Analýza vybraných projektů Města Velké Meziříčí z hlediska veřejné podpory struktur{lních fondů EU

Transkript

1 Provozně ekonomick{ fakulta Mendelova zemědělsk{ a lesnick{ univerzita v Brně Analýza vybraných projektů Města Velké Meziříčí z hlediska veřejné podpory struktur{lních fondů EU Bakal{řsk{ pr{ce Vedoucí pr{ce: Ing. Petr König Jméno a příjmení autora: Veronika Titzov{ 2008/2009

2 Děkuji Ing. Petru Kőnigovi za laskavé vedení této bakal{řské pr{ce i cenné rady a kritické připomínky, které mi při jejím zpracov{ní byly inspirací a pomocí.

3 Prohlašuji, že jsem tuto pr{ci vyřešila samostatně s použitím literatury, kterou uv{dím v seznamu. V Brně dne 5. ledna 2009

4 Abstrakt Titzov{, V. Analýza vybraných projektů Města Velké Meziříčí z hlediska veřejné podpory struktur{lních fondů EU. Bakal{řsk{ pr{ce, Brno, Bakal{řsk{ pr{ce Analýza vybraných projektů Města Velké Meziříčí z hlediska veřejné podpory struktur{lních fondů EU se zabýv{ dopadem na rozpočet města při posouzení vybraných projektů z hlediska pravidel poskytov{ní veřejné podpory. Z mých čtyř vybraných projektů zakl{dal veřejnou podporu pouze jeden, a proto na tento projekt může čerpat pouze 40 % celkových způsobilých n{kladů. Celkov{ finanční n{ročnost těchto projektů činí 423 mil. Kč. Město může získat v r{mci dotací z ROP JV 275 mil. Kč, zbývajících 148 mil. Kč musí město vydat ze svých prostředků na zafinancov{ní takto navržených projektech samo. Klíčov{ slova: veřejn{ podpora, struktur{lní fondy EU, region{lní politika Abstract Titzov{, V. Analysis of selected projects of city Velke Mezirici in terms of State aid for Structural Funds of EU. Bachelor thesis, Brno, The Bachelor thesis " Analysis of selected projects of city Velke Mezirici in terms of State aid for Structural Funds of EU" examines the impact on the city budget in the assessment of selected projects in terms of provision rules of State aid. Of my four selected projects based the State aid only one, and therefore this project can draw only 40 % of the total eligible costs. The total cost of these projects is 423 million czech crowns. City may receive grants maximum of 275 milion czech crowns, the remaining 148 milion czech crowns the city must give of thein resources for financing the proposed projects itself. Key words: State aid, Structural Funds of EU, Regional policy

5 Obsah: 1 Úvod Cíl pr{ce a metodika Liter{rní přehled Hospod{řsk{ politika Rozpočet EU Region{lní politika Evropské unie Hospod{řsk{ soutěž Veřejn{ podpora Veřejn{ podpora v české legislativě Výjimky ze z{kazu poskytov{ní veřejné podpory De minimis Blokové výjimky Region{lní investiční podpora Veřejn{ podpora v ROP JV Shrnutí Vlastní pr{ce Zpracov{ní z{měru rozvoje cyklostezek v katastru města Úprava centra města v souvislosti s turistickým ruchem a vybudov{ní parkoviště Rozšíření koupaliště včetně parkovacích ploch Infrastruktura kongresového a vzděl{vacího centra Jupiter Club Diskuze Z{věr Literatura Seznam tabulek Tab. č. 1: Rozpočet EU na rok Tab. č. 2: Region{lní mapa intenzity veřejné podpory... 25

6 Tab. č. 3: Finanční alokace pro výzvu k předkl{d{ní projektů, oblast podpory Tab. č. 4: Využív{ní silnice II/602 v km Tab. č. 5: Shrnutí naplnění či nenaplnění kritérií veřejné podpory Tab. č. 6: Finanční alokace pro výzvu k předkl{d{ní projektů oblast podpory Tab. č. 7: Shrnutí naplnění či nenaplnění kritérií veřejné podpory Tab. č. 8: Shrnutí naplnění či nenaplnění kritérií veřejné podpory Tab. č. 9: Shrnutí naplnění či nenaplnění kritérií veřejné podpory Přílohy:...61

7 1 Úvod Česk{ republika přistoupila k Evropské unii , a získala tak možnost plně čerpat ze struktur{lních fondů EU. Získ{ní dotací a grantů na daný projekt je velice n{ročn{ z{ležitost a existuje několik hledisek, ze kterých je projekt zkoum{n. Především, zda splňuje všechna kritéria a n{ležitosti, které jsou nutnou podmínkou, aby byl projekt schv{len. Mezi tato hlediska patří i veřejn{ podpora, kterou se zabýv{m v této bakal{řské pr{ci s n{slednou aplikací na vybrané projekty města Velké Meziříčí. Již v roce 1957, kdy bylo založeno Evropské hospod{řské společenství (smlouva o ES), byla stanovena z{kladní pravidla poskytov{ní veřejné podpory, kter{ jsou uvedena v čl{nku 87 až 89. V průběhu let se dan{ problematika rozvíjela až do dnešní podoby a je neodmyslitelnou souč{stí každého projektu, který ž{d{ o dotaci. Veřejn{ podpora jako takov{ je zak{z{na, neboť narušuje běžné konkurenční prostředí, ale existuje několik výjimek, které jsou definov{ny ve smlouvě o ES a specifikov{ny v prov{děcích dokumentech ES. Tyto výjimky se především uplatňují v případě rozvoje zaostalých regionů EU, podpory ochrany životního prostředí, vědy a výzkumu apod. Velké Meziříčí n{leží do region{lního operačního programu NUTS II Jihovýchod (viz kapitola 3.1.2), jenž čerp{ ze struktur{lních fondů EU. Hlavním cílem fondů je snižov{ní rozdílů v úrovni rozvoje různých regionů a zmírnění zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů včetně venkovských oblastí. NUTS II Jihovýchod je určen pro region soudržnosti Jihovýchod sest{vající z Jihomoravského kraje a kraje Vysočina. Zaměřuje se na zlepšení dopravní dostupnosti a propojení regionu vč. modernizace prostředků veřejné dopravy, podporu rozvoje infrastruktury i služeb cestovního ruchu, přípravu menších 7

8 podnikatelských ploch a zlepšov{ní podmínek k životu v obcích a na venkově se snaží o zkvalitnění vzděl{vací, soci{lní a zdravotnické infrastruktury. Do této bakal{řské pr{ce, kde chci aplikovat problematiku veřejné podpory, jsem zařadila projekt na zkvalitnění a dobudov{ní infrastruktury kongresového a vzděl{vacího centra Jupiter club, zpracov{ní z{měru rozvoje cyklostezek v katastru města, úpravu centra města v souvislosti s turistickým ruchem a vybudov{ní parkoviště a rozšíření koupaliště včetně parkovacích ploch. 2 Cíl pr{ce a metodika Cílem pr{ce je kvantifikovat, jaký dopad na rozpočet města bude mít financov{ní projektů při posouzení vybraných projektů z hlediska pravidel poskytov{ní veřejné podpory, zda-li je možno ž{dat o plnou finanční podporu ze struktur{lních fondů EU, či jen o č{st. V r{mci region{lního operačního programu pro NUTS II Jihovýchod, kam spad{ i Město Velké Meziříčí, pro rok přispív{ EU dotacemi na projekty, které splňují dané podmínky. Jednou z těchto podmínek je problematika veřejné podpory. Po nastudov{ní obecné č{sti získané informace n{sledně použiji na vybrané projekty Velkého Meziříčí. Ve své pr{ci se budu v teoretické č{sti zabývat obecným pohledem na toto téma. Pojem veřejné podpory spad{ do Evropské unie v souvislosti s čerp{ním finančních prostředků z fondů EU, čili z rozpočtu Unie, proto se v úvodu kr{tce zaměřím na hospod{řskou politiku a její čtyři hlavní znaky. V kapitole o rozpočtu EU zmíním teorii veřejných financí, její funkce a kr{tce popíši výdajovou a příjmovou str{nku rozpočtu. Pro bakal{řskou pr{ci je významnější výdajov{ č{st, neboť odtud se čerpají prostředky pro různé dotace. D{le nav{žu na hospod{řskou soutěž, kter{ již úzce souvisí s veřejnou podporou. V druhé teoretické č{sti se budu plně věnovat veřejné podpoře. Budu se snažit odpovědět na ot{zku, co to vlastně veřejn{ podpora je, vymezím 8

9 čtyři z{kladní podmínky pro posouzení, zda-li se jedn{ či nejedn{ o veřejnou podporu, a n{sledně prostuduji výjimky, za kterých je i přesto možné z dotací čerpat. V pr{ci se také budu kr{tce zabývat legislativou EU, kter{ veřejnou podporu upravuje, a začleněním veřejné podpory do pr{va České republiky. Teoretick{ č{st bude zakončena pohledem na region{lní politiku a problémy související s danými projekty dofinancov{ní projektů, přek{žky pro získ{ní dotace aj. Ve vlastní pr{ci představím město Velké Meziříčí a popíšu vybrané projekty, na kterých budu demonstrovat nastudované informace z teoretické č{sti problematiky veřejné podpory. Budu zkoumat, zda projekty splňují čtyři hlavní kritéria veřejné podpory, ze kterých poté vyplyne, zda se o podporu jedn{, či nikoliv, a pokud ano, jestli daný projekt spad{ pod možnou výjimku vymezenou legislativně a kolik finančních prostředků může projekt získat. Pro posouzení projektů je důležit{ analýza tržního prostředí regionu, kterého by se možn{ realizace projektů dotkla. Zmapuji podobné objekty, které již existují, a posoudím, zda-li přístavbou podobného objektu financovaného městem a ze zdrojů EU může dojít k naplnění veřejné podpory, jež by měla za n{sledek narušení běžného konkurenčního prostředí. N{sledně tyto informace poslouží jako podklad pro kvantifikaci vybraných projektů, neboť v případě zakl{d{ní veřejné podpory nemůže žadatel čerpat z fondů, nebo může získat pouze č{st ž{dané č{stky a musí poté finanční prostředky získat jiným způsobem. Hypotéza vych{zí z dosavadní znalosti dané problematiky a předpokl{d{m, že veřejn{ podpora bude shled{na pouze u projektu rozšíření koupaliště včetně parkovacích ploch, neboť n{vštěva tohoto objektu je zpoplatněna (vykon{v{ ekonomickou činnost) a hrozí narušení hospod{řské soutěže. U ostatních tří projektů podle mého prozatímního úsudku nebudou 9

10 kritéria veřejné podpory naplněna a žadatel o dotaci může získat nejvyšší možnou č{stku dle daných oblastí a výzev, kam jednotlivé projekty spadají. Pro bakal{řskou pr{ci jsem podklady získala z úřadu Města Velké Meziříčí, které mi poskytlo informace o daných projektech. Dalšími informačními zdroji mi pro teoretickou č{st byly knižní a především internetové zdroje, kde jsem mj. čerpala z dokumentů Region{lního operačního programu jihovýchod ROP JV. 3 Liter{rní přehled 3.1 Hospod{řsk{ politika Keřkovský a Keřkovsk{ (1999, s. 65) definovali hospod{řskou politiku jako souhrn všech st{tních opatření uplatňovaných na podporu hospod{řského rozvoje a dosažení dlouhodobých hospod{řských cílů. Oproti centr{lně řízené ekonomice by hospod{řsk{ politika st{tů v tržním prostředí měla respektovat regulační působení tržních sil v těch případech, kde je to možné a zasahovat pouze tehdy, kdy je nutno zabr{nit než{doucímu vývoji (např. vysok{ nezaměstnanost, důsledky tržních selh{ní, odvětvové a region{lní vyv{ženosti apod.). Mezi hlavní cíle hospod{řské politiky se řadí cenov{ stabilita, vysok{ úroveň zaměstnanosti, vyv{ženost zahraničních hospod{řských vztahů (rovnov{ha platební bilance) a ekonomický růst. Autoři d{le uv{dějí, že z{kladem hospod{řské unie ES je společný svobodný trh bez omezení, avšak s řadou pravidel nezbytných pro hladké fungov{ní hospod{řské výměny a pro hospod{řskou a soci{lní soudržnost ve společném hospod{řském prostoru. Z toho vyplývají čtyři z{kladní znaky hospod{řské politiky EU: 10

11 a) vnitřní trh s volným pohybem osob, zboží, služeb a kapit{lu b) vz{jemn{ koordinace makroekonomické politiky včetně z{vazných pravidel pro rozpočtovou politiku c) společn{ politika ve prospěch struktur{lního přizpůsobov{ní a region{lního rozvoje d) uplatňov{ní politiky soutěže a dalších opatření k upevňov{ní tržních mechanismů Z hlediska bakal{řské pr{ce jsou relevantní poslední tři body, které blíže popíšu v n{sledujících kapitol{ch Rozpočet EU Evropsk{ unie hospodaří s vlastním rozpočtem coby n{strojem veřejných financí EU, pomocí něhož financuje integrační aktivity v Unii. Každý rok je přesně vymezeno, kolik peněz bude přiděleno na danou činnost. V celkových výdajích rozpočtu EU jsou obsaženy výdaje všech evropských institucí. Zdaleka největší č{st představují výdaje Komise, neboť ty zahrnují jak administrativní výdaje Komise, tak i všechny výdaje na politiky EU, např. na zemědělství a rozvoj venkova, politiku soudržnosti, vnější vztahy, výzkum, životní prostředí a další. N{sledující tabulka uv{dí rozpočet EU na rok 2009, kde je patrné, že nejvíce finančních prostředků směřuje do udržitelného rozvoje (45 %). Tato položka zahrnuje výdaje na konkurenceschopnost a soudržnost, pod kterou nalezneme např. výdaje na region{lní politiku, nazývan{ též jako politika hospod{řské a soci{lní soudržnosti (HSS) (viz n{sledující kapitola 3.1.2), kter{ se snaží vyrovnat rozdíly na hospod{řské úrovni EU. Pod region{lní politiku spadají struktur{lní fondy, z nichž jsou financov{ny projekty, jež jsou předmětem této bakal{řské pr{ce. 11

12 Tab. č. 1: Rozpočet EU na rok 2009 Výdajov{ str{nka rozpočtu Výdaje v % Výdaje v mld. EUR 1. Udržitelný rozvoj 45 60,2 - konkurenceschopnost 9 11,8 - soudržnost (politika HSS) 36 48,4 2. Ochrana přírodních zdrojů 42 56,1 3. Občanství, svoboda, bezpečnost, pr{vo 1 1,5 4. EU jako glob{lní partner 6 8,1 5. Ostatní výdaje včetně spr{vy 6 7,9 Celkem ,8 Zdroj: Evropsk{ komise (2009) Teorie veřejných financí, v níž je řešena problematika přerozdělov{ní finančních prostředků, vymezuje tři z{kladní funkce veřejných financí. Jedn{ se o funkci stabilizační, alokační a redistribuční (tato funkce je výsledkem solidarity). Stabilizační funkce je založena na aktivním zasahov{ní st{tu do fungov{ní hospod{řského mechanismu, zejména prostřednictvím výdajů st{tního rozpočtu 1 na vl{dní n{kupy, investice apod. pro veřejný sektor. V r{mci st{tního rozpočtu je funkce naplňov{na např. automatickými stabiliz{tory (progresivním zdaněním aj.), které mohou být i souč{stí vl{dních výdajů (např. podpora v nezaměstnanosti či soci{lní d{vky), a investičními výdaji. Vl{da se v období krize může více zadlužit, ale rozpočet EU je vyrovnaný a nemůže mít z{pornou hodnotu. Z toho je patrné, že reakce na hospod{řský vývoj v r{mci stabilizační funkce nemohou být dostatečné, jak se tak děje u st{tů. Jedin{ oblast, kde lze intervenovat, jsou investiční výdaje. V současné době, kdy se svět potýk{ s finanční krizí, EU přich{zí s balíčkem 200 mld., které jsou složeny ze 170 mld. a budou vybr{ny od 27 členských st{tů, a zbývajících 30 mld. bude čerp{no z rozpočtů EU a EIB (Evropsk{ investiční banka). Peníze, jež mají posílit nabídku 1 Tyto výdaje stimulují nedostatečnou popt{vku, aby podpořily růst výroby, zaměstnanosti, zrychlení tempa růstu či zmírnění cyklických výkyvů. 12

13 na trhu, budou investov{ny především do životního prostředí, vzděl{ní, výzkum apod. (Evropský parlament, 2009). Tradiční a nejstarší funkcí je alokační funkce. St{t tak pro občany zabezpečuje a financuje různé veřejné statky. Zdrojem krytí n{kladů na tyto činnosti jsou především daně důchodové, majetkové i spotřební, přičemž st{t musí z{roveň řešit problematiku alokace na principu efektivnosti při dodržení ekonomické rovnov{hy. Redistribuční funkce je spojena s nen{vratným přerozdělov{ním č{sti hrubého dom{cího produktu přes veřejné rozpočty. Jde o znovurozdělov{ní důchodu a bohatství s cílem zmírnit důchodové a soci{lní nerovnosti. Funkce redistribuční je v r{mci rozpočtu EU naplňov{na pouze na výdajové straně (Pekov{, 2002, s. 188). Region{lní politika plní funkce alokační a redistribuční. Rozpočet se skl{d{ z příjmové a výdajové strany. Veřejné příjmy jsou z{kladním zdrojem krytí veřejných výdajů. Podle Pekové (2002, s. 143) představují vztahy tvorby veřejných rozpočtů a souvisejí především s nen{vratným přerozdělov{ním hrubého dom{cího produktu. V případě politiky vyrovnaného rozpočtu jsou veřejné příjmy rozpočtovým omezením. Druhou složkou rozpočtu jsou výdaje. Pekov{ (2002, s. 159) je charakterizuje jako vztahy rozdělení a užití veřejných rozpočtů v rozpočtové soustavě. Jsou jedním z n{strojů ovlivňov{ní proporcí mezi priv{tním a veřejným sektorem. Pro naši potřebu v r{mci redistribučních výdajů se zaměřím na peněžní transfery. Jejich prostřednictvím se zmírňují nerovnosti v důchodech a majetku. Mezi tyto výdaje zahrnujeme dotace. Lze je rozdělit na účelové dotace a neúčelové dotace. Účelové jsou vymezeny na daný účel, jsou zúčtovatelné, což znamen{, že se nevyčerpan{ č{st musí vr{tit. U neúčelových dotací nejsou vymezeny podmínky a účel, na který mají být prostředky použity. Pro dotace, které spadají pod region{lní politiku (viz n{sledující kapitola 3.1.2), je typické, že jsou účelově v{zané a vyžadují spolufinancov{ní. 13

14 3.1.2 Region{lní politika Evropské unie Region{lní politika Evropské unie, nazývan{ též politika hospod{řské a soci{lní soudržnosti (HSS), vych{zí z principu solidarity uvnitř Evropské unie. To v praxi znamen{, že bohatší st{ty přispívají na rozvoj chudších st{tů a regionů, aby se zvýšila kvalita života obyvatel celé Evropské unie. Marek a Kantor (2007, s. 28) ve své publikaci uv{dí další principy, které se objevují v programovacím období Jedn{ se o programov{ní (struktur{lní fondy jsou alokov{ny na z{kladě několikaletých, v současnosti sedmiletých, pl{nů region{lního rozvoje), koncentraci (z{sada koncentrace úsilí cílov{ní výdajů struktur{lních fondů do oblastí, kde existují největší struktur{lní problémy), partnerství (aktivní účast Evropské komise a odpovídajících region{lních a místních org{nů), adicionality (prostředky poskytnuté z unijních zdrojů mají pouze doplňovat výdaje ze strany příjemců pomoci), monitorov{ní a vyhodnocov{ní (snaha o efektivitu při vynakl{d{ní finančních prostředků). Kromě těchto z{kladních principů se region{lní politika řídí také mnoha doplňkovými principy, jako např. princip koordinace a harmonizace, integrace aj. Finanční prostředky jsou přerozdělov{ny v r{mci daných regionů. Hlavním charakteristickým rysem regionů je snaha seskupit populaci či území s dostatkem shodných či podobných znaků za účelem vytvoření logické jednotky pro spr{vní potřeby st{tu. Hranice jednotlivých regionů ovšem vznikaly třemi různými způsoby a to přirozeně, historicky či administrativně, a proto je nemožn{ srovnatelnost územních spr{vních celků jednotlivých zemí EU. Z tohoto důvodu se zav{dí Nomenklatura územních statistických jednotek NUTS, kter{ značně usnadňuje rozhodov{ní o alokaci prostředků. Česk{ republika jako celek tvoří NUTS I. Usnesením vl{dy č. 707/98 bylo rozhodnuto o vytvoření osmi územních jednotek NUTS II. Území krajů představuje NUTS III. Průměrn{ velikost těchto krajů je v porovn{ní s průměrem NUTS II za EU menší co do počtu obyvatel 2,5kr{t, co do rozlohy 4kr{t. Tyto kraje jsou proto zařazeny až do úrovně 14

15 NUTS III. Pro potřeby poskytov{ní dat, zejména k čerp{ní struktur{lních fondů EU, je v tomto případě nutné vytvořit sdružené kraje, tzv. oblasti na úrovni NUTS II. Vytvoření této úrovně NUTS II v podmínk{ch ČR m{ ryze statistický charakter. Pr{vě na úrovni NUTS II je směřov{na podpora z fondů EU v cíli Konvergence 2 a č{stečně též Region{lní konkurenceschopnost a zaměstnanost (podpora regionů na úrovni NUTS II nebo NUTS I, které přesahují limitní ukazatele pro zařazení do cíle Konvergence). Do cílů region{lní politiky spad{ též cíl Evropské územní spolupr{ce Hospod{řsk{ soutěž Jak již bylo zmíněno, Evropsk{ unie v r{mci svých programů přerozděluje finanční prostředky, které se k žadatelům dost{vají ve formě dotací. Ovšem tyto tzv. finanční injekce zasahují do přirozeného působení tržních sil, a mohou tak ohrozit plynulé fungov{ní trhu. Proto v r{mci hospod{řské politiky existují instituce (v České republice se jedn{ o Úřad pro ochranu hospod{řské soutěže) a pravidla (např. hospod{řsk{ soutěž, veřejn{ podpora), kter{ mají těmto dopadům předch{zet. Hospod{řsk{ soutěž je zpravidla definov{na jako soutěžení podnikatelských subjektů v hospod{řské oblasti s cílem předstihnout jiné subjekty na trhu a dos{hnout tím určité výhody. Fyzickým a pr{vnickým osob{m 2 Podpora hospod{řského a soci{lního rozvoje regionů NUTS II, kde hrubý dom{cí produkt (HDP) na obyvatele je nižší než 75 % průměru tohoto ukazatele pro celou Evropskou unií. 3 Podpora přeshraniční spolupr{ce regionů na úrovni NUTS III. Jedn{ se o hranice podél všech vnitřních a některých vnějších pozemních hranic a všech regionů úrovně NUTS III podél n{mořních hranic, které jsou od sebe obecně vzd{leny nejvýše 150 kilometrů. D{le je podporov{na meziregion{lní a nadn{rodní spolupr{ce regionů. 15

16 je dovoleno se účastnit této hospod{řské soutěže, avšak musí být dodržov{na z{vazn{ pravidla hospod{řské soutěže a účast v soutěži se nesmí zneužívat. Hospod{řsk{ (voln{) soutěž byla souč{stí koncepce společného trhu již v r{mci Evropského společenství uhlí a oceli. Hovoří se o ní v čl{ncích 65 až 67 Smlouvy o ESUO, kde se zakazují veškeré dohody a rozhodnutí, které přímo, nebo nepřímo směřovaly k vyloučení, omezení nebo zkreslení norm{lního působení volné soutěže na společném trhu (čl. 65 Smlouvy o ESUO). Členské st{ty se v čl. 3 Smlouvy o EHS se zav{zaly, že v souladu s harmonogramem společného trhu zavedou systém, jehož snahou bude nenarušov{ní soutěže na společném trhu. Z{kladní soutěžní pravidla EU jsou zakotvena v čl{ncích 81 a 82 Smlouvy o založení Evropského společenství. Pr{vo hospod{řské soutěže je v ČR upraveno především v z{koně č. 143/2001 Sb., o ochraně hospod{řské soutěže, který vymezuje pravidla týkající se kartelů, zneužití dominantního postavení a spojov{ní soutěžitelů. Poslední kategorii, kter{ může podle smluv znamenat nebezpečí deformace volné soutěže, je st{tní pomoc neboli veřejn{ podpora, kter{ je hlavním tématem pr{ce. 3.2 Veřejn{ podpora Veřejnou podporou se podle Kincla (2004, s. 53) rozumí podpora poskytovan{ především st{tem či územními celky zejména za účelem region{lního rozvoje, prosazov{ní politik veřejného z{jmu (ochrana životního prostředí, výzkum a vývoj, odborn{ příprava), podpory rozvoje určitých aktivit specifikované v daných předpisech nebo ochrany kulturního dědictví. Veřejn{ podpora je v principu zak{z{na, neboť podle Smlouvy o založení ES může narušit běžné konkurenční prostředí. Existuje ale několik výjimek, které veřejnou podporu připouští. Jedn{ se o rozvoj zaost{vajících regionů, zlepšení 16

17 ekonomické situace a nebo jsou ve společném z{jmu všech členských zemí. Sama Evropsk{ komise m{ pravomoc d{t v odůvodněných případech s podporou souhlas. Z{kladní pravidla poskytov{ní veřejné podpory vyplývají přímo z čl{nků 87 až 89 Smlouvy o založení Evropského hospod{řského společenství z roku 1957 (d{le jen Smlouva ES). Čl{nky 87 až 89 zůstaly od roku 1957 do dnešního dne nezměněny a byly dlouho jediným z{kladem pro výkon kontroly udělov{ní veřejné podpory ze strany evropských institucí. Pravidla veřejné podpory byla postupně upřesňov{na v jurisdikci Evropského soudního dvora. Až v roce 1999 bylo schv{leno nařízení Rady (ES) č. 659/1999 z 22. března 1999, které zakotvilo procesní pravidla schvalov{ní veřejné podpory v praxi již dlouho aplikovan{. Čl{nek 87 Smlouvy ES ustanovuje obecný z{kaz poskytov{ní veřejné podpory, jakožto i podmínky, které musí být současně naplněny, aby podpora mohla být považov{na za veřejnou podporu a jako takov{ za zak{zanou (PBA Group a Euromanagers, 2008): a) Poskytov{na st{tem nebo ze st{tních prostředků b) Porušuje nebo hrozí porušením hospod{řské soutěže c) Zvýhodňuje určité podniky nebo určit{ odvětví výroby d) Poškozuje obchod mezi členskými st{ty a) Poskytov{na st{tem nebo ze st{tních prostředků Pojem veřejné (st{tní) prostředky je definov{n z{konem 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné spr{vě a o změně některých z{konů (z{kon o finanční kontrole). Podle tohoto z{kona se veřejnými prostředky rozumí veřejné finance, věci, majetkov{ pr{va a jiné majetkové hodnoty patřící st{tu nebo jiné pr{vnické osobě. Org{nem veřejné spr{vy je organizační složka st{tu, kter{ je účetní 17

18 jednotkou podle zvl{štního pr{vního předpisu, územní samospr{vný celek, jin{ pr{vnick{ osoba zřízen{ k plnění úkolů veřejné spr{vy zvl{štním pr{vním předpisem a ostatní st{tní organizace. b) Porušuje nebo hrozí porušením hospod{řské soutěže Hospod{řskou soutěž upravuje z{kon č. 513/1991 Sb., obchodní z{koník v platném znění a d{le z{kon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospod{řské soutěže v platném znění. Z{kon definuje hospod{řskou soutěž jako souběžnou snahu subjektů na trhu určitého druhu zboží nebo služeb, jejichž cílem je dosažení určitých výhod před ostatními v oblasti hospod{řských užitků, popř. výsledků, jež vz{jemně ovlivňuje jejich hospod{řskou činnost. O veřejnou podporu se jedn{ i v případě, kdy prvotním cílem nebylo takovou výhodu poskytnout, ale v konečném důsledku byla dan{ výhoda subjektu poskytnuta. c) Zvýhodňuje určité podniky nebo určit{ odvětví výroby Veřejnou podporou je pouze podpora poskytnut{ podnikům. Evropský soudní dvůr definoval podnik jako hospod{řskou jednotku, přičemž forma financov{ní a vnitřní organizace není rozhodující. Za hospod{řskou činnost se považuje nabízení služeb a zboží na určitém trhu. Kincl (2004, s. 56) uv{dí, že zvýhodňov{ní je zach{zení s určitým podnikem nebo výrobním odvětvím ze strany poskytovatelů veřejné podpory způsobem, který není poskytov{n ostatním. Doch{zí tu k výběrovosti (selektivitě). Forma zvýhodnění není rozhodující. Rozhodující je, zda subjekt vykon{v{ hospod{řskou činnost (pokud ji nevykon{v{, nejedn{ se o podnikatele a finanční prostředky mu poskytnuté nejsou veřejnou podporou). Pokud jsou dané finanční prostředky poskytnuty obcím nebo krajům, nebude se mnohdy jednat o veřejnou podporu. Ovšem v případě, kdyby daný projekt mohl zas{hnout do běžného konkurenčního prostředí, např. podpora výstavby parkoviště, kde bude obec vybírat poplatky za 18

19 použití a bude tedy provozovat hospod{řskou činnost, veřejn{ podpora není vyloučena. d) Poškozuje obchod mezi členskými st{ty Doch{zí-li k narušov{ní obchodu mezi členskými st{ty, mění-li se tržní podmínky soutěže a zesiluje-li se pozice podnikatele, kterému byla dan{ výhoda poskytnuta (takto zvýhodněný podnikatel se účastní na vývozu či dovozu zboží mezi jednotlivými členskými st{ty nebo na jiných přeshraničních aktivit{ch), pak hovoříme o veřejné podpoře. Vliv na obchod mezi členskými st{ty není vyloučen ani v případě opatření, které podporuje podnikatele, který se přeshraničních aktivit neúčastní, popř. který své zboží vyv{ží pouze do nečlenských st{tů. Vzhledem k tomu, že je podnikateli poskytnuto zvýhodnění, může stabilizovat či zvýšit svou nabídku Veřejn{ podpora v české legislativě Do , tedy do vstupu České republiky do Evropské unie, hodnotil možnosti udělení veřejné podpory Úřad pro ochranu hospod{řské soutěže (ÚOHS) na z{kladě z{kona č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře. Od tohoto data se v českém pr{vním ř{du setk{v{me se z{konnou definicí pojmu veřejn{ podpora. Zmíněný z{kon ošetřoval postup při posuzov{ní slučitelnosti veřejné podpory se z{vazky České republiky, které vyplývaly z Evropské dohody. Tento z{kon byl zrušen z{konem č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně z{kona o podpoře výzkumu a vývoje (Kincl, 2004, s. 59). Pojem veřejn{ podpora je definov{n v 3 písm. a) jako jak{koli forma podpory, včetně programů veřejné podpory, nebo výhoda zvýhodňující podnik{ní nebo odvětví výroby poskytovanou Českou republikou, ministerstvem, 19

20 jiným spr{vním úřadem, org{nem samospr{vy městem nebo obcí nebo poskytovanou z veřejných prostředků. Z{kon o veřejné podpoře obsahuje spíše procesněpr{vní ustanovení, přičemž věcné posuzov{ní jednotlivých případů se děje na z{kladě sekund{rního pr{va Evropské unie. V současné době posuzuje veřejnou podporu Evropsk{ komise. ÚOHS nad{le funguje jako monitorovací, koordinační a poradenský org{n, který radí poskytovatelům st{tní pomoci jak v jednotlivých případech postupovat Výjimky ze z{kazu poskytov{ní veřejné podpory Podpora, kter{ splňuje všechna výše uveden{ kritéria, je neslučiteln{ se společným trhem, a tedy zak{zan{. Výjimka z obecného z{kazu poskytov{ní veřejné podpory může být povolena na z{kladě tzv. blokových výjimek či na z{kladě rozhodnutí Evropské komise. Výjimky ze z{kazu poskytov{ní veřejné podpory jsou uvedeny v druhém odstavci čl{nku 87 Smlouvy o založení Evropského společenství. N{sledující druhy podpory jsou slučitelné se společným trhem: a) podpora soci{lního charakteru udělen{ jednotlivcům, pokud je takov{ podpora udělena bez diskriminace založené na původu produktů b) podpora určen{ na n{hradu škod způsobených přírodní katastrofou nebo za výjimečných ud{lostí c) podpora udělen{ ekonomice určitých oblastí Spolkové republiky Německo, které byly ovlivněny rozdělením Německa, v případě nutnosti vyrovn{ní hospod{řsky znevýhodněných regionů, jež vyplývají z rozdělení země 20

21 Třetí odstavec čl{nku 87 uv{dí ty druhy veřejné podpory, které lze považovat za slučitelné se společným trhem Společenství. Jedn{ se o: a) podpoření ekonomického rozvoje v oblasti s mimoř{dně nízkou životní úrovní nebo s velmi nízkou zaměstnaností b) podporu, jež m{ za úkol vypracovat důležitý projekt, který je ve společném evropském z{jmu, nebo pro n{pravu v{žného narušení ekonomiky některého členského st{tu c) podporu rozvoje určitých hospod{řských aktivit nebo oblastí, kde udělení této podpory nem{ negativní vliv na obchodní podmínky, jež by narušovaly společné z{jmy d) podpoření ochrany kulturního dědictví tam, kde by se nenarušily obchodní podmínky a hospod{řsk{ soutěž ve Společenství v míře, kter{ odporuje společným z{jmům e) jiné druhy podpor, na kterých se usnesla Rada kvalifikovanou většinou na n{vrh Komise Věcné vymezení výjimek rozdělujeme na obecné výjimky a specifické problémy spojené s aplikací výjimek (PBA Group a Euromanagers, 2008). Obecné výjimky můžeme rozdělit do tří oblastí. V prvním případě se jedn{ o podporu de minimis (tj. za jakékoli tříleté období nesmí dotované finance přes{hnout EUR, v případě silniční dopravy se jedn{ pouze o EUR). D{le se setk{v{me s podporou tzv. blokových výjimek, kter{ zahrnuje podporu malých a středních podniků, zaměstnanosti a vzděl{v{ní, ochrany životního prostředí a výzkumu a vývoje aj. Mezi obecné výjimky patří opatření podpory, které je poskytnuto v r{mci schématu podpory, jež samo bylo schv{leno Komisí. Ve všech ostatních případech nesmí být veřejn{ podpora poskytnuta bez schv{lení Komise. 21

22 Specifickým nejčastějším problémem spojeným s aplikací výjimek je problém s kumulací. Hovoříme poté o problému kumulace podpor a kumulace pravidel. V případě kumulace podpor se jedn{ o finanční podpory z různých zdrojů na stejné n{klady daného projektu. Je vždy nutné prověřit, že podnik neobdržel i jinou podporu z odlišných programů (zdrojů), a pokud ano, že pravidla kumulace jsou respektov{na. Kumulace pravidel znamen{ možnost uplatnění více pravidel na stejné n{klady. Pravidla ES nebr{ní tomu, aby různé typy n{kladů v r{mci jednoho projektu mohly být podpořeny na z{kladě více pravidel (např. podpora na ochranu životního prostředí a blokov{ výjimka o školení). Na každý typ n{kladů se pak uplatňuje odpovídající povolen{ míra podpory. Je vždy nutné dodržet, aby kumulace nevedla k přesažení maxim{lní povolené míry podpory a aby různé podpory pokrývaly jiný typ n{kladů. Podpora de minimis není do kumulace započtena De minimis Podpora de minimis není považov{na za veřejnou podporu, pokud jsou dodržena všechna ustanovení dan{ příslušným nařízením Evropské komise. De minimis nem{ dopad na hospod{řskou soutěž, ani neovlivňuje obchod mezi členskými st{ty Evropské unie z důvodu limitované výše. Toto nařízení o podpoře poskytované podle pravidla de minimis vych{zí z předpokladu, že ve velké většině případů nemají malé č{stky veřejné podpory v členských st{tech vliv na obchod a hospod{řskou soutěž. De minimis znamen{ takovou podporu, kter{ nesmí v součtu s ostatními veřejnými podporami přes{hnout za dobu předchozích tří let č{stku EUR poskytnutou jednomu příjemci. Tento finanční strop platí bez ohledu na formu či 22

23 účel podpory de minimis. Za tříleté období se považují fisk{lní roky používané k daňovým účelům. Mezi povinnosti poskytovatele podpory de minimis patří písemné sdělení podniku, o jakou zamýšlenou č{stku podpory se jedn{, a upozornit jej na charakter podpory. Je nutnost dodržet finanční strop podpory de minimis ( ), proto je nezbytné vědět o všech dalších podpor{ch de minimis, které podnik získal ve dvou předch{zejících fisk{lních letech a v současném fisk{lním roce. Pro přepočít{ní se použív{ měnový kurz Evropské centr{lní banky platný pro aktu{lní měsíc dle data vyd{ní rozhodnutí o poskytnutí dotace. Pravidlo de minimis se nevztahuje na hutnictví oceli, uhelný průmysl, loďařský průmysl, výrobu, zpracov{ní, uv{dění výrobků na trh dle Přílohy I Smlouvy o založení ES, rybolov a akvakulturu. V sektoru silniční dopravy činí max. výše podpory Blokové výjimky Blokové výjimky jsou od roku 2008 upravov{ny novým nařízením č. 800/2008, obecné nařízení o blokových výjimk{ch. Toto nařízení včlenilo do jednoho předpisu existující nařízení o blokových výjimk{ch přijat{ od roku Jedn{ se o investiční podporu malých a středních podniků, včetně podpory výzkumu a vývoje, podporu pro poradenské služby a účast malých a středních podniků na veletrzích, podporu zaměstnanosti, podporu na vzděl{v{ní, podporu pro znevýhodněné nebo zdravotně postižené pracovníky a region{lní investiční podporu. D{le nově prohlašuje určité kategorie podpor za slučitelné se společným trhem, které dosud nebyly upraveny nařízením o blokové výjimce, a to podporu na ochranu životního prostředí, podporu v podobě rizikového kapit{lu a podporu na výzkum a vývoj (pro velké podniky). V n{sledujících kapitol{ch 23

24 jsou podrobněji pops{ny vybrané výjimky související s vybranými projekty města Velké Meziříčí Region{lní investiční podpora V souvislosti s veřejnou podporou hovoříme také o tzv. map{ch podpor. Jedn{ se o maxim{lní míru veřejné podpory (procento z vhodných investičních n{kladů), kter{ může být investorovi poskytnuta v daném regionu soudržnosti NUTS II. Z tohoto důvodu není možné slučovat de minimis s jinou veřejnou podporou, jestliže by tímto krokem došlo k poskytnutí vyšší míry podpory, než je stanovena dle region{lní mapy podpory (resp. v nařízení o blokových výjimk{ch nebo v rozhodnutí EK). Malé podniky (méně než 50 zaměstnanců, roční obrat menší než 7 mil. EUR, splnění kritéria nez{vislosti 4 ) mohou obdržet maxim{lní míru veřejné podpory zvýšenou o 20 %, střední (méně než 250 zaměstnanců, roční obrat nepřesahující 40 mil. EUR a splňuje kritérium nez{vislosti) o 10 %. V případě, že je aplikov{na blokov{ výjimka pro MSP, na určité aktivity je poskytov{na jednotn{ výše bonusu maxim{lně 15 % (Businessinfo, 2007). Mapa intenzity veřejné podpory pro ČR schv{len{ Evropskou komisí je zn{zorněna v tabulce na n{sledující straně platnost od Podnik je považov{n za nez{vislý, jestliže není 25 % nebo vyšší podíl jeho kapit{lu nebo hlasovacího pr{va vlastněn podnikem, který není zahrnut v definici malých a středních podniků. (Kincl, 2004, s. 87) 24

25 Tab. č. 2: Region{lní mapa intenzity veřejné podpory N{zev regionu soudržnosti NUTS II Intenzita veřejné podpory (% ze způsobilých výdajů) Moravskoslezsko 40 Střední Čechy 40 Severoz{pad 40 Střední Morava 40 Severovýchod 40 Jihovýchod 40 Jihoz{pad 30 (36% do ) Praha 0 (10% do ) Zdroj: CzechInvest (2008) Veřejn{ podpora v ROP JV ROP JV je financov{n ze struktur{lních fondů EU. V r{mci region{lní politiky existují tři fondy a to Evropský fond pro region{lní rozvoj (ERDF), z něhož je čerp{no na investiční projekty, Evropský soci{lní fond (ESF) na projekty neinvestičního charakteru a Fond soudržnosti (FS), který je na rozdíl od struktur{lních fondů určený na podporu rozvoje chudších st{tů, nikoli regionů. Posuzované projekty spadají pod ERDF, neboť se jedn{ pouze o investiční projekty. Pod Region{lní operační program NUTS II Jihovýchod spad{ kraj Jihomoravský a kraj Vysočina. Zaměřuje se na zlepšení dopravní dostupnosti a propojení regionu, podporu rozvoje infrastruktury i služeb cestovního ruchu, přípravu menších podnikatelských ploch a zlepšov{ní podmínek k životu v obcích a na venkově především prostřednictvím zkvalitnění vzděl{vací, soci{lní a zdravotnické infrastruktury. 25

26 Pro období může ROP JV čerpat až 704,45 mil., což činí přibližně 2,64 % veškerých prostředků určených z fondů EU pro Českou republiku a dalších 124,31 mil. lze čerpat z českých veřejných zdrojů. ROP JV m{ vytyčeny 4 prioritní osy rozdělující operační program na logické celky, které jsou d{le členěny na tzv. oblasti podpory. Ty definují typy projektů, jež můžou být v r{mci příslušné prioritní osy podpořeny. (Struktur{lní fondy, 2009) Prioritní osy: 1. Dostupnost dopravy jedn{ se např. o rekonstrukce, modernizace, souvislé opravy a výstavbu silnic II. a III. tříd vč. mostů, výstavbu a rekonstrukci mostů, protihlukových zdí, n{kup a modernizaci ekologických dopravních prostředků pro veřejnou hromadnou dopravu, výstavbu a rekonstrukce stezek pro cyklisty, bruslaře, chodce apod. Na prioritní osu 1 je z fondů EU vyčleněno 345,2 mil., tj. 49,0 % ROP JV 2. Rozvoj udržitelného cestovního ruchu např. modernizace ubytovacích zařízení, výstavba či modernizace kongresových a konferenčních center, l{zeňské infrastruktury, sportovně rekreačních zařízení, značení, opravy a úpravy cyklotras, tras pro pěší, lyžaře a jezdce na koních, apod. Na prioritní osu 2 je z fondů EU vyčleněno 133,8 mil., tj. 19,0 % ROP JV 3. Udržitelný rozvoj měst a venkovských sídel - např. úprava veřejných prostranství (n{městí, parky, dětsk{ hřiště, veřejn{ zeleň), regenerace a revitalizace brownfields 5 vč. výstavby a rekonstrukce přístupových a obslužných komunikací, parkovacích ploch a související technické 5 Brownfields (angl. hnědé pole) je urbanistický termín označující opuštěn{ území s rozpadajícími se obytnými budovami, nevyužívané dopravní stavby a nefunkční průmyslové zóny. 26

27 infrastruktury apod. Na prioritní osu 3 je z fondů EU vyčleněno 201,5 mil., tj. 28,6 % ROP JV 4. Technick{ pomoc financov{ní aktivit spojených s řízením programu, např. platy pracovníků zapojených do řízení ROP JV, výběr projektů, monitoring projektů a programu, zpracov{ní studií a analýz, propagace programu, poskytov{ní informací apod. Na prioritní osu 4 je z fondů EU vyčleněno 23,9 mil., tj. 3,4 % ROP JV Vybrané projekty, které budou analyzov{ny, musí být v souladu s pravidly veřejné podpory a musí se řídit prov{děcími dokumenty daného programu, kde jsou publikov{ny veškeré podmínky, které musí být splněny, aby projekt získal dotaci. Mezi hlavními body pravidel týkajících se veřejné podpory je uvedeno, že finanční prostředky poskytované ze struktur{lních fondů jsou považov{ny za st{tní prostředky, a proto se jejich poskytov{ní řídí všemi příslušnými pravidly a předpisy ES pro veřejnou podporu. V případě poskytnutí podpory de minimis se bude postupovat podle již výše zmíněných pravidel. Tím je míněno, že se bude db{t na celkovou výši podpor udělených v posledních 3 letech a poskytovatel ozn{mí příjemci, že se jedn{ o podporu uvedeného typu. Zvl{štní pozornost je věnov{na veřejné podpoře akcí z několika zdrojů (např. st{tní rozpočet, rozpočty krajů a obcí, finanční prostředky ze struktur{lních fondů). Dané projekty nesmí překročit limity stanovené v Region{lní mapě intenzity veřejné podpory ČR pro roky Prov{děcí dokument d{le uv{dí, že podpora poskytnut{ projektu v r{mci ROP JV není slučiteln{ s podporou poskytnutou na týž projekt z jiného dotačního programu/dotačních titulů. Výjimkou jsou příspěvky st{tního rozpočtu, krajů 27

28 a obcí, které přímo souvisejí s finančním pl{nem projektu (tj. jsou poskytnuty na spolufinancov{ní projektu.) Projekty financované ze zdrojů EU nesmí zakl{dat veřejnou podporu. V opačném případě lze projekt povolit na z{kladě blokových výjimek nebo se schv{lením Evropské komise (čl. 88 odst. 3 Smlouvy o založení ES). Hovoříme pak o již zmíněných stanovených stropech. Jedn{ se o limity stanovené v r{mci Region{lní mapy intenzity veřejné podpory pro období U projektů nezakl{dajících veřejnou podporu nesmí být překročena výše podpory z ERDF 85 % způsobilých n{kladů projektu. V určitých případech podle dané oblasti podpory a typu žadatele celkov{ výše podpory z veřejných zdrojů, zahrnující jak příspěvek z ERDF, tak i příspěvek st{tního rozpočtu a z rozpočtu region{lních org{nů, může přes{hnout 85 % ze způsobilých n{kladů projektu. Jestliže tento projekt vytv{ří příjmy, nesmí způsobilé výdaje převýšit současnou hodnotu investičních n{kladů po odečtení současné hodnoty čistého příjmu z investice za stanovené referenční období tak, jak to určuje čl. 55 Nařízení Komise (ES) č. 1083/2006 ze dne , publikovaný v Úředním věstníku ES dne V r{mci ROP JV bude poskytov{na veřejn{ podpora v n{sledujících úrovních: a) podpora kompatibilní s pravidlem de minimis (Nařízení komise č. 1998/2006, o použití čl{nků 87 a 88 Smlouvy na podporu de minimis, publikovaném v Úředním Věstníku ES dne ) b) podpora poskytovan{ v souladu s pokyny Společenství pro financov{ní letišť c) veřejn{ podpora poskytovan{ v r{mci blokové výjimky pro vnitrost{tní region{lní investiční podporu d) notifikace dle čl. 88/ 3 Smlouvy ES v případech veřejné podpory v oblastech 1.2 Rozvoj dopravní obslužnosti a veřejné dopravy 28

29 a 1.3 Obnova vozového parku dr{žních vozidel hromadné přepravy osob, podpora bude poskytnuta v případě, že se Evropsk{ komise vyj{dří kladně, jinak v těchto oblastech poskytnuta nebude 3.3 Shrnutí V předchozích kapitol{ch jsem nastínila problematiku pojmu veřejn{ podpora. Jak již bylo zmíněno, veřejn{ podpora je v principu zak{z{na, neboť podle Smlouvy o založení ES může narušit běžné konkurenční prostředí. Mluvíme o ní v případě poskytov{ní st{tem nebo ze st{tních prostředků, porušov{ní hospod{řské soutěže, zvýhodňov{ní určitých podniků či odvětví výroby a poškozov{ní obchodu mezi členskými st{ty. Existuje ale několik výjimek, které veřejnou podporu připouští. Jedn{ se o podporu de minimis, blokové výjimky podpory a podporu, jež byla schv{lena Komisí. V n{sledujících kapitol{ch se již budu plně zabývat vybranými projekty města Velké Meziříčí, které spadají pod ROP JV. V úvodu bude každý projekt kr{tce pops{n, poté bude n{sledovat analýza tržního prostředí, kter{ již úzce souvisí s posouzením o zakl{d{ní veřejné podpory a v z{věru bude kvantifikov{no, jaký dopad na rozpočet města bude mít financov{ní projektů při posouzení vybraných projektů z hlediska pravidel poskytov{ní veřejné podpory. 29

30 4 Vlastní pr{ce Město Velké Meziříčí n{leží pod kraj Vysočina a díky své strategické poloze v blízkosti d{lnice D1 m{ velký potenci{l v rozvoji města jako takového, a může tak navíc prohloubit svůj význam v regionu. V současné době se nedaleko města rozrůst{ průmyslov{ zóna, kter{ nabízí nov{ pracovní místa, a staví se další obytn{ čtvrť. Ve městě žije přes deset tisíc obyvatel, s obcemi spadajícími pod městský úřad Velké Meziříčí o dva tisíce více. Město nabízí komplexní služby od zdravotnictví, nejen díky Nemocnici sv. Zdislavy, ale až po školství. Vzděl{v{ní m{ ve městě staletou tradici. Město zajišťuje mateřské školy, tři z{kladní školy a kraj tu zřizuje tři střední školy. Centrem z{bavy je Jupiter club, který nabízí kinos{l, loutkovou scénu, výstavní a koncertní s{l a velký s{l, kde se konají plesy, koncerty a divadelní představení. Pr{vě kvůli multifunkčnosti, st{ří a hojnému využív{ní budovy město rozhodlo v n{sledujícím období zrekonstruovat prostory Jupiter clubu. V loňském roce Velké Meziříčí oslavilo 650 let od udělení plných městských pr{v. Přestože město patří mezi historicky významn{ místa a turisté tu mohou navštívit zachovalé pam{tky jako je např. renesanční radnice, kostel sv. Mikul{še s největším svítícím ciferníkem věžních hodin v České republice a především z{mek, který je majetkem rodu Podstatských Liechtenštejn a rodinou je st{le využív{n, je cestovní ruch opomíjen. Zastupitelé rozhodli o vypracov{ní projektu, který m{ za úkol vybudov{ní v současnosti velmi oblíbených a hojně využívaných cyklostezek, úpravu centra města a vybudov{ní parkoviště. Nedostatek parkovacích míst je další Achillovou patou města. Velké Meziříčí patří mezi sportovně aktivní města. V minulosti tu byla vybudov{na h{zenk{řsk{ hala, fotbalové hřiště, nejen místními hojně 30

31 využívan{ lyžařsk{ sjezdovka a především koupaliště. V loňském roce bylo koupaliště zrekonstruov{no, vybudov{n tobog{n a opravena budova s kabinkami na převlečení, sprchy a občerstvení. Nyní je v pl{nu rozšíření koupaliště včetně parkovacích ploch. Pr{vě rozvoj infrastruktury je jednou z priorit, které si město vytyčilo ve svém strategickém pl{nu 6. Realizace konkrétních projektu bude finančně zajištěna kombinací zdrojů rozpočtu města a dotací ze struktur{lních fondů Evropské unie. Projekty realizované v r{mci oblasti infrastruktury chce město zč{sti profinancovat z Region{lního operačního programu NUTS II Jihovýchod 7. V n{sledujících kapitol{ch se již zaměřím na vybrané projekty, které chci posoudit z hlediska veřejné podpory. Pro účely této bakal{řské pr{ce jsem se zaměřila na infrastrukturu kongresového a vzděl{vacího centra Jupiter club, zpracov{ní z{měru rozvoje cyklostezek, úpravu centra města v souvislosti s turistickým ruchem a vybudov{ní parkoviště a rozšíření koupaliště s výstavbou parkoviště. Jednotlivé projekty jsou zařaditelné do oblastí podpory ROP JV, kde jsou též vymezena kritéria zakl{d{ní veřejné podpory. Vybrané projekty spadají do oblasti podpor 1.4 Rozvoj infrastruktury pro nemotorovou dopravu a 3.2 Rozvoj region{lních středisek. Pro získ{ní dotace je nezbytné řídit se výzvami k dané oblasti, kde jsou podrobně pops{ny všechny n{ležitosti, které musí žadatel splnit, aby dotaci získal. Pro potřeby mnou vybraných projektů jsem zdůraznila některé podmínky, jež jsou 6 Strategický pl{n rozvoje je jeden ze z{kladních dokumentů územního celku, jenž zahrnuje předpokl{daný vývoj daného celku v dlouhodobějším časovém úseku. Vych{zí ze současného stavu veřejných a soukromých aktivit demografického, ekonomického, soci{lního, kulturního a ekologického charakteru na území města. 7 Problematice financov{ní se podrobně budu zabývat v kapitole každého projektu. 31

32 pops{ny v n{sledujících odstavcích vych{zející z Příručky pro žadatele 8 a příjemce 9 (Region{lní rada regionu soudržnosti Jihovýchod, 2008b), neboť se přímo dotýkají našich realizací. Jednou z podmínek je dodržení pětileté lhůty od data ukončení realizace projektu pro tzv. udržitelnost výsledků. Povinností žadatele je s majetkem ř{dně hospodařit a tento majetek ani jeho č{sti nesmí být zatížen z{stavním pr{vem. Věcné břemeno je možné zřídit pouze se souhlasem poskytovatele a za úplatu. Je zak{z{no majetek pořízený z dotace po dobu pěti let převést na jinou osobu bez předchozího písemného souhlasu poskytovatele. V našem případě se žadatelem rozumí obec či svazek obcí, kde je nezbytně nutné doložit při předložení ž{dosti čestné prohl{šení (nebo usnesení), že zastupitelstvo souhlasí s předložením projektu, a d{le pak odkaz na z{měr o zajištění finančního krytí n{kladů spojených s realizací předkl{daného projektu. Příjemce může ž{dat o proplacení výdajů projektu průběžně na z{kladě podmínek stanovených ve Smlouvě a po ukončení projektu. Při pod{ní Ž{dosti o platbu musí být již způsobilý výdaj uhrazen. Je nezbytný bankovní výpis či pokladní doklad, který tuto skutečnost doloží. U projektů nad 10 milionů korun (všechny mnou vybrané projekty počítají s rozpočtem nad tento limit) předkl{d{ příjemce první Ž{dost o platbu do 30 kalend{řních dní od skončení první etapy projektu, tedy nejpozději do třin{cti měsíců od podpisu smlouvy. V n{sledujících kapitol{ch, které se již plně věnují vybraným projektům města Velké Meziříčí, posoudím, zda daný projekt zakl{d{ veřejnou podporu či nikoliv, a budu se zabývat ot{zkou financov{ní. 8 Žadatelem se rozumí osoba, kter{ se uch{zí o dotaci (Region{lní rada regionu soudržnosti Jihovýchod, 2008b). 9 Příjemcem rozumí subjekt realizující projekt spolufinancovaný z rozpočtu EU (SF) a přijímající na z{kladě Smlouvy prostředky z rozpočtu Region{lní rady regionu soudržnosti Jihovýchod (Region{lní rada regionu soudržnosti Jihovýchod, 2008b). 32

33 4.1 Zpracov{ní z{měru rozvoje cyklostezek v katastru města Projekt zpracov{ní z{měru rozvoje cyklostezek v katastru města je zařazen do oblasti podpory 1.4 Rozvoj infrastruktury pro nemotorovou dopravu. Tato oblast je zaměřena na investiční projekty, které mají podpořit nemotorovou dopravu s dopadem také do oblasti ochrany životního prostředí, prevence rizik a cestovního ruchu, zaměřené na rozvoj udržitelných (tj. zejména ekologických) forem dopravy. Prov{děcí dokument ROP NUTS II Jihovýchod definuje n{sledující tři hlavní aktivity podporované v r{mci oblasti podpory 1.4 (Region{lní rada regionu soudržnosti Jihovýchod, 2008a): a) výstavba, rekonstrukce a vymezení komunikací pro nemotorovou dopravu (včetně značení a související drobné infrastruktury) b) opatření ke zvyšov{ní bezpečnosti cyklistů a chodců v obcích c) výstavba bezbariérových přístupů u komunikací pro nemotorovou dopravu N{sledující tabulka shrnuje finanční alokaci pro výzvu k oblasti 1.4 z , kter{ je jednou z posledních uzavřených. Otevření další výzvy se pl{nuje na červenec K bylo z ROP JV na oblast 1.4 vyčerp{no 32,74 % z 21,13 mil. (Region{lní rada JV, 2008d). Tab. č. 3: Finanční alokace pro výzvu k předkl{d{ní projektů, oblast podpory ERDF Region{lní rada JV Celkov{ výše dotace (bez vlastních zdrojů příjemce) 114,865 mil. Kč 10,135 mil. Kč 125,000 mil. Kč Zdroj: Region{lní rada JV, 2008c 10 Přepočteno k aktu{lnímu kurzu (květen 2008) 25,25 Kč/. 33

34 Region soudržnosti Jihovýchod díky svému reliéfu, geografické poloze, kulturním a přírodním pam{tk{m m{ velký potenci{l k rozvoji cyklistické dopravy, ale i jiných forem nemotorové dopravy. Lze ji využít nejen k cestě do pr{ce či sportovním aktivit{m, ale také k rozvoji cestovního ruchu (n{vštěvnost kulturních pam{tek, přírodních zajímavostí apod.). V současné době ovšem nemotorové dopravě br{ní nedostatečné infrastrukturní z{zemí, především uspoř{d{ní uličního prostoru, který je pro tyto účastníky provozu nebezpečný díky frekventované silniční síti. Mezi alternativní formy dopravy (nemotorové) s rostoucí popt{vkou, které je prostřednictvím budov{ní potřebné infrastruktury potřeba rozvíjet, patří především cyklistika. Cyklistick{ doprava a budov{ní cyklistických tras a stezek je souč{stí dopravní politiky České republiky. Rozvoj této dopravy je podporov{n Střednědobou strategií sektoru dopravy, telekomunikací a pošt. Usnesení vl{dy č. 681 zde dne O alokačním programu zvýšení bezpečnosti silničního provozu předpokl{d{ systémové a konkrétní opatření řešení problematiky nehodovosti, mj. i při řešení problematiky cyklistického provozu např. budov{ní cyklostezek a tras, pěších zón s cyklistickou dopravou apod. Na tyto dokumenty navazuje cyklostrategie ČR, kter{ byla schv{lena vl{dou České republiky. Usnesením Vl{dy ČR ze dne 7. července 2004 č. 678 byla schv{lena N{rodní strategie rozvoje cyklistické dopravy České republiky, ve které se st{t zav{zal k podpoře cyklistické dopravy a k budov{ní cyklostezek. N{sledně byla zpracov{na do cyklostrategie jednotlivých krajů a schv{lena krajskými zastupiteli. Cyklistika se stala v posledních letech velmi oblíbeným sportem. St{le více lidí využív{ kolo k aktivnímu odpočinku. Cyklistika získala jednoznačně na významu týkajícího se aktivního využití volného času a stala se dynamickým trendem dnešní doby. Tento sport ovlivňuje cestovní ruch a ochranu životního prostředí. A pr{vě tento trend chce podporovat i město Velké Meziříčí. 34