Modelování procesů pomocí metody BPM

Transkript

1 VŠB Technická univerzita Ostrava Fakulta elektrotechniky a informatiky Katedra informatiky Modelování procesů pomocí metody BPM 2005 Jiří KIRKOS

2 Děkuji Prof. Ing. Ivovi Vondrákovi, CSc. za ochotu a vstřícnost při vedení bakalářské práce. Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci vypracoval samostatně. Uvedl jsem všechny literární prameny a publikace, ze kterých jsem čerpal. V Ostravě Podpis - 1 -

3 Abstrakt Bakalářská práce se zabývá rozborem a analýzou procesu Tvorby projektů vědy a výzkumu, procesu Transformačních a rozvojových projektů a procesu Spolupráce s praxí. Tyto procesy jsou součástí hlavních procesů probíhajících na Fakultě Elektrotechniky a informatiky na VŠB-TUO, z jejíchž materiálů a dokumentace ISO jsem vycházel. Účely jednotlivých procesů jsou popsány u každého zvlášť při jejich teoretickém rozboru. Hlavním úkolem mé práce bylo tyto procesy a jejich aktivity, které v jejich rámci probíhají, analyzovat a případně doplnit. Procesní modely byly specifikovány s využitím metody BPM (Business Process Modeling), jejíž podstata byla v mé práci také blíže vysvětlena. K tomuto úkolu jsem použil systém BPStudio a konečné vytvořené modely jsou přiloženy. Výsledkem mé práce je tedy návrh modelů a jejich detailní popis s možností simulace činnosti přímo v BPStudiu. Klíčová slova BPM, BP Studio, Funkční model, Objektový model, Koordinační model, Simulace, Zákazník procesu, Produkt procesu, Proces, Podproces, Aktivita, Aktivní objekt, Pasivní objekt Abstract Bachelor thesis deals with analysis of business processes from the categories Research and Development Projects and Transformation and Development Projects. These processes are components of main processes enacted by the Faculty of Electrical Engineering and Computer Science. As a source of the information ISO documents were used. The purpose of each process is described in a separate teoretical analysis that is a part of my thesis. The main goal of my work was to analyze processes, add missing concpets and model them in BPM method. The BPStudio was used for that purpose. The result of my work is the definition of process models and their detail description with the possibility to simulate their functionality in BPStudio. Keywords BPM, BP Studio, Functional model, Object-oriented model, Coordinative model, Simulation, Client of process, Product of process, Process, Activity, Active object, Passive object - 2 -

4 Obsah 1 Úvod Popis metody Business Process Modeling (BPM) Úvod úloha byznys modelování Co je BPM Účel byznys modelování Základní pojmy v BPM Definice základních pojmů Úvod do problematiky Ontologie procesního inženýrství Abstraktní rámec specifikace modelu Postup návrhu byznys procesu Specifikace metody BPM Funkční model Objektový model Koordinační model H2.1 Proces Projekty vědy a výzkumu Zadání procesu Analýza procesu Slovní popis Funkční modely analýza a popis Realizace projektu Evidence přihlášek Příprava a zveřejnění Projednání a schválení Evidence projektů Přijetí přihlášky Evidence a ověření Oponentní řízení Objektové modely analýza a popis Realizace projektu Evidence přihlášek Příprava a zveřejnění Projednání a schválení Evidence projektů Přijetí přihlášky Evidence a ověření Oponentní řízení Koordinační modely - analýza Realizace projektu Evidence přihlášek Evidence projektů Simulace Graf

5 4 H2.2 Projekty transformační a rozvojové Zadání procesu Analýza procesu Slovní popis Funkční modely analýza a popis Realizace projektu Evidence přihlášek Příprava a zveřejnění Projednání a schválení Evidence projektů Oponentní řízení Objektové modely analýza a popis Realizace projektu Evidence přihlášek Příprava a zveřejnění Projednání a schválení Evidence projektů Oponentní řízení Koordinační modely - analýza Realizace projektu Evidence přihlášek Evidence projektů Simulace Graf H3.1. Spolupráce s praxí Zadání procesu Analýza procesu Slovní popis Funkční modely analýza a popis Realizace zakázky Nabídka Zpracování nabídky Objednávka Vytvoření smlouvy Návrh kalkulace díla Návrh kalkulace objednávky Evidence Předání Vyúčtování Fakturace Objektové modely analýza a popis Realizace zakázky Nabídka Zpracování nabídky Objednávka Vytvoření smlouvy Návrh kalkulace díla

6 5.4.7 Návrh kalkulace objednávky Evidence Předání Vyúčtování Fakturace Koordinační modely - analýza Realizace zakázky Nabídka Objednávka Evidence Předání Simulace Graf Závěr Literatura Abstract.doc Bakalarskaprace.doc Webové stránky index.html Obsah přiloženého CD - 5 -

7 1 Úvod Dovolte úvodem několik informací o podstatě tvorby mé bakalářské práce, základních principech transformace procesů do diagramů metody BPM a význam této transformace. Modelované procesy Tvorby projektů vědy a výzkumu, Transformačních a rozvojových projektů a Spolupráce s praxí, které jsou zde předkládány, jsou podstatou implementace systému řízení jakosti podle ČSN EN ISO 9001 Fakulty elektrotechniky a informatiky. Procesy zde uvedené jsou jen částí všech procesů, které jsou součástí hlavních procesů systému řízení jakosti, přesto jsou tyto procesy nedílnou podstatou celého systému. Pro modelování procesů je zde využita metoda BPM (Business Process Modeling). Pomocí ní lze procesy, které byly navrhnuty ze zadání slovním popisem aktivit a aktivity diagramem UML, jenž staticky zobrazuje průběh celého procesu, transformovat do prostředí BP Studia. Metoda BPM umožňuje dynamické modelování reálných podnikových procesů, podrobné rozepsání a definování všech jednotlivých částí analyzovaného procesu, kdy lze definovat role jednotlivých objektů, jejich vztahy a asociace k ostatním objektům a mnohé další vlastnosti a chování objektů. Princip a podstata metody BPM je vysvětlena v následující kapitole. Hlavním významem transformace procesů do diagramů metody BPM prostředí BP Studia je možnost reálné simulace procesu. BP Studio umožňuje při konkrétním a exaktním nadefinování vlastností jednotlivých objektů a aktivit, u nichž je možnost určení i více scénářů průběhu pro větvení procesu, vygenerovat velmi přesné a věcné výsledky. Ty nám umožní udělat si představu o reálném průběhu procesu a popřípadě opravit nedostatky uvnitř procesu, tedy možnost snížení nákladů či zkrácení času průběhu, popřípadě vyřazení nedůležitých objektů či aktivit či naopak vložení. Celé modelování procesu tedy umožňuje nalézt nejvýhodnější a nejefektivnější řešení zadaných procesů s možnosti pohledu do všech jednotlivých částí procesů a to právě pro procesy, které mi byly zadány. Za tímto účelem jsem tedy analyzoval dané hlavní procesy a transformoval je a detailně popsal v modelech BP Studia. Pro ověření efektivního návrhu a funkčnosti průběhu procesu jsem vždy závěrem provedl testovací simulace každého procesu

8 2 Popis metody Business Process Modeling (BPM) 2.1 Úvod úloha byznys modelování Co je BPM Metoda Business Process Modeling (BPM) je ve své podstatě dynamickým odrazem aktivních činností reálných podnikových procesů zobrazených prostřednictvím metod a přístupů používaných ke specifikaci a analýze těchto procesů. S pomocí této metody tak lze modelovat téměř jakýkoliv organizovaný systém a exaktně specifikovat jeho chování, požadavky a nároky. Informační technologie tak získávají další význam a sehrávají tak důležitou roli nejen při návrhu a implementaci informačních systémů, ale dají se velmi dobře využít i pro návrh realizace efektivní komunikace v rámci fungující společnosti. Podstatné pro efektivní nasazení informačních systému je právě konkrétní a přesný návrh procesů a jejich aktivit v rámci daného podniku, organizace či společnosti. V důsledku těchto požadavků na konkrétnost návrhu je vznik řady metod a nástrojů pro jeho vyobrazení. Ty lze dle účelu užití rozdělit do tří kategorií: 1. BPR (Business Process Re-engineering) nástroje určené k modelování a analýze byznys procesů. Cílem je umožnit radikálně, nebo postupně procesy vylepšovat a umožnit podle nich vlastní řízení organizace či podniku. 2. ERP (Enterprise Resource Planning) systémy jako SAP, BAAN, Oracle apod. umožňující automatizovat výrobní procesy, finanční toky a řídit lidské zdroje, právě na základě explicitně popsaných procesů. Byznys modelování se tak stává počáteční fází softwarového procesu, na jehož konci je v podniku či organizaci implementovaný informační systém. 3. WFM (Workflow Management) systémy reprezentující generické softwarové nástroje pro definici, správu, realizaci a vlastní řízení podnikových procesů. BPR nástroje slouží primárně k účelům analýzy a vylepšování procesů, zatímco ERP a WFM jsou softwarové nástroje určené k jejich realizaci. Rozdíl mezi posledními dvěmi uvedenými spočívá v míře explicitního vyjádření těchto procesů a v možnostech jak je dynamicky měnit. WFM svým pojetím přímé podpory byznys procesů tak poskytují lepší možnosti než systémy ERP, které mají tyto procesy implicitně zakódovány v rámci jejich implementace Účel byznys modelování Nezávisle na výše uvedeném způsobu použití modelů lze definovat hlavní účel byznys modelování jako vytvoření korektní specifikace byznys procesů a analýzu jejich vlastností. Vzhledem k tomu, že byznys modelování a modelování byznys procesů jsou pojmy, které se běžně zaměňují a jsou svým významem považovány za shodné. 2.2 Základní pojmy v BPM Definice základních pojmů Smyslem byznys modelování je vytvořit takovou abstrakci procesu, která umožňuje pochopení všech jeho aktivit, souvislostí mezi těmito aktivitami a rolemi reprezentovaných - 7 -

9 schopnostmi lidí a zařízení zapojených do daného procesu. Zde tedy uvedu několik definic jednotlivých pojmů, které s v souvislosti s metodou BPM používají. Definice 1.1 (Byznys proces): Byznys proces je po částech uspořádaná množina procedur a aktivit, které společně realizují podnikatelský nebo strategický cíl, obvykle v kontextu organizační struktury definující funkce rolí a jejich vztahy. Pojmem procedura rozumíme podproces obsažený v daném procesu. Pojmem po částech uspořádaná množina pak vyjadřujeme fakt, že ne všechny aktivity a procedury lze seřadit do jediné posloupnosti. Jinými slovy řečeno, takových posloupností může být více a mohou být řazeny vedle sebe mohou být souběžně, paralelně uskutečnitelné. Definice 1.2 (Model byznys procesu): Model byznys procesu je abstraktní reprezentace byznys procesu obvykle umožňující jeho další zpracování automatizovaným způsobem. Někdy se také hovoří o specifikaci nebo definici procesu. Tato specifikace může být neformální nebo formální. Neformální specifikace používá přirozený jazyk, případně obrázky, tabulky a ostatní nástroje umožňující pochopit popisovaný proces. Formální specifikace je technika umožňující jednoznačně specifikovat proces díky precizně definované syntaxi a sémantice použité metody. Jinými slovy vyjádřeno, jde nám o takové modely, které lze vytvářet v počítači, tam je ukládat, analyzovat a případně dále využívat v ERP či WFM systémech. Definice 1.3 (Workflow): Workflow je automatizovaný byznys proces. Byznys proces a workflow jsou zaměnitelné pojmy, protože jejich význam je totožný. Jediným rozdílem je, že workflow spravuje a řídí k tomu určený software ERP nebo WFM systém. Je však důležité si uvědomit, že právě workflow, díky svému počítačovému zpracování, klade vysoké nároky na specifikaci procesu, na jeho přesnost a jednoznačnost. Pozn.: Workflow je pojem, který zatím v českém slovníku nemá ekvivalent na rozdíl od slova byznys, které je obsaženo v pravidlech českého pravopisu. Proto budeme v dalším textu namísto nepohodlného tok prací, který je doslovným překladem, používat původní anglický výraz. Definice 1.4 (Aktivita): Aktivita je popis činnosti, která reprezentuje jeden atomický (dále nedělitelný) krok ve vykonání procesu. Aktivita může být manuální, která nevyžaduje počítačovou podporu, nebo může být automatizována (workflow aktivita). Workflow aktivita vyžaduje kromě lidských i strojově orientované zdroje. Speciálním případem workflow aktivity je automatická aktivita, která probíhá zcela bez lidské účasti. Definice 1.5 (Instance procesu): Instancí procesu rozumíme jednotlivý případ vykonání procesu Úvod do problematiky Z výše uvedených definic tedy vyplývá, že proces lze chápat jako popis toho, jak jeho jednotlivé případy (instance) mají být vykonány. Každá instance má svůj začátek a konec a na jejím výstupu je konkrétní produkt (věc, služba apod.). Obvykle každý proces má celou řadu instancí (případů), které jsou podle takového předpisu realizovány. Systém řízení jakosti je postaven právě na tomto principu opakovatelnosti, která zaručuje stabilitu kvality vytvářeného produktu. Existují však situace, kdy proces má pouze svou jedinou instanci. V takovém případě hovoříme o tom, že tato instance má svůj vlastní projekt. Slovo projekt je tak synonymem pro slovo proces. Speciálním případem jsou také kontinuální procesy (např. výrobní linky), které nemají přesně definovaný počátek a konec. Přesto i zde je možné identifikovat periodu, kterou můžeme považovat za jednotlivý případ instanci procesu. Definice 1.6 (Instance aktivity): Instance aktivity reprezentuje činnost prováděnou při vykonávání procesu, t.j. v rámci dané instance procesu

10 Definice 1.7 (Role): Role je soubor vzájemně se doplňujících dovedností. Role jsou přiřazovány k jednotlivým aktivitám s cílem umožnit jejich plnění v rámci vykonání procesu. Definice 1.8 (Zdroj): Zdroj je prostředek nebo skupina prostředků nutných k vykonání aktivity. Zdroje mohou být lidské nebo strojově orientované. Z výše uvedeného mimo jiné vyplývá, že role definují chování, kompetence a zodpovědnosti jednotlivých osob nebo skupiny osob spolupracujících v týmech. Jednotlivé osoby (lidské zdroje) jsou mapovány na požadované role dle toho, jak jsou požadované kompetence slučitelné se schopnostmi těchto osob Ontologie procesního inženýrství Ontologií rozumíme systém jasně definovaných pojmů a jejich vzájemných vztahů popisující danou oblast znalostí. V našem případě tedy oblast znalostí týkající se procesního inženýrství. V minulé části jsme zavedli definice jednotlivých pojmů. Obr je sémantický grafu, který k uvedeným pojmům přiřadí i vzájemné vztahy. Cílem je popsat v rámci dané ontologie znalostní oblast týkající se metod specifikace procesů. V dalším textu budou tedy popsány základní přístupy, které lze použít pro sestavení modelů byznys procesů včetně možností jak tyto modely analyzovat a ověřit správnost jejich navržení. Obr Ontologie procesního inženýrství - 9 -

11 2.3 Abstraktní rámec specifikace modelu Postup návrhu byznys procesu Účelem modelování je vytvoření takové abstrakce procesu, která umožňuje pochopení všech jeho aktivit, souvislostí mezi těmito aktivitami a rolemi reprezentovaných schopnostmi lidí a zařízení zapojených do daného procesu. V současné době lze nalézt celou řadu metod postavených na různých technologiích, které jsou používány k sestavování modelů podnikových procesů. Tyto metody však mají společný abstraktní rámec, který vyplývá z postupu návrhu byznys procesu (obr ). Obr : Postup návrhu byznys procesu Nejprve je nutné identifikovat, jaké funkce daná organizace či podnik má plnit a za jakým účelem. Hledáme co je vstupem a výstupem těchto funkcí a jak jsou tyto funkce strukturovány. Následuje další krok popisující jak tyto funkce budou zajišťovat transformaci vstupů na výstupy pomocí k tomu určených aktivit a procesů. Nakonec je nutné definovat, čím konkrétně jsou v předchozích krocích definované toky dané a kdo a co bude realizovat specifikované aktivity. V podstatě tedy existují tři základní přístupy, které se využívají k modelování procesů, a které vychází ze tří základních typů použité abstrakce: 1. Funkční přístup zaměřený především na funkce, jejich strukturování, vstupy a výstupy. Funkční model definuje metoda IDEF (Integration DEFinition). 2. Přístup specifikací chování je zaměřen na řídící aspekt vykonávání procesu cestou stanovení událostí a podmínek, za kterých mohou být jednotlivé aktivity prováděny. Pro koordinaci aktivit se používá metoda EPC(Eventdriven Process Chain). 3. Strukturální přístup je zaměřen na statický aspekt procesu. Cílem je postihnout entity a zdroje vystupující v procesu včetně jejich atributů, činností (služeb) a vzájemných vazeb. Tento přístup definují především diagramy jazyka UML (Unified Modeling Language), který je v dnešní době považován za de facto standard pro modelování nejen softwarových systémů. Všechny moderní metody modelování byznys procesů používají všech těchto tří základních abstrakcí. Liší se pouze v akcentu té či oné stránky modelu

12 2.4 Specifikace metody BPM V metodě BPM je vlastní model procesu konkrétně sestavován ze tří relativně nezávislých pohledů tvořených funkčním, objektovým a koordinačním modelem. 1. Funkční model slouží k identifikaci architektury procesu včetně jeho zákazníků a produktů. Cílem je nalezení odpovědi na otázku jaké procesy organizace potřebuje k zajištění své podnikatelské činnosti a jaká je jich struktura. 2. Objektový model identifikuje statickou strukturu obsahující všechny entity (objekty), které v rámci procesu vystupují. Z pohledu jejich aktivní účasti pak rozlišujeme mezi aktivními a pasivními objekty. Aktivní objekty jsou realizátoři procesu (lidé a zařízení jimi používané), zatímco pasivní objekty jsou procesem manipulovány, vytvářeny či spotřebovávány. Vzájemné relace dokumentují vztahy (interakce), do kterých objekty vstupují. Jestliže funkční model se snaží odpovědět na otázku jaké procesy v podniku existují, pak tento model se snaží odhalit kým a čím je proces realizován. 3. Koordinační model vychází z předchozích dvou a popisuje jak bude proces realizován cestou specifikace a koordinace aktivit reprezentujících interakce mezi objekty. Model koordinace aktivit Objektový model Podnikový Proces Funkční model Obr. 2.4: Základní aspekty metody BPM

13 2.4.1 Funkční model Hlavním účelem funkčního modelu je identifikace architektury (kostry) podnikového procesu, jeho zákazníků a produktů. Z hlediska existence vztahů mezi procesy metoda BPM zavádí dvě základní relace obsažení a spolupráce. První z nich slouží k identifikací podprocesů, kterým je v určitém okamžiku předáváno řízení, zatímco druhá relace identifikuje možnost souběžné existence a realizace dvou a více procesů (obr ). Stručně = architektura procesu včetně jeho zákazníků a produktů (CO?) Obr : Příklad zobrazení procesů nákupu auta ve funkčním modelu Objektový model Objektový model identifikuje statickou strukturu všech objektů (aktivních a pasivních) nutných pro realizaci procesu. Objektový model je sestavován pro každý proces definovaný ve funkčním modelu zvláště. Pro uvedený příklad by měli být specifikovány objektové modely pro procesy Prodej auta, Zajištění financování a Dodání auta. Elementy, vztahy i násobnosti znázorňované těmito modely mají stejný význam jako v případě jazyka UML diagram tříd (obr ). Stručně = aktivní a pasivní objekty procesu včetně specifikace jejich atributů, služeb a vzájemných propojení (KÝM a ČÍM?) Obr : Příklad zobrazení procesu Prodej auta v Objektovém modelu

14 2.4.3 Koordinační model Koordinační model vyjadřuje jak bude proces realizován. Koordinační model specifikuje interakce mezi objekty a definuje způsob jejich synchronizace. Podstatou mechanismu koordinace je splnění podmínky, že aktivita může být spuštěna pouze za podmínky připravenosti všech požadovaných objektů na vstupu do aktivity. Aktivita definuje alternativní scénáře svého průběhu, přičemž každý ze scénářů má určen své náklady a predikovaný čas realizace. Na základě architektury procesu identifikované funkčním modelem jsou atomické aktivity koordinačního modelu doprovázeny ikonami podprocesů umožňujících vnořování do dalších, podrobnějších koordinačních diagramů (obr ). Stručně = specifikace aktivit a modelování jejich koordinace (JAK?) Obr : Příklad zobrazení procesu prodej auta v koordinačním modelu Tímto způsobem definovaný proces využívající formálních, na matematické teorii Petriho sítí založených, přístupů umožňuje provádět analýzy a simulace. Cílem je ověřit korektnost takto specifikovaných procesů. Kromě uvedených metod existuje celá řada jiných zaměřená na problematiku byznys modelování. Mezi ty nejdůležitější patří právě i zmiňovaná metoda funkčního přístupu IDEF (Integrated DEFinition vyvinutá pro U.S. Air Force a dostupná na adrese a metoda profesora Scheera nazvaná ARIS (Architecture)

15 3 H2.1 Proces Projekty vědy a výzkumu 3.1 Zadání procesu Garant procesu: Proděkan pro vědu, výzkum a zahraniční styky Účel: Účelem tohoto popisu procesu je stanovit dokumentované postupy pro řízení procesu H2.1 Projekty vědy a výzkumu na Fakultě elektrotechniky a informatiky, VŠB-TU v Ostravě. Vymezení platnosti: Popis procesu je závazný pro všechny útvary, zaměstnance a studenty Fakulty elektrotechniky a informatiky, VŠB-TU Ostrava vykonávající činnosti stanovené tímto popsaným procesem. Zákazník: Klíčové vstupy: Klíčové výstupy: Zdroje: Regulátory: zadavatel projektu vědy a výzkumu Vyhlášení úkolů vědy a výzkumu Realizace výsledků vědy a výzkumu Infrastruktura, Pracovníci pro vědu a výzkum Legislativa, Propozice soutěže Měřitelná kritéria: Počet přijatých projektů Finanční přínos Publikační činnost se vztahem k VV Cíle: min.50% rozpočtu fakulty

16 3.2 Analýza procesu Slovní popis Účelem procesu H2.1 Projekty vědy a výzkumu je Realizace projektu, jenž zadává ke zpracování potenciální Klient a zpracovává jej potenciální Řešitel. Na tvorbu a veškerou organizaci a koordinaci celého průběhu procesu dohlíží a zodpovídá Oddělení vědy a zahraničních styků, které řídí ze svého postavení Proděkan pro vědu a výzkum. Oddělení vědy a zahraničních styků od klienta přebírá zadání projektu, ze kterého vytvoří propozice pro vlastní tvorbu projektu. Ty jsou poté předány ke zveřejnění Správci Informačního Systému, aby je dal k dispozici na webové stránky fakulty FEI. Odtud si je potenciální řešitel může stáhnout a případně se na daný projekt, resp. jeho realizaci, přihlásit. Prvním krokem potenciálního řešitele je tedy nutnost vyplnit a nechat si zaevidovat na Oddělení vědy a zahraničních styků přihlášku, která muže za jistých okolností podléhat schválení Vědeckou radou. Pokud se takové okolnosti vyskytnou, je třeba aby přihláška byla k dispozici pro projednání Vědeckou radou, která ji může schválit ale samozřejmě i zamítnout. V případě zamítnutí ji musí řešitel zpracovat znovu a opět předložit radě ke schválení. V případě úspěšného schválení radou musí ještě přihlášku podat Řešitelské katedře a až po jejím přijetí může začít řešit daný projekt. Realizovaný projekt se musí dále zaevidovat na Oddělení vědy a zahraničních styků, které poté připraví na jednání Kolegia děkana podklady o řešených projektech. Výsledek jednání kolegia děkana je zaznamenán v zápisu z tohoto jednání. Dále je třeba projekt zaevidovat do evidence RIV, což má opět za úkol Oddělení vědy a zahraničních styků. Vyhotovený projekt je ke konci nutné obhájit řešitelem v oponentním řízení, které je organizováno v rámci katedry. Výsledek oponentního řízení je pak správcem IS zveřejněn na webových stránkách fakulty FEI. Obhájený projekt je nyní již výsledným projektem a řešitel jej nyní prezentuje samotnému klientovi a poté mu jej odevzdá. 3.3 Funkční modely analýza a popis Hlavním účelem funkčního modelu je identifikace architektury podnikového procesu. Ve funkčním modelu procesu H2.1 Projekty vědy a výzkumu jsou zobrazeny a popsány všechny vstupující a vystupující objekty procesu, tedy jeho zákazníci a produkty, a vlastník procesu. Dále jsou zde zavedeny dvě základní relace obsažení a spolupráce, kdy při mé transformaci procesů do diagramů funkčních modelů jsme užil pouze relaci obsažení. Všechny tyty vnořené podprocesy, kterým se v určité fázi předává řízení pro vykonání určitých specifických činností charakteristických pro právě onen podproces, jsou společně se svými vlastnostmi vstupující a vystupujícími objekty a vlastníky popsány níže

17 3.3.1 Realizace projektu Proces Realizace projektu je hlavním procesem tvorby celého projektu. Na jeho vstupu je Zadání projektu předložené potenciálním Klientem ke zpracování a jeho budoucí potenciální Řešitel. Funkci vlastníka procesu zastává Oddělení vědy a zahraničních styků, které řídí a koordinuje celý proces. Po obdržení zadání od klienta Oddělení pro vědu a zahraniční styky vytvoří propozice pro tvorbu projektu řešiteli, který jej v rámci procesu zpracovává. Toto zpracování je dále rozfázováno v rámci obsažených podprocesů Evidence přihlášek a Evidence projektů. Výsledkem procesu je uspokojený Klient a jemu předaný Výsledný projekt. Aktivní zákazník procesu Vlastník procesu Proces Pasivní zákazník procesu Relace obsažení Obsažené podprocesy Aktivní produkt procesu Pasivní produkt procesu Obr : Realizace projektu Evidence přihlášek Proces Evidence přihlášek je součástí hlavního procesu Realizace projektu. Zobrazuje a popisuje veškeré činnosti týkající se vytvoření, schválení a podání přihlášky, která je nezbytnou podmínkou pro nastartování vlastní tvorby zadaného projektu. Vstupem do procesu je Klient, který poskytuje vlastní Zadání projektu a vlastníkem celého procesu je Oddělení vědy a zahraničních styků, které koordinuje celý průběh procesu. Celý proces je dále dělen do dvou podprocesů Příprava a zveřejnění a Projednání a schválení, jejichž účel je rozebrán níže. Výsledkem procesu je Schválená přihláška. Obr : Evidence přihlášek

18 3.3.3 Příprava a zveřejnění Proces Příprava a zveřejnění je obsažen v procesu Evidence přihlášek a zobrazuje a popisuje činnosti zaměřující se na zpracování původního zadání od klienta Oddělením vědy a zahraničních styků. Na vstupu procesu je právě Oddělení pro vědu a výzkum, Klient zadávající projekt společně s vlastním Zadáním projektu a Správce IS, který veškeré údaje po odsouhlasení Proděkanem pro vědu a výzkum zveřejňuje na webových stránkách fakulty. Proděkan je zároveň i vlastníkem celého procesu. Výstupem jsou vypracované Propozice a Web FEI, na kterém jsou zveřejněny. Obr : Příprava a zveřejnění Projednání a schválení Proces Projednání a schválení je součástí procesu Evidence přihlášek a zobrazuje a popisuje hlavní aktivity zabývající se projednáním vyplněné přihlášky, která je závislá na rozhodnutí Vědecké rady. Do procesu vstupuje Řešitel, jím podávaná Závislá přihláška a Vědecká rada, která se přihláškou zabývá. Vlastníkem je Oddělení vědy a zahraničních styků. Výsledným produktem procesu je Schválená přihláška, neboť Zamítnutá přihláška je řešiteli vždy vrácena k přepracování. Obr : Projednání a schválení

19 3.3.5 Evidence projektů Proces Evidence projektů je součástí hlavního procesu Realizace projektu. V této části je rozepsána činnost týkající se samotné tvorby projektu. Na vstupu se zde vyskytuje Řešitel projektu, který poskytuje přihlášku nyní již schválenou Vědeckou radou nebo přihlášku, která vůbec nepodléhala nutnosti schválení radou, a dále ona Schválená přihláška, která se podává na Oddělení vědy a zahraničních styků. Na základě této přihlášky si řešitel zaeviduje realizovaný projekt a po jeho vytvoření jej musí obhájit v oponentním řízení. Všechny tyto činnosti jsou další součástí obsažených podprocesů Přijetí přihlášky, Evidence a ověření a Oponentní řízení. Výstupem procesu je konečný výsledný projekt. Obr : Evidence projektů Přijetí přihlášky Proces Přijetí přihlášky je obsažen v procesu Evidence projektů a zobrazuje všechny činnosti, které jsou zapotřebí pro správnou evidenci řešeného projektu. Na vstupu je zde Řešitel projektu a Schválená přihláška. Vlastníkem celého procesu je Řešitelská katedra, na které je projekt evidován. Produktem procesu je Přijatá přihláška. Obr : Přijetí přihlášky

20 3.3.7 Evidence a ověření Proces Evidence a ověření je součástí procesu Evidence projektů a je mu předáváno řízení ve fázi, kdy je již přihláška a projekt přijat, řešitel jej zpracovává ale je třeba jej ještě zaevidovat na Oddělení vědy a zahraničních styků, nechat ověřit Kolegiem děkana a zaevidovat do celostátní databáze RIV. Do procesu tedy vstupují Kolegium děkana a Přijatá přihláška a vlastníkem procesu je Oddělení vědy a zahraničních styků. Výstupním produktem procesu je Zápis ověření projektu z jednání kolegia, Záznam v databázi RIV a samotný Ověřený projekt. Obr : Evidence a ověření Oponentní řízení Proces Oponentní řízení je obsažen v procesu Evidence projektů a zobrazuje a popisuje všechny činnosti související s obhájením výsledného ověřeného projektu řešitelem v oponentním řízení, které organizuje Oddělení vědy a zahraničních styků. Vstupujícím zákazníkem procesu je tedy Řešitel, Ověřený projekt, Správce IS. Vlastníkem celého procesu je Oddělení vědy a zahraničních styků a vystupujícími produkty Web FEI a Výsledný projekt. Obr : Evidence přihlášek

21 3.4. Objektové modely analýza a popis Objektový model identifikuje statickou strukturu všech objektů (aktivních a pasivních) nutných pro realizaci procesu. Objektovými modely procesu H2.1 Projekty vědy a výzkumu jsou tedy zobrazeny a popsány všechny objekty hrající svou úlohu v rámci procesu společně s určením těchto rolí a popsáním vztahů k okolním objektům procesu Realizace projektu V procesu Realizace projektu, tedy hlavním řídícím procesu celého podnikového procesu, se vyskytují čtyři aktivní objekty, které spolu vzájemně komunikují až na objekt Proděkan pro vědu a výzkum, který zde hraje roli řídící ve vztahu k Oddělení vědy a zahraničních styků. Mimo to, že spolu aktivní objekty komunikují, jsou společně provázány vazbami k pasivním objektům, kdy Klient poskytuje Zadání, které pak zpracovává Oddělení vědy a zahraničních styků a realizuje Řešitel. Ten poté Výsledný projekt předává Klientovi. Aktivní objekty Aktivní objekty Relace asociace Pasivní objekty Obr : Realizace projektu Evidence přihlášek Aktivní objekty, které hrají hlavní roli v procesu Evidence přihlášek obsaženém v procesu Realizace projektu, jsou Klient, který poskytuje vlastní Zadaní projektu ke zpracování, Oddělení vědy a zahraničních styků, které po skončení procesu vydává Schválenou přihlášku, neboť Zamítnutá přihlášku je vždy řešiteli vrácena k dopracování, a Proděkan pro vědu a výzkum řídící Oddělení vědy a zahraničních styků. Obr : Evidence přihlášek Relace specializace

22 Příprava a zveřejnění V procesu Příprava a zveřejnění, který je součástí procesu Evidence přihlášek, zaujímají hlavní role pro správný průběh celého procesu aktivní objekty Klient poskytující Zadání ke zpracování, Oddělení vědy a zahraničních styků zpracovávající předložené zadání a vydávající na jejich základě vytvořené Propozice a Správce IS, který tyto propozice následně zveřejňuje a na Webových stránkách fakulty FEI, které spravuje. Obr : Příprava a zveřejnění Projednání a schválení Aktivními objekty v procesu Projednání a schválení, který je součástí procesu Evidence přihlášek, jsou Řešitel navrhující vyplněnou přihlášku závislou na projednání Vědeckou radou k posouzení radě, Vědecká rada vydávající rozhodnutí, kterým je buďto Schválená nebo Zamítnutá přihláška a Oddělení vědy a zahraničních styků, které komunikuje s oběma stranami a koordinuje veškerou činnost. Obr Projednání a schválení Relace specializace

23 3.4.5 Evidence projektů Proces Evidence projektů je součástí hlavního procesu Realizace projektu a důležitými aktivními objekty pro jeho funkčnost jsou Řešitel, který připraví pro zkontrolování Schválenou přihlášku a následně realizuje Ověřený projekt a Oddělení vědy a zahraničních styků, které komunikuje s řešitelem, kontroluje jeho přihlášku a eviduje a ověřuje jím řešený projekt. Pasivní objekt Schválená přihláška ve své podstatě vyplývající ze zadání specifikuje řešený Ověřený projekt, který se následně po úspěšném obhájení v oponentním řízení stává Výsledným projektem. Obr : Evidence projektů Přijetí přihlášky Proces Přijetí přihlášky je obsažen v procesu Evidence projektů a vyskytují se zde aktivní objekty Řešitel komunikující s Oddělením vědy a zahraničních styků a Řešitelskou katedrou, který připraví Schválenou přihlášku, Oddělením vědy a zahraničních následně tuto přihlášku kontroluje podává ji již jako Podanou přihlášku Klientovi, který ji přebírá, a Řešitelská katedra evidující podanou přihlášku. Obr : Přijetí přihlášky

24 3.4.7 Evidence a ověření Aktivními objekty v procesu Evidence a ověření, který je obsažen v procesu Evidence projektů je Oddělení vědy a zahraničních styků a Kolegium. Oddělení vědy a zahraničních styků eviduje Přijatou přihlášku a evidovaný projekt a zapisuje projekt do celostátní evidence RIV viz. Pasivní objekt Záznam v RIVu. Kolegium ověřuje Evidovaný projekt a schvaluje jej jako Ověřený projekt. Z této činnost se vykazuje záznam Zápis ověření. Obr : Evidence a ověření Oponentní řízení Proces Oponentní řízení je součástí procesu Evidence projektu a aktivními objekty v něm obsaženy jsou Řešitel poskytující Ověřený projekt k oponentnímu řízení, dále Oddělení vědy a zahraničních styků, které organizuje celé řízení, Oponentní rada hrající zde hlavní roli, neboť posuzuje projekt řešitele a případně jej schvaluje jako Výsledný projekt a vydává Zápis ze svého řízení. Tyto dva pasivní objekty jsou poté k dispozici Správci IS, který je zveřejňuje na Webových stránkách fakulty FEI. Obr : Oponentní řízení

25 3.5 Koordinační modely - analýza Koordinační model vyjadřuje jak bude proces realizován, specifikuje interakce mezi objekty a definuje způsob jejich synchronizace. Podstatou mechanismu koordinace je splnění podmínky, že aktivita může být spuštěna pouze za podmínky připravenosti všech požadovaných objektů na vstupu do aktivity. Aktivita definuje alternativní scénáře svého průběhu, přičemž každý ze scénářů má určen své náklady a predikovaný čas realizace. Na základě architektury procesu identifikované funkčním modelem jsou atomické aktivity koordinačního modelu doprovázeny ikonami podprocesů umožňujících vnořování do dalších, podrobnějších koordinačních diagramů. U všech procesů jsou tedy uvedeny jejich vstupující i vystupující aktivní i pasivní objekty, obsažené procesy i aktivity. Podrobná specifikace vlastností objektů a popis aktivit a procesů je uveden v samotných vytvořených modelech BP Studia Realizace projektu Proces Realizace projektu je hlavním procesem celého podnikového procesu H2.1 Projekty vědy a výzkumu. Je rozdělen do dvou podprocesů Evidence přihlášek a Evidence projektů, které obsahují vnořené aktivity. Jedinou aktivitou v rámci tohoto procesu je Prezentace výsledného projektu, po které je projekt předán klientovi. Na vstupu se objevují všechny objekty nezbytné pro správný průběh celého procesu: Kolegium, Klient, Oddělení vědy a zahraničních styků, Vědecká rada, Řešitel, Správce IS, Řešitelská katedra a pasivní objekt Zadání. Výsledkem celého procesu je spokojený Klient a Výsledný projekt. Podproces Vazba, kdy je vstupující objekt odpovědný za danou aktivitu Objekty vstupující do aktivity Aktivita Obr : Realizace projektu Výsledné produkty procesu

26 3.5.2 Evidence přihlášek Proces Evidence přihlášek je součástí hlavního procesu Realizace projektu. Aktivní objekty, které vstupují do aktivit jak už do aktivity Zpracování přihlášky nebo i ostatních, které jsou součástí podprocesů Příprava a zveřejnění nebo Projednání a schválení, jsou Klient, Řešitel, Oddělení vědy a zahraničních styků, Vědecká rada a Správce IS. Společně s těmito aktivními objekty vstupuje do procesu pasivní objekt Zadání, ze kterého vycházejí ostatní pasivní objekty procházející celým procesem. Na výstupu procesu je výsledně Schválená přihláška a aktivní objekty, které se účastní dalších procesů a aktivit obsažených v hlavním procesu Realizace projektu. Těmito vystupujícími aktivními objekty jsou Klient, Řešitel, Oddělení vědy a zahraničních styků a Správce IS. Aktivity obsažené v podprocesu Příprava a zveřejnění jsou Příprava a sběr a Zveřejnění. Následně po nich se provede Zpracování přihlášky v rámci procesu Evidence přihlášek a poté aktivity, které jsou součástí podprocesu Projednání a schválení: Evidence přihlášek, Projednání závislosti, kde se rozhoduje dle zvoleného scénáře, jestli je přihláška závislá na aktivitě Schvalování, která se v případě závislosti následně provede. Pokud ne vrátí se řízení zpět procesu Evidence přihlášek a následně hlavnímu procesu realizace projektu. V aktivitě Schvalování se dále dle určeného scénáře rozhoduje, zda se provede aktivita Přepracování přihlášky, nebo se řízení předá zpět procesu Evidence přihlášek a následně zpět hlavnímu procesu Realizace projektu. Podrobný popis všech objektů, podprocesů, aktivit a jejich scénářů je obsažen v samotných objektech modelu BP Studia. Obr : Evidence přihlášek

27 3.5.3 Evidence projektů Proces Evidence projektů je součástí hlavního procesu Realizace projektu. Celý proces je dále dělen na tři podprocesy Přijetí přihlášky, Evidence a ověření a Oponentní řízení. Aktivními objekty, které jsou nezbytné pro vykonání všech aktivit v rámci podprocesů, jsou Klient, Řešitel, Oddělení vědy a zahraničních styků, Řešitelská katedra, Správce IS a Kolegium děkana. Společně s nimi vstupuje do procesu pasivní objekt Schválená přihláška, ze které se poté odvozují veškeré další pasivní objekty zúčastněné v podprocesech a aktivitách. Na výstupu se objevují aktivní objekty Řešitel a Oddělení vědy a zahraničních styků a pasivní objekt Výsledný projekt. V rámci vnořených procesů, kterým se postupně předává řízení, jsou v podprocesu Přijetí přihlášky aktivity Podání přihlášky a přijetí projektu, v podprocesu Evidence a ověření aktivity Evidence projektu, Ověření projektu a Evidence v RIVu, a v podprocesu Oponentní řízení aktivity Organizace oponentního řízení, Oponentní řízení a Zveřejnění výsledku. Po provedení všech aktivit se řízení předá zpět hlavnímu procesu Realizace projektu. Podrobný popis všech objektů, podprocesů, aktivit a jejich scénářů je obsažen v samotných objektech modelu BP Studia. Obr : Evidence projektu

28 3.6 Simulace Hlavním důvodem proč modelujeme podnikové procesy pomocí BPM a BP Studia je, abychom našli a dosáhli nejefektivnějšího řešení daného procesu. V případě, že máme celý proces správně namodelován, nejúčinnějším nástrojem pro ověření jeho funkčnosti je simulovat jej od počátečních vstupujících aktivních a pasivních objektů a sledovat jeho průběh až ke konečnému produktu procesu. Pro tento případ pracujeme již jen a pouze v Koordinačním modelu, kde v režimu Simulačním nabijeme právě vstupující objekty a poté simulujeme průběh celým procesem, či můžeme postupně krokovat a sledovat průchod jednotlivými části hlavního procesu, podprocesů a především aktivit, kde lze v případě více scénářů dané aktivity tyto scénáře měnit. Po skončení simulace nám jsou k dispozici výsledky běhu procesu, mezi kterými se přepínáme na spodní liště. Výsledky se generují z vlastních scénářů aktivit, tedy především z délky trvání aktivity a z nákladů na ni. Dále jsou k dispozici náklady na jednotlivé pasivní a aktivní objekty a jejich využití v procesu. Celkové výsledky jsou pak uvedeny v záložce RESULTS a graf průběhu v záložce GRAF. Spuštění simulace Krokování simulace Vynulování výsledků Nabití objektů: Před spuštěním samotné simulace je nutné nabít všechny vstupující objekty Nabitý objekt připravený pro spuštění simulace Aktivita s aktivním scénářem Graf Obr. 3.6: Simulace Časy trvání jednotlivých aktivit

29 4 H2.2 Projekty transformační a rozvojové 4.1 Zadání procesu Garant procesu: Proděkan pro rozvoj Účel: Účelem tohoto popisu procesu je stanovit dokumentované postupy pro řízení procesu H2.2 Projekty transformační a rozvojové na Fakultě elektrotechniky a informatiky, VŠB-TU v Ostravě. Vymezení platnosti: Popis procesu je závazný pro všechny útvary, zaměstnance a studenty Fakulty elektrotechniky a informatiky, VŠB-TU Ostrava vykonávající činnosti stanovené tímto popsaným procesem. Zákazník: Klíčové vstupy: Klíčové výstupy: Zdroje: Regulátory: Měřitelná kritéria: Finanční přínos fakulta Požadavky na transformaci a rozvoj infrastruktury fakulty, Dlouhodobý záměr fakulty Realizované požadavky na transformaci a rozvoj infrastruktury fakulty Infrastruktura, Zaměstnanci fakulty Legislativa, Propozice vyhlášených programů Cíle: 5 procent ročního rozpočtu fakulty

30 4.2 Analýza procesu Slovní popis Účelem procesu H2.2 Projekty transformační a rozvojové je Realizace projektu, jenž zadává ke zpracování Vyhlašovatel a zpracovává jej potenciální Řešitel. Na tvorbu a veškerou organizaci a koordinaci celého průběhu procesu dohlíží a zodpovídá Proděkan pro rozvoj. Ten od vyhlašovatele přebírá zadání projektu, na jehož základě vytvoří propozice pro vlastní tvorbu projektu a navrhne strategii zapojení fakulty do těchto programů. Propozice a strategie jsou poté předány Správci Informačního Systému, aby je zveřejnil na webových stránkách fakulty FEI. Tam jsou poté k dispozici potenciálnímu řešiteli, který má možnost se na daný projekt přihlásit a vypracovat jej. Nejdříve však musí vyplnit přihlášku a odevzdat ji proděkanovi pro rozvoj. Ten ji pak postoupí vyhlašovateli projektu, který v souladu s propozicemi vyhlášeného programu podpory transformačních a rozvojových projektů zajistí posouzení došlých přihlášek. Výsledkem je buďto schválená nebo zamítnutá přihláška, která je vrácena řešiteli k přepracování. V případě schválení řešitel informuje proděkana pro rozvoj o přijetí projektu a proděkan pro rozvoj projekt zaeviduje ve své evidenci. Následně řešitel v souladu s podanou přihláškou projektu realizuje jeho řešení. Po dokončení své práce proděkan pro rozvoj zorganizuje podle pokynů vyhlašovatele v rámci katedry oponentní řízení, kde musí řešitel hotový projekt obhájit před oponentní radou. Proděkan pro rozvoj zároveň eviduje záznamy z oponentního řízení. Výsledky oponentních řízení řešených transformačních a rozvojových projektů jsou pak správcem IS zveřejněny na webových stránkách fakulty FEI. Obhájený projekt je nyní již výsledným projektem a řešitel jej nyní prezentuje samotnému klientovi a poté mu jej odevzdá. 4.3 Funkční modely analýza a popis Hlavním účelem funkčního modelu je identifikace architektury podnikového procesu. Ve funkčním modelu procesu H2.2 Projekty transformační a rozvojové jsou zobrazeny a popsány všechny vstupující a vystupující objekty procesu, tedy jeho zákazníci a produkty, a vlastník procesu. Dále jsou zde zavedeny dvě základní relace obsažení a spolupráce, kdy při mé transformaci procesů do diagramů funkčních modelů jsme užil pouze relaci obsažení. Všechny tyty vnořené podprocesy, kterým se v určité fázi předává řízení pro vykonání určitých specifických činností charakteristických pro právě onen podproces, jsou společně se svými vlastnostmi vstupující a vystupujícími objekty a vlastníky popsány níže

31 4.3.1 Realizace projektu Proces Realizace projektu je hlavním procesem tvorby celého projektu. Na jeho vstupu je Zadání projektu předložené potenciálním Vyhlašovatelem ke zpracování a jeho budoucí potenciální Řešitel. Funkci vlastníka procesu zastává Proděkan pro rozvoj, který řídí a koordinuje celý proces. Po obdržení zadání od klienta Proděkan pro rozvoj vytvoří propozice pro tvorbu projektu a strategii zapojení fakulty do programů pro potenciálního řešitele, který následně má následně projekt za úkol zpracovat. Jednotlivé kroky vytvoření projektu od podání přihlášky až po odevzdání výsledného projektu je rozděleno do dvou obsažených podprocesů Evidence přihlášek a Evidence projektů. Výsledkem procesu je uspokojený Vyhlašovatel a jemu předaný Výsledný projekt. Aktivní zákazníci procesu Vlastník procesu Aktivní produkt procesu Pasivní zákazník procesu Relace obsažení Obr : Realizace projektu Pasivní produkt procesu Obsažený podproces Evidence přihlášek Proces Evidence přihlášek je součástí hlavního procesu Realizace projektu. Zobrazuje a popisuje veškeré činnosti týkající se vytvoření propozic a strategie, přípravy, posouzení a podání přihlášky, která je nezbytnou podmínkou pro započetí vlastní tvorby zadaného projektu. Vstupem do procesu je Vyhlašovatel, který poskytuje vlastní Zadání projektu a vlastníkem celého procesu je Proděkan pro rozvoj, které koordinuje celý průběh procesu. Celý proces je dále dělen do dvou podprocesů Příprava a zveřejnění a Projednání a schválení, které jsou popsány níže. Výsledkem procesu je Přijatá přihláška. Obr : Evidence přihlášek

32 4.3.3 Příprava a zveřejnění Proces Příprava a zveřejnění je obsažen v procesu Evidence přihlášek a zobrazuje a popisuje činnosti zaměřující se na zpracování původního zadání od klienta Proděkanem pro rozvoj. Na vstupu procesu je Proděkan pro rozvoj, Klient zadávající projekt společně s vlastním Zadáním projektu a Správce IS, který veškeré údaje po odsouhlasení Proděkanem pro rozvoj zveřejňuje na webových stránkách fakulty FEI. Proděkan je zároveň i vlastníkem celého procesu. Výstupem jsou vypracované Propozice a Strategie a Web FEI, na kterém jsou zveřejněny. Obr : Příprava a zveřejnění Projednání a schválení Proces Projednání a schválení je součástí procesu Evidence přihlášek a zobrazuje a popisuje hlavní aktivity zabývající přípravou přihlášky a její následné podání a posouzení její správnosti vyhlašovatelem projektu. Ten ji může buďto schválit nebo vrátit řešiteli k dopracování. Do procesu vstupují Propozice a Strategie vypracované Proděkanem pro rozvoj, Řešitel, který na jejich základě přihlášku zpracovává a Vyhlašovatel, který schvaluje přihlášku. Vlastníkem Proděkan pro rozvoj. Výsledným produktem procesu je Přijatá přihláška. Obr : Projednání a schválení

33 4.3.5 Evidence projektů Proces Evidence projektů je součástí hlavního procesu Realizace projektu. V této části je rozepsána činnost týkající se samotné tvorby projektu. Na vstupu se zde vyskytuje Řešitel projektu, který poskytuje Přijatou přihlášku. Na základě této přihlášky si řešitel zaeviduje realizovaný projekt a po jeho vytvoření jej musí obhájit v oponentním řízení, jehož aktivity jsou podrobněji rozebrány v obsaženém podprocesu Oponentní řízení. Výstupem procesu je konečný výsledný projekt. Obr : Evidence projektů Oponentní řízení Proces Oponentní řízení je obsažen v procesu Evidence projektů a zobrazuje a popisuje všechny činnosti související s obhájením výsledného ověřeného projektu řešitelem v oponentním řízení, které organizuje Proděkan pro rozvoj. Vstupujícím zákazníkem procesu je tedy Řešitel, Řešený projekt, Vyhlašovatel a Správce IS. Vlastníkem celého procesu je Proděkan pro rozvoj a vystupujícími produkty Web FEI a Výsledný projekt. Obr : Oponentní řízení

34 4.4 Objektové modely analýza a popis Objektový model identifikuje statickou strukturu všech objektů (aktivních a pasivních) nutných pro realizaci procesu. Objektovými modely procesu H2.2 Projekty transformační a rozvojové jsou tedy zobrazeny a popsány všechny objekty hrající svou úlohu v rámci procesu společně s určením těchto rolí a popsáním vztahů k okolním objektům procesu Realizace projektu V procesu Realizace projektu, tedy hlavním řídícím procesu celého podnikového procesu, se vyskytují tři aktivní objekty Vyhlašovatel, který poskytuje Zadání celého projektu, na konci procesu přebírá výsledný projekt a následně komunikuje s potenciálním Řešitelem a Proděkanem pro rozvoj, který zadání přebírá a na jeho základě vytváří propozice pro tvorbu projektu a strategii zapojení fakulty do vyhlášených programů. Třetí aktivní objekt na základě těchto dispozic realizuje výsledný projekt, který na konci předává Vyhlašovateli. Aktivní objekty Pasivní objekty Relace asociace Obr : Realizace projektu Evidence přihlášek Aktivní objekty, které hrají hlavní roli v procesu Evidence přihlášek obsaženém v procesu Realizace projektu, jsou Vyhlašovatel, který poskytuje vlastní Zadaní projektu ke zpracování a Proděkan pro rozvoj, který po skončení procesu vydává Přijatou přihlášku. Oba objekty spolu vzájemně komunikují. Obr : Evidence přihlášek

35 4.4.3 Příprava a zveřejnění V procesu Příprava a zveřejnění, který je součástí procesu Evidence přihlášek, zaujímají hlavní role pro správnou funkčnost celého procesu aktivní objekty Vyhlašovatel poskytující Zadání ke zpracování, Proděkan pro rozvoj zpracovávající předložené zadání a vydávající na jejich základě vytvořené Propozice a Strategii a Správce IS, který tyto propozice a strategii následně zveřejňuje a na Webových stránkách fakulty FEI, které spravuje. Vzájemně spolu aktivní objekty komunikují. Obr : Příprava a zveřejnění Projednání a schválení Aktivními objekty v procesu Projednání a schválení, který je součástí procesu Evidence přihlášek, jsou Řešitel navrhující vyplněnou, kterou dále musí předložit ke schválení vyhlašovateli projektu, Vyhlašovatel vydávající rozhodnutí, kterým je buďto Schválená nebo Zamítnutá přihláška vrácená řešiteli k přepracování a Proděkan pro rozvoj, který komunikuje s oběma stranami a koordinuje veškerou činnost. Obr Projednání a schválení Relace specializace