VYUŽITÍ ZEMNÍHO PLYNU VE VYTÁPĚNÍ

Save this PDF as:

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "VYUŽITÍ ZEMNÍHO PLYNU VE VYTÁPĚNÍ"

Transkript

1 VYUŽITÍ ZEMNÍHO PLYNU VE VYTÁPĚNÍ Praha 2011 Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti 1

2 OBSAH 1. Plynárenské soustavy 3 2. Zásobování zemním plynem v ČR 6 3. Výpočet světlosti plynovodní přípojky 8 4. Regulátory tlaku plynu Plynoměry Odběrná domovní zařízení Vnější domovní plynovod Vnitřní domovní plynovod Hlavní uzávěr plynu (HUP) Umisťování ostatních uzávěrů plynu Výpočet světlosti domovního plynovodu Průmyslové plynovody Rozdělení odběrných plynových zařízení Plynové spotřebiče v bytových prostorách Spotřebiče v provedení A Spotřebiče v provedení B Spotřebiče v provedení C Plynové spotřebiče v nebytových prostorách -2-39

3 1. Plynárenské soustavy základní rozdělení Datum počátku plynárenství v ČR je rok 1847, kdy byla v Praze vybudována první městská plynárna, následována i plynárnou brněnskou. V počátku byl vyráběn svítiplyn, jehož výroba je úzce spjata s těžbou hnědého uhlí. Výroba svítiplynu byla určena hlavně pro veřejné osvětlení ulic. Využití plynu pro průmysl a domácnosti nastal později až s postupným rozvojem plynofikace. Plynárenské soustavy zahrnují souhrn zařízení na výrobu, těžbu, uskladnění, rozvod a přebírání plynných paliv. Plynné palivo je většinou směs hořlavých a nehořlavých složek, spolu s nečistotami a další příměsí. Základním prvkem plynných paliv je vodík. Mezi plynná paliva řadíme: 1) Svítiplyn se vyráběl úplnou přeměnou organické suroviny na CO a H2. Podle možností výroby se připravoval svítiplyn ze směsi svítiplynu a generátorového plynu (vyrobení zplyňováním hnědého uhlí). V současné době na území ČR není svítiplyn dále používán. 2) Zemní plyn je přírodní plyn s vysokým obsahem metanu CH4. Získává se buď těžbou z přírodních ložisek, nebo lze vyrobit uměle (přeměnou svítiplynu s příměsí vodíku). V ČR jsou zásoby zemního plynu velmi malé, a proto je zemní plyn dopravován tranzitními plynovody zejména z Ruska a Norska (obr. 1.1). Rozlišuje se zemní plyn H a L (High vysoká výhřevnost, Low nízká výhřevnost). 3) Zkapalněný plyn se získává buď ze zemního plynu, nebo jako doprovodný produkt při zpracování ropy. Jedná se o směs plynů většinou propanu a butanu. Výhoda propan-butanu spočívá v jeho vysoké výhřevnosti cca 3x vyšší než zemní plyn (tab. 1.3), nevýhodou je nutnost instalace odpařovacích zásobníků plynu nebo výparníkových stanic. 4) Bioplyn vzniká vyhníváním organických látek anaerobní metanovou fermetací (tzn. bez přítomnosti kyslíku). Rozlišujeme tzv. skládkový plyn (proces ukládání odpadů) nebo kalový plyn (vyhnívání kalů v živočišné výrobě). Podrobné informace o plynných palivech, jeho fyzikálních vlastnostech lze nalézt ve fyzikálních tabulkách. Pro doplnění údajů uvádím dále složení zemních plynů používaných v zemích EU (tab. 1.1) a jejich hodnoty výhřevnosti (tab. 1.2). Tabulka 1.3 ukazuje porovnání vlastností zemního plynu s dalšími plynnými palivy. Základními ukazateli vlastností plynných paliv je spalné teplo, výhřevnost a Wobbeho číslo. Pro zemní plyn lze např. použít normu ČSN EN ISO Zemní plyn - Výpočet spalného tepla, výhřevnosti, hustoty, relativní hustoty a Wobbeho čísla. Spalné teplo Hs je množství tepla, uvolněného úplným spálením 1 m3 plynu při barometrickém tlaku v adiabatických podmínkách, za předpokladu ochlazení spalin na teplotu výchozích látek a vodní pára ve spalinách je v kapalném stavu [L 5]. Spalné teplo lze stanovit ze vztahu: Hs H si ri (1.1)

4 kde Hs Hsi ri - spalné teplo [kj/m3] - spalné teplo jednotlivých složek plynu [kj/m3] - objemový podíl jednotlivých složek plynu [%] Výhřevnost Hi je množství tepla uvolněného úplným spálením 1 m3 plynu při barometrickém tlaku v adiabatických podmínkách, za předpokladu ochlazení spalin na teplotu výchozích látek a vodní pára ve spalinách zůstane v plynném stavu. Výhřevnost lze obdobně jako spalné teplo vypočítat ze vztahu: Hi kde Hi Hii ri H ii ri (1.2) spalné teplo [kj/m3] - spalné teplo jednotlivých složek plynu [kj/m3] - objemový podíl jednotlivých složek plynu [%] Wobbeho číslo Ws je základní kritériem pokud je nutné nahradit plynné palivo jiným. Pokud se nahrazují plynná paliva se stejným Wobbeho číslem, není nutné pokaždé seřizovat spotřebič. Wobbeho číslo vyjadřuje podmínku zachování tepelného příkonu spotřebiče při změně spalovacích vlastností plynu. Lze vypočítat ze vztahu: Ws kde Ws Hs d Hs d (1.3) - Wobbeho číslo [kj/m3] - spalné teplo jednotlivých složek plynu [kj/m3] - poměrná hustota plynu [-] Tab. 1.1 Složení vybraných zemních plynů používaných v zemích EU a zemního plynu těženého v ČR Jihomoravs Tranzitní Norský Alžírský Holandský Složky ZP ký % % % % % Metan CH4 98,39 85,80 86,90 97,70 81,31 Etan C2H6 0,44 8,49 9,00 1,20 2,85 Propan C3H8 0,16 2,30 2,60 0,50 0,37 Butan C4H10 0,07 0,70 1,20 0,14 Pentan C5H12 0,03 0,25 0,09 Dusík N2 0,84 0,96 0,30 0,60 14,35 Oxid uhličitý CO2 0,07 1,50 0,89-4-

5 Tab. 1.2 Hodnoty spalných tepel Hs, výhřevností Hi zemního plynu a teoretické spotřeby vzduchu při teplotě 0 C a tlaku Pa Teoretická spotřeba Spalné teplo Výhřevnost Zemní plyn vzduchu H s0 [kj/m3] H i0 [kj/m3] [1 m3 vzduchu / 1 m3 plynu] Tranzitní ,555 Norský ,523 Alžírský ,847 Holandský ,426 Jihomoravský ,665 Tab. 1.3 Hodnoty spalných tepel Hs, výhřevností Hi a Wobbeho čísla Ws jednotlivých plynných paliv při teplotě 0 C a tlaku Pa Spalné teplo Výhřevnost Wobbeho číslo Zemní plyn H s [kj/m ] H i [kj/m ] Ws0 [kj/m3] Svítiplyn Zemní plyn (Tranzitní) Propan n-butan Propan-butan (60/40 %)** Bioplyn* * * * * Hodnoty uvedené v tabulce jsou pro metan CH4, skutečné hodnoty výhřevnosti a spalného tepla závisí na způsobu výroby bioplynu (spalné teplo cca kj/m3, výhřevnost cca kj/m3) **Složení směsi Propan-butan 60/40 % odpovídá zimní směsi LPG pro pohon motorových vozidel -5-

6 2. Zásobování zemním plynem v ČR Spotřeba zemního plynu v ČR je prakticky zcela kryta importem. Z hlediska ložisek Česká republika dováží plyn z Ruska a od devadesátých let 20. století také z norských podmořských nalezišť. Současná roční spotřeba zemního plynu se pohybuje kolem 10 miliard m3 (obr. 2.1). Podle stávajících kontraktů na dodávky zemního plynu lze dodávku zvýšit až na cca 12 mld. m3/rok, včetně zachování kapacitních rezerv 1,2 mld. m3/rok od obou zdrojů. Obr. 2.1 Roční spotřeba plynu v ČR a podíl importu zemního plynu za rok 2006 (zdroj: Česká plynárenská unie, Evropa je v současné době zásobována soustavami tranzitních plynovodů zejména z Ruska, Norska, Alžírska a Nizozemska. Dále je do Evropy dopravován zchlazený kapalný zemní plyn tankery do evropských terminálů ve Francii, Belgii, Itálii, Německu a další. Výhodou přepravy zkapalněného zemního plynu je možnost dopravy i ze vzdálenějších míst zejména pak z oblastí blízkého východu a Afriky. V ČR jsou v současné době dva páteřní tranzitní plynovody (obr. 2.2). Světlost potrubí je 1400 mm při průtoku 120 miliónů m3/den (z toho odběr v ČR je cca 30 miliónů m3/den). Obr. 2.2 Trasy tranzitních plynovodů v ČR k roku 2007 (zdroj: RWE Transgas NET, -6-

7 Podle provozního tlaku rozdělujeme plynovody na: a) s velmi vysokým tlakem (VVTL) jedná se o tranzitní plynovody, tj. slouží k dopravě na velké vzdálenosti (mezi státy), s přetlakem od 4 do 10 MPa b) vysokotlaké (VTL) jde o dopravu přímo z místa výroby či těžby do vzdálenějších měst, s přetlakem od 0,4 do 4,0 MPa c) středotlaké (STL) používají se při dopravě zemního plynu ve městech, ulicích nebo průmyslových objektech, s přetlakem od 0,005 do 0,4 MPa d) nízkotlaké (NTL) slouží k místní dopravě zemního plynu v budovách, bytech, někdy i v ulicích a městech, s přetlakem do 0,005 MPa Při volbě trasy plynovodů je nutné brát zřetel na bezpečnostní hlediska. Potrubí nesmí být vedena ochrannými hygienickými pásmy vodních zdrojů 1. stupně, u pásma ochrany 2. stupně, může být plynovod veden pouze na jeho vnějším okraji a to se speciálními technickými úpravami. Dalšími kritérii jsou též technické požadavky na zásobování oblasti zemním plynem, členitost terénu, složení půdy atd. Dovolené vzdálenosti a požadavky na vedení plynovodů lze nalézt v příslušných normách ČSN EN 1594 a ČSN EN

8 3. Výpočet světlosti plynovodní přípojky Základní průtoková rovnice pro vysoko a středotlaké plynovody má tvar 2 V p sec z T 16 p p n pn 5 L zn Tn d (3.1) Pro nízkotlaké plynovody: p1 p2 pvzt n 2 T1 8 V p sec L Tn 2 d 5 (3.2) kde p1 p2 p2 p2 pn λ ρn - tlak zemního plynu na vstupu do plynovodu (p1 = p ) [Pa] - tlak zemního plynu na výstupu do plynovodu (p2 = p ) [Pa] - přetlak zemního plynu na vstupu do plynovodu [Pa] - přetlak zemního plynu na výstupu do plynovodu [Pa] - barometrický tlak (pn = Pa) [Pa] - součinitel tlakových ztrát třením v plynovodu [-] - hustota zemního plynu (při 0 C a Pa, pro tranzitní zemní plyn pn = 0,73 kg/m3) [kg/m3] Vpsec - množství plynu (0 C a Pa) [m3/s] d - vnitřní průměr plynovodu [m] L - délka plynovodu [m] z1 - kompresibilní faktor zemního plynu při tlaku p1 a teplotě T1 [-] zn = 1 - kompresibilní faktor zemního plynu při tlaku pn a teplotě Tn [-] T1 - teplota zemního plynu na vstupu do plynovodu [K] Tn = 273,15 K Hodnota pvzt představuje vztlak zemního plynu ve stoupajícím nebo klesajícím úseku potrubí a vypočítá se z hodnoty přirozeného vztlaku jako: pvzt v zp H g kde ρzp ρv H g (3.3) - hustota zemního plynu vypočítaná ze stavové rovnice plynů [kg/m3] T p zp n n 1 T1 pn - hustota vzduchu v okolí plynovodu [kg/m3] - převýšení plynovodu [m] - tíhové zrychlení [m/s2] Pro praktické výpočty lze rovnici (3.3) zjednodušit pvzt 5 H (3.4) -8-

9 Jak plyne z teorie mechaniky tekutin, součinitel třecích ztrát λ je závislý na charakteru proudění tekutiny a v automodelní oblasti proudění, zejména na drsnosti vnitřních stěn potrubí. Z hlediska praktických výpočtů lze pro plynovody ze svařovaného ocelového potrubí použít zjednodušený vztah (obr. 3.1): 0, d (3.5) Obr. 3.1 Závislost součinitele tlakových ztrát zemního plynu na světlosti ocelového potrubí Úpravou rovnice (3.1), můžeme dostat vztah pro výpočet vnitřního průměru potrubí pro vysoko a středotlaké plynovody ve tvaru: V p2sec d 0, z1 T1 2 L p1 p22 0,1875 (3.6) A pro nízkotlaké plynovody ve tvaru: V p2sec d 0,3816 L p p p 2 vzt 1 0,1875 (3.7) Pozn: Tlaky na vstupu a výstupu z plynovodu se dosazují do vzorce (3.6) v [kpa], ale do vzorce (3.7) v [Pa]!!! -9-

10 Příklad výpočtu přípojky plynovodu Navrhněte světlost středotlaké přípojky plynovodu pro dopravu tranzitního zemního plynu. Množství dopravovaného plynu je 150 m3/hod. Délka přípojky je 100 m. Přetlak zemního plynu na vstupu do plynovodu je 100 kpa při uvažované teplotě 10 C. Dovolená tlaková ztráta plynovodu je 200 Pa. 1. Stanovení konstant zemního plynu p1 - tlak zemního plynu na vstupu do plynovodu p1 = p1+ pn = ,325 = 201,325 kpa p2 - tlak zemního plynu na výstupu do plynovodu p2 = p1 (p1- p2) = 201,325 (0,20) = 201,125 kpa z1 - kompresibilní faktor zemního plynu při tlaku p1 a teplotě T1 [-] p1 = 201,325 kpa, T1 = 283,15 K => z1 = 0,9977 (odečteno z fyzikálních tabulek) 2. Výpočet vnitřního průměru plynovodu V p2sec d 0, z1 T1 2 L p1 p22 0, , , , , ,1252 0,1875 0, 089 m Vnitřní průměr 0,089 m odpovídá světlosti ocelového potrubí DN

11 4. Regulátory tlaku plynu Regulační zařízení slouží k dosažení požadovaných hodnot přetlaků v odběrných plynových zařízeních. Jako regulační zařízení jsou používány regulační stanice a regulátory tlaku plynu. Regulační stanice je soubor strojního zařízení a vybavení pro automatickou regulaci vstupního přetlaku plynu na nižší výstupní přetlak plynu. Pro umisťování regulačních stanic platí z důvodů bezpečnosti minimální vzdálenosti od objektů (VVTL min. 20m, VTL min. 10 m a STL min. 5 m). Regulátory tlaku plynu jsou armatury zajišťující konstantní hodnotu výstupního tlaku z armatury. Dle TPG a ČSN jsou to zařízení do vstupního přetlaku 0,4 MPa a maximálního průtoku do 500 m3/hod. Princip regulátoru tlaku plynu je založen přenosu výstupního signálu (tj. tlaku plynu) z výstupního hrdla armatury pod membránu, která řídí průtok plynu sedlem ventilu a výstupní tlak pomocí paky, táhla a škrtícího uzávěru (obr. 4.1). Obr. 4.1 Regulátor tlaku plynu princip přímočarého řízení Základní rozdělení regulátorů tlaku plynu je na: a) Domovní jsou používány jako regulace STL plynovodu pro domovní rozvod plynu b) Bytové jsou převážně nízkotlaké regulátory umístěné těsně před plynoměrem nebo přímo u spotřebiče Dle vstupního přetlaku se také dělí na: a) I. skupina do 10 kpa jsou to regulátory vyrovnávací a snižovací, umisťují se před spotřebiče s cílem zajistit konstantní výstupní tlak nezávisle na vstupní hodnotě b) II. Skupina od 0,01 MPa do 0,4 MPa a dále podle průtoku tj. do 10 m3/hod. R1 a nad 10 m3/hod. R2, sem patří tzv. posilovací regulátory pro posílení nízkotlaké sítě, nebo domovní a průmyslové regulátory

12 Dle systému řízení na: a) Přímočaré regulátory membrána snímá tlak před a za kuželkou a současně působí jako pohonný element ovládající průtok plynu (obr. 11.4), výhodou je jednoduchost a schopnost rychlé reakce na tlakové změny, nevýhodou je nižší přesnost b) Nepřímočaré regulátory impulz pro změnu polohy regulačního elementu hlavního regulátoru je vydáván od regulátoru řídícího (obr. 11.5), výhodou je přesnější hodnota průtoku plynu, protože náhlé změny jsou částečně tlumeny mezi jednotlivými kuželkami, nevýhodou je pomalejší reakce. Požadovaná hodnota výstupního tlaku lze u většiny regulátorů nastavit seřizovatelnou pružinou, která působí proti membráně. Při kolísání vstupního tlaku pak pružina působí na membránu a tím se mění i průtok plynu. Většina regulátorů je dále vybavena bezpečnostními prvky v podobě pojistného ventilu, přetlakového a podtlakového uzávěru. Pojistný ventil je zařízení, které vypouští část plynu při překročení nastaveného tlaku. Pojistný ventil pracuje automaticky a to jak v případě aktivace tak i deaktivace. Přetlakový a podtlakový uzávěr slouží k uzavření průtoku plynu v případě nedovoleného nárůstu resp. poklesu tlaku v přívodním potrubí plynovodu. Uzávěry pracují v aktivačním režimu automaticky, pro deaktivaci je většinou nutná manuální obsluha. Obr. 4.2 Nepřímočarý regulátor tlaku plynu s bezpečnostními prvky (

13 5. Plynoměry Plynoměry slouží k měření spotřeby plynu ze strany dodavatele plynu a jsou také jeho majetkem. Dodavatel plynu je povinen plynoměr udržovat a ověřovat na svůj náklad. Jedná se o jediné zařízení, které tak není součástí odběrného zařízení jako takového. Plynoměry rozdělujeme podle principu na: a) Rychlostní turbínové s lopatkovými koly, kde prouděním plynu je otáčeno lopatkové turbínové kolo a jeho otáčky se přenášejí soukolím na číselník b) Dynamické jedná se o měření založené na principu rozdílů tlaků před a za clonou, čím větší je průtok plynu, tím větší je rozdíl tlaku, používají se pro měření velkých průtoků plynu c) Ultrazvukové měří rozdíly rychlosti šíření zvuku po a proti směru proudění plynu, mají nízkou tlakovou ztrátu d) Membránové princip měření spočívá v periodickém naplňování dvou měrných komůrek (měchů) plynem, pohyb membrány tj. naplňování komor a pohyb šoupátka se uskutečňuje na základě rozdílu tlaků před a za plynoměrem, posuvný pohyb šoupátka je pak převáděn na pohyb rotační a odečet číselníku (obr. 11.6) Obr. 5.1 Měřící mechanismus membránového plynoměru ( Každý plynoměr vykazuje v bilanci tlakových ztrát plynovodu určitou hodnotu tlakové ztráta. U nejčastěji používaných membránových plynoměrů jsou hodnoty tlakových ztrát

14 v rozmezí od 80 do 220 Pa (podle typu a výrobce). Podmínky pro umisťování plynoměrů platí TPG Plynoměry musí být umístěny jen na místech dobře přístupných, větraných, suchých, chráněných před nepříznivými povětrnostními podmínkami a kde nejsou vystaveny mechanickému poškození. Číselník plynoměru nesmí být výše jak 1,8 m a ne níže jak 1,0 m nad podlahou. Připojování plynoměrů musí být provedeno tak, aby se vyloučilo přenášení přídavných sil z plynovodu na skříň plynoměru. Je nutné dbát na dodržení rozteče přívodu a vývodu a souososti rovin dosedacích ploch na hrdla plynoměru. Plynoměry s průtokem vyšším než 10 m3/hod, nesmí být zavěšeny přímo na potrubí, ale musí být zajištěno jejich upevnění na pevnou podložku (podlahu, regulovatelná rozpěrka, atd.). V obytných budovách se plynoměry umisťují přednostně mimo byt uživatel (chodby, výklenky apod.). Plynoměr je možné umístit do instalačních prostorů bytových jader nebo instalačních šachet (není však upřednostňováno). Plynoměry nesmí být umístěny v ložnicích, obytných prostorech, koupelnách, sprchách, prádelnách, garážích, únikových cestách, větracích šachtách, pod úrovní terénu, blíže než 1m od zdrojů tepla (měřeno ve vodorovné vzdálenosti, za zdroj tepla není považováno např. teplovodní otopné těleso), v prostoru jiného uživatele, a v prostorách s nebezpečím požáru nebo výbuchu

15 6. Odběrná plynová zařízení Domovní plynovod je zařízení sloužící k dopravě plynu od předávacího místa (tj. hlavního uzávěru plynu HUP ) k uzávěrům před jednotlivé spotřebiče (obr. 6.1 a 6.2). Pro návrhy plynovodů se kromě norem, využívají technická pravidla tzv. TPG. Technické pravidlo, které upravuje možnosti umisťování a provozování plynových spotřebičů v budovách je TPG Domovní plynovody Odběrná plynová zařízení a spotřebiče na plynná paliva v budovách. TPG platí pro připojování odběrných plynových spotřebičů s jednotlivými výkony nižší než 50 kw a provozním tlaku do 0,5 MPa. U spotřebičů s vyššími výkony je možné postupovat analogicky, jako je uvedeno v TPG , ale při dodržení dalších příslušných předpisů. Pro požadavky na instalaci ostatních částí plynovodu platí jiné samostatné předpisy, např. regulátory tlaku plynu (TPG a 02), plynoměry (TPG ), provádění plynovodů (ČSN , ČSN EN 1775, TPG řady 7 tj. 700 atd.). Domovní plynovod rozdělujeme na vnější a vnitřní domovní plynovod. Vnější domovní plynovod je část plynovodu umístěná mimo budovu, např. část začínající za HUP a končící před prostupem vnější obvodovou zdí. Vnitřní domovní plynovod je část začínající prostupem vnější obvodovou zdí a končící uzávěry jednotlivých spotřebičů. Obr. 6.1 Rozdělení plynárenského a odběrného zařízení ze středotlakého veřejného rozvodu Legenda: 1 uliční rozvod, 2 hlavní uzávěr plynu (HUP), 3 regulátor, 4- uzávěr za regulátorem, 5 prostup domovního plynovodu obvodovou zdí, 6 samostatný objekt, 7 uzávěr před a za plynoměrem, 8 plynoměr, 9 uzávěr spotřebiče, 10 - spotřebič

16 Obr. 6.2 Rozdělení plynárenského a odběrného zařízení z nízkotlakého veřejného rozvodu 6.1 Vnější domovní plynovod Vnější plynovod se přednostně vede v zemi. Pravidla stanovující podmínky vedení plynovodu v zemi jsou TPG , TPG a ČSN EN Plynovod navržený v ocelovém potrubí je (dle TPG ) dovoleno vést také po vnitřní straně oplocení (tj. po zděné nebo podobné konstrukci) a v nezbytných případech i po obvodové zdi objektu nebo pod omítkou. Nejmenší dovolená vodorovná vzdálenost STL plynovodů, vedených v zemi podél budovy, činí při souběhu 0,4 m, a od obrysu budovy 1 m, nejmenší dovolené krytí 0,8 m (ČSN ). Vzdálenost se měří od vnějšího povrchu (obrysu potrubí). V případě vedení plynovodu po oplocení nesmí plynovod sloužit jako nosná konstrukce a musí být opatřen zvýšenou ochrannou proti korozi. Vedení vnějšího domovního plynovodu pod omítkou se volí jen v nejnutnějších případech. Omítka a zdivo nesmí obsahovat složky s agresivními účinky. Hloubka uložení potrubí není stanovena, nicméně se předpokládá s tloušťkou omítky. V úseku vedení pod omítkou nesmí být umístěny žádné armatury a rozebíratelné spoje. O provedení vedení pak musí být zpracován přesný náčrt trasy plynovodu. Plynovod procházející vnější obvodovou konstrukcí musí být uložen do chráničky. Chránička by pak měla splňovat následující požadavky: nesmí narušovat statiku budovy, měla by chránit plynovod proti poškození, být korozi odolná, umožnit soustředné uložení plynovodu a na každé straně zdi mít minimálně 10 mm přesah. Požadavky na provedení prostupu ukládá vyhláška č. 23/2008 Sb. Hlavním požadavkem je, aby konstrukční řešení prostupu bránilo pronikání plynu a vlhkosti okolo potrubí do budovy

17 Obr. 6.3 Princip zajištění domovního plynovodu pojistkou proti vytržení v případě umístění HUP uvnitř budovy (TPG ). 6.2 Vnitřní domovní plynovod Vnitřní plynovod by měl být přednostně navrhován do větraných místností a jeho délka by měla být co nejkratší. Trasa plynovodu se volí po povrchu nebo s určitými pod opatřeními je možné vést plynovod pod omítkou, v instalačních šachtách pod obložením stěn nebo v podhledech. V případě volného vedení po povrchu je minimální vzdálenost od stěn, podlah atd. 20 mm. Při souběžném vedení s jinými instalačními potrubí je nutné provést opatření, aby nedošlo k poškození plynovodu (max. povrchová teplota plynovodu 50 C). Plynovod je zakázáno vést výtahovými šachtami, komínovými průduchy a komínovým zdivem. Dále se zákaz vedení vztahuje na stabilně zabudované předměty např. obezděné vany, vestavěné skříně atd., dále trafostanice, strojovny výtahů apod. V garážích, prádelnách a kotelnách se vedení plynovodu nedoporučuje s výjimkou vedení k vlastním spotřebičům. Bez zvláštních bezpečnostních opatření je zakázáno vést plynovod nevětranými i větranými šachtami o půdorysné ploše menší než 1 m2, chráněnými únikovými cestami, půdami, ve schodišťových stupních, ve stropech a prostorami jiného uživatele. V případech vedení v podlahách, prostupy vnitřními zdi, stropy atd. je nutné se řídit vždy TPG Pro připomenutí zde uvádím jen několik podmínek pro vedení plynovodu v těchto prostorách: a) Plynovod se nesmí vést úhlopříčně, ale vždy v co nejkratší délce. b) Potrubí plynovodu musí být opatřeno ochranným nátěrem (nebo ochrannou trubkou) odolným proti korozi, nebo nesmí být uložen do agresivního prostředí (škvára, popel apod.)

18 c) Na plynovodu nesmí být armatury a rozebíratelné spoje a na plynovodu musí být umístěno co nejméně nerozebíratelných spojů (např. svárů). 6.3 Hlavní uzávěr plynu (HUP) Součástí domovního plynovodu je hlavní uzávěr plynu (HUP). HUP slouží k uzavření přívodu plynu do domovního plynovodu nebo do plynových spotřebičů. HUP by měl být umístěn dle místa stanoveným dodavatelem plynu a to: a) Na vnější zdi budovy ve výklenku, přístavku nebo skříni. b) V oplocení příslušné budovy v přístavku nebo výklenku. c) V prostoru mezi budovou a hranicí pozemku majitele objektu v samostatném sloupku. d) Uvnitř budovy nejdále 1 m za prostupem zdí. e) V zemních skříních nebo v zemi opatřený zemní soupravou. Hlavní uzávěr plynu je možné umístit společně do jedné integrované skříně s regulátorem tlaku plynu a plynoměrem. Jeden HUP nesmí být instalován pro dva či více objektů stavebně samostatných a majících samostatná popisná čísla. Dále je zakázáno umístit HUP: a) b) c) d) e) f) g) V obytných nebo pobytových místnostech V kotelně, garáži, kuchyni, jídelnách, koupelně, WC, prádelně V šatnách, světlících, ve skladech potravin, hořlavých látek apod. V kolektorech a technických chodbách V chráněných únikových chodbách V nevětraných nebo nepřístupných prostorech Ve shromažďovacím prostoru 6.4 Umisťování ostatních uzávěrů plynu Umisťování ostatních uzávěrů je upraveno tak, aby v případě potřeby bylo možné uzavřít celý plynovod nebo jeho část. Dle TPG to je zejména: a) před stoupacím vedením nebo na jeho začátku v případě dvou nebo více stoupacích vedení v jedné budově b) před plynoměrem, pokud není instalován před regulátorem umístěným před plynoměrem (u plynoměrů umístěných společně s HUP plní funkci uzávěru před plynoměrem HUP) c) u plynoměrů s obtokem a v případech dvou a více paralelně osazených plynoměrů u jednoho odběratele musí být ve vzdálenosti nejvíce 1 m od plynoměru instalován uzávěr plynu i na výstupním potrubí každého plynoměru, pokud podmínky výrobce plynoměru nestanoví jinak d) před domovním regulátorem (pokud není umístěn společně s HUP), popř. i za ním, jeli to nutné z provozních důvodů, např. na stoupacím vedení vícepodlažních objektů

19 e) před každým spotřebičem nebo sestavou spotřebičů pokud vzdálenost mezi plynoměrem a spotřebičem je delší než 1,5 m nebo u spotřebičů v sestavě kuchyňské linky je delší než 3 m; u plynových spotřebičů v kuchyních, které navazují na přístupný prostor, např. bytové jádro, samostatná šachta apod., lze uzávěr umístit do těchto prostor f) na každé samostatné odbočce domovního plynovodu ke spotřebičům pro technologické účely, a to vně nebo uvnitř místností (dílna, velkokuchyň, laboratoř atp.) - pokud možno v blízkosti dveří Obr. 6.4 Příklad umístění HUP a ostatních uzávěrů pro objekt 1 HUP uzavírá plyn do objektů objekt I,II,III a IV 2 uzávěr plynu do objektu II 3 uzávěr plynu do objektů III a IV 4 uzávěr plynu pro objekt II 5 uzávěr plynu pro objekt III a IV 6 uzávěr plynu do objektu IV 7 uzávěr plynu pro objekt IV

20 7. Výpočet světlosti domovního plynovodu Při návrhu domovního plynovodu je nutné zohlednit všechny elementy potrubní sítě (kolena, oblouky, tvarovky, redukce, armatury, atd) a stanovit jejich tlakovou ztrátu. Pro výpočet světlosti plynovodu je nutné předem stanovit celkovou tlakovou ztrátu plynovodu, redukovaný odběr plynu, ekvivalentní délku plynovodu a relativní hustotu plynu. Vztah pro výpočet vnitřního průměru domovního plynovodu do provozního tlaku 5 kpa je dle TPG : D 10 5 kde D Vr Le d pc 19, 4 Vr2 Le d pc (7.1) - vnitřní průměr plynovodu [mm] - redukovaný odběr plynu [m3/hod] - ekvivalentní délka plynovodu [m] - relativní hustota plynu (pro tranzitní plynovod d = 0,5646) [-] - tlaková ztráta v počítaném úseku plynovodu [Pa] Pro návrh vnitřního průměru domovního plynovodu s tlakem do 0,5 MPa lze použít vztah: D 13, 8 4,8 kde pz pk Vr1,82 Le p z p k 100 (7.2) 2 - přetlak na začátku počítaného úseku plynovodu - přetlak na konci počítaného úseku plynovodu kpa kpa Redukovaný odběr plynu Vr se stanoví dle vztahu: Vr K1 V1 K 2 V2 K 3 V3 K 4 V4 (7.3) kde V1 - součet objemových průtoků při příkonech všech spotřebičů pro přípravu pokrmů (plynové sporáky, vařiče, trouby atd.) [m3/hod] V2 - součet objemových průtoků při příkonech všech spotřebičů pro lokální vytápění (lokální topidla) a pro přípravu teplé vody [m3/hod] V3 - součet objemových průtoků při příkonech všech kotlů, včetně kotlů kombinovaných pro přípravu teplé vody (zásobník, poloakumulační provoz nebo kombinovaným způsobem) [m3/hod] V4 - součet objemových průtoků při příkonech technologických plynových spotřebičů a spotřebičů ve velkokuchyních [m3/hod] K1, K2, K3, - koeficienty současnosti provozu a vypočítají se jako K1 n 0,5 ; K 2 n 0,15 ; K 3 n 0,1 K4 - koeficient současnosti provozu závisí na druhu, množství a způsobu provozování těchto plynových spotřebičů [-] n - počet plynových spotřebičů [-]

21 Tlaková ztráta se volí tak, aby pokles tlaku mezi regulátory tlaku (např. STL/NTL) a nejvzdálenějším místem odběru nebyl menší než minimální provozní tlak plynu pro daný spotřebič. Ekvivalentní délka plynovodu je délka potrubí včetně přirážek daných změnou směru plynovodu, armaturami a redukcemi potrubí (tab. 7.1). Tab. 7.1 Příklady ekvivalentních přirážek pro tvarovky a armatury (TPG ) * ** Uvedené hodnoty jsou orientační, mohou se lišit dle výrobce a skutečného provedení. Pokud je součástí tvarovky redukce s přirážkou na redukci se neuvažuje. Při použití regulátorů tlaku plynu, nebo při sériovém řazení plynových spotřebičů je vhodné dodržet dostatečný akumulační prostor potrubí, nutný k zajištění minimální hodnoty startovacího přetlaku plynu pro dané spotřebiče. Potřebný objem potrubí je možné vypočítat podle empirického vztahu: O V p,h (7.4) p

22 kde O Vp,h p2 - akumulační objem potrubí [m3] - součet objemových průtoků při příkonech všech plynových spotřebičů [m3/hod] - tlak plynu na výstupu z regulátoru [kp.cm-2] (!!! 1 kp.cm-2 = 98066,5 Pa) Při výpočtu plynovodu je nutné počítat se vztlakem plynu (zemní plyn je lehčí než vzduch). V některých aplikacích je proto možné volit DN stoupacího vedení tak, aby tlaková ztráta plynovodu byla kompenzována přirozeným vztlakem. Pro podrobný výpočet pak lze využít vztah: p v 11,8 H 1 d pv H d (7.4) - přirozený vztlak [Pa] - výška počítaného úseku [m] - relativní hustota plynu [-] Pro orientační hodnoty lze počítat s hodnotou vztlaku 5 Pa na 1 m výšky potrubí. Tab. 7.2 Tlaková ztráta zemního plynu v závislosti na objemovém průtoku plynu a dimenzi potrubí (TPG ) Ztráta tlaku p [Pa/m] (tj. na 1 m potrubí) DN ,667 0,5 0,4 0,33 0,25 0,2 Objemový průtok zemního plynu [m3/hod] ,31 0,93 0,83 0,66 0,57 2,07 1,46 1,31 1,03 0,92 0,8 3,61 2,55 2,28 1,81 1,62 1,4 1,14 7,42 5,24 4,69 3,71 3,32 2,87 2,34 1,66 1,34 1,17 1,05 0,95 0,83 0,74 12,95 9,16 8,19 6,48 5,79 5,02 4,1 2,9 2,37 2,05 1,83 1,66 1,45 1,3 2,68 2, , ,7 9,3 7,59 5,37 4,38 3,8 29,7 26, ,8 16,2 13,3 9,38 7,66 6,63 5,93 5,39 4,69 4,19 73,3 51,8 46,3 36,6 32,8 28,4 23,2 16,4 13,4 11,6 10,4 9,41 8,19 7, ,7 73,1 57,8 51,7 44,8 36,6 25,8 21,1 18,3 16,3 14,8 12,9 11, , , ,8 53, ,1 43,3 37,5 33,6 30,5 26,5 23, ,7 75,6 65,5 58,6 53,2 46,3 41, , ,9 3,4 21,

23 Příklad výpočtu: Navrhněte domovní plynovod kotelny bytového domu. V kotelně jsou osazeny dva plynové kotle. První kotel je plynový kondenzační Logamax plus GB162 a jmenovité spotřebě zemního plynu VK1 = 10,2 m3.h-1 (kotel slouží k vytápění domu). Druhý je plynový kotel Logamax U052 o jmenovité spotřebě zemního plynu VK2 = 3,0 m3.h-1 (kotel je určen pro přípravu TV). Vnitřní plynovod (tj. od HUP k plynovým spotřebičům) navrhněte tak, aby jeho celková tlaková ztráta byla 30 Pa. Resp. 20 Pa úsek č. 2, 5 Pa úsek č. 3 a 5 Pa pro úsek č. 4. Tlak plynu na výstupu z regulátoru tlaku uvažujte 2 kpa. Obr. 7.1 Axonometrie zadání řešené kotelny Návrh středotlaké přípojky (úsek č. 1 obr. 12.5) byl podrobně popsán v kapitole 11. Pro určení světlosti úseku č. 2 (obr. 12.5) domovního plynovodu od plynoměru k rozbočení je nutno stanovit redukovaný odběr zemního plynu podle vztahu [12.3], kde koeficient současnosti provozu pro dva plynové kotle je K3 = 0,93: Vh,r K 3 V3 0,93 10,2 3,0 12,28 m 3 h 1 Dále je nutné určit ekvivalentní délku Le (tab a obr. 12.4). Ekvivalentní délky úseků 2 až 4 pak jsou: Úsek č. 2 L = 3 m 1x kulový ventil (0,5 m) + 3 x koleno (3 x 0,7 m) Úsek č. 3 L = 0,7 m 1x T-kus (1,3 m) + 2 x T-kus (2 x 0,5 m) + 1 x kulový kohout (0,5 m) Le2 = 5,6 m Le3 = 3,5 m Úsek č. 4 L = 1,7 m

24 1 x T-kus (0,5) + 1x koleno (0,7 m) + 1x kulový ventil (0,5 m) Le4 = 3,4 m Vnitřní průměr úseku č. 2 se určí ze vztahu (12.1): 19,4 Vh2,r Le d D 10 p p 1 2 dov 0, 2 19,4 12,28 2 5,6 0, , 2 34,1 mm Volíme potrubí ocelové bezešvé, dimenze DN 40. Stejným způsobem navrhneme světlosti ostatních úseků plynovodu. Úsek č. 3: 19, 4 Vh2,r Le d D 10 p1 p2 dov 0,2 19, 4 10, 22 3,5 0, ,2 38,1 mm Volíme potrubí ocelové bezešvé, dimenze DN 40. Úsek č. 4: 19,4 Vh2,r Le d D 10 p p 1 2 dov 0, 2 19, ,4 0, , 2 23,2 mm Volíme potrubí ocelové bezešvé, dimenze DN 25. S ohledem na občasný současný provoz obou kotlů je nutné zkontrolovat potřebný akumulační prostor plynu v potrubí při současném startu obou spotřebičů. O V p,h p , 2 0, 023 m3 0, Celkový objem plynu v potrubí navrženého plynovodu je 0,0061 m3. Potřebný objem by měl být 0,023 m3. Do rovné části úseku č. 2 proto navrhneme potrubí DN150 o délce 1 m. Akumulační objem tak bude celkově 0,02377 m3, což je dostačující pro současný start obou kotlů

25 Obr. 7.2 Axonometrie řešení daného příkladu 25

26 8. Průmyslové plynovody Při návrhu plynovodu pro aplikace v průmyslu, lze využít vztahy platící pro tzv. průmyslové plynovody. Průmyslové plynovody jsou nízkotlaké a středotlaké plynovody. Stejně jako domovní plynovody jsou vymezeny hlavním uzávěrem plynu (HUP) a uzávěry před jednotlivými spotřebiči. Nicméně na rozdíl od domovních plynovodů je nutné přesně stanovit podmínky odběru plynu. Pro předběžné stanovení světlostí rozvodů zemního plynu se používají hodnoty doporučených rychlostí zemního plynu v potrubí (viz tab. 8.1). Světlost průmyslového plynovodu lze pak vypočítat podle rovnice: D Vp,h wd Vp,h w D ,81 Vph (8.1) wd - množství zemního plynu protékající plynovodem[m3/hod] - doporučená hodnota rychlosti zemního plynu v rozvodu plynu [m/s] Tab. 8.1 Doporučené hodnoty rychlostí proudění zemního plynu v průmyslových plynovodech Přetlak zemního plynu u hlavního uzávěru Doporučená rychlost v rozvodu zemního spotřebiče p1 [kpa] plynu wd [m/s] Tab 8.2 Jmenovité světlosti rozvodu zemního plynu DN Jmenovitá světlost rozvodu zemního plynu DN [mm] Výkon spotřebiče P Přetlak zemního plynu u hlavního uzávěru spotřebiče p1 [kpa] [kw]

27 Tlakovou ztrátu v rozvodu k plynovému základní rovnice pro mechaniku tekutin jako: zp wu2 L pz p1 p2 m 2 D spotřebiči poté vypočítáme ze (8.2) kde p1 p2 - tlak zemního plynu na počátku úseku rozvodu plynu [Pa] - tlak zemního plynu na konci úseku rozvodu plynu [Pa] p 273,15 zp n T1 ρzp - hustota zemního plynu v rozvodu plynu [kg/m3] ρn - hustota zemního plynu (při 0 C a Pa, pro tranzitní zemní plyn pn = 0,73 kg/m3) [kg/m3] wu - skutečná rychlost v úseku rozvodu plynu [m/s] T1 - teplota zemního plynu na vstupu do plynovodu [K] λ - součinitel tlakových ztrát třením v plynovodu [-] D - vnitřní průměr plynovodu [m] L - délka plynovodu [m] ξm - součinitel tlakové ztráty místního odporu v rozvodu plynu [-] Obdobně jako u rozvodů domovního plynovodu je možné díky různým nomogramům převést hodnoty místních tlakových ztrát na ekvivalentní délku potrubí Le. V tabulce 12.5 jsou pro názornost uvedeny hodnoty tlakových ztrát místních odporů základních tvarovek a armatur používaných v rozvodech zemního plynu pro průmyslové aplikace. Tab. 8.3 Hodnoty tlakových ztrát místních odporů rozvodů zemního plynu ξm *Rozhodující je poměr ploch S1/S2-27 -

28 9. Rozdělení odběrných plynových zařízení Plynový spotřebič je zařízení spalující plynné palivo za účelem přeměny chemické energie v energii tepelnou (TPG ). Plynové spotřebiče rozdělujeme do tří kategorií, a sice typ A, B a C. Další rozdělení plynových spotřebičů je pak závislé na tom, zda je spotřebič s přirozeným tahem (tj. odvodem spalin) nebo nuceným, zda je spalinový nebo vzduchový ventilátor umístěn před resp. za spalinovým výměníkem, zda je spotřebič opatřen přerušovačem tahu či nikoli, nebo zda je určen pro připojení na společný komín nebo samostatný kouřovod. Dále uvedené rozdělení plynových spotřebičů je v souladu s TPG ) Provedení A otevřený spotřebič, který odebírá spalovací vzduch z prostoru, v němž je umístěn a spaliny jsou odváděny do téhož prostoru (např. plynový sporák apod.). Rozdělení je pak dále na A1 spotřebič s přirozeným tahem, A2 spotřebič se spalinovým ventilátorem instalovaným za spalovací komorou a A3 spotřebič se vzduchovým ventilátorem instalovaným před spalovací komorou 2) Provedení B otevřený spotřebič, který odebírá spalovací vzduch z prostoru, v němž je umístěn, ale spaliny odvádí do venkovního prostoru komínem (např. kotle, karmy, atd.). Rozdělení je ve skupině B1 spotřebič bez přerušovače tahu (B11 s přirozeným tahem, B12 se spalinovým ventilátorem instalovaným za spalovací komorou a umístěním před přerušovačem tahu určeným pro odvod spalin přirozeným tahem, B13 se vzduchovým ventilátorem instalovaným před spalovací komorou, B14 se spalinovým ventilátorem instalovaným za spalovací komorou umístěným až za přerušovačem tahu. Dále skupina B2 spotřebiče bez přerušovače tahu (B21 s přirozeným tahem, B22 se spalinovým ventilátorem instalovaným za spalovací komorou, B23 se vzduchovým ventilátorem instalovaným před spalovací komorou). Skupina B3 spotřebiče bez přerušovače tahu určené pro připojení na společný komín, spalovací vzduch je do spotřebiče přiváděn z prostoru spotřebiče trubkou, v níž je uložen soustředně i kouřovod (B31 s přirozeným tahem, B32 se spalinovým ventilátorem instalovaným za spalovací komorou, B33 se vzduchovým ventilátorem instalovaným před spalovací komorou). Skupina B4 s přerušovačem tahu určené pro připojení vlastními kouřovými troubami ve funkci komína (obdobně B41, B42, B43, B44) a skupina B5 bez přerušovače tahu určené pro připojení vlastními kouřovými cestami ve funkci komína (obdobně B51, B52, B53) 3) Provedení C uzavřený spotřebič, který odebírá spalovací vzduch z venkovního prostoru nebo společného komínu a od kterého jsou spaliny odváděny do venkovního prostoru. Další značení je podle: a) Typ C1 spotřebič určený pro připojení k horizontálnímu přívodu spalovacího vzduchu a odvodu spalin prostřednictvím vlastních trub (dále C11, C12, C13). b) Typ C2 spotřebič připojení přívodem spalovacího vzduchu a odvodem spalin na společný průduch (průduch je součástí budovy) určený pro více než jeden spotřebič (dále C21, C22, C23)

29 c) Typ C3 spotřebič se souběžným vedením kouřovodu s funkcí komína a vzduchového průduchu a jejich vyústění na stejném místě na střeše, včetně soustředného vedení (dále C31, C32, C33). d) Typ C4 spotřebič s připojením na souběžně vedený společný komínový a vzduchový průduch (oba průduchy jsou součástí budovy) s vyústěním na stejném místě na střeše, včetně soustředného vedení (dále C41, C42, C43). e) Typ C5 spotřebič s nasávacím otvorem vzduchového průduchu v jiném místě venkovního prostoru, než je ústí kouřovodu s funkcí koína umístěné nad střechou (dále C51, C52, C53). f) Typ C6 spotřebič dodávaný na trh bez nástavce nebo trub pro přívod spalovacího vzduchu a odvod spalin (montáž spotřebiče typu C61, C62 a C63 odpovídá jakémukoliv provedení u jiných podskupin spotřebičů typ C). g) Typ C7 spotřebič s připojením na kouřovod s funkcí komína, který má v půdním prostoru přerušovač tahu instalovaný nad otvorem pro přívod spalovacího vzduchu (dále C71, C72, C73). h) Typ C8 spotřebič s odvodem spalin do společného komínového průduchu a s přívodem samostatným průduchem z venkovního prostoru (dále C81, C82, C83, průduchy jsou součástí budovy) Dalším doplňkovým značením je instalace speciálními zabezpečovacími zařízeními. Pro spotřebiče typu A a B se může jednat o instalaci snímače hodnoty CO2 v místnosti (značení pak např. spotřebič typu B11AS). U spotřebičů typu B pak ještě navíc pojistkou proti zpětnému toku spalin do místnosti (např. spotřebič typu B11BS). Ve zvláštních případech jsou spotřebiče označovány třetím doplňkovým písmenem D v dolním indexu pro spotřebiče určené pro připojení k ohebné nekovové trubce, kterou je odváděn vlhký vzduch a spaliny mimo prostor spotřebiče. Nebo třetím doplňkovým písmenem P v dolním indexu pro spotřebiče určené pro připojení k přetlakovému odvodu spalin, a to pouze tehdy pokud výrobce přímo deklaruje zařízení pro odvod spalin jako přetlakové. Připojování plynových spotřebičů je závislé na provozním přetlaku plynu. Plynové spotřebiče s provozním přetlakem nad 5 kpa mohou být připojovány jen pevným spojením. Pevné připojení se skládá z připojovací armatury (např. kulového kohoutu) a šroubení, které je možno povolit pouze za pomocí nářadí. Další část potrubí je vedena nejčastěji z ocelového potrubí. Plynové spotřebiče s provozním přetlakem menším než 5 kpa mohou být připojeny rozebíratelnou přípojkou, u které je vyloučeno samovolné uvolnění nebo odpojení. U tohoto způsobu připojení se používá pryžových, vícevrstvých nebo celokovových hadic. Připojení má být co nejkratší a nesmí být delší než 1,5 m, připojení musí být provedeno hadicí z jednoho kusu a musí odolávat tepelnému a mechanickému namáhání

30 10. Plynové spotřebiče v bytových prostorách U plynových spotřebičů je nutné rozlišit podmínky pro jejich umísťování v bytových a nebytových prostorách. V bytových prostorách se většinou jedná o umístění menších plynových zařízení (plynový sporák, plynová topidla, ohřívače teplé vody a menší plynové kotle). Za bytový prostor se přitom považují prostory sloužící k bydlení tj. byty a pokoje pro ubytování a to včetně sociálního zařízení (TPG ). Umístění spotřebičů musí být takové, aby byl spotřebič snadno přístupný pro obsluhu a údržbu. Spotřebiče není vhodné umísťovat ve schodišťových prostorech, veřejnosti přístupných chodbách nebo únikových cestách Spotřebiče v provedení A Při návrhu umístění plynového spotřebiče v provedení A je nutné splnit dvě základní podmínky: 1) Minimální požadovaný objem místnosti, v níž je spotřebič instalován dle tab ) Požadovanou výměnu vzduchu resp. výpočtem ověřit, zda je do místnosti přiváděno dostatečné množství vzduchu pro spalování. Spotřebiče v provedení A se umisťují přednostně do přímo větratelných místností. Nesmějí se umísťovat v koupelnách a sprchových koutech, ve skladištích potravin, WC a v místnostech určených ke spaní (pokud není splněn požadavek na nejmenší požadovaný objem místnosti tab sloupec II). Tab předepisuje nejmenší požadovaný objem místnosti. Pokud je u spotřebiče instalováno odvětrávací zařízení, které odsává spaliny a zplodiny do venkovního prostoru (např. u sporáku digestoř pro odvod par), je možné požadavek dle tab snížit o 25 %. Při vzájemné kombinaci spotřebičů v provedení A, se nejmenší přípustné objemy místnosti sčítají. Pro umístění spotřebičů v provedení A v místnostech s menším požadovaným objemem než dle tab je nutno splnit následující podmínky. Místnost se propojí se sousední místností odstraněním dveří. Objem takové místnosti, kde je spotřebič instalován, je nejméně 10 m3 a zároveň celkový objem obou propojených místností se pak musí rovnat alespoň 1,3 násobku nejmenšího požadovanému objemu a alespoň jedna z takto propojených místnostní musí být trvale větratelná. Dalším omezujícím faktorem může být minimální světlá výška místnosti, ta by měla být minimálně 2,3 m. Pokud spotřebič v provedení A umístíme v podkrovních či podobných prostorách s proměnnou světlou výškou stropu, do výpočtu na nejmenší požadovaný objem místnosti se započítává pouze objem místnosti, který má v místnosti světlou výškou alespoň 2,3 m. Pokud je spotřebič umístěn u stěny nižší je dále nutné instalovat odvětrávací zařízení s vyústěním do venkovního prostoru

31 Tab Nejmenší požadovaný objem místnosti Vmin pro spotřebiče v provedení A Nejmenší požadovaný objem místnosti Vmin [m3] II v bytových I v bytových Spotřebiče v provedení A jednotkách jednotkách s jednou s více obytnými obytnou místnosti místností 1) Plynový sporák s plynovou nebo elektrickou troubou, vestavná jednotka s oddělenou břidlovou deskou a plynovou troubou 2) Samostatná plynová trouba nebo samostatný plynový vařič s dvěma hořáky 3) Plynová chladnička 6 6 4) Plynový průtokový ohřívač vody do příkonu 10 kw nebo zásobníkový ohřívač do příkonu 2 kw 5) Plynový průtokový ohřívač vody do příkonu 10 kw, umístěný společně s dalším spotřebičem podle 1, 2 a Při kombinaci spotřebičů 1, 2 a 3 se nejmenší přípustné objemy místností sčítají U plynového sporáku, vařiče nebo břidlové desky se uvažuje 5 m3 na každý břidlový hořák (sloupec I) a 12,5 m3 (sloupec II), bez ohledu na příkon hořáku!!! V případech, kdy spotřebič v provedení A slouží jako průtokový ohřívač vody, musí být splněny další požadavky: a) Příkon spotřebiče může být nejvýše 10 kw. b) Spotřebič musí být vybaven hlídačem okolního prostředí (tj. zařízení, které sleduje případný pokles objemu kyslíku v okolí plynového spotřebiče s následnou automatickou funkcí uzavření přívodu plynu do spotřebiče) a pojistkou plamene. c) Spotřebič musí mít pouze jeden vývod teplé vody a to v té samé místnosti, kde je instalován. d) Spotřebič nesmí být používán pro vanové nebo sprchové koupele nebo jiné účely s dlouhodobějším odběrem teplé vody. Pro spotřebiče v provedení A je požadována nejmenší hodnota výměny vzduchu n = 1 hod-1, zajištěná infiltrací okny, dveřmi, nebo nuceným systémem větrání. Výměna vzduchu infiltrací se vypočítá z nejmenšího požadovaného objemu místnosti pro daný spotřebič nebo jeho kombinaci. n kde n il 3600 il L p 0,67 Vmin 3600 Vvz 1 Vmin - výměna vzduchu [hod-1] - součinitel spárové provzdušnosti [m2/s Pa0,67] (10.1)

32 L - délka spár [m] Δp0,67 - rozdíl tlaku vzduchu mezi dvěma prostory s překážkou jako je okno (dveře apod.) - pro výpočet lze uvažovat Δp0,67 = 4 Pa0,67 [Pa0,67] Vvz - objemový průtok vzduchu infiltrací [m3 s-1] Vmin - nejmenší požadovaný objem místnosti pro daný spotřebič A [m3] Množství spalovacího vzduchu pro plynové spotřebiče v provedení A je možno stanovit jako: Vs 1,1 B H u 1,1 Pp kde Vs 1,1 λ B Hu Pp (10.2) - potřebný vzduch pro spalování [m3/hod] - konstanta pro zemní plyn [m3/kwh] - potřebný přebytek vzduchu pro spalování [-] (pokud není hodnota daného spotřebiče známa, volí se = 1,8) - příkon plynu ke spotřebiči [m3/hod] - výhřevnost plynu [kwh/m3] - příkon plynu spotřebiče [kwh] Při výpočtu je nutno nejprve zjistit zda objem místnosti vyhovuje dle tab. 10.1, a poté stanovit objemový průtok vzduchu potřebného pro spalování a následně zjistit výměnu vzduchu v místnosti. Vypočtená hodnota se poté porovná s požadovanou hodnotou tj. n = 1 hod-1. Příklad: V bytové jednotce 1+kk má být instalován plynový sporák v obytné místnosti o rozměrech 6 x 5 x 2,6 m. V místnosti jsou tři dvoukřídlá okna o rozměrech 2 x 1,5 m. Okna jsou dřevěná zdvojená těsněná a podle údajů výrobce vykazují součinitel spárové provzdušnosti il = 0, m2/s Pa0,67. Výhřevnost zemního plynu uvažujte kj/m3 = 9,96 kwh/m3. Příkon plynu ke spotřebiči je 10,2 kwh (což je cca 1,024 m3/hod => 10,2 kwh/9,96 kwh/m3). Zjistěte, zda je možné instalovat plynový sporák do takové místnosti. Řešení: 1) Plynový sporák je spotřebič v provedení A 2) Nejmenší požadovaný objem místnosti pro plynový sporák u bytové jednotky s jednou obytnou místností je 50 m3 viz tab V 6 5 2, m3 Vyhovuje 3) Množství vzduchu pro spalování je Vs 1,1 B H u 1,1 1,8 9,96 1, , 2 m3/hod 4) Výpočtem je tedy nutné ověřit, zda do místnosti je přiváděno infiltrací 20,2 m3/hod vzduchu, resp. zda je splněna požadavek na 1 násobek výměny vzduchu. ns 20, 2 0, 4 1/hod < 1 => minimální požadavek dle TPG je n = 1 1/hod

33 Objemový průtok vzduchu infiltrací musí být větší než 20,2 m3/hod, ale protože je nutné zároveň splnit podmínku pro minimální výměnu vzduchu n = 1 1/hod podle minimálního požadovaného objemu místnosti (tab. 10.1), musí být ve skutečnosti objemový průtok vzduchu infiltrací 50 m3/hod. 5) Dřevěná okna jsou dvoukřídlá a délka spár u jednoho okna je L = (3 1,5) + (2 2) = 8,5 m 6) Objemový průtok vzduchu infiltrací pro danou místnost je Vvz 3600 il L p 0, , ,5 4 18,36 m3/hod 18,36 m3/hod < 50 m3/hod, ale také < 20,2 m3/hod => Nevyhovuje 7) Možné opatření: Plynový sporák bude vybaven digestoří = > nejmenší požadovaný objem místnosti je poté Vmin = 50 0,75 = 37,5 m3. Jedno okno bude mít odstraněno těsnící prvky ve spárách a součinitel spárové provzdušnosti se u tohoto okna zvětší na hodnotu il = 2, m2/s Pa0,67. Výměna vzduchu infiltrací pak bude n , ,5 4 2, ,5 4 37,5 42,84 1, ,5 Pozn.: Při úpravách těsnících elementů oken a venkovních dveří je nutné brát v úvahu i změnu tepelné ztráty takto upravovaných místností

34 10.2 Spotřebiče v provedení B Na rozdíl od spotřebičů v provedení A mohou spotřebiče provedení B umístěny i v nepřímo větratelných prostorách, avšak s nutnými opatřeními zajišťující dostatečný přívod spalovacího vzduchu. Základní podmínkou z hlediska instalace je: Požadovaný objem místnosti musí být nejméně 1 m3 = 1 kw příkonu spotřebiče. Pokud je spotřebič v provedení B umístěn v nepřímo větrané místnosti, její objem se do výpočtu nezahrnuje. Nejmenší dovolený objem místnosti, kde může být spotřebič v provedení B umístěn je 8 m3, avšak při splnění dalších podmínek. Tento požadavek se nevztahuje na umístění spotřebiče B do samostatného odděleného prostoru nebo do místnosti se zajištěnou trvalou výměnou vzduch. U spotřebičů s atmosférickými hořáky platí tyto pravidla: 1) Nesmí být instalovány tam, kde by v důsledku vytváření podtlaku v místnosti (např. díky ventilátoru apod.) a možnému narušení funkce odvodu spalin. 2) 1 m3 = 1 kw pro spotřebič, který je vybaven pojistkou proti zpětnému chodu spalin. 3) 2 m3 = 1 kw pro spotřebič, který nemá pojistku proti zpětnému chodu spalin. Množství vzduchu potřebného pro spalování lze vypočítat ze vzorce: VS 1,1 kde Vs λ Qn η Qn (10.3) množství spalovacího vzduchu [m3/hod] potřebný přebytek vzduchu pro spalování [-] jmenovitý tepelný výkon spotřebiče [kw] účinnost spotřebiče [-] Pro výpočet potřebného přebytku vzduchu pro spalování, lze použít vztah vycházející z poměru maximálního a skutečného obsahu CO2 ve spalinách ve tvaru: CO 2max CO 2skut (10.4) kde CO2max maximální obsah CO2 ve spalinách (pro zemní plyn 11,7 %) [%] CO2skut skutečný obsah CO2 ve spalinách [%] Hodnoty skutečného obsahu CO2 ve spalinách jsou závislé zejména na aktuálním tepelném výkonu daného spotřebiče. Pro výpočet se uvažuje s hodnotou stanovenou pro jmenovitý tepelný výkon dle dokumentace výrobce nebo hodnotou stanovenou na zkušebně. Pro plynové kotle se hodnoty CO2skut mohou pohybovat v rozsahu od 4,5 % do 11 %. Pokud není hodnota daného spotřebiče známa, volí se = 2,

35 Pro správný návrh plynového spotřebiče v provedení B je nutné splnit obě podmínky, tj. jak podmínku minimálního objemu místnosti, tak i zároveň podmínku pro zajištění množství spalovacího vzduchu. Množství vzduchu zajištěné infiltrací se vypočítá stejně jako u spotřebičů v provedení A. Nejčastějším problémem je umístění spotřebiče v provedení B do místnosti nesplňující podmínku 1 m3 = 1kW nebo v důsledku instalace nových oken neschopnost zajistit infiltrací okenními spárami dostatečný přívod spalovacího vzduchu. Tato představa instalace odpovídá běžné instalaci plynového kotle v chodbách nebo předsíních, kdy kotel zajišťuje jak vytápění tak i přípravu teplé vody pro samostatnou bytovou jednotku, nebo pro rodinný dům. Řešení těchto problémů nabízí TPG hned několik. 1. S ohledem jak na minimální objem místnosti tak i dostatečný přívod vzduchu propojit místnost, kde je kotel umístěn, se sousední místností téhož uživatele. Zde je nutné připomenout, že tímto propojením se myslí buď úplné odstranění propojovacích dveří, nebo vytvoření větracích otvorů u podlahy a ve výšce nejméně 1,8 m nad podlahou (obr. 10.1). Tyto větrací otvory musí, ale splňovat podmínku, kdy na 1 kw příkonu spotřebiče připadá minimálně 10 cm2 volného průřezu otvoru, nejméně však 200 cm2. Díky tomuto opatření je splněna podmínka minimálního objemu místnosti a může být také splněna podmínka na zajištění přívodu spalovacího vzduchu (je-li k dispozici pro přívod větší počet oken resp. více okenní spár). V případě, že podmínka zajištění spalovacího vzduchu není zajištěna ani tímto opatřením, je možné v rámech oken snížit těsnění nebo provést instalaci větracích štěrbin přímo v okenním rámu a tím podmínku na přívod spalovacího vzduchu splnit. Obr Příklad umístění plynového spotřebiče v provedení B v přímo větratelné místnosti, která nevyhovuje požadavku na minimální objem místnosti a není splněn požadavek na zajištění dostatečného množství spalovacího vzduchu 2. Pokud je kotel umístěn na vnitřní straně obvodové zdi, je možné umístit kotel do samostatné skříně s přívodem vzduchu z venkovního prostoru (obr. 12.8). V takovém případě nemusí být splněna podmínka minimálního objemu místnosti 8 m3. Pro zajištění dostatečného přívodu spalovacího vzduchu musí být ve zdi vytvořen otvor o volném průřezu nejméně 10 cm2 na 1 kw příkonu kotle, nejméně však 200 cm2. Zde bych však upozornil na případné problémy v zimním provozu spotřebiče, kdy může docházet ke vzniku námrazy. Podobným řešením je také umístění spotřebiče do

36 místnosti se samostatným trvalým přívodem vzduchu (např. využití přívodu venkovního vzduchu starším vzduchotechnickým potrubí, komínovou šachtou apod.), v takovém případě také neplatí podmínka o splnění minimálního objemu místnosti, ale podmínka o minimálním požadavku na velikost volného průřezu otvoru (nejméně 10 cm2 na 1 kw příkonu kotle, nejméně však 200 cm2). Dostatečný přívod spalovacího vzduchu je však vhodné doložit výpočtem (zejména s ohledem na vznikající tlakové ztráty v potrubí). Obr Umístění plynového spotřebiče v provedení B ve skříni se samostatným přívodem vzduchu 3. Navrhnout systém nucené výměny vzduchu řešené místnosti. V takovém případě je ovšem nutné zajistit u spotřebičů s atmosférickými hořáky správnou funkci hořáku popřípadě funkci přerušovače tahu s ohledem na výsledný obraz proudění vzduchu (resp. tlakové poměry místnosti). Dále musí být zajištěno, aby plynový spotřebič nebyl provozován, pokud není systém nuceného přívodu vzduchu v provozu. Při vzájemné kombinaci spotřebičů v provedení A a B se jako rozhodující požadavek na objem místnosti bere vyšší hodnota z hodnot požadovaného objemu pro spotřebič daného provedení. A zároveň pak musí být splněny požadavky na výměnu vzduchu pro spotřebič v provedení A a přívod vzduchu pro spotřebič v provedení B. Příklad: V přímo větratelné místnosti o objemu 20 m3 by měl být instalován plynový kotel s přetlakovými hořáky pro vytápění a přípravu TV o jmenovitém výkonu 12 kw v provedení B. Jedná se o bytovou jednotku 2+kk. Místnost, kde bude kotel instalován, má dvě dvoukřídlá dřevěná okna o rozměrech 1,5 x 1,5 m. Hodnotu součinitele spárové průvzdušnosti výrobce oken udává il = 1, m2/s Pa0,67. Plynový kotel má obsah CO2 ve spalinách při jmenovitém výkonu 6,8 %, účinnost kotle je 92 %. Zjistěte, zda je možné plynový kotel instalovat do předsíně bytové jednotky. Řešení: 1) Splnění podmínky o objemu místnosti 1 m3 = 1 kw

37 20 m3 > 12 kw místnost V Y H O V U J E 2) Množství spalovacího vzduchu je: Vs 1,1 QJ 11, ,1 24, 7 m3/hod 6,8 0,92 3) Délka okenních spár v místnosti s instalovaným kotlem je Okno č. 1 7,5 m Okno č. 2 7,5 m 4) Celkový objemový průtok vzduchu infiltrací okny je: Q 3600 il L p 0, , ,5 7,5 4 25,92 m3/hod Požadovaný přívod vzduchu pro plynový kotel V Y H O V U J E 5) Při rekonstrukci bytového domu dojde na výměnu starých dřevěných oken za plastová euro okna s hodnotou součinitele spárové průvzdušnosti il = 0, m2/s Pa0,67. Bude i poté vyhovovat instalovaný kotel požadavkům na spotřebiče v provedení B dle TPG ? 6) Celkový objemový tok vzduchu infiltrací okny po zateplení bude: Q 3600 il L p 0, , ,5 7,5 4 6, 48 m3/hod Požadovaný přívod vzduchu pro plynový kotel N E V Y H O V U J E Po provedení rekonstrukce není možno zajistit infiltrací dostatečný přívod vzduchu pro plynový kotel. Bude proto nutné provést dodatečné opatření. Možné úpravy byly popsány v předchozím textu (snížení těsnosti spár oken, instalací spotřebiče do oddělené skříně s venkovním přívodem vzduchu apod.), nicméně výrobci oken a větracích systémů dnes nabízejí ještě jedno zajímavé řešení. Je jím instalace větracích štěrbin do rámu oken (obr. 10.3). Výhodou těchto větracích štěrbin je možnost zajištění přívodu dostatečného množství vzduchu pro provoz plynových spotřebičů (od 5 do 40 m3/hod na jednu štěrbinu). Může se jednat o systém s trvalým průtokem vzduchu, nebo kombinaci hygroregulovatelného systému, který na bázi polyamidových vláken detekuje vnitřní relativní vlhkost vzduchu, a určuje množství přiváděného vzduchu do místnosti. Poslední možností je pak kotel řešený v předcházejícím příkladu vyměnit za kotel v provedení C. Obr Řez rámem okna s osazenou větrací štěrbinou

12 Odběrná plynová zařízení

12 Odběrná plynová zařízení 12 Odběrná plynová zařízení Roman Vavřička ČVUT v Praze, Fakulta strojní Ústav techniky prostředí 1/25 http://utp.fs.cvut.cz Roman.Vavricka@fs.cvut.cz Domovní plynovod - terminologie Domovní plynovod STL

Více

11 Plynárenské soustavy

11 Plynárenské soustavy 11 Plynárenské soustavy Roman Vavřička ČVUT v Praze, Fakulta strojní Ústav techniky prostředí 1/22 http://utp.fs.cvut.cz Roman.Vavricka@fs.cvut.cz Plynárenské soustavy - historie Rok 1847 první městská

Více

13 Plynové spotřebiče

13 Plynové spotřebiče 13 Plynové spotřebiče Roman Vavřička ČVUT v Praze, Fakulta strojní Ústav techniky prostředí 1/26 http://utp.fs.cvut.cz Roman.Vavricka@fs.cvut.cz Rozdělení plynových spotřebičů Plynový spotřebič je zařízení

Více

Vytápění BT01 TZB II - cvičení

Vytápění BT01 TZB II - cvičení CZ.1.07/2.2.00/28.0301 Středoevropské centrum pro vytváření a realizaci inovovaných technicko-ekonomických studijních programů Vytápění BT01 TZB II - cvičení Zadání Navrhněte vnitřní plynovod pro rodinný

Více

VNITŘNÍ PLYNOVOD. Vnitřní plynovod samostatný systém rozvodů k zásobování spotřebičů. bvoi doiud poiudz poidu o

VNITŘNÍ PLYNOVOD. Vnitřní plynovod samostatný systém rozvodů k zásobování spotřebičů. bvoi doiud poiudz poidu o VNITŘNÍ PLYNOVOD ROZVODY, MATERIÁLY, VÝPOČET, ODVOD SPALIN Ing. Stanislav Frolík, Ph.D. - katedra technických zařízení budov - Vnitřní plynovod samostatný systém rozvodů k zásobování spotřebičů Části vnitřního

Více

TZB Městské stavitelství

TZB Městské stavitelství Katedra prostředí staveb a TZB TZB Městské stavitelství Zpracovala: Ing. Irena Svatošová, Ph.D. Nové výukové moduly vznikly za podpory projektu EU a státního rozpočtu ČR: Inovace a modernizace studijního

Více

spotřebičů a odvodů spalin

spotřebičů a odvodů spalin Zásady pro umísťování spotřebičů a odvodů spalin TPG, vyhlášky Příklad 2 Přednáška č. 5 Umísťování spotřebičů v provedení B a C podle TPG 704 01 Spotřebiče v bytových prostorech 1 K všeobecným zásadám

Více

Vítejte na přednášce, Přeji příjemnou pohodu Váš přednášející

Vítejte na přednášce, Přeji příjemnou pohodu Váš přednášející Vítejte na přednášce, Přeji příjemnou pohodu Váš přednášející Ilona Koubková 1 Spotřebiče připojování, umisťování a jejich provoz Umisťování spotřebičů v bytových prostorech Spotřebiče v provedení A -

Více

TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ BUDOV

TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ BUDOV Katedra prostředí staveb a TZB TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ BUDOV Přednášky pro bakalářské studium studijního oboru Příprava a realizace staveb Přednáška č. 6 Zpracoval: Ing. Zdeněk GALDA Nové výukové moduly vznikly

Více

Vnitřní plynovod - komíny, přívod vzduchu, odvod spalin - - hydraulický výpočet -

Vnitřní plynovod - komíny, přívod vzduchu, odvod spalin - - hydraulický výpočet - ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra technických zařízení budov Vnitřní plynovod - komíny, přívod vzduchu, odvod spalin - - hydraulický výpočet - Ing. Stanislav Frolík, Ph.D. Navrhování systémů TZB YNST

Více

14 Komíny a kouřovody

14 Komíny a kouřovody 14 Komíny a kouřovody Roman Vavřička ČVUT v Praze, Fakulta strojní Ústav techniky prostředí 1/34 http://utp.fs.cvut.cz Roman.Vavricka@fs.cvut.cz Názvosloví komínů Komín jednovrstvá nebo vícevrstvá konstrukce

Více

Vítejte na přednášce, Přeji příjemnou pohodu Váš přednášející

Vítejte na přednášce, Přeji příjemnou pohodu Váš přednášející Vítejte na přednášce, Přeji příjemnou pohodu Váš přednášející 1 Zásobování objektů plynem, vnitřní plynovod EEB 1 Příklady umístění HUP v budovách 2 Potrubí a uzávěry pro domovní plynovod : - ocelové se

Více

ZDROJE TEPLA Rozdělení Jako zdroj tepla může být navržena kotelna, CZT (centrální zásobování teplem) nebo netradiční zdroj (tepelné čerpadlo,

ZDROJE TEPLA Rozdělení Jako zdroj tepla může být navržena kotelna, CZT (centrální zásobování teplem) nebo netradiční zdroj (tepelné čerpadlo, ZDROJE TEPLA Rozdělení Jako zdroj tepla může být navržena kotelna, CZT (centrální zásobování teplem) nebo netradiční zdroj (tepelné čerpadlo, sluneční energie, termální teplo apod.). Nejčastější je kotelna.

Více

Téma sady: Výroba, rozvod a spotřeba topných plynů. Název prezentace: provedení plynovodů

Téma sady: Výroba, rozvod a spotřeba topných plynů. Název prezentace: provedení plynovodů Téma sady: Výroba, rozvod a spotřeba topných plynů. Název prezentace: provedení plynovodů Autor prezentace: Ing. Eva Václavíková VY_32_INOVACE_1247_provedení_plynovodů_pwp Název školy: Číslo a název projektu:

Více

14 Komíny a kouřovody

14 Komíny a kouřovody 14 Komíny a kouřovody Roman Vavřička ČVUT v Praze, Fakulta strojní Ústav techniky prostředí 1/34 http://utp.fs.cvut.cz Roman.Vavricka@fs.cvut.cz Názvosloví komínů Komín jednovrstvá nebo vícevrstvá konstrukce

Více

Téma sady: Výroba, rozvod a spotřeba topných plynů. Název prezentace: regulace plynu

Téma sady: Výroba, rozvod a spotřeba topných plynů. Název prezentace: regulace plynu Téma sady: Výroba, rozvod a spotřeba topných plynů. Název prezentace: regulace plynu Autor prezentace: Ing. Eva Václavíková VY_32_INOVACE_1250_regulace_plynu_pwp Název školy: Číslo a název projektu: Číslo

Více

Plynová zařízení v budovách - přívod spalovacího vzduchu

Plynová zařízení v budovách - přívod spalovacího vzduchu Plynová zařízení v budovách - přívod spalovacího vzduchu Při instalaci plynových zařízení v budovách je největším problémem bezpečnost jejich provozu. Je důležité si uvědomit, že se nejedná pouze o nebezpečí

Více

Tematické okruhy z předmětu Vytápění a vzduchotechnika obor Technická zařízení budov

Tematické okruhy z předmětu Vytápění a vzduchotechnika obor Technická zařízení budov Tematické okruhy z předmětu Vytápění a vzduchotechnika obor Technická zařízení budov 1. Klimatické poměry a prvky (přehled prvků a jejich význam z hlediska návrhu a provozu otopných systémů) a. Tepelná

Více

TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ BUDOV I

TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ BUDOV I Katedra prostředí staveb a TZB TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ BUDOV I Cvičení pro 3. ročník bakalářského studia oboru Prostředí staveb Zpracoval: Ing. Petra Tymová, Ph.D. Nové výukové moduly vznikly za podpory projektu

Více

ZDROJE TEPLA Rozdělení Jako zdroj tepla může být navržena kotelna, CZT (centrální zásobování teplem) nebo netradiční zdroj (tepelné čerpadlo,

ZDROJE TEPLA Rozdělení Jako zdroj tepla může být navržena kotelna, CZT (centrální zásobování teplem) nebo netradiční zdroj (tepelné čerpadlo, ZDROJE TEPLA Rozdělení Jako zdroj tepla může být navržena kotelna, CZT (centrální zásobování teplem) nebo netradiční zdroj (tepelné čerpadlo, sluneční energie, termální teplo apod.). Nejčastější je kotelna.

Více

F.4.3. OBSAH DOKUMENTACE. Technická zpráva 01 Půdorys 1.NP 02 Půdorys 2.NP 03 Půdorys 3.NP 04 Půdorys 4.NP 05 Půdorys 5.NP 06 Izometrie rozvodů 07

F.4.3. OBSAH DOKUMENTACE. Technická zpráva 01 Půdorys 1.NP 02 Půdorys 2.NP 03 Půdorys 3.NP 04 Půdorys 4.NP 05 Půdorys 5.NP 06 Izometrie rozvodů 07 F.4.3. OBSAH DOKUMENTACE Technická zpráva 01 Půdorys 1.NP 02 Půdorys 2.NP 03 Půdorys 3.NP 04 Půdorys 4.NP 05 Půdorys 5.NP 06 Izometrie rozvodů 07 Úvod Projektová dokumentace pro stavební povolení řeší

Více

TECHNICKÁ ZPRÁVA TZB

TECHNICKÁ ZPRÁVA TZB ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ Katedra konstrukcí pozemních staveb TECHNICKÁ ZPRÁVA TZB BAKALÁŘSKÁ PRÁCE AUTOR PRÁCE: Annette Řehořková VEDOUCÍ PRÁCE: Ing. Lenka Hanzalová, Ph.D.

Více

NA FOSILNÍ PALIVA: pevná, plynná, kapalná NA FYTOMASU: dřevo, rostliny, brikety, peletky. SPALOVÁNÍ: chemická reakce k získání tepla

NA FOSILNÍ PALIVA: pevná, plynná, kapalná NA FYTOMASU: dřevo, rostliny, brikety, peletky. SPALOVÁNÍ: chemická reakce k získání tepla ZDROJE TEPLA - KOTELNY PŘEDNÁŠKA Č. 8 SLOŽENÍ PALIV 1 NA FOSILNÍ PALIVA: pevná, plynná, kapalná NA FYTOMASU: dřevo, rostliny, brikety, peletky SPALOVÁNÍ: chemická reakce k získání tepla SPALNÉ SLOŽKY PALIV:

Více

PRAKTICKÉ ZKUŠENOSTI PŘI NÁVRHU DOMOVNÍHO PLYNOVODU

PRAKTICKÉ ZKUŠENOSTI PŘI NÁVRHU DOMOVNÍHO PLYNOVODU PRAKTICKÉ ZKUŠENOSTI PŘI NÁVRHU DOMOVNÍHO PLYNOVODU Roman Vavřička ČVUT v Praze, Fakulta strojní Ústav techniky prostředí 1/39 Normativní dokumenty 1. TPG 704 01 Odběrná plynová zařízení a spotřebiče na

Více

Spalovací vzduch a větrání pro plynové spotřebiče typu B

Spalovací vzduch a větrání pro plynové spotřebiče typu B Spalovací vzduch a větrání pro plynové spotřebiče typu B Datum: 1.2.2010 Autor: Ing. Vladimír Valenta Recenzent: Doc. Ing. Karel Papež, CSc. U plynových spotřebičů, což jsou většinou teplovodní kotle a

Více

Zásady technologického řešení plynových kotelen

Zásady technologického řešení plynových kotelen Zásady technologického řešení plynových kotelen Ing., Ph.D. Kategorie plynových kotelen Kotelny s kotli na plynná paliva jsou rozděleny do tří kategorií, a to podle jmenovitých tepelných výkonů kotlů:

Více

D.1.4.b) PLYNOINSTALACE

D.1.4.b) PLYNOINSTALACE Investor: MIROSLAV NOVOTNÝ, DLOUHÁ 710/40, HORNÍ SLAVKOV Akce: NOVOSTAVBA RODINNÉHO DOMU Místo realizace: Č. HOLASE 406/11, 228/13, MILEVSKO Datum: LISTOPAD 2015 Stupeň: PROJEKT PRO STAVEBNÍ POVOLENÍ Vypracoval:

Více

Vytápění BT01 TZB II - cvičení

Vytápění BT01 TZB II - cvičení Vytápění BT01 TZB II - cvičení BT01 TZB II HARMONOGRAM CVIČENÍ AR 2012/2012 Týden Téma cvičení Úloha (dílní úlohy) Poznámka Stanovení součinitelů prostupu tepla stavebních Zadání 1, slepé matrice konstrukcí

Více

PLYNOVÉ VYTÁPĚNÍ SKLADU OÚ VRÁTKOV Č.P. 17 NA PARC. Č. 65 K.Ú. VRÁTKOV

PLYNOVÉ VYTÁPĚNÍ SKLADU OÚ VRÁTKOV Č.P. 17 NA PARC. Č. 65 K.Ú. VRÁTKOV PLYNOVÉ VYTÁPĚNÍ SKLADU OÚ VRÁTKOV Č.P. 17 NA PARC. Č. 65 K.Ú. VRÁTKOV F 1. 4.F.1 T ECHNICKÁ ZPRÁVA R OZVODY PB 1 Stavba: Plynofikace objektu OÚ Vrátkov č.p. 17 Místo: parc.č. 65, k. ú. Vrátkov Stupeň

Více

Větrání plynových kotelen. Komíny a kouřovody. 8. přednáška

Větrání plynových kotelen. Komíny a kouřovody. 8. přednáška Větrání plynových kotelen Komíny a kouřovody 8. přednáška Provedení větracích zařízení pro kotelny Kotelny mohou být větrány systémy Přirozeného větrání Nuceného větrání Sdruženého větrání Větrání plynových

Více

Téma sady: Výroba, rozvod a spotřeba topných plynů. Název prezentace: připojení spotřebičů

Téma sady: Výroba, rozvod a spotřeba topných plynů. Název prezentace: připojení spotřebičů Téma sady: Výroba, rozvod a spotřeba topných plynů. Název prezentace: připojení spotřebičů Autor prezentace: Ing. Eva Václavíková VY_32_INOVACE_1258_připojení_spotřebičů_pwp Název školy: Číslo a název

Více

Zásady technologického řešení plynových kotelen. Ing. Ilona Koubková, Ph.D.

Zásady technologického řešení plynových kotelen. Ing. Ilona Koubková, Ph.D. Zásady technologického řešení plynových kotelen Ing. Ilona Koubková, Ph.D. Kategorie plynových kotelen Kotelny skotli na plynnápaliva jsou rozděleny do tříkategorií, a to podle jmenovitých tepelných výkonů

Více

D.1.4.f. PLYNOVÁ ZAŘÍZENÍ. D.1.4.f. ALFAPLAN s.r.o., ŽIŽKOVA 12, 370 01 ČESKÉ BUDĚJOVICE, TEL.: 739 204 837, E-MAIL: INFO@ALFAPLAN.

D.1.4.f. PLYNOVÁ ZAŘÍZENÍ. D.1.4.f. ALFAPLAN s.r.o., ŽIŽKOVA 12, 370 01 ČESKÉ BUDĚJOVICE, TEL.: 739 204 837, E-MAIL: INFO@ALFAPLAN. ALFAPLAN s.r.o., ŽIŽKOVA 12, 370 01 ČESKÉ BUDĚJOVICE, TEL.: 739 204 837, E-MAIL: INFO@ALFAPLAN.CZ VYPRACOVAL: JAROSLAV HANZLÍK ZODPOVĚDNÝ PROJEKTANT: ING. PAVEL ČURDA MUDr. Martina KOCÁNOVÁ Jírovcova 2060/83,

Více

Závěsné plynové průtokové ohřívače TV PANDA

Závěsné plynové průtokové ohřívače TV PANDA Závěsné plynové průtokové ohřívače TV PANDA PANDA 19 POG průtokový ohřívač TV na zemní plyn s výkonem 7,7 19,2 kw, odvod spalin do komína PANDA 24 POG průtokový ohřívač TV na zemní plyn s výkonem 9,8 24,4

Více

Vítejte na přednášce, Přeji příjemnou pohodu Váš přednášející

Vítejte na přednášce, Přeji příjemnou pohodu Váš přednášející Vítejte na přednášce, Přeji příjemnou pohodu Váš přednášející 1 Vlastnosti a hoření plynů Plynárenská soustava 1) Historie První záznamy včíně, znalost a rozvoj plynů se traduje od 17. století, postupně

Více

EU peníze středním školám digitální učební materiál

EU peníze středním školám digitální učební materiál EU peníze středním školám digitální učební materiál Číslo projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Tematická oblast, název DUMu: Autor: CZ.1.07/1.5.00/34.0515 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky

Více

TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ BUDOV

TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ BUDOV Katedra prostředí staveb a TZB TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ BUDOV Cvičení pro bakalářské studium studijního oboru Příprava a realizace staveb Cvičení č. 7 Zpracoval: Ing. Zdeněk GALDA Nové výukové moduly vznikly

Více

CO JE TO PLYN - ČÍM TOPÍME, NA ČEM VAŘÍME

CO JE TO PLYN - ČÍM TOPÍME, NA ČEM VAŘÍME PLYNOVOD CO JE TO PLYN - ČÍM TOPÍME, NA ČEM VAŘÍME Co je zemní plyn Zemní plyn je přírodní směs plynných uhlovodíků s převaţujícím podílem metanu CH 4 a proměnlivým mnoţstvím neuhlovodíkových plynů (zejména

Více

Sdělení Komise v rámci provádění směrnice Rady 90/396/EHS ze o sbližování právních předpisů členských států týkajících se spotřebičů plynných paliv

Sdělení Komise v rámci provádění směrnice Rady 90/396/EHS ze o sbližování právních předpisů členských států týkajících se spotřebičů plynných paliv C 278/6 Úřední věstník Evropské unie 18.11.2009 Sdělení Komise v rámci provádění směrnice Rady 90/396/EHS ze o sbližování právních předpisů členských států týkajících se spotřebičů plynných paliv (Text

Více

ZTI vodovod, kanalizace, plynovod

ZTI vodovod, kanalizace, plynovod ZTI vodovod, kanalizace, plynovod OBSAH: 1. ÚVOD 2. KANALIZACE 3. VODOVOD 4. DOMOVNÍ PLYNOVOD 5. ZÁVĚR 1. ÚVOD Projekt řeší domovní vodovod, domovní splaškovou a dešťovou kanalizaci a domovní plynovod

Více

DÁLKOVÉ VYTÁPĚNÍ =DISTRICT HEATING, = SZT SYSTÉM ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM = CZT CENTRALIZOVANÉ ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM

DÁLKOVÉ VYTÁPĚNÍ =DISTRICT HEATING, = SZT SYSTÉM ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM = CZT CENTRALIZOVANÉ ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM DÁLKOVÉ VYTÁPĚNÍ =DISTRICT HEATING, = SZT SYSTÉM ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM = CZT CENTRALIZOVANÉ ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM 184 Zdroj tepla Distribuční soustava Předávací stanice Otopná soustava Dálkové vytápění Zdroj tepla

Více

VLASTIMIL BOBROVSKÝ. Projekce technických zařízení budov. Masarykovo muzeum v Hodoníně, příspěvková organizace Zámecké náměstí 9, 695 01 Hodonín

VLASTIMIL BOBROVSKÝ. Projekce technických zařízení budov. Masarykovo muzeum v Hodoníně, příspěvková organizace Zámecké náměstí 9, 695 01 Hodonín VLASTIMIL BOBROVSKÝ Projekce technických zařízení budov INVESTOR Masarykovo muzeum v Hodoníně, příspěvková organizace Zámecké náměstí 9, 695 01 Hodonín STAVBA Rekonstrukce plynové kotelny Masarykovo muzeum

Více

Provádění komínů a kouřovodů

Provádění komínů a kouřovodů Provádění komínů a kouřovodů Úvod - názvosloví Komín jednovrstvá nebo vícevrstvá konstrukce s jedním nebo více průduchy Komín s přirozeným tahem komín, při jehož provozu je tlak uvnitř komínové vložky

Více

Projekční podklady. Dimenzování a návrh spalinové cesty kaskádových kotelen s kotli Logamax plus GB112-24/29/43/60

Projekční podklady. Dimenzování a návrh spalinové cesty kaskádových kotelen s kotli Logamax plus GB112-24/29/43/60 Projekční podklady Dimenzování a návrh spalinové cesty kaskádových kotelen s kotli Logamax plus GB112-24/29/43/60 Vydání 07/2003 Úvod 1. Úvod do kondenzační techniky Kondenzační kotle použité jako zdroje

Více

TECHNICKÉ PODMÍNKY PRO PŘESTAVBU BYTOVÝCH JADER V DOMECH JÍLOVÁ 31, 33, 35, 37, 39, 41, BRNO

TECHNICKÉ PODMÍNKY PRO PŘESTAVBU BYTOVÝCH JADER V DOMECH JÍLOVÁ 31, 33, 35, 37, 39, 41, BRNO Společenství vlastníků pro dům č. p. 143, 149, 156, 165, 167, 168 k. ú. Štýřice Jílová 41, Brno TECHNICKÉ PODMÍNKY PRO PŘESTAVBU BYTOVÝCH JADER V DOMECH JÍLOVÁ 31, 33, 35, 37, 39, 41, BRNO Účinnost od

Více

ÚVOD VÝCHOZÍ PODKLADY STÁVAJÍCÍ STAV TECHNICKÉ ŘEŠENÍ KANALIZACE BILANCE POTŘEBY VODY

ÚVOD VÝCHOZÍ PODKLADY STÁVAJÍCÍ STAV TECHNICKÉ ŘEŠENÍ KANALIZACE BILANCE POTŘEBY VODY ÚVOD Předmětem projektové dokumentace pro stavební povolení Zřízení nebytové jednotky v 2.NP v objektu kulturního domu v Dobrovízi, Dobrovíz č.p. 170 je návrh vnitřní kanalizace, vnitřního vodovodu a vnitřního

Více

Plynovody a přípojky. Ing.Ilona Koubková, Ph.D. Katedra technických zařízení budov

Plynovody a přípojky. Ing.Ilona Koubková, Ph.D. Katedra technických zařízení budov Plynovody a přípojky Ing.Ilona Koubková, Ph.D. Katedra technických zařízení budov Plynovody a přípojky Schéma postupné redukce tlaku plynu Schéma zásobování STL Plynovody a přípojky Schéma zásobování NTL

Více

TECHNICKÁ ZPRÁVA VYTÁPĚNÍ

TECHNICKÁ ZPRÁVA VYTÁPĚNÍ TECHNICKÁ ZPRÁVA VYTÁPĚNÍ Obsah: 1.0 Koncepce zásobení teplem 2.0 Systém vytápění 3.0 Tepelné ztráty 4.0 Zdroj tepla 5.0 Pojistné zařízení 6.0 Topné okruhy 7.0 Rozvod potrubí 8.0 Topná plocha 9.0 Doplňování

Více

strana 1 CENÍK TECHNICKÉ PŘEDPISY TPG, TDG a TIN

strana 1 CENÍK TECHNICKÉ PŘEDPISY TPG, TDG a TIN strana 1 CENÍK TECHNICKÉ PŘEDPISY TPG, TDG a TIN Technická (TPG), doporučení (TDG) a instrukce (TIN) GAS jsou nezávazné normativní dokumenty, které mají význam v oblasti ochrany veřejného zájmu (bezpečnost

Více

ZPRÁVA O REVIZI PLYNOVÉHO ZAŘÍZENÍ 7, vyhlášky ČÚBP č. 85/1978 Sb. Revize Fiala František Komenského 26 IČO: Boskovice UKÁZKA

ZPRÁVA O REVIZI PLYNOVÉHO ZAŘÍZENÍ 7, vyhlášky ČÚBP č. 85/1978 Sb. Revize Fiala František Komenského 26 IČO: Boskovice UKÁZKA ZPRÁVA O REVIZI PLYNOVÉHO ZAŘÍZENÍ 7, vyhlášky ČÚBP č. 85/1978 Sb. Revize Fiala František Komenského 26 IČO: 03498514 680 01 Boskovice Ev. číslo: 024/16 Datum provedení: 8. března 2016 Provozovatel Společenství

Více

Projektová dokumentace řeší vytápění objektu domova pro osoby bez přístřeší v Šumperku.

Projektová dokumentace řeší vytápění objektu domova pro osoby bez přístřeší v Šumperku. 1 Projektová dokumentace řeší vytápění objektu domova pro osoby bez přístřeší v Šumperku. Podkladem pro zpracování PD byly stavební výkresy a konzultace se zodpovědným projektantem a zástupci investora.

Více

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ICS 91.060.40 Říjen 2010 ČSN 73 4201 Komíny a kouřovody Navrhování, provádění a připojování spotřebičů paliv Chimneys and connecting flue pipes Design, construction and instalation

Více

DAKON KP PYRO. Použití kotle. Rozměry kotlů. ocelový kotel na dřevoplyn

DAKON KP PYRO. Použití kotle. Rozměry kotlů. ocelový kotel na dřevoplyn Použití kotle Stacionární kotel DAKON KP PYRO je zplyňovací teplovodní kotel na dřevo určen k vytápění a přípravě TUV rodinných domů, provozoven a obdobných objektů. Otopný systém může být s otevřenou

Více

Závěsné kondenzační kotle

Závěsné kondenzační kotle Závěsné kondenzační kotle VU, VUW ecotec plus Výhody kondenzační techniky Snižování spotřeby energie při vytápění a ohřevu teplé užitkové vody se v současné době stává stále důležitější. Nejen stoupající

Více

Závěsné kondenzační kotle

Závěsné kondenzační kotle VC 126, 186, 246/3 VCW 236/3 Závěsné kondenzační kotle Technické údaje Označení 1 Vstup topné vody (zpátečka) R ¾ / 22 2 Přívod studené vody R ¾ / R½ 3 Připojení plynu 1 svěrné šroubení / R ¾ 4 Výstup

Více

1. VNITŘNÍ PLYNOINSTALACE :

1. VNITŘNÍ PLYNOINSTALACE : 1. VNITŘNÍ PLYNOINSTALACE : 1.1. Úvod: Projekt řeší připojení novostavby Domu pro seniory na plynovodní řad za účelem jeho vytápění a ohřevu TV. Projektová dokumentace byla zpracována na základě předložené

Více

TPG Vzduchotechnika a větrání G

TPG Vzduchotechnika a větrání G TPG Vzduchotechnika a větrání G 908 02 TECHNICKÁ PRAVIDLA VĚTRÁNÍ VNITŘNÍCH PROSTORŮ SE SPOTŘEBIČI NA PLYNNÁ PALIVA S VÝKONEM 50 kw A VĚTŠÍM VENTILATION OF INTERNAL SPACES WITH GAS APPLIANCES WITH THE

Více

Snížení energetické náročnosti objektu obecního úřadu v obci Bořetice včetně výměny zdroje vytápění, č.p. 39 na parcele č. 461 PLYNOVÁ ZAŘÍZENÍ OBSAH

Snížení energetické náročnosti objektu obecního úřadu v obci Bořetice včetně výměny zdroje vytápění, č.p. 39 na parcele č. 461 PLYNOVÁ ZAŘÍZENÍ OBSAH PLYNOVÁ ZAŘÍZENÍ OBSAH 1. Identifikační údaje stavby 2. Úvod 3. Popis stávajícího stavu 4. Plynová zařízení 5. Popis řešení 6. Uvedení do provozu 7. Obsluha spotřebiče 8. Montážní práce 9. Závěr Související

Více

TECHNICKÁ ZPRÁVA K 01

TECHNICKÁ ZPRÁVA K 01 ING. JIŘÍ SÍTAŘ ING. JIŘÍ SÍTAŘ TECHNICKÁ ZPRÁVA K 01 TECHNICKÁ ZPRÁVA MATEŘSKÁ ŠKOLKA V ŽELEŠICÍCH ÚSTŘEDNÍ VYTÁPĚNÍ A NUCENÉ VĚTRÁNÍ (VZT) Projektová dokumentace řeší ústřední vytápění objektu Mateřské

Více

TZB Městské stavitelství

TZB Městské stavitelství Katedra prostředí staveb a TZB TZB Městské stavitelství Zpracovala: Ing. Irena Svatošová, Ph.D. Nové výukové moduly vznikly za podpory projektu EU a státního rozpočtu ČR: Inovace a modernizace studijního

Více

strana 1 CENÍK TECHNICKÉ PŘEDPISY TPG, TDG a TIN

strana 1 CENÍK TECHNICKÉ PŘEDPISY TPG, TDG a TIN strana 1 CENÍK TECHNICKÉ PŘEDPISY TPG, TDG a TIN Technická (TPG), doporučení (TDG) a instrukce (TIN) GAS jsou nezávazné normativní dokumenty, které mají význam v oblasti ochrany veřejného zájmu (bezpečnost

Více

DÁLKOVÉ VYTÁPĚNÍ (DISTRICT HEATING, CZT CENTRALIZOVAN ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM)

DÁLKOVÉ VYTÁPĚNÍ (DISTRICT HEATING, CZT CENTRALIZOVAN ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM) DÁLKOVÉ VYTÁPĚNÍ (DISTRICT HEATING, CZT CENTRALIZOVAN ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM) 125TBA1 - prof. Karel Kabele 160 Zdroj tepla Distribuční soustava Předávací stanice Otopná soustava Dálkové vytápění Zdroj tepla

Více

0,000 = 217,00 m n.m. ING.JIŘÍ MACHOVEC. projekt. Centrum vývoje a inovací společnosti CESA ENGINEERING

0,000 = 217,00 m n.m. ING.JIŘÍ MACHOVEC. projekt. Centrum vývoje a inovací společnosti CESA ENGINEERING 0,000 = 217,00 m n.m. ING.JIŘÍ MACHOVEC projekt Centrum vývoje a inovací společnosti CESA ENGINEERING Název akce : Centrum vývoje a inovací společnosti CESA ENGINEERING F.1.4.f - Plynová zařízení Místo

Více

Technická zpráva Technické zařízení budov

Technická zpráva Technické zařízení budov Novostavba Administrativní budovy Praha Michle Technická zpráva Technické zařízení budov Datum:05/2017 Vypracoval: Bc. Pavel Matoušek 1 Identifikační údaje a zadání Název stavby: Admnistrativní budova

Více

1.VŠEOBECNĚ 2.TEPELNÁ BILANCE

1.VŠEOBECNĚ 2.TEPELNÁ BILANCE 1.VŠEOBECNĚ Prováděcí projekt řeší vytápění přístavby v objektu Varšavská 19, Praha 2. Jako podklady pro projekt ÚT byly použity: o Stavební výkresy objektu o ČSN 06 0210 Výpočet tepelných ztrát budov

Více

Plynové kotle. www.viadrus.cz

Plynové kotle. www.viadrus.cz Plynové kotle www.viadrus.cz Plynové kotle G36 stacionární samotížný plynový kotel G42 (ECO) stacionární plynový nízkoteplotní kotel vysoká provozní spolehlivost a dlouhá životnost litinového tělesa vysoká

Více

EU peníze středním školám digitální učební materiál

EU peníze středním školám digitální učební materiál EU peníze středním školám digitální učební materiál Číslo projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Tematická oblast, název DUMu: Autor: CZ.1.07/1.5.00/34.0515 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky

Více

Dimenzování měděného potrubí vnitřního vodovodu podle ČSN EN 806-3

Dimenzování měděného potrubí vnitřního vodovodu podle ČSN EN 806-3 Dimenzování měděného potrubí vnitřního vodovodu podle ČSN EN 806-3 1. Úvod Od 1. listopadu 2006 platí v České republice třetí část evropské normy EN 806. Tato norma má označení ČSN EN 806-3 (třídicí znak

Více

Vytápění BT01 TZB II cvičení

Vytápění BT01 TZB II cvičení CZ.1.07/2.2.00/28.0301 Středoevropské centrum pro vytváření a realizaci inovovaných technicko-ekonomických studijních programů Vytápění BT01 TZB II cvičení Zadání U zadaného RD nadimenzujte potrubní rozvody

Více

Téma sady: Výroba, rozvod a spotřeba topných plynů. Název prezentace: plynovody

Téma sady: Výroba, rozvod a spotřeba topných plynů. Název prezentace: plynovody Téma sady: Výroba, rozvod a spotřeba topných plynů. Název prezentace: plynovody Autor prezentace: Ing. Eva Václavíková VY_32_INOVACE_1246_plynovody_pwp Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název

Více

REKONSTRUKCE HASIČSKÉ ZBROJNICE čp.45 PEČ

REKONSTRUKCE HASIČSKÉ ZBROJNICE čp.45 PEČ JIŘÍ ČERNÝ projektová činnost ve výstavbě IČO: 168 12 964 Antonínská 15/II, 380 01 Dačice, tel. 731 55 66 08 REKONSTRUKCE HASIČSKÉ ZBROJNICE čp.45 PEČ na par.č.st. 43/1 k.ú. Peč, okr.jindřichův Hradec

Více

21.6.2011. Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

21.6.2011. Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 03 - TP ing. Jan Šritr 1 ing. Jan Šritr 2 1 Potrubí

Více

strana 1 CENÍK TECHNICKÉ PŘEDPISY TPG, TDG a TIN

strana 1 CENÍK TECHNICKÉ PŘEDPISY TPG, TDG a TIN strana 1 CENÍK TECHNICKÉ PŘEDPISY TPG, TDG a TIN Technická (TPG), doporučení (TDG) a instrukce (TIN) GAS jsou nezávazné normativní dokumenty, které mají význam v oblasti ochrany veřejného zájmu (bezpečnost

Více

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ Katedra konstrukcí pozemních staveb BAKALÁŘSKÁ PRÁCE D.1.4.1 Technická zpráva 2016 Lukáš Hradečný OBSAH: A. VŠEOBECNÉ INFORMACE... 3 A.1 IDENTIFIKACE

Více

Akce: Bytový dům Krále Jiřího 1341/4, Karlovy Vary

Akce: Bytový dům Krále Jiřího 1341/4, Karlovy Vary Dokumentace pro provedení stavby Zařízení vytápění 1. Technická zpráva Obsah: 1. Identifikační údaje stavby 2. Podklady 3. Úvod a základní informace 4. Technický popis 5. Požadavky na jednotlivé profese

Více

D.1.4.b-101 TECHNICKÁ ZPRÁVA

D.1.4.b-101 TECHNICKÁ ZPRÁVA DOKUMENTACE PRO REALIZACI STAVBY D.1.4.b-101 TECHNICKÁ ZPRÁVA REKONSTRUKCE PLYNOVÉ KOTELNY PLYNOVÁ ODBĚRNÁ ZAŘÍZENÍ Vypracoval: Kontroloval: Jakub Cahel Ing. František Kapitán Číslo zakázky: PD 6039 1768

Více

Dimenzování vodní otopné soustavy - etážová soustava s nuceným oběhem -

Dimenzování vodní otopné soustavy - etážová soustava s nuceným oběhem - ČVUT v PRAZE, Fakulta stavební - katedra technických zařízení budov Dimenzování vodní otopné soustavy - etážová soustava s nuceným oběhem - Ing. Stanislav Frolík, Ph.D. Ing. Roman Musil, Ph.D. katedra

Více

EU peníze středním školám digitální učební materiál

EU peníze středním školám digitální učební materiál EU peníze středním školám digitální učební materiál Číslo projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Tematická oblast, název DUMu: Autor: CZ.1.07/1.5.00/34.0515 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky

Více

Z historie využití plynu - svítiplyn

Z historie využití plynu - svítiplyn VNĚJŠÍ PLYNOVOD TĚŽBA ZP, DRUHY PLYNŮ, MĚŘENÍ A REGULACE, PŘÍPOJKY Ing. Stanislav Frolík, Ph.D. - katedra technických zařízení budov - 1 Z historie využití plynu - svítiplyn osvětlení: - od 1816 ve světě

Více

VIESMANN VITOCROSSAL 300 Plynové kondenzační kotle 26 až 60 kw

VIESMANN VITOCROSSAL 300 Plynové kondenzační kotle 26 až 60 kw VIESMANN VITOCROSSAL 300 Plynové kondenzační kotle 26 až 60 kw List technických údajů Obj. č. a ceny: viz ceník VITOCROSSAL 300 Typ CU3A Plynový kondenzační kotel na zemní plyn a zkapalněný plyn (26 a

Více

VÝPOČET TEPELNÝCH ZTRÁT

VÝPOČET TEPELNÝCH ZTRÁT VÝPOČET TEPELNÝCH ZTRÁT A. Potřebné údaje pro výpočet tepelných ztrát A.1 Výpočtová vnitřní teplota θ int,i [ C] normová hodnota z tab.3 určená podle typu a účelu místnosti A.2 Výpočtová venkovní teplota

Více

TECHNICKÁ ZPRÁVA OPRAVA PLYNOVÉ KOTELNY ZŠ NÁM. MÍRU - BRNO. Datum: 07/2015 PROJEKCE TZB A ENERGETIKY TECHNOLOGICKÁ ČÁST

TECHNICKÁ ZPRÁVA OPRAVA PLYNOVÉ KOTELNY ZŠ NÁM. MÍRU - BRNO. Datum: 07/2015 PROJEKCE TZB A ENERGETIKY TECHNOLOGICKÁ ČÁST TECHNICKÁ ZPRÁVA OPRAVA PLYNOVÉ KOTELNY ZŠ NÁM. MÍRU - BRNO TECHNOLOGICKÁ ČÁST Vypracoval : Ing. Lenka Nováková Datum: 07/2015 1/5 1. ÚVOD Tato projektová dokumentace řeší opravu stávajících plynových

Více

jednovrstvé: zděný komín plnostěnný vylehčený prefabrikovaný nosná tvárnice+vložka nosná tvárnice+izolace+vložka

jednovrstvé: zděný komín plnostěnný vylehčený prefabrikovaný nosná tvárnice+vložka nosná tvárnice+izolace+vložka KOMÍNY A KOUŘOVODY Komín je stavební konstrukce používaná k odvodu spalin od kotlů do venkovního ovzduší. Druh komína, jeho konstrukčně materiálové řešení a profil průduchu ovlivňuje více faktorů. Především

Více

TECHNICKÁ ZPRÁVA k projektu Plynovodu

TECHNICKÁ ZPRÁVA k projektu Plynovodu Štefan Bolvári Podlesí 401, Svatava, 357 03 Akce: Dům jedním tahem Rodinný dům RD-24 Zefyros stavba na parc. 186/1, k.ú. Načešice Otakar Kůrka, Srní 110, 341 92 Kašperské Hory Jana Macháčková, Libočany

Více

Ing. Poláček / Ing. Slavík DSP + ÚS. - x A4. BRUKOV spol. s r.o., Cukrovarská 168, Smiřice

Ing. Poláček / Ing. Slavík DSP + ÚS. - x A4. BRUKOV spol. s r.o., Cukrovarská 168, Smiřice SEZNAM PŘÍLOH: 00 TECHNICKÁ ZPRÁVA 01 PŮDORYS PLYNOINSTALACE 02 AXONOMETRIE PLYNOINSTALACE Autorizoval / hlavní projektant: 01 2016 1 : x A4 Email: slavik.josef@gmail.com PLYNOINSTALACE SEZNAM PŘÍLOH:

Více

TECHNICKÁ ZPRÁVA a SPECIFIKACE VNITŘNÍ PLYNOVOD - OPZ

TECHNICKÁ ZPRÁVA a SPECIFIKACE VNITŘNÍ PLYNOVOD - OPZ REKONSTRUKCE DOMOVNÍHO OVODU TECHNICKÁ ZPRÁVA a SPECIFIKACE VNITŘNÍ OVOD - OPZ Obsah: 1. ÚVOD... 2 2. INSTALOVANÉ SPOTŘEBIČE... 2 3. NAVRHOVANÉ ŘEŠENÍ... 3 3.1 Nové rozvody plynu... 3 3.2 Niky pro umístění

Více

UT Ústřední vytápění

UT Ústřední vytápění UT Ústřední vytápění Františka 2.01 D.1.4A TZ UT - 1 z 6 OBSAH: Úvod:... 3 Situace:... 3 Tepelná bilance a výpočty:... 3 CELKOVÁ ENERGETICKÁ NÁROČNOST STAVBY :... 3 Zdroj tepla:... 4 Odvod spalin... 4

Více

T01 Technická zpráva. Investor Místo zakázky Stupeň projektu Projektant Zodpovědný projektant

T01 Technická zpráva. Investor Místo zakázky Stupeň projektu Projektant Zodpovědný projektant Investor Místo zakázky Stupeň projektu Projektant Zodpovědný projektant Obec Dolní Bečva, Dolní Bečva 340, 756 55 Dolní Bečva Dolní Bečva 578, 756 55 Dolní Bečva Projekt pro stavební povolení Ing. Ludvík

Více

KONTROLA KOTLŮ A ROZVODŮ TEPELNÉ ENERGIE

KONTROLA KOTLŮ A ROZVODŮ TEPELNÉ ENERGIE KONTROLA KOTLŮ A ROZVODŮ TEPELNÉ ENERGIE Roman Vavřička ČVUT v Praze, Fakulta strojní Ústav techniky prostředí 1/29 Legislativa 1) Zákon č. 131/2015 Sb. o hospodaření energií (pozměňuje zákon č. 406/2000

Více

REKONSTRUKCE VYTÁPĚNÍ ZŠ A TĚLOCVIČNY LOUČOVICE

REKONSTRUKCE VYTÁPĚNÍ ZŠ A TĚLOCVIČNY LOUČOVICE REKONSTRUKCE VYTÁPĚNÍ ZŠ A TĚLOCVIČNY LOUČOVICE Objekt Základní školy a tělocvičny v obci Loučovice Loučovice 231, 382 76 Loučovice Stupeň dokumentace: Dokumentace pro výběr zhotovitele (DVZ) Zodpovědný

Více

Téma sady: Výroba, rozvod a spotřeba topných plynů. Název prezentace: doprava plynů

Téma sady: Výroba, rozvod a spotřeba topných plynů. Název prezentace: doprava plynů Téma sady: Výroba, rozvod a spotřeba topných plynů. Název prezentace: doprava plynů Autor prezentace: Ing. Eva Václavíková VY_32_INOVACE_1245_doprava_plynů_pwp Název školy: Číslo a název projektu: Číslo

Více

1 Technická zpráva včetně výkazu výměr F.1.VII-TZ

1 Technická zpráva včetně výkazu výměr F.1.VII-TZ Seznam příloh: 1 Technická zpráva včetně výkazu výměr F.1.VII-TZ 2. Výkresová část: Rozvod plynu půdorys 1.PP F.1.VII - 1 Schéma rozvodu plynu F.1.VII - 2 Měření plynu F.1.VII - 3 Uložení potrubí v zemi

Více

Spalinové cesty. (studijní materiál ke zkoušce odbornosti Preventista II. a III.)

Spalinové cesty. (studijní materiál ke zkoušce odbornosti Preventista II. a III.) Spalinové cesty (studijní materiál ke zkoušce odbornosti Preventista II. a III.) Spalinová cesta Který právní předpis řeší spalinové cesty? Problematiku spalinových cest řeší od konce roku 2015 zákon č.133/1985

Více

Pojistné a zabezpečovací zařízení systémů VYT a TV

Pojistné a zabezpečovací zařízení systémů VYT a TV Pojistné a zabezpečovací zařízení systémů VYT a TV Roman Vavřička (Jakub Vrána VUT Brno) ČVUT v Praze, Fakulta strojní Ústav techniky prostředí 1/19 ČSN 06 0830 - Tepelné soustavy v budovách Zabezpečovací

Více

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ICS 91.060.40 2008 Komíny a kouřovody - Navrhování, provádění a připojování spotřebičů paliv Leden ČSN 73 4201 Chimneys and connecting flue pipes - Design, construction and instalation

Více

okna a dveřní otvory 0,85 W/m 2 K schodiště 0,22 W/m 2 K podlaha 1,25 W/m 2 K provzdušnost oken i = 0,85 m 3 s -1 m -1 Pa -0,67

okna a dveřní otvory 0,85 W/m 2 K schodiště 0,22 W/m 2 K podlaha 1,25 W/m 2 K provzdušnost oken i = 0,85 m 3 s -1 m -1 Pa -0,67 VYTÁPĚNÍ Rekonstrukce MŠ U Rybiček ul. Kojetická 1055, Neratovice Prováděcí projekt 1, Úvod Předmětem tohoto projektu pro provedení stavby je úprava vytápění v rekonstruovaném objektu mateřské školy U

Více

Vypracoval: Ing. Wasserbauer Radek

Vypracoval: Ing. Wasserbauer Radek Téma: KOMÍN SCHIEDEL UNI *** Vypracoval: Ing. Wasserbauer Radek T E NT O P R O J E K T J E S P O L UF INANC O V ÁN E V R O P S K Ý M S O C IÁLNÍM F O ND E M A S T ÁTNÍM R O Z P O Č T E M Č E S K É R E

Více

KP5C / KP7A Požární bezpečnost staveb

KP5C / KP7A Požární bezpečnost staveb České vysoké učení technické v Praze F A K U L T A S T A V E B N Í Katedra konstrukcí pozemních staveb KP5C / KP7A Požární bezpečnost staveb Cvičení č. 2 Požární úseky (PÚ), požární riziko, stupeň požární

Více

THM AUTOMATICKÉ PARNÍ STŘEDOTLAKÉ KOTLE

THM AUTOMATICKÉ PARNÍ STŘEDOTLAKÉ KOTLE AUTOMATICKÉ PARNÍ STŘEDOTLAKÉ KOTLE THM Automatické parní středotlaké THM na plynná a kapalná paliva jsou standardně vyráběny v 8 výkonových typech. POPIS KOTLŮ THM: Provedení je dvoutahové s vratným plamencem

Více

TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ BUDOV I

TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ BUDOV I Katedra prostředí staveb a TZB TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ BUDOV I Cvičení pro 3. ročník bakalářského studia oboru Prostředí staveb Zpracoval: Ing. Petra Tymová, Ph.D. Nové výukové moduly vznikly za podpory projektu

Více