Martina Mikeszová. Oddělení socioekonomie bydlení Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

Transkript

1 Aktivita A1001: Výsledky šetření mezi sociálními pracovníky a kvalitativního šetření mezi skupinami obyvatel akutně ohrožených sociálním vyloučením ve vybraných krajích Martina Mikeszová Oddělení socioekonomie bydlení

2 Výzkumné otázky Dva pohledy: sociální pracovníci osoby pociťující akutní nedostupnost bydlení příčiny akutní nedostupnosti bydlení (ztráty bydlení, bytu) nástroje zaměřené na zajištění odpovídajícího bydlení ohroženým skupinám osob faktory a bariéry úspěšné reintegrace motivace možná opatření bytové politiky pro účinnější pomoc této skupině skupinové rozhovory: dráhy bydlení, role bydlení 2

3 Šetření mezi sociálními pracovníky - vzorek celkem 26 rozhovorů MS - rozhovory s 10 sociálními pracovníky, kteří pracují pro dvě neziskové organizace (CENTROM, o.s., DPC DC RENARKON o.p.s.) a jednu příspěvkovou organizaci působící v Ostravě, pro Magistrát města Ostravy, jeden Úřad městského obvodu a pro Magistrát města Havířova JM 5 rozhovorů s pracovníky Armády spásy v Brně, Magistrátu města Brno, příspěvkové organizace města Brna a Oblastní charity v Blansku STŘ 5 rozhovorů s pracovníky Naděje v Mladé Boleslavy, Člověka v tísni, o.p.s v Kladně, s pracovníky příspěvkových organizací města v Mělníce a v Příbrami a se sociálními kurátorkami v Kolíně Praha 6 rozhovorů s pracovníky neziskových organizací (Armáda spásy, Naděje, Charita a Nový prostor) a příspěvkové organizace Magistrátu Hl. m. Prahy 3

4 Skupinové rozhovory - vzorek 59 respondentů pohlaví věkové složení muži ženy do a více Ostrava Praha Brno ekonomická aktivita - ekonomické aktivity celkově ve všech skupinách převládali respondenti bez trvalého pracovního poměru, často respondenti občasně pracují formou brigád, dva respondenti byli zaměstnáni přímo v neziskových organizacích, mladší ženy byly často na rodičovské dovolené současné bydlení azylové domy a ubytovny (většina), obecní nájemní byty (několik případů), byt u soukromého pronajímatele (výjimka), respondenti, kteří se i v současnosti potýkají s životem na ulici (Brno) 4

5 Příčiny akutní nedostupnosti bydlení ztráty bydlení rozvod, závislost různého druhu (alkohol, gamblerství, drogy), ztráta zaměstnání, zadluženost, propuštění z vězení, ale i nedostatek informací, neznalost svých práv či neochota řešit včas problémy špatné rodinné zázemí nastřádáním různých problémů spolu s minimálním rodinným zázemím lidé, kteří se potýkají s problémem akutní nedostupnosti bydlení, buď vlastní bydlení nikdy neměli nebo už tak dávno, že si na to nepamatují nebo k němu nikdy nenavázali vztah jako k vlastnímu bydlení nebo domovu špatné psychické rozpoložení a psychické problémy - základním faktorem je nějaký psychiatrický problém, defacto zdravotní problém, že to je nějaká porucha osobnosti a nějaká obtížná sociální situace, v jejímž důsledku se nějaký ten psychiatrický handicap zvýrazní a v tom ta osobnost tu situaci není schopna sama řešit. 5

6 Příčiny akutní nedostupnosti bydlení ztráta zaměstnání - ztráta zaměstnání, následná ztráta životní úrovně a řešení situace zadlužením se, neplacení nájmu a z toho vyplývající ukončení nájmu a exekuce Ten pád přichází ve chvíli, kdy člověk, jak se říká, začne vytloukat klín klínem a začne využívat lehce dostupné půjčky, které nemá z čeho splácet, pak už mu na to plat nestačí. Nárůst nezaměstnanosti z důvodu hospodářské krize se dle respondentů projevoval také v nárůstu počtu bezdomovců a to zejména ve městech, pro které je charakteristické, že se zde lidé stěhují za pracovní příležitostí migranti z jiných koutů České republiky, ale i z jiných států Slovensko, Polsko Tito lidé se často nevracejí za svou rodinou, mají svou hrdost. Vyhledání pomoci - Bohužel nechávají většinou dojít situaci až tak daleko, kdy už je pozdě, tedy neřeší ji předem, počkají až na vystěhování, jen malé procento vyhledá pomoc dřív, než skončí na dlažbě. 6

7 Příčiny akutní nedostupnosti bydlení specifika rozdíly mladí X starší napříč věkem závislosti» starší muži po rozvodu» mladší bez rodinného zázemí, z dětských domovů, matky s dětmi Pozn. Dětské domovy ,5 % žáků povinné školní docházky vychováváno v ústavní péči skup. diskuse 6 z 59 respondentů rozdíly menší obce X velká města» na těch menších městech nebo vesnicích mají lidé a úřady tendenci víc takové situace řešit a pomáhat» ti bezdomovci kumulují, protože je tady jednak víc pracovních příležitostí a jednak organizací, které jim pomáhají (nebo oni si to alespoň myslí) specifická skupina matky s dětmi a matky, které odcházejí od manžela z důvodu domácího násilí» sociální historie klientek 7

8 Ztráta bydlení a finanční dostupnost bydlení Finanční nedostupnost není příčinou, ale bariérou následného získání bydlení» nedostupnost bydlení není primární» to, že je bydlení drahé, není příčina» Samozřejmě, že bydlení je drahé, ale není to ten hlavní faktor. Dokud bydlení bylo levné, tak to ti lidi byli schopni více ustát s těma problémama, které maj.» nesolventnost v platbách, nevědomost závažnosti, neřešení situace (=nevzdělanost, nezaměstnanost). Ojediněle - Špatná dostupnost je spíše příčinou než následkem sociálního vyloučení. Rodiny nemají finance na zakoupení bytu, zůstávají v přeplněných bytech u rodičů, čekají, zda jim byt bude přidělen městským obvodem nebo neziskovou organizací. Je však třeba říct, že nedostupnost se týká především získání bydlení, ne jeho udržení. 8

9 Představy o bydlení SOUKROMÍ (X ubytovna, azyl) kvalitní bydlení vlastní koupelnou, WC a kuchyní jisté bydlení vlastnické bydlení, obecní nájemní byt, smlouva na dobu neurčitou» soukromí pronajimatel kdykoliv mě může vyhodit, i když mám smlouvu vyřešené bydlení nájemní bydlení i u soukromého pronajímatele cena bydlení většinou velmi omezené možnosti a ještě svázáni dluhy ochotni platit většinu svých příjmů za bydlení 9

10 Dráhy bydlení S rodiči: Převládalo bydlení v obecních bytech (více než 40 %) a okolo 20 % respondentů vyrůstalo v bytech v osobním vlastnictví a přibližně stejná část v bytech družstevních, ojediněle účastníci vyrůstaly v bytech soukromých majitelů nebo služebních (podnikových) bytech. 10 % respondentů si prošlo dětským domovem. Necelých 30 % účastníků rozhorů se v průběhu dětství stěhovalo a pouze čtyři respondenti se stěhovali dvakrát. Po osamostatnění: Po odstěhování od rodičů se zastoupení jednotlivých typů bydlení značně změnilo a mnohem častěji respondenti využívali krátkodobých forem bydlení. Logicky také mnohem častěji dochází k častému střídání bydlení a mnohdy se respondenti mezi zaznamenávanými typy bydlení ocitli na ulici. Nejčastěji využívanými formami bydlení je obecní nájemní bydlení, nájemní bydlení u soukromého pronajímatele a ubytování v ubytovnách či azylových domech. Bydlení ve vlastním bytě je zcela marginální a pokud respondent takový byt vlastnil, ztratil ho a obdobně tomu bylo i u družstevních bytů. V současné době respondenti bydlí v ubytovnách, azylových domech, bytech soukromých vlastníků či obecních bytech. 10

11 Dráhy bydlení po osamostatnění 1. bydlení 1. a 2. bydlení 1., 2. a 3. bydlení 1., 2., 3. a 4. bydlení 1., 2., 3., 4. a 5. bydlení počet podíl počet podíl počet podíl počet podíl počet podíl obecní byt 12 20,3% 13 22,0% 10 16,9% 9 15,3% 8 13,6% podnikový, služební byt 3 5,1% 3 5,1% 2 3,4% 2 3,4% 2 3,4% družstevní byt 3 5,1% 4 6,8% 4 6,8% 5 8,5% 4 6,8% vlastní koupený byt, domek 3 5,1% 1 1,7% 0 0,0% 0 0,0% 0 0,0% vlastní privatizovaný byt 1 1,7% 2 3,4% 1 1,7% 1 1,7% 1 1,7% vlastní postavený 0 0,0% 0 0,0% 1 1,7% 1 1,7% 1 1,7% byt u soukromého pronajímatele 8 13,6% 9 15,3% 9 15,3% 7 11,9% 7 11,9% podnájem 0 0,0% 1 1,7% 0 0,0% 0 0,0% 1 1,7% ubytovna 13 22,0% 8 13,6% 8 13,6% 9 15,3% 8 13,6% azylový dům/ Dům na půl cesty 9 15,3% 9 15,3% 14 23,7% 18 30,5% 19 32,2% u příbuzných, partnera, nebo přátel 4 6,8% 4 6,8% 2 3,4% 2 3,4% 2 3,4% vysokoškolské koleje 0 0,0% 1 1,7% 0 0,0% 0 0,0% 0 0,0% squat 1 1,7% 0 0,0% 0 0,0% 0 0,0% 0 0,0% ulice a poté léčebna 1 1,7% 0 0,0% 0 0,0% 0 0,0% 0 0,0% komunita, léčebna, doléčovací centrum 0 0,0% 3 5,1% 7 11,9% 4 6,8% 5 8,5% neuvedl žádné bydlení 1 1,7% 1 1,7% 1 1,7% 1 1,7% 1 1,7% změna bydlení ,5% 34 57,6% 17 28,8% 6 10,2% 11

12 Faktory úspěšné reintegrace Motivace» Lidi se chtějí vracet do společnosti, mají úpornou snahu to řešit - Pokud se to nepodchytí včas, tak ten frustrační tlak je natolik velký, že ti lidé rezignují, s bydlením je to podobné.» čím déle jsou mimo společnost a oni se z ní vlastně vyloučí časem sami tím hůř pro ně, a tím je návrat méně pravděpodobný a oni časem necítí potřebu bydlení, jim to takhle stačí.» Sociálně vyloučená lokalita demotivace ostatní neplatí nájem, tak proč mám platit já» Vzít život do vlastních rukou rozhodovat sami za sebe, žít podle svých představ» SOUKROMÍ (skupinové diskuse)» motivace znovu se nedostat na ulici Když člověk jednou spadne na dno, tak si dá velký pozor, aby tam nespadl podruhé. pamatovat si, v jakém byl srabu a už se do toho nechci dost. 12

13 Faktory a bariéry úspěšné reintegrace Faktory úspěchu sociální pracovníci» Motivace, osobnost jedince» Spolupráce - Spolupracovat se sociálními pracovníky při reintegraci, protože zvládnout sám tento proces je pro jedince velmi náročné a oni si to neuvědomují. Faktory skupinové diskuse PRÁCE ŠETŘIT A USKROMNIT SE» Šetřit, šetřit, uvažovat před každým výdajem, nevydat ani korunu zbytečně. ZOPOVĚDNOST, platit nájem včas, dodržovat domovní řád» strašně, strašně moc se snažit včas řešit případné problémy 13

14 Bariéry úspěšné reintegrace Dluhy a exekuce» Peníze, ale v podobě dluhů.» Exekuce na příjem demotivace není důvod jít pracovat (finanční) dostupnost bydlení kauce příspěvek na bydlení je vyplácen až po 3 měsících problém zaplatit nájem, pokud žijí sami diskriminace Nízké kompetence» Špatné sociální návyky nejsou schopni si udržet bydlení» Finanční negramotnost neschopnost udržet si peníze na bydlení nedostatek podpory prostřednictvím rodiny, příbuzných koncentrace sociálně vyloučený, prostředí azylového domu stigma bydlení v azylovém domě, adresy na úřadě 14

15 Bariéry úspěšné reintegrace opětovný pád - Oni třeba najdou zaměstnání a ti, kteří chtějí, tak rychle odcházejí z tohoto zařízení, protože si myslí, že už mají vyhráno. Odejdou i ze zařízení, ale je to na ně hodně změn zaráz, je to náročné, protože tam třeba dělají noční směny nebo dvanáctky nezvládnou to psychicky a pak se ztrácejí v realitě. opakované neúspěch pak vedou k rezignaci velká očekávání, vysoké nároky neuspokojení rezignace DROGY, ALKOHOL 15

16 Možná opatření pro účinnější pomoc obce sociální bydlení» mapovat volné kapacity v rodinných domech v oblasti a využívat možnosti pronájmu volných kapacit více informací, pomoc s papírování, lepší přístup pracovníků městských úřadů Sociální pracovníci zneužívání dávek, práce na černo, exekuce sociálních dávek, zvýšení informovanosti sociálních pracovníků hodnocení programu garantovaného bydlení» neziskové organizace u většiny respondentů (s výjimkou Brna) obrovský kredit» sami respondenti navrhovali velmi tvrdé podmínky 1 měsíc člověk neplatí vyhodit z programu, max 3 měsíce individuální přístup 16

17 Závěr Příčiny ztráty bydlení:» závislost různého druhu (alkohol, gamblerství, drogy)» rozvod» ztráta zaměstnání» zadluženost, propuštění z vězení» nedostatek informací, neznalost svých práv» neochota řešit včas problémy» role finanční dostupnosti bydlení spíše než příčina bariéra Faktory úspěchu návratu do dlouhodobého bydlení:» MOTIVACE» práce není bydlení pak není práce, není práce pak není bydlení» umění hospodařit s penězi» dostupnost bydlení početnější rodiny, na druhé straně starší jednotlivci» PREVENCE a INFORMOVANOST 17

18 Děkuji za pozornost. Oddělení socioekonomie bydlení