dialog o stárnutí. Stejně důležitá je podpora na každé politické úrovni pro to, aby byl v každém stádiu tvorby politiky vyslyšen a zohledněn hlas starších občanů. Úkoly pro organizace Jak zplnomocnit starší občany Vzdělávat je a učit je novým dovednostem - Zvyšujte sebeúctu a sebedůvěru tím, že jim usnadníte přístup k celoživotnímu učení a vzdělávání, budete povzbuzovat jejich tvořivost a zviditelňovat je. - Učte seniory praktickým dovednostem, které jim umožní aktivně se účastnit veřejných debat např. jak mluvit na veřejnosti, sepsat petici, pracovat s internetem a jinými moderními technologiemi. - Pořádejte pro seniory školení, které jim pomůže lépe porozumět obecní a celostátní politice a strategiím. Takové znalosti jsou zásadně důležité, protože m umožňují aktivně se zapojit do společenského dění a efektivně přispívat k občanskému dialogu. Informovat a zvyšovat povědomí o demokratických mechanismech - Informujte seniory o jejich právech a povinnostech s cílem zmobilizovat je k aktivní účasti na demokratických procesech jako jsou například komunální volby a referenda. - Zvyšujte povědomí o demokratických mechanismech a participativních procesech, tj. co to znamená být aktivním občanem, proč je důležité vyjadřovat své názory, čeho 16

19 lze dosáhnout pomocí aktivní občanské účasti. Zapojení do občanských hnutí na obecní úrovni - Umožněte starším občanům, aby se zapojili do každodenní práce organizací pomocí praktických opatření, která jim pomohou překonat překážky souvisící například s jejich mobilitou nebo zdravotním stavem: nabídněte jim bezplatnou dopravu na schůze těchto organizací, informujte a poskytujte zpětnou vazbu m, kteří jsou nejvíce ohroženi sociálním vyloučením - telefonicky, při osobních setkáním a diskusích, nebo jim zasílejte zprávy o své činnosti. - Podněcujte seniory k účasti na veřejném dění, povzbuzujte je, aby mluvili sami za sebe a hájili svá práva. K tomuto účelu mohou využívat stávající občanské iniciativy, zvláště na místní úrovni například rady, poradní výbory v rezidenčních zařízeních pro seniory, univerzity třetího věku, komunitní skupiny, místní sdružení atd. Rozhlédněte se kolem sebe - Vyhledávejte, kontaktujte a přizvěte ke spolupráci nejméně aktivní seniory: zaměřte se na ty nejzranitelnější, např. starší občany, kteří hmotně strádají, žijí sami a v izolaci, starší ženy, osoby s počínající demencí, starší příslušníky etnických menšin, seniory žijící v odlehlých oblastech. - Propagujte mezi seniory myšlenku vzájemné pomoci podněcujte jejich smysl pro solidaritu, zvláště s těmi z jejich vrstevníků, kteří žijí v chudobě a na pokraji společnosti. Jinými slovy, každý starší člověk, který si přeje být členem zastupitelské organizace, musí mít možnost se jím stát. - Pořádejte pro seniory setkání, neformální nebo tématické diskuse s příslušníky jiných věkových kategorií a skupin obyvatelstva. Posílíte tak jejich pocit sounáležitostí se širší společností, založené na rozmanitosti a toleranci. Jak se zapojit do občanského dialogu o stárnutí Shromažďujte podklady ze základní (obecní) úrovně - Pořádejte pravidelná setkání se seniory na místní úrovni před tím, než zformulujete svá stanoviska, reakce na veřejné konzultace atd. Na takovýchto setkáních musí zaznít hlas řadových starších občanů, a jsou prostředkem, jak zjistit jejich názory, potřeby a starosti. - Dbejte na to, aby byl zaznamenán a přesně tlumočen místům s rozhodovací pravomocí hlas těch nejzranitelnějších, např. těch, kteří žijí sami, starších žen a starších příslušníků etnických menšin. - Lépe informujte veřejnost o skutečné sociální situaci vyprávějte jejich osobní příběhy, uvádějte konkrétní příklady diskriminace na základě věku, popisujte skutečné případy. Předjímejte a iniciujte debaty - Žádejte jménem, aby byli pravidelně zváni k účasti na stávajících strukturách občanského dialogu; jen tak budou dostupné kanály a mechanismy pro občanský dialog efektivně využívány. - Pravidelně předkládejte svá stanoviska, názory, doporučení atd. týkající se relevantních otázek, s cílem upozornit na problémy starších občanů. - Iniciujte výměnu názorů a debaty s dalšími zainteresovanými subjekty a širokou veřejností o otázkách, k nimž senioři musí mít možnost se vyjádřit, zvláště pak o problémech tak tabuizovaných jako je zneužívání, diskriminace různého druhu atd. Spolupracujte s dalšími zainteresovanými subjekty - Spolupracujte s dalšími organizacemi občanské společnosti zastupujícími různé skupiny obyvatelstva, např. děti, ženy, lidé se zdravotním postižením, etnické menšiny a občany ohrožené sociálním vyloučením, na lepším pochopení stanovisek a společných strategií pro řešení otázek společného zájmu Stejně důležitá je podpora na každé politické úrovni pro to, aby byl v každém stádiu tvorby politiky vyslyšen a zohledněn hlas starších občanů. 17

20 - Zapojte relevantní subjekty do debat na téma stárnutí, pomocí výzkumných projektů, průzkumů, akcí, jejichž účelem je zvýšit obecné povědomí o problémech stárnutí, a budujte sítě spolupráce na řešení konkrétních problémů, za podpory partnerů z různých oborů. - Využívejte dovednosti a znalosti odborníků na problémy stárnutí a/nebo strategie jejich řešení; mohou pro vás být přínosem a oporou při prosazování zájmů, např. při přípravě vašich stanovisek a prohlášení; - Vyjadřujte uznání známým a váženým osobnostem seniorského věku za jejich příspěvek a roli, kterou hrají osobně nebo z titulu svého postavení při podpoře sociálního začlenění starších občanů. Informujte o výsledcích své činnosti - Jednejte politicky sestavujte seznamy požadavků a před volbami je rozesílejte kandidátům na veřejné funkce. - Využívejte média, zvláště místní působnosti, k šíření informací o aktuálním dění a každodenních problémech. - Využívejte různé komunikační kanály, například tématické blogy o stárnutí a sociální sítě, k šíření informací o politických debatách, zvyšování povědomí o nich mezi staršími občany a širokou veřejností, a mobilizaci k účasti na politických procesech a iniciativách zdola nahoru. Poskytujte zpětnou vazbu a podnikejte následné kroky - Poskytujte m pravidelnou zpětnou vazbu zasílejte jim zápisy z jednání, shrnutí stanovisek, příspěvky přednesené na konzultačních setkáních a tématické bulletiny atd., nebo je informujte po telefonu. - Podnikejte následné kroky a zúčastňujte se všech následných stádií tvorby politiky. Bez stálého lobování stěží ovlivníte rozhodování. Úkoly pro orgány veřejné správy Jak podporovat strukturovaný a trvale udržitelný občanský dialog Zplnomocňujte organizace - Věnujte stejnou pozornost všech organizacím, které umožňují starším občanům účastnit se tvorby politiky, tj. zapojte všechny příslušné organizace bez ohledu na jejich znalosti a zkušenosti na tomto poli. Jen tak bude vyslyšen hlas všech subjektů občanské společnosti. - Pořádejte školení, jehož účelem je zlepšit znalosti a dovednosti organizací potřebné k tomu, aby se účastnily tvorby politiky; seznamujte je s právními aspekty a specifickými tématy týkajícími se stárnutí, jako jsou sociální služby nebo důchodové reformy a praktické stránky např. technik lobování. - Podporujte organizace finančně, aby mohly aktivně přispívat k tvorbě politiky. Můžete je podpořit v rámci mnohaletého operativního spolufinancování, v podobě krátkodobých grantů, tématických projektů a/nebo pomoci ad hoc při jejich běžné činnosti, např. tím, že uhradíte jejich cestovní náklady a náklady na ubytování, zajistíte jim přístup na internet atd. - Obhajujte zájmy při jmenování celostátních, regionálních nebo místních koordinátorů, kteří budou kontaktními osobami ve vztahu k občanské společnosti. Zviditelní a zdůrazní se tak problémy a potřeby stárnoucí populace. Vytvářejte náležité právní prostředí - Vytvářejte právní rámce pro občanský dialog s účastí a jejich zástupců. Poskytovat podmínky pro participativní iniciativy, jejichž prostřednictvím se starší občané mohou trvale účastnit politických procesů, musí zvláště ústřední orgány veřejné správy. 18

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 INTEGROVANÉ TERITORIÁLNÍ INVESTICE POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 V prosinci 2013 Rada Evropské unie formálně schválila nová pravidla a právní předpisy upravující další kolo investic v rámci politiky soudržnosti

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

PREZENTACE STRUKTUROVANÉHO DIALOGU S MLÁDEŽÍ Národní pracovní skupina pro strukturovaný dialog s mládeží Mgr. Jan Husák E-mail: jan.husak@crdm.

PREZENTACE STRUKTUROVANÉHO DIALOGU S MLÁDEŽÍ Národní pracovní skupina pro strukturovaný dialog s mládeží Mgr. Jan Husák E-mail: jan.husak@crdm. PREZENTACE STRUKTUROVANÉHO DIALOGU S MLÁDEŽÍ Národní pracovní skupina pro strukturovaný dialog s mládeží Mgr. Jan Husák E-mail: jan.husak@crdm.cz www.strukturovanydialog.cz CO JE STRUKTUROVANÝ DIALOG S

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ

Více

ZA EVROPSKOU SPOLEČNOST PRO OBČANY VŠEHO VĚKU

ZA EVROPSKOU SPOLEČNOST PRO OBČANY VŠEHO VĚKU CZ ZA EVROPSKOU SPOLEČNOST PRO OBČANY VŠEHO VĚKU 2007 - EVROPSKÝ ROK ROVNÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ PRO VŠECHNY The European Older People s Platform La Plate-forme européenne des Personnes âgées OBYVATELSTVO ZEMÍ

Více

ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života

ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života Evropa čelí velké výzvě z důvodů globalizace a demografických změn. Proto zástupci ministerstev,

Více

RESOL-V-012 106. plenární zasedání ve dnech 2. a 3. dubna 2014 USNESENÍ. Výboru regionů

RESOL-V-012 106. plenární zasedání ve dnech 2. a 3. dubna 2014 USNESENÍ. Výboru regionů RESOL-V-012 106. plenární zasedání ve dnech 2. a 3. dubna 2014 USNESENÍ Výboru regionů K LISTINĚ VÍCEÚROVŇOVÉ SPRÁVY V EVROPĚ Rue Belliard/Belliardstraat 101 1040 Bruxelles/Brussel BELGIQUE/BELGIË Tel.

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 JEDNOTNÝ UDRŽITELNÝ ROZVOJ MĚST POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 V prosinci 2013 Rada Evropské unie formálně schválila nová pravidla a právní předpisy upravující další kolo investic v rámci politiky soudržnosti

Více

9851/14 ESPACE 46 COMPET 277 IND 160 TRANS 274 RECH 190

9851/14 ESPACE 46 COMPET 277 IND 160 TRANS 274 RECH 190 RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 27. května 2014 (OR. en) 10289/14 ESPACE 50 COMPET 305 IND 172 TRANS 288 RECH 204 VÝSLEDEK JEDNÁNÍ Odesílatel: Rada Příjemce: Č. předchozího dokumentu: Předmět: Delegace 9851/14

Více

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální

Více

Evaluace průřezových témat

Evaluace průřezových témat KONFERENCE 2013 EVALUACE PRO BUDOUCNOST Evaluace průřezových témat Daniel Svoboda 28. 5. 2013 1 Úvod Busanské partnerství pro efektivní rozvojovou spolupráci potvrdilo, že odstraňování chudoby a nerovností

Více

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Průřezové strategie dotýkající se více tematických cílů TC

Více

SDRUŽENÍ AZYLOVÝCH DOMŮ V ČR, o. s.

SDRUŽENÍ AZYLOVÝCH DOMŮ V ČR, o. s. SDRUŽENÍ AZYLOVÝCH DOMŮ V ČR, o. s. STANOVY SDRUŽENÍ AZYLOVÝCH DOMŮ V ČR, o. s. STANOVY OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ dle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů ve znění pozdějších předpisů I. Základní ustanovení

Více

Studijní texty. Téma: Vzdělávání a příprava obyvatelstva v oblasti bezpečnosti a obrany státu

Studijní texty. Téma: Vzdělávání a příprava obyvatelstva v oblasti bezpečnosti a obrany státu Studijní texty Název předmětu: Řízení bezpečnosti Téma: Vzdělávání a příprava obyvatelstva v oblasti bezpečnosti a obrany státu Zpracoval: Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

Statut Bezpečnostní rady státu http://www.vlada.cz/cs/rvk/brs/statut/statut.html Vláda ČR svým usnesením vlády ČR ze dne 10. června 1998 č. 391 o Bezpečnostní radě státu a o plánování opatření k zajištění

Více

Výbor pro regionální rozvoj NÁVRH STANOVISKA

Výbor pro regionální rozvoj NÁVRH STANOVISKA ; EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro regionální rozvoj 2009/0072(CNS) 14. 10. 2009 NÁVRH STANOVISKA Výboru pro regionální rozvoj pro Výbor pro kulturu a vzdělávání k návrhu rozhodnutí Rady o Evropském

Více

Organizační řád a jednací řád Manažerské skupiny a pracovních skupin komunitního plánování sociálních služeb v Litoměřicích

Organizační řád a jednací řád Manažerské skupiny a pracovních skupin komunitního plánování sociálních služeb v Litoměřicích Organizační řád a jednací řád Manažerské skupiny a pracovních skupin komunitního plánování sociálních služeb v Litoměřicích Organizační řád I.Základní ustanovení 1. Organizační strukturu komunitního plánování

Více

Statut Rady pro zahraniční rozvojovou spolupráci

Statut Rady pro zahraniční rozvojovou spolupráci VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Příloha k usnesení vlády ze dne 19. prosince 2007 č. 1439 Statut Rady pro zahraniční rozvojovou spolupráci Článek I Úvodní ustanovení Rada pro zahraniční rozvojovou spolupráci (dále

Více

Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777

Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777 Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777 Obsah Demografický vývoj v České republice Národní akční plán podporující

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Příloha k usnesení vlády ze dne 15. prosince 2014 č. 1062 STATUT Rady vlády pro stavebnictví České republiky Článek 1 Úvodní ustanovení (1) Rada vlády pro stavebnictví České republiky

Více

otevřenému evropskému partnerství a využijte komunitu odhodlanou zlepšovat pohodu a důstojnost starších lidí, kteří potřebují péči a pomoc.

otevřenému evropskému partnerství a využijte komunitu odhodlanou zlepšovat pohodu a důstojnost starších lidí, kteří potřebují péči a pomoc. Připojte se k našemu otevřenému evropskému partnerství a využijte komunitu odhodlanou zlepšovat pohodu a důstojnost starších lidí, kteří potřebují péči a pomoc. Můžeme společně udělat mnoho i tím, že začneme

Více

LETNÍ ŠKOLA Zdravých měst

LETNÍ ŠKOLA Zdravých měst LETNÍ ŠKOLA Zdravých měst úvodní seminář Jilemnice, 17. června 2015 www.zdravamesta.cz/ls2015 Akce je součástí projektu NSZM ČR Strateg-2 podpořeného finančními prostředky z ESF a ze státního rozpočtu

Více

Stanovy MY 50+ Čl. 1 Název a sídlo. My 50 plus, zapsaný spolek. Sídlo: Ostrava, Bohumínská 447/64, 710 00 Ostrava Slezská Ostrava.

Stanovy MY 50+ Čl. 1 Název a sídlo. My 50 plus, zapsaný spolek. Sídlo: Ostrava, Bohumínská 447/64, 710 00 Ostrava Slezská Ostrava. 1 Stanovy MY 50+ Čl. 1 Název a sídlo My 50 plus, zapsaný spolek. Sídlo: Ostrava, Bohumínská 447/64, 710 00 Ostrava Slezská Ostrava. Čl. 2 Statut Spolku 1. My 50 plus, zapsaný spolek (dále jen spolek ),

Více

Statut Regionální stálé konference pro území Moravskoslezského kraje

Statut Regionální stálé konference pro území Moravskoslezského kraje Statut Regionální stálé konference pro území Moravskoslezského kraje Preambule 1. V programovém období 2014-2020 Evropské unie jsou uplatňovány principy územní dimenze. Územní dimenzí se rozumí zacílení

Více

Čl. 1. Název a sídlo. Čl. 2. Statut sdružení

Čl. 1. Název a sídlo. Čl. 2. Statut sdružení Čl. 1. Název a sídlo Název: Občanské sdružení Janus (dále jen sdružení ) Sídlo: Popkova 1005, 664 34 Kuřim Čl. 2 Statut sdružení 1. Sdružení je dobrovolné, nezávislé, sdružující členy na základě společného

Více

Memorandum o spolupráci

Memorandum o spolupráci Memorandum o spolupráci Česká republika - Úřad vlády ČR Agentura pro sociální začleňování (dále jen Agentura ) zastoupená: Bc. Martinem Šimáčkem, ředitelem sídlem: nábřeží Edvarda Beneše 4, 118 01, Praha

Více

AKČNÍ PLÁN NA PODPORU RODIN S DĚTMI

AKČNÍ PLÁN NA PODPORU RODIN S DĚTMI AKČNÍ PLÁN NA PODPORU RODIN S DĚTMI pro období 2006-2009 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ 2006 Úvod Vláda České republiky schválila usnesením č. 1305 ze dne 12. října 2005 Národní koncepci rodinné

Více

P5: Podmínky pro realizaci programu rozvoje obce a aktivizace obyvatel

P5: Podmínky pro realizaci programu rozvoje obce a aktivizace obyvatel Elektronická metodická podpora tvorby rozvojových dokumentů obcí (CZ 1.04/4.1.00/62.00008) Část III.b: Postupná realizace vzdělávacích aktivit projektu v řešených územích Dvoudenní vzdělávací kurz TVORBA

Více

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal Sociální inovace Mgr. Ivo Škrabal Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Inovace Sociální inovace Příklady Sociální ekonomika teorie o má za úkol hledat a vytvářet příležitosti pro osoby ohrožené

Více

INICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE

INICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE INICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE Popis iniciativy a jejího cíle Iniciativa EQUAL je definována čl. 20 (1) Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999, o obecných ustanoveních o Strukturálních fondech,

Více

EPALE Elektronická platforma pro vzdělávání dospělých v Evropě

EPALE Elektronická platforma pro vzdělávání dospělých v Evropě EPALE Elektronická platforma pro vzdělávání dospělých v Evropě E P A L E eplatform for Adult Learning in Europe (Elektronická platforma pro vzdělávání dospělých v Evropě) Nová vícejazyčná virtuální komunita

Více

Institucionální aspekty Lisabonské smlouvy. Petr Kolář

Institucionální aspekty Lisabonské smlouvy. Petr Kolář Institucionální aspekty Lisabonské smlouvy Petr Kolář Hodnoty a cíle Evropské unie Hodnoty EU Dnes čl. 6 SEU: Svoboda, Demokracie, Dodržování lidských práv a základních svobod, Právní stát Nově (převzato

Více

Statut Národní koordinační skupiny pro zavedení eura v České republice

Statut Národní koordinační skupiny pro zavedení eura v České republice Statut Národní koordinační skupiny pro zavedení eura v České republice Článek I Úvodní ustanovení Národní koordinační skupina pro zavedení eura v České republice (dále jen NKS) je zřizována na základě

Více

Strategický cíl 1 Sociálně soudržné, živé a kulturní město (lidé)

Strategický cíl 1 Sociálně soudržné, živé a kulturní město (lidé) Sociálně soudržné, živé a kulturní město (lidé) Kulturní a živé město se silnými lokálními komunitami, které nabízí podmínky pro demografickou reprodukci, kvalitní vzdělávání založené na inovativním a

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 ZAJIŠTĚNÍ VIDITELNOSTI POLITIKY SOUDRŽNOSTI: PRAVIDLA KOMUNIKACE A POSKYTOVÁNÍ INFORMACÍ V OBDOBÍ 2014-2020 POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 V prosinci 2013 Rada Evropské unie formálně schválila nová pravidla

Více

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Strana 1 z 6 TC 2: Zlepšení přístupu k IKT, využití a kvality IKT TC 4: Podpora posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech

Více

Návrh závěrů uvedený v příloze připravil v průběhu řady zasedání Výbor pro kulturní otázky. Se zněním nyní souhlasí všechny delegace.

Návrh závěrů uvedený v příloze připravil v průběhu řady zasedání Výbor pro kulturní otázky. Se zněním nyní souhlasí všechny delegace. RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 19. dubna 2011 (28.04) (OR. en) 9058/11 CULT 28 SOC 348 POZNÁMKA Odesílatel: Generální sekretariát Rady Příjemce: Výbor stálých zástupců (část I) / Rada Č. předchozího dokumentu:

Více

Komunitní plánování - věc veřejná

Komunitní plánování - věc veřejná Komunitní plánování - věc veřejná Jak zjistit, co lidé opravdu chtějí? Jak zlepšit život v obci? Co to je komunitní plánování? Metoda, která umožňuje zpracovávat rozvojové materiály pro různé oblasti veřejného

Více

L 77/44 CS Úřední věstník Evropské unie 15.3.2014

L 77/44 CS Úřední věstník Evropské unie 15.3.2014 L 77/44 CS Úřední věstník Evropské unie 15.3.2014 NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 233/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci na období 2014

Více

Stanovy. Čl. 1 Základní ustanovení. Čl. 2 Obsah činnosti

Stanovy. Čl. 1 Základní ustanovení. Čl. 2 Obsah činnosti Stanovy Asociace středoškolských klubů České republiky, o. s. Adresa: Česká 11, Brno 602 00 Registrováno u: Ministerstva vnitra České republiky Číslo a datum registrace: VSP/1-34/90-R ze dne 3. 5. 1990

Více

OP Meziregionální spolupráce. 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR

OP Meziregionální spolupráce. 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR OP Meziregionální spolupráce 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR 1 říjen 2010 Počet projektových partnerů v předložených projektech srovnání 1., 2., 3.

Více

Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1

Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1 Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1 Tato příloha obsahuje seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup stanovený

Více

1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání

1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 2020 1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání Praha, březen 2013 Úvod V lednu

Více

Úplné znění Statutu Rady vlády pro nestátní neziskové organizace. Statut Rady vlády pro nestátní neziskové organizace

Úplné znění Statutu Rady vlády pro nestátní neziskové organizace. Statut Rady vlády pro nestátní neziskové organizace Úplné znění Statutu Rady vlády pro nestátní neziskové organizace Schváleno usnesením vlády ze dne 29. srpna 2012 č. 630, ve znění usnesení vlády ze dne 5. května 2014 č. 332. Statut Rady vlády pro nestátní

Více

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace * *OBSAH PREZENTACE 1) Evropské dotace v novém programovacím období 2) Nástroj ITI 3) Hradecko-pardubická aglomerace 2 *EVROPSKÁ POLITIKA 2014-2020 STRATEGIE EVROPA 2020 Inteligentní růst» rozvíjet ekonomiku

Více

Příloha 4 Autorita pro řízení systému výzkumu, vývoje a inovací v ČR (podrobněji viz podkladové materiály pro 5. kulatý stůl příloha 3 B)

Příloha 4 Autorita pro řízení systému výzkumu, vývoje a inovací v ČR (podrobněji viz podkladové materiály pro 5. kulatý stůl příloha 3 B) Příloha 4 Autorita pro řízení systému výzkumu, vývoje a inovací v ČR (podrobněji viz podkladové materiály pro 5. kulatý stůl příloha 3 B) Instituce zodpovědná za oblast VaVaI (ať již ministerstvo s centrální

Více

Dílčí Komunitní plán sociálních služeb města Říčany na rok 2010

Dílčí Komunitní plán sociálních služeb města Říčany na rok 2010 Dílčí Komunitní plán sociálních služeb města Říčany na rok 2010 O B S A H 1. Předmluva 1 2. Základní informace o komunitním plánu sociálních služeb města Říčany 2 3. Priority rozvoje služeb a péče v roce

Více

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010 Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek Výzkumné problémy I. opatření a aktivity, které bychom přiřadili k městskému marketingu jsou realizovány, aniž by si jejich aktéři

Více

k příkazu ministra č. 9/2008 S T A T U T Komise pro sociální začleňování Článek 1 Úvodní ustanovení

k příkazu ministra č. 9/2008 S T A T U T Komise pro sociální začleňování Článek 1 Úvodní ustanovení Příloha č. 1 k příkazu ministra č. 9/2008 S T A T U T Komise pro sociální začleňování Článek 1 Úvodní ustanovení (1) Komise pro sociální začleňování (dále jen Komise ) je stálým poradním, iniciativním

Více

Evropa pro občany 2007-13. Odbor informování o evropských záležitostech Úřad vlády ČR

Evropa pro občany 2007-13. Odbor informování o evropských záležitostech Úřad vlády ČR Evropa pro občany 2007-13 Národní kontaktní místo v ČR (NKM) - zřízeno v červnu 2008 - gestorem programu v ČR: odbor informování o evropských záležitostí Úřadu vlády ČR - program řídí Evropská komise/

Více

Rámcové indikátory inkluzívního hodnocení

Rámcové indikátory inkluzívního hodnocení HODNOCENÍ V INKLUZÍVNÍCH PODMÍNKÁCH CS Předmluva Rámcové indikátory inkluzívního hodnocení Inkluzívní hodnocení je přístup k hodnocení v podmínkách vzdělávání v hlavním vzdělávacím proudu, jehož koncepce

Více

2. Evropský sociální fond

2. Evropský sociální fond 2. Evropský sociální fond Úkoly Evropského sociálního fondu vyplývají jednak přímo ze Smlouvy (speciální ustanovení o ESF), jednak z rámce úkolů strukturálních fondů. Smlouva o ES: Hlava XI článek 146/ex-čl.

Více

Místní Akční Skupina Lašsko. Strategie MAS 2014-2020. veřejné setkání, Hodslavice, 3. 2. 2015

Místní Akční Skupina Lašsko. Strategie MAS 2014-2020. veřejné setkání, Hodslavice, 3. 2. 2015 Místní Akční Skupina Lašsko Strategie MAS 2014-2020 veřejné setkání, Hodslavice, 3. 2. 2015 Co je místní akční skupina? MAS je neziskovou organizací nezávislou na politickém rozhodování PARTNERSTVÍ veřejného

Více

Evropské fondy na MPSV ČR

Evropské fondy na MPSV ČR Evropské fondy na MPSV ČR Ing. Vladimír Kváča, Ph.D. vrchní ředitel sekce fondů EU Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Olomouc 25.7.2012 MPSV a evropské fondy 2007-2013 MPSV je v období 2007 2013:

Více

Ernst & Young diskusní setkání

Ernst & Young diskusní setkání Ernst & Young diskusní setkání 30. května 2013 Strategie ve veřejné správě v České republice 30. května 2013 Vážené dámy, vážení pánové, dne 30. května 2013 jsme uspořádali diskusní setkání k tématu Strategie

Více

Vzdělávání osob se zdravotním postižením. JUDr. Pavel PTÁČNÍK Vládní výbor pro zdravotně postižené občany

Vzdělávání osob se zdravotním postižením. JUDr. Pavel PTÁČNÍK Vládní výbor pro zdravotně postižené občany Vzdělávání osob se zdravotním postižením { JUDr. Pavel PTÁČNÍK Vládní výbor pro zdravotně postižené občany Vládní výbor pro zdravotně postižené občany: - je koordinačním, iniciativním a poradním orgánem

Více

Uplatnění CLLD v oblasti sociálního začleňování a spolupráce MAS s Agenturou pro sociální začleňování

Uplatnění CLLD v oblasti sociálního začleňování a spolupráce MAS s Agenturou pro sociální začleňování Uplatnění CLLD v oblasti sociálního začleňování a spolupráce MAS s Agenturou pro sociální začleňování 24. 2. 2014 Zuzana Drhová Z Dohody o Partnerství (str. 173, leden 2014) 3.1.1 Komunitně vedený místní

Více

Metodický pokyn č. 4

Metodický pokyn č. 4 Metodický pokyn č. 4 Poradna pro cizince a uprchlíky DIECÉZNÍ KATOLICKÁ CHARITA HRADEC KRÁLOVÉ Velké náměstí 37/46, 500 01 Hradec Králové, IČO: 42197449 Název: Poslání, cíle a principy poradny pro cizince

Více

With the support of the Erasmus+ Programme of the European Union. EPALE Elektronická platforma pro vzdělávání dospělých v Evropě

With the support of the Erasmus+ Programme of the European Union. EPALE Elektronická platforma pro vzdělávání dospělých v Evropě EPALE Elektronická platforma pro vzdělávání dospělých v Evropě E P A L E eplatform for Adult Learning in Europe (Elektronická platforma pro vzdělávání dospělých v Evropě) nová vícejazyčná virtuální komunita

Více

Monitorovací mechanismus. Úmluva Rady Evropy o potírání obchodu s lidmi

Monitorovací mechanismus. Úmluva Rady Evropy o potírání obchodu s lidmi Monitorovací mechanismus Úmluva Rady Evropy o potírání obchodu s lidmi Jaké jsou cíle Úmluvy? Úmluva Rady Evropy o potírání obchodu s lidmi, jež vstoupila v platnost 1. února 2008, má za cíl bránit obchodování

Více

KONZULTAČNÍ DOKUMENT SDĚLENÍ EVROPSKÉ KOMISE O PRÁVECH DÍTĚTE (2011-2014) 1

KONZULTAČNÍ DOKUMENT SDĚLENÍ EVROPSKÉ KOMISE O PRÁVECH DÍTĚTE (2011-2014) 1 KONZULTAČNÍ DOKUMENT SDĚLENÍ EVROPSKÉ KOMISE O PRÁVECH DÍTĚTE (2011-2014) 1 Práva dítěte. Evropská unie podporuje práva dítěte v souladu s článkem 3 Smlouvy o Evropské unii. Tato práva jsou součástí základních

Více

P2: Program rozvoje obce kontext, struktura, tvorba

P2: Program rozvoje obce kontext, struktura, tvorba Elektronická metodická podpora tvorby rozvojových dokumentů obcí (CZ 1.04/4.1.00/62.00008) Část III.b: Postupná realizace vzdělávacích aktivit projektu v řešených územích Dvoudenní vzdělávací kurz TVORBA

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání. Petra Bartáková, MSc. NM pro řízení OP. Synergie IROP

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání. Petra Bartáková, MSc. NM pro řízení OP. Synergie IROP Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Petra Bartáková, MSc. NM pro řízení OP Synergie IROP Hlavní zaměření programu Globálním cílem OP VVV je urychlit přechod ČR k růstu prostřednictvím lidského

Více

S T A T U T. Základní listina Komunitního plánování sociálních služeb Písek

S T A T U T. Základní listina Komunitního plánování sociálních služeb Písek Podpora zavádění, realizace a vyhodnocování procesu střednědobého plánování rozvoje sociálních služeb na ORP Písek CZ.1.04/3.1.03/97.00052 S T A T U T Základní listina Komunitního plánování sociálních

Více

Celostátní síť pro venkov-vize a skutečnost. Ing. Jana Bačkovská metodik vzdělávání Ústav zemědělské ekonomiky a informací Praha

Celostátní síť pro venkov-vize a skutečnost. Ing. Jana Bačkovská metodik vzdělávání Ústav zemědělské ekonomiky a informací Praha Celostátní síť pro venkov-vize a skutečnost Ing. Jana Bačkovská metodik vzdělávání Ústav zemědělské ekonomiky a informací Praha (do 30.6.2008 Ústav zemědělských a potravinářských informací) 9. září 2010

Více

Program EU pro zaměstnanost a sociální inovace (EaSI) Vlastimil Outlý, Národní vzdělávací fond Jitka Zukalová, MPSV, oddělení Evropské unie

Program EU pro zaměstnanost a sociální inovace (EaSI) Vlastimil Outlý, Národní vzdělávací fond Jitka Zukalová, MPSV, oddělení Evropské unie Program EU pro zaměstnanost a sociální inovace (EaSI) Vlastimil Outlý, Národní vzdělávací fond Jitka Zukalová, MPSV, oddělení Evropské unie 1 Zaměření Cílem je podpořit zaměstnanost a sociální ochranu,

Více

Deklarace MOP o sociální spravedlnosti pro spravedlivou globalizaci

Deklarace MOP o sociální spravedlnosti pro spravedlivou globalizaci Deklarace MOP o sociální spravedlnosti pro spravedlivou globalizaci Mezinárodní konference práce, která se sešla v Ženevě na svém 97. zasedání, s ohledem na to, že současné podmínky globalizace, jež se

Více

Participace a spolupráce v rozvoji malých měst Jana Stachová a Daniel Čermák Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

Participace a spolupráce v rozvoji malých měst Jana Stachová a Daniel Čermák Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Participace a spolupráce v rozvoji malých měst Jana Stachová a Daniel Čermák Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Úloha participace a spolupráce v rozvoji lokálním rozvoji Sociální faktory rozvoje regionů

Více

Městský úřad Catania. "Osvědčená praxe"- "Výzva k předložení dokumentů"

Městský úřad Catania. Osvědčená praxe- Výzva k předložení dokumentů Obec Catania Rámcový program URBACT Projekt Prevent Městský úřad Catania "Osvědčená praxe"- "Výzva k předložení dokumentů" 1. Začněte "štíhle! Tedy - prezentujte svůj projekt nebo osvědčenou praxi 10 větami

Více

Sociální dialog. Kde nás nyní naleznete?

Sociální dialog. Kde nás nyní naleznete? Kde nás nyní naleznete? elektrická energie plyn nemocnice lokální a regionální vláda národní a evropská správa odpad voda sociální služby Rozvoj, priority a problémy Energie Dialog od roku 1995, s oficiálním

Více

Společného monitorovacího výboru operačních programů Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost

Společného monitorovacího výboru operačních programů Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost U S N E S E N Í Společného monitorovacího výboru operačních programů Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost číslo 12 ze dne 3. prosince 2008 k Evaluačnímu plánu Operačního programu Praha Konkurenceschopnost

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 MÍSTNÍ ROZVOJ VEDENÝ KOMUNITAMI POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 Evropská komise v říjnu roku 2011 přijala legislativní návrhy na politiku soudržnosti pro období od roku 2014 do roku 2020 Tento infolist

Více

Problematika seniorů v České republice

Problematika seniorů v České republice Problematika seniorů v České republice Obsah Demografický vývoj v České republice a Evropské unii Aktivní stárnutí z pohledu MPSV Národní akční plán podporující pozitivního stárnutí pro období 2013 až

Více

MV ČR Prevence sociálně patologických jevů pro rok 2016. ESFR ČR - OP Zaměstnanost - Podpora procesů ve službách a podpora rozvoje sociální práce

MV ČR Prevence sociálně patologických jevů pro rok 2016. ESFR ČR - OP Zaměstnanost - Podpora procesů ve službách a podpora rozvoje sociální práce Aktuální výzvy: Prevence sociálně patologických jevů pro rok 2016 MV ČR Podpora procesů ve službách a podpora rozvoje sociální práce OP Zaměstnanost Podpora sociálního podnikání Deinstitucionalizace sociálních

Více

Zájmová diferenciace a soudržnost obyvatel obcí

Zájmová diferenciace a soudržnost obyvatel obcí Zájmová diferenciace a soudržnost obyvatel obcí Doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. Mgr. Petra Koprajdová E-mail: info@rozvoj-obce.cz Tel.: +420 595 136 023 Výstup z projektu Zájmová diferenciace a soudržnost

Více

Evropská dimenze odborného vzdělávání

Evropská dimenze odborného vzdělávání Olomouc 3-4.2.2011 Evropská dimenze odborného vzdělávání Miroslav Procházka miroslav.prochazka@nuov.cz Konference projektu UNIV 2 KRAJE Cíl a struktura prezentace Cíl: informovat o aktuálním stavu představ

Více

Místní akční plány rozvoje vzdělávání

Místní akční plány rozvoje vzdělávání Místní akční plány rozvoje vzdělávání Ferdinand Hrdlička hrdlicka.ferdinand@vlada.cz Tel:+420 607 827 090 MAP v kontextu OP VVV Prioritní osa 3 je postavena na základní tezi, že klíčovým článkem kvality

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

Projekt PODPORA ODBORNÝCH PARTNERSTVÍ ZAMĚŘENÝCH NA PODPORU SENIORŮ V PLZEŇSKÉM KRAJI

Projekt PODPORA ODBORNÝCH PARTNERSTVÍ ZAMĚŘENÝCH NA PODPORU SENIORŮ V PLZEŇSKÉM KRAJI Projekt PODPORA ODBORNÝCH PARTNERSTVÍ ZAMĚŘENÝCH NA PODPORU SENIORŮ V PLZEŇSKÉM KRAJI NÁVRHY KLÍČOVÝCH DOPORUČENÍ/CÍLŮ A OPATŘENÍ Následující doporučení vycházejí z analýz a jednání odborných koalic, které

Více

Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru

Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru Mezinárodní konference 4. 5 března 2014, hotel Avanti, Brno Stárnutí obyvatel ČR Nejnovější

Více

Evropská politika soudržnosti 2014 2020

Evropská politika soudržnosti 2014 2020 Evropská politika soudržnosti 2014 2020 Návrhy Evropské komise Politika soudržnosti Struktura prezentace 1. Proč Komise navrhuje změny pro roky 2014-2020? 2. Jaké jsou hlavní zmeny? 3. Jaké bude financování

Více

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Strana 1 z 6 TC 2: Zlepšení přístupu k IKT, využití a kvality IKT TC 4: Podpora posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech

Více

Statut Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů

Statut Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů Statut Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů III. schválený usnesením vlády ze dne 10. října 2001 č. 1033 a změněný usnesením vlády ze dne 12. prosince 2007 č. 1386 a usnesením vlády ze dne 3. listopadu

Více

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci NÁVRH STANOVISKA. Výboru pro zaměstnanost a sociální věci

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci NÁVRH STANOVISKA. Výboru pro zaměstnanost a sociální věci EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro zaměstnanost a sociální věci 19. 6. 2012 2011/0177(APP) NÁVRH STANOVISKA Výboru pro zaměstnanost a sociální věci pro Rozpočtový výbor k návrhu nařízení Rady, kterým

Více

Mládež v akci. Neformální volnočasové vzdělávání pro všechny mladé lidi

Mládež v akci. Neformální volnočasové vzdělávání pro všechny mladé lidi Mládež v akci Neformální volnočasové vzdělávání pro všechny mladé lidi Obsah Představení loga programu MvA + GŘ VaK Cíle MvA Priority MvA Důležité rysy MvA Struktura MvA Spuštění MvA Regionální síť MvA

Více

EVROPSKÝ LOBBING SOCIÁLNÍ DIALOG

EVROPSKÝ LOBBING SOCIÁLNÍ DIALOG EVROPSKÝ LOBBING SOCIÁLNÍ DIALOG Přednášející: Michal Kadera, Alena Vlačihová Osnova: Principy fungování sociálního dialogu Sociální dialog v ČR Evropský sociální dialog I. PRINCIPY FUNGOVÁNÍ SOCIÁLNÍHO

Více

Výroční zpráva za rok 2001

Výroční zpráva za rok 2001 S O C I Á L N Í A G E N T U R A občanské sdružení Výroční zpráva za rok 2001 Tichá 142, 400 10 Ústí nad Labem Tel.:+42 047 52 32 404 E-mail: soc.agentura@volny.cz IČO: 265 40 495 Vznik, poslání a cíle

Více

Vyhláška č. 15/2005 Sb. kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy

Vyhláška č. 15/2005 Sb. kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy Vyhláška č. 15/2005 Sb. kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy Částka: 4/2005 Sb. Datum účinnosti: 11. ledna 2005 Včetně novely č. 225/2009 Sb. s

Více

Studijní texty. Název předmětu: Krizové řízení. Krizové řízení v České republice. Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D.

Studijní texty. Název předmětu: Krizové řízení. Krizové řízení v České republice. Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Studijní texty Název předmětu: Krizové řízení Téma: Krizové řízení v České republice Zpracoval: Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace

Více

Podpora zdraví v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav 2009

Podpora zdraví v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav 2009 Podpora zdraví v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav 2009 Zdraví - definice Stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, a ne jen pouhá nepřítomnost nemoci či slabosti ( WHO 7. 4. 1948) Vymezuje

Více

Celková strategie hodnocení programu iniciativy EQUAL v České republice (pro období 2004-2008)

Celková strategie hodnocení programu iniciativy EQUAL v České republice (pro období 2004-2008) Celková strategie hodnocení programu iniciativy EQUAL v České republice (pro období 2004-2008) 1. Základní aspekty Obsah: 2. Monitoring a evaluace 3. Hodnocení implementace 4. Hodnocení principů Programu

Více

PROGRAMOVÉ PROHLÁŠENÍ Odborového svazu ECHO na volební období 2013-2018 (schváleno dne 6.6.2013 2. sjezdem OS ECHO)

PROGRAMOVÉ PROHLÁŠENÍ Odborového svazu ECHO na volební období 2013-2018 (schváleno dne 6.6.2013 2. sjezdem OS ECHO) PROGRAMOVÉ PROHLÁŠENÍ Odborového svazu ECHO na volební období 2013-2018 (schváleno dne 6.6.2013 2. sjezdem OS ECHO) Odborový svaz ECHO (dále jen svaz) je svobodné, demokratické, otevřené a na principech

Více

Centrum komunitní práce Ústí nad Labem Nabídka akreditovaného vzdělávání

Centrum komunitní práce Ústí nad Labem Nabídka akreditovaného vzdělávání Centrum komunitní práce Ústí nad Labem Nabídka akreditovaného vzdělávání Organizace je držitelem certifikátu ČSN EN ISO 9001:2001. Manažer kvality Vzdělávací modul nabízí vzdělávání pro oblast managementu

Více

Informace o přípravě nového programového období

Informace o přípravě nového programového období Informace o přípravě nového programového období Ústí nad Labem, 7. 2. 2011 Příprava nového programového období S blížícím se koncem programového období 2007-2013 se do popředí zájmu dostává problematika

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 10. října 2001 č. 1033 o zřízení Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů V l á d a I. z ř i z u j e Radu vlády pro rovné příležitosti žen

Více

4.1TORs-cesky.doc ZAVÁDĚNÍ STRATEGIE ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ PRO ČESKOU REPUBLIKU

4.1TORs-cesky.doc ZAVÁDĚNÍ STRATEGIE ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ PRO ČESKOU REPUBLIKU ZADÁNÍ 4.1TORs-cesky.doc ZAVÁDĚNÍ STRATEGIE ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ PRO ČESKOU REPUBLIKU 1 Základní informace V listopadu 2000 dokončil Národní vzdělávací fond (NVF) České republiky s pomocí projektů Phare

Více

FINANCOVÁNÍ VYSOKÝCH ŠKOL, diverzifikace zdrojů

FINANCOVÁNÍ VYSOKÝCH ŠKOL, diverzifikace zdrojů FINANCOVÁNÍ VYSOKÝCH ŠKOL, diverzifikace zdrojů Josef Beneš Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy 1 Úspěchy/silné stránky Navyšování rozpočtu v posledních pěti letech na základě konsensu napříč

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. o akčním plánu EU pro lesnictví {SEK(2006) 748}

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. o akčním plánu EU pro lesnictví {SEK(2006) 748} KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 15.6.2006 KOM(2006) 302 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU o akčním plánu EU pro lesnictví {SEK(2006) 748} CS CS SDĚLENÍ KOMISE RADĚ

Více

Fond pro nestátní neziskové organizace - Seminář pro žadatele o grant. 2. výzva

Fond pro nestátní neziskové organizace - Seminář pro žadatele o grant. 2. výzva Fond pro nestátní neziskové organizace - Seminář pro žadatele o grant 2. výzva Program semináře Specifika 2. výzvy FNNO Prioritní oblasti FNNO Doplňkové granty v rámci Fondu pro bilaterální spolupráci

Více

du39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních

du39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních Ministerstvo školství, V Praze dne 14. prosince 2001 mládeže a tělovýchovy ČR 1. Úvodní ustanovení

Více