4. Populace. 4. Populace
|
|
- Věra Šmídová
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 4. Populace Definice populace: soubor všech jedinců jednoho druhu, kteří se společně vyskytují na určitém omezeném území. Důležitá je podmínka, že jedinci musí patřit stejnému druhu (tvoří je tzv. homotypický soubor jedinců), protože jen oni se mohou plodně křížit a zajišťovat tím existenci populace v dalších generacích. Populací proto nelze nazývat např. soubor organismů, skládající se z několika příbuzných, byť vnějšími znaky velmi obtížně odlišitelných druhů. Ekologové často v netriviálních případech musí konzultovat druhovou příslušnost studovaných jedinců se systematickými biology (blíže viz odlišné koncepce druhu a sporné kategorie uvedené v kap. 2. Druh, speciace a evoluce). Společné území musí nutně být spojité, aby alespoň jednotliví jedinci migrovali a zajistili komunikaci mezi jednotlivými místními populacemi (viz kap Metapopulační dynamika). Za jedinou populaci tedy nelze označovat například karpatské a alpské populace kamzíka horského (Rupicapra rupicapra), které se vyskytují v oddělených, nespojitých částech areálu tohoto druhu (konstatování evropská populace kamzíků občas používaná je tedy nesprávná). Při studiu jakékoliv populace je pak vhodné, aby vybrané území bylo vymezeno nějakými přirozenými geografickými či geomorfologickými hranicemi (například populace blatouchu bahenního (Caltha palustris) v Tichém údolí obklopeném z obou stran strmými skalami). Ne vždy je ale možné takovéto přirozené bariéry nalézt, takže se často používají umělé hranice (např. louka, v níž pak čtverec o hraně 10 m, náhodně vybraný ekologem, zahrnuje reprezentativní vzorek této populace; nebo odlišování hornorakouské a jihomoravské populace potápníka vroubeného (Dytiscus marginalis), oddělených jen víceméně fiktivní politickou hranicí [obtížně rozeznatelnou zejména zmíněnými potápníky!]). Většinou se jako tzv. lokální (místní) populace nazývá soubor jedinců z určité úzce vymezené lokality. Časové hledisko je důležité při opakovaném porovnávání populací určitého druhu na stejném území v delším časovém intervalu například po několika desetiletích, kdy se početnost a další populační charakteristiky (viz dále) z obou časových rovin mohou výrazně lišit (viz kap. 8. Sukcese). V ekologických a genetických modelech je často je uvažována zjednodušená představa tzv. panmiktické populace - libovolní dva jedinci z dané populace mají stejnou pravděpodobnost spolu produkovat potomstvo. Tuto podmínku vyžadují zejména různé aplikace tzv. Hardy-Weinbergova zákona, od něhož se odvíjejí různé geneticky podmíněné události v populacích včetně adaptivních a speciačních procesů. V reálných situacích však většinou tato podmínka neplatí (viz dále). 27
2 Populaci tvoří soubor jedinců všech věkových kategorií je důležité toto vnímat např. u bezobratlých (v jednom okamžiku mohou populaci konkrétního druhu hmyzu tvořit současně vajíčka, larvy různých instarů, kukly a dospělci). U obratlovců, např. hrabošů také rozlišujeme různé věkové kategorie nazývané kohorty). Populační charakteristiky Populacím jsou vlastní určité populační charakteristiky, jejichž pomocí populace popisujeme, porovnáváme s jinými populacemi a odhadujeme jejich další vývoj Rozmístění jedinců (prostorové uspořádání, dříve také disperze) v populaci Jedinci mohou být na obývaném území rozmístěni různým způsobem a toto rozmístění leccos říká jak o vlastnostech druhu tak také o prostředí, v němž populace žije. náhodné v přírodě vzácnější případy, které se mu blíží. Je typické pro homogenní prostředí s dostatečnou nabídkou potravních zdrojů pro populaci (např. chybí výrazný gradient určitého abiotického faktoru, potravního zdroje apod.). V takových situacích nemají organismy tendenci se shlukovat ani vzájemně konkurenčně vytlačovat. Může to být např. na počátku sukcese, kdy prostředí obsazují nenáročné a konkurenčně slabší druhy a jejich prostorový výskyt může být výsledkem náhodného procesu (např. náletu semen); rovnoměrné (pravidelné) jedinci jsou vzdáleni v pravidelných, přibližně stejných vzdálenostech. Běžné v umělých výsadbách, v přírodě typické při rovnoměrném rozmístění zdrojů nebo při jejich nedostatku u konkurenčně silnějších druhů. Rozmístění je výsledkem vnitrodruhových konkurenčních vztahů (např. disperze keřů se širokým kořenovým systémem v polopouštních oblastech, kde je nedostatek vody, rozmístění hnízdních okrsků teritoriálních druhů lesních ptáků aj.); shlukovité patrně nejčastější typ, jedinci vytváří různě velké skupiny, které mohou být rozmístěny i nepravidelně z důvodů nabídky zdrojů potravy či vhodných substrátů pro odpočinkové úkryty, hnízdní nory aj. (např. stáda kopytníků, příbuzenské skupiny drobných v zemi hnízdících hlodavců pískomilové (r. Meriones), hraboši (r. Microtus)). Důvodem může být i lepší obrana proti predátorům (kachny a potápky hnízdící častěji v koloniích racků agresivních vůči vranám pátrajícím po ptačích vejcích), ochrana před nepříznivými klimatickými faktory (horské byliny, kleč (Pinus mugo)). Někdy se kombinují dva typy prostorového uspořádání u jedné populace, pokud na ni nahlížíme na různých úrovních (škálách). Např. koloniální, přisedle žijící živočichové na náhodně rozmístěných mořských atolech (roli hraje nabízené prostředí) jsou v rámci jednotlivých kolonií rozmístěni rovnoměrně v důsledku konkurence jedinců o živiny. Podobně 28
3 lze interpretovat dvojakých charakter prostorového rozmístění koloniálně hnízdících vodních ptáků (např. racek chechtavý (Larus ridibundus)) Abundance a hustota (denzita) populace Početnost: často vyjádřena relativní abundancí počtem jedinců nacházejících se na jednotce plochy (na půdním povrchu, vodní hladině rybníka) či prostoru (např. objem půdy, vody, vzduchu). Užitečné hlavně tam, kde je z metodického hlediska obtížné získat údaje o populační hustotě. Abundancemi odchycených jedinců do sady padacích pastí lze např. porovnávat hojnost druhu v různých prostředích, aniž bychom znali jeho absolutní populační hustoty. Relativní početnost (abundance) někdy stačí pro srovnání více populací jen relativní údaj, bez skutečné znalosti absolutních čísel (většinou je jednodušší a časově i organizačně snadnější takový relativní údaj získat). Např. počet jedinců na 100 pastí (hmyz, drobní hlodavci), počet jedinců pozorovaných v určitém transektu popř. za danou časovou jednotku (rostliny, ptáci, nápadné druhy denních motýlů, např. počet zpívajících samců sýkory koňadry (Parus major) na 20 bodech rovnoměrně rozmístěných v určitém prostředí). Zejména pro srovnání organismů s výrazně odlišnou velikostí těla je vhodnější uvádět hmotnostní jednotky např. živá hmotnost (čerstvá biomasa), sušina, opět vztažená na jednotku plochy či objemu (sušinu bývá užitečné uvádět zejména v souvislosti s toky látek či energie v ekosystému, viz kap Tok energie v ekosystému a ekologické pyramidy). Hustota se většinou vztahuje k vhodně zvolené jednotce - např. denzita velkých obratlovců na km 2, hmyzu na m 2, půdních roztočů na 0,01 m 2 půdy, prvoků na 1 g zeminy atd. Pro energetická srovnávání se ale abundance (či ještě lépe biomasa) často jednotně udává na plochu 1 m 2, i když u velkých tvorů jde o velmi malá čísla (např. liška (Vulpes vulpes) 0, jedinců na m 2 ). Zjištění celkového (absolutního) počtu jedinců je možné jen u velkých, řídce se vyskytujících a příp. nápadných rostlin a živočichů dřevin, velkých obratlovců apod., jinak se většinou zjišťuje početnost jen z menšího reprezentativního vzorku a výsledek se zobecní (aproximuje) na celou plochu (lze využít údaje o prostorovém rozmístění populace). Abundance i denzita populace mohou kolísat v čase, neboť je ovlivňuje řada faktorů vnějších i vnitropopulačních. Při poklesu početnosti pod určité kritické množství může populace vymřít (viz kap Metapopulační dynamika). Dynamiku početnosti populace a její aktuální velikost určují tři následující parametry množivost, úmrtnost a disperze. 29
4 4.3. Množivost (natalita) Vyjadřuje rychlost rozmnožování, tj. počet nových jedinců vyprodukovaných populací za jednotku času (jednu generaci či reprodukční sezónu). Charakteristika je druhově specifická (viz biotický potenciál, viz kap Růstové modely), přímo úměrná rychlosti metabolismu, nepřímo velikosti těla. Často jde o parametr závislý na věku v rámci populace odlišný u různě starých jedinců (např. různých kohort, viz kap Věková struktura populace). U krátkověkých druhů (hmyz, pěvci, drobní savci) bývá nejvyšší natalita u mladších věkových kategorií, neboť šance na rozmnožení v důsledku velkého rizika predace s věkem prudce klesají. U dlouhověkých druhů (velcí savci, dravci), které mohou rozložit rozmnožování do více let, se uplatňují nabyté zkušenosti a úspěch reprodukce naopak roste až do určité věkové hranice. Maximální (absolutní) natalita je fyziologicky daná, specifická pro daný druh. Odvozujeme ji od fekundity, tedy od maximálního množství potomstva, které mohou plodní jedinci (samice u gonochoristů a všichni jedinci u hermafroditů) teoreticky vyprodukovat s ohledem na délku svého života a fyziologické možnosti. Realizovaná natalita (uskutečněná, ekologická) je mezisezónně proměnlivá pro danou populaci, vždy však nižší než maximální natalita v důsledku působení různých mortalitních faktorů, které se uplatňují v každé přirozené populaci (viz odpor prostředí, kap Růstové modely). Parametrem podobným realizované natalitě je plodnost (fertilita), vyjadřující počet potomků na jednu samici (někdy zaměňováno s natalitou). Zatímco natalita posuzuje absolutní změny v početnosti jedné populace během let, fertilita umožňuje porovnat kvality různých i odlišně velkých populací Úmrtnost (mortalita) Vyjadřuje počet uhynulých jedinců za jednotku času resp. podíl uhynulých z celé populace. Opět analogicky rozlišována: Minimální (teoretická) mortalita teoretická konstantní úmrtnost za ideálních podmínek daná fyziologickými možnostmi organismu. Uplatnila by se tehdy, pokud by všichni jedinci hynuli ve fyziologickém stáří, což zdaleka v přirozených populacích neplatí. Vzhledem k mnoha mortalitním faktorům jako jsou predace, parazitismus, konkurence, nečekané klimatické zvraty aj. je skutečná mortalita daleko vyšší. Nazýváme ji realizovaná (ekologická) mortalita měnící se podle podmínek v konkrétní populaci a podle změn prostředí a je vždy vyšší než minimální mortalita. 30
5 Porovnání relativní mortality různě starých jedinců u různých životních forem umožňují tzv. křivky přežívání. Často se pro lepší znázornění používá semilogaritmické měřítko; pro druhy s (a) konstantním věkově specifickým přežíváním (např. některé ryby, nezmar) se průběh mortality blíží úhlopříčce (přibližně lineárnímu poklesu); pro populace s (b) nesrovnatelně větší úmrtností juvenilních (nedospělých) jedinců (typicky např. dřeviny, hmyz) je křivka konkávní, zatímco pro druhy (c) s malou mortalitou juvenilních stádií a dospělých jedinců, ale velkou mortalitou přestárlých individuí (např. velcí obratlovci, včetně člověka) má křivka konvexní charakter Šíření (disperze) jedinců Jde o aktivní činnost (zejména u pohyblivých živočichů) či pasivní proces zprostředkovaný jiným médiem (hmyz v tzv. vzdušném planktonu neboli aeroplanktonu, zoochorie, hydrochorie a antropochorie semen rostlin atd.). Schopnost šíření druhu je adaptivní (viz Adaptace v kap. 2.4.) a je vlastní většině organismů. Druhy, které si nevyvinuly schopnost šířit se, jsou znevýhodněny ve srovnání s druhy dobře se šířícími a jsou proto vzácnější. Dobrým důvodem pro šíření je riziko konkurenčních střetů mezi rodiči a jejich dospívajícími potomky, kteří by zůstali věrni svému rodišti, a dále riziko, že nepříznivé změny, které mohou na lokalitě nastat, zahubí jak rodiče tak i potomky. U mláďat věrných svému rodišti navíc hrozí příbuzenské křížení (viz kap Problémy malých populací). Přestože disperse je vlastní mláďatům i dospělcům, nejvzdálenější přesuny podnikají častěji mladí jedinci před prvním rozmnožováním. Pokud jde o druh pravidelně migrující (viz níže), mívají dospělci tendenci vracet se každý rok do míst, kde strávili svou první rozmnožovací sezónu, zvláště byli-li reprodukčně úspěšní. Tomuto jevu se říká filopatrie. U pohyblivých (nepřisedlých) živočichů existuje i pohyb v rámci prostoru populace (vnitřní migrace), který je spojen zejména s hledáním vhodného reprodukčního partnera, místa pro rozmnožování, popřípadě i úkrytů a potravních stanovišť. Pohyb jedinců mimo území obývané populací se nazývá vystěhování (emigrace), pohyb jedinců stejného druhu do tohoto území z okolí dovnitř plochy bývá nazýván přistěhování (imigrace). Při nadměrném přemnožení dochází k dočasnému, zato ale masovému vystěhování (irupci) do míst s nižší populační hustotou pozorováno např. u severských lumíků (rod Lemmus), nebo u migratorní fáze saranče stěhovavé (Locusta migratoria). Často se disperze mění v dlouhodobém časovém horizontu a může docházet ke změně celého areálu druhu (expanze areálu, invaze): často vlivem náhlé vnější změny, jako při šíření mandelinky bramborové (Leptinotarsa decemlineata) v Evropě zavlečený fytofágní druh 31
6 hmyzu v novém prostředí bez přirozených nepřátel expandoval na introdukovaném, plošně pěstovaném druhu rostliny; rozšíření zavlečených druhů bolševníku velkolepého (Heracleum mantegazzianum); ondatry pižmové (Ondatra zibethica) ve střední Evropě; jindy příčina náhlé změny velikosti areálu není známa jako např. šíření hrdličky zahradní (Steptopelia decaocto) z Balkánu do celé Evropy v letech , expanze byla dokonce postupná, ve dvou časově oddělených fázích ( jihovýchodní část střední Evropy, většina Evropy včetně Británie a jižní poloviny Skandinávie). Invaze představují významný fenomén v moderní populační ekologii, kterému je věnována velká pozornost (viz citace na konci této kapitoly). Pojmem migrace se rozumí pravidelná stěhování se zpětným návratem. Jde o periodické přesuny cíleným směrem většinou postihující celé populace. Směry stěhování mohou být buď vrozené, či dané orientací na terén, nebeská tělesa či magnetické pole (např. u ptáků). Hypotézy o příčinách migrací: (1) podmiňují je faktory potravní (např. u mořských ryb; kratší migrace kopytníků v Africe na nové pastviny; vertikální migrace planktonu během dne); (2) rozmnožování (přesuny na shromaždiště k rozmnožování ploutvonožci se přesunují jen do několika mělkých mořských zálivů, mořské želvy na pláže, úhoři do Sargasového moře); (3) klimatické faktory (migrace do zimovišť u ptáků, netopýrů, motýlů apod.). Migrace někdy dávány i do souvislosti s kontinentálním driftem (dlouhodobým posunem kontinentů) např. u mořských želv, ryb, ptáků, kde posun kontinentů mohl zvětšit původně krátkou vzdálenost, na kterou se populace přesouvala. Všechny výše zmíněné charakteristiky mají tzv. nestrukturní charakter, tj. vyjadřují vždy souhrnně určitou vlastnost celé populace. Významné informace o populaci lze ovšem získat také tím, že její příslušníky roztřídíme do různých kategorií podle předem daného klíče a podle vzájemného zastoupení kategorií pak usuzujeme na některé další vlastnosti této populace. Uvedený postup se týká tzv. strukturních charakteristik populace, jimiž jsou: (1) poměr pohlaví; (2) věková struktura a (3) sociální struktura populace Poměr pohlaví (sex ratio, pohlavní index) poměr samčích a samičích jedinců u populací, které se rozmnožují pohlavně, v nichž jsou pohlaví oddělena a určena geneticky. Tento přístup nelze samozřejmě plně uplatnit u partenogeneticky se množících populací (např. u jarních populací mšic), u hermafroditů (plicnatí plži) a tam, kde není pohlaví určeno geneticky, ale třeba chemickými signály nebo teplotou prostředí (u některých ryb a obojživelníků). Rozlišujeme primární, sekundární a terciální poměr pohlaví. Primární poměr pohlaví podíl pohlaví v oplozených vajíčkách; sekundární p. p. při líhnutí či narození mláďat; 32
7 terciální p. p. u dospělých jedinců (často se ještě rozlišují pohlavně nedospělí a dospělí jedinci). Obvykle se primární pohlavní index blíží jedné, zatímco terciální bývá vychýlený ve prospěch jednoho pohlaví. Vychýlení ve prospěch samců se u dospělých živočichů objevuje například koncem rozmnožovacího období u těch populací, v nichž samice investují mnohem více energie do péče o potomstvo než samci a následkem toho snáze podléhají predátorům nebo parazitům a hynou častěji než samci (princip trade-off). Toto vychýlení může být ovšem také výsledkem metodické chyby při práci v terénu. U ptačích druhů s výrazným rozlišením pohlaví (např. bažant, tetřívek, někteří pěvci aj.) lze totiž snáze pozorovat tokající (vokalizující) samce než tiché a nenápadné samice a jejich početní odhady mohou být proto tímto významně zkresleny. Opačný výsledek, posun terciálního poměru pohlaví ve prospěch samic, může být výsledkem intenzivní teritoriality samců a jejich nápadného chování v době získávání samic, které zvyšují riziko jejich napadení predátorem. Toto vychýlení bývá pro populace méně zhoubné než předchozí případ, neboť i malý počet samců může oplodnit dostatečný počet vajíček. U některých druhů byl prokázán vliv populační hustoty a chování na terciální p. p. Např. u přemnoženého hraboše polního (Microtus arvalis) žijí samice ve společných hnízdech pohromadě a jejich mortalita se téměř nemění. Zato u samců mortalita kvůli zvýšené agresivitě (samců navzájem a samic k samcům) velmi vzroste, a to zejména u mladších jedinců. Výsledkem je posun terciálního poměru pohlaví až 1:6 ve prospěch samic. To vysvětluje obrovskou převahu samic v populacích hrabošů v období populačního pesima krátce po gradaci (viz kap Populační cykly) Věková struktura Každý soubor jedinců v populaci lze roztřídit podle jejich věku do věkových tříd (kohort). Užitečným kriteriem při takovém dělení je rozmnožovací způsobilost jedinců. Podle tohoto kriteria lze rozlišovat: Prereproduktivní věk mladí jedinci, kteří ještě nedosáhli pohlavní dospělosti. Reproduktivní věk jedinci schopní rozmnožování. Postreproduktivní věk staří jedinci, již neschopní rozmnožování (u řady živočichů kategorie silně početně redukovaná). Perspektivy vývoje populace (platí spíše pro tzv. K stratégy, viz kap Životní strategie) lze odhadnout z tzv. věkové pyramidy, což je grafické znázornění věkové struktury populace. Tato pyramida může nabývat tří základních tvarů: 33
8 (1) Jehlanovitý tvar (někdy popisovaný jako tvar pyramidy) je znakem mladé rozvíjející se populace; (2) Zvonovitý tvar charakterizuje populaci stálou, početně stabilizovanou; (3) Urnovitý tvar má stará, vymírající populace; prereprodukční kategorie je zde příliš málo početná na udržení dostatečně velké efektivní velikosti populace. Někdy lze těžko určit stáří jedinců v populaci (např. u hlodavců). Potom je lépe nahradit věkovou strukturu např. strukturou hmotnostní. Tato klasifikace vychází z úvahy, že rozmnožování bývá vázáno na určitou minimální hmotnost těla Sociální struktura Některé druhy žijí solitérně (šelmy), jiné v koloniích (rackové, sysel) či v rodinách a rodinných skupinách, societách (dravci, hrabaví, kopytníci). Skupiny mohou přetrvávat celoročně (prase divoké) nebo vznikají dočasně buď jako ochranná seskupení (zimní hejna koroptví) nebo za účelem rozmnožování (tetřívek obecný). Vývoj každé populace je úzce svázán s její sociální strukturou. Ta ovlivňuje rychlost početních změn, poměr pohlaví i prostorové uspořádání populace. Sociální strukturu určují strukturované sociální vztahy a vazby mezi jedinci v rámci populace, jejich vzájemná nadřazenost či podřazenost v societách, a to zejména u živočichů s dobře rozvinutou nervovou soustavou. Tato kapitola ekologie spadá do širokého oboru moderní tzv. behaviorální ekologie a přesahuje do samostatného oboru etologie (samostatné disciplíny, novodobě odštěpená od ekologie). Kontrolní otázky Kolik jedinců jednoho druhu je možné již považovat za populaci? Má smysl takto uvažovat? Musí být populace vymezená jasně ohraničenými geografickými bariérami? Jsou jedinci v reálných populacích rozmístěni tak, že je možné populaci zařadit do jedné ze tří výše popsaných kategorií? Může reálná populace dosáhnout maximální natality, případně minimální mortality, charakteristické pro daný druh? Jsou migrace živočichů působené jediným hlavním faktorem, nebo se jedná o kombinaci více faktorů? Jsme v každém konkrétním případě schopni rozhodnout, co dotyčný druh živočicha k migraci přivedlo? Napadají Vás konkrétní příklady živočichů, v jejichž populacích nelze stanovit poměr pohlaví? Dá se odhadnout věková struktura populace i u druhů, kde nejsme schopni poznat aktuální věk většiny jedinců? Může věk jedince kladně korelovat s některými jinými jeho vlastnostmi? Má většina populací vlastnost panmiktických populací a kdy je tato podmínka žádoucí? Co označujeme termínem kohorta a kdy je užitečné s kohortami pracovat? Co bývá příčinou rovnoměrného nebo naopak shlukovitého rozmístění jedinců v populaci? Kdy je užitečné pracovat s populační hustotou a kdy si vystačíme s abundancí? Uveďte tři konkrétní příklady expanze areálu. Kdy se může zvrátit terciální poměr pohlaví ve prospěch samic a kdy naopak ve prospěch samců? 34
9 Doplňující literatura Beran L. 2003: Přistěhovalci mezi vodními měkkýši. Živa 89(4): Ložek V. 2004: Vetřelci o jedné noze. Expanze a invaze plžů i mlžů. Vesmír 83(10): Pyšek P. & Sádlo J. 2004: Zavlečené rostliny jak je to u nás doma? Vesmír 83(2): Řezáč M. 2002: Invaze pavouků na území České republiky. Ochrana přírody 57(9): Sádlo J. & Pyšek P. 2004: Zelení cizinci přicházejí. Vesmír 83(4): Vávra J. 1999: Nezvaní hmyzí přistěhovalci v našich parcích. Živa 85(2): Zárubová-Prausová R. 2000: Invaze zavlečených rostlinných druhů v České republice. Část 1. Ochrana přírody 55(10): Zárubová-Prausová R. 2001: Regulace invazních druhů rostlin. Část 2. Ochrana přírody 56(1):
Populace. Rozmístění jedinců v populaci = DISPERZE
Populace = soubor jedinců téhož druhu vyskytující se v určitém prostoru, má atributy jednotlivců i speciální skupinové. = homotypický soubor jedinců všech vývojových stádií v určitém prostoru, ten lze
VíceRozptyl a migrace. Petra Hamplová
Rozptyl a migrace Petra Hamplová Terminologie Rozptyl a migrace jsou dva nejčastější termíny k označení prostorových pohybů ROZPTYL Krátká vzdálenost Individuální Zpravidla bez návratu Nesměrované Nepravidelné
VícePopulace 2. = soubor jedinců téhož druhu vyskytující se v určitém prostoru, má atributy jednotlivců i speciální skupinové.
Populace 2 = soubor jedinců téhož druhu vyskytující se v určitém prostoru, má atributy jednotlivců i speciální skupinové. = homotypický soubor jedinců všech vývojových stádií v určitém prostoru, ten lze
VícePopulace, populační dynamika a hmyzí gradace
Populace, populační dynamika a hmyzí gradace Zdeněk Landa sekce rostlinolékařství KRV ZF JU Populace definice Skupina jedinců téhož druhu Subjednotka druhu Odlišnosti populace od druhu: omezení areálem
VíceDynamika populace. - výkyvy populační hustoty (jakékoliv změny početnosti populace) - rozhodující faktory jsou natalita, mortalita, příp.
POPULAČNÍ DYNAMIKA Dynamika populace - výkyvy populační hustoty (jakékoliv změny početnosti populace) - rozhodující faktory jsou natalita, mortalita, příp. migralita velikost populace N t+1 = N t + N a
VíceStřední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49
Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné
VícePopulace. Rozmístění jedinců v populaci = DISPERZE
Populace = soubor jedinců téhož druhu vyskytující se v určitém prostoru, má atributy jednotlivců i speciální skupinové. = homoitypický soubor jedinců všech vývojových stádií v určitém prostoru, ten lze
VíceVyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 09 VY 32 INOVACE 0115 0309
Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 09 VY 32 INOVACE 0115 0309 VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony Autor
VíceVIII. Populace a populační charakteristiky
VIII. Populace a populační charakteristiky Populační ekologie Zabývá se strukturou a dynamikou populací a procesy, které je determinují Většina její teorie je v současnosti formalizovaná prostřednictví
VíceSSOS_ZE_1.14 Jedinec, druh, populace
Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
VícePřírodopis. 8. ročník. Obecná biologie a genetika
list 1 / 8 Př časová dotace: 1 hod / týden Přírodopis 8. ročník P 9 1 01 P 9 1 01.5 P 9 1 01.6 P 9 1 01.7 P 9 1 01.9 P 9 1 03 P 9 1 03.1 P 9 1 03.3 rozliší základní projevy a podmínky života, orientuje
VíceOčekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky. Poznáváme přírodu
Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 6. Časová dotace: 2 hodiny týdně Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky Konkretizované tematické okruhy realizovaného průřezového tématu Poznáváme přírodu
VíceEkologie živočichů, téma 24 : Parasitismus
Ekologie živočichů, téma 24 : Parasitismus Parazitismus: jedna z forem predace v širším pojetí parazit je na hostitele vázán jeho existence závisí na živém hostiteli Když hostitel uhyne: parazité se musí
Vícedemekologie autekologie,. synekologie (fytocenologie), krajinná ekologie Vladimír Láznička, ZF MZLU v Brně, Ústav biotechniky zeleně
demekologie autekologie,. synekologie (fytocenologie), krajinná ekologie Vladimír Láznička, ZF MZLU v Brně, Ústav biotechniky zeleně demekologie population ecology demekologie populační ekologie Srovnej:
VíceTechnická univerzita v Liberci fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická. Doc. RNDr. Petr Anděl, CSc. ZÁKLADY EKOLOGIE.
Technická univerzita v Liberci fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická Doc. RNDr. Petr Anděl, CSc. ZÁKLADY EKOLOGIE Studijní texty 2010 Struktura předmětu 1. ÚVOD 2. EKOSYSTÉM MODELOVÁ JEDNOTKA 3.
VíceNIKA A KOEXISTENCE. Populační ekologie živočichů
NIKA A KOEXISTENCE Populační ekologie živočichů Ekologická nika nároky druhu na podmínky a zdroje, které organismu umožňují přežívat a rozmnožovat se různé koncepce: Grinell (1917) stanovištní nika, vztah
Vícevěda zkoumající vzájemné vztahy mezi organismy a vztahy organismů k prostředí základní biologická disciplína využívá poznatků dalších věd - chemie, fyzika, geografie, sociologie rozdělení ekologie podle
VíceJe-li rostlinné společenstvo tvořeno pouze jedinci jedné populace, mluvíme o monocenóze nebo také o čistém prostoru.
EKOLOGIE SPOLEČENSTVA (SYNEKOLOGIE) Rostlinné společenstvo (fytocenózu) můžeme definovat jako soubor jedinců a populací rostlin rostoucích společně na určitém stanovišti, které jsou ovlivňovány svým prostředím,
VíceProjevy života. přijímání potravy dýchání vylučování růst pohyb dráždivost rozmnožování dědičnost
Projevy života přijímání potravy dýchání vylučování růst pohyb dráždivost rozmnožování dědičnost Projevy života přijímání potravy dýchání vylučování růst pohyb dráždivost rozmnožování dědičnost zbavení
VíceZáklady ekologie pro KPT Definice populace
Základy ekologie pro KPT Definice populace = soubor jedinců určitého druhu obývající určité území v určitém čase 1 jedinec : 1. Unitární organismus (ptáci, savci, hmyz atd.) = jeho podoba je determinovaná
VíceBiologie - Sexta, 2. ročník
- Sexta, 2. ročník Biologie Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence občanská Kompetence sociální a personální Kompetence k podnikavosti Kompetence
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Populační genetika (KBB/PG)
VícePredace - její konsekvence pro dynamiku a evoluci společenstev
Predace - její konsekvence pro dynamiku a evoluci společenstev Jak utéci predátorovi: stát se nepoživatelným stát se podobným nepoživatelnému stát se odlišným od majoritní kořisti (nerozlišitelným) jít
VíceWorld of Plants Sources for Botanical Courses
Prostorové šíření organismů Bariéry šíření a prostory pro šíření Bariéry šíření veškeré jevy znesnadňující prostorové šíření nemusí nutně znemožňovat šíření působí jako filtr závisí na prostředí závisí
VícePropojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/
Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032 Genetika populací Studium dědičnosti a proměnlivosti skupin jedinců (populací)
VíceRybářství 4. Produktivita a produkce. Primární produkce - rozdělení. Primární produkce - PP 27.11.2014
Rybářství 4 Produktivita a produkce Vztahy v populacích Trofické vztahy Trofické stupně, jejich charakteristika Biologická produktivita vod (produkce, produktivita, primární produkce a její měření) V biosféře
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Populační genetika (KBB/PG)
VícePostup Cíle sčítání: Pro běžný kvantitativní výzkum se používají: 1. Metoda mapování hnízdních okrsků
Pro běžný kvantitativní výzkum se používají: Metoda mapování hnízdních okrsků Liniové metody Bodové metody Metody přímého vyhledávání hnízd Metoda eodazpětných odchytů ů Jana Svobodová, AMPS 1. Metoda
VíceZopakovat třídění bezobratlých živočichů. Přechod rostlin na souš,vývoj rostlin
- opakování učiva ze 6.ročníku - vysvětlí význam a zásady třídění organismů,zná jednotlivé taxonomické jednotky Zopakovat třídění bezobratlých živočichů - vysvětlí vývoj rostlin Přechod rostlin na souš,vývoj
VícePřírodopis. 6. ročník. Obecná biologie a genetika
list 1 / 7 Př časová dotace: 2 hod / týden Přírodopis 6. ročník (P 9 1 01) (P 9 1 01.1) (P 9 1 01.4) (P 9 1 01.5) (P 9 1 01.6) (P 9 1 01.7) (P 9 1 02) P 9 1 02.1 rozliší základní projevy a podmínky života,
VíceTento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Mgr.Petra Siřínková
Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 12.2.2010 Mgr.Petra Siřínková BIOTICKÉ PODMÍNKY ŽIVOTA Populace Biocenóza Ekosystém Biosféra POPULACE
VíceANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů
ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast Formát Druh učebního materiálu Druh interaktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0722 III/2 Inovace a
VíceZe života obojživelníků. Filip Šálek
Ze života obojživelníků Filip Šálek www.filipsalek.cz Základní charakteristika - patří mezi obratlovce, kteří tvoří přechod mezi vodními a suchozemskými živočichy, potomci lalokoploutvých ryb - na světě
VíceEKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 6:
EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 6: Prezentace vybraných významných biotických interakcí v lesních ekosystémech aplikace v lesním hospodářství Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním
VíceÚVOD 15 NÁZVOSLOVÍ SOVY PÁLENÉ 16
ÚVOD 15 NÁZVOSLOVÍ SOVY PÁLENÉ 16 HISTORIE 24 Prehistorie 24 Historické vztahy člověka a sovy 25 Sovy v antice 26 Sovy a pověry 26 Sovy v umění a náboženství 27 Sovy a současnost 27 TAXONOMIE, AREÁL A
VíceEkologická společenstva
Ekologická společenstva Společenstvo Druhy, které se vyskytují společně v prostoru a čase Složená společenstva jsou tvořena dílčími společenstvy soubory druhů spojené s nějakým mikroprostředím nebo zdrojem
VíceBiologie - Oktáva, 4. ročník (přírodovědná větev)
- Oktáva, 4. ročník (přírodovědná větev) Biologie Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k
VíceVnitrodruhové vztahy. foto: Kosińscy. Vznik a typy skupin, reprodukční a nereprodukční society, etologické hledisko, teritoriální chování
Vnitrodruhové vztahy foto: Kosińscy Vznik a typy skupin, reprodukční a nereprodukční society, etologické hledisko, teritoriální chování Vnitrodruhové vztahy (homotypické) mohou být prospěšné = synergistické,
VíceBiologie - Oktáva, 4. ročník (humanitní větev)
- Oktáva, 4. ročník (humanitní větev) Biologie Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k podnikavosti
VíceHardy-Weinbergův zákon - cvičení
Genetika a šlechtění lesních dřevin Hardy-Weinbergův zákon - cvičení Doc. Ing. RNDr. Eva Palátová, PhD. Ústav zakládání a pěstění lesů LDF MENDELU Brno Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním
VíceVzdělávací obor Přírodopis - obsah 6.ročník
6.ročník Hlavní kompetence Učivo Navázání na dosažené kompetence Metody práce obor navázání na již zvládnuté ročník 1. OBECNÁ Kompetence k učení, k řešení problémů, 1.1 Vznik a vývoj života Vlastivěda
VíceKaždý ekosystém se skládá ze čtyř tzv. funkčních složek: biotopu, producentů, konzumentů a dekompozitorů:
9. Ekosystém Ve starších učebnicích nalezneme mnoho názvů, které se v současnosti jednotně synonymizují se slovem ekosystém: mikrokosmos, epigén, ekoid, biosystém, bioinertní těleso. Nejčastěji užívaným
VíceŽP - EKOLOGIE (K143EKOL)
ŽP - EKOLOGIE (K143EKOL) Vztahy mezi jedinci a druhy konkurence vnitrodruhová x mezidruhová vývoj společenstev sukcese + klimax vztahy jednotlivci druhy populace koexistence predace parazitizmus symbióza
VíceDRUHOTNÉ (SEKUNDÁRNÍ BIOTOPY)
DRUHOTNÉ (SEKUNDÁRNÍ BIOTOPY) Celá škála ekosystémů: - dálniční, silniční a železniční náspy, protipovodňové hráze - úseky pod vedením vysokého napětí - vytěžené lomy a pískovny, včetně těch určených k
VíceRole živočichů v ekosystémech a faktory ovlivňující jejich výskyt a početnost
Role živočichů v ekosystémech a faktory ovlivňující jejich výskyt a početnost David Storch Centrum pro teoretická studia UK a AV ČR & Katedra ekologie PřF UK Konsekvence různé tělesné velikosti Velká vs.
VíceVýstupy Učivo Mezipředmětové vztahy Z-planeta Země projevy života
1 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda PŘÍRODOPIS ročník: šestý Výstupy Učivo Mezipředmětové vztahy - zná základní podmínky a Poznávání přírody(přír.soustavy- ekosystémy) Z-planeta Země projevy života -
VíceVzdělávací oblast: Člověk a příroda. Vyučovací předmět: Biologie. Třída: Sekunda. Očekávané výstupy. Poznámky. Přesahy. Průřezová témata.
Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Biologie Třída: Sekunda Očekávané výstupy Žák: Vyjmenuje společné znaky strunatců Rozlišuje a porovnává základní vnější a vnitřní stavbu vybraných
VíceCZ.1.07/1.5.00/ Digitální učební materiály III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28.
VíceVÝBĚR A JEHO REPREZENTATIVNOST
VÝBĚR A JEHO REPREZENTATIVNOST Induktivní, analytická statistika se snaží odhadnout charakteristiky populace pomocí malého vzorku, který se nazývá VÝBĚR neboli VÝBĚROVÝ SOUBOR. REPREZENTATIVNOST VÝBĚRU:
VícePŘÍLOHA NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) /...
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 30.4.2018 C(2018) 2526 final ANNEX 1 PŘÍLOHA NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) /... kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014, pokud
Vícea) zkonzumují za život velké množství jedinců, avšak nespotřebují jedince celého, nezpůsobují jeho smrt, i když mu svou aktivitou škodí
1. Praví predátoři: a) zkonzumují za život velké množství jedinců, avšak nespotřebují jedince celého, nezpůsobují jeho smrt, i když mu svou aktivitou škodí b) konzumují část kořisti, kořist zpravidla neusmrtí,
VíceNázev: Zimní spánek. Seznam příloh. Obrázky pro náhodné rozdělení do skupin. Motivační obrázky. Motivační texty. Pracovní list Zimní spánek
Název: Zimní spánek Tradiční a nové způsoby využití energie Seznam příloh Obrázky pro náhodné rozdělení do skupin Motivační obrázky Motivační texty Pracovní list Zimní spánek Obrázky pro náhodné rozdělení
VícePrognóza počtu a věkové struktury obyvatel MČ Praha-Satalice do roku 2025
Prognóza počtu a věkové struktury obyvatel MČ Praha-Satalice do roku 2025 Březen 2016 Zpracoval: RNDr. Tomáš Brabec, Ph.D. Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy Sekce strategií a politik, Kancelář
VíceRozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162.
Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 1) Školská 4. ročník
VíceČím se ekologie zabývá
Čím se ekologie zabývá Čím se ekologie zabývá Ekologie je věda zabývající se studiem vztahů mezi organismy a jejich prostředím a mezi organismy navzájem. Obsahové příklady tolerance organismů k prostředí
VíceMONITORING ŠKŮDCŮ POLNÍ ZELENINY 24. TÝDEN ( )
MONITORING ŠKŮDCŮ POLNÍ ZELENINY 24. TÝDEN (10.6.2019) Kamil Holý Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. V roce 2019 získala Zelinářská unie finance z MZe na monitoring škůdců polní zeleniny. Monitoring
VícePROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ORGANISMY
PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ORGANISMY 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - organismy V této kapitole se dozvíte: Co je to organismus. Z čeho se organismus skládá. Jak se dělí
Více1. Ekologie zabývající se studiem jednotlivých druhů se nazývá: a) synekologie b) autekologie c) demekologie
1. Ekologie zabývající se studiem jednotlivých druhů se nazývá: a) synekologie b) autekologie c) demekologie 2. Plocha lesa v ČR dle statistiky ročně: a) stoupá o cca 2 tis. ha b) klesá o cca 15 tis. ha
VíceVzájemné vazby mezi rostlinami a ţivočichy existují ve všech ekosystémech. Jsou v tomto směru mokřady něčím výjimečné?
Ekologie mokřadů (9) Vodní a mokřadní rostlinstvo a ţivočichové Vzájemné vazby mezi rostlinami a ţivočichy existují ve všech ekosystémech. Jsou v tomto směru mokřady něčím výjimečné? Rostliny primární
VíceZÁKLADNÍ ŠKOLA ÚPICE-LÁNY PALACKÉHO 793, 542 32 ÚPICE ABSOLVENTSKÁ PRÁCE ŠKOLNÍ ROK 2012-2013 RADIM ČÁP 9.B
ZÁKLADNÍ ŠKOLA ÚPICE-LÁNY PALACKÉHO 793, 542 32 ÚPICE ABSOLVENTSKÁ PRÁCE LÁSKA ZVÍŘAT ANEB JAK SE ZVÍŘATA ROZMNOŽUJÍ ŠKOLNÍ ROK 2012-2013 RADIM ČÁP 9.B OBSAH I Úvod II Teoretická část 1 Bezobratlí 1.1
VíceNika důvod biodiverzity navzdory kompetici
Brno, 2015 Dana Veiserová Nika důvod biodiverzity navzdory kompetici Co je to nika? Souhrn ekologických nároků daného druhu na prostředí, umožňující organismu žít a rozmnožovat se Fundamentální nika potencionální,
VíceVýsledky sledování behaviorálních interakcí raků, ryb a významných predátorů
Výsledky sledování behaviorálních interakcí raků, ryb a významných predátorů Jiří Musil, Tomáš Daněk, Tereza Barteková, Petr Vlašánek, Jitka Svobodová Miroslav Barankiewicz, Eduard Bouše, David Štrunc
VíceMONITORING ŠKŮDCŮ POLNÍ ZELENINY 26. TÝDEN ( )
MONITORING ŠKŮDCŮ POLNÍ ZELENINY 26. TÝDEN (24.6.2019) Kamil Holý Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. V roce 2019 získala Zelinářská unie finance z MZe na monitoring škůdců polní zeleniny. Monitoring
VíceMONITORING ŠKŮDCŮ POLNÍ ZELENINY 23. TÝDEN
MONITORING ŠKŮDCŮ POLNÍ ZELENINY 23. TÝDEN Kateřina Kovaříková, Kamil Holý Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. V letošním roce získala Zelinářská unie finance z MZe na monitoring škůdců polní zeleniny.
VíceProgram péče o velké šelmy
Program péče o velké šelmy Petr Koubek, Jarmila Krojerová, Miroslava Barančeková Ústav biologie obratlovců AV ČR, v.v.i. Příprava Programů péče o velké šelmy je evropským tématem již celá desetiletí. Na
VíceGlobální problémy-růst lidské populace
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 16 Globální problémy-růst lidské
VíceNIKA A KOEXISTENCE. Populační ekologie 2014 Monika Hloušková
NIKA A KOEXISTENCE Populační ekologie 2014 Monika Hloušková Ekologická nika Je abstraktní pojem, který určuje nároky na zdroje a podmínky daného organismu, které mu umožňují přežívat a rozmnožovat se.
VíceMaturitní témata - BIOLOGIE 2018
Maturitní témata - BIOLOGIE 2018 1. Obecná biologie; vznik a vývoj života Biologie a její vývoj a význam, obecná charakteristika organismů, přehled živých soustav (taxonomie), Linného taxony, binomická
Více36-47-M/01 Chovatelství
Střední škola technická, Most, příspěvková organizace Dělnická 21, 434 01 Most PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY V JARNÍM I PODZIMNÍM OBDOBÍ ŠKOLNÍ ROK 2014/2015 Obor vzdělání 36-47-M/01 Chovatelství ŠVP
VíceCZ.1.07/1.5.00/
[1] [3] [2] Číslo projektu Název školy Předmět CZ.1.07/1.5.00/34.0425 INTEGROVANÁ STŘEDNÍ ŠKOLA TECHNICKÁ BENEŠOV Černoleská 1997, 256 01 Benešov BIOLOGIE A EKOLOGIE Tematický okruh Téma Základy obecné
VíceCZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28.
VíceSociální původ, pohlaví, vzdělání a kompetence ve světle dat z národního šetření PIAAC
Sociální původ, pohlaví, vzdělání a kompetence ve světle dat z národního šetření PIAAC Petr Matějů Konference Předpoklady úspěchu v práci a v životě 27. listopadu 2013 Hlavní otázky pro analýzu procesu
Více2.ročník - Zoologie. Rozmnožování Zárodečné listy (10)
2.ročník - Zoologie Rozmnožování Zárodečné listy (10) ROZMNOŽOVÁNÍ A VÝVIN ROZMNOŽOVÁNÍ: 1) Nepohlavní = zachována stejná genetická informace rodiče a potomka - založeno na schopnosti regenerace (obnovy
VícePopulace. Skupinové atributy populace. Ekologie populací. Soubor všech jedinců téhož druhu, vyskytující se v určitém čase na určitém místě.
BIOTICKÉ PODMÍNKY Ekologie populací Populace Soubor všech jedinců téhož druhu, vyskytující se v určitém čase na určitém místě. AREÁL území, na kterém žije soubor všech populací daného druhu - oblast rozšíření
VícePodmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů na život jedince, m
Přednáška č. 4 Pěstitelství, základy ekologie, pedologie a fenologie Země Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů
VíceŽivočichové u vody a ve vodě úvod
Živočichové u vody a ve vodě úvod U vody nebo ve vodě žije obrovské množství živočichů. Blíže se seznámíme pouze s trojicí zástupců z každé skupiny: Savci Vydra říční je šelma příbuzná lasičkám či kunám.
VíceBiologie - Sekunda. porovná vnitřní a vnější stavbu živočichů za použití osvojené
- Sekunda Biologie Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence občanská Kompetence sociální a personální Kompetence k učení Kompetence pracovní Učivo
VíceMaturitní témata Biologie MZ 2017
Maturitní témata Biologie MZ 2017 1. Buňka - stavba a funkce buněčných struktur - typy buněk - prokaryotní buňka - eukaryotní buňka - rozdíl mezi rostlinnou a živočišnou buňkou - buněčný cyklus - mitóza
VíceZákladní škola a mateřská škola, Ostrava-Hrabůvka, Mitušova 16, příspěvková organizace Školní vzdělávací program 2. stupeň, Člověk a příroda
Základní škola a mateřská škola, Ostrava-Hrabůvka, Mitušova 16, příspěvková organizace Přírodopis 7. ročník Výstupy ŠVP Učivo Přesahy, metody a průřezová témata Žák 1. Zoologie chápe, proč obratlovce řadíme
VíceInvazní druhy rostlin NP Šumava. Eva Buršíková, Romana Roučková Správa Národního parku Šumava
Invazní druhy rostlin NP Šumava Eva Buršíková, Romana Roučková Správa Národního parku Šumava Rostlinné invaze v Národním parku Šumava Národní park Šumava 2 Lupina mnoholistá Lupinus polyphyllus Bobovité
VícePřírodověda 3. Úvodní menu Spustit program, Tisk pracovních listů, Konec Výuka
Přírodověda 3 Úvodní menu Spustit program, Tisk pracovních listů, Konec Výuka Spustit celou výuku celkem 352 stran (výukových obrazovek) - spustí od začátku výuku všech 14 kapitol Rozmanitost života 26
VícePopulace. druhu. Rozmístění jedinců v populaci
Populace foto: Kosińscy Hustota populace, jiné charakteristiky velikosti populace, natalita, mortalita, růst populace, regulace populace, struktura populace. Populace = soubor jedinců téhož druhu vyskytující
VícePřírodopis - 6. ročník Vzdělávací obsah
Přírodopis - 6. ročník Časový Téma Učivo Ročníkové výstupy žák podle svých schopností: Poznámka Září Příroda živá a neživá Úvod do předmětu Vysvětlí pojem příroda Příroda, přírodniny Rozliší přírodniny
Více1. Ekologie zabývající se studiem společenstev se nazývá a) autekologie b) demekologie c) synekologie
1. Ekologie zabývající se studiem společenstev se nazývá a) autekologie b) demekologie c) synekologie 2. Obor ekologie lesa se zabývá zejména: a) vzájemnými vztahy organismů s prostředím a mezi sebou b)
VíceIntrodukce a vymírání organismů
Introdukce a vymírání organismů Introdukce - zavlékání Terminologie Expanze invaze Antropogenní podmíněnost Zavlečený druh (introdukovaný, cizí, adventivní) Synantropní (eusynantropní druh) Naturalizovaný
VícePředmluva Hodnota biodiverzity 71 Ekologická ekonomie 74 Přímé ekonomické hodnoty 79
Předmluva 13 1 Definice biologie ochrany přírody 15 Podstata a původ biologie ochrany přírody 17 Filozofické základy biologie ochrany přírody 19 Význam biologie ochrany přírody 22 Mezioborový přístup -
Více8. Rozmnožování a vývoj živočichů: vývoj, růst, stárnutí a smrt
8. Rozmnožování a vývoj živočichů: vývoj, růst, stárnutí a smrt Morfologie, histologie a ontogeneze rostlin a živočichů: Část 2: histologie a vývoj živočichů Typy vývoje = vývojové strategie ONTOGENEZE
VíceCZ.1.07/1.5.00/
[1] Číslo projektu Název školy Předmět CZ.1.07/1.5.00/34.0425 INTEGROVANÁ STŘEDNÍ ŠKOLA TECHNICKÁ BENEŠOV Černoleská 1997, 256 01 Benešov BIOLOGIE A EKOLOGIE Tematický okruh Téma Základy obecné ekologie
VíceAOPK ČR Ostrava. Agroenvironmetální opatření (louky a pastviny) a jejich možný přínos pro druhovou rozmanitost
Agroenvironmetální opatření (louky a pastviny) a jejich možný přínos pro druhovou rozmanitost AEO mají za úkol: Podpořit způsoby využití zemědělské půdy, které jsou v souladu s ochranou a zlepšením životního
Vícejsou poměrně početný řád třídy ptáků obsahujícím více než 200 druhů jsou to většinou samostatně žijící noční živočichové, kteří se živí malými savci,
Sovy jsou poměrně početný řád třídy ptáků obsahujícím více než 200 druhů jsou to většinou samostatně žijící noční živočichové, kteří se živí malými savci, hmyzem a jinými druhy ptáků, některé, např. ketupy,
VíceViry. Bakterie. Buňka
- způsobu myšlení, které vyžaduje ověřování vyslovovaných domněnek o přírodních faktech více nezávislými způsoby - dokáže jednoduše popsat vznik atmosféry a hydrosféry - vysvětlí význam Slunce, kyslíku,
Vícevznik života na Zemi organické a anorganické látky a přírodními jevy ekosystémy, živé a neživé složky přírodního prostředí
prima Země a život Ekologie vysvětlí vznik země a vývoj života na Zemi diskutuje o různých možnostech vzniku vývoje života na Zemi rozliší, co patří mezi organické a anorganické látky, a vysvětlí jejich
VíceObojživelníci a plazi list č. 1
Obojživelníci a plazi list č. 1 1/ Doplňte chybějící text: Život obojživelníků je vázán na prostředí. Mají... tělní teplotu, která je závislá na teplotě prostředí, ve kterém žijí. Larvy obojživelníků (pulci)
VíceOčekávaný výstup: Žák zařadí probrané druhy živočichů do systému, popíše stavbu těla typických zástupců, vysvětlí příčiny ohrožení bezobratlých
Autor: Mgr. Vlastimila Knappová Datum vytvoření: 25. 10. 2012 Škola: Základní škola a mateřská škola Jesenice, okr. Rakovník Předmět: Přírodopis Téma: Bezobratlí živočichové - test Ročník: 8. Anotace:
VíceWorld of Plants Sources for Botanical Courses
obrázek: Enrique Flouret, CC BY 2.0 Chorologie (areography) Areál velikost, struktura, stabilita, centra, disjunkce Areál území, na němž se vyskytují jedinci konkrétního taxonu je to tedy plocha mající
VíceNÁZEV ŠKOLY: Základní škola a Mateřská škola Jakubčovice nad Odrou okres Nový Jičín, příspěvková organizace
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola a Mateřská škola Jakubčovice nad Odrou okres Nový Jičín, příspěvková organizace AUTOR: Mgr. Šrámková Lenka NÁZEV: VY_32_INOVACE_2.3.20.5._PŘ TÉMA: třídění živých organismů ČÍSLO
VíceSOUHRNNÝ PŘEHLED nově vytvořených / inovovaných materiálů v sadě
SOUHRNNÝ PŘEHLED nově vytvořených / inovovaných materiálů v sadě Název projektu Zlepšení podmínek vzdělávání SZŠ Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0358 Název školy Střední zdravotnická škola, Turnov, 28.
VíceTEORIE OSTROVNÍ BIOGEOGRAFIE (TOB)
Organismy v krajině krajinné uspořádání a jeho vliv na organismy, populace a společenstva teorie ostrovní biogeografie metapopulační teorie zdroje a propady 34 TEORIE OSTROVNÍ BIOGEOGRAFIE (TOB) MacArthur
VíceAplikovaná ekologie. 2.přednáška. Ekosystém, vztahy na stanovišti, vývoj
Aplikovaná ekologie 2.přednáška Ekosystém, vztahy na stanovišti, vývoj Životní prostředí ÚVOD základní pojmy životní prostředí, ekologie z čeho se skládá biosféra? ekosystém potravní závislosti, vztahy
VíceGymnázium Aloise Jiráska, Litomyšl, T. G. Masaryka 590
, T. G. Masaryka 590 Dodatek č. 1 ke Školnímu vzdělávacímu programu pro nižší stupeň gymnázia (zpracován podle RVP ZV) Tímto dodatkem se mění osnovy předmětu Biologie a geologie pro primu od školního roku
Více