Starobní důchod v České republice

Transkript

1 Masarykova univerzita Právnická fakulta Rigorózní práce Starobní důchod v České republice Mgr. Barbora Čevelová Brno, 2011/2012

2 Prohlášení Prohlašuji, že tato rigorózní práce je mým původním autorským dílem, které jsem vypracovala samostatně. Všechny zdroje, prameny a literaturu, které jsem při vypracování používala nebo z nich čerpala, v práci řádně cituji s uvedením úplného odkazu na příslušný zdroj. Mgr. Barbora Čevelová 2

3 Obsah Úvod Blíže k tématu rigorózní práce Vymezení hranic tématu Právní zařazení starobního důchodu Vývoj práva důchodového pojištění v ČR Období do 20. let 20. století Období mezi lety Období mezi lety Období po roce Starobní důchod v ČR Stáří a starobní (důchodový) věk Obecně k podmínkám vzniku nároku na starobní důchod v ČR Potřebný důchodový věk Potřebná doba důchodového pojištění Doba důchodového pojištění povinná, dobrovolná 34 Náhradní doba pojištění Jednotlivé typy starobních důchodů Starobní důchod podle 29 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb Starobní důchod podle 29 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb Starobní důchod podle 29 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb Starobní důchod podle 29 odst. 4 zákona č. 155/1995 Sb Starobní důchod podle 31 zákona č. 155/1995 Sb Starobní důchody se sníženou věkovou hranicí, tzv. hornické důchody Řízení o starobním důchodu Doba před podáním žádosti o důchod Podání žádosti o důchod - zahájení řízení Stanovení výše důchodu Příklady nejčastějších výpočtů starobního důchodu Rozhodnutí o starobním důchodu

4 4.6 Výplata starobního důchodu; přeplatek Výplata při souběhu nároku na starobní důchod s jiným důchodem Námitkové a soudní řízení Možnosti zvýšení starobního důchodu Závěr Summary Literatura A Přílohy

5 Úvod Starobní důchod je dávkou důchodového pojištění, která by měla u člověka pokrýt období života, v němž člověk postupně ztrácí schopnost pracovat, mění své každodenní návyky, je více náchylný k dlouhodobým nemocem a je méně adaptabilní. Pro člověka je většinou práce jediným zdrojem obživy a v případě, že od určitého věku není schopen pracovat, je ve vyspělé sociální společnosti pravidlem, že stát tohoto člověka ve stáří zabezpečí tak, aby pokles jeho životní úrovně nebyl příliš velký. Téma starobního důchodu v České republice se může zdát na první pohled tématem velmi úzkým, málo obsažným a ne příliš zajímavým. Pokud se však člověk v průběhu svého života s oblastí starobních důchodů setká (a tato pravděpodobnost se s přibývajícím věkem zvyšuje), zjistí, že se jedná o oblast nejen komplikovanou, ale také zajímavou. Navíc se určitým způsobem dotýká každého z nás, a to nejen v době, kdy se zrovna blíží odchod do starobního důchodu. V současnosti je oblast starobních důchodů v České republice velmi živá a v posledních letech je zasažena spoustou změn, které souvisejí s probíhajícími důchodovými reformami. Postupně se např. zvyšuje potřebný důchodový věk a potřebná doba pojištění k získání nároku na řádný starobní důchod, zpřísňují se rozhodné skutečnosti pro samotný výpočet starobního důchodu, ať už se jedná o starobní důchod řádný nebo před dosažením důchodového věku. Do těchto probíhajících důchodových reforem navíc zasáhl zásadním způsobem nález Pléna Ústavního soudu ze dne sp.zn. Pl. ÚS 8/07, v jehož důsledku byla od změněna část způsobu výpočtu starobního důchodu za účelem zajištění souladu právní úpravy s tímto nálezem Ústavního soudu, a to zejména posílením vztahu mezi zaplaceným pojistným na důchodové pojištění a výší důchodu z důchodového pojištění 1. S ohledem na výše uvedené, se tedy tato rigorózní práce v rámci hranic tématu, jež jsou dány kapitolou první, zabývá starobními důchody se 1. Důvodová zpráva k zákonu č. 220/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. dostupné v programu beck-online [cit ] 5

6 snahou nejen čtenáři teoreticky přiblížit aktuální situaci v dané problematice 2, ale také názorně ukázat její aplikaci v praxi, a to především za použití vysvětlujících konkrétních příkladů. Pro ucelený náhled na předestřené téma starobních důchodů je část této rigorózní práce věnována historickému vývoji v oblasti důchodového pojištění. Nicméně dále již je porornost plně ubírána zejména směrem k podmínkám získání nároku na starobní důchod v České republice, k jednotlivým typům starobních důchodů, způsobu výpočtu starobního důchodu, jeho výplatě, řízením o starobním důchodu a také řízením námitkovým, jež bylo zavedeno teprve počátkem roku Co se týče způsobu výpočtu starobního důchodu zabývá se tato práce podrobně jak výpočtem do , tak výpočtem od s názornou ukázkou, jak se výpočty od sebe liší a jak ve skutečnosti výši starobního důchodu ovlivní. 2. Právní stav je zachycen ke dni

7 1 Blíže k tématu rigorózní práce 1.1 Vymezení hranic tématu Na téma starobních důchodů je možné nahlížet z různého úhlu pohledu a záleží vždy především na jeho samotném výkladu, zda bude zacházet hlouběji do dané problematiky, a nebo obsáhne danou problematiku celou, ovšem na úkor jejího informačního a odborného přínosu, neboť při takové snaze není možné zabíhat do důležitých a neopominutelných detailů, aniž by samotný výklad neutrpěl na srozumitelnosti a přehlednosti. Z těchto důvodů vzala si tato rigorózní práce za své zabývat se starobními důchody v České republice, podmínkami pro jejich přiznání, jejich výpočtem a skutečnostmi, které jsou pro tento výpočet zásadní a ovlivňující. Neopomine se věnovat ani samotnému řízení o starobním důchodu v prvním a ve druhém stupni, o nichž rozhoduje Česká správa sociálního zabezpečení, a méně podrobněji také řízení soudnímu. Není však možné s ohledem na snahu o co nejlepší zpracování předestřeného tématu zabývat se různými druhy příplatků sovisející s odškodňovací agendou, možnostmi odstranění tvrdosti zákona a starobními důchody s mezinárodním prvkem. 3 Dále se práce bude pouze okrajově zabývat samotným pojmem, systémem a principy práva sociálního za- 3. Je více než zřejmé, že starobních důchodů s mezinárodním prvkem rok od roku přibývá, a to nejen s ohledem na vstup České republiky do Evropské unie k , kdy Česká republika začala nově aplikovat koordinační nařízení Rady č. 1408/71, o aplikaci systémů sociálního zabezpečení na zaměstnance, osoby samostatně výdělečně činné a členy jejich rodin pohybující se v rámci Společenství, a nařízení Rady č. 574/72, kterým se stanoví postup při realizaci nařízení č. 1408/71, která byla dnem nahrazena nařízením Evropského parlamentu a Rady č. 883/2004, o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, a nařízením Evropského parlamentu a Rady č. 987/2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení č. 883/2004, čímž se umožnilo vzájemné hodnocení dob pojištěnců ve členských státech Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru a Švýcarska, ale také s ohledem na skutečnost, že Česká republika má momentálně uzavřenu bilaterální smlouvu upravující sociání oblast včetně důchodového pojištění s cca 30 ti státy a s dalšími probíhají jednání nebo jsou už dokonce návrhy daných smuv v různé fázi schvalovacího procesu. Právě proto jsou starobní důchody s mezinárodním prvkem spíše vhodné jako téma samostatné rigorózní práce, neboť jejich problematiku jednoduše nelze pojmout do jedné či dvou kapitol. 7

8 1. Blíže k tématu rigorózní práce bezpečení, důchodového pojištění, zavedeným pojistným systémem a dalšími tématy úzce se starobními důchody v České republice souvisejícími, avšak to pouze z toho důvodu, že na téma starobních důchodů nahlíží spíše v užším pojetí, než-li v pojetí širším, které by tyto pojmy zcela jistě neopominulo. Velká pozornost není také věnována starobním důchodům horníků a problemitice osob samostatně výdělečně činných, osobám dlouhodobě pečujícím o závislou osobu a studiu, jelikož tyto problematiky jsou sami o sobě tak složité, že by o každé z nich mohla být napsána samostatná rigorózní práce. 1.2 Právní zařazení starobního důchodu Starobní důchody patří do kategorie tzv. sociálních práv. Sociální práva přitom můžeme zařadit k tzv. druhé generaci lidských práv. V zásadě pokud jde o jejich rozsah nejsou a nemohou být právy univerzálními a všeobecně platnými. Tento fakt přitom vyplývá především z ekonomické podmíněnosti sociálních práv, neboť jejich naplnění velmi závisí na ekonomické úrovni poskytujícího státu. 4 Mimo to, že jsou upravena v mezinárodních dokumentech jako je např. Všeobecná deklarace lidských práv, Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech, jsou upravena také v ústavním pořádku České republiky, tj. v hlavě IV. usnesení č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod, jak vyplývá ze změny ústavním zákonem(dále jen LZPS ). Ta v čl. 30 LZPS přímo uvádí v odstavci prvním, že občané mají právo na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří a při nezpůsobilosti k práci, jakož i při ztrátě živitele, a v odstavci druhém, že každý, kdo je v hmotné nouzi, má právo na takovou pomoc, která je nezbytná pro zajištění základních životních podmínek. Sociální práva jsou v sociálněprávním státě předmětem práva sociálního zabezpečení, protože jedním z cílů systému sociálního zabezpečení je i prosazování, zajištění a ochrana sociálních práv prostřednictvím zákonných nástrojů. 5 Právo sociálního zabezpečení je oborem platného práva, který, ačkoli svou povahou náleží do sféry práva veřejného, vykazuje určité soukro- 4. Kahoun, V. a kol. Sociální zabezpečení: Vybrané kapitoly. Praha: Nakladatelství TRITON, s tamtéž 8

9 1. Blíže k tématu rigorózní práce moprávní rysy. Předpisy veřejnoprávního charakteru zpravidla upravují oblast sociálního pojištění, státní sociální podpory a sociální pomoci. V podstatě soukromoprávními předpisy jsou regulovány doplňkové systémy sociálního zabezpečení (penzijní připojištění), i když i zde se projevuje vliv státu, který tyto formy zvýhodňuje (poskytováním státního příspěvku) a ponechává si právo dozoru nad jejich prováděním. 6 Konkrétně oblast sociálního pojištění je založena na pojistném principu, kdy na základě celospolečenské (mezigenerační) solidarity přispívá občan povinně do systému pro případ, že u něj v budoucnosti nastane určitá pojistná událost, při které pak bude mít vůči systému sociálního pojištění nárok na zabezpečení ve formě dávek nahrazující ušlý příjem či úhrad za finančně náročné úkony. Samotný nárok a jeho výše se přitom posuzuje na základě toho, jak dlouho a jakou měrou do systému přispíval. V tomto směru zahrnuje systém sociálního pojištění nemocenské pojištění, důchodové pojištění, zdravotní pojištění a úrazové pojištění. 78 Důchodové pojištění, jež se mimo jiné věnuje problematice starobních důchodů, které jsou tématem této rigorózní práce, lze vymezit jako... právní odvětví, které se zabývá právními vztahy důchodového pojištění, jejichž vznik, změna nebo zánik jsou podmíněny existencí sociální události spočívající v dosažení určitého věku, dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nebo smrti živitele, tedy vztahy upravujícími hlavně hmotněprávní podmínky nároků na důchodové dávky a podmínky plnění pojistné povinnosti a procesní vztahy organizace a řízení. 9 V současné době je důchodové pojištění z hlediska materiálního založeno především na zabezpečovacím principu; kdy se právní vztahy sociálního pojištění vyznačují vzájemnou podmíněností práv a povinností, 6. Tröster, P. a kol. Právo sociálního zabezpečení. 5. přepracované a aktualizované vydání. Praha : C. H. Beck, s Koldinská, K. Sociální právo. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2007, s V podrobnosti zahrnutí jednotlivých druhů sociálního pojištění se odborné zdroje často liší. Například prof. Vilém Kahoun rozlišuje podrobněji tyto druhy sociálního pojištění: nemocenské, úrazové, v mateřství, zdravotní, ve stáří, při invaliditě, při ztrátě živitele, v nezaměstnanosti a rodinné přídavky. Kahoun, V. a kol. Sociální zabezpečení : Vybrané kapitoly. Praha : Nakladatelství TRITON, s Brejcha, A. Šantrůček, V. Právo důchodového zabezpečení. Praha : Linde Praha a.s.,1998, s. 22 9

10 1. Blíže k tématu rigorózní práce jejichž naplnění zajišťuje vyváženost systému z pohledu financování a pojištěnec si sám přispívá na budoucí pojistnou událost, která mu dává právo požadovat pojistné plnění spočívající v sociální dávce; 10 pojistném principu; kdy jsou právní vztahy charakteristické tím, že mezi právy a povinnostmi subjektů těchto vztahů, jež jsou jejich obsahem, neexistuje z hlediska fincování systému vzájemná podmíněnost a nárok na poskytnutí plnění (sociální dávky) z příslušného subsystému sociálního zabezpečení vyplývá ze zákona a vzniká zejména již nastáním sociální události a splněním podmínek souvisejících s jejím poskytnutím; 11 a sociální solidaritě. 10. Tröster, P. a kol. Právo sociálního zabezpečení. 5. přepracované a aktualizované vydání. Praha : C. H. Beck, s Tröster, P. a kol. Právo sociálního zabezpečení. 5. přepracované a aktualizované vydání. Praha : C. H. Beck, s

11 2 Vývoj práva důchodového pojištění v ČR 2.1 Období do 20. let 20. století Ve své době každá společnost řešila a řeší sociální události, které jsou neopominutelné a mohou v životě každého člověka nastat. Mimo invaliditu, mateřství, nemoc či ztrátu živitele mezi ně samozřejmě patří také stáří. Formu a řešení těchto sociálních událostí přitom vždy ovlivňovala nejenom vyspělost dané společnosti, ale také její ekonomická zdatnost, celkový pohled na svět, zavedené tradice či intenzita snahy o zavedení konkrétní státem garantované úpravy. K první zásadnější úpravě péče o práce neschopné dochází ve středověku, kdy začaly být vytvářeny svépomocné podpůrné spolky, které měly mimo jiné za úkol pomáhat starým členům. Nejdříve se tyto spolky objevovaly mezi horníky vznikem hornických bratrstev, kdy první první zmínky o jejich existenci pochází z 15. století. Bratrstva zakládala tzv. podpůrné pokladny, do kterých přispívali především horníci formou strhávání příspěvků ze mzdy. 12 Později byly podpůrné spolky zakládány i pro některé řemeslnické cechy a tovaryšská bratrstva. K rozsáhlé reformě státní správy došlo ve 2. polovině 18. století za vlády Marie Terezie. V rámci ní byl vybudován laický státní aparát, u něhož bylo potřeba zajistit úředníky po případ stáří či nemoci. Z tohoto důvodu byly vydány dva penzijní normály, jeden pro vdovy a sirotky po věrně sloužících zaměstnancích a druhý pro zaměstnance, jež se po alespoň deseti letech uspokojivé služby stali neschopnými práce. 13 Moderní forma sociálního zabezpečení se zde rozvíjí v 2. polovině 19. století, kdy bylo pro české země (tehdy součástí Rakouska-Uherska) zavedeno povinné sociální pojištění. Vznik povinného sociálního pojištění navázal na dříve vzniknuvší svépomocné spolky, fondy a dělnické po- 12. V roce 1854 došlo k uzákonění povinného zřizování bratrských pokladen v dolech, čímž byl položen základ pro samostatné hornické sociální pojištění, které existovalo v Československu až do roku Tröster, P. a kol. Právo sociálního zabezpečení. 5. přepracované a aktualizované vydání. Praha : C. H. Beck, s Tröster, P. a kol. Právo sociálního zabezpečení. 5. přepracované a aktualizované vydání. Praha : C. H. Beck, s.27 11

12 2. Vývoj práva důchodového pojištění v ČR kladny, jež v podstatě zabezpečovaly své členy způsobem dobrovolného pojištění proti mimořádným událostem, jež měly za následek zhoršení ekonomické situace. Do tohoto zabezpečení byla postupně začleňována různá pravidla, a to především v souvislosti se spojováním různých druhů a forem pojištění. Princip dobrovolnosti se však časem ukázal jako málo efektivní z důvodu malé zodpovědnosti zúčastněných osob. Z tohoto důvodu a také s ohledem na rozvoj průmyslu a celkový společenský pokrok bylo od dobrovolného principu pojištění upuštěno a byl zaveden systém pojištění povinného. V roce 1909 nabyl účinnosti zákon o penzijním připojištění zřízenců ve službách soukromých a některých zřízenců ve službách veřejných. Návrh zákona o penzijním pojištění dělníků však nebyl dokončen až do roku Období mezi lety V období po 1. světové válce byla vznikajícím Československem v sociální oblasti nejprve převzata právní úprava Rakouska-Uherska. Až v letech následujících, konkrétně v roce 1924, byl schválen jeden z nejdůležitějších právních předpisů zákon č. 221/1924 Sb. z. a n., o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří, 15 který v rámci prováděných reforem reagoval na válkou vyvolanou tíživou sociální situaci občanů. Zákon upravoval velmi rozsáhlou probletiku a byl několikrát měněn a doplňován. Byl formulován jako zákon základní, podle něhož byly pojištěni všichni zaměstnanci, jestliže nebyly tímto zákonem z pojištění výslovně vyloučeni. Vyloučeni z tohoto pojištění byli zejména státní zaměstnanci a soukromí úředníci, jejichž zabezpečení bylo upraveno výhodněji. Z pojištění byli rovněž vyloučeni zaměstnanci, kteří nastoupili do zaměstnání až po 60. roce věku. Právní úprava zakotvená tímto zákonem se tak vztahovala v podstatě pouze na dělníky. 16 Podle 106 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. mohly být poskytovány při splnění zákonných podmínek z pojištění invalidního a starobního tyto dávky: důchod invalidní, starobní, vdovský, vdovecký, sirotčí a vý- 14. Tröster, P. a kol. Právo sociálního zabezpečení. 5. přepracované a aktualizované vydání. Praha : C. H. Beck, s zákon byl účinný od do Tröster, P. a kol. Právo sociálního zabezpečení. 5. přepracované a aktualizované vydání. Praha : C. H. Beck, s

13 2. Vývoj práva důchodového pojištění v ČR bavné. Obecně nárok na starobní důchod přitom vznikl pojištěnci ve chvíli, kdy dosáhl věku 65-ti let a splnil podmínku čekací doby 17 ve výši 750 příspěvkových týdnů. Až v roce 1929 zákonem č. 26/1929 Sb. z. a n., o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách 18, byl výrazně rozšířen okruh důchodově pojištěných osob podle vykonávané činnosti: Dle 1 odst. 1 zákona č. 26/1929 Sb. z. a n. jsou pojištěním povinny a podle ustanovení tohoto zákona pojištěny jsou osoby zaměstnané na území Československa na základě služebního poměru jakožto: 1. úředníci (konceptní, techničtí, obchodní, správní, kancelářtí, dílenští, ve svobodných povoláních, soukromí tajemníci a jiní), soukromí učitelé, vychovatelé a podobní, jakožto i obdobně činní zaměstnanci církví a náboženských společností, neb zaměstnanci, jejichž činnost jest průpravou k tomuto povolání; 2. kancelářští zaměstnanci vůbec, vyjímajíc osoby zaměstnané čištěním, úklidem, hlášením návštěv, posílkami (ačkoli v peněžních podnicích neroznášejí cennosti), rozmnožování písemností pouze cestou chemickou nebo mechanickou nebo podobnými pracemi, byť i vedle této hlavní činnosti konaly také práce druhu jiného; zejména všichni zaměstnanci advokátů, notářů a patentních zástupců; 3. zaměstnanci v redakcích, administracích a výpravnách časopisů a jiných publikací, zaměstnanci divadelních podniků stálých hudebních sborů, stálých podniků zábavních, stálých sportovních sdružení, výstavních podniků a ústavů vyučovacích, vychovávacích, opatrovacích, léčebných a dobročinných, dále lékařů a zubních techniků, vyjímajíc osoby zaměstnané čištěním, úklidem, hlášením návštěv, posílkami, rozmnožováním písemností pouze cestou chemickou, mechanickou nebo podobnými pracemi, byť vedle této hlavní činnosti konaly také práce druhu jiného; 4. zaměstnanci, kteří vykonávají práce po rozumu zákona o obchodních pomocnících ze dne 16. ledna 1910, č. 20 ř. z., nebo zákona ze dne Čekací doba by se dala v dnešní době přirovnat právě k době pojištění, za kterou bylo odvedeno pojistné. I v této době fungovalo důchodové pojištění na pojistném principu. 18. zákon byl účinný od do

14 2. Vývoj práva důchodového pojištění v ČR ledna 1922, č. 34 Sb. z. a n., dále obchodní pomocníci podle zákona 73, lit. a) živnostenského řádu, případně 101, lit. a) živnostenského řádu pro území Slovenska a Podkarpatské Rusi nebo obchodní učňové podle 73, lit. c) živnostenského řádu, případně 101, lit. c) živnostenského zákona pro území Slovenska a Podkarpatské Rusi; 5. cestující, zástupci a jednatelé, i když jsou ustanoveni na provisi; 6. zaměstnanc, kteří jsou převážně a nikoliv pouze přechodně zaměstnáni: a) přikazováním práce dělníkům nebo odborným dozorem nad nimi, aniž by se jejich práce sami účastnili, leč pokud toho vyžaduje jejich přikazovací nebo dozorčí činnost, jako dílovedoucí, stavbyvedoucí, políři, mistři, důlní, stárci, dozorci, podmistři, šafáři, poklasní, hajníatd.; b) odborným rozhodováním o přejímání vyrobeného nebo dodávaného zboží, jeho samostatným skladováním nebo vydáváním; c) pracemi uměleckými nebo kresličskými, nikoliv pouhou mechanickou nebo chemickou reprodukcí. Po stránce věcného rozsahu umožňoval zákon č. 26/1929 Sb. z. a n. s ohledem na 15 poskytování těchto důchodových dávek: invalidního a starobního důchodu, důchodu vdovského (vdoveckého), sirotčího, rodičů, výbavné a odbytné jednou provždy. Nárok na starobní důchod vznikl pojištěnci obecně za předpokladu, že dosáhl věku 60-ti let a získal čekací dobu alespoň 180 započitatelných příspěvkových měsíců, nebo získal čekací dobu alespoň 480 příspěvkových měsíců a nepracoval v zaměstnání zakládající pojistnou povinnost na důchodovém pojištění na základě jiných právních předpisů. Mezi lety bylo důchodové pojištění hornické i dělnické invalidní a starobní pozměněno za účelem přizpůsobení se politickým, sociálním, hospodářským a měnovým podmínkám. 19 Po II. světové válce nebyly předpisy z doby okupace uznány za součást československého právního řádu. Zákonodárství 1. republiky ze sociální oblasti bylo v zásadě převzato. Situace v sociální oblasti byla velmi komplikovaná zejména tím, že fondy sociálního pojištění byly buď za- 19. Tröster, P. a kol. Právo sociálního zabezpečení. 5.přepracované a aktualizované vydání. Praha : C. H. Beck, s

15 2. Vývoj práva důchodového pojištění v ČR baveny okupanty, nebo znehodnoceny válečným hospodářstvím 20. V roce 1948 byl přijat v sociální oblasti nový zákon č. 99/1948 Sb. z. a n., o národním pojištění, podle kterého ( 1) byli povinně pojištěni zaměstnanci s výjimkou vojenských gážistů v činné službě, osoby samostatně výdělečně činné, spolupracující členové rodiny osoby samostatně výdělečně činných, důchodci a nezaměstnaní. 21 Co se týče dávek důchodového pojištění, zaváděl zákon mimo již dříve existujícího důchodu invalidního, starobního, vdovského, sirotčího a výbavného, také důchod manželky, důchod družky, sociální důchod a odškodnění za pracovní úrazy. Důchod mohl být navíc zvýšen o výchovné nebo pro bezmocnost. 22 Podle 62 zákona č. 99/1948 Sb. z. a n. měl nárok na starobní důchod pojištěnec, který dosáhl minimálně věku 65-ti let, nebyl poživetelem invalidního důchodu a nevydělával více než polovinu průměrného ročního výdělku, nebo pojištěnec, který dosáhl věku alespoň 60-ti let, nebyl poživetelem invalidního důchodu, nevydělával více než polovinu průměrného ročního výdělku a navíc získal dobu pojištění nejméně ve výši 20-ti let. Ačkoli byl tento zákon na svou dobu velmi pokrokový a moderní, neboť vytvořil novou jednotnou soustavu národního pojištění, více zrovnoprávnil nároky dělníků a ostatních zaměstnanců a nově se zabýval také důchodovým zabezpečením samostatně hospodařících občanů 23, platil pouze necelých 9 let 24. Důvodem jeho poměrně krátkého používání se stala skutečnost, že po roce 1948 nastaly ve vývoji československého zákonodárství převratné změny tamtéž 21. Podrobnější popis, kdo je za jakých podmínek považován za koho, byl rozepsán v jednotlivých ustanoveních tohoto zákona, což je změna oproti velmi podrobně určujícímu okruhu povinně pojištěných osob, jež měl zaveden v jediném 1 odst. 1 zákon č. 26/1929 Sb. z. a n.(viz. výše) zákona č. 99/1948 Sb. z. a n. 23. Do vzniku tohoto zákona existoval v oblasti důchodového zabezpečení osob samostatně hospodařících pouze zákon č. 148/1925 Sb. z. a n., o pojištění osob samostatně hospodařících pro případ invalidity až Tröster, P. a kol. Právo sociálního zabezpečení. 5.přepracované a aktualizované vydání. Praha : C. H. Beck, s

16 2. Vývoj práva důchodového pojištění v ČR 2.3 Období mezi lety Období let bylo v důchodovém pojištění velmi poznamenáno přicházejícím socialismem. Pomalu se opouštělo od pojišťovacího principu a ze systému sociálního pojištění se přecházelo na systém sociálního zabezpečení, kdy se o občany výrazně více stará stát s ohledem na ideologii redistributivního pojetí socialismu. Prvním zákonem ze sociální oblasti, jež byl plně založen na principu zabezpečovacím, byl zákon č. 55/1956 Sb., o sociálním zabezpečení. Daný zákon se vztahoval podle 3 na zaměstnance, domácké dělníky, žáky učilišť státních pracovních záloh a učně. 26 Z důchodového zabezpečení byly při splnění zákonných podmínek poskytovány důchody (starobní, invalidní a částečný invalidní, invalidní a částečný invalidní při pracovním úrazu, vdovský, vdovecký, sirotčí, manželky, za výsluhu let, osobní, sociální), výchovné k důchodům a zvýšení důchodů pro bezmocnost. Starobní důchod náležel podle 9 odst. 1 zákona č. 55/1956 Sb. zaměstnanci, který byl zaměstnán nejméně 20 let, jestliže v době trvání zaměstnání nebo nejpozději do dvou roků po výstupu z něj dosáhl věku aspoň 60 let, přičemž zaměstnanec I. pracovní kategorie 27 nebo žena musel dosáhnout alespoň věku aspoň 55 let, anebo podle 9 odst. 2 zákona č. 55/1956 Sb. náležel zaměstnanci, který získal dobu zaměstnání kratší 20-ti let, avšak nejméně 5 let, starobní důchod, jestliže v době trvání zaměstnání nebo nejpozději do dvou roků po výstupu z něho dosáhl věku aspoň 65 let. V roce 1964 byl přijat zákon č. 101/1964 Sb., o sociálním zabezpečení 28, k němuž se přímo vztahovala prováděcí vyhláška Státního úřadu soci- 26. Formou vládních nařízení byli např. členové výrobních družstev, družstevní rolníci a osoby samostatně hospodařící pojištěni pro případ stáří, invalidity a ztráty živitele. Tröster, P. a kol. Právo sociálního zabezpečení. 4.přepracované a aktualizované vydání. Praha : C. H. Beck, s Zákonem 55/1956 Sb. byly poprvé zavedeny pracovní kategorie, k nimž Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne 8. října 1958 sp.zn. Cz 399/58 uvedl: Jednou ze zásad, na níž je založen zákon o sociálním zabezpečení, je důsledné odměňování podle zásluhy zaměstnance. Tato zásada je provedena tím, že jsou zaměstnanci zařazeni do tří pracovních kategorií podle důležitosti a obtížnosti jejich práce; zaměstnanci, kteří vykonávají zaměstnání, jež svým obsahem spadá do první a druhé pracovní kategorie, jsou proti ostatním zvýhodněni. 28. účinný od do

17 2. Vývoj práva důchodového pojištění v ČR álního zabezpečení č. 102/1964 Sb. Ačkoli ekonomická situace v tehdejším Československu nebyla nikterak zářná a hospodářství se příliš nedařilo, nově přijatý zákon si to svým zněním příliš neuvědomoval a namísto ustoupení od velmi pro stát finančně náročného principu sociálního zabezpečení k dříve podporovanému principu sociálního pojištění, princip sociálního zabezpečení s ohledem na tehdejší politickou situaci v zemi stále více prosazoval. Přímo v preambuli zákona č. 101/1964 Sb. bylo uvedeno, že Socialistická společnost vytváří na základě neustálého rozvoje výrobních sil a zdokonalování výrobních vztahů stále příznivější předpoklady k zlepšování životních a pracovních podmínek a k všestrannému uspokojování hmotných a kulturních potřeb pracujících. Tyto zlepšující se pracovní a životní podmínky a neustálé prohlubování zdravotní a sociální péče se již dnes projevují nejen ve zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva, ale i v prodlužování pracovní aktivity. Vývoj v tomto směru bude dále urychlován postupným odstraňováním těžkých a zdraví škodlivých prací, zaváděním nové techniky, zejména komplexní mechanizací a automatizací výroby, postupným zkracováním pracovní doby a dalším prohlubováním a zlepšováním léčebně preventivní péče... Systém sociálního zabezpečení musí zajišťovat, aby všech materiálních a finančních prostředků věnovaných naší společností na sociální potřeby bylo co nejúčelněji využíváno v souladu se zájmy a potřebami dalšího rozvoje našeho národního hospodářství a aby při rozdělování těchto prostředků byly zabezpečeny především oprávněné potřeby těch pracujících, kteří pro stáří nebo invaliditu nemohou uspokojovat své potřeby vlastní prací. Tato zásada vyžaduje, aby v soustavě důchodového zabezpečení byla více uplatněna hlediska sociální, zejména zmenšením rozpětí mezi vyššími a nižšími důchody, čehož bude dosaženo zdaněním vyšších důchodů a zvyšováním nízkých důchodů vyššími částkami při další práci... Nároky z důchodového zabezpečení se zajišťují všem pracujícím na základě práce. Z důchodového zabezpečení se proto odstraňují pozůstatky dřívějších sociálně pojišťovacích kapitalistických systémů. Společenský význam péče o děti vyžaduje výhodnější úpravu nároků pracujících matek, zejména snížením věkové hranice pro právo na starobní důchod u žen s více dětmi a zhodnocením péče o děti pro nároky z důchodového zabezpečení. Z důchodového zabezpečení; které se týkalo hlavně pracovníků v pracovním nebo učebním poměru a členů výrobních družstev, osob, které 17

18 2. Vývoj práva důchodového pojištění v ČR byly postaveny na roveň pracovníkům, jako soudci z povolání, advokáti apod., příslušníků ozbrojených sil a příslušníků bezpečenostních sborů z povolání, ostatních občanů konajících službu v ozbrojených silách, bojovníků proti fašismu, obětí války a fašistické persekuce v době nesvobody, účastníků krátkodobých nebo neplacených brigád, dobrovolných zdravotníků ČSČK apod., umělců, 29 ; se dle 3 zákona č. 101/1964 Sb. poskytovaly tyto dávky: důchody starobní, invalidní a částečně invalidní, vdovský, sirotči, manželky, osobní, sociální a dále výchovné k důchodům a zvýšení důchodu a výchovného pro bezmocnost. Mimo to, že se nárok na starobní důchod řídil především podle pracovní kategorie, délky doby zaměstnání a výše výdělku 30, bylo obecně potřeba, aby pracovník získal alespoň 25 let zaměstnání a v době jeho trvání získal alespoň 60 let. Pokud měl člověk dostatek let odpracovaných v preferované kategorii, mohl dosáhnout snížení věkové hranice odchodu do důchodu na 58 nebo 55 let. Co se týče žen, podle počtu vychovaných dětí se při splnění potřebné doby zaměstnání 25 let pohyboval jejich důchodový věk mezi 57 (žádné dítě) až 53 lety (pět nebo více dětí). Zcela nově zavedl zákon č. 101/1964 Sb. poměrný starobní důchod ( 12). Na ten měl nárok pracovník, jež byl zaměstnán po dobu alespoň 10-ti let, avšak méně než 25 let, a v době trvání zaměstnání dosáhl věku 65 let. Žena pak měla na poměrný starobní důchod nárok, jestliže pracovala nejméně 20 let, avšak méně než 25 let, a v době trvání zaměstnání dosáhla věku 60 let při výchově nejmíň jednoho dítěte nebo 62 let při výchově žádného dítěte. Následující zákon č. 121/1975 Sb. o sociálním zabezpečení, který byl účinný v letech až , se více zabýval zabezpečením rodin s dětmi v rámci tzv. propopulačních opatření, jež měla zvýšit porodnost a ovlinit populační vývoj. 31 Podle 3 zákona č. 121/1975 Sb. byli důchodového zabezpečení účastni pracovníci v pracovním poměru, učni a členové výrobních družstev, členové jednotných zemědělských družstev, pracující jako jsou např. 29. Brejcha, A. Šantrůček, V. Právo důchodového zabezpečení. Praha : Linde Praha a.s.,1998, s odst. 2 zákona č. 101/1964 Sb. 31. Tröster, P. a kol. Právo sociálního zabezpečení. 5.přepracované a aktualizované vydání. Praha : C. H. Beck, s

19 2. Vývoj práva důchodového pojištění v ČR poslanci národních výborů, členové orgánů lidové kontroly, soudci z povolání, advokáti, studenti, vědečtí a umělečtí aspiranti apod., vojáci z povolání, příslušníci Sboru národní bezpečnosti a příslušníci sborů nápravné výchovy, bojovníci proti fašismu, oběti války a fašistické persekuce v době nesvobody, jakož i účastníci osvobozovacích bojů za první světové války, vědečtí pracovníci, spisovatelé, hudební skladatelé, výtvarní umělci, architekti, novináři, výkonní umělci a artisté. Co se týče dávek důchodového zabezpečení a podmínek vzniku nároku na starobní důchod, nedostála právní úprava oproti předešlému zákonu č. 101/1964 Sb. mnoha změn Druhy dávek zůstaly v podstatě stejné, pouze k nim nově přibyl ještě důchod za výsluhu let a částečný důchod za výsluhu let. Ve vzniku nároku na starobní důchod se změnily podmínky pro ženy u poměrného starobního důchodu, kdy žena měla nově nárok na poměrný starobní důchod za předpokladu, že pracovala alespoň 20 let, avšak méně než 25 let, a dosáhla věku 60-ti let bez ohledu na to, kolik vychovala dětí. Posledním zákonem v důchodové oblasti, který byl vydán na základě zabezpečovacího principu 32 byl zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení 33, k němuž byla vytvořena prováděcí vyhláška č. 149/1988 Sb. Na základě něj ( 6) byli důchodově zabezpečeni především zaměstnanci v pracovním poměru, členové jednotných zemědělských družstev a výrobních družstev, občané jako např. advokáti, soudci z povolání, studenti, žáci, vědečtí a umělečtí aspiranti, dobrovolní pracovníci pečovatelské služby apod., vojáci z povolání, příslušníci sboru národní bezpečenosti a příslušníci sborů nápravné výchovy. V rozsahu stanovéném právními předpisy pak byli důchodově zabezpečeni např. jednotlivě hospodařící rolníci a jiné osoby samostatně hospodařící, příslušníci Lidových milicí, členové Pomocné stráže Veřejné bezpečnosti, dobrovolní požárníci, účastníci krátkodobých nebo neplacených brigád. Oproti předešlé právní úpravě zmizel v dávkách důchodového pojištění částečný důchod za výsluhu let a od se opět objevil důchod vdovecký. Podmínky vzniku nároku jak na starobní důchod tak na starobní důchod poměrný zůstaly mimo nároků na starobní důchod při výkonu 32. Výjimku tvořily osoby samostatně hospodařící, později osoby samosatně výdělečně činné, u kterých se uplatňoval princip pojistný. 33. Větší část zákona byla účinná od do Některá ustanovení jsou platná dodnes. 19

20 2. Vývoj práva důchodového pojištění v ČR zaměstnání v I. pracovní kategorii 34 nezměněny. 2.4 Období po roce 1989 Velice brzy po listopadu 1989 bylo zřejmé, že bude nutno přistoupit k zásadní reformě systému sociálního zabezpečení. I když byl tento systém v některých oblastech na dobré úrovni, zejména pokud šlo o zabezpečení rodin s dětmi, v jiných směrech hlavně v oblasti důchodů zaostával a měl řadu nedostatků zásadního rázu. Především byl mimořádně finančně náročný, byl velmi těžkopádný, nebyl schopen přizpůsobit se novým podmínkám. V některých případech byl i nespravedlivý (institut osobních důchodů). Ze všech těchto důvodů bylo rozhodnuto, že společně s ekonomickou reformou bude uskutečněna i reforma sociální. Klíčovým úkolem této reformy byl obdobně jako v ostatních zemích střední a východní Evropy přechod od sociálního zabezpečení k sociálnímu pojištění. 35 Postupně začaly být přijímány také zákony, které se dotýkají přímo důchodové oblasti. Přičemž nejdůležitější z nich a dodnes aplikované jsou zákon ČNR č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení a zákon ČNR č. 589/1992 Sb. o pojistném na socialní zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. V roce 1995 byl přijat zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, který z velké části nahradil do té doby používaný zákon č. 100/1988 Sb. Tento zákon je stále účinný, i když nelze nezmínit, že za svou existenci byl již pozměňován cca 43-krát a o konečné číslo se vzhledem k plánovaným reformám a nálezu Ústavního soudu ČR ze dne jistě nejedná. Co se týče osobního rozsahu, jsou za zákonem splněných podmínek podle 5 zákona č. 155/1995 Sb. pojištěny následující osoby 36 : 34. Jedná se o tzv. hornické důchody, kdy ustanovení, které se jich týkají jsou stále účinná a bude o nich podrobněji pojednáno v kapitole následující. 35. Tröster, P. a kol. Právo sociálního zabezpečení. 5. přepracované a aktualizované vydání. Praha : C. H. Beck, s Jak je vidět na následujících řádcích jedná se o velmi podrobný výčet, kdo je a kdo není při splnění zákonných podmínek důchodově pojištěn. Je však otázkou, zda by nebylo jednodušší použití negativního výčtu, který by zahrnoval pouze osoby 20

21 2. Vývoj práva důchodového pojištění v ČR a) zaměstnanci v pracovním poměru, b) příslušníci Policie České republiky, Vězeňské služby České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Bezpečnostní informační služby, Úřadu pro zahraniční styky a informace, Celní správy České republiky a Hasičského záchranného sboru České republiky, vojáci z povolání a státní zaměstnanci podle služebního zákona, c) členové družstva, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni, d) osoby, které jsou podle zvláštního zákona jmenovány nebo voleny do funkce vedoucího správního úřadu nebo do funkce statutárního orgánu právnické osoby zřízené zvláštním zákonem, popřípadě do funkce zástupce tohoto vedoucího nebo statutárního orgánu, pokud je tímto vedoucím nebo statutárním orgánem pouze jediná osoba a jmenováním nebo volbou těmto osobám nevznikl pracovní nebo služební poměr, a osoby, které podle zvláštního zákona vykonávají veřejnou funkci mimo pracovní nebo služební poměr, pokud se na jejich pracovní vztah vztahuje ve stanoveném rozsahu zákoník práce a nejsou uvedeny v písmenech g) až i) a v písmenu bz), e) osoby samostatně výdělečně činné, f) zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti, a zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce, g) soudci, h) členové zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni nebo kteří před zvolením do funkce člena zastupitelstva nebyli v pracovním poměru, ale vykonávají funkci ve stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolnění členové zastupitelstva, důchodově nepojištěné, nebo zda by se nemělo zauvažovat nad zjednodušením nynější právní úpravy. Poněvadž především z pohledu laického se zdá současná úprava hodně komplikovaná a běžným občanům ne zcela zřejmá. A přitom právě běžných občanů se tato úprava nejvíce dotýká a přímo ovlivňuje jejich budoucí nároky na dávky důchodového pojištění. 21

22 2. Vývoj práva důchodového pojištění v ČR ch) poslanci Poslanecké sněmovny a senátoři Senátu Parlamentu, i) prezident republiky, členové vlády, prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu, členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, předseda Energetického regulačního úřadu, členové Rady Ústavu pro studium totalitních režimů, členové Rady Českého telekomunikačního úřadu, finanční arbitr, zástupce finančního arbitra, Veřejný ochránce práv a zástupce Veřejného ochránce práv, j) dobrovolní pracovníci pečovatelské služby, k) pěstouni, kteří vykonávají pěstounskou péči v zařízeních pro výkon pěstounské péče podle zvláštního právního předpisu5a), nebo kterým je za výkon pěstounské péče vyplácena odměna náležející pěstounovi ve zvláštních případech podle zvláštního právního předpisu, l) osoby ve výkonu trestu odnětí svobody zařazené do práce a osoby ve výkonu zabezpečovací detence zařazené do práce, m) osoby, které se soustavně připravují na budoucí povolání studiem na střední nebo vyšší odborné škole (dále jen střední škola ) nebo vysoké škole v České republice, a to po dobu prvních šesti let tohoto studia po dosažení věku 18 let v období před rokem 2010, n) osoby vedené v evidenci Úřadu práce České republiky? krajské pobočky, popřípadě pobočky pro hlavní město Prahu (dále jen?krajská pobočka Úřadu práce?) jako uchazeči o zaměstnání po dobu, po kterou jim náleží podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci, a v rozsahu nejvýše tří let též po dobu, po kterou jim tato podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci nenáleží, s tím, že tato doba tří let se zjišťuje zpětně ode dne vzniku nároku na důchod, doba, po kterou podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci nenáležela před dosažením věku 55 let, se do ní započítává v rozsahu nejvýše 1 roku a nezapočítává se do ní doba účasti na pojištění podle 6 odst. 1 písm. a) a odst. 2 a doba výkonu výdělečné činnosti, která podle zvláštního právního předpisu nebrání (není překážkou) zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, a to i když tato činnost zakládá účast na pojištění, o) osoby se zdravotním postižením zařazené v teoretické a praktické přípravě pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, 22

23 2. Vývoj práva důchodového pojištění v ČR p) osoby konající vojenskou službu v ozbrojených silách České republiky, pokud nejde o vojáky z povolání a vojáky v další službě, q) osoby konající civilní službu, r) osoby pečující osobně o dítě ve věku do čtyř let, s) osoby pečující osobně o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost, pokud spolu žijí v domácnosti5d); podmínka domácnosti se nevyžaduje, jde-li o blízkou osobu, t) poživatelé invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně z českého pojištění, a to do dosažení věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod podle 32; za poživatele invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně se pro účely účasti na pojištění považují též osoby, které nepobírají tento důchod, avšak splňují podmínky nároku na tento důchod a pobírají výsluhový příspěvek podle zvláštních zákonů, u) osoby po skončení výdělečné činnosti, která zakládala jejich účast na nemocenském pojištění podle zvláštního právního předpisu5e), po dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti, kterou si nepřivodily úmyslně, pokud tato dočasná pracovní neschopnost vznikla v době této výdělečné činnosti nebo v ochranné lhůtě podle zvláštního právního předpisu5e), po dobu karantény nařízené podle zvláštního právního předpisu5f) v době této výdělečné činnosti nebo v ochranné lhůtě podle zvláštního právního předpisu5e), po dobu trvání podpůrčí doby u ošetřovného a po dobu trvání podpůrčí doby u peněžité pomoci v mateřství v období před porodem, v) pracovníci v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů, w) společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným a komanditisté komanditní společnosti, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni, a ředitelé obecně prospěšné společnosti, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni, 23

24 2. Vývoj práva důchodového pojištění v ČR x) prokuristé, pokud se jejich příjem z činnosti prokuristy považuje za příjem ze závislé činnosti podle zákona o daních z příjmů, y) osoby, kterým je poskytována zvláštní ochrana a pomoc na základě zvláštního právního předpisu37, pokud podle vyjádření orgánu příslušného k poskytování zvláštní ochrany a pomoci nemohou vykonávat výdělečnou činnost. z) členové kolektivních orgánů právnické osoby, kteří jsou za činnost v těchto orgánech odměňováni, pokud se jejich příjem za činnost v těchto orgánech považuje za příjem ze závislé činnosti nebo funkční požitky podle zákona o daních z příjmů, az) likvidátoři, pokud se jejich příjem z činnosti likvidátora považuje za příjem ze závislé činnosti podle zákona o daních z příjmů, bz) vedoucí organizačních složek právnické osoby, která má sídlo ve státě, s nímž Česká republika neuzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení, pokud je tato složka zapsána v obchodním rejstříku a místo výkonu práce těchto vedoucích je trvale v České republice. Mimo výše uvedených osob mohou být důchodově pojištěny osoby, jež jsou starší 18-ti let a jsou důchodového pojištění účastni dobrovolně ( 6 zákona č. 155/1995 Sb.). Na základě zákona č. 155/1995 Sb. může občan získat nárok na tyto dávky důchodového pojištění: starobní a invalidní důchod 37 tzv. dávky přímé, a dále na vdovský, vdovecký a sirotčí důchod tzv. dávky odvozené. O všech shora uvedených dávkách důchodového pojištění rozhoduje Česká správa sociálního zabezpečení (dále také ČSSZ ). Ta je samostatnou rozpočtovou organizací podřízenou Ministerstvu práce a sociálních věcí (dále také MPSV. Byla ustavena, s účinností od 1. září 1990, zákonem ČNR č. 210/1990 Sb., o změnách v působnosti orgánů České republiky a o změně zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, kterým byl novelizován zákon ČNR č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů ČSR v sociálním zabezpečení. Fakticky vznikla sloučením Úřadu důchodového zabezpečení v Praze, České správy nemocenského pojištění 37. Invalidní důchod je v závislosti na postižení rozdělen na invalidní důchod pro invaliditu prvního, druhého nebo třetího stupně. Do byly v zákoně č. 155/1995 Sb. zakotveny dva typy invalidních důchodů, a to částečný a plný. 24

25 2. Vývoj práva důchodového pojištění v ČR a Správy nemocenského pojištění Svazu českých a moravských výrobních družstev. 38 V jejím čele stojí ředitel jmenovaný ministrem práce a sociálních věcí. ČSSZ se organizačně skládá z Ústředí, pracovišť ČSSZ, Okresních správ sociálního zabezpečení v Praze se jedná o Pražskou správu sociálního zabezpečení a v Brně o Městskou správu sociálního zabezpečení (dále také OSSZ ) a územních pracovišť. Každá z těchto organizačních složek má své kompetence a úkoly, které vyplývají především ze zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ze Statutu České správy sociálního zabezpečení a okresních správ sociálního zabezpečení vydávané ministrem práce a sociálních věcí (dále také Statut ) a z interních právních předpisů. Přímo ústředí a pracoviště ČSSZ plní v důchodové oblasti především tyto úkoly 39 : 1. rozhoduje o dávkách důchodového pojištění 40, pokud o nich nerozhoduje jiný orgán sociálního zabezpečení, a zařizuje výplaty těchto dávek, o povinnosti občana vrátit dávku důchodového pojištění poskytnutou neprávem nebo v nesprávné výši, pokud je o této dávce oprávněna rozhodovat, o povinnosti zaměstnavatele nahradit částky na dávce důchodového pojištění neprávem vyplacené, pokud je o této dávce oprávněna rozhodovat, o odvoláních ve věcech, v nichž v prvním stupni rozhodla okresní správa sociálního zabezpečení, o odstranění tvrdostí, které by se vyskytly při provádění sociálního zabezpečení, pokud jí bylo v jednotlivých případech svěřeno, 38. dostupné: stav ke dni zákona č. 582/1991 Sb. 40. A to jak v prvním stupni, tak od také ve stupni druhém, neboli v námitkovém řízení 25

26 2. Vývoj práva důchodového pojištění v ČR o převodech důchodových práv podle 105a zákona o důchodovém pojištění a zařizuje tyto převody, 2. vymáhá neprávem vyplacené částky na dávkách důchodového pojištění; přitom je oprávněna provádět správní výkon rozhodnutí ve věcech důchodového pojištění, 3. jedná před soudem v řízení o přezkoumání rozhodnutí ve věcech sociálního zabezpečení, 4. plní úkoly při výplatě dávek sociálního zabezpečení do ciziny, 5. řídí a kontroluje činnost okresních správ sociálního zabezpečení, 6. zajišťuje plnění úkolů vyplývajících z práva Evropských společenství a plnění úkolů vyplývajících z mezinárodních smluv v oblasti důchodového pojištění, 7. zajišťuje vydávání tiskopisů předepsaných podle tohoto zákona, 8. vede registr pojištěnců důchodového pojištění, 9. vyrozumívá okresní správu sociálního zabezpečení o tom, že občan, který je dočasně práce neschopným, byl uznán invalidním na základě soudního řízení o žalobě, 10. zajišťuje podklady k posuzování zdravotního stavu v rozsahu vyplývajícím z přímo použitelných předpisů Evropské unie a z mezinárodních smluv, 11. v rozsahu stanoveném zákonem 582/1991 Sb. posuzuje zdravotní stav Úkoly vyplývající ze zákona č. 582/1991 Sb. jsou podrobněji specifikovány v části první Statutu. Dále Statut podrobněji vymezuje vztah mezi ČSSZ a MPSV, vztah ČSSZ k jiným subjektům či základy organizace a řízení ČSSZ. Poslední Statut byl ministrem práce a sociálních věcí vydán dne Statut je volně dostupný např. na webových stránkách ČSSZ v sekci O ČSSZ Profil organizace Dokumenty. 26

27 2. Vývoj práva důchodového pojištění v ČR Co se týče vnitřní organizační struktury, je ústředí ČSSZ rozděleno takto 42 : ústřední ředitel řídí Kancelář ústředního ředitele ČSSZ, Odbor interního auditu a kontroly, Odbor personální, Odbor strategie a projektové kanceláře, Oddělení bezpečenostní politiky Úsek sociálního pojištění Odbor důchodového pojištění zaměstnanců, Odbor nemocenského pojištění zaměstnanců, Odbor sociálního pojištění OSVČ a přípravného důchodového řízení, Odbor pojistného a pohledávek Úsek provádění důchodového pojištění Odbor organizace údajové základny, důchodového pojištění a poskytování informací, Odbor rozhodování o dávkách důchodového pojištění, Odbor realizace výplat dávek důchodového pojištění, Odbor správy údajové základny, Odbor realizace exekučních srážek z dávek důchodového pojištění Úsek informačních a komunikačních technologií Odbor koncepcí a systémové integrace, Odbor systémové, komunikační a technické podpory, Odbor implementace informačních systémů, Odbor programů a analýz, Odbor provozu centrálních informačních technologií Úsek lékařské posudkové služby Odbor metodiky lékařské posudkové služby, Odbor právní agendy lékařské posudkové služby a vzdělávání, regionální oddělení lékařské posudkové služby v Praze, Plzni, Hradci Králové, Brně a Ostravě Jednotlivé odbory jsou dále členěny na oddělení, popř. referáty. Otázkou zůstává, jakou vnitřní organizační strukturu bude mít ČSSZ do budoucna, neboť tak jako v každé velké instituci ani zde nejsou výjimkou poměrně časté změny. 42. dostupné: [cit ] 27